Collaborative Storytelling RPG

Sekce zabývající se tvorbou RPG produktů a souvisejícími tématy.
Odpovědět
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16381
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: Collaborative Storytelling RPG

Příspěvek od MarkyParky »

Jersonovi +1 za ten megapost. Je myslotvírající ...

Na dotaz, jestli jsem někdy dokázal při hře bez pravidel odhadnout, že mě vítěz porazil, odpovídám hrdě ANO - když jsme si jako malí hrávali na vojáky, tak jsme prostě tak nějak intuitivně věděli, že občas musíme po nepřátelském "ratatata" padnout, aby hra byla pro všechny účastníky zajímavá.

A pokud někdo nepadal, tak jsem si s ním nehráli na vojáky...
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17447
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Collaborative Storytelling RPG

Příspěvek od York »

MarkyParky píše:Na dotaz, jestli jsem někdy dokázal při hře bez pravidel odhadnout, že mě vítěz porazil, odpovídám hrdě ANO - když jsme si jako malí hrávali na vojáky, tak jsme prostě tak nějak intuitivně věděli, že občas musíme po nepřátelském "ratatata" padnout, aby hra byla pro všechny účastníky zajímavá.

A pokud někdo nepadal, tak jsem si s ním nehráli na vojáky...
Tak asi. Na stejném principu ostatně funguje šatrh - to je taky už pěkně stará záležitost.

Pointa není v tom, že by to nešlo, ale v tom, že do některých stylů hry se to nehodí. Nejde se dost dobře nefalšovaně bát o postavu a současně mít rozhodovací pravomoc v souboji (zkoušeli jsme to, nefunguje to).
Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 10153
Registrován: 16. 9. 2007, 11:55

Re: Collaborative Storytelling RPG

Příspěvek od eerieBaatezu »

Pepa píše:
eerieBaatezu píše:Sorry. Obrázek ...ale že ony to tak hrají? $lol$
Vsadím se, že na 99,5% ano. A to je jako k smíchu?
K smíchu je to proto, že mě za to Jerson napomene a přitom ony tak fakt hrají. Chápeš, ne?
Obrázek
Pepa
Příspěvky: 3233
Registrován: 25. 5. 2013, 15:00

Re: Collaborative Storytelling RPG

Příspěvek od Pepa »

eerieBaatezu: Myslím, že tě Jerson nenapomenul za to, co jsi řekl, ale za to, jak jsi to řekl.

York: Už několik posledních stran diskuze jsem se tě chtěl zeptat, co vlastně nabízíš. Mám pocit (ale možná se mýlím), že tvrdíš něco jako "ale já už to mám X let hotové a Y let takhle hraju" (s odkazem na Hru bez přípravy). Ale, promiň, pokud se nic nezměnilo, tak Hra bez přípravy je úplně jiná hra, než kterou Jerson hledá a nevím vlastně, jestli by splňovala jakékoli Jersonovy požadavky. (Máš tam Vypravěče - to Jerson nechce, máš tam tabulky zbraní a zbrojí - to Jerson nechce, návodů a rad je tam poskrovnu.) Takže teď jako prostě nevím... :think:
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17447
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Collaborative Storytelling RPG

Příspěvek od York »

Pepa píše:Takže teď jako prostě nevím... :think:
Všiml jsem si.
Pepa
Příspěvky: 3233
Registrován: 25. 5. 2013, 15:00

Re: Collaborative Storytelling RPG

Příspěvek od Pepa »

A ozřejmit to nechceš?
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17447
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Collaborative Storytelling RPG

Příspěvek od York »

Pepa píše:A ozřejmit to nechceš?
Obávám se, že veškeré mé snažení v tomto směru se zcela míjí účinkem.
Pepa
Příspěvky: 3233
Registrován: 25. 5. 2013, 15:00

Re: Collaborative Storytelling RPG

Příspěvek od Pepa »

Tak si říkám... Kam se poděl ten k diskuzím věčně naladěný York? :think:
Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 10153
Registrován: 16. 9. 2007, 11:55

Re: Collaborative Storytelling RPG

Příspěvek od eerieBaatezu »

Prvně tady píše něco o tom, že tohle fórum není moc přátelské místo a pak se ukáže, že za to může on sám. $lol$
Obrázek
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 17447
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Collaborative Storytelling RPG

Příspěvek od York »

eerieBaatezu píše:Prvně tady píše něco o tom, že tohle fórum není moc přátelské místo a pak se ukáže, že za to může on sám. $lol$
No jo, dostal jsi mě ;)
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22592
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: Collaborative Storytelling RPG

Příspěvek od Jerson »

Pepa píše:Dobře. Tak třeba zkopíruj jenom jednu nějakou stránku. Nějakou zajímavou scénu nebo tak něco...
Tak jo, mám jedno setkání - není v baru, je v knihovně, nicméně je na téma jak přišli do baru, jak se hluboce dívají jeden druhému do očí, zatímco si objednávají drahé panáky. Není to úplně běžný způsob, obvykle jsou příspěvky spíše poloviční až třetinové.
Grace píše:Už od mala jsem milovala knížky. V době, kdy jsem ještě nebyla schopna porozumět tomu, o čem pojednávají, jsem si prohlížela obrázky a snažila se to pochopit jen z nich. Mnohdy se mi to povedlo i bez čtení, které jsem do svých pěti let neovládala. V brzkém věku jsem se však naučila číst a za svůj život jsem pročetla nemálo knížek. Velmi mě však táhla mytologie a pověsti, jež vznikaly před několika staletími. Ráda jsem si četla o andělech, vlkodlacích či bozích. Samozřejmě, že většina knížek byly pouhé výmysly, ale čemu také věřit, že? Hledala jsem dlouho knihovnu, která by mi vyhovovala, až jsem našla jednu ve vedlejším městě. Byla dost velká s několika zákoutími, kde se dá poklidně číst. Doma jsem neměla nikdy klid. Rodiče se neustále hádali a já proto utíkala mimo realitu pomocí knížek. Když bylo hezky, ráda jsem si četla venku, v parku na trávě či u jezera, kde byl klid a já se mohla soustředit jen na knihu, jež se snaží autor popsat do veškerého detailu. Takové počasí však ještě nebylo. Sice už bylo jaro, ale bláznivé aprílové počasí přineslo déšť se sněhem a já se proto rozhodla, uvelebit se na pohodlném gauči v odlehlejší části knihovny. Nebyla to čítárna, spíš to vypadalo, jako by to tu někomu patřilo a já tak doufala, že nikomu nenarušuju osobní prostor. Společný prostor byl sice krásný, na zemi spousta polštářů a tři pohovky na pohodlné ležení, kdyby někomu nevyhovovala židle u stolu, já se však stranila lidem, co to jen šlo a proto jsem vyhledávala tajuplnější kouty knihoven, kde jsem sedávala na zemi, opřená o regály plné knih. Možná i proto mě překvapilo, že zde je pohovka. Možná že si jí sem někdo přesunul z čítárny z podobného důvodu? Aby měl klid? Teď tu ale nikdo nebyl a já si skromně sedla na kraj a téměř okamžitě se začetla do jedné z náhodně vybraných knih, jež mě zaujala díky svému přebalu.
Alex píše:Zahlédl jsem mezi regály pohyb a vydal jsem se tím směrem, abych zachránil další zbloudilou duši a navedl ji na pravou cestu. Občas o sobě přemýšlím jako o spasiteli, samozřejmě jen v legraci. Nemám zájem nikoho zachraňovat. Zatím jsem neslyšně kráčel po koberci ke svému soukromému čtecímu koutku, hlavou mi probíhaly různé myšlenky. Jakmile jsem však stanul za pohovkou, zaraženě jsem se zastavil. Dívku bych mohl čekat, ale tak půvabnou a hezkou nikoliv. Obvykle se tu skrývaly spíše ošklivky, kterým jsem občas poskytl dočasný azyl, ale nijak jsem nelitoval, když pak odešly a už se nevrátily. Tohle bylo … jiné. Potichu jsem přistoupil až těsně za pohovku, abych viděl, co si ona neznámá čte. Slyšet mě nemohla, jako knihovník se dovedu pohybovat naprosto bez zvuků, a vyhýbal jsem se jejímu zornému poli. Lehce jsem se naklonil dopředu a ucítil její vůni, která mi připomněla léto. Zahlédl jsem pár řádků a okamžitě mi došlo, že dívka čte Pouštní královnu, román tvářící se jako romantický příběh, který však poměrně záhy přejde k vášnivým popisům vztahu mezi sultánovo dcerou a nezkrotným otrokem, přičemž některé scény a popisované věci … ani jsem nechtěl domýšlet, co by na ně řekla. Ani mě v tu chvíli nenapadlo, že bych vůbec nemusel přiznávat, kdo tady tu knihu nechal. „Ehm,“ začal jsem tichým odkašláním, kterým jsem chtěl dát najevo svou přítomnost, aniž bych ji vylekal, přičemž jsem si uvědomoval, že to prakticky není možné.
Grace píše:Uběhlo několik minut, několik stránek, které jsem přetočila. Děj mě zaujal už v prvním momentě a já hladově četla slovo po slově. Ani jsem nepostřehla, jak dlouho stála osoba vedle mě, dokud jsem sama nezvedla oči, jelikož mě upoutala neznámá vůně, která nepatřila starým knihám, ani svačině, kterou jsem měla v kožené kabelce, ležící vedle mě na pohodlné pohovce. Teprve, když jsem si všimla pohledného muže, stojícího vedle mě, jehož oči si mě prohlížely, jsem neochotně zavřela poutavou knížku, aniž bych si jí založila. Pamatovala jsem si číslo stránky a to mi stačilo. Ta vůně musela patřit jemu, a když jsem se znovu nadechla a uvědomila si to, mírně jsem se začervenala. Muž oblečen v světle hnědém kabátě s knížkou, kterou měl v ruce, mi napověděl, že by snad toto místo mohlo patřit jemu. Vezmu svou kabelu a odložím jí na zem, aby se vedle mě uvolnilo místo, v případě jeho zájmu. „J-já, omlouvám se, pokud jsem vám zabrala místo,“ omluvně se pousměju a teprve když si ho prohlédnu blíž, mi dojde, že není tak starý, jak na první pohled působil. Mohl být tak o pět let starší, víc ne. I přesto však bylo slušností mu vykat, když jsem byla mladší. Vždy se mi líbili podobní muži, už proto, že byli starší a vyspělejší. Delší vlasy, které mu však nepadaly do tváře jako většině teenagerů a strniště, které však také nebylo jemné jako knírek u mladých kluků, jež se dá považovat za chmýříčko, ukazoval na jeho věk.
Alex píše:Dívka mě překvapila. Čekal jsem vyjeknutí, zatímco ona jen zvedla hlavu. Pokud se říká, že leknutím člověk prozrazuje špatné úmysly, musela by být naprosto nevinná. Nicméně v jejích očích jsem si všiml zaujetí pro knížku, kterou četla, a nepatrný náznak nelibosti, že jsem ji vyrušil ze čtení, takže možná to bylo právě naopak. Možná toužila prožít něco podobného, o čem se píše ve čtvrté kapitole. Nicméně jsem musel polknout, abych alespoň trochu osvěžil náhle vyprahlé hrdlo, než jsem promluvil. „Omluv není třeba, místa je tu přeci dost.“ Nebyl to nejlepší začátek, ale ani zdaleka nebyl nejhorší. Obešel jsem pohovku, abych se navzdory svým slovům mohl posadit vedle ní, pokud jsem správně pochopil její gesto. Pokud ne, určitě se to brzy dozvím. Její vykání mohlo snadno vést k patové situaci, o které se občas zmiňovaly příručky společenského chování. Jako muž bych jí mohl nabídnout tykání jen v případě, že bych byl výrazně starší. Starší určitě jsem, ale výrazně? To těžko. Naštěstí bylo jedno řešení. Posadil jsem se vedle ní a usmál se. „Jsem Alexander, pro kamarády Alex,“ představil jsem se a díval jsem se jí do očí. Samozřejmě že mě lákalo sklopit pohled níže a prohlédnout si i křivky jejího těla, ale ovládl jsem se.
Grace píše:Jakmile si sedl vedle mě, čekala jsem, že si třeba začne číst a tak jsem začala otvírat knížku, když se ozval. On, má zájem si se mnou povídat? Obvykle jsem neprahla víc po lidské přítomnosti, než po slovech, odstavcích a celých stranách v zajímavé knížce, teď to však bylo jiné. Tenhle muž mě zaujal už v prvním momentě, kdy se objevil. To, že se nachází v knihovně už něco značí o jeho intelektu. Že nebude jako ty geekové, kteří věčně vysedávají za počítačem a oblékají se do nesmyslných kostýmů. Možná si budeme mít co říct? Dlouho jsem nepotkala někoho, kdo by mě též zaujal. Pravda, na univerzitě po mě možná mladší házejí očkem, ale to mě nikdy nezaujalo. Spíš mě přitahovali učitelé, kteří bohužel měli povětšinou rodiny, či partnerky. Nadobro jsem se rozloučila s knížkou a zavřela jí. Ne že by mi to však vadilo, pokud bude konverzace alespoň trošku stát za to. „Graciella, pro kamarády Grace, těší mě“ představím se stejně jako on a pousměju se. Chodidla jsem vyšoupla z kožených žabek, ve kterých jsem chodívala téměř pořád, pokud však venku nemrzlo a nohy si složila na gauči směrem k němu. Černá sukně mi padala až ke kotníkům a já se nemusela bát, že by mi bylo vidět tam, kam není každému souzeno koukat. Bylo tu však dost místa a tak jsem se jen opřela o opěrku a zaujatě ho pozorovala. „Co čteš?“ začnu s neutrální otázkou jen, abych mu dala najevo, že mě neotravuje při mé nejoblíbenější činnosti, jak se tak mohlo zdát na začátku. Očima přejedu po drobné beletrii v jeho ruce a nakloním k němu trošku hlavu, abych byla schopna přečíst název knížky. Překvapilo mě, že to nebyla obyčejná knížka nýbrž soubor básní s názvem Bleeding Heart, což mě překvapilo ještě víc. Byla anglická? Svůj údiv jsem neskrývala. Porozumět básni ve svém rodném jazyce je jedna věc, ale v tom cizím? To chce už větší dávku soustředěnosti a inteligence. Jedna věc bylo porozumět slovům, ale málokdo byl schopen začíst se mezi řádky a pochopit význam, na který chce autor poukázat.
Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 10153
Registrován: 16. 9. 2007, 11:55

Re: Collaborative Storytelling RPG

Příspěvek od eerieBaatezu »

To mi připomíná, jak si dycky kámoš v práci stěžuje, jak jeho přítelkyně furt kouká na filmy podle Rosamunde Pilcher. $lol$ "Buďto je von bohatej a vona ne a tak si ho nemůže vzít a je nešťastná a pak se zjistí, že jsou bohatý všichni a je to všechno super a mají svatbu a..." $lol$

No, každopádně... jak to říct, abych zase nenamíchl Jersona... $lol$ ...neberu jim to, když je to baví a dokážu si představit, že asi jo, a hodně štěstí při psaní Rosamunde Pilcher RPG, ale zlatý kydlení skřetů. $D Tohle jde fakt mimo moje hrací choutky. $lol$
Obrázek
Uživatelský avatar
OnGe
malý zelený křečopažout
Příspěvky: 13205
Registrován: 5. 2. 2010, 09:27
Kontaktovat uživatele:

Re: Collaborative Storytelling RPG

Příspěvek od OnGe »

eerieBaatezu píše:Tohle jde fakt mimo moje hrací choutky. $lol$
Opak přeci nikdo netvrdil. Počítám, že podobně se budou dívat na kydlení skřetů. Tisíc lidí, tisíc chutí.
OnGe tu není, je tu jenom Zuul
Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 10153
Registrován: 16. 9. 2007, 11:55

Re: Collaborative Storytelling RPG

Příspěvek od eerieBaatezu »

OnGe píše:
eerieBaatezu píše:Tohle jde fakt mimo moje hrací choutky. $lol$
Opak přeci nikdo netvrdil. Počítám, že podobně se budou dívat na kydlení skřetů. Tisíc lidí, tisíc chutí.
Taková byla pointa mého příspěvku. Obrázek
Obrázek
Uživatelský avatar
OnGe
malý zelený křečopažout
Příspěvky: 13205
Registrován: 5. 2. 2010, 09:27
Kontaktovat uživatele:

Re: Collaborative Storytelling RPG

Příspěvek od OnGe »

eerieBaatezu píše:Taková byla pointa mého příspěvku. Obrázek
Obrázek
OnGe tu není, je tu jenom Zuul
Odpovědět

Zpět na „RPG tvorba a design (aneb Kreslicí prkno)“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 hostů