[Let's play] Sunless Sea

[OnGe]

Kráter 4
1) K2
2) K1
3) K1
4) K2

Poléffka 1
1) P1
2) P1
3) P5
4) P5

[OnGe]

Z deníku madam Annabel Lee:

Dala jsem námořníkům za úkol prohledávat trosky a vydala se za Čerticí. Rozhodla jsem se, že žádné nezávislé vyšetřování pro mosaznou ambasádu dělat nebudu. Jednak proto, že Čertice je mi bližší než peklná diplomacie, jednak je mi naprosto jasné, že to, co bych zjistila, by se mi nemuselo vůbec líbit.



Když jsem Čertici řekla, že se na mosazné ambasádě rozhodli ji přijmout, situace nabrala rychlý spád. Čertice už měla sbaleno - jediný kufřík ze zvláštní kůže. Je možné, že z lidské? Sopku jsme opustily ve spěchy. Čertice říkala, že vyšetřovatelé sirného sněmu tu budou co nevidět a rozhodně se s nimi nechceme potkat. Neměla jsem důvod jí nevěřit.

Námořníkům se zatím poštěstilo vyhrabat 2 bandasky s poléffkou. Zbytek jsem spěšně nakoupila v přístavu a začali jsme se připravovat k vyplutí...

T - Trasa - máme dost paliva i zásob, hrůza je 44. Můžeme plout dál, nebo zamířit zpátky k Londýnu.
1) poplujeme na východ, přes Frostfound na Irem. Pak přec Chelonát, Říši rukou na Polythreme, Port Cecil a zpět do Londýna
2) poplujeme do Londýna, přes Pižmoní ostrov a Ovčácké ostrovy

[Hike]

T1

[PardGalen]

T1

[MarkyParky]

T1

[Naoki]

T1

[OnGe]

Z deníku madam Annabel Lee:

Vypluli jsme na východ. Čertice se sice nemůže dočkat Londýna, v tuto chvíli je ale spokojená už jen s tím, že opouštíme Mount Palmerston. Náš kuchař dostal svoji poléffku a mumlisůl, zamknul se v kuchyni a pustil se do díla. Den a noc nevyšel ven, neodpovídal na klepání a okénkem byla vidět tajemná záře podivuhodných barev. Když konečně vyšel ven, jeho obvazy byly žluté od kouře. Vítězoslavně prohlásil, že zvítězil nad poléffkou.



Zdá se, že odhalil utajovaný recept této zvláštní pochutiny - lyšky z temných koutů Londýna, vepřový vývar, špetka papriky, cibule, okvětní lístky růží, co rostou v pekle a slzy oběšence, nebo kněze se zlomeným srdcem (v tomto bodě si není zcela jist, ale věří, že obě možnosti jsou vhodné).

A tak jsme oslavovali. Toho večera se kuchař obzvlášť dobře staral, aby má sklenice nebyla prázdná. Později se mi svěřil, že by potřeboval, abychom navštívili Chánovo srdce. Že prý tam potřebuje nějakou knihu receptů. Jak uhýbal pohledem a nervózně žmoulal konce obvazů, nemohla jsem se ubránit dojmu, že mi neříká úplnou pravdu. V následujících dnech se opakovaně vyptával, kdy navštívíme Chanát a dál mlžil o skutečném účelu své návštěvy. Je vynikající kuchař, ale mizerný lhář.

Poblíž Frostfoundu jsme spatřili na stropě tři nové falešné hvězdy. Námořníci to považovali za špatné znamení a proto jsem chtělo udělat něco, co by jejich obavy rozptýlilo. Rozhodla jsem se toto souhvězdí pojmenovat, avšak záhy hvězdy opět zhasly a zbyla po nich jen beznadějná tma. Námořníkům to náladu nevylepšilo, to ani náhodou. Naštěstí Frostfound nebyl daleko a čaj s místními squatery rozptýlil veškeré špatné pocity, které se s touto falešnou astrální událostí pojily.



Cestou jsem povečeřela s Čerticí, abych jí oplatila její pohostinnost. A trochu oslabila její nedočkavost. Zpočátku si stěžovala, že máme jen lidské likéry a nic jedovatého, jak to mají čeri rádi. Zdálo se však, že není příliš vybíravá a nepohrdla ničím, co jsem jí nalila. Vypadala ještě sklesleji, než obvykle. Litovala, že opustila Mt. Palmerston, nebo ji zžíraly obavy, co ji čeká v Londýně? Nakonec, když začala vyprávět o starých časech, mi došlo, že je prostě jen opilá.

Vyprávěla, jak čerti stavěli svá hnízda na okraji snů ještě když lidé byly opice. A že opičí duše nejsou dobré - asi jako lidské víno. Ale mohou poskytnout jistou útěchu. A že potřebuje hodně útěchy. Když se mi podívala do očí a řekla, že jsem opravdu hezká, trochu mě to vyvedlo z míry, ale vzápětí sebou šlehla na podlahu a začala velmi hlasitě chrápat. Než ji námořníci odnesli do její kajuty, její sliny propálili díru do podlahy. Neumím si představit, jak by se zřídila, kdybych měla něco jedovatého.

Od té doby se mi vyhýbala. Cítí se snad zahanbeně za to, co ten večer vyváděla? Dovedou se čerti vůbec cítit zahanbeně?



Netrvalo dlouho a uvítal nás Irem. Město pilířů, kde čas přestává dávat smysl a kde nikdo nemluví pravdu.

Možná Dcera se vydala hledat stopy své matky. Zjistila, že tu nebyla, ale bude. Pak konstatovala, že tohle místo člověka docela zmate. Při pohledu na čedičové věže pokryté teplým sněhem, ve kterou kvetou růže, jsem jí musela dát za pravdu.

Cladery Heir narazila na hádankáře, který bude trpět poměrně silnou obsesí a nabídla se, že ji amputuje dřív, než se objeví. Amputovala tedy cosi, co ještě není. Do své sbírky si uložila láhev se solným roztokem a řekla, že vzorek v ní časem vyroste. Jakkoliv to může znít divně, v Iremu to dává smysl.

Když už jsme tady, byla by škoda nenavštívit dům jantarového nebe, kam mne pustili za pytel kávy. Ačkoliv se tomu říká dům, nemá střechu. Nad hlavou jen falešné hvězdy a všude vůně Iremských růží. Led příjemně hřeje. Našla jsem si pár příjemně měkkých polštářů a zavřela oči.

Ocitla jsem se na hranici říše snů.

S - Sen - o čem bude madam Annabel Lee snít?
1) o dávné historii Chelonátu - dobách, kdy měli neohrožení lovci nestvůr ulovit svoji gigantickou želvu
2) o hadím obraze, po kterém pátrá Geniální Magik
3) o nejvzácnějším ovoci - stojí 1 spalující pravdu (máme 4)
4) prostě odpočívat a snít

P - Paraboleanský len - máme 15 pytlů kávy, které můžeme vyměnit za parableanký len. Ten se dá prodat v Londýně za 60 echos balík a za 5 balíků můžeme na Mt. Palmerstonu získat do naší posádky Nelítostnou Modistku.
x) uveďte, kolik pytlů kávy vyměnit za len

[PardGalen]

S2
P5

[MarkyParky]

S2
P6

[Hike]

S2
P5

[Naoki]

S2
P6

[OnGe]

Sen - o hadím obraze, po kterém pátrá Geniální Magik

Paraboleanský len 3
1) P5
2) P6
3) P5
4) P6

[OnGe]

Z deníku madam Annabel Lee:

Džungle v říši snů byla plná divoce vybarveného ovoce a bzučícího hmyzu. V pokrouceném kmeni mechem obrostlého stromu s šedými listy byl zapletený červeno-žluto-černě pruhovaný dřevěný had. Jeho oči byly dva červené granáty.



"Nevadí, když si tohle vezmu?" Otázal se Magik - kde se tu vlastně vzal?

"Lidé vládnou světu bdění, více méně," vysvětlil. "Říši snů zas vládnou snoví hadi. Kdysi dávno bláhoví lidé vyrobili tyto předměty, aby v nich hady uvěznili. Já ale tak bláhový nejsem a tuhle věc využiji k vykonání pomsty na hadovi, co mně připravil o ruku."

Po návratu z říše snů strávil Magik celý den zkoumáním tohoto úlovku. Když konečně opustil svou kajutu, byl zklamaný. Ptý má ten had špatný tvar. Ale v Chanátu prý zná někoho, kdo by si s tím mohl vědět rady. Kuchař nadšeně souhlasil. Zdá se, že nakonec všichni budou chtít do Chanátu.

Nedaleko Černého pólu jsme narazili na obří ježovku. Podařilo se nám ji udolat jen s minimálním poškozením lodi. Z jejich trnů kapala irigová barva zapomnění a s ní i pradávná tajemství. V neposlední řadě - máme už dvě jádra z ježovky.



V Chelonátu se nedělo pranic zajímavého, přesto zdejší návštěva skýtala jisté obchodní příležitosti.

K - Kosti mořských nestvůr - prodávají se za 26 echos bedna (což je výborná cena) a máme 20 volných míst v nákladovém prostoru. Ve Witheru je můžeme vyměnit za příběhy hrůzy nebo se ziskem prodat na Polythremu (za 30 echos)
x) uveďte, kolik kostí nakoupit

V - Výměna
1) vyměnit loveckou trofej (máme 8 ) za cizozemský artefakt (máme 8 )
2) nic nevyměňovat

T - Trasa
1) pokračovat k Říši rukou a na Polythreme, jak bylo původně v plánu
2) otočit to směrem k Chanátu, když tam Geinální Magik a Zafačovaný Travič tak moc chtějí

[Naoki]

K10
V2
T2

[PardGalen]

K0
V2
T2