[Hra] Jersonův svět 1936

Jak název napovídá, archiv akcí a soukromých her.
Uživatelský avatar
Pieta
sofistikovaný troll
Příspěvky: 15020
Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Pieta »

Jerson píše:Ničehož se neboj - všichni hráči se kterými jsem začínal byli neznalí prostředí, kromě jedné dívčiny, která se zajímala o SS. A já byl také neznalý - to všechno se ve hře ztratí.
A koukám, že bych měl do hry dát víc interakcí se světem, abyste si ho užili, co? :-))
Fajn.
Chápu správně, že jsou jednotlivé části na sobě nezávislé? Můžu se přidat jen do druhého bloku?
Cicho żono, deszczyk padał, ja nie słyszał kto to gadał.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22580
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Jerson »

Pieta píše:
Jerson píše:Ničehož se neboj - všichni hráči se kterými jsem začínal byli neznalí prostředí, kromě jedné dívčiny, která se zajímala o SS. A já byl také neznalý - to všechno se ve hře ztratí.
A koukám, že bych měl do hry dát víc interakcí se světem, abyste si ho užili, co? :-))
Fajn.
Chápu správně, že jsou jednotlivé části na sobě nezávislé? Můžu se přidat jen do druhého bloku?
jednotlivé části na sobě závoset budou, ale účast v nich nikoliv. Takže podle toho co se vyřeší v první části upravím určité pasáže v druhé, ale můžou v nich hrát různí lidé.

(Tím je myšleno, že když v první části něco protivníkům vybuchne, tak be druhé z toho budou trosky a nebudou to moct použít proti druhé skupině - a naopak, když se něco provalí v první části, tak toho nepřítel může využít i v druhé. Prostě interaktivní svět.)

Jestli se chceš do druhé části přidat, tak ti můžu poslat formulář pro číselnou tvorbu postavy.
Uživatelský avatar
Kafe
Romikovec
Příspěvky: 488
Registrován: 10. 9. 2006, 11:51
Bydliště: Plzeň

Příspěvek od Kafe »

Jerson:

Měl bych malinký dotaz.Nikdy jsem to nehrál,takže o pravidlech nemám ani šajn.
Zajímalo by mě způsob přípravy postavy,její schopnosti-co bude umět,či jak je nebo má být zaměřená?Je nějaký limitovaný počet pro tvé sezení?

Náhodou,pravidla anebo nějaké nastínění jim asi nemáš v PC?Kdyžtak,jestli by to šlo poslat mailem.
Z největší pravděpodobností se na slezinu dostanu,tak proč to nezkusit,jen bych rád měl alespoň minimální přehled.
V projektech je sekce o RomiKově družině, každý může přispět svým názorem či radou. Budeme rádi.
Uživatelský avatar
Ebon Hand
Temný paladin
Příspěvky: 1806
Registrován: 13. 5. 2003, 15:07
Bydliště: Čertův příbytek

Příspěvek od Ebon Hand »

Jersone už jsem si vytisknul postavu! :-)=
Moc se těším, jen nevím zda budu hrát první nebo až druhý blok, nebo oba.
Rozhodne počasí. 8)
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22580
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Jerson »

Kafe píše:Jerson:

Měl bych malinký dotaz.Nikdy jsem to nehrál,takže o pravidlech nemám ani šajn.
Zajímalo by mě způsob přípravy postavy,její schopnosti-co bude umět,či jak je nebo má být zaměřená?Je nějaký limitovaný počet pro tvé sezení?

Náhodou,pravidla anebo nějaké nastínění jim asi nemáš v PC?Kdyžtak,jestli by to šlo poslat mailem.
Z největší pravděpodobností se na slezinu dostanu,tak proč to nezkusit,jen bych rád měl alespoň minimální přehled.
První polovinu pravidel ti na mail postal můžu, jen jsem seprostě nedokopal k tomu, abych je dopsal. Každopádně si s nimi nedělej starosti, vytvoř si nějakou detailnější představu o postavě, která by se do této hry hodila, a převést jí do čísel bude otázka deseti minut, vzhledem k tomu, že žádný pevný limit není (a že ti do toho budu kecat, takže ti vyjde vcelku rozumně)

Pokud možno by se nemělo jednat o vysokého důstojníka armády, SS, gestapa nebo podobně, který by vystupoval veřejně, potažmo sovětského politruka - toho bych taky zapojit obtížně. Ne že byto nešlo, ale asi by nepřežil dlouho.
Jinak pravidla samozřejmě vysvětlím před hrou, to je dalších 10 minut, použití přímo ve hře je jednoduché.

Ebone, fajn, hrát můžeš podle svých představ, myslím že místo bude vždy :-))


Pro ostatní:
Chtěl bych vás požádat, kdo máte přístup k počítači, vytiskněte si svojí postavu, a každý si přivezte pokud možno dvě šestistěnky - mám jich doma hodně, ale to neznamená, že je nemůžu zapomenout komplet.
Uživatelský avatar
Bart
Příspěvky: 2514
Registrován: 8. 8. 2006, 20:06
Bydliště: Praha

Příspěvek od Bart »

jestli máš ještě volný místa, tak bych se rád připojil... na jednu nebo obě části, to je jedno...
bart.nedori (at) gmail.com
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22580
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Jerson »

Bart píše:jestli máš ještě volný místa, tak bych se rád připojil... na jednu nebo obě části, to je jedno...
bart.nedori (at) gmail.com
Není problém, ale postavu si asi uděláš až na místě ... i když třeba to ještě stihneš.
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22580
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Jerson »

Tak, přátelé, kamarádi.

Během týdne se snad dokopu k tomu, abych sem shrnul hru.

Rád bych, aby mi ti co jí se mnou hráli (případně i náhodní diváci) napsali své dojmy, klidně i rozvláčněji a konkrétněji, včetně případné kritiky. A klidně se vyjádřete i k pravidlům, mému stylu Vypravěčování, prostě ke všemu co vás napadne.
Uživatelský avatar
Goran
Don Quijote
Příspěvky: 3390
Registrován: 2. 5. 2006, 12:58
Bydliště: Litoměřice/Plzeň
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Goran »

Německo 1936 byl záhul pro naše mozkové závity - vědomí, že každý chybný krok může znamenat katastrofu a že nějaký krok udělat musíme člověka ohromně nabudí a přiměje vydat ze sebe všechno. Zkrátka nejnáročnější dobrodružství, které jsem kdy hrál. A díky všemu výše zmíněnému to bylo SUPER!
Jestli mi něco přišlo slabší, tak pomalejší úvod, kdy jsme se donekonečna radili, jak se dostat dovnitř, zavrhovali jsme různé teorie a vlastně se nic nedělo, a pak pasáže na území divize tottenkopf, kde nemělo smysl cokoli dělat (aspoň to tak z Güntherova pohledu vypadalo) a já jsem byl v roli pouhého diváka. Na druhou stranu nejvíc se mi líbil závěr, kdy jsme museli osvobodit naše letadla a vrátit se domů. A ze všeho nejvíc mě dostal moment, kdy zbloudilá kulka postřelila pilota a dřevorubec a geomant Günther, který seděl v letadle podruhé v životě (první byla cesta tam), musel pilotovat :-)= :eyecrazy: O-)
Nejsem trouba, ale snažím se a s pomocí Boží se jím brzy stanu!

R.I.P.
Uživatelský avatar
Pieta
sofistikovaný troll
Příspěvky: 15020
Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Pieta »

Já už jsem část napsal do vedlejšího vlákna, tam byly věci, ze kterých jsem byl nadšený; takže se pro vyrovnání rozepíšu i o tom, co se mi líbilo míň.

První, ale o tom určitě víš a sám jsi to říkal, bylo dávaní skupinky dohromady. Neměli jsme prostě dost času na to, aby se to odehrálo pořádně, a trochu jsem cejtil, že se prostě musím vykašlat na to, co by Max v takové situaci udělal, a prostě se ke skupině přidat. Trošku to bylo ale způsobený tím, že Ebon jako správnej agent nechtěl prozradit vůbec nic, takže místo aby zmínil, o co jde (což by mě taky přesvědčilo jít do toho zadarmo), tak mě lákal na nesmyslně vysoký sumy peněz a blufování, který risknul a netrefil (Ebone, já byl hodně úspěšný automobilový závodník, takže tvoje přesvědčování o společných známých jsem prokouknul bez ohledu na hod (: ). Pak už jsem ale měl pocit, že je třeba, aby se děj hnul dál, a prostě jsem se rozhodnul, že to vezmu. Když odhlídnu od tohohle pocitu donucení, tak jsem si ovšem to piklení, smouvání, honičku v autech hodně užil, a obzvlášť ten rekrutovací rozhovor byl pěknej a stylovej.

Další bylo plánování útoku, kde jsi vyloženě nechal, ať plán vymyslí hráči. Věřím, že trochu militantnější skupinka hráčů by si to hodně užila, a samotnému je mi jasné, že tahle fáze tam prostě bejt musela, že by to bez ní vůbec nebylo ono, ale asi bych ocenil větší zpětnou vazbu od GM při výrobě plánu - takhle jsem měl pocit, že i kdybych plácal z pohledu svý postavy naprostý blbosti, že mě neopravíš, a bylo to trochu nepříjemný. Zpětně si uvědomuju, že párkrát jsi takhle zasáhnul, ale přímo při hře mi tam chyběl tenhle pocit záchranný sítě.
Na druhou stranu, jako náš dopravní muž a díky Ebonově řízení diskuze jsem si docela měl v rámci plánování docela jasnou roli a užil jsem si při tom i trochu roleplayingu, na což při plánování akcí nejsem navyklý, a bylo to příjemné.

Pohyb základnou byl velmi dobrý, včetně různých zrad a překvapení přímo na místě, a i když tam byla nějaká míra nepříjemnosti a nejistoty, nevadilo to, bylo to prostě součástí žánru/situace, a uvědomoval jsem si díky tomu tu docela zoufalou situaci vojáka na nepřátelským území. Obzvlášť v okamžiku, kdy jsme se blížili k bráně na území Totenkopf, začaly lítat rakety a já si mezi kolejema zapaloval cigaretu, jsem si připadal jak ve válečným filmu. Téhle časti nemám co vytknout.

Na děj uvnitř základny Totenkopf asi budu mít o dost jiné názory než ostatní, protože jsem tam měl taky o dost jinou roli. Děj se tu tak trochu přepnul do sledování filmu, protože jsme měli minimální možnost zasáhnout do děje, aniž by to způsobilo smrt nás všech, a bylo to hodně pasivní. Asi to bylo potřeba, abysme se včas dozvěděli, co se přesně děje, ale stejně to bylo trochu takové odstavení postav na vedlejší kolej. Pak ovšem přišel zlom, když mi došlo, že "teď anebo nikdy", a vyrazil jsem. Jsem rád, že mě to napadlo, já běžně bývám hodně pasivní hráč, takže jsem i sám sebe příjemně překvapil. Samotná sebevražedná akce byla hodně intenzivní, a stejně tak i její dohra, když se mi Fünfzehn vysmál do obličeje. Taková správná kombinace adrenalinu a zoufalství...

Dýchánek na planině zoufalství měl tu nevýhodu, že asi nešel zahrát tak, aby v okamžiku, kdy první uniknul, ostatní nevěděli, jak ven. A já, jakožto fantazák, jsem v tomhle okamžiku měl obrovskou výhodu domácí půdy, takže jsem neměl moc problémů s tím, dostat se ven.
Mrzí mě, že už jsem pak nemohl účastnit toho útěku, ale konec svojí postavy jsem si vybral sám. Ani jsem pak nezůstával u stolu a nesledoval vás ostatní - svým způsobem už jsem měl pocit, že můj příběh se uzavřel, a nechtěl jsem si ten silnej konec přepsat vaším příběhem (jo, já jsem tak trochu magor do toho, aby se příběhy děly správně). Jsem ale rád, že podobně jako já i ostatní měli svoje hodně silný okamžiky, protože v okamžiku, kdy jsem běžel na Fünfzehna s granátama v ruce, jsem se chvilku bál, že ostatním ten nejsilnější moment ukradnu pro sebe.

Pak už byl jen epilog, a to byla pěkná tečka za celým příběhem, včetně toho rozhodování, co dál, a vidiny toho, že mi možná zbývá akorát ten jeden den.

Celkově se musím přidat ke Goranovi s tím, že to byla jedna z her, kde jsem nejvíc cejtil váhu našich rozhodnutí a riziko všeho, co jsme dělali, a bylo to dobře, protože to vyvolávalo tu správnou atmosféru. Klidně bych šel do tvý hry znovu, a rád.
Ještě by mě docela zajímalo, jak to všechno doopravdy bylo, co se dělo za kulisama, kdo byl mimozemšťan a kdo byla holčička, jak fungovali a odkud se brali démoni, kde byl bůh, atd.
Cicho żono, deszczyk padał, ja nie słyszał kto to gadał.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
Uživatelský avatar
zrzavec
Romikovec
Příspěvky: 3671
Registrován: 20. 7. 2006, 18:23
Bydliště: Plzeň
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od zrzavec »

také jsem si hru užil. Postava byla dělaná dost narychlo, ale nebyla snad tak špatná, ne? Alespoň to do hry vneslo i takový ten zelený mozek.

Atmosféra mě chytla od začátku, rozjezd byl pomalejší, ale to mi tak nevadilo. Mě stačilo jednou za čas zahlásit a sledovat ostatní. Napětí se stupňvalo. skok letadlem a potom už mě děj prostě nepustil. střelba na stráže už znamenala velmi intenzivní prožívání hry a vše, co se dělo na území divize totenkopf bylo velmi silné. Jak se Pieta s granáty rozběhl a Ebon chtěl ven z bunkru, byl jsem rozhodnut toho oficíra střelit, odjistit granát a zabít vše v bunkru...

Koenc byl ale velmi silný, takový prožitek je jednou za velmi dlouhou dobu. A tenhle za to stál. Ebon to vymyslel naprosto geniálně, situace se velmi zdramatizovala. Cestu letadlem jsem viděl velmi černě, zvlášť co se dopředu dostal dřevorubec. Ale přežili jsme a to je hlavní. Gotfied by řekl, že tohle musela být německá hra.

Vedení hry se mi líbilo, bylo vidět, že nás klidně necháš se utopit v pěkném průseru. to mi i u mnoha mých her chybý, tohle se od tebe budu muset naučit. Já jsem si zahrál výborně a to mě udělalo radost.
Hraji a vedu: DnD 4e - Naše stránky

Dříve RomiK, nyní Zrzavec :)
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22580
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Jerson »

Ebon i Bart se samozřejmě ještě můžou vyjádřit, vám třem děkuju za reakci.

Se složením skupiny dohromady jsem měl drobné obtíže, dva lidé, na kterých to původně mělo stát nepřijeli, takže nastoupuil Ebon jako náhradník (a svého úkolu se zhostil nadmíru dobře bez zbytečného zdržování, opravdu škoda, že na to nebylo víc času.

Pokud jde o plánování, pro další hru na srazu na to musím dát omezený čas a hlavně dopředu říct, že fungovat může cokoliv smysluplného, když to trochu promyslíte, nebudete to zbytečně komplikovat a půjdete do něj naplno. Let letadly byl dost dobrý nápad, předtím jsem na tenhle způsob vůbec nepomyslel - a vyšel lépe než jiné plány (tedy trochu jsem vám slevil, jedno letadlo jste mohli při přistávání rozbít, ale vyšlo by to nastejno.)

Trochu jsem také ubral v základně (velká chyba, že jsem zapomněl leteckou fotku, mám jí v deskách), zvláště stáží tam bylo jen tolik, abyste je mohli dostat potichu a bez poplachu. Své družině bych jich tam dal deset plus nějaké ty psy, protože šlo o supertajný projekt. Nicméně oni znali detaily ohledně min s detekcí přiblížení, takže by mohli proklouznout mimo bránu. (uvidíme, jak si povedou při vodním výsadku).

Scény, které se dějí bez vašeho přispění - ano, uvědomuju si, hráči jsou při nich pasivní, ale přesto je používám, protože to má budit dojem, že se věci dějí nezávisle na nich. Prostě jsou chvíle, kdy se hrdinové schovávají a jen sledují obrovské světelné efekty - start raket byla jedna z nich.

Tank tam byl naopak jako nedůležitá (pro váš účel) stopa, prostě prvek zmatení a případně pobavení (opraváře jste mohli zmlátit nebo seřvat jako vyšší šarže, nebo nechat být, jako jste to udělali).

Pak scéna s nakládáním archy, startem a Pietovým útokem - tohle byl odemně naprosto vědomý podraz a klidně se k tomu přiznám. Ostatně i svým hráčům jsem dal šanci Fünfzehna zabít (jen oni se neodvážili, protože nevěděli, jestli by to mělo smysl). Vám jsem tedy ukázal, že to smysl nemá - tato kampaň je z půlky hororová, trochu podle Call od Cthultu, takže hráči mají pochopit, že stojí proti nečemu, co v žádném případě nemůžou zničit. Pieta tuto pasáž ještě vylepšil, protože Herr F. přežil nejen plameny z rakety, ale i přímý zásah granátem. Na vysvětlenou - osoba vystupující jako Fünfzehn je v současnosti jen projekce tvora s rozměry v desetitisících kilometrů do našeho rozměru. Prostě šance na to zničit ho je stejná jako šance pěti mravenců porazit americkou armádu - naprosto žádná.

Z toho vychází i pasáž, kdy jste se ocitli na prázné pláni, jakoby ve snu. To je něco vy stylu, když hodíte mouchu do pavučiny, abyste se podívali, jak si na ní pavouk smlsne, ale ono to chvíli trvá a zatím máte na starost důležitější věci. On vám nedal na výběr, prostě vás jakoby zbavil života a šel si po svých, přičemž jste měli jedinou šanci jak se vrátit zpět. Jen pro informaci, F. či spíše démon stojící za ním by vás dokázal okamžitě odhalit už při vstupu na základnu, ale prostě na takové prkotiny nemá čas (a možná také ne dost jemný zrak). Zadavatel vašeho úkolu, plukovník Hellbauer proti nšmu nemá šanci - ať zjistí co zjistí, stejně s tím už nedokáže nic udělat.

Na druhou stranu i démon dělá chyby - takže když se soustředil na Maxe (tedy Pietovu postavu), nekontroloval počasí a přišel o jednu raketu. Dodávám, že dost důležitou raketu, která mu bude chybět, ačkoliv o tom neví (protože menší věci jako složení servisní posádky přehlíží). Kdybyste při startu nic neudělali, tak by moje družina musela hledat jinou cestu - nejspíš mimozemský výsadkový modul, což sebou přináší další komplikace.

Co se týká úniku, tak Ebonův plán byl naprosto skvělý, ač jsem se snažil být podezřívavý, důstojník to nemohl prokouknout. Voják s heslem ano, protože ten nemusí přemýšlet, ale poradili jste si dobře.

Střelba na utíkající, ujíždějící a ulétající patří ke koloritu a čekala by vás vždycky, kdybych dostal šanci. Ze zásady se při úniku držím hodů - co hodím, to popisuju, hráčim mají podobnou možnost, přípavně převádět neúspěchy. (V tomto případě mohl Ebon nechat místo sebe poškodit letadlo, ale ve výsledku by si nepomohl, takže to že pilotoval Goran bylo vlastně číselně výhodnější řešení - a taky zajímavější)

Mimozemšťan - s ním je to jednoduché. Jeho tělo je zavřené o dva hangáry dál, ale jeho mysl se pohybuje ve své vlastní rovině a ovlivňuje další. Má vcelku velkou moc, takže může oživovat nebo umrtvovat různé lidi (v určitých okamžicích), předávat jim informace a tak dál. Na Zemi se dostal vcelku nedávno - 1908 při havárii své kosmické lodi, na které vezl klíč k arše úmluvy. Ta skončila na Zemi mnohem dříve, o pár tisíc let. A jak jste asi pochopili, Archa je portál interdimenzionální brány, a za ní je dimenze velmi mocných tvorů, kteří mají nesmírnou moc, kromě jiné můžou měnit i podstatu části vesmíru, třeba změnit fyzikální zákony. Proč velz klíč zrovna sem nechávám zatím otevřené, každopádně je z těch, kteří si přejí ponechat vesmír takový jaký byl. Možná chtěl zkusit proniknout na druhou stranu a zkusit démony ničit tam, kde platí jiné zákony, možná chtěl obojí najednou zničit (protože jde o jedno zařízení a nelze ho zničit po částech - to by hrozilo nekontrolované proražení portálu.)

Tak, k pozadí světa mě zatím víc nenapadá, i když by toho bylo ještě hodně, ale jestli máte otázky, tak se klidně ptejte.
Uživatelský avatar
Bart
Příspěvky: 2514
Registrován: 8. 8. 2006, 20:06
Bydliště: Praha

Příspěvek od Bart »

ke hře: tak proti plánovací fázi sem nic neměl, já si to užiju málokdy, takže když sem dostal příležitost, tak mě to fakt bavilo...

jenom by možná bylo lepší mít víc informací před hrou a před tvorbou postavy, protože moje postava byla na tohle dobrosružství fakt blbá... její motivace přidat se k ostatním byla pochybná, motivace ostatních brát jí s sebou víceméně skoro žádná... ale neva

celej průběh výsedku byl fakt záhul, ani na chvíli jsem se nestih začít nudit, i když některý pasáže byli na můj vkus až moc pasivní... ale v tu chvíli mi to nevadilo, uvědomuju si to až zpětně...

vylejzání ze sféry, když to první zvlád byl trochu problém, ale myslim, že nakonec jsem to nějak do rámce RP nacpal a vyšel z toho s čestnou tváří (nebo jak je to podivný slovní spojení)

moje smrt tomu všemu už jenom dodala pointu, naprostej vrchol
(rozhodně se na ebona nezlobim, já bych na jeho místě... no nevim, ale hezký by to nebylo)


k systému:
pěkný, zvlášť se mi líbí, že si můžu napsat každou dovednost, co mě napadne a za naprosto geniální považuju systém vyvažování neúspěchama... (třeba to taky zavedu)

možná by to ale chtělo ještě vychytat pár drobností, teď mě napadá třeba používání cizích jazyků - při průměrný inteligenci 5 a průměrnym hodu 5 má buď neuvěřitelný kvyntum lidí v našem světě cizí jazyk na lvl 10 (tedy největší odborník na světě) nebo neuvěřitelný kvyntum lidí pumpuje neuvěřitelný kvyntum rezerv do běžný každodenní komunikace - potřebnej počet úspěchů na normální plynnou komunikaci by měl bejt max. 7, ale u ještě 5 bych to viděl tak sotva na přízvuk a problémy s neobyvyklejma slovama

taky bych možná rozšířil systém o "sekundární" dovednosti, který by nabejvaly hodnot od -5 do +5 a určovali bonus / postih k jiný dovednosti za určitejch podmínek (k jednomu hodu by se nemohli přičítat víc jak dva bonusy, takže maximální možný přdpoklady by se posunuly z 20 na 30, nebo by se zakázalo počítat si dovednosti na vyšší úrovni než 10) (konkrétní příklad: "jsem z malý horský vesničky a naučil jsem se trochu maskovat a schovávat, tznm. lvl 3, ale nejvíc procvičený to mám na horách, takže ve skalnatym terénu dostávám +2"; druhej příklad: "mám nacvičenou střelbu na střelnici, lvl 5, ale v praxi sem to moc nezkoušel, takže když jsem nervózní, např. v bitevní vřavě, tak mám postih -3")
vzásadě by se tim kodifikoval systém, kterej tak jako tak používáš, ale bylo by dobrý mít to nějak do těch pravidel zanesený

to je asi všechno, co mě te´d napadá...
Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 22580
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Jerson »

Přiznávám, to spojení družiny jsem odflákl, přesněji chtěl jsem vás nechat hrát postavu podle přání, takže jsem trochu obětoval motivaci jít spolu - mít na úvod tři sezení, tak vás stmelím v sehraný tým, ať jste byli co jste byli. 8)

K systému - s těmi jazyky jsi to odhadl - většina lidí má int 5 a svůj vlastní jazyk 5, takže dobře rozumí (ve smyslu "pochopí myšlenku") jen poměrně úzkého okruhu lidí. Tomu co říkají ostatní sice rozumí, tedy rozumí jazyku, ale už ne vždy ví, o čem je řeč a co tím přesně řečník myslí.
Právě to jsem se snažil nasimulovat tím omezením slov (ale stejně jsem to pak nehrotil), protože hráč RPG rozumí jinéhmu hráči RPG vcelku snadno. Navíc je tu dašlí věc - cizímu jazyku člověk i rozumí, ale když má mluvit, bývá to horší. Cizí jazyk na běžné úrovni je asi to, čím mluví vietnamští obchodníci, rusové, němci, kteří tu jsou už deset let - rozumíš jim, zvláště když mluví o tom co znají, ale jasně na nich poznáš, odkud pochází - a to i přesto, že mluví česky prakticky každý den. Důležité je totiž, jak myslí.

No nic - v běžné hře to moc nehrotím, jen když postava třeba vyjednává, tak si napřeh hodí na jazyk a pokud má méně úspěchů než je hodnota vyjednávání, tak dostane postih. Takže mistr vyjednavač prostě musí umět mistrovsky mluvit (většinou to tak vyjde).

A co se týká "sekundárních dovedností", tak to v pravidlech je nebo bude - umíš to co dovednost říká. Když ses naučil schovávat v horách a umíš to dobře, tak máš "skrytí v horách 7". Všude jinde se ti z toho počítá polovina, až když máš jakoby dost použití, tak si můžeš tuto dovednost (bez zalacení bodů, prostě zadarmo) změnit na obecnější "skrytí" - jen pak přijde o výhodu bonusu +1, který budeš mít proti někomu s obecnou dovedností "pozorování".

To samé je u střelby a mám dojem, že jsem to i říkal. V bitevní vřavě (pokud je to tvoje první) bych tě navíc měl nechat hodit na vůli a případné neúspěchy odečíst jako postih za strach a zmatek. Tak prvních pět bojů by sis házel, při šestém už bys měl bonus na vůli +3 pro tento hod, což při průměrné vůli znamaná, že dost často nebudeš mít postih vůbec, tak si na to už nehážu. Ale do pravidel to tedy napíšu jasněji, díky za upozornění.
Uživatelský avatar
Ebon Hand
Temný paladin
Příspěvky: 1806
Registrován: 13. 5. 2003, 15:07
Bydliště: Čertův příbytek

Příspěvek od Ebon Hand »

Hra má velmi dobře vymyšlenou atmosféru a prostředí.

Nelíbil se mi systém kladení otázek při úspěchu duševních dovedností. Myslím si, že jsme půl otázek vyplácali na nesmyslné dotazy, které už naše postavy znali. Druhak osobně neuznávám tento systém, který je vázán propojením duševních schopností hráče k postavě. To znamená, že hloupí hráč nemá moc šancí kvalitně prezentovat chytrou postavu.

Družina byla trochu násilně spojena, ale to mi při takovémto stilu hraní nevadí. Věřím, že kdyby jsme hráli déle, tak se družina stmelí.

Příběh hezky vygradoval a závěr byl skutečně strhující. Už od útoku Piety alá kamikaze. Až po přistání na ulici by Sudeťák.
Barte ještě jednou se ti omlouvám, ale nic jiného mě v tom shonu nenapadlo.. Stejně jsme byli čtyři a místa v letadle byli jen pro tři...

Hra byla hezká a rád si opět zahraji. Postavu mám živou, tak ani nebudu nic vymýšlet. 8)
Zamčeno

Zpět na „Archiv akcí a soukromých her“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti