magie vs. logika světa

[York]

U magie je mnohem důležitější, kdy ji hráči (tedy jejich postavy) nepoužijí a hlavně proč, než to kolikrát ji použijí.

Určitě je to jedna z možností, jak udělat magii tajemnou a zajímavou, ale jde to i bez toho. Pokud dokážeš létat nebo se zneviditelnit v settingu technologicky na úrovni středověku, tak je to imho magické samo o sobě, nehledě na to, jestli za to musíš něco zaplatit.

Co se týče promýšlení důsledků existence magie na fungování světa, je to něco za něco. Čím podrobněji je magie vysvětlena, tím je pochopitelně méně tajemná a neznámá. Zřejmě se to tedy nehodí do settingu, kde o magii prakticky nikdo nic neví a hráčská postava ji sama bude postupně poznávat s tím, jak se ji bude určit. Na druhou stranu se to ale imho hodí do světů, kde mágové o magii ledacos vědí, protože pak velkou část z těchto znalostí může mít i hráč takové postavy a bude se mu snáze za takovou postavu uvažovat a rozhodovat.

O to víc pak také vyznějí věci, které jsou neobvyklé i pro mágy, například když ve světě, kde magie neumožňuje oživování, někdo vstane z mrtvých. Kdyby se to stalo v settingu s mlhavou a nespecifikovanou magií, tak hráč nemá jak poznat, že to není úplně normální zázrak, ale sakra neobvyklý zázrak.

[Goran]

York: i když se postava magii učí, tak není od věci, aby GM měl nějakou představu o tom, jak magie funguje, protože tak snadněji vymyslí různé komplikace, které zvídavého hráče povedou k odhalení pravidla. Nebo možná částečného odhalení pravidla. I kdyby tím pravidlem bylo třeba: "můžeš cokoli, ale nikdy nemůžeš udělat totéž přesně stejně jako někdy dřív".

[Jerson]

York - vidím dost velký rozdíl v tom, zda existuje nějaký princip magie v herním světě, který hráči a hlavně postavy neznají a tím, když daný princip neexistuje vůbec a GM si magické efekty vymýšlí z hlavy.
Protože ve druhé variantě se dříve či později dostanou různé efekty do sporu a vznikne z toho výsledek "magie může cokoliv, jen to někdy nejde". Nebo možná ne, ale zatím jsem neslyšel o opaku.
Zatímco v prvním případě - ačkoliv může být podstata fungování magie známá i hráčům - se v různých situacích projevují překvapivé, ale logické důsledky těchto principů. Protože to že má něco vnitřní logiku vůbec neznamená, že hráči budou znát všechny možné důsledky dříve než se s nimi setkají.

Když uvedu příklad - v naší fantasy hře mohli mágové zprůchodnit přírodní nepřeměněný materiál pro živého tvora,který může mít okolo těla jedině jiný přírodní nepřeměněný materiál. takže mág mohl zprůchodnit kamennou zeď a mohl projít, pokud měl na sobě kožený nebo lněný plášť, ale ocelovou dýku pronést nedokázal. Ani nemohl projít dřevěnou bránou pobitou kovovými pásy.
Nicméně jednou potřeboval projít paladin, který odložil plátovou zbroj, ale nechtěl se vzdát svého magického meče, tak to zkusil. a ne až v tu chvíli došlo, že když beru magické předměty jako "spojení neživého těla a duše", tak je vlastně každý magický předmět živý (z pohledu magie, ne biologie). takže paladin si hodil jednou za sebe a podruhé za meč a prošel k překvapení všech.

Nevýhodou je, že tenhle přístup vede k nečekaným efektům, se kterými se musí všichni smířit, protože je prakticky nelze odstranit, právě proto že vyplývají z hlubších souvislostí. stejně tak mi vyšlo, že nemrtvé prostě nemůže zraňovat sluneční světlo, jedině že by slunce bylo živé a existoval éter. Taky překvapení, i když v opačném smyslu.

[OnGe]

stejně tak mi vyšlo, že nemrtvé prostě nemůže zraňovat sluneční světlo, jedině že by slunce bylo živé a existoval éter.

Tohle je proc? Tady mi nejak unikaji ty sirsi souvislosti...

[Jerson]

To vyplývá z jiného principu, totiž způsobu jak vytvořit nemrtvého (spojení duše-vědomí s tělem slabou vazbou, že duše sice dokáže ovládat tělo podobně jako loutkář loutku, ale není na něj pevně navázána. A duši lze zranit pomocí jiné duše, nijak jinak. (naproti tomu duši pevně spojenou s tělem lze změnit - a tedy i zranit - pomocí změny těla. To třeba znamenalo, že mrtvý člověk si pamatuje všechno co věděl až do své smrti, ale nebude si pamatovat nic navíc - tedy pokud bude oživen jako nemrtvý. Nicméně taky se mohlo stát, že člověk zemřel a pokud duše zůstala spojená s tělem slabou vazbou, tak si toho nevšiml on a občas ani jeho okolí.

[OnGe]

Přiznám se, že teď mi to moc větší smysl nedává. Něco jako "chlapeček byl bos, protože neměl botičky" Ale jestli se v tom hráči orientují, tak žádný problém.

[Jerson]

těžko ti vysvětlím logiku celé úvahy v jednom odstavci, když to jsou principy fungování nejen magie, ale i části fyzického světa, které byly navzájem provázané.
Ale spíše by mě zajímal princip, podle kterého se nemrtví (jedno kteří) na slunci rozpadají.

[Pieta]

Slunce = život, oheň
Nemrtví = smrt, zastavený rozklad
Slunce + nemrtví = hoření, zrychlený rozklad

[Aljen]

Slnko = zmena rocnych obdobi, Cas
Nemrtvi= kliatba/bless zastavenie zmien tela
Slnko + nemrtvi = Zrusenie kliatby* => prejav zmien, ktore by nastali za dany dobu existencie nemrtveho(Preto sa stary upir rozpadne na prach a cerstva zombia len padne a prirodzene zhnije ako mrtvola)

*: uber silni jedinci mozu odolat aj Slnku

[Lorwyn]

Nebo taky:
Slunce je projevem moci bohů, nejjasnější věc, dává život, hřeje, zdvihá ze země úrodu. Nemrtví jsou něčím jako vzepřením se základním zákonům, takže na ně funguje právě nejsilnější projev boží moci.
Krom toho, nemrtvým občas vadí i tekoucí voda, což je založeno na stejném principu, voda a slunce jsou život.

Pokud to dáme dohromady, jen na slunci a s dostatkem vody vznikne strom a dřevo...třeba takový dřevěný kolík na upíra má v sobě tedy moc slunce i vody...

[Gediman]

To mi připadá jak kombinace pro Little Alchemy

[York]

Ale spíše by mě zajímal princip, podle kterého se nemrtví (jedno kteří) na slunci rozpadají.

Odpověď na tuhle otázku bych asi hledal v pozemském mysticismu před strašnou spoustou let. V té době se sice pravděpodobně nepoužíval termín "nemrtvý", ale určitě se tam najdou zmínky o dobrých a zlých duších a jejich vztahu ke světlu či tmě. S dnešní elektrifikací to sice vidíme trochu jinak, ale dokážu si celkem živě představit, že byly doby, kdy noc skrývala fakt spousty hodně nepříjemných věcí (ostatně ono se to ale zas až tak moc nezměnilo, zkuste se v noci sami projít po městě, má to myslím hodně podobnou atmosféru).


Když to vztáhnu čistě na upíry z WoD (ti jsou myslím poměrně hodně ikoničtí), tak tam je to myslím celkem. Nesou s sebou Kainovu kletbu, jsou tedy stejně jako on zavržení a na světle pro ně není místo. Pokud tento zákaz poruší, musí čelit božímu hněvu.

A nebo se prostě upíří krev na světle vzněcuje.


Poslední dobou získávám pocit, že by se to s těmi magickými principy nemělo zas až tak přehánět. Hodně silné jsou ty, které mají víc různých vysvětlení (podle různých magických teorií) a náchylnost nemrtvých na světlo je zrovna jedna z nich.

[Bifi]

Nemŕtvi => neprirodzenosť => nečistota
Slnko => oheň => dezinfekcia, očista
Tečúca voda => očista

[Aljen]

Sanytol = ultimatna verzia Svatenej Vody

[Jerson]

to že slunce dává život lze těžko brát jako princip, když místa kam slunce svítí nejvíc jsou docela dost mrtvá a ožívají až když slunce zapadne. navíc v takovém světě se nedá zdůvodnit existence trpaslíků, kteří vyrůstají pod zemí, nemluvě o houbách kterými se obvykle živí. kromě toho hráče napadne, proč si tedy nemrtvý nevezme plášť s kápí, kterou nosí jako ochranu před sluncem i lidé (a kterou používají v některých filmech upíři).
Navíc třeba kostlivci a zombie se začaly na světle rozpadat až v Dračáku, ve starší mytologii (a filmech) normálně fungují i na slunci.

Tahle vysvětlení jsou dodatečná, vytvořená až na základě představy jak by svět měl vypadat a fungovat.