[+] [1618-48] Třicetiletá válka

Obecné diskuze nezávislé na herním systému či světě.
Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 12359
Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

[+] [1618-48] Třicetiletá válka

Příspěvek od Ecthelion »

[1618-48] Třicetiletá válka

Obrázek

„… v mžiku zahvízdal vzduch nad námi tolika kulkami, že to vypadalo, jako by ta salva byla vypálena pro radost nám; bázlivci se při tom choulili, jako by se chtěli schovat do sebe; ale ti, kteří měli odvahu a byli již několikrát při takové řeži, nechali je klidně poletovat. V bitvě se zatím každý snažil zabránit své smrti tím, že skolil nejbližšího nepřítele; strašlivá střelba, řinkot pancířů, praskot pil a křik raněných i útočících, to byla spolu s trubkami, bubny a píšťalami děsivá hudba! Nebylo vidět nic než hustý dým a prach, který jako by chtěl zakrýt ohavnost raněných a mrtvých; z toho se ozývalo žalostné bědování umírajících a veselý pokřik těch, kteří byli ještě plni odvahy...“
Hans Jacob von Grimmelshausen: Simplicius Simplicissimus

Třicetiletá válka je série ozbrojených konfliktů, které probíhaly mezi lety 1618 a 1648 mezi vojsky habsburské (katolické) a protihabsburské (protestantské) koalice. Zahájila je vzpoura českých stavů (české země byly od hustiské doby výrazně nekatolické), ale později se válka rozšířila do celé Evropy a náboženské důvody se v ní ztratily a ustoupily mocenským.

Pro naše země a německé oblasti znamenala válka strašlivé strádání. Po skončení třicet let trvající války přišla naše země snad o třetinu obyvatel (udává se 25% až neuvěřitelných 80%, ale třetina je číslo, které většina moderních historiků uznává), zanikly celé vsi a úrovně před válkou dosáhlo osídlení a obyvatelstvo znovu teprve na konci 17. století. Rozšířily se epidemie, hladomory, hořely hranice čarodějnic, v zemi panovalo bezvládí, v lesích se skrývali lidé, kteří zapomněli lidský jazyk a krajem táhli loupežníci, zbojníci a marodéři, kteří loupili a vraždili.
Balbín píše:"...Spatříš mnohdy na opuštěném místě trčeti bránu, sloup, ohromné trosky veliké budovy. To je vše, co zbývá ze zámku, který se tu vypínal. Jinde strmí osamělá věž, jinde to zbytek vesnice či tvrze, jež pohltily plameny... nebylo by možné uvést města, ba ani hradu, který by nebyl vypálen..."
Englund píše: „V Čechách (…) přinesla třicetiletá válka to nejhorší a nejpustošivější utrpení, jaké kdy zemi postihlo. Něco podobného se na některých místech odehrálo až za druhé světové války… Vzpomínky na hrůzy způsobené švédskou armádou přežívaly až do našeho století, často zkomolené a zmatené, ale neodstranitelné jako hluboké jizvy, citlivé ještě po třech stoletích.“
Pro naše země to bylo jedno z nejtemnějších období jejích dějin... ale je to skvělé prostředí pro hru RPG. :wink: Jezdci (snad žoldnéři některé ze stran, snad marodéři) na koních, ověšeni pistolemi, mušektami, arkebuzami a handgranáty se šavlemi v rukách sjíždí údolím k vypálené vesnici, jejíž trosky stále doutnají a vítr pohupuje opuštěným zvonem v kostelní věži ... zákopníci obránce bojují v úzkých štolách lopatkami a dýkami s minéry útočníka a snaží se jim zabránit v zažehnutí zápalných šňůr k připraveným sudům se střelným prachem pod hradbami ... vojáci stojí v řadě a za zvuku bubnů pevně svírají píky, zatímco se k nim ženou jezdci nepřítele. To jsou některé ze scén, které mají myslím velkou sílu.
Proto sem shromažďujte historické zdroje, podklady, pojednání o válečnictví, o tom, jak bitvy třicetileté války vypadaly, ale především vaše nápady na příběhy, postavy, zápletky, střípky, zápisy z her (jsou-li jaké), nápady na hudbu, systémy, v jakých by se dalo hrát... a vše další k tématu!

Několik internetových zdrojů:
:arrow? Skvělý článek Česká krev II, který se podrobně věnuje obléhání Brna Švédy (část 1, část 2, část 3, část 4, část 5 a část 6)
:arrow? Článek, který se věnuje švédskému obléhání Prahy, ale obsahuje i velice dobré shrnutí celé třcetileté války a jejích reálií (Poslední bitva třicetileté války)
:arrow? Neferitův článek věnující se stavovskému povstání (Stavovské povstání)
:arrow? Pokud byste potřebovali dobová česká jména ze třicetileté války, pak je můžete najít tady (jmenné seznamy členů pražské studentské legie a velitelů městského vojska)
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek
jjelen
Příspěvky: 2503
Registrován: 27. 7. 2010, 16:23

Re: [+] [1618-48] Třicetiletá válka

Příspěvek od jjelen »

No, pokud jde o třicetiletou válku v RPG tak mě určitě napadnou zběhové nebo vesničané ukrývající se v lesích před hrůzami války. A možná že krveprolití odehrávající se všude kolem probudilo pod korunami stromů něco, co mělo být dávno zapomenuto...
Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 12359
Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [1618-48] Třicetiletá válka

Příspěvek od Ecthelion »

Klasicky velmi dobrým zdrojem pro ty, kteří se chtějí válkou zabývat více jsou knihy Osprey. Pro období třicetileté války jsou po ruce následující publikace:

:arrow? The Thirty Years' War 1618–1648
:arrow? Pike and Shot Tactics 1590–1660
:arrow? Imperial Armies of the Thirty Years’ War (1) Infantry and artillery
:arrow? Imperial Armies of the Thirty Years’ War (2) Cavalry
:arrow? The Army of Gustavus Adolphus (1) Infantry
:arrow? The Army of Gustavus Adolphus (2) Cavalry
:arrow? Lützen 1632 Climax of the Thirty Years War


Hodit se mohou i knihy věnující se anglické občanské válce (co do oblečení jsou například velmi blízké)... která byla sice izolována od konfliktu na pevnině, ale z velké části také přispěl k nespokojenosti s králem fakt, že nijak nepomohl své dceři a zeti (Fridrichu Falckému) a ponechal je jejich osudu.

:arrow? The English Civil Wars 1642–1651
:arrow? The English Civil War Armies
:arrow? English Civil War Artillery 1642–51
:arrow? Scots Armies of the English Civil Wars
:arrow? Soldiers of the English Civil War (1), Infantry
:arrow? Soldiers of the English Civil War (2), Cavalry
:arrow? New Model Army 1645–60
:arrow? Ironsides, English Cavalry 1588–1688
:arrow? Matchlock Musketeer, 1588–1688
:arrow? Ireland 1649–52, Cromwell’s Protestant Crusade

:arrow? Edgehill 1642, First battle of the English Civil War
:arrow? Naseby 1645, The triumph of the New Model Army
:arrow? Dunbar 1650, Cromwell’s most famous victory
:arrow? First Newbury 1643, The turning point
:arrow? Marston Moor 1644, The beginning of the end
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek
Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 12359
Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [1618-48] Třicetiletá válka

Příspěvek od Ecthelion »

Žoldnéř

Obrázek

Třicetiletá válka zrodila celé generace lidí, kteří vyrůstali uprostřed bojů a za celý svůj krátký život nepoznali mír. Válka byla vše, co znali. Neměli většinou žádné vzdělání, vyrůstali v hektické době a nebyl na něj čas. Vojáci je odvedli z rodného statku, po probuzení z prohýřené noci v hostinci zjistili, že narukovali nebo třeba zvedli na zemi peníz, který tam ležel, a verbíři hned vyrazili s tím, že přijal závdavek. Tak nebo tak, ocitli se ve službě některé z mnohonárodnostních armád třicetileté války, začali od píky a přežili bitvy, šarvátky, obléhání a vojenské pochody. Ztratili většinu zábran, protože musí brát životy a to nejen v bitvě. Vojáci musí přežít z toho, co zrekvírují a zabaví. Vesničané, kteří ale přežijí z toho stejného, odmítají zásoby, jídlo a čest dcer dát jen tak lacino. Proto nejednou byl svědkem mučení vesničanů, možná sám se takových ukrutností dopouštěl. Zhrubl, věci jako morálka, čest nebo víra mu už máloco říkají. Musel se změnit, aby přežil. Stal se z něho mrchožrout, voják každým coulem, kterého živí válka a zmar. Mír si ani nepřeje - neví, co by s ním dělal.

Vojska té doby byla složená z pestré směsice žoldnéřů, kteří byli najímáni ze všech koutů Evropy. Pouze švédská armáda byla národní a to pouze v době vstupu do konfliktu. O několik let později v ní sloužila jen asi dvanáctina Švédů. Zbytek tvořili Němci, Skoti, Angličané, Finové (obávaná jízda hakapelitů), Francouzi, Holanďané, Norové, Poláci a mnoho českých emigrantů. Císařská nebo ligistická armáda na tom byla velmi podobně, pestrý výčet ještě doplňovali Slovinci, Chorvati, Maďaři, Vlaši (Italové), Řekové nebo Španělé. Vojska se skládaly z pestré mezinárodní chásky, kde domluvit se nebylo vůbec jednoduché. Připomínala často Babylon po zmatení jazyků.

Válčí za tu stranu, která platí. Ve zmatku třicetileté války změnil každý žoldnéř nejméně jednou strany. Jen tenký krok jej odděloval od zběha, marodéra, lapky a loupežníka, který neloupí pro žádnou ze stran, ale jen pro sebe. Skupiny takových zběhů a žoldnéřů číhaly podél cest, usidlovaly se ve vypálených mlýnech, vesnicích nebo odlehlých zříceninách hradů a podnikaly přepady do okolí, aby pálili, loupili a drancovali. Pokud stál při bitvě na špatné straně a byl zajat, není nic ztraceno. Běžně se zajatci dávali do služeb vítěze a druhý den pak pochodovali do boje pod jiným paporem.

Možná s ním ve vojsku táhne jeho žena (se kterou ho pravděpodobně ani nikdo neoddal) s děckem nebo dvěma. Na jednoho vojáka připadal v táhnoucím vojsku jeden civilista (markytánky, prostitutky, obchodníci, sluhové, děti a podobně). Možná, že takových žen má víc, pokud by byl, tak Bůh ví, že po cestě určitě pár parchantů zplodil. Možná se na něj to děvče nalepilo z nouze, nemělo kam jít po vypálení vesnice a nechtělo umřít hlady, zavěsila se do něj, když její předešlý muž (žoldnéř z kumpanie) byl zabit a bála se ztratit obživu… možná se do něj zamilovala. To nehraje takovou roli.

Obrázek

:arrow? Pokud slouží ve vojsku jako pěšák, pak může být buď mušketýr, nebo pikenýr. Hlavní zbraní pikenýra je 4-6 metru píka, stojí ve vyrovnané řadě a píkou míří proti útočící jízdě. Kromě píky má také poboční zbraň (kord, šavli, tesák) a protože stáli v první řadě, nosili přilbu, přední a zadní plát brnění a široké šosy, kryjící stehna. Mušketýři stojí s mušketami na krajích formace pionýrů, připraveni ustoupit za jejich ochranu v případě nájezdu jízdy nebo ztečí pěchoty. Jinak pálí do řad nepřátel z mušket. Většinou nejsou chráněni brněním.

Pěší kumpanie mívala 150 mužů. Nejnižší organizační jednotkou byla šestičlenná skupina pod velením desátníka (každé tři skupiny pikenýrů vedl kaprál, který v jedné z nich nahradil desátníka; u mušketýrů pro každé čtyři) – byl zde desátník (nebo kaprál), čtyři vojáci a svobodník (starší zkušený voják). Pikenýrské družstvo se sestávalo ze tří skupin (a mělo tedy 18 mužů), mušketýrské ze čtyř (24 mužů). Každá kumpanie má 3 pikenýrská a 3 mušketýrská družstva. Kumpanii velel kapitán a byl zde dále poručík, praporečník, fuhrer, 2 seržanti a 3 bubeníci. Pluk (vedený plukovníkem) se pak skládal z osmi kumpanií (celkem tedy 1200 mužů).

:arrow? Hlavní druhy jezdců byli kyrysníci a arkebuzíři. Kyrysníci na začátku konfliktu měli plné plátové brnění a vyzbrojeni byli dvojicí pistolí, v pozdějších fázích války ale těžká jízda měla jen přílbu, kyrys, dvojici pistolí a šavle (které byly jejich hlavní zbraní). Arkebuzíři měli arkebuzu (ručnici) a dvojici pistolí, bojovali zásadně ze sedel a to palbou. Žoldnéřská jezdecká kumpanie (rota) měla sto koní a kromě tohoto počtu také šarže - rytmistr, poručík, kornet, ubytovací důstojník, tři kaprálové – a také specialisté - dva trumpetisté, felčař a kovář. Jízdní pluk se sestával, stejně jako pěší, z osmi kumpanií (celkem tedy 1000 koní) a vedl ho plukovník (s plukovnickým patentem).

:arrow? Dragouni byli něco mezi tím, ani ryba ani rak. Do boje je vedl bubeník a ne trubač jako jízdu, museli zvládat všechno co pěchota i všechno co jezdci. Měli koně pro rychlou přepravu do bitev, kde sesedali a bojovali pěšmo. Byli-li třeba, útočili ze sedel jako jízda nebo bránili zákopy jako pěchota. Za jízdu ale nebyli považováni a měli organizaci pěchoty.

Názvy jednotek a hodností se dost často měnily, překlad z němčiny také není ustálený, takže jinde najdete možná jiné názvy. Volil jsem podle citu a odhadu.
-----------------
Žoldnéř je asi nejtypičtější postava pro toto období. Profesionální voják každým coulem, žoldnéř, který prodává sílu svých paží tomu, kdo zaplatí lépe a hrubá síla všech skupin. Dovolil bych si odhadnout, že v každé alespoň jeden (jako mistr zbraní a boje) bude. Pro zajímavost si všimněte, že skupina jako nejnižší vojenská jednotka má šest členů (dost často ale měla 5 i méně, protože armáda téměř nikdy neměla plné stavy)... což může odpovídat herní skupině. Skupina dragounů, které byl přidělen samostatný úkol (průzkum, lapení zběha, přivedení živého zajatce)... se přímo nabízí pro odbrodružství. :wink:
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek
Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 12359
Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [1618-48] Třicetiletá válka

Příspěvek od Ecthelion »

jjelen píše:A možná že krveprolití odehrávající se všude kolem probudilo pod korunami stromů něco, co mělo být dávno zapomenuto...
Je zajímavé, že mě se třicetiletá válka spíná do stejné polohy. Především její druhá půlka byla doposud něco v českých zemích nepoznaného - čistá apokalypsa, lidé padají jak mouchy, krutost, smrt, epidemie, válka je v pozičních fázích (v zemi jsou centra obou stran a vysílají proti sobě malé oddíly), krajem táhnou žoldnéři, rabiáti, mordýři... centrální vláda neexistuje, zákon není, právem je meč a v právu, ten kdo si jej dokáže vynutit.

Takže se mi tam nějak automaticky vkrádají vlkodlaci, kteří obcházejí hluboké lesy, fexti, kteří obcházejí mezi lidmi (mnoho generálů třicetileté války z toho bylo podezříváno), upíři, kteří táhnou se sedmihradskými hajduky do střední Evropy (stejné obvinění si vysloužil Bethelen a po něm i Rákoczi), čarodějnice, které zvedly hlavu a po nocích spřádají kouzla a slétají se na sabat, alchymisté a astrologové, kteří hledají tajemství Rudého lva (rozmetaní a rozptýlení po pádu Rudolfových alchymistických laboratoří)... a další.

Obrázek

Pokud je to v uměřené podobě (vlkodlak ukrytý v pralese, který nyní místo ovcí schvátí občas lidi, čarodějnice z Solomona Kana, která vypálí oči lidem, kteří se přišli dívat na její popravu), jen jako tajemný prvek někde na pozadí, který nepřekryje zvěrstva a válečné běsnění... jen přidá obtížím, pak mi to tam prostě sedí. Prostě bytosti noci a tmy zjistily, že s ejiž nemusí skrývat a jsou odvážnější. A to mě vede k dalšímu možnému archetypu:

Kněz/lovec čarodějnic

Do ní se mi promítají dvě věci, které souvisí spíš s DnD - první je úvaha Jamese Maliszewskiho, který psal, jak chápe kněze... a to tak, že nejde o běžného frátra nebo pastora, který má vlastní faru a káže. Kněz, který je postavou, má pro něj zvláštní postavení v církvi a nějaké zvláštní poslání. Druhá věc je pak původní DnD kněz, lépe řečeno - záměr s jakým byl vytvářen - jeho předobrazem byl Van Helsing a mělo jít o lovce nestvůr a upírů.
Jak se mi tyhle dvě věci spojily, byl jsem doma. Vychází mi z toho pro třicetiletou válku zajímavá postava kněze, inkvizitora, rytíře nějakého náboženského řádu nebo světského lovce čarodějnic, který se živí tím, že z nějakého podnětu (víra, peníze, pomsta) loví netvory, vlkodlaky a upíry, kteří sužují kraj. Není zase tak důležitá víra, zda je katolík, luterán, evangelík nebo třeba český bratr... důležité je odhodlání a víra, která musí být jeho pláštěm.

Sám, v doprovodu jednoho něbo několika zjizvených žoldnéřů, sám kvůli cestě a nutnosti ve vojenském odění, ověšen mušketou a kordem, obléká se do kněžského roucha jen při výjimečných příležitostech (Pale rider). Od svých společníků se navenek odlišují jen tím, že v něm ještě nevyhasla víra a naděje, kterou oni dávno ztratili. Křížek na krku, naostřené kolíky a svěcená voda v sedlových brašnách, odhodlaný pohled v očích pod ježatým obočím.
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek
Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 12359
Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [1618-48] Třicetiletá válka

Příspěvek od Ecthelion »

Poslední bitva třicetileté války píše:...V neděli 18. října Švédové celý den nestříleli. Až večer zaútočili Wittenbergovi vojáci v průlomu nedaleko Koňské brány. Nepřítel „... až do prvního šance se dostal. Odtud jsou ho naši (ačkoliv na něj handgranáty a smolný věnce házeli a jemu škodu činili) však nikoli vyprati nemohli ...“. Také na jiných místech průlomu se švédští vojáci „… natolik přiblížili ke zdem, že kopali přímo pod hradbami a občas z přistavených žebříků nahlíželi do města. Různí naši vojáci a měšťané byli zabiti dvěma myslivci. Když byly zbořeny hradby, začal nepřítel ostřelovat zdi zahrad, ke nimž se blížil …“

Zmínka o myslivcích potvrzuje Zatočilovu historku o konopišťském panském myslivci (Václav Líva uvádí, že se jmenoval Novák), kterého prý Wittenberg přivedl ze svého nájezdu na jih a který v podzimních bojích zabil jako odstřelovač několik ozbrojených i neozbrojených obránců, mezi nimi prokurátora novoměstské koleje Tovaryšstva Ježíšova pátera Jana Messeho. Zkonstruoval si k tomu přenosnou dřevěnou vížku, s níž působil nejprve u Koňské a potom u Horské brány. Tento předchůdce dnešních snajperů přiměl nakonec pražské velení k vypsání odměny deseti zlatých tomu, kdo ho zlikviduje. V ruinách novoměstského opevnění se pak odehrál klasický souboj odstřelovačů, v němž konopišťský myslivec nakonec skočil na trik s nastrčeným kloboukem a stal se sám obětí myslivce hraběte Colloreda, jenž ho „… tak bystře z ručnice své udeřil, až se nazpátek z toho šance dolů svalil, z čehož veliká radost následovala …“...
To mě přivádí k další možné postavě - a to přesněji:

Myslivec/Jäger

Obrázek

Vojenské muškety byly nedrážkované a s jejich přesností ani dostřelem to nebylo valné (maximální dostřel byl 1200 metrů, účinný na 220 metrů proti měkkým cílům a na 100 metrů dokázal kule prorazit brnění; s rostoucí vzdáleností se šance na zásah dramaticky zmenšují). Ale již více než sto let existují zbraně s drážkovanou hlavní (1520 jej poprvé v praxi použil August Kottler, zbrojíř z Norimberku). Nestaly se nikdy masovou záležitostí, ale pro boháče, šlechtu a měšťany se vyráběly. Ve vlastnictví je měli především právě lovčí, myslivci a lidé, kteří se lovem (a tudíž střelbou z pušek) živili profesionálně. Při obléhání Prahy jsou dochovány záznamy o měšťanech, kteří byli skvělými ostrostřelci (uplatnili se při obraně hradeb, když sestřelovali Švédy postupující příkopem), protože měli ve vlastnictví právě zbraně s drážkovanou hlavní.

Myslivec měl navíc roky tréninku s takovou zbraní. Proto taková postava bude představovat v družině lovce. Se svou puškou dokáže skutečné zázraky, bude umět rychle přebíjet, pálit přesně na velké vzdálenosti a fungovat jako odstřelovač, který dokáže krýt ostatní ze stráně nad vesnicí, ukryt v kapradí, zatímco ostatní sjíždějí dolů. A když se něco nepovede, dokáže krýt ústup (a s několika mušketami, které mu tam ostatní nechali i vytvořit palebnou přehradu). Kromě toho ale bude umět skvěle stopovat, pronásledovat kořist, vyzná se v lese a jen tak se neztratí. To jsou ideální vlastnosti,které z něj dělají skvělého průzkumníka. Možná mu po boku klusá ohař nebo jiný pes, který mu pomáhá při štvanici.
Myslivec je podle mě postava, která půjde ve vysokých botách před skupinou jezdců lesem s puškou na zádech (aby mohl stopovat). Bude se sklánět k zemi nad stopami, obhlížet zlámané větvičky, rozhlížet na všechny strany a s vytrvalostí loveckého psa postupovat dál, zatímco jezdci na koních za ním nervózně hladí jílce šavlí.
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek
Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 12359
Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [1618-48] Třicetiletá válka

Příspěvek od Ecthelion »

Obrázek

Třicetiletá válka začala a skončila v Čechách (defenestrací v Praze začala a bitvou o Prahu skončila) a dá se zhruba rozdělit na čtyři období:

:arrow? 1618-1620, Stavovské povstání
Čeští stavové vypověděli poslušnost habsburské monarchii a s podporou nekatolických rakouských stavů oblehli Vídeň. Po několika dílčích úspěších (obléhání Vídně, kde doufali, že jim protihabsburská opozice ve městě otevře brány, nestalo se tak a jen Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic ostřeloval okna císařského zámku z děl... za tento kousek poté zaplatil hrdlem na Staroměstském náměstí) se od nich štěstěna odvrátila a v bitvě na Bílé hoře prohráli ve velkém stylu (válka v Čechách tak skončila, na Moravě a Slovensku se teprve rozjížděla - zde povstali Valaši, spojili se s vojsky uprchlých velitelů stavovského vojska ze Slezka a uherskými nekatolickými stavy pod vedením Gábora Bethelena... právě jeho separátní mírová smlouva ale slibně se rozvíjejíící ofenzivu položila a touto mírovou smlouvou v podstatě pacifikace povstání doma končí... jen Valaší vydrželi v odporu déle, ale byli o to krutěji potřeni o pár let později).

:arrow? 1621-23, Válka o Falc
Začala válka v Německu mezi katolickou Ligou a nekatolickou Unií. Habsburkové byli do války zataženi, protože ligistická vojska jim pomohla potlačit stavovskou vzpouru a byli tak povinováni pomocí. O to ostřeji se pustili do protivníků, především do Fridricha Falckého (slavného Zimního krále) a vzali mu obě Falce (Horní i Dolní).

:arrow? 1625-29, Válka dánská
Obsazení Falcí vychýlilo křehkou rovnováhu ve prospěch Habsburků a po krátkém a křehkém míru se vytvořila široká koalice protestantských a protihabsburských sil pod vedením Kristiána IV., krále dánského. Rozpoutala se válka, ve které se Dánové pokusili obsadit severoněmecká území při pobřeží. Do čela habsburských sil se ale postavil Albrecht z Valdštejna a ligistické vojska vedl skvělý generál Tilly. Tato válka byla jejich hvězdným momentem, po bojích v Německu byli Dánové poraženi a habsburské oddíly stanuly na březích Baltu.

:arrow? 1630-48, Válka švédská (po r. 1635 švédsko-francouzská)
Nejdelší a nejkrvavější fáze třicetileté války. Zahájila ji švédská invaze o několik později se na protestantské a protihaburské straně do války zapojila i Francie z čistě mocenských pohnutek. Drtivá švédská ofenziva byla zastavena v roce 1632 u Lützenu, kde padl švédský král Gustav II. Adolf. Pak ještě šestnáct let pokračovala válka všech proti všem, která živila samu sebe, zdevastovala nejcivilizovanější a nejobydlenější části Evropy... a nevyřešila nic. Byla zakončena 1648 vestfálským mírem, ale ještě po něm se bojovalo o Prahu. S výstřely mušket, stejně jako výbuchy handgranátů a min u pražských zdí a průlomů do města skončila také třicetiletá apokalypsa.
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek
Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 12359
Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [1618-48] Třicetiletá válka

Příspěvek od Ecthelion »

Študent

Obrázek

Studenti Karlovy univerzity nebo jezuitských škol jsou v průběhu zuřící třicetileté války jedni z mála nositelů vzdělanosti. Narozdíl od ostatních vrstevníků se mu dostalo alespoň určitého vzdělání, umí psát a číst, domluví se latinou a dalšími cizími jazyky (a nejen univerzálním vojáckým esperantem, kde kromě mišmaše slov ze všech možných jazyků převažuje němčina) a vyzná se ve věcech obsažených v knihách - právo, ovládá trochu medicíny (vyzná se v anatomii, umí trochu srovnat kosti, ošetřit rány a podobně), teologie a další. Je takovou univerzální postavou, která může sloužit jako písař, překladatel, vydávat se za právníka, medikuse nebo kněze, vylhávat se ze všech nebezpečných situací a trochu umí od všeho něco. Nic úplně skvěle, ale o záběru jeho dovedností a schpností si jiní mohou nechat zdát.

Ohledně boje mu nechybí nadšení a odvaha a nebojí se i hodně nebezpečných kousků, aby je prokázal. Je ale většinou příliš mladý a nezkušený, než aby ovládal vojenské řemeslo a je spíš nadšeným amatérem než plnohodnotným vojákem.
Poslední bitva třicetileté války píše:...osmé družstvo studentské legie v čele s iniciativním desátníkem Tomášem Lubou zaútočilo od Horské brány na švédské vojáky u šibenice. V otevřeném terénu, v podmínkách regulérní polní bitvy, neměli nadšení amatéři proti vycvičeným švédským veteránům šanci. Zatočil, který sloužil jako prostý mušketýr v sedmém družstvu a tohoto bláznivého kousku svých kolegů se podle všeho nezúčastnil, lakonicky poznamenává, že desátníka Lubu pohřbili s prostřelenou hlavou v kostele u Matky Boží Sněžné …
Přesto si v boji může vést dobře a překvapit ty, kteří toho hubeného mladíka podcení.
Poslední bitva třicetileté války píše:V boji o průlom se zvláště vyznamenal velitel studentské legie Hanuš Georg Kauffer, jenž prý píkou sám samojediný pobil deset švédských vojáků, než jej zranění pravé paže vyřadilo z boje. Na právníka slušný výsledek.
Študent ví, co je to hlad - mnozí jsou synové nižších šlechticů, kteří na studia nemají příliš peněz a kromě vědění jim tak často kručí v žaludku, musí škemrat u příbuzných o drobné nebo dělat věci na které nejsou příliš pyšní, aby přežili. Z hodiny strávených nad knihami při svíci vypadají neduživě a nedostatek stravy může za hubené postavy. V partě může sloužit jako ten výřečný medikus, co jim rovná kosti, zná mpay, cizí jazyky a bude vyjednávat se soldáty, které potkají.
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek
Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 12359
Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [1618-48] Třicetiletá válka

Příspěvek od Ecthelion »

Minová a zákopová válka

Obrázek
Poslední bitva třicetileté války píše:...V první polovině 17. století nebylo ještě dobývání opevněných míst tak sofistikovanou vojensko-technickou záležitostí, jakou z něho o padesát let později udělal francouzský inženýr Sébastien le Prestre markýz de Vauban (1633–1707), základní zásady dobývání pevností, z nichž tento nejznámější fortifikační odborník všech dob vycházel – použití kombinace dělostřelecké palby a zákopů – však platily již dávno před ním.

Obléhací zákopy byly dvojího druhu: spojovací paralely, vedoucí souběžně s linií obrany protivníka, a přibližovací sapy (approches), směřující klikatě k hradbám obléhané pevnosti. První paralela, vykopaná (obvykle v noci) přibližně půl kilometru od hradeb, sloužila jako palebné postavení dělostřelectva i pěchoty a byla rovněž východištěm dalšího postupu. V šikmém směru z ní vyráželo několik sap, které se vždy po 30 až 40 metrech lomily blíž a blíž k nepříteli. Ve vzdálenosti zhruba 300 metrů od hradeb byla čela přibližovacích zákopů propojena tzv. druhou paralelou, ve vzdálenosti 70 až 80 metrů paralelou třetí. Tato třetí paralela byla hlavním postavením střelců z pěchotních zbraní a malých „zákopových“ hmoždířů, zatímco v paralelách první a druhé byla umístěna děla s dlouhým dostřelem, kryjící postup přibližovacích prací a pokoušející se vystřílet v nepřátelském opevnění průlom, použitelný pro útok pěchoty. Ze třetí paralely vyrážely na zteč útočné oddíly pikenýrů (mušketýři byli využíváni především k podpůrné palbě), a to buď po otevřeném terénu, nebo za použití dalších přibližovacích zákopů. Někdy se ze třetí paralely razil podzemní tunel (podkop), vedoucí pod hradby a umožňující pod ně položit prachovou nálož – minu, jejímž odpálením vznikl průlom, který se předtím nepodařilo vystřílet dělostřelectvu. Proti útočníkovu tunelu razili někdy obránci tunel vlastní (protipodkop), který jim umožnil buď nepřítele podminovat a vyhodit do vzduchu, nebo (pokud se strefili přímo do protivníkova tunelu) s ním svést ve stísněných podmínkách malou podzemní bitvu. Anebo, pokud měli mimořádné štěstí, mohli dokonce připravené výbušniny ukořistit ještě předtím, než je nepřátelé stačili odpálit …
To se mimochodem stalo právě při obléhání Prahy Švédy:
Poslední bitva třicetileté války píše:...Švédové se prokopali také do sklepa obecní sýpky a chystali se tento klíčový opěrný bod císařských alespoň vyhodit do vzduchu, když už se jim ho nepodařilo předešlého dne dobýt. Strážný před vchodem do sklepa si „škudlinou dveří“ všiml, že mu po střeženém objektu courají nepřátelé, služebním postupem to ohlásil svobodníkovi, svobodník desátníkovi, desátník kupodivu další nadřízené v pořadí přeskočil (a že jich mezi kaprálem a generálem není málo!) a informoval rovnou generála Contiho. Ten toto závažné porušení subordinace přehlédl a k dotyčnému sklepu „… pospíšil, a co Švédové činějí, jako i také že již šest tun prachu ve sklepě mají a minu položiti chtějí, sám očitě spatřil; i vzav dva mušketony před Kornhauzem ležící, poručil je silně nabíti, a korporálovi Šmídovi, nad dismundýrovanými 9 dragouny Gallašovskými, vyhodíc dvéře sklepové, do Švédův oheň dávati…“

Švédové, kteří přežili, se s nepříliš švédsky znějícími výkřiky („Hilfst um gottes Willen!“) stáhli zpátky do svého tunelu, jehož ústí pak dal Conti zatarasit. Ve sklepě po nich zůstalo šest sudů (tůn) střelného prachu, který byl pro obránce města vítaným doplněním zcela vyčerpaných zásob munice. Po tomto neúspěchu ženistů se na sýpku zaměřily švédské dělostřelecké baterie a zakrátko ji proměnily v hromadu rozvalin...
Obrázek

Tím se dostáváme k další části podzemní války, která před obleženými městy probíhala. Kromě kutání přibližovacích zákopů, ze kterých se vyráželo k útoku probíhaly také minérské práce:
Česká krev II. píše:...Minérské akce byly nedílnou součástí obléhacích prací. Byly však dost nákladné a obtížné. Bylo k nim zapotřebí specialistů – minérů, popřípadě zkušených horníků. Po vytipování místa určeného k uložení miny se nejprve vykopala svislá šachta do potřebné hloubky. Od jejího dna se pak začal kopat určeným směrem vodorovný tunel, zpevňovaný výdřevou. Minéři zpravidla pracovali ve čtyřčlenných směnách, kde jeden muž vpředu pracoval krumpáčem, druhý nakládal zeminu na kolečko, třetí ji odvážel k ústí tunelu a čtvrtý ji vykládal. Schopní minéři zvládli vykopat za jeden den 4 – 6 metrů tunelu. Dokázali jej dokonce vést pod vodním příkopem, aniž by se zatopil vodou, problém však mohl nastat, pokud narazili na skálu. Při pokusu o její obejití mohlo snadno dojít ke ztrátě směru, proto se většinou volila těžší cesta – probít se skrz skálu.

Byl-li tunel delší než 50 metrů a vedl-li hlouběji než 7 metrů přidávaly se problémy s ventilací. Často pomohlo vykopat další svislou šachtu vedle tunelu, propojit je a na dně šachty rozdělat oheň. Ten nasával vzduch otvorem z tunelu, do něhož pak proudil čerstvý vzduch od ústí.

Jakmile minéři dorazili na místo určené k položení nálože, rozšířili konec tunelu do všech stran, aby vznikla komora o dostatečných rozměrech. Do ní se potom dopravily soudky se střelným prachem. Výpočty k určení velikosti nálože byly tehdy primitivní, často se používal vzorec, podle kterého velikost nálože v librách střelného prachu odpovídala hloubce miny ve stopách krát 300. Čili nálož uložená osm stop (necelé tři metry) hluboko by měla obsahovat 1200 kg střelného prachu. To představovalo 600 výstřelů z děla střední ráže a tento příklad tedy ukazuje, v čem spočívala nákladnost minové války, plus další zásadní nevýhoda: značná spotřeba střelného prachu, kterého žádné vojsko nemělo nekonečné zásoby.

Ve skutečnosti však zkušení obránci málokdy nechali věci dojít tak daleko... Obránci tak začali kopat tunely směrem k chodbám útočníků. Směr se většinou zjišťoval pomocí bubnů, postavených v pravidelných vzdálenostech za hradbami. Na blánu bubnu se položilo pár hracích kostek nebo hrst kamínků. Podle jejich záchvěvů se pak dalo poznat, na kterém úseku hradeb začali obléhatelé kopat. Obránci pak začali kopat proti nim. Často se zastavovali a poslouchali, aby neztratili směr. Pokud se jim podařilo svůj tunel dovést dostatečně blízko (nepřítel je nesměl uslyšet), položili tu nálož, kterou pak odpálili. Její výbuch oba tunely zavalil. Mnohdy však také docházelo k tomu, že tunel obránců se provalil do švédské minovací štoly. Pak pod zemí docházelo k zoufalým soubojům muže proti muži na pistole a nože...
EDIT: Doplním sem ještě obrázek dobývání Plzně. Když si ho zvětšíte, tak dole vlevo uvidíte zákopy (jen jednu paralelu a klikaté sapy k hradbám, ale to je zjednodušení kreslíře) a vpravo dole vojsko útočící na hradby bez krytí zákopů (nejspíš kryto terénem).
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek
Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 12359
Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [1618-48] Třicetiletá válka

Příspěvek od Ecthelion »

Ceny a peníze

Obrázek

Pokusím se o stručný přehled cen a platů, které v období třicetileté války mohly zhruba odpovídat. Pozor – nejde o hodnoty absolutní, protože ceny a platy se velmi lišily jednak v čase (i měsíc od měsíce), ale především místně dle toho, co bylo zrovna nedostatkové. Takže sestavit přesný ceník v podstatě nelze. Pro potřeby RPG a hraní nicméně postačí i orientační přehled.
V zemích Koruny české fungovaly vedle sebe dva měnové systémy – grošový a tolarový. Groše byly v roce 1644 staženy císařem Ferdinandem III. z oběhu, zatímco tolary přežily déle (byly také častěji využívány). Přehled převodního systému je zde (opět – velmi se v průběhu času a místa lišil):
http://www.ceskyserm.cz/ píše:Tolar = 120 - 140 krejcarů
Zlatník = 75 krejcarů
Zlatý = 60 krejcarů
Groš = 3 krejcary

Tolar = 2 zlaté = 40 grošů = 120 krejcarů
Kopa grošů = 3 zlaté = 180 krejcarů
Ceny některých vybraných předmětů (rozsáhlejší ceník lze najít kupříkladu zde):
Denní porce jídla (10,5 kr.)
Půl kilogramu chleba (1 kr.)
Půl kilogramu masa (3 kr.)
Slepice (5 kr.)
Kopa vajec (15 kr.)
Pinta piva (4 kr.)
Žejdlík vína (15-16 kr.)

Kilo olova (10 kr.)
Libra (0,5 kg) střelného prachu (2zl. 45 kr.)
Kilo železných kulí (4 kr.)

Mušketa (4,5 zl.)
Arkebuza (3 tolary)
Dlouhá píka (1 zl. 10 kr.)
Halapartna (4 zl. 30 kr.)
Partyzána (6 zl.)
Pár pistolí (15 zl.)
Pouzdra k páru pistolí (3 zl.)

Uherská přilbice s podšívkou (2 zl. 30 kr.)
Čistě provedený kyrys (50 zl.)
Pikenýrská zbroj (5 zl. 45 kr.)
Šaty a zbroj pro mušketýra (15 zl.)
Šaty a výstroj pěšáka (kromě zbraně) (17-19 zl.)
Kůň na potah (30-35 zl.)
Kyrysnický kůň (60-70 zl.)
Prapor (43 - 100 zl.)
Denní žold jednotlivých hodností (pozor – tento žold byl vydáván v podobě peněz nebo naturálií):
Pěší kumpanie:
- Kapitán (4zl.)
- Poručík (2zl. 12 kr.)
- Fuhrer (27 kr.)
- Bubeník (36 kr.)
- Kaplan (1 zl.)
- Soldát (9 kr.)

Jízdní kumpanie:
- Plukovník (20 zl.)
- Kvartýrmistr (2 zl.)
- Profous (1 zl.)
- Trubač (30 kr.)
- Rytmistr (6 zl.)
- Poručík (4 zl.)
- Kaprál (1 zl.)
- Rejtar (jezdec) (24 kr.)

- Tesař za týden (1 tolar)
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek
Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 12359
Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [1618-48] Třicetiletá válka

Příspěvek od Ecthelion »

Meče a muškety

Obrázek

:arrow? meče
Běžní vojáci (mušketýři nebo pikenýři) neovládali žádné pořádné šermířské triky a nikdy nebyli cvičeni v užívání mečů nebo šavlí (byli odkázáni na to, co pochytili od kolegů). Neočekávalo se od nich, že meči budou bojovat – výcvik se soustředil na jejich hlavní zbraně. Jejich výzbroj pro osobní souboje byla většinou prostá a měli šavle nebo jednobřité meče určené k sekání, případně tesáky a dýky.

Důstojníci naproti tomu měli většinou zdroje na to, aby si koupili osobní zbraně a často pocházeli ze šlechtických rodin. Měli tak přístup k fechtbuchům (popisujícím šermířské umění) nebo se mohli učit u šermíře (případně v bratrstvu sv. Marka, nebo mezi Federfechtery v Praze). Většina z nich byla vyzbrojena rapíry určenými pro bodání a uměli s nimi dobře šermovat. Nejlepší meče se vyráběly ze solingenské oceli a německé zbraně obecně byly velmi ceněny.

Rapíry měly různé druhy košů podle původu – původní italský rapír, německý (pappenheimský) rapír a pozdější španělský koš rapíru. Velmi rozšířené druhy zbraní kromě rapíru byly valonský meč (rozšířený jako soubojové meče pro svou variabilitu v seku i bodu) nebo švédský meč (určený pro jezdce). Na severu Itálie je stále populární „slovanský meč“, schiavona.

:arrow? tyčové zbraně
Hlavní tyčovou zbraní a zbraní pikenýrů je píka. Halapartny, které bývaly dříve hlavním bojovým prostředkem zůstaly během třicetileté války pouze jako zbraň tělesných stráží a zbraně jednotlivců, kteří se pro ně rozhodli mimo bitvu. Poměrně důležitá tyčová zbraň byla partyzána. Tato zbraň s hrotem a dvěma sekerkami na stranách označovala důstojníka. Podle barvy třásní pod násadou se dala rozeznat i hodnost důstojníka (jedno z mála označení důstojníků mimo maršálské hole). Touto zbraní padl proklán například Albrecht z Valdštejna (poté, co se Walteru Deverouxovi zlomil v potyčce kord, vytrhl partyzánu některému ze spoluspiklenců a probodl Valdštejna v posteli).

:arrow? střelné zbraně
Používají se především dvě hlavní ruční palné zbraně – a tou je arkebuza a mušketa. Arkebuza je z této dvojice starší (vznikla vývojem z hákovnice a je to v podstatě jen hlaveň přibitá na pažbu), kratší a lehčí. Proto je využívala jízda pálící z pušek (arkebuzníci). Mušketa měla asi dvojnásobnou hmotnost střel (50-60g), byla delší a mnohem těžší – pro palbu potřebovala podpěrku (furketu). Měla větší ráži, dostřel a průbojnost.

Pušky měly doutnákový zámek a pálily za pomocí zapálené šňůry (luntu). Zkušení mušketýři lunt zapalovali před bojem z obou stran a obtočili si ho kolem klobouku, aby jim v bitvě nezhasl a mohli pálit. Jinak se lunt držel v suchu, většinou na těle. Zvlhlý lunt totiž znamenal, že mušketýr nemohl střílet. Pálilo se tak, že mušketýr nasypal do hlavně prach, nabijákem nabil do hlavně kuli, nasadil lunt na pušku a stlačením spouště vypálil (páka přisunula hořící lunt k prachu). Prach nosili mušketýři v rohu u pasu nebo nachystaný a odměřený k ráně v prachovnicích zavěšených na bandalíru. Těch měli většinou 12, proto se jim říkalo „apoštolové“. Měli tak připravený prach na 12 ran dopředu. Pak museli doplnit apoštoly prachem z rohu (apoštolové byli zároveň odměrka, kolik prachu je na ránu potřeba).
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek
Uživatelský avatar
Goran
Don Quijote
Příspěvky: 3390
Registrován: 2. 5. 2006, 12:58
Bydliště: Litoměřice/Plzeň
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [1618-48] Třicetiletá válka

Příspěvek od Goran »

:clap:
Dobrá práce, Ecthelioni! Oznamuji, že sice nemám, co bych k tématu napsal (bez delších rešerší, na které bude čas nejdřív tak v únoru, pokud vůbec), ale oceňuju vaši práci! Něco z toho možná využiju i jako inspiraci do úplně jiného prostředí.

A teď to nepříjemné: hned na začátku předchozího příspěvku máte místo pikenýrů pionýry, takový skoro překlep.
Nejsem trouba, ale snažím se a s pomocí Boží se jím brzy stanu!

R.I.P.
Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 12359
Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [1618-48] Třicetiletá válka

Příspěvek od Ecthelion »

Goran píše:Dobrá práce, Ecthelioni! Oznamuji, že sice nemám, co bych k tématu napsal (bez delších rešerší, na které bude čas nejdřív tak v únoru, pokud vůbec), ale oceňuju vaši práci! Něco z toho možná využiju i jako inspiraci do úplně jiného prostředí.
Moc díky za pochvalu!
Goran píše:A teď to nepříjemné: hned na začátku předchozího příspěvku máte místo pikenýrů pionýry, takový skoro překlep.
Já si ty příspěvky chystám ve Wordu bokem - tohle provedla automatická oprava (přehazuje pikenýry na pionýry). Snažím se vždycky tyhle hovadiny vychytat, ale proklouzlo. Moc díky za upozornění, opravil jsem to.
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek
Uživatelský avatar
Ebon Hand
Temný paladin
Příspěvky: 1806
Registrován: 13. 5. 2003, 15:07
Bydliště: Čertův příbytek

Re: [+] [1618-48] Třicetiletá válka

Příspěvek od Ebon Hand »

Ke střelbě z mušket ještě doplním pár detailů. Po nasypání prachu do hlavně se skoro vždy používala plochá ucpávka, která prach stlačí do válečku a není uvolněný kolem sférické kule, což zapříčiňuje špatné hoření. Zároveň všechen prach ucpávka smete hlavní k sobě. Po několika výstřelech je totiž hlaveň značně zašpiněná bordelem po hoření prachu a střelný prach se na tomto zachycuje.
Zkušení mušketýři měli přesně vyměřeno jak hluboko nabiják zajede do hlavně, pokud je v něm nabitá jedna kule. Poměrně velké množství zmrzačení mladých naverbovanců totiž způsobovalo nabití druhé kule do hlavně. Je to způsobeno špatným utemováním prvního nabití, kdy prach vyhořel jen částečně, kule zůstala v hlavni a v prachové složi většinou zůstanou ostrůvky nevyhořelého prachu. Jakmile nováček dosypal další prach, přidal ucpávku a kuli a vše srazil nabijákem, došlo k nechtěnému výstřelu zbytku původního prachu, který mu oddělil v lepším případě prsty, v horším kus hlavy.. Falešný výstřel totiž nováčka mate tím, že shoří prach na pánvičce a částečně i hlavni, čímž se kolem něj vytvoří vjem výstřelu (oblak spáleného prachu), zvuk není schopen rozlišit, protože se střílí salvou a zpětný ráz ještě nemá nacvičený. Též se stávalo, že málo utemovaný prach sice vymetl kuli, ale zůstaly žhavé ostrůvky v hlavni a jakmile nováček nasypal prach do hlavně, tak bylo vymalováno.
A je kocour v troubě!
Uživatelský avatar
Goryvlad
Příspěvky: 56
Registrován: 6. 1. 2012, 17:42
Bydliště: Ostrava/Seliak

Re: [+] [1618-48] Třicetiletá válka

Příspěvek od Goryvlad »

Před zavedením kolečkového zámku,který jako první mechanicky zapaloval prach,byly pistole vzácné.S doutnákovým zámkem je nebylo možné mít v holstrech/pouzdrech/u sedla koně.Vynález kolečkového zámku/bývá připisován Leonardu da Vinci/na přelomu 15. a 16. stol. umožnil vyrábět krátké palné zbraně,jež mohl voják ovládat jednou rukou.Kolečkový zámek bzl velice drahým akomplikovaným mechanismem,který se mohl snadno poškodit.Opravit ho uměl pouze mistr puškař :-?
Ave,imperator, morituri te salutant !
Odpovědět

Zpět na „O hraní obecně“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Ahrefs [Bot] a 7 hostů