[+] [1618-48] Třicetiletá válka

Obecné diskuze nezávislé na herním systému či světě.
Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 12356
Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [1618-48] Třicetiletá válka

Příspěvek od Ecthelion »

Ebon Hand, Goryvlad: Moc díky za doplnění! :clap:

Pokusím se sem ještě sepsat nějaké příklady zápletek a dobrodružství, aby byla nápověda, jaké věci se v třicetileté válce dají hrát.
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek
Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 12356
Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [1618-48] Třicetiletá válka

Příspěvek od Ecthelion »

Zápletky

Zápletky se liší podle toho, jakou pravomoc postavy mají. U třicetileté války je netradiční právě ta situace permanentní války mezi dvěma stranami, takže postavy mají problém zachovat neutralitu (pokud se o to pokouší), protože jinak jsou mezi perlíkem a kovadlinou… a často si musí si vybrat (pokud má postava pistoli u hlavy, pak nějakou odpověď na otázku „Katolík nebo protestant?!“ prostě udat musí). Z toho vyplývá, že postavy budou mít časem určité postavení u jedné nebo obou stran (zběhnutí nebo zajetí nucené zverbování nejsou nijak vzácná věc). Podle hodnosti a prostředků, které mají k dispozici, budou vypadat zápletky.

:arrow? Soldáti

Obrázek

Pokud jsou postavy obyčejní soldáti na císařské straně (psal jsem o císařské straně jako o hlavní volbě pro obyvatele Koruny české), mohou jejich zápletky vypadat například nějak takto:

- Skupina dragounů dostane rozkaz přivézt do bezpečí dceru zdejšího barona, která vyrazila do hor nasbírat byliny, ale zdržela se ve vsi Lhota, kde se stará o zraněné a uprchlíky (ti ses sem uchýlili před drancující švédskou armádou). Cestou zjistí, že ke vsi směřuje velká švédská spížovací jednotka (nejméně sto padesát jezdců), kterou se jim podaří obejít a předběhnout. Mladá šlechtična ale odmítá opustit vesnici… a je na několika dragounech, aby s hrstkou narychlo zverbovaných vesničanů ubránili vesnici. Šance nejsou velké, ale do vsi se naštěstí dá přijet pouze z jednoho směru (jinak je pro koně neschůdný terén) a většinu přístupu blokují dva rybníky. Ve vsi je také jedno staré dělo a nějaké zásoby střelného prachu.
- Postavy mají za úkol zjistit pohyby švédských jednotek. Podle informací, které získal plukovník Walter, chtějí ještě před tím, než zapadnou cesty úplně sněhem podniknout nějaký útok. Mají prozkoumat, jestli to vypadá, že se z vesnic, kde se švédské jednotky nakvartýrovaly na zimu, chtějí ještě pohnout… a vrátit se s informacemi k plukovníkovi Walterovi.
- S eskortou deseti jezdců musí zajistit, aby se pan radní Vojtěch st. Had z Proseče, dostal skrze nebezpečné území (o které spolu bojují malé císařské a švédské spížovací jednotky) v pořádku k vojsku hraběte z Mildenberka. Má důležité informace, ale zdá se, že Švédové se o jeho cestě doslechli a jsou v pohotovosti… jednotka vjede do pasti a křížové palby…
- Skupina má za úkol dopadnout špeha, který byl lapen včera, ale podařilo se mu uprchnout z tábora ještě v noci a vyhnout se provazu, který na něj čekal za úsvitu. Co když měl kumpány, kteří mu pomohli? A třeba i někoho z vlastního tábora? Lapení uprchlíka nebude jednoduché…
- Postavy si mají s několika dalšími jezdci počíhat na nepřátelskou spížovací jednotku a dát jí za vyučenou…
- Proklouznout v přestrojení do Olomouce obsazené Švédy a vyzvednout zprávy od špeha, který zde žije. Celá cesta je smrtelně nebezpečná a naděje na úspěch není velká. Nejprve musí získat ty správné uniformy a hesla…
- Vypátrat, kdo nebo co lapá osamocené soldáty a rejtary, vraždí je a požírá (našly se ohlodané mrtvoly a vyhrabané hroby)… mohl by původcem být vlkodlak, který se usadil v lesích a nyní se mstí za nějaké spáchané příkoří? Zdivočelý medvěd? Lidé, kteří zdivočeli a stali se z nich kanibalové?
- Odvézt děvče podezřelé z čarodějnictví k výslechu do Brna. Děvče možná je a možná není čarodějnice… ale v průběhu cesty se začínají dít divné věci.

Obecně (a to i při vyšších hodnostech) platí to, že postavy většinou dostanou nějaký samostatný úkol, často vyžadující delší čas (většinou strategické hodnoty – udržet most, obsadit vesnici, dobýt tvrz, zajmout nepřátelského velitele, etc.), na který dostanou prostředky (zbraně, skupinu jezdců, družstvo mušketýrů) a musí se snažit, protože úspěch nebo neúspěch záleží na nich. Není ale neobvyklé (právě kvůli válce), že to, co postavy podnikají je jen součást většího plánu, který může a nemusí vyjít (udrží sice most, ale Švédové nastupují na brod, který brání ten blbec Wittgener, který ustupuje… draze zaplacené vítězství na mostě tak jde do stoupy, protože musí rychle ustupovat, aby je Švédi neobklíčili a neodřízli). Na jejich úkolu se také mohou podílet další jednotky pod velením nehráčských postav.

:arrow? Šarže

Obrázek

Pokud povýší, získají vlastní vojáky, možná plukovnický patent a třeba časem i velení nějaké samostatné armády, budou to najednou oni, kdo na základě nějakého individuálního úkolu jim přiděleného (obsadit oblast, vyhnat loupežníky, vpadnout nepřátelům do boku, obsadit zásobovací cestu, podílet se na útoku na pevnost, bránit město) rozdělovat síly a vysílat menší oddíly. Velení vojska bylo tehdy takříkajíc podnikatelským záměrem, pluk byl majetkem plukovníka, který mu sám nakupoval výzbroj a výstroj a platil vojáky. Musí si šetřit vojáky pro další boje (jsou z nich žoldnéři), proplouvat politikou (jak na úrovni generality, soupeření a antipatií velitelů, která může klidně vyústit i v boj dvou jednotek velitelů, kteří se nemají rádi proti sobě nebo rozkaz k sebevražednému útoku; rivalita mezi jednotkami a pranice mezi jejich příslušníky), spiknutími a intrikami (Valdštejnův osud je dostatečným varováním), porážet nepřítele a získávat kořist, ze které zaplatí další fungování pluku… zatímco v jiných hrách postavy získají své panství, které zvelebují, tady je jejich majetkem pluk, který si náležitě pojmenují (podle sebe, jak je zvyklost), vyzbrojují, doplňují o další oddíly… a podobně.

:arrow? Zvláštní poslání

Obrázek

Kromě přímých vojenských hodností (od nájezdu skupiny, operace pluku po celé tažení armád) mohou být postavy pověřovány také zvláštními úkoly – na tuto oblast je dobrou inspirací Alexander Dumas a jeho mušketýrské dobrodružné příběhy. Patří sem proto tajné diplomatické mise na nepřátelské nebo neutrální dvory (do Turecka ve snaze zatáhnout Portu do války (a intriky a boje po cestě, stejně jako na dvoře sultána s příslušníky druhé strany), za českými emigranty s návrhem milosti, pokud se vzdají ozbrojeného odporu (ve snaze je přetáhnout na svou stranu)), vraždy, únosy, ochrana důležitých osob, výzvědné mise a organizace výzvědných sítí, krádeže lodí, šperků a kouzelných předmětů… a hromady dalších. Vojenské a zvláštní dobrodružství se mohou samozřejmě střídat a doplňovat – postavy například nechají svůj pluk ve vnitrozemí, kde doplňuje stavy a odpočívá před tažením do Slezska, a mezitím jen s několika kyrysníky spěchají na sever, aby včas doručili zásnubní prsten princi rakouskému v Bádensku, jinak hrozí pád dlouho připravované svatby a tím i přetažení bádenského knížete na stranu Rakouska.

Patří sem také osobní příběhy postav jako hledání ztracené sestry (která odešla s českými emigranty, ale přestala psát a neví se, co se s ní stalo) nebo syna (odvlečeného během nájezdu); příběh lovce čarodějnic, který pronásleduje démona, který mu vzal vše, co v životě miloval; kněz pronásledující upíra, který přicestoval z Uher jako vyjednávač Gábora Bethelena a jako poslu mu nesmí být ublíženo… a hromady dalších. Ty se zase mohou prolínat s vojenskou kariérou, kdy zatímco pluk na zimu kvartýruje na Moravě, postavy si vezmou volno, dezertují nebo se po anglicku vytratí a mají prostor pro řešení vlastních osudů.
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek
Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 12356
Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [1618-48] Třicetiletá válka

Příspěvek od Ecthelion »

Druhy jezdců dle Johana Jacobiho von Wallhausen:

Obrázek
Zdroj obrázku i informací

Shora dolů:

:arrow? kopiníci (lancieři) - Oddíly složené z příslušníků nejvyšší šlechty. Měli velmi těžkou zbroj, která měla odolávat palbě ručních zbraní a byli vyzbrojeni kopím, páru kolečkových pistolí a meče. V boji se šikovali do linií a měli narušovat nepřátelský útvar. Tento druh jezdectva byl ale velmi nákladný a jen málo efektivní, takže mizí těsně po začátku třicetileté války.
Setninu tvořilo 64 jezdců.

:arrow? kyrysníci - Opět verbováni z řad šlechty, díky čemuž si mohli pořídit vlastní koně a zbroj. Byli vyzbrojeni dvojicí kolečkových pistolí a mečem. Zpočátku prováděli útoky karakolou, ale Gustav Adolf zavedl novou taktiku, kdy útočili s tasenými palaši v ruce (před nárazem vypálili z jedné pistole v levé ruce, zatímco druhou si nabitou nechávali v záloze, kdyby museli ustupovat) a složitá karakola byla postupně nahrazena touto jednodušší taktikou.
Setninu tvořilo 100 jezdců.

:arrow? arkebuzíři - Také "karabiníci" nebo "bandalírovaní jezdci". Jejich hlavní zbraní byla arkebuza, což bylla kratší a lehčí palná zbraň než mušketa (nosili ji na "bandalíru", tedy řemenu na zádech). Kromě toho měli také pár pistolí v holstrách a jezdecký meč. Zbroj chránila již jen trup (kyrys), přílba byla většinou otevřená (morion, sturmhaub či birnhelm).
Setninu tvořilo 64 jezdců.

:arrow? dragouni - Dragouni byli pěšáci, kteří užívali při přesunech koně a později také z koně útočili. Museli ovládat válku z pohledu pěšáka i jezdce, protože obě polohy zastávali. Později se z nich stali „hasiči, kteří byli nasazováni všude tam, kde hořelo“.

Dragouni byli jak mušketýři, tak pikenýři. Používali většinou stejnou výzbroj a výstroj jako jejich pěší obdoba, s několika významnými rozdíly. Mušketýři měli mušketu během jízdy zavěšenou na řemeni na zádech a protože bojovali i zblízka ze sedla, nosili často do boje přílbu (mimo boj používal klobouk a přilbu měl zavěšenou na opasku).
Kromě píky (kratší a opatřená řemenem, aby se dala držet i během jízdy) měli dragouni i poboční zbraně, s největší pravděpodobností kordy. Po reformě Gustava Adolfa byli pak vyzbrojeni palaši (již čistě jezdecká zbraň), se kterými útočili v napřažené ruce hrotem čepele kupředu. Později se dragouni opravdu proměnili v druh jezdectva, který jen málokdy sesedal z koní a nelze ke konci války doložit použití pík (které nejspíše odložili).
www.valka.cz píše:Setnina dragounů je největší v rámci jízdy a dle Wallhausena ji tvoří 100 pikenýrů a 100 mušketýrů. Wallhausen uvádí 2 základní pochodové tvary. Střed širokého pochodového tvaru (obdélníku 20 x 10 jezdců) tvoří pikenýři, po stranách jede 2 x 50 mušketýrů. Vpředu před pikenýry jede kapitán (s holí jakožto odznakem hodnosti), který je doprovázen sluhou (stolovníkem) s kopím, za ním jede další sluha (s partyzánou). Pak následuje seržant (poznáme jej podle halapartny) s bubeníkem. Těsně před pikenýry pak jede praporečník. Pravé křídlo 50 mušketýrů vede seržant s bubnem následován bubeníkem. Taktéž levé křídlo je vedeno seržantem (tentokrát bez bubnu) a bubeníkem. Útvar uzavírají 3 seržanti s halapartnami.

Dlouhý pochodový tvar vypadá následovně: vpředu jede kapitán se sluhy a bubeníkem, následuje 50 mušketýrů (5 x 10), seržant (pravděpodobně s bubnem), 50 pikenýrů, seržant, bubeník, praporečník, 50 pikenýrů., seržant, bubeník, 50 mušketýrů a seržant.

Za bojovým seskupením se táhne trén složený z muničních vozů, spížních vozů a markytánek, manželek, dětí, atd. S trénem postupují jednotliví pěší vojáci.

Postavení před bojem je následující: dragouni již sesedli z koní, o jejichž hlídání během bitvy se stará několik dalších jezdců. Střed bojového seskupení tvoří čtverec pikenýrů s třemi bubeníky a praporečníkem. Poněkud vpředu jsou vysunuty levé a pravé křídlo, každé je složeno z pěti šachovnicově uspořádaných řad po deseti mušketýrech (nizozemská taktika). Následující střetnutí pak probíhá dle „pravidel pěšího boje“.
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek
jjelen
Příspěvky: 2498
Registrován: 27. 7. 2010, 16:23

Re: [+] [1618-48] Třicetiletá válka

Příspěvek od jjelen »

Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 12356
Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [+] [1618-48] Třicetiletá válka

Příspěvek od Ecthelion »

Přečetl jsem si teď Memoáry kavalíra (celý název zní Memoirs of a Cavalier; or A Military Journal of the Wars in Germany, and the Wars in England. From the Years 1632 to 1648. Written threescore years ago, by an English gentleman, who server first in the army of Gustavus Adolphus, the Glorious King of Sweden, till his death, and after that in the Royal Army of King Charles the First, from the beginning of the Rebellion to the end of the War) od Daniela Defoa.

Obrázek

Nejde sice o soudobý popis třicetileté války (Defoe žil až koncem 17. století), ale musel mít po ruce dobré zdroje, protože kniha je velmi zajímavá a hlavně... popisuje třicetiletou válku z pohledu "postavy", takže jako zdroj inspirace pro hraní je k nezaplacení. Toulá se zdrama k přečtení díky projektu Gutenberg tady.
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek
jjelen
Příspěvky: 2498
Registrován: 27. 7. 2010, 16:23

Re: [+] [1618-48] Třicetiletá válka

Příspěvek od jjelen »

Lisovčíci byli jednotkami polské lehké jízdy, které se coby žoldáci zúčastnili třicetileté války. Bojovali například v bitvě na Bílé hoře, coby součást pomoci polského krále Zikmunda III. císaři Ferdinandovi, a zapojili se do bojů v Horních Uhrách proti sedmihradským knížatům Gáboru Betlehenovi a Jiřímu Rákozcim, právě zde se vysloužili přezdívku "jezdci apokalypsy". Část z nich později vstoupila do služeb bavorského vévody.
Svůj křes ohněm si ovšem odbyli už dřív, ve válkách se Švédy na počátku 17. století, pod vedením Alexandra Lisowského, jehož jméno později přejali. Stali se mimořádně obávanými, jak pro svou krutost, tak vysokou mobilitu. Jedno souviselo s druhým, lisovčíci se příliš nezatěžovali jakýmkoliv proviantem a jednoduše žili z toho, co "zrekvírovali" cestou, leckdy bez ohledu na to, na čím území se právě nacházeli.
Obrázek
Erb Lisowských

S takovouto reputací nebyli Lisovčíci ani jejich velitel příliš oblíbení ani na území tehdejšího Polsko-litevského státu a tak odešli do Ruska, sloužit propolskému pretendentovi Lžidimitrijovi. O jejich pověsti svědčí třeba obléhání Smolenska Moskvany, kteří se dali na ústup sotva se dozvěděli že se lisovčíci blíží.
K ruské kampaní Lisovčíků se také váže pověst o jejich tažení až kamsi za Ural, "where they were are shown to have been impressed by a giant golden statue (possibly a Buddha, but also attachable to the Zlota Baba myth)." Představa tlupy renegátů a dobrodruhů, jakýchsi "poslkých kozáků", jak byli někdy přezdívání, kteří se na počátku 17. století probojovávají pustinami "Tartárie" aby našly budhistický chrám či klášter nebo dokonce prastaré pohanské božiště je nepochybně fascinující...
Obrázek
Obrázek


Zdroj: anglická wikipedie (ke shánění nějaké relevantnější literatury se teď asi hned tak nedostanu, a navíc mám temné tušení, že u nás jí moc k sehnání nebude, apoň česky nebo anglicky ne)
galerie autora posledního z obrázků: http://matej16.deviantart.com/
Odpovědět

Zpět na „O hraní obecně“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 9 hostů