Pulp!
-
- Moderátor
- Příspěvky: 12367
- Registrován: 13. 7. 2004, 15:19
- Bydliště: Brno/Rezno
Re: Pulp!
Koukám, že jsem sem zapomněl dát odkaz na článek v Drakkaru, kde jsem se snažil shrnout, co v této debatě zaznělo.
Pokud k němu (nebo k pulpu) máte nějaké připomínky, pochvaly nebo odsudky, tak sem s nimi. Napadá vás nějaký důležitý aspekt, který jsem opomněl? Jsou mé závěry nepřesné? Nedá se to číst? Pište! :>;o)
Zase jsem se kolem pulpu trochu motal, když jsem se díval na Cizince, naši hru do poslední Kuchyně a přemýšlel, jak ji rozšířit a doplnit.
Pokud k němu (nebo k pulpu) máte nějaké připomínky, pochvaly nebo odsudky, tak sem s nimi. Napadá vás nějaký důležitý aspekt, který jsem opomněl? Jsou mé závěry nepřesné? Nedá se to číst? Pište! :>;o)
Zase jsem se kolem pulpu trochu motal, když jsem se díval na Cizince, naši hru do poslední Kuchyně a přemýšlel, jak ji rozšířit a doplnit.
-
- malý zelený křečopažout
- Příspěvky: 13205
- Registrován: 5. 2. 2010, 09:27
Re: Pulp!
Nenapada me vhodnejsi tema, tak davam sem. Mensi sbirka nabitych obrazku:
http://www.darkroastedblend.com/2012/03 ... ation.html
Berte a vychutnavejte!
http://www.darkroastedblend.com/2012/03 ... ation.html
Berte a vychutnavejte!
OnGe tu není, je tu jenom Zuul
-
- Příspěvky: 1371
- Registrován: 31. 8. 2017, 11:19
Re: Pulp!
Koupil jsem si v jednom knihkupectví ve Varšavě knihu o válkách v Latinské Americe mezi roky 1900 až 1941, hned na prvních stránkách se tam píše o mužích, kteří zasahovali do bojů, byť sami byli cizinci, které války, ve kterých bojovali, patrně zajímaly jen jako zdroj dobrodružství, a pro peníze a slávu podporovali, nebo svrhávali režimy ve Střední Americe. Zaujalo mě to a protože si myslím, že by to mohlo posloužit jako zázemí pro hru v tomto prostředí a mohlo by se to někomu hodit, udělal jsem si tento výpisek z knihy.
„Yankee bojovat za svobodu rolník ze San Martin?“
Mezi lety 1890 a 1930 se na středoamerickém bojišti objevují dobrodruzi ze všech koutů světa (většinou však z USA, které měly postavení velké ekonomické mocnosti v oblasti, často angažující se v konfliktu, v roce 1909 jich byly až čtyři stovky na scéně neklidné Střední Ameriky). Tito dobrodruzi mají různé bojové zkušenosti: nacházejí se mezi nimi dezertéři z Royal Navy; vysloužilci ze Španělsko-americké války, kteří se nedokázali začlenit do normálního života poté, co byli demobilizováni; a i tací, kteří nemají zkušenost zcela žádnou a do boje se přidali po shodě okolností, která jejich vlak přivedla do rukou povstalců.
Tito dobrodruzi byli velmi ceněni – jeden z dezertérů od Royal Navy poté, co se přidal k armádě Nikaraguy, získal postavení kapitána dělostřelectva. Svůj příběh vypověděl novináři, když umíral na zranění způsobená v boji. Roku 1911 například u La Ceiby pomohli tito vojáci štěstěny povstaleckým silám střelbou z kulometů, které padlo za oběť okolo 600 mužů, což bylo asi 10% celé vládní armády. V neklidných dvacátých letech dokonce sloužili američtí piloti za žold v mexické armádě.
Jejich konce byly různorodé jako samotní dobrodruzi. Někteří se vrátili do USA, kde dožili, jiní byli zastřeleni v zajetí bez soudu, dalším se džungle stala hrobem, když umřeli při přestřelce o malý kousek území.
„Yankee bojovat za svobodu rolník ze San Martin?“
Mezi lety 1890 a 1930 se na středoamerickém bojišti objevují dobrodruzi ze všech koutů světa (většinou však z USA, které měly postavení velké ekonomické mocnosti v oblasti, často angažující se v konfliktu, v roce 1909 jich byly až čtyři stovky na scéně neklidné Střední Ameriky). Tito dobrodruzi mají různé bojové zkušenosti: nacházejí se mezi nimi dezertéři z Royal Navy; vysloužilci ze Španělsko-americké války, kteří se nedokázali začlenit do normálního života poté, co byli demobilizováni; a i tací, kteří nemají zkušenost zcela žádnou a do boje se přidali po shodě okolností, která jejich vlak přivedla do rukou povstalců.
Tito dobrodruzi byli velmi ceněni – jeden z dezertérů od Royal Navy poté, co se přidal k armádě Nikaraguy, získal postavení kapitána dělostřelectva. Svůj příběh vypověděl novináři, když umíral na zranění způsobená v boji. Roku 1911 například u La Ceiby pomohli tito vojáci štěstěny povstaleckým silám střelbou z kulometů, které padlo za oběť okolo 600 mužů, což bylo asi 10% celé vládní armády. V neklidných dvacátých letech dokonce sloužili američtí piloti za žold v mexické armádě.
Jejich konce byly různorodé jako samotní dobrodruzi. Někteří se vrátili do USA, kde dožili, jiní byli zastřeleni v zajetí bez soudu, dalším se džungle stala hrobem, když umřeli při přestřelce o malý kousek území.
Naposledy upravil(a) Paul dne 7. 8. 2018, 20:15, celkem upraveno 2 x.
-
- Příspěvky: 32335
- Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
- Bydliště: Velká Praha
Re: Pulp!
K tématu žoldáků doporučji: The Biafra story a Žoldáci od Frederica Forsytha, to je sice o období po druhé světové a v Africe, Ameriku už si hlídali USA, ale některé ty situace jsou rozhodně pulpové a divoké:) Vhodnou atmsoférupak nasaješ taky z knihy Mé životní začátky od Churchilla.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
-
- Příspěvky: 2512
- Registrován: 27. 7. 2010, 16:23
Re: Pulp!
A žoldáci v LA se objevovali už dřív - řeba za francouzské intervence v Mexiku v 60. letech, kdy císaře Maxmiliána Habsburského vedle francouzských vojáků podporovali žoldáci z různých zemí, mimo jiné Rakouska
(na klasický Indiana Jonesovský pulp poněkud brzy ale stejně... monarchisti, republikáni, cizinecká legie, ruiny mayských či aztéckých měst v džungli... muhehehe )
(na klasický Indiana Jonesovský pulp poněkud brzy ale stejně... monarchisti, republikáni, cizinecká legie, ruiny mayských či aztéckých měst v džungli... muhehehe )