Vaše oblíbené rozšiřující příručky

[York]

• Jaké jsou vaše oblíbené rozšiřující příručky a proč?
• Co v nich nejčastěji hledáte?
• Jaký druh rozšiřujícího obsahu nejčastěji používáte (geografické moduly, moduly s dobrodružstvím, nová povolání, nové schopnosti a kouzla, bestiáře, případně nějaké další)?
• Vyhovuje vám, když je ke hře velké množství rozšiřujících příruček se spoustou nových schopností, povolání a podobně, nebo máte raději, když je všechno v základních pravidlech?

Paralelní diskuse na Kostce.

[Markus]

Mým platonickým ideálem herního doplňku jsou kvalitní dobrodružství, ale to tě tady asi nezajímá (a máme na to dost jiných diskuzí). Takže když pominu dobrodružství...

Super jsou věci jako Quentinova alchymie, to jsem si hned stáhl a zařadil do svého herního "toolboxu". Tohle je kategorie drobných doplňků a náhodných tabulek, které se válejí všude po internetu. Ve skutečnosti jich ale moc nepoužívám, protože jsou proměnlivé kvality, čert aby se v tom vyznal a všechno to procházet a posuzovat by byla děsná práce. Potřeboval bych, aby to někdo problal za mě a sestavil to do nějakých „the best of“ sborníků.

Mým aktuálním platonickým skoro ideálem jsou Buildings of the Reikland. Je tam k tomu moje minirecenze, ale stručně: koncentrovaný sborníček několika připravených lokací, s mapkami, NPC a nastíněnými zápletkami. Dá se to umístit víceméně kamkoli a je to vysoce konkrétní, takže to můžeš to mít připravené "v šuplíčku", abys to kdykoli vytáhl a hrál. Přidaná hodnota je, že je to fakt sborník. Od ideálu to dělí jenom skutečnost, že tam nejsou hotová dobrodružství , ale jenom nastíněné zápletky.

Když se ale podívám na svoji sbírku v databázi, mám tam ještě několik vysoce hodnocených "příruček", co nejsou dobrodružství.

Planescape Campaign Setting je svět takový, jaké se světy kdysi dělávaly - tuny fluffu a nic moc konkrétního a přímo hratelného. Moji přízeň si získává obrovskou inspirativností a spoustou koncentrovaných nápadů. Teď jsem do toho asi po patnácti letech nahlédl a zase jsem dostal chuť to hrát. Jasně, není to dobrodružství, není to přímo hratelné, ale fakt mě to nakopává, vzbuzuje ve mě nadšení a při čtení mě napadá, co bych s tím dělal a co by se tam dalo hrát. To je to hlavní.

DCC Lankhmar je teoreticky taky svět, ale v tomhle případě je prezentovaný nikoli jako fluff, ale hlavně jako sborník náhodných herních materiálů. Kouzla, příšery, kouzelné předměty, bohové a patroni (což je v DCC dost konkrétně hratelná věc). Samotné město je pár atmosférických vinět a potom spousta zápletek, cizích postav a náhodných situací. Opět inspirativní a takhle nějak si představuju moderní setting dělaný pro hraní, ne pro čtení.

Veins of the Earth je primárně bestiář fakt divných a fakt zajímavých příšer. Formátem je to klasický bestiář známý z her od AD&D až po DrD+, kdy ke každé příšeře dostaneš ani ne tak statistiky, ale hlavně dvojstránkové povídání o tom, jak žije, jaká je, o co jí jde, jaká je jejich "ekologie" a kultura. Normálně bych to označil za zbytečný fluff, ale tohle je výjimečné tím, že nepopisuje trolly a koboldy, ale fakt divné, unikátní věci. V druhé části kniha popisuje různá nová pravidla a doplňky pro mýtické podzemí, např. různé formy tmy, bizarní zdroje světla a pravidla pro abstraktní procházení přírodních jeskyní. Nic z toho není přímo hratelné, takže je pro mě nezvyklé hodnotit to takhle vysoko, ale podobně jako Planescape tohle pro mě překonává tu magickou hranici, kdy mě ten fluff inspiruje a vzbuzuje ve mě touhu hrát a experimentovat s tím ve hře.

To se mi obecně neděje u generických fantasy věcí.

[eerieBaatezu]

Moje nejoblíbenější doplňková příručka. Jsou to rozšiřující pravidla pro vytváření postav. Koupil jsem ji už v devadesátkách za 700 korun a čtu ji dodnes.

Dokážete si díky tomu udělat v rámci AD&D 2e postavy vašich snů. Každá subcekce jako rasa, povolání, proficiency, atd. má body, za které kupujete vlastnosti a dovednosti. Takže můžete mít mága, co umí sesílat ve zbroji, sesílat rychleji, mít víc HP, je lepší se zbraní nebo má pár klerických kouzel, atd. Klerika, co umí specifické domainy kouzel, nebo má lepší THAC0, apod. Můžete si přesně poskládat, co má umět váš Thief, a tak.
Je tam hustej systém proficiencies, takže já měl třeba kouzelníka, co byl vynikající architekt.
Můžete mít elfa, co umí od přírody kouzlit, nebo vodního elfa, co umí dýchat pod vodou, hobita, co se umí ukrývat podle pravidel pro Thiefy, trpaslíky, co jsou resistentní na magii, no spousta možností.
Atributy byly rozděleny do dvou, takže Dexterity je třeba Aim a Balance.
Jsou tam nové školy magie, pravidla pro psioniky, nově udělané weapon proficiencies.
Jsou tam kity pro postavy, čímž jim dáte ještě úplně nový rozměr. A taky traity, jako různé fóbie, barvoslepost, nebo naopak výborný zrak, nebo ambidexterita.
Je tam 21 dalších ras na hraní pro hráče.

Prostě paráda! Uděláte si díky tomu děsně specifickou a osobitou postavu. Dokonce bych i řekl, že je to výborný sborník nápadů, ať už člověk hraje jakýkoliv systém.

[Markus]

Hrajete AD&D 2e dodneška? Takových lidí už se moc nevidí, obdivuju tu výdrž. Na mě už to začalo být moc komplikované a všechny tyhle "Player's Option" knihy s různými subsystémy a kity byly hlavní důvod. Je to vlastně předzvěst třetí edice - ta vzala tahle rozšíření a zakomponovala je do jádra nového systému.

[Pieta]

Já jsem byl vždycky víc čtenář než hráč (-: , takže moje oblíbené příručky byly ty, které se hezky četly. A z těch jsem měl vždycky moc rád ty, které vzaly kousek světa a nějak zajímavě ho rozpracovaly (třeba Guide to the Traditions a Guide to the Technocracy pro mágy, nebo příručky hrozeb pro Conspiracy X), nebo které přidávaly úplně nové druhy hratelných postav (Mystery Codex a Abomination code pro Witchcraft, což tu bohužel asi nikomu moc neřekne), nebo přidávají nějaký úplně nový pohled na svět (nepravidlová část Primal Power pro D&D4, která se rozepisuje o primal spirits - pantheonu animistických bytostí, který mi osobně do D&D sednul mnohem víc, než jejich obvyklí bohové).

[eerieBaatezu]

Hrajete AD&D 2e dodneška? Takových lidí už se moc nevidí, obdivuju tu výdrž. Na mě už to začalo být moc komplikované a všechny tyhle "Player's Option" knihy s různými subsystémy a kity byly hlavní důvod. Je to vlastně předzvěst třetí edice - ta vzala tahle rozšíření a zakomponovala je do jádra nového systému.

AD&D 2e už nehrajeme, ale já to furt čtu.

Jo, na těch Player's Option rozšířeních hodně stojí 3,5e. Když čtu Combat & Tactics, tak je vidět, odkud autoři 3,5 brali nápady. Na pár věcí tam udělali dobrej update, jako vyhození THACa a descending AC, ale jinak mám furt radši AD&D 2e. Zdá se mi to mnohem líp strukturovaný. Nejsou tam ty tuny Featů, pod který hodili milion pět věcí, apod. Vlastně to, jak je to udělaný ve Skills & Powers, mi sedí ze všech edic nejlíp. A právě ty věci jsou navíc, takže buď tu 2e můžeš mít spíš složitejší, nebo to naopak nechat hodně jednoduchý. Kdybych byl co k čemu, udělám OSR hru založenou na 2e, ale se mi zdá, že spousta věcí pod OGL je vlastně až 3e, takže by se to stejně muselo zase nějak obcházet či co.

[Markus]

Já snad ty čtecí knížky vezmu na milost. Všude troubím, že se věci nemají psát pro čtení, ale pro hraní, ale evidentně je čtení bez hraní pořád dost populární.

(A pak tady po večerech ležím na gauči a čtu settingové materiály k WFRP a chrochtám si u toho, byť to nemám šanci nikdy všechno použít ve hře, takže máslo na mé hlavě...)

[York]

Čistě čtecí příručky mají výhodu v tom, že tolik nenafukujou samotnou hru. Je to v podstatě jako kdybys vydával novely, jen to není dějový.

[OnGe]

My, co jsme vyrostli v 90. letech, jsme si na čtení bez hraní zřejmě vypěstovali návyk.

[Markus]

Já jsem dlouhá léta nedělal nic jiného než četl příručky a nehrál. Akorát teď hraju celkem dost a na čtení už nemám tolik času/vůle/motivace, tak se mi trochu změnily priority toho, co si na herním produktu cením.

[Vitus]

My, co jsme vyrostli v 90. letech, jsme si na čtení bez hraní zřejmě vypěstovali návyk.

Osobně bych to klasifikoval spíše jako takovou určitou svého druhu závislost.

[Bifi]

Dobré na čítacích príručkách sú tie možnosti, ktoré sa človeku odvíjajú v hlave. Inak je to ale obvykle dosť zlá literatúra.

[Sosacek]

Z hlediska prepouzitelnych napadu se mi dobre cetly veci k nWoDu - vlkodlaci obsahovali hromadu dobreho body horroru a spoustu zajimavych hrozeb - a nevenovali se statblockum, jako spis chovani, proc je ta vec hrozba, jak data smysl ve svete (tj. ekologicky) a jak ji pouzit v pribehu nejakeho typu. Z Mage zase slo pro zmenu vykrast celou cast o astralnim cestovani a pouzit ji v jine hre (ja to kdysi pouzil v Shadowrunu).

Podobne pro scifi je super inspirovat se Eclipse Phase. Treba Gatecrashing je knizka o prozkoumavani podezrelych planet, a vubec cele EP ma tu lovecraftian scifi vibe. Cele je to oslava na to, jak divny muze byt scifi.

[Jiron]

Mám rád různé Campaign Settingu, které popisují a rozvýjí svět a postavy. V Pathfinderu jsou teď moje tři oblíbené příručky Champions of Purity, Champions of Balance a Champions of Corruption. Popisují různé přístupy k přesvědčením, jak si je vykládat a jak je hrát. K tomu přidávají podrobnější popis organizací a států, daných přesvědčení. Fakt dobré.

[Vaarsuvis]

Moje jediná rozšiřující příručka, jakou jsem kdy zakoupil, je Rukovět dobrodruha a celkem se mi líbí, hlavně díky příběhům, které se hezky věnovaly jednotlivým tématům tvorby postavy. Pár věcí z ní (jako věci pro zloděje) se mi podařilo tenkrát protlačit přes našeho oldschoolového PJe slovy: "Vydal to Altar, takže je to official a vyvážený."