[články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Obecné diskuze nezávislé na herním systému či světě. Metody hraní, tvorba příběhů a postav, ale třeba i náhodné nápady pro fantasy a všelijaká jiná obecná témata.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Log 1=0
Příspěvky: 953
Registrován: 20. 7. 2017, 13:06

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Log 1=0 » 22. 9. 2019, 12:26

jaké má vůbec vymezování old-schoolu v roce 2019 smysl
Jedna z tvých největších chyb v článcích i diskusích.
Nemá žádný smysl old-school vymezovat a nejspíš to nemělo smysl nikdy.
Možná má smysl ho definovat. Můžeš říct, co old-school je nebo není. Ale nevymezuj ho vůči jiným stylům.
Protože pokud čtenář daný styl nezná je mu to k ničemu, a pokud ho zná, tak se nemusíte shodnout na jeho chápání.
Takže se tu x stránek dohaduješ o tom, co je mainstream, co je nová škola, a přitom to k old-schoolu vůbec nepotřebuješ.

A musím souhlasit s Jersonem a Vandalicem. Ty si jako vypravěč osobuješ ohromnou pravomoc, nejenže rozhoduješ o tom, co je ve světě (protože žádné pravomoci hráčům), ale navíc to používáš jako nástroj, kterým určuješ hráčům, co budou hrát. Považuješ za žádoucí na místě zimprovizovat, co dělá abatyše v kanálu, protože to padlo na tabulku, ale nejsi ochoten zimprovizovat jednu elfí rodinku ve startovní vesnici. Když to takhle napíšu, tak mi připadá, že tvá příprava je důležitější než rozhodnutí hráče. Jako nic proti tomu, ale jasně to ukazuje na brutální GMcentrismus hry. Nehledě na to, že tím svým odmítnutím jsi o hry zabetonoval, že je jedna elfí kultura, jedna centralizovaná církev boha Thora a jedna cesta jak se stát paladinem, ačkoli se s tím ještě nikdo nesetkal.
You are lords. We are slaves. But slaves of our lords are mightier than lords of your slaves.

Uživatelský avatar
Vito
Příspěvky: 316
Registrován: 8. 2. 2018, 09:05

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Vito » 22. 9. 2019, 12:28

Vandalicus píše:
22. 9. 2019, 11:48
Na druhou stranu mam minimalne dva hrace, kteri timhle trpi - nechteji hrat "obycejnou" postavu. Chteji mit hrdinu-protagonistu uz od zacatku. Ne Mary Sue, ale proste ne obycejnyho vidlaka.
To je samozřejmě pravda. My jsme k tomu taky došli tak nějak postupně a ne všem to bylo po chuti. Ještě před takovým extrémem je určitý mezistupeň kdy se dá postava vytvořit hned hotová, ale dají se odložit nějaké "body něčeho", které si hráč rozdelí až v průběhu hry podle okolností. To je dobrý nástroj pro ty váhavé, nebo hráče kteří se nechtějí moc zdržovat tvorbou a rozdělí si to až za běhu. Na úplně opačné straně škály jsou pak skupiny hrající něco jako 4e, 13th age a podobně. Některé z nich tvorba postavy tak baví a chtějí mít ucelenou a komplexní postavu že rovnou začínají třeba na šesté úrovni.

I v rámci OSR samozřejmě funguje víc přístupů, i když je pravda že inklinují spíš k té strohosti a jednoduchosti. Nikomu se holt nechce dvě hodiny tvořit postava která má tak málo HP. Na druhou stranu má to i výhody v té pestrosti a spontánosti. V pocitu okamžitého překvapení kdy kouzelník dostane možnost naučit se, já nevím, třeba štítovou hradbu a přijde mu to cool, tak si to veme a jde trénovat s domobranou.
"An army of one man, but the right man for the job!"
―Clone trooper rallying call

Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 10158
Registrován: 18. 8. 2001, 23:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Markus » 22. 9. 2019, 12:48

Log 1=0 píše:
22. 9. 2019, 12:26
jaké má vůbec vymezování old-schoolu v roce 2019 smysl
Jedna z tvých největších chyb v článcích i diskusích.
Nemá žádný smysl old-school vymezovat a nejspíš to nemělo smysl nikdy.
Možná má smysl ho definovat. Můžeš říct, co old-school je nebo není. Ale nevymezuj ho vůči jiným stylům.
Protože pokud čtenář daný styl nezná je mu to k ničemu, a pokud ho zná, tak se nemusíte shodnout na jeho chápání.
Takže se tu x stránek dohaduješ o tom, co je mainstream, co je nová škola, a přitom to k old-schoolu vůbec nepotřebuješ.
Díky za tohle. Zamyslím se a upravím to podle toho.

K DMcentrismu, ad Jerson:

Jersone, ty tohle zmiňuješ už od začátku téhle diskuze. Bereš to tak, že hraní s absolutní pravomocí Vypravěče a nulovou obsahovou/scénáristickou pravopomocí hráčů je railroad, ilusionismus. Já se snažím říct, že není. Old school je postavený na tom, že veškeré takovéhle pravomoci má Vypravěč, všechno je GM fiat. Zároveň ale jeho principy a techniky vedení hry říkají, jak tuhle absolutní pravomoc používat tak, aby nevytvářela koleje, ale spíš otevírala možnosti a dávala volně na výběr. Obojí je samozřejmě v neustálém pnutí, ale navzájem se to nevylučuje.

Vypravěč má absolutní obsahovou pravomoc (jen on rozhoduje, čím tu krabici naplní). Části téhle pravomoci se pak vzdává tím, že za sebe nechává rozhodovat kostky (hod na reakci) nebo různé náhodné tabulky. Ale je to on, kdo ty tabulky vybírá a připravuje. Kdo vybírá, která dobrodružství v kampani vůbec nabídne. A se vším tím vědomě pracuje tak, aby dával hráčům na výběr a pak se jejich výběrem řídil dál. Je to pnutí mezi těmahle dvěma principy.

Separátní věc je, nakolik to naplňuju já ve svém hraní a zápisech, ale to na věci nic nemění. Jedna věc je umět formulovat nějaké principy a cíle, jiná je umět je skutečně naplnit. To je cesta poznávání (viz název téhle diskuze).
Log píše:Považuješ za žádoucí na místě zimprovizovat, co dělá abatyše v kanálu, protože to padlo na tabulku, ale nejsi ochoten zimprovizovat jednu elfí rodinku ve startovní vesnici.
Jenomže jestli chceš elfskou kulturu pojmout poctivě, tak jedna improvizovaná elfská rodinka v úvodní vesnici to neřeší. Ne uspokojivě. Líbí se mi představa, že každá rasa je skutečně jiná, negenerická, elfové mají třeba úplně jiné uvažování o čase, jiné hodnoty, jiný způsob chování se a vztahování k světu... Jestli chceš, aby takové byly i hráčské postavy, ten hráč musí nějak získat představu o tom, jací elfové jsou a jak je hrát. To lze několika způsoby:

- Hráč si tu elfskou kulturu sám vymyslí. (hraní s příběhovými/obsahovými pravomocemi)
- Vymyslíš to ty a dáš to k dispozici v rámci nějakého povídání/čtení před hrou, aby si to hráč nastudoval ještě před tím, než začne elfa hrát (regulérní, vlastně klasický přístup).
- Vymyslíš to ty a ukážeš to hráčům přímo ve hře (dobrodružství v elfském městě, interakce s elfy) a až potom jim umožníš hrát elfy.

Uživatelský avatar
Sosacek
Příspěvky: 21567
Registrován: 14. 7. 2004, 18:30

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Sosacek » 22. 9. 2019, 13:05

Ja furt premyslim, proc by na to hraci meli pristupovat. Ze to chce gm chapu - nekteri lide touzi po absolutni moci.

Jakoze "dokud ti neukazu jak se to dela spravne (tj. po mem) pac bys to urcite zkurvil".

Proc bych se jako hrac vubec chtel s nekym takovym bavit?
Vaše brána do obchodování s plastovými víčky.

Uživatelský avatar
Vito
Příspěvky: 316
Registrován: 8. 2. 2018, 09:05

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Vito » 22. 9. 2019, 14:38

Sosacek píše:
22. 9. 2019, 13:05
Ja furt premyslim, proc by na to hraci meli pristupovat. Ze to chce gm chapu - nekteri lide touzi po absolutni moci.

Jakoze "dokud ti neukazu jak se to dela spravne (tj. po mem) pac bys to urcite zkurvil".

Proc bych se jako hrac vubec chtel s nekym takovym bavit?
Tohle jsem nepochopil hned v několika rovinách. :think:
"An army of one man, but the right man for the job!"
―Clone trooper rallying call

Uživatelský avatar
Log 1=0
Příspěvky: 953
Registrován: 20. 7. 2017, 13:06

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Log 1=0 » 22. 9. 2019, 16:17

Jenomže jestli chceš elfskou kulturu pojmout poctivě, tak jedna improvizovaná elfská rodinka v úvodní vesnici to neřeší. Ne uspokojivě. Líbí se mi představa, že každá rasa je skutečně jiná, negenerická, elfové mají třeba úplně jiné uvažování o čase, jiné hodnoty, jiný způsob chování se a vztahování k světu... Jestli chceš, aby takové byly i hráčské postavy, ten hráč musí nějak získat představu o tom, jací elfové jsou a jak je hrát. To lze několika způsoby:
Možná teď trochu odbočíme k obecné debatě o rasách, ale:
Musí být každý elf následníkem "elfské kultury"? A je jen jedna, nebo je jich víc?
Jedna elfí rodinka může být dost dobrá na předání toho nejnutnějšího základu (+nikdo si před hrou nebude číst několkastránkový elaborát, ale na pár řádek by si čas najít mohl), s tím, že tohle je rodina, která žila už velmi dlouho mezi lidmi a je "infikována" lidstvím. Mimochodem "lidské myšlení" by v tomhle stylu nemělo být "myšlení středoevropana začátku 21. století". Ano, dá se hrát i s tímhle, ale vidím to opravdu na stejné úrovni jako hraní elfů a trpaslíků lidsky. Takže pokud to chceš brát poctivě, tak dát všem jedno sezení na aklimatizaci nebude od věci bez ohledu na rasu PC. No, a až půjdou postavy do elfího království, tak dostane hráč elfa signály typické pro imigranta třetí generace, který jel na výlet do domovské země-kde už ale rozhodně není doma.
Navíc tím, že si napřed vyseparuješ "elfí minimum" získáš možnost mít dvě komplexní elfí kultury tím, že k tomu základu postavíš tu nástavbu pokaždé jinak.
You are lords. We are slaves. But slaves of our lords are mightier than lords of your slaves.

Uživatelský avatar
Vandalicus
Příspěvky: 232
Registrován: 17. 4. 2006, 19:04
Bydliště: Brno

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Vandalicus » 22. 9. 2019, 16:46

Imho me treba osobne nejvic vadi to vymezovani a utoceni na ostatni styly, zvlast kdyz bojujeme proti nejakemu mytickemu nepriteli (ktery imho vlastne ani neexistuje).

Jinak mas samozrejme pravo hrat jak chces. Pokud si s hracema domluvite pred hranim, ze nikdo nemuze hrat XYZ dokud XYZ nepotkate ve hre, tak s tim neni problem. Ale je tam mnohem vic moznosti a skaly nez ty tri zpusoby, co jsi napsal. Trochu tady vynalezame zase kolo, snad normalni skupinka se potka pred hranim a domluvi se, co vlastne chceme hrat, coz se s oldschoolem nijak nevylucuje ("Ja chci hrat elfa." "Hele, chci aby elfove byli vzacni a hodne jini, preferoval bych, kdybys hral cloveka, ale pojdme se o tom pobavit. Proc chces hrat elfa? Kvuli mechanice, nebo chces kvuli nejakymu pribehu nebo cemu?")

A posledni vec i to vymezovani proti "pribehovymu" hrani. Kde presne je ta hranice? Mam pocit, ze ve sve kruciate zacinas shrnovat jakykoliv hry s pribehem do skatulky railroad ("pribeh je dany a vy ho muzete ovlivnit jenom minimalne"), coz ale zase podle me (nemam zadna tvrda data) neni dominujici styl. I takovy oficialni Curse of Strahd vcelku odpovida tvym meritkum - je tam nastinena prvotni situace, jsou tam lokace a NPC, ale nejsou tam body A-B-C a ani to nema predem dane reseni.
Pochopení tohohle je to, co vás osvobodí od tíhy nové školy. Nemusíte mít promyšlený svět s miliónem kultur, náboženství, měst, konfliktů, tisíciletou historií a časovou osou příběhu…
Tohle nekdo dneska hlasa?

Timhle se pripojuju k Logovi. Min boje s imaginarnim nepritelem a vic clanku o tvoji priprave a konkretnich situaci. Ty me bavi a inspiruji.

Uživatelský avatar
Markus
Vrchní krutovládce; Administrátor
Příspěvky: 10158
Registrován: 18. 8. 2001, 23:00
Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
Kontaktovat uživatele:

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Markus » 22. 9. 2019, 21:26

Díky, že jste mě usadili a usměrnili, vidím, že to potřebuje výrazně předělat. Mám rozpracovanou revizi článku, ale dneska už to nestíhám a v týdnu je to s časem horší, tak to tam asi bude ještě chvíli viset v tomhle stavu. Klidně pokračujte v kritice, jen jsem chtěl v mezičase zmínit, že pod tíhou argumentace ustoupím.

Uživatelský avatar
boubaque
bubák; Moderátor
Příspěvky: 5434
Registrován: 2. 10. 2006, 18:49
Bydliště: Brno/Ostrava
Kontaktovat uživatele:

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od boubaque » 22. 9. 2019, 21:32

Už ti můj hlavní argument předali Log a Vandalicus, částěčně i Marky, ale přece jen ještě odpovím.
Markus píše:
21. 9. 2019, 21:21
Bubák: Díky za podrobnou odpověď. Jen teda nevím, kde přesně jsme v rozporu? Nesouhlasíš s tezí článku, že k old schoolu patří důraz na jednoduchost a postupné budování místo důmyslné přípravy? Nebo tohle je v pohodě a vadí ti jen to, že tam operuju se zobecňujícím termínem "nová škola"?
(1) Sice jsem se k tomu nijak nevyjadřoval, ale když už jsme u toho: Složitost/komplexnost a důmyslná příprava nejsou s oldschoolem nebo sandboxem nijak v rozporu (max. je tam riziko toho, že to bude GMa svádět tu sou přípravu předvést se vší parádou a začne hráče tlačit do svého připraveného obsahu). Oldschool (ve smyslu OSR, ať se nebavíme příliš vágně) ve skutečnosti taky není vždycky jednoduchý (začíná to většinou už u pravidel - ostatně proto moje hra na slezině nebyla v Labyrinth Lordu ani Swords & Wizardry) a tvůj přístup to nijak nezjednodušuje (jak ostatně vybíráš kostičky do své krabice? kolik musíš přečíst recenzí, abys něco stáhl/koupil? kolik toho musíš přečíst z daného modulu, abys to mohl zařadit? kolik času tě stojí napsat/doplnit náhodné tabulky a zakomponovat na jiná místa zvěsti o novém modulu? ...?). Ale to je vlastně celkem podružná věc...

(2) Je mi úplně jedno, s jakým termínem operuješ. Problém je to, že sis vytvořil fackovacího panáka, na kterém ukazuješ, jak to "mainstream" hraje blbě a složitě, protože z něčeho podobného jsi prý vyhořel, a jak to máš teďka jednoduché. Já ti samozřejmě věřím a nijak nerozporuju, že tě to takhle baví, a nepřipadá ti to složité, ale úplně jednoduché to taky není. (Např. zimprovozovat matku představenou v kanálu jako krysodlaka není automatická myšlenka - a ehm, spiknutí krysodlaků, nejsou to už nějaké zbytečně složité vztahy?) Jenže ty složité vztahy, promyšlené zvraty, expozice, příběhové oblouky... nikoho v mainstreamu zas tak moc nezajímají. To vyzobávání, bastlení je totiž už od dob DrDo charakteristický rys českého hraní RPG, včetně toho, že na systému moc nezáleží ("chceme hrát jednoduše" anebo " mohlo by mi to narušit můj railroad" jsou časté důvody, proč pravidla ignorovat nebo reinterpretovat). A hlavně, i mainstream je tak roztříštěný, že ho nemůžeš shrnout jedním pojmem. A často není problém hrát "příběhovou hru", a přitom mít přípravu ve formě sandboxu. (A když už jsme u toho, pokud si hráč vybere postavu elfa, měl by ses začít prokreslovat už od začátku hry elfy, potože se jejich směrem tento hráč podíval. Ale jinak je to, jak píše Vandalicus, pokud se nepletu, tedy promluvit si s hráčem, co ho vede k tomu hrát elfa, a pokud jsou to mechanické vlastnosti postavy, tak třeba upravit systém, aby neměl důvod si brát elfa, když se jen chce rozhodnout, že jeden den chce bojovat, a druhý kouzlit.) Prostě celý začátek článku je zbytečný a konfrontační, a hlavně nesmyslný, protože popisje něco, co zřejmě netvoří podstatnou část mainstreamu, a přehlíží velkou část mainstreamu, která má s tvým způsobem tvorby mnoho společných prvků - přičemž to snadno vychází mj. jak z DMG 5e, tak třeba vypravěčské části DrD2, nehledě na to, že samotný oldschool by se zřejmě už taky dal označit za součást mainstreamu.
Pěkně vypisuješ, kde se objevují různé principy v jiných hrách, ale to je nic proti ničemu, ne?
Kdyby to bylo "nic proti ničemu", tak asi nevěnuju půl hodiny napsání příspěvku, nemyslíš? Musíš se podívat, na co reaguju - není to popsaný způsob tvé přípravy (i když taky jsem o do některé nesrovnalosti otřel), ale to, vůči čemu se vymezuješ. Protože to nedává smysl. Proto to původní "Cože?"
Ale i bez toho je pravda, že třeba v současném dobrodružství Hirotu nepracuju poctivě s náhodnými setkáními. Měl bych házet v průběhu každého dne, jestli se ve městě neobjeví někdo náhodný zvenčí, ale nedělám to. Hlavně proto, že už se tam plácáme několik sezení a chci to dohrát (a hráči taky) a nechci to dál zdržovat náhodnými setkáními. Můžeš namítnout, že už jenom to, že chci dohrát nějaký příběh a nezdržovat ho náhodnými setkání, je v rozporu s deklarovanými principy. A je to pravda. Ne vždycky se všechno daří naplnit přesně podle učebnice. Ne vždycky chci postupovat přesně podle učebnice. Chci o tom napsat v jednom z budoucích zápisů, v reflexi po dohrání Hirotu.
Přesně tohle bych namítal. Chceš dohrát příběh. To chtějí i ostatní, někdo k tomu použije rairoad, někdo se pokusí svůj railroad zakrýt a uchýlí se k iluzionismu; někdo hledá nebo vytváří "moduly" pro své hráče podle toho, o co projeví zájem, ale uvnitř nich jim dává volnost; a někdo prostě jen poruší principy jinak poctivě odehrávaného sandboxu, protože když už jednou ten modul rozehráli, tak by ho mohli taky uzavřít, aby to nevyšumělo, protože chce trochu toho příběhu. A tohle všechno je mainstream. Tvoje hra se moc neliší od jedné z podob mainstreamu. Napiš, jak to děláš, co tě na tom baví a v čem ti to připadá dobré a snadné. Ale nepiš "vy to děláte takhle, ale já to dělám mnohem záběvněji", zvlášť když nevíš, jak to ti lidi skutečně hrají.

(A jen dovětek: Připomíná mi to prastarou diskusi o task resolution vs. conflict resolution, kdy jsem dlouho nemohl pochopit, v čem je rozdíl, protože TR byl podobný fackovací panák, kdy zastánci CR tvrdili, že TR je to, jak hrají hráči v mainstreamu; jenže oni tak prostě většinou nehráli.)
Když se kácí les, lítají kopí — sv. Vojtěch
Bezejmenný hrdina (vlastnoruční komiks)last.fm
Hraju/vedu: FATE / Příběhy Impéria, DnD5e; Další, oblíbené hry: Primetime Adventures, Mountain Witch
Hrstka: Star Wars – pilot Aliance Grraugh (Stř: 3 (-1dluh), Pil: 3 (-1dluh), Osob: 2, Voj: 1); R5-K9 (motory, střelba, skok); rolz.org

Uživatelský avatar
Sadako
Příspěvky: 5228
Registrován: 28. 1. 2007, 21:15
Bydliště: Stadt von Morgen
Kontaktovat uživatele:

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Sadako » 23. 9. 2019, 01:01

Sosacek píše:
22. 9. 2019, 13:05
Ja furt premyslim, proc by na to hraci meli pristupovat. Ze to chce gm chapu - nekteri lide touzi po absolutni moci.
Jakoze "dokud ti neukazu jak se to dela spravne (tj. po mem) pac bys to urcite zkurvil".
Proc bych se jako hrac vubec chtel s nekym takovym bavit?
Nejsou to lidi, co žádné RPG nikdy nehráli, tj. nic jiného neznají? A teda, lidi občas baví (z mého úhlu pohledu) fakt divné věci - trainspotting, společenské tance, fotbal... tak proč ne tohle. Že by Markusem popisovaná hra pro mě byla naprosto nehratelná zejména z důvodu práce s postavou je jedna věc a může být každému (včetně Markuse) dost u prdele, v životě s ním nejspíš nic hrát nebudu.

Ale fakt tápu v tom, kde je v takové hře ona svoboda tvorby příběhu a vklad hráčů do něj, to společné hraní. A hlavně, v čem by to mělo být odlišné od nějakého mýtického mainstreamu - v rozhodnutí, jestli půjdou doleva nebo doprava? Útočit nebo se ukrýt? Vyjednávat nebo vraždit? To jsou úplně normální, v každé druhé kampani viděné prvky a z toho, jak to Markus popisuje, tam teda nějaké větší možnost hráčského vkladu nevidím.
My Lovecraft is full of dreams (and tentacles)!

Uživatelský avatar
ilgir
pěšák
Příspěvky: 8513
Registrován: 22. 1. 2007, 13:48
Bydliště: nejkrásnější město světa

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od ilgir » 23. 9. 2019, 06:32

Tak jsem si to taky přečetl. Přijde mi, že reakce jsou trošku přehnané. Kdo zná Markuse, ví, že je obvykle plný entuziasmu a nevyjadřuje se uhlazeně. Ale to ještě neznamená, že vede kruciátu, lidi :)

Markusi, nic tam nepřepisuj. Myslím, že všichni pochopili, proč jsi před časem s hraním přestal a jakým způsobem ses k němu zase dokázal vrátit. Není podstatné, jestli to "mainstreamové" hraní, bylo mainstreamové obecně, nebo jen ve tvé sociální bublině. Prostě jsi to tak vnímal a teď jsi našel cestu ven.

Já osobně bych sandbox nehrál, protože preferuju přesný opak. Buď pečlivě připravený příběh s dramatickou křivkou a nebo, ještě lépe, hra s příběhovými pravomocemi hráčů vystavěná tak, ze tam ten příběh vznikne. Ale naprosto dokážu pochopit, že to někoho baví.

Lehce konfrontačně napsaný článek aspoň vzbudí reakce, z nichž některé jsou i zajímavé (a Sosiho obligátní trollení můžeš ignorovat).
Nepoužívat nebo vrátit!
DrD II: Hry Mocných

Uživatelský avatar
Sosacek
Příspěvky: 21567
Registrován: 14. 7. 2004, 18:30

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Sosacek » 23. 9. 2019, 07:16

Sadako píše:
23. 9. 2019, 01:01
Nejsou to lidi, co žádné RPG nikdy nehráli, tj. nic jiného neznají? A teda, lidi občas baví (z mého úhlu pohledu) fakt divné věci - trainspotting, společenské tance, fotbal... tak proč ne tohle. Že by Markusem popisovaná hra pro mě byla naprosto nehratelná zejména z důvodu práce s postavou je jedna věc a může být každému (včetně Markuse) dost u prdele, v životě s ním nejspíš nic hrát nebudu.

Ale fakt tápu v tom, kde je v takové hře ona svoboda tvorby příběhu a vklad hráčů do něj, to společné hraní. A hlavně, v čem by to mělo být odlišné od nějakého mýtického mainstreamu - v rozhodnutí, jestli půjdou doleva nebo doprava? Útočit nebo se ukrýt? Vyjednávat nebo vraždit? To jsou úplně normální, v každé druhé kampani viděné prvky a z toho, jak to Markus popisuje, tam teda nějaké větší možnost hráčského vkladu nevidím.
Jo, no. Prijde mi, ze tohle muze fungovat jenom na novacky.

A pak to ma ten Jersonem zminovany faktor, ze jsou lidi, co zkusi par session a uz nikdy neprijdou, protoze je hrani clovece nezlob se po pripravene lince v dungeonu nebude bavit, a ze to jde jinak se ani nedozvi.
Vaše brána do obchodování s plastovými víčky.

Uživatelský avatar
ShadoWWW
Příspěvky: 3103
Registrován: 21. 8. 2007, 10:16
Bydliště: Kostka
Kontaktovat uživatele:

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od ShadoWWW » 23. 9. 2019, 08:00

Old-school, respektive OSR, vznil jako vymezení vůči změně v designu, co razilo TSR od 0e po 2e a co razili WotC od 3e dál. 3e razila mechanickou vyváženost postav, turnajově zaměřené hraní, nadřazenost pravidel na situačním posouzením i na úvahou PJ (oblíbená fráze "dle úvahy PJ" z pravidel zcela zmizela). Obecnou tezi "co není zakázáno, je povoleno" nahradila teze "pokud chcete něco udělat, najděte si v pravidlech prvek, který to řeší" (což zahrnovalo projít plejádu desítek knih). To bylo vymezení old-school versus nová škola. Díky "vyjebání" s OGL bylo možné přepsat kteroukoli edici DnD do nových pravidel. Díky tomu vzniklo celé OSR, ve své době velmi populární.

Dokonce až tak populární, že na to musel mainstream reagovat. Od 5E je toto dělení zastaralé, překonané. Old-school se stal součástí mainstreamu. DnD 5E už nerazí jednu konkrétní tezi, ale modularitu. Jednoduchou kostru, na kterou jsou navěšeny jednotlivé herní prvky i teze jako ozdoby na vánočním stromečku. Jde je libovolně přidávat i odebírat (formou nejrůznějších volitelných pravidel i tezí zmíněných např. v DMG 5E, ale i jinde).

DnD 5E není žádná škola, nová ani stará. Je to systém "jaký si to uděláš, takový to máš", kterým se DnD přiznaně inspirovalo u Fate Core.

DnD 5E má teze, z nichž některé se týkají herního designu jen okrajově. Např.:
  • Podpora herních streamů, protože přes ně se dostává průměrný hráč k DnD.
  • Věčně živá pravidla: změna v aktualizování pravidel - dřív se pravidla aktualizovala na základě diskuzních fór a zákaznické podpory; dnes na základě pravidlelných průzkumů s mnohem širší cílovkou. Změny v pravidlech se nedělají hekticky, ale naopak minimálně.
  • Pomalá perioda vydávání: nové příručky vychází pomalu a dritivou většinu netvoří crunchy příručky, ale dobrodružné kampaně.
  • Základem pravidel je kostra, na kterou se modulárně přidávají nebo odebírají jednotlivé prvky (viz popis výše).
  • Posouzení aplikace pravidel stojí na úvaze PJ. Herní skupina může libovolně upravovat nebo zanedbávat pravidla. Je jen několik málo klíčových pravidel, které není radno měnit (např. bounded accuracy, concentration, attunement aj.). - V tomto se podobá old-schoolu. Herní skupina je přímo vyzývána k tomu, aby si pravidla upravila dle svého herního světa a preferencí za použití nejrůznějších volitelných pravidel.
  • Neexistuje nic jako "typický herní styl". Některé herní modul jsou old-schoolové (Ghosts of Saltmarsh, Tales from the Yawning Portal), některé jsou inspirované old-schoolem (Tomb of Annihilation, Dungeon of the Mad Mage, Storm King's Thunder, Princes of the Apocalypse, Curse of Strahd) a některé jsou moderní, často příběhové (Out of the Abyss, Dragon Heist, Descent Into Avernus).
  • Pány DnD je komunita. WotC všechny své kroky se zcela podřizují výsledkům průzkumů a ohlasům na streamy.
  • Spekuluje se (toto je nutné brát s rezervou), že DnD 5E se má stát novými Monopoly nebo Windows 10. Věčně živá edice, která se jen bude různě tématicky přibarvovat (viz jako jsou Dungeons & Dragons vs. Rick and Morty jako licenčně tématické DnD zaměřené na oblíbený animák nebo Stranger Things D&D Roleplaying Game Starter Set jako tématické DnD zaměřené na populární seriál.)
:think:

Uživatelský avatar
Sosacek
Příspěvky: 21567
Registrován: 14. 7. 2004, 18:30

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Sosacek » 23. 9. 2019, 08:14

Ja mam asi fakt kocovinu, protoze z toho popisu mi to DnD5 nezni spatne.
Vaše brána do obchodování s plastovými víčky.

Uživatelský avatar
Quentin
Noob of The Round Table
Příspěvky: 7283
Registrován: 31. 7. 2007, 13:31
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: [články] Jak jsem se učil hrát old-schoolově

Příspěvek od Quentin » 23. 9. 2019, 09:37

http://2k6goblinu.blogspot.cz/

Player Agency (n.): “the feeling of empowerment that comes from being able to take actions in the [virtual] world whose effects relate to the player’s intention” -Mateas, 2001

Odpovědět

Zpět na „O hraní obecně“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host