Zabíjení jako běžná věc

Obecné diskuze nezávislé na herním systému či světě. Metody hraní, tvorba příběhů a postav, ale třeba i náhodné nápady pro fantasy a všelijaká jiná obecná témata.
Odpovědět
Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 8174
Registrován: 16. 9. 2007, 10:55

Zabíjení jako běžná věc

Příspěvek od eerieBaatezu » 4. 5. 2015, 10:05

Kde se to vzalo? To nás k takovému stylu hraní fakt DrDo a DnD nebo SR vychovaly?
Chovat se jako psychopat, co bodne někomu dýku do krku a do břicha, aby co nejdřív zdechl a pak být jak lusknutím prstů najednou zase normální týpek?..
Nebo jak je to normální? Jak běžně ve středověku museli lidi zabíjet jiné lidi a zůstali při tom psychicky "normální"? Jsem moc jemnocitný?

Vždyť já vlastně ve svých hrách nikoho zabíjet nechci. Vždyť je to hnus. I v tom Shadowrunu si plánuji udělat mága, abych nemusel po někom střílet. Je jasné, že je to realistické, na zbraně prostě v takových věcech dojde, ale co mi vadí je, že je to jako norma, že někoho sejmete a je to v poho.
Proč je to vlastně standard, XP za killy? Co je to za blbost? $lol$
Nebo je v poho podříznout jen vlka a nebo jen skřeta? Zlý drak se přece musí utratit, protože do nápravného centra ho umístíte těžko?..

edit: upraveno dost dobré typo $lol$
Naposledy upravil(a) eerieBaatezu dne 4. 5. 2015, 15:58, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
Pieta
sofistikovaný troll
Příspěvky: 12651
Registrován: 6. 9. 2006, 18:08
Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
Kontaktovat uživatele:

Re: Zabíjení jako běžná věc

Příspěvek od Pieta » 4. 5. 2015, 10:24

Asi nejkrvežíznivější hráči, které jsem měl, byli obvykle dost mladí - řekněme věk střední školy. Tam je to podle mě tím, že je to pro ně strašně macho věc, překračování vymezených hranic, prostě cool. No a někdo se to v mládí naučí a v dospělosti jako když najde.

U starších hráčů to často nebývá ani tak krvežíznivost, jako spíš lhostejnost. Prostě se sahá po nejjednodušším řešení. Tomu často nejvíc napomáhají i systémy - ve spoustě her je zabití jediný způsob, jak se někoho spolehlivě zbavit (přinejmenším dočasně). Přemluvit? Může si to rozmyslet. Zahnat? Vrátí se, až se mu to bude hodit víc, s posilama atd. Omráčit? Může se probrat příliš brzo, a navíc, se zajatcema je strašně moc potíží, můžou utéct, můžou na skupinu upozornit nepřítele, osvobodit se a v noci tě jít podřezat. Zabít? Vyřešeno!
Cicho żono, deszczyk padał, ja nie słyszał kto to gadał.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.

MarkyParky
Příspěvky: 7002
Registrován: 11. 8. 2011, 01:37

Re: Zabíjení jako běžná věc

Příspěvek od MarkyParky » 4. 5. 2015, 10:28

Skřet byl od nepaměti základní jednotka zkušenosti ;o)

Uživatelský avatar
ShadoWWW
Příspěvky: 2720
Registrován: 21. 8. 2007, 10:16
Bydliště: Kostka
Kontaktovat uživatele:

Re: Zabíjení jako běžná věc

Příspěvek od ShadoWWW » 4. 5. 2015, 10:45

Kde se to vzalo?
Že by z figurkových válečných her? 8)

Když je v těch hrách povolání bojovník/válečník, tak se tak nějak předpokládá, že se bude bojovat. A v boji teče krev. Mimo wargamingu jsou ty hry inspirované starověkými a středověkými eposy. Ve starověku a středověku neexistovaly státy a vymahatelnost práva tak, jak je známe dnes. Boj chladnými zbraněmi, zranění a smrt byly mnohem běžnější součástí života. Do fantasy středověku, nebo dokonce high-fantasy hry tyto prvky prostě patří. DrDo a DnD se taky nevyžívají v popisech vyhřezlých střev, takže bych v tom nic škodlivého neviděl, ba právě naopak.

Dnešní doba je zase zvrácená ostentativním vyhýbáním se smrti a krve. Staly se z toho tabu. Výsledkem je, že většina lidí by chtěla jednou umřít doma v rodinném kruhu, ale drtivá většina lidí umírá opuštěná v dost hrozných podmínkách v osamění bez rodiny. Kdo se někdy trochu víc zajímal o to, jak to funguje v hospicech (a nejen to, co píšou v letácích), ten ví, o čem mluvím. Nakonec se to zpravidla odbyde v pátek rychlou kremací a v pondělí už hurá do všedního pracovního procesu, žádná středověká pieta.

Nedělal bych z toho drama. Pokud ti tento druh hry nevyhovuje, máš na výběr z mnoha jiných.
Naposledy upravil(a) ShadoWWW dne 4. 5. 2015, 10:48, celkem upraveno 1 x.
:think:

Uživatelský avatar
Pieta
sofistikovaný troll
Příspěvky: 12651
Registrován: 6. 9. 2006, 18:08
Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
Kontaktovat uživatele:

Re: Zabíjení jako běžná věc

Příspěvek od Pieta » 4. 5. 2015, 10:47

ShadoWWW píše:žádná středověká pieta
Já jsem veskrze moderní.
Cicho żono, deszczyk padał, ja nie słyszał kto to gadał.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.

Uživatelský avatar
Nekra
Nadšený blázen
Příspěvky: 936
Registrován: 15. 7. 2008, 15:45
Bydliště: Praha

Re: Zabíjení jako běžná věc

Příspěvek od Nekra » 4. 5. 2015, 10:50

Nemyslím si, že za to může DrD samo o sobě, i když má boj v mechanikách a věnuje se mu nemalá část pravidel.
Může jít o jistou formu odreagování - víšco, někdo si agresivitu vybije v počítačový střílečce, někdo se vybíjí společně s kamarádama při vybíjení skřetů v jeskyních. Navíc od počítačový střílečky tam je ta sdílená zábava, že to ti hráči prožívají společně - i při "zabijáckém" stylu hraní je to víc sociální, než hrát sám střílečku. A někdo taky má rád házení kostkama při hře.

Taky je to jeden z nejsnazších stylů, myslím na přemýšlení. Hráči prostě nemusí moc přemýšlet, rubou a rubou, napravo, nalevo, dopředu i dozadu, dokud tam je kromě jejich družiny co porubat. Řešit vztahy, postavení ve společnosti, morální otázky - to je na přemýšlení náročnější. Pohodlnost mašinérie zabíjení je pro hráče v tom, že nemusí moc přemýšlet (jo, tady mám na mysli fakt přímočarou řežbu, nikoliv taktické souboje), prostě jedou a "jsou ve svém živlu".
Jednoduchost následování tohoto stylu ho může činit snáze dostupným pro začátečníky v tom smyslu, že skupina začátečníků může být náchylnější hrát tímto stylem, pokud nemá obecně o možných způsobech/stylech hraní RPG další informace (skupina lidí, co předtím RPG nehrála, přečtou pravidla a jdou na to).

Jinak si myslím, že RPG lidi hrají proto, aby zažili něco, co ve skutečnosti zažít nebo si dovolit nemohou. Morální zábrany, které mají ve skutečném světě mohou alespoň na chvíli prolomit ve hře. O tom, co to vypovídá, se určitě dají vést nějaké psychofilozofické diskuze. No, osobně si nemyslím, že každý hráč, který někdy hrál supervražednou/supernásilnickou postavu je nutně sám superkrutý nebo supernásilný.

A že pak jsou jako lusknutím prsů normální? O lusknutí prsama mám sice svoje pochybnosti, ale to běžné chování v situacích, kdy tam nestvůry nejsou bych přisuzoval opět stylu hraní nenáročnému na přemýšlení.

Tak v DrD(o) jsou podle pravidel expy nejen za zabití. Podle pravidel je to za překonání nestvůry a při chytrém překonání to může být i víc.
Jestli jsi moc jemnocitný, to nevím. To, že ti tenhle styl hraní nevyhovuje akorát určitým způsobem vyjadřuje tvoje požadavky na spoluhráče (resp. jejich herní styl - aby to nebyl tento) a možná i systém.
Pokud máš problém s tím, že některé skupiny, v nichž nejsi, takto hrají, tak to bych už jako přecitlivělost bral, když tě to ve hraní neomezuje.

Taky jsem začínal na DrDčku. A i když o více propracovanějších způsobech hraní charakterů a chování postav jsem se dozvěděl až od zkušenějších hráčů na otevřených hraních (prostě tím, že se hrálo jinak - možná jiným prostředím herního světa, možná to, jak nás vypravěč stručně se hrou seznámil a pak už se jelo), tak ten supervražedný pořád beru jako jeden ze způsobů, jak lze RPG hrát.

Myslím si, že problém s tímhle vražedným stylem nastává až tehdy, kdyby se v jedné skupině sešel hráč, kterému to vadí s takovým, který jiným než zabíjecím stylem hrát neumí. (Vražedný a zabíjecí styl použita jako synonyma téhož stylu, který popsal na začátku vlákna eerieBaatezu.)
Pro slušný lidi: Do uvolnění schránky mi nepište SZ!
(130829092016)

Herní preference:
Fyzický crossgender <3.(hráč-postava)
--Akceptovatelné styly hraní (dle systému):
Hack and Slash-Plnění cílů, boje. Kostky. Málo RP, možná simulace.
(Imerzivně) Simulační hra okořeněná dramatem- Ztvárňování charakterů. Gamismus ruší. Občas drama.
Dramatická hra s případnou imerzí/simulací-Dramatické akce. Občas hlubší prožitky.
-Mám problém s kombinací gamismu A dramatu. (Vyjma Wushu)

Uživatelský avatar
Fritzs
Příspěvky: 5129
Registrován: 9. 5. 2005, 20:47
Bydliště: Brno

Re: Zabíjení jako běžná věc

Příspěvek od Fritzs » 4. 5. 2015, 13:34

ShadoWWW píše:Ve starověku a středověku neexistovaly státy a vymahatelnost práva tak, jak je známe dnes. Boj chladnými zbraněmi, zranění a smrt byly mnohem běžnější součástí života.
Tehdy byl za vraždu nejmíň provaz, dneska tě maximálně zavřou. )
-I don't suffer from insanity. I enjoy every minute of it.

-If violence isn't solving your problems then you aren't using it enough.

-Jestliže je hlad nejlepší kuchař, pak je smrt nejlepší lékař!

Uživatelský avatar
Jerson
Inženýr z Ocelového města
Příspěvky: 15757
Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Re: Zabíjení jako běžná věc

Příspěvek od Jerson » 4. 5. 2015, 13:42

Za sebe můžu říct, že mi tenhle styl hry ukázalo - a vynutilo - DrD. Pokud nepočítám RPG, které jsem hrál před Dračákem bez pravidel, tak prvním RPG podle pravidel byl Pán Prstenů, ta krabicová verze. V ní je popsán boj proti Zlobrům, ale tím způsobem, že se zlobři mají nechat zkamenět na slunci. Naším hru ale vedl člověk znalý Dračáku, takže prakticky natlačil našeho mága do toho, že zlobry umlátil jakousi magickou střelou, protože oni nemohli vylézt z pod mostu na slunce.

Moje první dračákovské dobrodružství byl Bílý hrad - jak jinak - a když nás první kostlivec za zamčenými dveřmi vyhodil, prostě jsem řekl "no tak mi jdeme domů, když je tato ´zřícenina´ obydlena." PJ mi poté řekl, že to nemůžu, že jako dobrodruh v DrD mám kostlivce prostě zabít, a navíc je stejně zlý. Odpustil jsem si poznámku, že můj společník kroll válečník je tak zmateně zlý, a prostě jsme toho kostlivce tedy zabili. Když jsem si později přečetl pravidla, zjistil jsem, že s Medvědodlakem se dalo normálně jednat a i ten čaroděj mohl spadnout do kyselinového jezírka či uniknout - ne, my je oba museli zabít, protože když jsem se pokusil o vyjednávání, tak ani jeden mu nebyl přístupný.

Dál to bylo vesměs podobné. Za něco mohl PJ, ale i když jsem jich postupně vystřídal víc, tak princip byl stejný a daný pravidly - díky relativně malým útokům a velkému počtu HP bylo nemožné někoho jednou ranou omráčit, díky minimálním postihům za zranění bojovali všichni až do konce, pravidla pro boj prakticky neumožňovala ústup nebo útěk, zastrašování nefungovalo, a pravidlo o tom, že za přemluvení nebo obelstění by měl PJ dát víc zkušeností bylo výsměchem - nikdy jsem takového PJje nezažil. Zabijete draka (nebo jakéhokoliv jiného nepřátele), tři u toho umřete a zbylí dva dostanou dvě pětiny z 20 tisíc XP. Přemluvíte draka, všichni přežijete, nespotřebujete žádná kouzla ani léčivé lektvary a měli byste dostat celkem 60 tisíc XP? To ani náhodou.
Navíc pokud se někdo tvářil jako mrtvý a nebyl, pak mu šlo jen o to, aby v příhodném okamžiku podnikl poslední zákeřný výpad, takže už málem docházelo i k tomu, že se ležící (zdánlivě) mrtví nepřátelé doráželi lukem, aby se snížilo riziko nečekaného útoku.

Přitom jsem nikdy neměl potíže (ve hře) zaútočit a zabít, pokud to bylo nutné, klidně i jako první, nejlépe jako hrozbu ostatním z většího počtu nepřátel, ale v systémech s životy se mi to snad nikdy nepodařilo, a každý takový "rychlý útok" vedl ke zdlouhavému boji, kterému jsem se vždy snažil vyhnout.

Dal samozřejmě platí to co zmínil Pieta - pokud jsou ve hře jasná a závazná pravidla na odstranění protivníka pouze pomocí boje, když mu sesekáme HP na nulu, zatímco při vyjednávání může kdykoliv zradit, protože PJ není ničím vázán, je zabití nejsnažší řešení. Dokonce často jediné možné - když se pokusím nepřítele omráčit, mám jednu směnu (10 minut) na jeho svázání. Když se mi to nepodaří (nemám dovednost, takže téměř určitě nepodaří), na konci mého pokusu se nepřítel probere téměř úplně zdráv a boj nastává automaticky znovu. Taktéž nešlo nepřítele umlčet jinak než zabitím, atd. Ve výsledku byly tyto hry vždycky poměrně brutální bez ohledu na to, s jakými hráči jsem je hrál, protože jiné než smrtící řešení nefungovalo.

Změna nastala až když jsem si udělal vlastní pravidla a zavedl lineární postihy v závislosti na zranění, kdy postavy byly neschopné dalšího účinného boje předtím, než zemřely, a zároveň bylo možné v případě nutnosti a překvapení zabít na jednu ránu. Pak se bojovalo do vyřazení protivníka, nikoliv nutně do zabití - což byla výhoda, kdy byly na straně poražených postavy hráčů. Když jsem podle těchto pravidel hrál postavu, za dva roky herního času jsem zabil pouze tři nepřátele, z toho jednoho omylem (mířil jsem na nohu, ale kritický úspěch popsal GM jako zásah do oka) a jednoho v situaci, kdy na mě útočil a neměl jsem kam ustoupit ani kudy utéct, pouze jedno zabití bylo v klasickém boji.

Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 10262
Registrován: 13. 7. 2004, 14:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: Zabíjení jako běžná věc

Příspěvek od Ecthelion » 4. 5. 2015, 13:58

eerie: Boje a souboje patri k dobrodruznemu zanru. A nasili vede rychle k zabijeni. To, ze z hrdinu se pak rychle stavaji masovi vrahove se pak resi ruznymi metodami a berlickami. Chvilemi jsou validni, chvilemi jsou tak pokrytecke, az je to smesne.

:arrow? Zabijeni v sebeobrane. Kdyz se vas nekdo pokusi zabit, nezbude nez ho sprovodit ze sveta. Kdo by plakal po assasinovi, ktery vam pred chvilkou lechtal zebra nozem a ubral vam pulku HP! Svet se tak stava nebezpecnym mistem, kde vas chce porad nekdo zabit. Problem nastava, kdyz se uz blbe urcuje rozdil mezi utocnikem a obrancem. Kdyz se k nekomu o pulnoci vloupate do zamku a pote, co vas majitel vyrusi, tak uz jeho smrt na seboabranu shodite tezko.
:arrow? Valka. Ve valce je zabijeni normalni. Bohuzel ne porad je valka a bezbrehe zabijeni obcas kazi potvora mir. Tak se na to obcas musi i jinak.
:arrow? Vzdy se taky tak nejak predpokladalo, ze zabijeni tech spatnych je moralne ok. Ale ono to ma taky svoje limity. Straze doktora Zloducha jsou normalni lide, kteri maji rodiny a nadavaji na prescasy (ktere si berou, aby uzivili rodinu a male deti). Jejich likvidace parnim valcem tak uz moc OK nevyzniva.
:arrow? Ve vetsine settingu je nejaka rasa, ktera je natolik zkazena nebo zvireci, ze neni problem jeji masova genocida. Typicky to tak schytavaji skreti, jichz vrazdeni obvykle nevyvolava moralni otazniky. Kdyz nejakeho humanistu napadlo, ze i skreti muzou mit city, vznikli v 21. stoleti darkspawn. Rasa, co sice vypada jako skreti, ale ma demonickou krev, takze je jejich zabijeni cajk.

To, co pise ShadoWWW o vycleneni smrti v nasi kulture je uplna pravda. A s kombinaci vyse zmineneho to vede k tomu, ze hraci vidi zabijeni velmi abstraktne. Proste validni zpusob, jak dostat protivniky ze hry (navic ten ktery je mechanicky nejzabavneji popsan). Hraci si proste nepredstavuji, ze zabili nejkaou osoubu, jen proste odstranili postavu ze sceny. Navic, kdyz to logika sveta (vypravec) vidi stejne, proc se trapit.

Tomu ze hraci berou smrt a zabijeni prilis abstraktne a nejdou pro ranu daleko se da zamezit tim ze jim pripomens, ze zabijeni lidi je vazna vec. A ze nezabijeji bezduche roboty, ale realne bytosti. Cim rozdilnejsi a propracovanejsi budou, tim tezsi je oddelat je. To je presne ten mechanizmus, kdyz se rukojmi diva teroristovi do oci a vyklada mu o sobe a sve rodine, tak ze utocnik prestane videt cil, ale vidi lidskou bytost (zakladni technika preziti pro vsechny unesene). I pro otrleho teroristu je pak mnohem tezsi zmacknout spoust. S hraci je potreba udelat to same. Zabili nekoho nesmyslene? Misto abys jim rekl, kolik zlataku nasli, rekli jim, ze u nich nasli dopisy od milovanych. V medailonku podobiznu manzelky. V kapse hracku, kterou vyrezali pro maleho synka. Dejte na scenu z domu vybihajici siroty a placici vdovy. Treba si to priste rozmysli.

Mozna pomuze i pospat akt zabijeni vic naturalisticky a spinave. To ze nekoho seknes a zohavis je dost hnusna zalezitost. Hracum bych to pripomnel.
Ve starověku a středověku neexistovaly státy a vymahatelnost práva tak, jak je známe dnes. Boj chladnými zbraněmi, zranění a smrt byly mnohem běžnější součástí života.
Vymahazelnost prava byla vzdy jasne definovana a byla i celkem efektivni (a rychla). Na venkove a slechtickych mestech to resila slechta, v kralovskych mestech jmenovani ci voleni urednici. Spoustu veci resila cirkev. Pred vznikem statu resilo vymahani prava kmenova spolecnost, pripadne sirsi klany. Nevybavim si v dejinach obdobi, kdy by bylo cajk nekoho zabit a nikdo by nerekl pul slova.

Uživatelský avatar
gunware
Příspěvky: 161
Registrován: 25. 8. 2011, 16:39

Re: Zabíjení jako běžná věc

Příspěvek od gunware » 4. 5. 2015, 14:20

Ecthelion (neprihlasen) píše: S hraci je potreba udelat to same. Zabili nekoho nesmyslene? Misto abys jim rekl, kolik zlataku nasli, rekli jim, ze u nich nasli dopisy od milovanych. V medailonku podobiznu manzelky. V kapse hracku, kterou vyrezali pro maleho synka. Dejte na scenu z domu vybihajici siroty a placici vdovy.
Otázka je, jestli se tím zvedne radost ze hry. Když to tak hrát nebude nikoho bavit, tak bych to nedělal. Při hře nejde o to, abys vychovával své spoluhráče, ale aby jste si zahráli hru. A jestli to spoluhráči raději tak vidí, jako vyhazování figurek v člověče nezlob se, tak bych je nenutil hrát to drsně se sirotky a vdovy. Tohle silně záleží na skupině, s kterou hraješ. Když nemáš rád, že se tolik zabijí, tak by se to mělo domluvit mimo hru.
Jsem poslední výkřik evoluce. Když mě stvořila, tak zoufale zařvala: "Proboha, co jsem to udělala?!"

Uživatelský avatar
Nekra
Nadšený blázen
Příspěvky: 936
Registrován: 15. 7. 2008, 15:45
Bydliště: Praha

Re: Zabíjení jako běžná věc

Příspěvek od Nekra » 4. 5. 2015, 14:39

Jerson: Nesouhlasím s tím, že za to (v plném rozsahu) může DrD. Za to, že jsi hrál zrovna z PJ, který neuznával jiná řešení než "vy to zabijete" nemůže v plném rozsahu herní systém. Když bude PJ umanutý na zabíjecí řešení, tak do toho může hráče tlačit v jakémkoliv systému. Naopak antizabíjecí PJ může hráčet tlačit do mírových řešení i v systémech s podrobnějším popisem boje. Ano, některé systémy kladou na boj (a zabíjení protivníků a třeba i nejen jich) větší důraz než jiné. Ale nejsou jediným prvkem který ovlivní, zda se z pohledu hráčů bude PJ chovat moudře, anebo naopak jako kokot.

gunware: Souhlas s tím, že by se to mělo řešit mimo hru. Pokud hráči chtějí hrát superzabijácky, pak nějaké moralizování povede nejspíš k tomu, že budou otrávení u hry všichni. Z hlediska PJ ve stylu "nelíbí se mi, jak to hrajete, tak to zkazím i vám". Myslím si, že v krajním případě je lepší skupinu rozdělit a vytvořit jiné skupiny, než aby účastníci hry byli při společném hraní otrávení nebo naštvaní.
Pro slušný lidi: Do uvolnění schránky mi nepište SZ!
(130829092016)

Herní preference:
Fyzický crossgender <3.(hráč-postava)
--Akceptovatelné styly hraní (dle systému):
Hack and Slash-Plnění cílů, boje. Kostky. Málo RP, možná simulace.
(Imerzivně) Simulační hra okořeněná dramatem- Ztvárňování charakterů. Gamismus ruší. Občas drama.
Dramatická hra s případnou imerzí/simulací-Dramatické akce. Občas hlubší prožitky.
-Mám problém s kombinací gamismu A dramatu. (Vyjma Wushu)

Uživatelský avatar
Fritzs
Příspěvky: 5129
Registrován: 9. 5. 2005, 20:47
Bydliště: Brno

Re: Zabíjení jako běžná věc

Příspěvek od Fritzs » 4. 5. 2015, 14:48

gunware: Dycky můžeš je můžeš nechat rozbíjet roboty nebo zabíjet darkspawny.
-I don't suffer from insanity. I enjoy every minute of it.

-If violence isn't solving your problems then you aren't using it enough.

-Jestliže je hlad nejlepší kuchař, pak je smrt nejlepší lékař!

Uživatelský avatar
Pieta
sofistikovaný troll
Příspěvky: 12651
Registrován: 6. 9. 2006, 18:08
Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
Kontaktovat uživatele:

Re: Zabíjení jako běžná věc

Příspěvek od Pieta » 4. 5. 2015, 14:50

Ecthelion (neprihlasen) píše::arrow? Ve vetsine settingu je nejaka rasa, ktera je natolik zkazena nebo zvireci, ze neni problem jeji masova genocida. Typicky to tak schytavaji skreti, jichz vrazdeni obvykle nevyvolava moralni otazniky. Kdyz nejakeho humanistu napadlo, ze i skreti muzou mit city, vznikli v 21. stoleti darkspawn. Rasa, co sice vypada jako skreti, ale ma demonickou krev, takze je jejich zabijeni cajk.
Osobně mi skřeti a spol. jakožto rasa určená k bezmyšlenkovité likvidaci jdou dost proti srsti, ale vždycky se najdou nějaké vhodné náhrady - nižší nemrtví (těla bez duše, hnaná vpřed hladem po mase), démoni (zhmotnělá koncentrace zla), roboti (ve světě bez AI) atd.
Ecthelion (neprihlasen) píše:Vymahazelnost prava byla vzdy jasne definovana a byla i celkem efektivni (a rychla). Na venkove a slechtickych mestech to resila slechta, v kralovskych mestech jmenovani ci voleni urednici. Spoustu veci resila cirkev. Pred vznikem statu resilo vymahani prava kmenova spolecnost, pripadne sirsi klany. Nevybavim si v dejinach obdobi, kdy by bylo cajk nekoho zabit a nikdo by nerekl pul slova.
Dokonce i ve společnostech, kde to mělo tendence se občas zvrhnout v hromadné vzájemné pobíjení, vznikly mechanismy, které tomu měly bránit - weregild atd.
Cicho żono, deszczyk padał, ja nie słyszał kto to gadał.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.

Uživatelský avatar
gunware
Příspěvky: 161
Registrován: 25. 8. 2011, 16:39

Re: Zabíjení jako běžná věc

Příspěvek od gunware » 4. 5. 2015, 14:58

Fritzs píše:můžeš nechat rozbíjet roboty nebo zabíjet darkspawny.
Jasně, vím. Ale to nic nemění na problému, který se dá řešit jen skupinově. U stolu by neměl být nikdo naštvaný anebo mít dlouhou chvíli. Ale ani by se nemělo hrát něco, co může druhé rozladit nebo pohoršit, něco, co je pro jiné nevkusné.
Přeci jenom je to hra a ta by měla být zábavná.
Jsem poslední výkřik evoluce. Když mě stvořila, tak zoufale zařvala: "Proboha, co jsem to udělala?!"

Uživatelský avatar
ShadoWWW
Příspěvky: 2720
Registrován: 21. 8. 2007, 10:16
Bydliště: Kostka
Kontaktovat uživatele:

Re: Zabíjení jako běžná věc

Příspěvek od ShadoWWW » 4. 5. 2015, 15:09

Nevybavim si v dejinach obdobi, kdy by bylo cajk nekoho zabit a nikdo by nerekl pul slova.
V rámci pojetí "my" a "oni" nebo "vlastní" a "cizí". Uvnitř vlastní společnosti/komunity se vražda tvrdě postihovala, jak píšeš. Ale to i v D&D světech (pokud se postavy neutrhnout PJovi z řetězu).

Starověký Řím: Zabil jsi otroka? No problém (otrok není "náš" římský občan), ale zaplať "našemu" římskému občanovi - jeho pánovi - pokutu. Zabil jsi plebejce a jsi patricius? Nemilé, protože plebejec je taky "náš" Říman. Ale není "náš" patricius, takže to bude nemilé, ale poprava tě určitě nečeká. Zabil jsi "cizí" barbary mimo Řím? Jen houšť! (Podobně to platilo ve vztahu "náš" barbarský kmen verzus jiné jmeny nebo Římané.)

Středověk: Zabíjení Osmanů v Evropě se nijak netrestalo, stejně tak Evropanů v Asii.

Když jsi zabil "cizí", často nikdo neřekl ani půl slova a ještě tě vyznamenali. A nejde jen o vraždy a středověk. I ponižování v novověku (nejrůznější "cizáci" a "naplaveniny" ve vesnicích a městech, stranění se vůči cizákům, naopak velmi vřelý vztaha podpora vůči "vlastním"). Vyhnání z komunity (vesnice/města/státu) znamenalo ve staro/středověku horší trest než vězení, protože takový člověk už nikdy nikam nezapadl a musel nést doživotní následky. Život člověka mimo kumunitu byl však většinou krátký.

V D&D světech jsou to pak "civilizované rasy" (které je zakázáno vraždit) vs. obludné nestvůry (nejrůznějších tvarů a podob).

D&D je v tomto naopak velmi věrohodné starověké/středověké mentalitě.
:think:

Odpovědět

Zpět na „O hraní obecně“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host