[Střepy snů / Fate Core] Londýnské uličky – zápis

Sekce, v níž se věnujeme našemu hraní. Můžete zde poprosit o pomoc s přípravou kampaně nebo dobrodružství, konzultovat svou postavu, a samozřejmě se podělit o zápisy z her, které již máte za sebou.
Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 680
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

[Střepy snů / Fate Core] Londýnské uličky – zápis

Příspěvek od fenikso » 7. 9. 2012, 09:41

Obrázek
Použitý obrázek

I. Podezřelé okolnosti

Ráno bylo pro detektiva Johna McCaina příjemné, jako vlastně téměř každé ráno. Vstal kolem desáté. Vyrazil do práce v londýnské pobočce Scotland Yardu, posnídal a pohodlně se usadil v kanceláři sdílené s ostatními (nutno podotknout už docela dlouho pracujícími) kolegy. Příjemné ráno vzalo rychle za své, když dostal případ. Mrtvola ležící přes zeď kolem psychiatrické léčebny se nevyšetří sama od sebe a nic nepomohlo přesvědčování, že právě zeď psychiatrické léčebny dělí pomyslnou hranicí rajóny detektivů. K tomu všemu začalo pěkně lít...

Každé Johnovo vyšetřování začíná dlouhou procházkou a nutně vede přes přístaviště. Prohodil pár slov se svou známou, informátorkou a žebračkou Alicí Morganovou, no co, však mrtvola neuteče. Pozdě si uvědomil, že ženě dluží peníze za informace, už se z toho nedalo vykecat a běh rozhodně není Johnovou silnou stránkou. Dobré účty dělají dobré přátele a tak vyrazili už společně na místo činu.

Douglas Owen vždy věděl, jak se dostat k čerstvým zprávám jako první. Stačilo mít více a loajálnějších informátorů, než ostatní. Doug se dozvěděl o vraždě u blázince sice později, ale vyrazil přímo na místo se svým zápisníčkem a zásobou tužek (povětšinou "půjčených"). Tady však narazil na tvrdý odpor konstábla Jack Loyda, který odmítl reportéra na místo činu pustit a co bylo horší, i poskytnout prohlášení pro tisk. Alespoň z něj Doug vytáhl, že svědek, který zavražděnou našel, sedí opodál v kavárně.

William Smith si naopak dopoledne vůbec neužíval. Na své cestě do oblíbeného klubu narazil na stopy zločinu a jak mu jeho cit pro zákon a spravedlnost velel, musel počkat na policii, aby mohl vypovídat. Čekání si krátil posedáváním v prázdné kavárně. Nebylo divu, že byla prázdná, čaj tady měli prostě příšerný. A ještě k tomu si k němu najednou přisedl jakýsi pisálek (přísahal by, že ho odněkud zná, naštěstí si nevzpomněl odkud) a začal se úlisně vyptávat na podrobnosti případu.

Hlasitý hovor v kavárně sousedící tajnou chodbou s luxusním nevěstincem přilákal Taru Anne Griffithovou. Tu William naneštěstí znal a vzpomněl si. Ne, že by její společnost byla nepříjemná, to ne, ale připomínky morálních poklesků a pití s "kamarády" nepříjemné byly. Naštěstí se Tara přilepila na novináře a tak se jich William úspěšně zbavil, nemusel se ani moc snažit.

Mezitím detektiv McCain vylezl po žebříku na zeď, ohledal tělo a přesto, že mrtvé ženě chyběla bota, tři prsty, kus zad a jedna ledvina. Tou dobou už začínal znechuceně tušit, že příčiny úmrtí nebudou úplně přirozené. Dorazivší lékařka Jessica Carpenterová rozvinula svou vlastní teorii, a to smrt na choleru. Rozhodnutí dopravit mrtvolu do márnice a podrobit pitvě tedy padlo, ale to se snadněji řekne, než udělá. Jako dostat mrtvolu ze zdi po žebříku? Těžko... Nakonec pomocník lékařky, liliput Sam, podržel s konstáblem nosítka nad dlažbou a shozené tělo více méně zachytili. Jen si musela Jessica pamatovat, že ke zlomenému vazu mrtvá přišla až post mortem.

Detektiv urychleně vyslechl Williama, který poté konečně vyrazil do klubu. John se nedozvěděl se nic moc, snad jen, že na místě činu viděl podezřelého muže, kterého by snad i poznal. William si ještě stihl postěžovat na novináře a zkomolit jeho jméno. Zmatený John se tedy pokoušel z místa činu promptně vykázat "novinářku" Taru a víceméně si nevšímal Douga, který už jako obyčejně do všeho strkal nos. Alice poznala v mrtvé svou známou a vydala se prozkoumat místo, kde se většinou zdržovala. Každá stopa je dobrá, zvláště, když ji můžete prodat detektivovi.

Pitva proběhla nade všechna očekávání dobře - vyloučila však veškeré domněnky. Žebračku Mary se někdo pokusil otrávit koláčkem, na otravu však nezemřela. Někdo ji zabil zbraní, kterou používají některé domorodé africké kmeny. Jessica vraženou zbraň poznala bezpečně, nedávno podobnou ránu ošetřovala. Tady však zubatou dýkou někdo vyřízl Mary ledvinu a tajemstvím zůstává proč a kde. Na místo nalezení ji totiž někdo dotáhl. Tady se "proč" nabízí ještě více. Příliš mnoho otázek... Z márnice Taru a Dougha vykázal až opilý ředitel blázince, což jim ale nezabránilo odposlechnout všechny detaily zpoza dveří.

Alice mezitím objevila dva podezřelé muže, typické mafiány, na místě, kde Mary povětšinou žebrala a přežívala studené londýnské noci. Muži našli její brašnu, všechny cetky vysypali na zem, prohrabali se jimi a když nenašli, co hledali, odešli. Alice vše sebrala a sledování mužů ji zavedlo zpět na místo činu.

Jessica se odebrala do své tajné alchymistické laboratoře, aby zjistila původ jedu. Alice se chystala povědět detektivovi o mužích a ukázat mu nalezenou brašnu - pochopitelně ne zdarma. John zjistil, že případ asi bude muset opravdu vyšetřit. Will právě vstoupil do pánského klubu, aniž by tušil, co ho ještě ten den čeká. Taru napadlo, že by smrt žebračky mohla mít něco společného s jejím zmizelým kolegou a Doug se už viděl u skvělého článku, naneštěstí se večerní uzávěrka blíží a on má stále příliš málo informací.


Pár hlášek:
John: "Nevíš, kdy připluje Perla Indie?"
Alice: "Jsem zebračka, ne jízdní řád."

Johnova představa řešení vraždy: "Mladá žena, zabloudila, přebrala a umřela. Přirozená smrt!"

Diskuze nad Viktoriánskou dobou:
"V té době snad ani nevěděli, že je něco kovového."
"Jasně, třeba dřevěný skalpel, dřevěný parní stroj, dřevěná ŽELEZnice..."
Naposledy upravil(a) fenikso dne 14. 8. 2013, 16:18, celkem upraveno 4 x.

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 680
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Střepy snů] Londýnské uličky – Zápisy

Příspěvek od fenikso » 18. 9. 2012, 08:06

Obrázek
Použitý obrázek

II. Nebezpečné známosti

William konečně doráží do Unionist Clubu na svou nyní už odpolední partičku Bridge a doutníček. Potkává cizince, Američana George Ashdowna. Tento gentleman se představí jako lovec upírů a jiných bestií. Vysvětlí Willovi, že je na stopě upíra, který se skrývá v Londýně, a že jeho známí jej odkázali na něj právě proto, že je odborník na slovo vzatý, co se týká střelných zbraní. Později v jeho pracovně mu pan Ashdown ukáže své zbraně – revolvery a perkusní bambitku. Požádá o výrobu stříbrné munice na zakázku. Detaily složení a výroby ponechává na Williamovi, přece jen, on je odborník, George mu věří a je ochoten nejen dobře zaplatit.

Alice přemluví Johna, že dva podezřelí muži mají co dělat s vraždou Mary a že by je měl zadržet. Malý a Velký se zrovna nemají k tomu, aby šli dobrovolně na stanici. Dav čumilů, který se srocovat kolem, dává tušit problémy. Zvláště, když John nepřišel s pádnějším důvodem, proč oba gentlemany poslat za katr, než "jste podezřelí". Ale také se Taře podaří zjistit, že tito pánové pracují pro Patricka Kaylocka, patrně velké zvíře na hraně zákona. Nakonec za pomoci konstábla Loyda i přes protesty oba muže spoutají a předvedou na stanici. Věštba pana Malého, že toho bude detektiv brzy litovat, na sebe nenechá dlouho čekat.

Alice si koupí noviny (žebračka si kupuje noviny) u pouličního prodavače, který se zdá být informátorem mafiánů. Sice narazí na zatvrzelý odpor co se informací týče, ale noviny jsou také zajímavé. Dozví se, že se ztrácejí lidé. To by nebylo nic neobvyklého, pořád se někdo ztrácí, ale mimo bezejmenných postav nižší třídy je zde i zmínka o několika důležitějších osobách včetně Sira Ryana Griggse.

Při prvních, ne příliš úspěšných pokusech o výslech, se John od arogantního pana Malého dozví, že jejich šéf je Patrick Kaylock a že si je brzy podá. Ohání se tím, že je drží bez důkazů a že to se jejich zaměstnavateli určitě nebude líbit. Netrvá dlouho a našeho detektiva si zavolá na kobereček jeho šéf. Následná vyostřená debata, kdy vrchní inspektor si přeje, aby John mafiány pustil, a on naopak trvá na tom, že jsou do vraždy zapletení a že je má alespoň chvíli držet za mřížemi, než sežene důkazy, nedopadne dobře. John McCain přichází o své ideály, přestává věřit v dobro a jeho důvěra v policii je také otřesena. Plánuje, jak svého šéfa potopí před novináři. Má zakázáno se přibližovat k Patricku Kaylockovi a jeho lidem, proto se vydává zapít nezdar v hospodě, pronásledován dalším detektivem, kterého na něj šéf nasadil.

Dough míří na chvíli do kanceláře, aby si sesumíroval své poznámky. Nejen, že zjistí, že materiálu má pomálu, tak dobrých na babské povídačky, ale ještě k tomu narazí na svou přítelkyni Susan. Ta je velmi, velmi zklamaná, že s ní nechce trávit večer. Výmluva na práci je sice pěkná, ale jak by se Susan tvářila, kdyby věděla, že pracovní společnost mu bude dělat půvabná Tara Anne Griffith?

Will mezi tím míří za známým zlatníkem, protože takovou zásobu stříbra doma nemá (tavit stříbrné podnosy otci mu nepřijde jako dobré řešení). Když večer buší na dveře jeho domu spojeného s obchodem, zjistí, že je otevřeno. Za dveřmi je krev a něco brání otevření dveří. William, jakoto uvědomělý občan, volá policii. Ta zjistí, že za dveřmi je mrtvý pes, že majitel domu není nikde k nalezení, a o případ se dál prozatím nestará. William se tedy pustí do průzkumu na vlastní pěst a zjistí, že z trezoru se ztratil jen nějaký klenot, který byl původně uložen v ozdobné egyptské krabičce. Vědom si závažnosti situace, bere si to, pro co přišel. Stříbro. Jako gentleman v trezoru však ponechává štědrý obnos. I když tak nějak úplně nevěří, že si jej zlatník užije ve zdraví.

Příjemně strávený večer Tary a Douga v kavárně vypadá jako bitva o informace. Každý zkouší na druhého svoje triky, každý je více méně neúspěšný. Tara je zatvrzelá špiónka a Doug má přece přítelkyni. Nakonec se dohodnou, že vzájemná výměna informací bude ku prospěchu oběma. Shodnou se, že Portland Club, hráčské doupě, kterému pan Kaylock šéfuje, stojí za návštěvu. Doug zmíní svého známého, který mu dluží službičku a krátká návštěva mu zajistí vstupenku pro hosta. Tara se už musí dovnitř prokecat jako společnice.

Tara nápadně vyhrává a se smíchem hromadí stále větší kupu žetonů. Jak to jen dělá? Snaha upoutat pána klubu sice vyjde, ale osobní návštěva obou postav v kanceláři nenese očekávané ovoce. Patrick vycítí boudu a nechce zůstat s Tarou o samotě, raději dá oba zavřít do sklepa, že si s nimi později promluví za asistence pana Řezníka. Tařina sponka do vlasů (kterou Doug nejdříve uzmul své přítelkyni a poté daroval Taře) se v rukou špiónky stává nástrojem pro únik na svobodu, dále následuje průzkum Kaylockovy nyní prázdné kanceláře. Douglas, jakožto bývalý obchodník, objeví hned několik nesrovnalostí. Mezi nimi i podezřelé neoznačené zboží přivezené přímo z Indie. Společně také objeví odkazy na dodávky panu Jamesi Wattovi. Divné však je, že tento gentleman utkvěl Dougovi v paměti spíše jako postava z archívu, nikoli ze současných článků. Vybaveni novými informacemi oba mizí z domu, ale dá se čekat, že pan Kaylock to nenechá jen tak.

Když se Alice vrací na své obvyklé místo, aby přespala, sledují ji dva muži. Oba v dlouhých kutnách, s rozevlátými vlasy, když se jim pokusí utéct, přidají. Pronásledování nabírá na intenzitě a mniši začínají její náskok zkracovat. Alice se pokusí uniknout zmatením nepřátel v londýnských uličkách a přeskočením zídky, ale stále jsou jí v patách. Odněkud se však vynoří další z nich, tentokrát dlouhán ve vysokých botách a jak se zdá, tak s mečem a touhou vyzkoušet si na nebohé žebračce nějaké to násilí. Ta na poslední chvíli vbíhá do putyky nejhoršího zrna.

Za ní vcházejí oba muži v kutnách a Alice hledá útočiště mezi místním osazenstvem přístavních dělníků, námořníků a také Johna, který už je dosti na mol a čistě náhodou chlastá tady. V hospodě téměř ihned doje na rvačku, ale ne ledajakou. Jeden z pronásledovatelů končí na zemi se zlomenou rukou. Ve zmatku tahá přiopilý detektiv zbraň, vyjde výstřel a naneštěstí to odnese právě druhý muž, který jej měl sledovat.

Alice se pokouší od zraněného mnicha na ulici získat nějaké informace, ale ten zarputile mlčí (respektive ječí, když mu kroutí zlomenou rukou). Druhý mezitím unikl ve stále houstnoucí mlze. Hlasité kroky vysokých bot a záblesk meče však dávají tušit, že problémy ještě neskončily. Přesným sekem přes krk je svědek navždy umlčen a John se svým revolverem, táhnoucí postřeleného kolegu, znovu zachraňuje situaci. Postřelený šermíř je zpacifikován, spoután a dopraven na stanici. Při jeho prohledávání si John na jeho plášti všimne skvrny od kolomazi. A protože je studovaný, hned pozná, že se jedná o "heavy-duty" materiál, který se používá na velkých, opravdu velkých, parních strojích. Na lokomotivách nebo na parnících. Netřeba dodávat, že jeho další kroky povedou do přístaviště.
Naposledy upravil(a) fenikso dne 21. 9. 2012, 18:31, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
Zob
Příspěvky: 171
Registrován: 16. 9. 2010, 19:25
Bydliště: Olomouc
Kontaktovat uživatele:

Re: [Střepy snů] Londýnské uličky – Zápisy

Příspěvek od Zob » 18. 9. 2012, 20:54

Pěkné. Hlavně smekám za žaludek vést detektivně laděnou hru v tak otevřeném systému. Přes veškeré užitečné Sirienovy rady (@gamecon 2010, myslím), bych si na tohle netroufal.

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 680
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Střepy snů] Londýnské uličky – Zápisy

Příspěvek od fenikso » 21. 9. 2012, 18:45

Děkujeme za komentář a pochvalu. Nepřijde mi, že by Střepy snů nějak detektivku nabourávali. Samozřejmě dost mi pomáhají i hráči, kteří se opravdu dost snaží.

Přesto neříkám, že Střepy nějak bravurně zvládáme, ale potíže, které máme, nejsou svázané s žánrem. Ale lepšíme se :). Mno, uvidíme, kdy se mi to celé rozsype pod rukama :D.

Ty Sirienovy rady se dají někde najít?

Uživatelský avatar
Ecthelion
Moderátor
Příspěvky: 9627
Registrován: 13. 7. 2004, 14:19
Bydliště: Brno/Rezno
Kontaktovat uživatele:

Re: [Střepy snů] Londýnské uličky – Zápisy

Příspěvek od Ecthelion » 22. 9. 2012, 09:46

Moc díky za zajímavé zápisy, dovolili jsme si dát odkaz na ně na FB Příběhů Impéria. Jako inspirace je to velmi podnětné. :clap:
"Stay firm and die hard!" Colonel-Comissar Ibraim Gaunt, Tanith First-And-Only
Obrázek

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 680
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Střepy snů] Londýnské uličky – Zápisy

Příspěvek od fenikso » 22. 9. 2012, 11:46

Obrázek
Použitý obrázek

III. Nečekané komplikace

Alice s několika policisty odvádí postřeleného šermíře do basy a John zatím čeká u mrtvoly. Když se Alice vrátí, dodatečně předává Johnovi další důkazy nalezené u mrtvého muže: amulet nějakých křováckých domorodců, který s trochou fantazie vypadá jako přejetý pták (kosti, peří a tak, ne to, na co Tara myslela), dále zubatá rituální dýka a nakonec typická propustka, pro kterou se jistě najde později využití. Příchozí hlavní inspektor se znovu naváží do Johna, zvláště proto, že vražedná zbraň není nikde k nalezení. No uznejte, ztratit tři a půl stopy dlouhý meč, to je umění. Z hádky vychází detektiv vítězně a důkazy i pravomoci mu zůstávají.

Jessica se nevzdává a pokračuje ve své analýze. V tajné alchymistické laboratoři zkoumá složky jedu a postupně přichází na to, že jed měl oběť zabít až po nějakých dvanácti hodinách (což vzhledem k akutnímu zápalu ledvin nestihl) a že je chemického, velmi syntetického původu. Ne mnoho lidí dokáže v Londýně něco takového vyrobit. To Jessice ale nestačí, takže celou noc stráví v márnici ve snaze objevit další vodítka. Do toho se jí dostává další práce, postřelený policista a podříznutý mnich, vyčerpáním usíná s hlavou na mrtvole v márnici.

John nabízí Alici, že dnes může přespat v druhém pokoji jeho skromného bytu, mimo scénu se dovídáme, že John McCain má podobný amulet schovaný v šuplíku. John spokojeně usíná, Alice prozatím ne, Johnovo chrápání a neklid jí nedají spát.

Doug a Tara se vracejí z klubu a debatují o dalším postupu. Známý chlapec, Pager, který nosí zprávy, čeká i v tak pozdní hodinu na Taru. Rebecca, její špiónský kontakt, se chce sejít u kostela sv. Patrika. Tara se tedy dohodne s Dougem, že ona navštíví kostel (zpověď by jí také neškodila) a on zapátrá v archivu po pan Wattovi. Doug se pokusí Taře znovu ukrást ukradenou a darovanou sponu do vlasů. Uvědomí si, že když s Tarou teď tráví více času, hrozí, že potkají Susan. A ačkoli to samo o sobě by byla katastrofa, spona by tomu jen "pomohla". Nepovede se mu to a Tara, rozladěná jeho počínáním, mu pomalu přestává věřit.

Archiv je zamčený a noční hlídač v redakci jej odmítá Dougovi otevřít. Novinář se rozhodne jít spát a počkat do rána.

Tara doráží ke kostelu, kde si dva lupiči či násilníci podávají v boční uličce Rebeccu. Jeden jí drží ruce za zády, další se jí pokouší vyspravit žebra pěstí. Tara se připlíží a překvapenému zločinci zarazí hlaveň dámské pistole do ledvin. Jenže, není to tak jednoduché. Muž se nečekaně otočí, útočí zblízka, vyjde výstřel do prázdna, dochází na nože. Navíc se odněkud vynoří další frajer a tak jsou i s tím, co drží Rebeccu, v přesile. Jenže to se hoši přepočítali. Tara Anne Grifith má vlohy na kopy ve vysokých podpatcích do rozkroku (au!) a půjčování si cizích čepelí. Během chvíle přibývá jedna mrtvola a ostatní utíkají.

Rebecca jde domů k Taře, kde jí mezi ošetřením prozradí, že Ryan měl pronajatý maličký pokoj v kostele sv. Patricka. Jelikož je Sir Ryan McCain šlechtic, je jen jediný důvod, proč by si něco pronajímal – aby měl tajnou základnu. Tara se rozhodne průzkum nechat na další den a Rebecca odchází. Vzápětí však přichází Patrick Kaylock, velké zvíře v Londýnském podsvětí. Kaylock chce vědět, co pohledávali u něj v klubu, co zjistili, a také se ujistit, že do jeho věcí už rozhodně nebudou strkat nos.

Tara uvaří výborný čaj, do kterého přisype uspávací jed. Patrick se však nenechá tak snadno podvést, dostane se Taře do zad a své argumenty podpoří vystřelovacím nožem. Přesto ale v podstatě přijímá nabídku Tary si trochu užít, jen si to představuje více po svém. Nožem se pustí do tkanic držících korzet a důvěrný rozhovor pokračuje i v tématu pocuchání obličeje ostrou čepelí. Tara se pokouší hrát hodnou holku, podaří se jí otočit a pustí se do práce na mafiánových kalhotách. To už si ale také všimne, že Alice, která nemohla usnout u Johna, a které Tara také nabídla přístřeší, přišla a nenápadně vstoupila dveřmi. Neopatrný Patrick je nechal otevřené. Je zkušená zlodějka, takže plížení jí nedělá problémy.

Kaylock pokračuje v destrukci Tařiných šatů, ta sleduje, co se děje za Patrickovými zády. Vycítí příležitost a veškerý svůj um směřuje k zabavení mafiána, aby si Alice nevšiml. Okamžik, kdy z Tary rozřezané oblečení spadne, využije k výraznému upoutání pozornosti (ponecháváme na fantazii čtenářů) a Alice, nutno podotknout že velmi negentlemanským způsobem, vezme Kaylocka těžkým zrcadlem přes hlavu.

Děvčata nelení a zločince svážou. Je jim jasné, že se jej nemůžou jen tak zbavit, má konexe a venku na něj určitě čekají pomocníci. Proto do něj Tara vpraví drogu, která má pomoci s výslechem a z muže dostanou několik informací dříve, než jsou nuceny jej pustit. Dozví se, že opravdu obchoduje s Wattem a jeho lidé pro něj dělají občas nějakou práci, že z Indie vozí rozličné chemikálie v neoznačených bednách, které se vyhnou proclení, a že Mary se jeho lidé pokoušeli otrávit na Wattův příkaz. Jenže ji oddělal někdo jiný dřív, než mohli práci dokončit. Patrick Kaylock odchází poražen, ponížen a jako gentleman slibuje, že pokud nebudou zasahovat do jeho obchodů, dále je nechá na pokoji. Ještě usrkne nachystaného čaje, ale s poznámkou, že je studený, jej nevypije.

Doug ráno vyráží do redakce. Protože je archiv v podzemí a zrovna jako na potvoru nefunguje osvětlení, bere si petrolejovou lucernu. Hledá staré zmínky o panu Wattovi a ještě dříve, než něco najde, už má pod paží druhé ruky slušnou zásobu starých článků, které by se "mohly hodit". Proto není divu, že šplhat po žebříku k nalezené krabici není žádný med. Odněkud zavane průvan, lampa zhasne. V archivu se ozývají kroky. Doug utíká jako o život, div se nepřerazí a cestu ven najde jen náhodou.

Ze starých článků se Doug dozví, že poslední patent má pan Watt z roku 1785, což jasně nasvědčuje tomu, že by měl být pod drnem. Na jedné z fotografií také poznává dům, který se vydá prozkoumat. Pronikne do starého sídla, které sice z venku vypadá opuštěně, ale uvnitř je možné najít občasnou známku toho, že by se am mohl někdo pohybovat. Důkladný průzkum objeví na sedm zámků zamčené dveře do sklepení.

John ráno vyráží do práce, kde za posměšných poznámek kolegů důležitě vyráží vyslechnout potetovaného kriminálníka s mečem (nyní bez meče). Důvod posměchu se dozví záhy – detektiv nemluví řečí mužova kmene a Angličtinu z něj nikdo nedostane. Vyrazí tedy do přístavu, kde objevuje starý, podezřelý parník. Doteď si jej nevšímal, považoval jej za vrak. Krátká procházka po palubě odhalí hlídaný vstup do podpalubí, kam se i před podezření strážce John dostává pomocí propustky a historky o objednané opravě parního stroje. Bohužel se nedokáže zbavit dotěrného bratra, který jej hlídá. Uzná, že tohle sám nezvládne.

Později se všichni scházejí v kavárně, vyměňují si informace, články, pitevní zprávy a další poznatky. Připravuje se invaze na parník s cílem zatnout podivným mnichům tipec.


Pár hlášek:
"Co je nejmenší mince?"
"Šilink."
"A druhá nejmenší mince?"
"Dva šilinky."
Naposledy upravil(a) fenikso dne 4. 10. 2012, 12:25, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 680
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Střepy snů] Londýnské uličky – Zápisy

Příspěvek od fenikso » 2. 10. 2012, 10:31

Obrázek
Použitý obrázek

IV. Neobvyklá přátelství

William pracuje téměř celou noc, odlévá střelivo pro George Ashdowna, gentlemana, který se představil jako lovec monster a upírů. Ten ráno přichází a obdivuje hotovou práci. Will ucítí příležitost zviditelnit se ve společnosti, proto se George zeptá, jestli by mu mohl s lovem na Londýnského upíra pomoci. Počáteční nedůvěra je vyřešena až chlapským dokazování schopností střelbou na terč.

Ashdown tvrdí, že vypátral, kde domnělý upír bude tento večer. Ve veteránském klubu se chystá velká sešlost a večírek k příležitosti otevření nové klubové knihovny. George se domnívá, že upír bude jedním z hostů. William se nabídne sehnat pozvánku do klubu i společnost, svého sluhu pošle sehnat dámy, sám vyrazí navštívit přítele, veterána a lva salónů, který mu dluží nějakou tu službičku.

Alice obhlíží parník a zkoumá možnosti, jak proniknout dovnitř. Rozhoduje se, že sama nic podnikat nebude, a že raději zapracuje na tom, aby konečně sbalila někoho, kdo ji bude schopen ubránit. S myšlenkami na námořníka, který jí zachránil krk posledně, prochází městem. Na jednom z dvorů zahlédne pověšené šaty a uvědomí si, že změna vzhledu by jí v jejím snažení rozhodně prospěla. Přeleze zeď, snaží se oklamat nedůvěřivé sousedy, ale nakonec prchá s šaty a psem v patách. Pokousaná, od bláta, ale s šaty, se pokouší v zapadlé uličce alespoň trochu upravit.

Williamův sluha shání dámskou společnost, jak se dá. A samozřejmě, co nejlevněji, přece nebude za kratochvíle mladého pána utrácet velké peníze (patrně Skot). Bůhví kde sehnal podezřelou dámu závislou na žvýkacím tabáku, Alice vycházející z uličky jakžtakž upravená je jeho další volbou. Peněžní odměna je lákavá a tak Alice prozatím pouští námořníka k vodě.

Will konečně nachází svého přítele v jednom z jeho oblíbených podniků. Bohužel ve společnosti dvou překrásných dam. Po dlouhých peripetiích a překonání vlastního studu se mu podaří domluvit, aby mohli dnes večer všichni navštívit veteránský klubový večírek. Když se vrací domů, očekává jej už sluha a dvě, nyní již umyté, připravené a více méně k světu vypadající dámy. Ashdown si pohotově vybírá Alici, závislačka zůstává Willovi. Večer společně vyrážejí na večírek.

V klubu potkávají Willova bratra Jacka, který se hned snaží bratrovi najít pěkné místečko v politice. Společenská konverzace ubíhá směrem pro Willa nepříjemným, ten se snaží bránit tím, že je vynálezce a jako tichý patron pro politiku nevhodný. Následuje přesvědčování, že by mohl být výborným tajemníkem, William předvádí jeden ze svých vynálezů a společnost tak chtě nechtě musí přiznat, že jeho kariéra mimo politiku má budoucnost.

Skupina se přesouvá ke kartám a William s Georgem začínají hrát. Mezitím sledují skupinu, ve které by mohl být upír, Alice se snaží zapůsobit na Ashdowna svými informacemi o přesvědčuje jej, že upír by měl být vynálezce. Sledování odhalí, že opravdu James Peterson, vynálezce, se chová podezřele, nic nejí a nepije. Když je konfrontován, vymlouvá se na trávicí potíže. V klíčový okamžik „upír“ utíká, čímž zvyšuje podezření, gentlemani se omlouvají ze své partičky Bridge a skupina se vrhá za ním. James mezitím unikl oknem v chodbě, ale je brzy dostižen.

William používá svůj nejnovější vynález, hůl s vystřelovací čepelí, ta se utíkajícímu muži zabodne do zátylku. Chvíle napětí, jestli se jednalo opravdu o upíra, se rozřeší, když ten si vytrhne čepel a zaútočí. Dojde k boji ve stísněných podmínkách, George Ashdown je zraněn a zásah stříbrnou kulí donutí upíra rozpadnout se na hejno netopýrů a ustoupit. Alice ošetřuje lovce a poté se muži, jako praví gentlemani, vracejí k hernímu stolu dohrát svou partii.

Následuje pronásledování upíra pomocí triků, které vytahuje Ashdown. Krystal potřený jeho krví vede ostatní ke kostelu. Svaté místo upírovi vůbec nevadí, dokonce si tentokrát i přivedl pomocníky. Souboj je drastičtější, upírovi pomocníci jsou v přestřelce zabiti a on sám, zasažen litinovým křížem a Ashdownovou silnou vírou je vážně zraněn, mění se na mlžný oblak a znovu uniká. Zkušený lovec mu však již nedává moc šancí. Věří, že najdou jeho skrýš a takto oslabeného jej snadno porazí.


Pár hlášek:
William: "Vezmeme si nějakou domácí výbavičku, nebo tam jdete naostro?"

George Ashdown: "Sedmiletou skotskou nebudu čistit rány, to radši umřu!"

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 680
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Střepy snů] Londýnské uličky – Zápisy

Příspěvek od fenikso » 4. 10. 2012, 13:16

Obrázek
Použitý obrázek

V. Ti hodní

Průzkum parníku je naplánován takto: John a Alice převlečená za údržbáře se dovnitř dostanou na propustku, Tara s Jessicou připlují na loďce a vlezou do parníku rozbitým okýnkem nad čarou ponoru. Ačkoli Alice je v její nové roli nepřesvědčivá, Johnovy argumenty uklidní hlídače a oběma se podaří dostat do podpalubí. Tady se John pokouší pod záminkou opravy dostat parní stroj do (zdánlivě) nekontrolovatelného stavu, aby posádku parníku vyděsil a donutil utéct.

Mezitím Tara s Jessicou narážejí na přiopilého mnicha v podpalubí a hrozí jim odhalení. Nakonec však projdou bez povšimnutí a prozkoumávají další a další místnosti. Mezitím nastává zmatek a chaos, protože starý parní stroj syčí, trubky praskají, všude je pára, kotel se přehřívá, ukazatele jsou v červeném a tlak utíká netěsnícím starým potrubím. Situace je vážnější, než bylo v plánu. Nakonec Alice s Johnem společnými silami zastaví hrozící katastrofu.

Tara s Jessicou nacházejí podezřelou místnost vypadající jako něco mezi svatyní a laboratoří. Najdou zde staré okultní knihy i novodobé přepisy starých desek a svitků, indické, egyptské, africké a další. Mezi tím kovové urny s vnitřnostmi, karafy s podezřelými tekutinami, rituální dýky. Alice s Johnem doráží na místo právě ve chvíli, kdy se objevuje starý mnich. Ten, smířen s porážkou, se představuje jako Bezejmenný a mezi řečí utrousí jen: „Nečekal jsem, že se dostanete tak daleko.“

Mr. Nameless se je snaží přesvědčit, že jeho posláním je zachránit Londýn před nebezpečnou kombinací pěti egyptských artefaktů, které mají moc vysát lidem duši a tu proměnit na energii. Trvá na tom, že ačkoli smrt Mary byla nevyhnutelná v rámci vyššího dobra, že oni jsou ti hodní. Její ledvinu potřebovali k magickému obřadu, aby zjistili, kam artefakt schovala, dříve, než jej najde protivník. Tvrdí, že předměty samy o sobě jsou nezničitelné a jejich moc je možné zastavit zase jen pokud jsou pospolu – v dobrých rukou. John jeho pohádkám nevěří, muže zatýká. Ten jen pronese něco ve smyslu že uvěří a poté se zase setkají.

Tara vyráží s Alicí prozkoumat pronajatý pokoj v kostel sv. Patricka. Farář odmítá, že by tam kdokoli bydlel a vyprovází je ven. Dvojice se dovnitř vloupe v noci (Tara zjistí, že Dougem darovaná jehlice je mnohem lepší, než většina paklíčů) a i když tropí hluk, úspěšně se před farářem schovají. Při prohledávání pokoje najdou skrytou krabičku s artefaktem, ale to už dovnitř vráží farář se zkrácenou brokovnicí. Alice rozpráší peří do vzduchu a snaží se s Tarou uniknout. Do kostela se dostávají i Kaylockovi mafiáni Malý a Velký, v lodi kostela dochází k přestřelce a aby byl zmatek kompletní, na scénu nastupuje policie. Tara odhaluje své pravé povolání, policie jí uvěří. Bitka končí výhrou policie, farář je zatčen, Kaylockovi mafiáni mrtví.

Jessica s Johnem se pokusí získaný artefakt zničit v lisu Dougova otce, aby vyvrátili slova starého mnicha. Nedaří se jim to a hledají další vodítka. Sjednávají si schůzku s egyptologem profesorem Jonesem v britském muzeu. Ten je z knihy nadšený a slibuje, že se pokusí do večera něco přeložit. John tedy prozatím vyráží na adresu, odkud mu byl doručen záhadný dopis s prosbou o pomoc. Jessica zůstává s ním a tak dorážejí do rezidence rodu Rowe spolu. Lady Rowe je přivítá a vysvětlí Johnovi, že její manžel je přivádí na mizinu a patrně je v tom jiná žena. Chce po Johnovi aby něco vypátral a protože nemá peníze, slibuje mu, že na něj převede rodinnou plachetnici Vlaštovku, pokud uspěje.

Večer v muzeu profesor Jones sice neříká nic moc nového, ale potvrzuje slova bezejmenného mnicha. Ilustrace v knize zpodobňující duše odsouzené k záhubě není vůbec optimistická. Profesor slibuje, že se bude věcí dále zabývat, a že dá detektivovi a doktorce vědět, jakmile něco objeví.

V závěru se John snaží vyslýchat další zadržené, Bezejmenný se usmívá a stále se drží své verze, že Londýnu hrozí nebezpečí a že John má sice dva artefakty, ale Nepřítel má také dva a ten poslední je (jak tvrdí mnich) v bezpečí. Kněz od sv. Patrika vyhrožuje stížností u biskupa, že jen bránil svůj kostel před lupiči a mafiány, a že kdyby se Tara rovnou prokázala jako agentka tajné služby, že by ji dovnitř pustil.


Pár hlášek:
John představuje Jessicu, známou to patoložku: "Tady slečna mlčí jako hrob, její obvyklí spolupracovníci také."

John při výslechu faráře: "Klidně si u mě stěžujte na biskupa!"

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 680
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Střepy snů] Londýnské uličky – Zápisy

Příspěvek od fenikso » 15. 10. 2012, 14:11

Obrázek
Použitý obrázek

VI. Začátek konce

John, Alice, Tara a Jessica se potkávají s Willem před policejní stanicí. William se konečně odhodlal dojít na stanici a doplnit své svědectví k případu, který už byl vyřešen. Tedy, opravdu už byl vyřešen? Alice se shání po Georgi Ashdownovi a prozradí nejen, že pronásledovali upíra a došlo na střet s ním, ale že má také u sebe zbraň Patricka Kaylocka. John šílí a snaží se jí domluvit, aby alespoň tu zbraň vrátila, když už si nenechá vymluvit existenci upírů. Will sdělí Alici, že Ashdown se ubytoval v hotelu, kam tedy oba vyrazí. Zbytek je sleduje, těžko říct, jestli z profesionálního zaujetí (Jessica) nebo prostě proto, aby nic nevyvedli (John). Skupina s Ashdownem vyráží po stopách upíra na snad finální střet s ním.

Starý dům Jamese Watta a jeho zamčená kovaná brána odolávají pokusům o vniknutí. Protože je odpoledne a kolem mnoho lidí, pokouší se William s Alicí zámek odemknout. Nedaří se a Will si chce pomoci pažbou revolveru, vyjde výstřel, který upozorní Johna. John požaduje Willovo odzbrojení. Strhne se hádka, Alice a Tara se staví na Willovu stranu, Jessica souhlasí s Johnem, že William je nebezpečný šílenec, kterému zbraň do ruky nepatří. Do toho doráží přivolaná policie. Tara odhaluje svou totožnost, hádka dále pokračuje snahou získat konstábla Jacka Loyda na svou stranu společně s ostatními policisty. Srocuje se dav lidí. John je pod tíhou "argumentů" nucen ustoupit. Zdrcený, naštvaný na Alici, Taru i policii s Jessicou odchází. Ostatní jdou prozkoumat zamčený sklep v domě. Sami...

Při průzkumu sklepení nacházejí prázdnou rakev vysypanou hlínou, než však mohou pokračovat, nepřirozený vítr jim uhasí lampu. Ve tmě se ozývají kroky a zvuk taseného meče. Záblesky a třeskot výstřelů ve tmě, souboj se nevyvíjí dobře. Upír se snaží ovládnout Ashdowna, ten zatím odolává. William se pokouší znovu zažehnout lampu, ale ta se při boji převrátí a rozlitý olej vzplane. Upír nelení a viditelně si souboj s o mnoho slabšími protivníky ve svém prostředí užívá. Sklepení dobře zná, stejně jako každé zákoutí a stín. Kde získal tolik síly za tak krátký čas je tajemství. Upír se vyžívá v sekání soupeřů tak, aby je sice vážně zranil, ale nezabil. První utrpí několik sečných zranění Alice, pak Ashdown. Docházejí náboje, podlaha se stává kluzkou, provizorní stříbrné zbraně jsou jen málo účinné. Oheň sílí, Ashdown umírá, upír uniká. Alice se loučí s Ashdownem, William slibuje pomstu a bere si veškeré Ashdownovo vybavení. Skupina utíká z hořícího domu zadním vchodem.

John se vrací k hořícímu domu a ve víře, že ostatní jsou stále uvnitř, vbíhá a snaží se je zachránit. Nikoho nenachází, čeká se na hasiče. V troskách vyhořelé části domu později nacházejí ohořelou mrtvolu, kterou Jessica identifikuje jako muže. Kam se bude příběh vyvíjet dál je nejasné, ale určitě to nebude nic pěkného...


Poznámka:
Celá hra sestávala jen ze dvou konfliktů. Při každém se použilo asi 50 kostek a něco málo přes 30 žetonů. Prohrávající postavy dostaly čtyři respektive pět čtverečků do šrámů. Masakr :).
Naposledy upravil(a) fenikso dne 28. 10. 2012, 23:15, celkem upraveno 1 x.

komi
Příspěvky: 242
Registrován: 17. 8. 2012, 18:07

Re: [Střepy snů] Londýnské uličky – Zápisy

Příspěvek od komi » 23. 10. 2012, 14:04

To je drzost! Pry "o mnoho slabší protivníci"! Jsme ho jen nechteli vyplasit! :-)
Jo a jeste si me hnidopisske ja vsimlo: Alice si nenecha vymluvit existenci upiru, ne NEexistenci.

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 680
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Střepy snů] Londýnské uličky – Zápisy

Příspěvek od fenikso » 18. 11. 2012, 04:52

Obrázek
Použitý obrázek

VII.–IX. Prach, růže a krev

Příběh pokračuje společným průzkumem vyhořelého domu. Zmizela většina hlíny z rakve, což není jen tak. Skromným odhadem jí muselo být dva metráky. Znovupoužití krystalu postavy zavede do opuštěného továrenského komplexu. Ten však není úplně opuštěný a neodbytný strážný nechce nikoho pustit dovnitř. Přiměřená kompenzace v penězích z Willovy kapsy jej však nakonec přesvědčí. Průzkum obrovského areálu nepřinese nic zajímavého, skupina se nechce rozdělit a tak prozkoumat vše v rozumném čase není možné – stmívá se, průzkum se odkládá na neurčito. Tara jde domů s Willem, John, Jessica a Alice míří do blázince.

Jessica se vrátí do pitevny ve společnosti Johna, pitva prokáže, že ačkoli byl Ashdown několikrát zraněn, žádný zásah neměl být smrtelný. Jestli chtěl útočník, aby přežil, nabízí se vtíravá otázka "proč?". Alice čekající na konec pitvy usnula na židli, dvojice se přesouvá do ředitelovy pracovny. Jessica svádí Johna prosbou o pomoc s vysvlékáním šatů, vyznává lásku Johnovi. Nenadálá společná náklonnost, ředitelova pracovna s barem plným drahého pití a kožená sedačka překoná Johnův poslední marný odpor k ženám (ano, přiznávám, že pohled na Jessicu ve spodním prádle mohl mít také vliv :D). Večer končí společensky nepřípustným a nepřijatelným, avšak lidsky příjemným spojením.

William s Tarou připravuje střelivo na další střetnutí s upírem, poté jdou spát. Upír James Watt se pokouší získat jeden z amuletů, útočí na Taru ve Willově domě. To se ale přepočítal, Tara se jako vždy úspěšně brání, Will přispěchá na pomoc, bere ze zdi šavli po dědečkovi. Nakonec přichází sluha s brokovnicí, upír má amulet, ale po mnoha zásazích je nucen jej zanechat v domě. Vysaje služebnou, aby měl vůbec dost sil na útěk. U Jessicy a Johna zkouší jinou taktiku: nabízí jim podíl na svém projektu výroby elektřiny z lidských duší a informace potřebné k zatčení Kaylocka výměnou za amulet. Alice je sice proti, ale John s Jessicou souhlasí. James získává amulet, dopoledne dorazí kočár i slíbené informace.

Všichni jdou na policejní stanici, kde John znovu vyslýchá Bezejmenného. Snaží se zjistit, jak na upíra, Bezejmenný je drzý a sdělí jim, že pokud chtějí pomoci, musí jej pustit. Že jedinou cestou je použít rituální meč, ale ten odkáže ovládat jen on. Dohodne se, že půjde s Tarou pro meč a ta ho bude hlídat. Ostatní odjíždějí kočárem do továrního komplexu, kde je čeká Watt. Ukazuje jim svůj stroj, nabízí spolupráci a smlouvy na spoluvlastnictví vynálezu. John podepisuje a slibuje sehnat zbývající artefakty. Až odejdou vysvětluje svůj plán, jak Watta vylákat a zatknout. Podíl na zisku by ale chtěl také.

Tara a Bezejmenný přijdou na místo, kde byl meč naposledy viděn, na Bezejmenného příkaz se znovu objeví. V tu chvíli je přepadají Kaylockovi lidé, jsou sice v přesile, ale Tara s mečem v ruce je nebezpečný protivník. Soupeře kosí jako posel smrti, nikdo jí neunikne. Bezejmenný je však v souboji smrtelně zraněn, prozrazuje Taře tajemství meče a umírá.

John a Jessica přesvědčují šéfa vedlejšího okrsku Holmese, že Johnův nadřízený je korupčník a že mají dost informací k zatčení Kaylocka. Ten sice souhlasí, ale vysvětluje jim také nebezpečí celého podniku. John ze strachu o Jessicu a případné Kaylockovy pomsty sice málem vycouvá, ale Jessica přesvědčí nakonec oba. Holmes slíbí pomoc jeho lidí při zatýkání.

Pager přinese vzkaz, že Kaylock bude na honu na lišku u lorda Sinclara. William a lady Jessica Carpenterová se tam dostanou také, ale ostatní jen jako sluhové. Zamíří tedy k Carpenterům domů, vybavit se koňmi a vhodnou garderobou. Jenže, ve vstupu je "přivítá" otec Jessicy, který zároveň s pozdravem (jak se na gentlemana sluší) začíná Johna škrtit (jak se na gentlemana vůbec nesluší). Zdá se, že ptáčci tajemství Jessicy a Johna donesli dříve, než by se hodilo. Přesvědčování nejen Jessicy, ale i celé skupiny nakonec zabere (nejspíše nejvíce apelování na štěstí Jessicy a to, že se John právě stal spolumajitelem velmi výnosného podniku). Otec prozatím ustupuje.

Alice s Tarou míří do psychiatrické léčebny pro koňskou dávku sedativ. John s Jessicou znovu narážejí na otce. Aby se vyhnul společenskému skandálu, dělá ze situace "dlouho chystanou záležitost". Zařídil na další den svatbu, svolal příbuzenstvo, poslal telegram do Skotska Johnovým rodičům, prostě zařídil všechno a teď skoro-manžele žene ke krejčímu a švadleně. Jessica se vymlouvá, že chce počkat na matku ženicha, aby jí pomohla s šaty. Vychází to a konečně vyrážejí na hon u Sinclarových. Alici se podaří přidat Kaylockovu koni do pití sedativa, vyráží se na lov. Pánové spolu, dámy zvlášť (Alice je převlečená za muže).

Kaylockův kůň se courá vzadu, smyčka se stahuje. Alice se postará o poskoky, William s Johnem se pouštějí za Kaylockem. Ten se pokouší ujet, dochází na bitku. Střílí se i bojuje nablízko. Jessica jedoucí opodál, aby se mohla případně zapojit, naráží na lesního trolla, což situaci jen komplikuje. Nakonec je Kaylock zatčen, troll utíká, Alice a William jsou zranění. Přichází Holmesovi muži, pozdě, ale přece.

William s Alicí jsou na cestě k doktorovi nechat se ošetřit, Jessica a John spěchají ke krejčímu a švadleně. John, jakožto Skot, bude mít samozřejmě kilt, což se italskému krejčímu vůbec, ale vůbec, nelíbí, božínku! Alice a Tara budou svědci, na svatbu je pozván i Watt. John míří na rozlučku se svobodou, kde jej jeho kumpáni od policie pořádně opijí.

John je ráno přivezen pohřebním vozem, naštěstí ne mrtev, ale jen s bolehlavem. Po obřadu, kde si snoubenci řeknou své "ano", přichází hostina a také čas vyřešit otázku Jamese Watta jednou provždy. Watt čeká v knihovně, kam ostatní zamíří. John se jej pokouší zatknout, ten se jim vysměje. Jeho iluze zmizí a pravý Watt se svými přáteli drží Jessicu jako rukojmí. Watt se zbavuje Johna pomocí voodoo panenky, automatona pošle na Taru. Jessica Watta neohroženě zamotá do vlečky a tak na chvíli zabaví. Všichni míří pistolemi na všechny, poté i střílí. Tara se vrhá na upíra s mečem, William jí asistuje, automaton ním háže přes půl místnosti. V nastalém zmatku lidé prchají, John vyřídí automatona zkratováním zdroje, Jessica sebere voodoo panenku (nikdy neví, kdy se jí bude v manželství hodit :P). Upír prohrává a Tara mu usekne magickým mečem hlavu. Ten se rozpadne na prach.

Jessica ujišťuje v boji kousnutého Johna, že jej bude milovat i jako případného upíra.

Konec?

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 680
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Střepy snů / Fate Core] Londýnské uličky – Zápisy

Příspěvek od fenikso » 28. 3. 2013, 16:51

Obrázek
Použitý obrázek

Od svatby Johna a Jessicy už uplynuly dva roky. Otec Jessicy zatahal za mnoho nitek, aby se ne příliš schopný detektiv stal inspektorem a jeho rodina si udržela alespoň poslední zbytky úcty. Pravdou je, že John se zajímá spíše o stavbu modelů lodí, než o práci svých podřízených. Jessica, nyní již matka, si začíná uvědomovat, že John jako manžel není zrovna ztělesněním ideálů.

Alice se stala policejní informátorkou na plný úvazek a je dobrá. Jak jinak, je štěstí, že po dvou letech ještě nebyla odhalena a není pod drnem. Bývalé události a smrt George Ashdowna ji poznamenaly, všude vidí spiknutí a hrozbu nadpřirozených bytostí. Mnoho lidí ji pokládá tak trochu za blázna a podivína, ale to ještě neznamená, že po ní mágové tajných lóží, vlkodlaci, upíři a jiné děsy nejdou.

Potvrdit její domněnky by se snad odvážil jedině William, který si ponechal Ashdownovo vybavení a většinou na vlastní pěst, občas s Alicí, rozvíjí své dovednosti a pokračuje v práci zesnulého Američana. Situaci mu trochu komplikuje to, že jeho bratr zasedá v parlamentu a tak je rodina Smithů pod drobnohledem společnosti.

Douglas se stal autorem sloupku v The Daily Telegraph a stále soupeří s časem o pozornost v senzacechtivých novinách. Jeho snoubenka Susan se jej snaží dotáhnout k oltáři co to dá, stále doufá, že Doug zanechá novinařiny a postará se o průmyslové dědictví jeho rodiny.

Tara Anne je stále svědomitou agentkou tajné služby Jejího Veličenstva, momentálně si již delší dobu užívá svého krytí a tím i života ve vysoké společnosti Londýna. Případů vyžadujících její pozornost je pomálu, ale zdá se, že se to brzy změní...



X. Staří známí

Jednoho pěkného dopoledne dostává Alice vzkaz, že jistý gentleman by si s ní rád dal ve skladišti v docích sraz. Má pro ni nabídku práce a Alice, jistá si sama sebou, vyráží na schůzku sama. Nepříjemné překvapení ji čeká zvláště proto, že nečte noviny. Patrick Kaylock se dostal z lochu a přichází na místo se svými dvěma bouchači. Alice zpanikaří a utíká, překvapivě ji nikdo nepronásleduje. Alice se tedy vrátí a stále nedůvěřivě zapřede rozhovor. Kaylock ví (nebo jen tipuje?), že Alice je policejní práskač a věští Alici velmi krátký zbytek života leda by... Je ochotný nikomu nic neprozradit, pokud bude občas Alice donášet jemu a naopak jeho aktivity z policejních zpráv vynechá. Také ji pozve, aby se někdy zastavila u něj v jeho klubu a doupěti hazardu.

John, který naopak noviny čte, v práci zuří. Kaylock, který skončil za mřížemi i jeho přičiněním, se dostal z basy s omluvou a místo něj zavřeli nějakého jeho poskoka. Pro Johna je to jasný důkaz toho, že korupce a dlouhé Kaylockovy prsty dosáhly už i do policejního sboru. A to je to vlastně podřadný kriminálník! Jessica popichuje Johna, že by měl žádat satisfakci za svou uraženou čest a John jí slíbí, že to udělá, i kdyby to mělo znamenat souboj s tím všivým kriminálníkem. Jessica odchází organizovat oslavu návratu Kaylocka, váženého podnikatele, do společnosti. Jejich syn je momentálně u tety na venkově, aby se nadýchal čerstvého vzduchu, Londýn sužuje dusivá mlha.

Z poklidného stavění modelů lodí vyruší Johna konstábl Loyd se zprávou o návratu známého, nikdy nedopadeného sériového vraha, který před pěti lety děsil celý East End. John vyráží na naléhání konstábla případ vyšetřovat, aby mu jej nevyfoukli kolegové z vedlejšího okrsku. Na místě nachází něco málo důkazů a poznatků: muž je dobře oblečený, byl zbaven očí, jeden ze zásahů prošel kostí až do mozku a patrně muže zabil. Je cítit zbytky opia, nemá u sebe žádné peníze, ale naopak mu zůstaly všechny šperky. Při podrobnějším zkoumání nalezne ještě John symbol tajného společenstva zevnitř na klopě, zezadu na krku stopy rtěnky. A poblíž, mezi odpadky, nožík na otevírání dopisů se zaschlou krví, který se však jeví, že se smrtí nemá nic společného. Krev je zaschlá už dlouho. Oběť zločinu je identifikována jako vážený pan Yorksire, který měl být za týden jmenován rytířem.

John pošle jednoho z pochůzkářů za Jessicou, aby jí dal vědět, že bude potřeba pitva, a vyráží do nejbližší skotské hospody "hledat další důkazy". Dá si jen jednu malou, když je ve službě, bohužel se nic nedozví a žádné svědky nenajde. Dozví se ale, že večer zde vystupuje známý hongkongský iluzionista. A slova "ale páne inspektor, o to přece nemůžete přijít, a však pití bude na účet podniku" se přece nedá odmítnout. Stejně bude na společenském dýchánku u Carpenterů nuda.

Jessica rychle mění oslavu Kaylockova návratu na tryznu k vyjádření památky a na počest zavražděného Yorkshira, její rodina je s nimi spřízněná a tak si nemohou nechat něco takového ujít. Protože její otec nechce vynakládat další prostředky na hlídání (přece jen, potuluje se tu nebezpečný vrah!), slíbí, že to zařídí levně, a pozve Alici i jejího přítele Pata. Ten je přece chlap jako hora se svaly jak provazy. William je pozván také, a Lord Carpenter si u něj rovnou objedná soubojové pistole. Souboje jsou sice nelegální, ale tak skvělá příležitost zbavit se nepohodlného zetě se jen tak nenajde. Will dorazí s šestnáctiletou dcerou italského velvyslance Olívií a jeho bratr s Tarou.

Doug tuší námět ke článku a pokusí se přemluvit majordoma Carpenterů, že přítomnost tisku je vlastně velmi žádaná. Nepochodí, tak vymyslí jiný plán, jak se dostat do domu. Zjistí si, kdo je dodavatel vína, podaří se mu najít starou bednu od vína. Nacpe do ní levné čůčo, něco na převlečení, a v přestrojení za sluhu s falešným dokladem proklouzne zadem do domu. Uvnitř se vydává za obchodníka. Je zatažen do hovoru o vydřidušských clech, Will, který ho zná, mu to nijak neulehčuje. Pat, místo aby dělal Alici společnost, se ožere, jak je u něj zvykem.

Dojde ke slovní přestřelce mezi Kaylockem a Johnem, urážku je samozřejmě nutné vyřešit po chlapsku soubojem. Sice není jasné kdo je vlastně uražen na cti a kdo vyzyvatelem, ale to tolik nevadí. Důležité je, že za úsvitu se bude střílet :>;o). John utíká do noci (na představení do hospody), Tara se chystá nasypat KLaylockovi něco do pití. Jessica se začíná o Johna bát, jeho odvaha jí zaimponovala a ona si teď uvědomí, že o něj může přijít.

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 680
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Střepy snů / Fate Core] Londýnské uličky – Zápisy

Příspěvek od fenikso » 9. 4. 2013, 13:47

Obrázek
Použitý obrázek - sorry, ale obrázek, kde jeden z duelantů má kilt, jsem nenašel

XI. Pochybná čest gentlemanů

Večírek pokročil a Alice se pokouší nenápadně stopit obsah tácu se zvěřinou do své brašny. Když ji zpozoruje sluha a chystá se ji vyprovodit, tedy vyvláčet za límec ze slušné společnosti, z kuchyně dovnitř vrazí Pat. Kromě toho, že je namol, je ještě agresivní a přítomní gentlemani místo aby zakročili, raději dělají že nevidí, jak střepy ohrožuje osazenstvo sálu. Situaci uklidní Jessica, která dvojici (a hlavně Patovi) nabídne láhev šampaňského a oba vyprovodí.

Olívie se Willovi ztratila, naštěstí ji najde. Mladá dáma je mírně opilá a velmi znuděná, chce, aby ji William vzal někam, kde to žije. Odchází spolu a drobounká dívčina vede Williama neomylně do jedné z "živějších" hospod East Endu. Will si začíná uvědomovat, jak neopatrným slibem bylo, že se o velvyslancovu dceru postará a bude jí dělat společnost.

Jessica, jakmile si připraví dvoje černé šaty (jedny na ranní souboj, druhé na následný pohřeb). odjíždí do své pitevny za lepší zábavou, než jsou večírky. Nejspíše po tak namáhavém odpoledni zatoužila po společnosti, která jí do ničeho nekecá.

Alice podpírající Pata bloumá temnými ulicemi East Endu, kde na ni narazí dva chlápci. Nejdříve požadují "příspěvek na charitu", když jim Alice nic nedá (nemá), tak se rozhodnou vybrat si příspěvek v naturáliích. Pata se zbaví vcelku snadno - je opilý a k zemi jde po první ráně. Když se blíží k bezbranné dívce, lupiči zjistí, že tak bezbranná není. Vytáhne revolver ještě od Kaylocka a střelbou útočníky zažene. Střelba přiláká pochůzkáře, který si nechá vysvětlit, co se stalo, ale Alici moc nevěří. Slíbí jí, že si na ni dá od teď pozor. Když dvojice dorazí do Patova pokoje, tak ten se rozvalí na posteli a během minuty chrápe. Alice jej chvíli znechuceně pozoruje a pak odchází využít pokojíku v nemocnici.

John přichází do skotské hospody a snaží se vyptávat hostů na Yorkshira. Lidé nejdou příliš sdílní, leda až když s nimi začíná John pít. Nakonec se dozví o opiovém doupěti, kam ten den nejspíše Yorshire pobýval. Když čínským majitelům ukáže odznak z klopy oběti, je zaveden do soukromého salónku vzadu. Zde se vydává za jeho bratrance a působí jako nechtěný vetřelec. Mezi tajnůstkářské gentlemany sice moc nezapadne, ale vyčmuchá pár informací. Za prvé se dozví, kam Yorshire odešel (nic, kam by počestný gentleman měl zamířit, do jakéhosi nevěstince) a také poodhalí identitu členů lóže. U jednoho si povšimne pečetního prstenu, u druhého zahraničního dovozového kabátu.

Olívie dotáhne Williama do stejné hospody, kde má opožděné vystoupení známý hongkongský kouzelník a iluzionista Hon-Hu. Oba už jsou dost přiopilí, sledují zručné kouzelnické triky a dobře se baví. Pak mistr vyzve publikum, aby se přihlásil dobrovolník na hádání myšlenek. Will se přihlásí a kouzelník přijde na to, že myslí na zítřejší souboj. Nálada v obecenstvu není zrovna nejlepší, souboje jsou nelegální. To ale Olívii nezabrání přinutit Williama, aby ji vzal s sebou domů a ráno přihlížet souboji Johna a Kaylocka.

V opiovém dopěti potkává John Shana, který sbírá podklady pro rodokment Smithů. Mno, každý tomu říkáme jinak :lol:. Dají se do řeči, John se dozví, že Shane nedávno katalogizoval Yorkshirovu knihovnu (kde byl nejeden podezřelý svazek) a domluví si s Johnem schůzku na později. John se podřekne, kdo je, a Shanovi se představí pravým jménem.

Doug odchází z večírku spokojen, vyzvěděl co potřeboval a možná z toho splácá i nějaký ten článek. U lampy pouličnho osvětlení narazí na Susan s kýmsi v objetí. Odstrčí naštvaně toho chlapa jen aby vzápětí zjistil, že je to jeho šéf. Výměna názorů začíná poměrně slušně: "Dobrý večer, pane šéf, Vás bych tady nečekal." Pak už ale dojde na pěsti a i když má Doughův šéf dobrý pravý hák, skončí na zemi z naraženými žebry. Susan, přesvědčená o tom, že Dougles je správný chlap, který se o ni neváhá poprat, s ním odchází.

Ráno se chystá souboj. Jessica by si přála Johna slavnostně obléct (aby umřel se ctí patrně), ten si ale obleče kilt a ještě si za pas pověsí jakousi dědičnou skotskou sekeru. Na opuštěném poli u ještě opuštěnější lípy se k sobě oba aktéři postaví zády a kráčí od sebe. V poslední chvíli před otočkou si John nadzvedne kilt a ukáže protivníhovi holý zadek. Ten sice nic nevidí, ale všichni okolo se rozesmějí, což Kaylocka vyvede z míry minimálně natolik, že se šok srovná s účinky Johnovy opice. Vyjdou výstřely a oba účastníci souboje jsou mírně zraněni, nic vážného. John prohlašuje, že jeho cti bylo učiněno zadost, ale nabádá Kaylocka, aby příště mířil lépe, že on určitě bude.

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 680
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Střepy snů / Fate Core] Londýnské uličky – Zápisy

Příspěvek od fenikso » 11. 4. 2013, 20:06

Obrázek
Použitý obrázek

XII. Co se skrývá pod hladinou?

Flashback. Jessica pitvá mrtvolu Yorkshira v noci před soubojem, protože další den si pro něj přijdou do márnice pozůstalí a ti k pitvě rozhodně nedají souhlas. Zjistí tvar smrtící zbraně, vytáhne několik šupinek kovu, který se odlomil. Kousky plic nechá ochutnat svým potkanům a dále je zkoumá, usoudí, že ačkoli byl Yorkshire ten den v opiovém doupěti, častým návštěvníkem zde není. Pozná, že oči byly pečlivě vyjmuty, ačkoli to probodnuté muselo být napadrť. Z obsahu žaludku nezjistí nic podezřelého. Alice se snaží proklouznout do svého pokojíku, je přistižena naštvanou Jessicou (prý zkazila celý večírek), Alice se vymlouvá, co to dá. Nakonec Jessicu sice přesvědčí, že jídlo jako úplatky by se jí hodilo, ale to Jessice nezabrání hodit na Alici nepříjemnou práci zašívání mrtvoly a úklidu v pitevně...


John jde ráno do práce a zjistí, že jeho model křižníku Potěmkin byl zničen někým, kdo se vloupal do jeho kanceláře! Noční hlídač už tu není, teď spí, John se nemá koho zeptat. Podezírá Kaylockovy lidi a že to měla být odplata za souboj či případně výhrůžka. Přichází vrchní inspektor s inspektorem z vedlejšího okrsku a odebírají Johnovi případ mrtvého Yorkshira. Ten neprotestuje, je líný od přírody. Protože teď nemá do čeho píchnout, jde za Jessicou. Setká se s ní v (nyní čisté) pitevně, postěžuje si na zničený model (Jessica to ví, protože nařídila sluhovi, aby ho spálil, pokud nenajde noc předtím Johna v kanceláři - tvrdil, že jde pracovat). Jessica ukazuje Johnovi tabulky (patrně nějaký volnočasový vědecký projekt :)), a vysvětluje mu, že je ideální čas na zplození druhého potomka. Ano, teď a tady. Nastupuje romantika na pitevním stole. Jessica Johnovi na odchodu ještě sdělí, že "pokus" chce ráno opakovat, odkdy je vlastně tak náruživá?!

John si později uvědomí, že inspektor z vedlejšího okrsku měl na klopě (když si do náprsní kapsy schovával dokument, bylo to vidět) stejný symbol, jako Yorksire. Usoudí, že se jedná o spiknutí a že chtějí případ zamést pod koberec.

Alice vyráží za Lucy, prostitutkou, o které ví, že se potlouká v okolí místa, kde byl Yorkshire zabit. Navštíví jí v pracovním domě, kde bydlí se svými dětmi a kde má svou denní práci šičky. Alice jí předá jídlo a vyptává se, Lucy nic neví, ale doporučí jí známou kolegyni, postarší, poněkud propitou lehkou děvu. Problém je, že ji před týdnem zavřeli do blázince. Alice jde nazpět (nadává), po cestě vytahuje z tlamy chrliče na obvyklém místě pokyny od policie. Najde Jessicu v dobré náladě, slibuje Alici, že jí najde lepší partii místo jejího současného přítele. Alice se vyptává na nově přijatou "pacientku" – přiznejme si, tehdy se v blázinci moc neléčilo. Jessica si na ni hned vzpomene: "Aááá, Marie Antoinetta, Sam tě tam zavede. Jen je trochu utlumená arzénem." Pak doporučí Samovi, aby za Alicí pořádně zamkl, až ji tam pustí, čímž si nejen vyslouží od Alice vyděšený pohled, ale také znovu probudí její paranoidní sklony.

Ženská sedí, kýve se na posteli, rozhodně v místnosti ještě vypadá jako "normální". Co provádějí ostatní raději nevědět nebo hned zapomenout. Je značně paranoidní, stále opakuje že "oni se dívají ze střech" a že "ji sledují". Prozradí Alici, že v místech operuje pouliční gang Černá packa a jejich šéf, kterého sice všichni znají pod přezdívkou Velký Negr, ale že Alice by se po něm rozhodně takto ptát neměla. Také se Alice nemůže zbavit dojmu, že "Marie" je tady dobrovolně.

William vrátí Olívii tatínkovi. Dívka je nadšená, její otec už méně - vlastně vůbec. Naštěstí se mu Will vyhne, ale jeho hněv jej určitě nemine. William se jde konečně vyspat. Poté doma v knihovně potkává Shanea, pozve ho na oběd do klubu. Taková čest se nedá odmítnout. William je požádán vlastníkem překladiště v docích o pomoc. V noci přichází o zaměstnance, ráno je nacházejí utonulé v řece. Policie klasifikuje případy jako nehody (patrně na nich pracoval John :lol:). Nikdo na místě neví podrobnosti, tak odcházejí s nepořízenou. Will studuje staré knihy a snaží se připravit na případné vodní potvory, Shane se zastaví u Yorkshirů. Je vyhozen s tím, že rodina drží smutek a ať se zastaví za měsíc. Odejde do školy a pak na kolej, kde ho večer vyzvedne John. Shane ho přemluví, ať se s ním a Williamem jde podívat do překladiště a pomůže jim pátrat.

Po setmění jsou v obrovském překladišti jen dva hlídači, chvíli čekají, pak se jednoho vyptávají, ale nic se nedozví. Čekají, kontrolují zbraně, procházejí budovou, Shane se jde projít dál. Najednou zaslechnou výkřik, druhý hlídač mizí ve vodě. Z vody se po nich sápou nemrtví utopenci, střílí se, nestvůry jsou odolné. Shane se chvíli ohání páčidlem, pak ustoupí a chystá si nalezenou síť. Dvojice Will a John mezi tím vyřídí zběsilou střelbou zaženou utopence, John ztratí pistoli a spadne do vody, upustí lucernu. Naštěstí je po všem, vytáhne se na řetěz jeřábu a je tak v bezpečí. Ustřelenou ruku odnášejí Jessice k prozkoumání, následuje trochu ranní erotiky na závěr.

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 680
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Střepy snů / Fate Core] Londýnské uličky – Zápisy

Příspěvek od fenikso » 23. 4. 2013, 14:35

Obrázek
Použitý obrázek

XIII. Smrtící pochybnosti

Ráno u Carpenterů se všichni scházejí. Alice řekne Johnovi o setkání s Kaylockem a o jejím podezření, že mezi jeho policisty se nachází někdo zkorumpovaný, kdo ví příliš mnoho o její identitě a může ji ohrozit. Také se vyptává na mafiány z Černé pracky, ale o těch John nic neví. John navrhne Alici menší "dovolenou", napadne ho výletní plavba, ale na tu nemá peníze. Nahlas přemýšlí, že by na to musel získat prostředky od manželky, Jessica, která zrovna přijde, to slyší a vyloží si to tak, že by na Alici asi měla i žárlit. Přecejen, její manžel s ní na výletní plavbě byl naposled před dvěma roky.

Při další debatě Alice prosí Jessicu, aby "Marii" vysadila léky a ona se tak mohla dozvědět více. Jessice to nepřipadá jako dobrý nápad, ale úplně jej nezavrhne. Mezitím přichází (pravděpodobně) nezaměstnaný Doug, Jessica mu ihned nabídne práci písaře - ten minulý prý nic nevydržel. Malé škrábnutí infikovaným skalpelem a chlapec hned zatřepal bačkorama. Ti mladí nic nevydrží. Shane se zatím chová jako doma, nejen že vyluxoval veškeré občerstvení, ale ještě má tu drzost si zvonit na sluhy a poroučet si čaj.

Alice zjišťuje informace o tom, kdo podpálil Johnův model lodi, pak pokračuje k domu Yorkshirů, kde čeká na vhodnou osobu, ze které by mohla vytáhnout nějaké ty drby. Vidí služku, která jde na trh, tak ji sleduje. Když služka vybírá u nožíře kuchyňský nůž, v Alicině hlavě se ozvou dlouho zapomenuté hlasy s novou silou. Přesvědčená, že služka je určitě upír, a že ji chce nožem odstranit, ji přetáhne těžkým kamenným brouskem přes ruku. Vyděšenou ženu se zlomenou rukou před zraky ještě vyděšenějších lidí na tržišti odtáhne do boční uličky. Tam si uvědomí svůj omyl, jenže to ji už také dobíhá strážník. Alice se pokouší utéct a schovat v opravované kanalizaci, ale strážních úkryty dobře zná - odhalí ji, chytí, spoutá a předvede na stanici.

Jessica se vydá do sklepa s vínem prozkoumat ustřelenou ruku utopence, Douga si s sebou vezme jako asistenta. Jenže to do sklepení vchází tatíček a scéna s ustřelenou rukou, množstvím krve a jeho dcerou schovávající se zde s cizím chlapem, když je ženatá ... to je na něj prostě moc. Douga vyhodí a Jessicu chce poslat za vnukem na venkov - bez odmlouvání. Jessica odjede, ale najdříve do nemocnice, Douga nabere do kočáru cestou. Tam už provádí pořádnou pitvu ruky a extrahuje černou olejovitou tekutinu. Když ji dá ochutnat potkanovi, ten ihned pojde. Protože nemá dostatečně vybavenou laboratoř na další rozbor, domluví si s Johnem večer sraz na univerzitě, kde jí její známý zajistí vstup.

Doug chce pátrat po spojení Kaylocka se soudcem, který ho pustil. Zastaví se do práce za svým známým novinářem, který podobné aféry už zkoumal. Domluví se na večer, že má Doug přinést flašku a on mu všechno vyjeví. Když večer přijde, dají si po panáčku a na Douga se vrhne připravený chlap. Naštěstí jej neohrožený ex-novinář zahlédne ve skleničce a tak se brání. Roztříští mu o obličej skleničku a pokouší se utéct, jenže chlap je větší, silnější, převrátí přes něj stůl a omráčí ho.

Shane pátrá v knihách po symbolu, který našel John v klopě mrtvého a který viděl i u inspektora z vedlejšího okrsku a dalších lidí. Symbol je podobný tomu, který před sto lety používala zaniklá lóže alchymystů - Jedový zub.

John se zase fláká v práci a chystá stavbu nového modelu. Snažil se vymazat informace o Alici jako informátorovi, pro jistotu, když je Alice v poutech předvedena strážníkem Peterem. Alice vykládá nějaké pohádky o tom, jak ji chtěla služka napadnout, jak je spoluviník atd., John se snaží situaci zahladit a podaří se mu dosáhnout toho, že Alice je propuštěna. Zbraň, kterou Alice získala od Kaylocka, jí ale strážník nevrátí. Peter si z Johnova obhajování Alice vyvodí, že musí být určitě jeho milenka, je jen otázka času, kdy se tahle informace provalí.

John se zastaví u Yorksihů a žehlí Aliciny průšvihy. Slíbí finanční odškodnění výměnou za stažení obvinění, které bude chtít po Alici. Kde ta tolik peněz vezme zůstává prozatím záhadou.

Jessica odjede na venkov, ale nezdrží se. Zamaskuje alespoň na chvíli stopy, tváří se, že jde spát, ale na koni ujíždí zpět do Londýna. Lupič se ji pokusí přepadnout, ale Jessica mu ukáže, že hodiny jezdectví nebyly placeny jejímu učiteli jen tak zbůhdarma a že jezdeckou botou to sakra bolí. Doug na schůzku nepřijde, a tak jde Jessica s Johnem sama. Profesor přjít nemohl, tak poslal svého nadějného studenta, který je doprovodí a bude asistovat, ať se chlapec něco přiučí. Navíc, jako student medicíny je určitě zručnější (a pohlednější :>;o)) než John.

V potemnělé a opuštěné laboratoři vylekají Lady Rowe, které upadne baňka s nějakým alkoholem, po krátké rozmluvě se omluví a odejde. Závěr ze zkoumání Jessicy: Olejovitá tekutina dokáže přivést mrtvou tkáň k neživotu a vytvořit tak nemrtvé, těžko říct, jak by působila na někoho živého. Když se vrátí do blázince, zjistí, že potkan, který měl být mrtvý, uprchl. Prokousal pletivo i dveře a je pryč. Jako na vysvětlenou se ozve z chodeb blázince křik, sestra našla mrtvého zřízence s prokousnutým krkem. Toho pro jistotu zamknou v pokoji Alice (k jejímu nesmírnému potěšení) a společně se vydají s lucernou v nočním blázinci hledat původce smrtící zkázy.

Odpovědět

Zpět na „Vaše hry - příprava, rady, zápisy“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Sarsaparillos a 2 hosti