[Medieval World] Olomoucké kroniky - zápis

Sekce, v níž se věnujeme našemu hraní. Můžete zde poprosit o pomoc s přípravou kampaně nebo dobrodružství, konzultovat svou postavu, a samozřejmě se podělit o zápisy z her, které již máte za sebou.
Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 712
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Medieval World] Olomoucké kroniky - zápis

Příspěvek od fenikso » 12. 1. 2017, 15:43

Obrázek
Použitý obrázek

Kapitola XIX.

Vincenc a jeho pomocníci sbírají v okolí Moučné bylinky a další divné věci pro jeho alchymistickou praxi. Při sběru světélkujícího ztrouchnivělého dřeva najdou podivnou mýtinu, která je jakýmsi světélkujícím sajrajtem naprosto pokrytá, i ve vzduchu jsou toho vznášející se chuchvalce. Z čeho ale tuhne krev v žilách, to je patnáct vykuchaných mrtvol vesničanů. Patrně démonova práce, trochu nepříjemné je, že všichni jsou z Vilémovy vesnice, zavražděni u Moučné.

V okolí mýtiny se začínají objevovat krvelačné stíny a Vincenc s jeho pomocníky utíká. Popíše okolnosti ostatním a společně se dohodnou, že je potřeba jednat a démona zničit. Vincenc vyrobí chameleóní lektvar. Tamara požádá Samiru o něco, co by mohla použít jako ohnisko, kdyby ji potřebovala najít. Nebylo by to poprvé, co ji démon někam zatáhl. Samira, ač trochu podezíravě, dá Tamaře pramen svých vlasů.

Tamara se ještě pokouší o věštbu, při které vidí v transu démona po kolena ve vodě, v nějaké podzemní řece, jak do něj Samira bodá mečem. O vidině řekne jen Samiře, která si ji nechá pro sebe.

Příprava na akci spočívá v dlouhém plánování, ale nakonec se dohodnou, že Samira bude volavka a Róza s chameleóním lektvarem, mečem proti démonům a odhodláním nenápadné povalečky, bude tím, kdo démona zabije.

Vagabundi připraví jednoduché louče, z nich tři Vincenc vylepší alchymií, aby nebylo tak snadné je zhasnout vodou. Vincenc se pak ještě vydá pro požehnání do kaple. Jakmile dorazí do skal, Tamara provede magický rituál. Využije pouta mezi Samirou a démonem k tomu, aby svázala stopovací zaklínadlo se zapálenou svící.

V jeskyni se rozdělí, Samira s Rózou narazí na malou jeskynní místnost s bušícími srdci nebohých vesničanů. Podle Vincence tohle zajistí démonovi nesmrtelnost, takže Samira s Rózou, namačkané v malé místnosti se dají do mordování při životě držených srdcí. Při zničení každého se ozve uši trhající křik zabíjeného vesničana.

Mezitím se démon se svými stinnými pomocníky vrhne na zbytek družiny. Démon s nimi pořádně zamete, zničí několik zbraní (včetně meče, který minule v rukou Vincence vydržel, tentokrát se v Edvardových rozpadl na prach), ale nikomu se nic vážného nestane - důkladná příprava přinesla své ovoce. Když se děvčatům podaří prolomit démonovu nesmrtelnost, uteče před nimi do močálů, kde své pronásledovatele vodí v kruhu a nejspíše čeká na setmění. Proto provede Tamara další rituál, démona zaměří pomocí jeho krve a sešle na něj prokletí, které mu znemožní létat. Pak ještě zavolá na pomoc Lesaninu magii, ta démona na místě znehybní šlahouny ze země. Protože vše vyjde až nad očekávání dobře, nestvůru dostihnou.

Edvard se nerozpakuje a chystá se démona sprovodit ze světa, ale Samira se mu postaví do cesty - chce zachránit Otovu ženu. Edvard ji hrubě odstrčí a společně s Rózou dílo dokonají. Ačkoli je fyzická schránka démona mrtvá a nikdo už nedokáže vycítit zlo v okolí, nemohou se zbavit dojmu, že tím to všechno neskončilo... :-)=


Pár hlášek:
Tamara přemýšlí, co by bylo dobré magické ohnisko pro vysledování Samiry.
MC: Mohla by ses s ní vyspat, to by bylo dobré ohnisko.
Tamara nadšeně: To by šlo!
Naposledy upravil(a) fenikso dne 21. 3. 2017, 10:20, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 712
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Medieval World] Olomoucké kroniky - zápis

Příspěvek od fenikso » 17. 1. 2017, 23:42

Obrázek
Použitý obrázek

Kapitola XX.

Skupina diskutuje, co s mrtvou Otovou manželkou, do nedávna posedlou démonem. Vincenc spekuluje, že by se mrtvé tělo dalo prodat vyznavačům Morany, třeba v Drahotuši. Ostatním se představa tahání mrtvoly týden kajsi moc nezamlouvá, ani kdyby ji Morana vyvážila zlatem. Vincenc pokračuje ve své disputaci, Edvard pohřbívá.

Následuje průzkum bývalého doupěte démona. Edvard nachází zbytky kokonu, někdo jiný magickou runu na velkém kameni, která jej podle všeho činí uzavřenou bránou do pekel. Následuje Vincencova obava, že démon, jakmile získá dostatek sil, bude schopen nějakou mocnou bytost z Propasti nebo někoho z tohoto světa přesvědčit, aby mu pomohli za pomstou.

Samira nachází starou templářskou minci s dírkou pro pověšení na krk, bezmyšlenkovitě ji bere. Něco s ní jistě není v pořádku.

Zpět v Moučné Vincenc šmíruje Ninu. Najde ji na břehu potoka, jak dloubá klacíkem do mrtvého a dosti už "zmrzačeného" bobra. Dá se s Ninou do řeči a nemůže se zbavit dojmu, že bobr se ještě pohnul. Vincenc se snaží z Niny dostat nějaké informace, ta se ho snaží ovlivnit a zdiskreditovat před vesničany - strčí si jeho ruku pod halenku a tváří se, že to Vincenc je ten nestyda. Navíc mu natvrdo řekne, že cokoli po ní chce, tak pouze za něco.

Vincenc se rozhodne hrát její hru a nechá jí u místní švadleny upravit koupené oblečení. Když jí o něco později oblečení předá, dozví se něco málo z její minulosti. Při převlékání zahlédne její záda posetá jizvami od biče a pochopí, že dívka je zvyklá muže ovládat všemi dostupnými prostředky. Když nedosáhne svého po dobrém, snaží se je vmanipulovat do různých nechutných situací, o kterých by určitě nechtěli, aby se provalily. Nabízí se otázka, proč ji ještě nikdo nezbil?

Edvard s Tamarou se chystají do Boskovic, aby Edvrad představil Tamaru jako svou nastávající rodině. Samira se zastaví za Otou, aby mu popsala události posledních dní. Řekne mu, že démon je mrtev, a doporučí vysvětit jeskyni.

Samira se zajde s magickým šperkem s názvem Měsíční kámen za Tamarou. Ta si jej prohlédne, osahá, a souhlasí, že je to silný magický předmět, kterým je možné ovlivňovat lidi na dálku. Samira chce šperk vrátit, což se nelíbí démonovi, tak Samiře dvakrát po sobě způsobí nesnesitelnou bolest. Tamara se snaží zakročit, Samiře se nakonec podaří odejít i přes bolest, při modlitbách k Bohu, které jí dodaly sílu, však slíbí, že se pokusí Tamaru očistit od démonického vlivu.

Vincenc s Edvardem zapíjí jeho budoucí svatbu a baví se o ženách. Samira se k nim připojí a chce mluvit s Edvardem o samotě. Edvardovi řekne vše, co ví o Tamaře, a také o jejím plánu jí pomoci démona se zbavit. Edvard nevěří úplně všemu, ale je ochoten pomoci "kdyby to náhodou byla pravda". Edvard dá Samiře rytířský slib, že to Tamaře nevyzvoní.

Samira zahlédne, jak Djar utíká z chlívku u hospody, pak za ním o něco později vyjde Nina (s úsměvem, jak jinak). Samira vyslýchá Djara, prý se jej pokusila Nina svádět, ale nic nebylo. Prohlídka chlívku je stejně nepřesvědčivá jako Djarova slova, na zemi nachází i pár krůpějí čerstvé krve.

Vincenc jde opilý z hospody, když močí u studny, přidá se k němu Ashael. Diskuze za moc nestojí, Ashael je "tajemná a nesdílná jako vždy", Vincenc opilý. Když ale jdou na procházku, tak Vincenc zahlédne skupinku Vilémových lidí s loučemi, jak nesou jednu ze zohavených mrtvol, které předtím viděl na mýtině.

Tamara nakoupí u vesnické čarodějnice veškeré byliny a jiné suroviny, které má. Po ní přichází Samira pro byliny na potrat, bohužel, už nic nemá. Samira varuje Otu, že má očekávat problémy ze strany Viléma. Po Dorienově nemoci se stává de facto šéfem kejklířů. Z postupného "Dorien řekl", se stává "já jsem řekla a Dorien souhlasí" a "já jsem řekla".

Tamara s Edvardem jsou přivítáni v Boskovicích, kde se Tamaře hned zalíbí. Přivítají se s Edvardovým bratrem, Slavojem, jeho ženou Radanou a měsíc starou dcerou Henrietou. Tamara ihned začíná spřádat plány, jak by se mohla snadno a rychle stát paní z Boskovic, kdyby se stala několika lidem drobná nehoda. Slavoj zve Edvarda na hon, Tamara tedy zajde do stájí a oba Slavojovy koně přesvědčí, že kdyby shodili svého pána pěkně v trysku během honu, že by mohli získat svobodu.

Róza se snaží v Boskovicích stmelit svou skupinu vagabundů po svém, přemlouvat Horáce, aby si s ní šel užít na seno, nabylo ani těžké. Jenže kolem stodoly jde zrovna jeden ze zbrojnošů z bývalé biskupovy družiny, kterého Róza nedávno tak trochu okradla. Protože Horác z nastupujícího konfliktu rychle vycouvá (jen co si stačí natáhnout kalhoty), Róza přesvědčí zbrojnoše, že zaplatí v naturáliích. Intimnostem s páchnoucím a nemytým chlapem se tedy nevyhne, ale alespoň jí zůstane její "bohatství".

Samira se snaží přijít na to, jak Tamařina démona, který je vždy perfektně zamaskovaný, zviditelnit. Zjistí, že místní kovář kdysi pomáhal známému exorcistovi z Vatikánu, a tak by mohl znát jeden nebo dva triky.


Pár hlášek:
Někdo k Vincencovi: Mohl bys mi poradit...? (Má Mentor move)
Vincenc: Di do prdele.
Následuje debata, jestli když postava půjde, tak jestli dostane +1 forward a Vincenc experience :).

MC: Křížová výprava!
Edvard se ohlédne k Tamaře: Už bylo na čase!

Tamara si nahlas stěžuje na Samiřino počínání: Potřebuje se zbavit dvou lidí, já potřebuju játra a pannu, a ne, nepřijde a nepřijde...
Naposledy upravil(a) fenikso dne 21. 3. 2017, 10:20, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 712
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Medieval World] Olomoucké kroniky - zápis

Příspěvek od fenikso » 13. 2. 2017, 23:46

Obrázek
Použitý obrázek

Kapitola XXI.

Vincenc si prohlíží Ninu a opravdu z ní stále nemá dobrý pocit. Cítí zápach hniloby a má dojem, jako by děvče bylo prohnilé tak nějak přímo od srdce, pak vidina přejde.

Tamara si vezme koně a sama odjíždí do polí, kde pod lípou, osamělá a skrytá ve stínu před poledním sluncem, věští z runových kostí. Vidí Ninu, jak dává Vincenci něco do pití, ale zbytek věštby je zamlžený.

Edvard vyjíždí s bratrem a družinou na hon. Jeho bratrovi přišel hon na divočáka jako výborný nápad, takže berou kopí a vyjíždějí do lesa. Hovor se točí kolem manželek, budoucích manželek, rodiny a dětí. Na divočáka nenarazí, ale jelen, kterého zahlédnou, jim připadá jako dobrá kořist. Bratři vyrazí za ním, jejich panoši a sluhové jim nestačí. V tom si Slavojův kůň vzpomene na slova čarodějnice a v trysku Slavoje shodí. Ten spadne opravdu ošklivě a přivodí si otevřenou zlomeninu nohy.

Edvard zachraňuje svého bratra a zastavuje mu krvácení, než je zbytek družiny najde. Po příjezdu zpět do hradu se o Slavoje postará Vincenc a když je sám s ním v komnatě, sebere menší hromádku obvazů pro svou vlastní skromnou potřebu. Do místnosti vrazí strýc obou bratrů, boskovický velmož Diviš s tím, že svého synovce pohlídá, než se zotaví.

Tamara sebere několik obvazů nasáklých krví a hledá klidné místo, kde by mohla provést přes den magický obřad, aniž by ji někdo viděl. Jako nejlepší místo jí přijdou kobky, vleze k trestanci do cely a ten, než se vzpamatuje, tak je omámen magií jejích čarovných polibků. Pak přivolá na Slavoje mocnou kletbu, aby se Edvardův bratr již ze svých zranění nezotavil. Při odchodu potká žalářníka, ale přesvědčí ho, aby ji neprozradil. Poté se setkává se Samirou a přesvědčuje ji, že Nina je Vincenci nebezpečná.

Edvard navštěvuje kostel, modlí se a zpytuje své hříchy, jako by ho čekala největší bitva v životě.

Samira jde za Ninou, ta se nahá koupe v potoce a nenápadný Vincenc schovaný v křoví na ni zírá. Samira vyhrožuje Nině, že pokud nenechá Vincence a Djara na pokoji, tak že u nich nebude moci zůstat a vyžene ji. Nina se jí vysměje.

Rainhard a jeho žoldnéři provádí průzkum a zjistí, že Vilém vytáhl s armádou, patrně jako odpověď na povražděné vesničany. Ota je pošle za svým bratrancem Gregorem ze Štenberka pro pomoc. Protože chtějí najít co nejkratší cestu, vydají se na sever podél řeky až narazí na starý provazový most. Ten sám o sobě nevypadá moc lákavě a navíc jej hlídá jakýsi Johan s kuší, který přes něj nechce nikoho pustit. Rainhard se vydá s Johanem vyjednávat a když ho ubezpečí, že jeho skupina proti Lazarovi z Olomouce nic nemá a nehodlá se mu plást do jeho plánů, nechá je projít.

Gregor ze Štenberka sice není úplně největší bojovník v širokém okolí (takový mladíček, co mu vousy taktak začaly růst), ale nelení, sebere nějaké vidláky s píkami, svého věrného rytíře Justiána z Troubska, a také sám vyrazí na pomoc Otovi.

Vincenc znovu navštěvuje Ninu, daruje jí koťátko a k vlastnímu údivu jej dívka ihned nevyvrhne zaživa. Pokouší se dále proniknout skrz její masku a myslí si, že je jejím oblíbencem a ačkoli si sama myslí, že ho chce jen využít, tak ho má raději, než si sama připouští.

Samira pomáhá místnímu kováři vyrobit prášek na zviditelnění démona, dozvídá se, že toto umění pochytil od exorcisty bratra Gabriela z Vatikánu, toho času ve Slezsku.

Samira a její skupina předvede představení o zavraždění svatého Václava na boskovickém hradě a při pokračující hostině s chutí nalévá velmožům a seznamuje se. Pochytí, že největší kápo je tady strýc boskovických bratrů, Diviš z Boskovic. Radovan řekne Samiře, že když se snažil vyhodit Ninu z jejich tábora, tak ho její kočka poškrábala. A vypadá jako by prošel bitevní vřavou a ne, že by ho poškrábalo kotě.

Edvarda a Tamaru navštěvuje Diviš a vyjasní jim, že se budou brát už zítra, že všechno zařídí. Odmítnout se tak úplně nedá.

Samira znovu navštěvuje Ninu a mají dost ostrou výměnu názorů. Samira ji chce znovu vyhodit z tábora, Nina se jí v podstatě vysmívá a ptá se, jestli ji přišla poprosit o pomoc proti démonovi. Když se Samira pokouší přitlačit ve smyslu, jaká je Nina mrcha, ta jí to vrátí s tím, jak se ona zachovala k Dorienovi a zbytku party, když převzala velení. Nerozejdou se zrovna v dobrém.

Rainhard dorazí s posilami do tvrze v Moučné, už došlo k prvnímu střetnutí a podle zpráv vytáhl do boje Vilém, jeho syn, jakýsi potulný rytíř a asi sto vidláků, což je momentálně vyrovnaná bojová síla. Rainhard s jeho žoldnéři se v noci proplíží Vilémově armádě do zad, aby připravili léčku, aby byli co nejtišší, nechají kroužkové zbroje v tvrzi.

Samira spí a má noční můru, ve které ji navštěvují oba démoni, jak ten, který přebýval v těle Otovy ženy, tak Merihem. Samira se snaží vzdorovat, ale když si uvědomí, že jde o více, než jen sen, a že se s něj nemůže snadno probudit a začne tak trochu panikařit, probudí se bolestí. To ji Nina sekla do boku kameninovým střepem. Než ji stihne za takovou troufalost zabít, zjistí, že ve stanu nejsou sami a že ji Nina tím zraněním probudila záměrně ze snu, aby se mohla Merihemovi bránit.

Samira tasí meč proti démonům a Merihema z části posype prachem od kováře, strhne se souboj, který ačkoli Samira projede, protože se v nečekaném okamžiku srazí se stanovou tyčí a ztratí vědomí, zraněný démon raději vycouvá. Když se probudí, zjistí, že ji celou dobu Nina hlídala, a tak nějak neví, co si má o ní myslet.


Pár hlášek:
Rainhard: Ctihodný Vincenc, známý učenec, slovutný badatel, alchymista, a drobný zlodějíček.

Samira: Dobré ráno.
Edvard: Snad poledne!
Samira: Já jsem komediant, pro mne je ráno.

Samira: V životě jsem nehrála drzou postavu!

Samira: Nabídnout peklu prst, nechat si vzít ruku a pak ho kuchnout.

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 712
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Medieval World] Olomoucké kroniky - zápis

Příspěvek od fenikso » 15. 2. 2017, 18:22

Obrázek
Použitý obrázek

Kapitola XXII.

Zraněná Samira vzbudí Vincence a krvácí mu ve stájích na podlahu. Vincenc ji dotáhne do kuchyně, která je v noci úplně prázdná, je tam místo, teplo a poměrně čisto. Sešije jí sečné rány a ošetří naraženou hlavu. Společně usínají v teple u pece.

Rainhard se svými muži nachystá pochodně a hranice, které budou moci zapálit. Když Ota vyrazí vyjednávat, zaútočí ze zálohy. Raihnardův záměr střelit Viléma z kuše sice nevyjde, protože přes všechny bojovníky není jasné, kdo je postava na koni, která jde vyjednávat. Nicméně, vyjednávač jde k zemi, Ota ujíždí a začíná bitka.

Rainhardův plán probíhá jak má, Vilémovi vojáci se rozdělí a nezkušení vidláci s píkami jsou masakrováni jeho žoldnéři. Otovi lidé vyhrávají, ale Rainhard ztrácí nad bojištěm přehled a jeho žoldnéře napadne Vilémův rytíř v plné síle, chvíli trvá než ho udolají a utrpí vážné ztráty. Vilémova armáda je poražena a rozprášena, Vilém a jeho syn unikají do hradu.

Samiru a Vincence probouzí křik a řinčení zbraní, když Diviš se zbrojnoši podporován Slavojovou manželkou vydá zajmout Edvarda a Tamaru. Vincenc rychle vběhne do části paláce, kdy byl zraněný Slavoj, podle všeho je mrtev a důkazy naznačují, že mu někdo pomohl ostrou zbraní, lůžko je zakrvácené tam, kam obvykle zavázanou nohou nedosáhnete. Přesvědčí stráže a běží pro komedianty, aby jim pomohli.

Edvard se stihl za pomoci Tamary alespoň částečně obléct do zbroje, než zbrojnoši vyrazí dveře. Pak je přesvědčuje, že on nemá se smrtí Slavoje nic společného a že je v právu. Samira vidí venku, že Diviš jde nahoru po schodech s kuší, varuje Edvarda, který se dovolává božího soudu, protože on je nevinný a určitě to všechno zosnoval jeho strýc.

Samira se chce do situace také vložit, ale zastaví ji Slavojova manželka, která je nepříčetná a ozbrojená dýkou. Diviš chce Samiru, která se s vrahy hradního pána určitě také spikla, zastřelit kuší, ale místo toho trefí Radanu přímo do hrudi.

Edvard se dostává ven a na schodišti se pouští do souboje s Divišem, zbrojnoši nejistí si situací raději ustupují, kteří jsou příliš nerozhodní, těm Edvard pomůže přes zábradlí. Tamara, kterou v pokoji drží zbrojnoši, se pomodlí k Moraně, ta jí dá nejen novou nečekanou sílu, ale také se v jejích rukách najednou objeví temný meč. Tamara s pomocí kletby a meče zabije všechny zbrojnoše, kteří ji ohrožují.

Edvard vyhrává, ale někdo jej střelí přes celé nádvoří kuší. Samira zahlédne střelce, přeběhne nádvoří, vyběhne schodiště vedoucí nad bránu. Edvard doráží Diviše, který umírá v dlouhé agónii bolesti a nikdo mu nepomůže, Samira dostihne sluhu s kuší. Ten se snaží bránit dýkou, ale Samira jej s vypětím všech sil a za cenu několika zranění dokáže přemoci.

Masakr v Boskovicích přežívá z následníků titulu pouze Henrieta, Edvard přesvědčí své příbuzné, aby proti němu nepodnikli žádné akce, a souhlasí, že bude regentem do té doby, než dorazí nějaká autorita, aby to schválila. V tomto případě to bude muset být Jindřich z Lipé, do té doby, pokud se vyvarují dalšího násilí, bude na hradě příměří. Edvard vyžene všechny Divišovy muže a snaží se na hradě upevnit svou autoritu. Navrhuje ostatním pánům štědré rozdělení pozemků.

Samira jde do kostela, u kterého potkává Ninu. Ta jí říká, že "ono" si to chce s ní promluvit a čeká to uvnitř. Samira vstoupí do kostela, kde na ni čeká Merihem, tolik tedy k důvěře ve svatá místa, že ji uchrání před démonem. Mají spolu rozmluvu, kdy démon se snaží uklidnit situaci a dosáhnout příměří, ale když na to Samira přistoupí, pokouší se ji hned přimět k pochybné dohodě.

Rainhard se dozvídá, že Ota je z boje smrtelně zraněn.


Pár hlášek:
Tamara: Nechci ženicha, já chci panství a prachy!

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 712
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Medieval World] Olomoucké kroniky - zápis

Příspěvek od fenikso » 21. 2. 2017, 23:11

Obrázek
Použitý obrázek

Kapitola XXIII.

Uplynul týden a Radovan zdrhnul z kempu komediantů. Někteří říkají, že ho natolik vyděsilo sekání s Ninou, že raději utekl.

Rainhard má vážnou rozmluvu s umírajícím Otou. Ota dává Rainhardovi svolení vzít si Hanku, pokud mu slíbí, že se Vilémovi pomstí. Dále si může nechat panství, pokud by Hanka odešla. To vše mu zajistí sepsáním glejtu. V Moučné se Rainhard snaží zjistit, jak se zachovají lidé, když splní Otovu poslední vůli, také se o ní rozkřikuje kde se dá, dokud je ještě naživu. Zjistí, že jediný problém by mohl být s Elmarem, jedním z ozbrojenců, který je zároveň Hančiným milencem (to s ním má nejspíše nemanželské dítě). Nad číší v hostinci mu slíbí, že svatba s Hankou bude jen formální a on s ní může dále být.

Tamara nalezla šperk pro Samiru, který jí při nejbližší příležitosti předá. Také si všímá tajných rozhovorů a pletichaření všech boskovických šlechticů a Edvardových příbuzných. Dozví se, že během několika dní dorazí zemský úředník, pověřenec Jana z Lipé, aby rozhodl, komu panství náleží.

Samiřina skupina, která se snaží nasbírat vhodné drby a špínu na místní šlechtice, zrovna neuspěje. Sice zjistí, že Vlastimila, zralá žena z neznámého důvodu bez muže, ale se čtyřletým synem, "něco" měla se Slavojem. Bohužel sluha, který kompromitující informace prozradil, se hned vrátí k Vlastimile odprosit a ta to tudíž ví.

Samira navštíví Vlastimilu v jejích komnatách (zjistí, že jsou o moc hezčí a větší, než kde je ubytovaný Edvard s Tamarou, i když jsou vlastně nyní panem a paní hradu), Vlastimila vyšívá a ráda plýtvá Samiřiným časem, její chlapec se učí náboženství. Při soukromém rozhovoru Samira nabízí své služby, ale nabídku Vlastimily odmítá. Divadlo pro syna a akrobatické vystoupení by nebyl problém, ale Vlastimila se ještě dožaduje, aby jí Samira předvedla postelové hrátky s Djarem, což odmítne. Vlastimilu to dost naštve a k věci se staví tak, že Samira jí o vlastně nabídla a teď zase odmítá.

Skupinu komediantů Samira upozorní na hrozící nebezpečí ze strany Vlastimily a nabídne odměnu, pokud se jim ji podaří při následujících oslavách (svatba a masopust) dostatečně opít a ztrapnit na veřejnosti. Zachází až tak daleko, že nabízí bonus pokud se s ní někdo veřejně vyspí.

Obrázek
Komedianti na nádvoří - Použitý obrázek

Vincenc jde na procházku s Ninou a daruje jí prsten. Nina chce být jeho asistentkou pro alchymii, říká, že Tomáš se zraní a on bude potřebovat náhradu, není však jasné, jestli je věštec nebo tomu hodlá pomoci. Nina také Vincence svádí co dokáže, ten se příliš nebrání a tak spolu skončí v objetí vášní (především mladé dívky, proti jejímuž temperamentu je Vincenc skoro stařec :D). Vincenc z nenadálého "vztahu" alespoň vytěží to, že konečně pochopí, kým Nina je.

V následujích dnech proběhne pohřeb Slavoje, Tomáš si poleptá ruce při výbuchu křivule s kyselinou a tak Vincenci nezbyde než ho převelet na sbírání bylin a učinit Ninu svou novou asistentkou.

Rainhard dorazí po dvou dnech do Brna a ihned nechává u Cisterciáků udělat ověřenou kopii listiny od Oty, protože se bojí, že v Brně přitáhne nechtěnou pozornost. Většinu žoldnéřů nechá ve městě. Pak dojede k Vilhelmíně a Hance sdělí nešťastnou novinu. Ta ho ihned pošle se sňatkem k šípku. Musí ji ale přesvědčovat jen chvíli, když jí vyjeví všechny přednosti čistě formálního svazku a navzájem si slíbí, že si nebudou dělat ostudu, Hanka souhlasí (Hanka nedávno porodila a dítě je v péči Vilhelmíny).

Cestou z Vilhelmínina venkovského sídla je Rainhard a spol zastaven skupinou pěti městských stráží, Rainhard má být zadržen za padělání úředních dokumentů a vyzývají jej, aby se vzdal.

Tamaru navštěvuje v jejím pokoji víla, která přiletí v ptačí podobě. Dívka se zralými klasy ve vlasech jí přináší pozdravy od paní ptáků a donese jí malou krabičku s dárkem. Chvíli se baví a víla si čte její myšlenky - patrně je spokojená, nebo alespoň nedá žádné rozrušení najevo. Jako dar od ní paní ptáků slíbí, že kdyby její paní něco potřebovala, tak udělá cokoli je v jejích silách. Dívka s klasy nabídku nadšeně přijímá a odlétá. Tamara si prohlíží dary, v krabičce je prsten z černého kovu se smaragdem a lehce magická lahvička parfému.

K Tamaře se vrací její démon a lísá se, Tamara si stěžuje, že nebyl poblíž, když ho potřebovala. Ten ji nabádá k tomu, aby od Samiry získala Měsíční kámen pro ovlivňování lidí, že teď, v tak nepřátelském prostředí jej bude potřebovat. Tamara jej škodolibě pro artefakt pošle.

Démon vleze Samiře a Djarovi do stanu a snaží se od Samiry magický předmět vymámit, pak začne vyhrožovat smrtí jejích blízkých. Samira na něj tasí magický meč a později po něm hodí i jednu ze svých dýk, na což démon zareaguje až podezřele rychlým ústupem.

Samira vzbudí Djara a společně "navštíví" Tamaru. Konverzace je to nadmíru ostrá, padají věty jako "ty proradná mrcho", v Tamařině hlase také není zrovna klid a bezpečí, když procedí mezi zuby při pohledu na Djarovu zbraň "já nehodlám zemřít, nikdy". Tamara se snaží Samiru přesvědčit, že nutně potřebovala pomoc, když byla ona s komedianty pryč, ale Samira jí to nebaští. Než je vyprovodí hradní stráž, Samira jen poznamená, že "Tamara už není naše přítelkyně".

Nina si bere Samiru bokem, když se vracejí. Prý jí "to" vzkazuje, že to má její nůž. Samira si uvědomuje, že její nože jsou dosti neobvyklé na to, aby si jeden nalezený dokázal z ní kde kdo spojit. A Merihem by mohl být schopen všeho.

Samira se pokouší Niny vyptávat, kým vlastně je, Nina odpovídá, že je jen "obyčejné děvče". Přijde řeč na drobný dodatek, že je děvče, poblíž kterého někdo občas zemře, načež se Nina prořekne, "jako chudák Radovan". Samira na ni tlačí tak dlouho, až přizná, že ho "to" strčilo do strže. Samira ji táhne k jediné blízké strži, Nina se brání, křičí, pláče...


Pár hlášek:
Co dělají žoldnéři v Moučné? Vztyčují pohanské modly, staví nevěstinec, a vůbec se zabydlují.

Samira: Komedianti je jen část naší profese.
Rainhard: Umíme být i tragédi!

Tamara: Jestli se nevdám, tak tě upálím taky!

Tamara: Já nehodlám umřít. Nikdy.
Naposledy upravil(a) fenikso dne 21. 3. 2017, 10:21, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 712
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Medieval World] Olomoucké kroniky - zápis

Příspěvek od fenikso » 8. 3. 2017, 17:11

Obrázek
Použitý obrázek

Kapitola XXIV.

Rainhard zvažuje své šance (kdyby počítal i Hanku, tak je to 5 na 5) a pokouší se přesvědčit stráže, že v žádném zločinu, natož padělání dokumentů, nemá prsty - vždyť se bude ženit! Sice není plně úspěšný, ale podaří se mu rozptýlit jejich pozornost dost na to, aby jeden váček stříbrňáků přesvědčil i ty největší pochybovače a on mohl vyrazit do kostela v Brně. Tam znovu promluví peníze, neboť i cesty Páně s mohou stát po solidním úplatku mnohem vyzpytatelnější.

Když už jde vše jako po drátkách a Rainhard se stává před očima svědků i Boha manželem Hanky z Moučné, do kostela vrazí starý Rainhardův známý a zásadový žoldnéř, zvaný Karlík. Nasupeně míří k dvojici a i přes odpor kněze (dobře, dobře, kecám, svatý muž se vytratil jako první) jde s taseným mečem mezi lavicemi se slovy "to musí člověk vždy všechno zařídit sám". Jasně, že přidal pár sprostých slov, jak se na žoldnéře sluší.

Rainhard mu vysvětlí rozdíly mezi tím, když pracuje pro Viléma a může přijít k úrazu, a tím, když bude pracovat pro něj, nového pana z Moučné, kde se může flákat, užívat si, žrát a pít, co hrdlo ráčí, a ještě dostat zaplaceno. Karlík se zatahá za vousy a vážnou nabídku přijme.

O den později doráží Rainhard do Boskovic. Nechá se pozvat na Edvardovu svatbu a pak už jen tráví zbývající čas v hospodě, aby se dozvěděl co nejvíce drbů o Boskovicích a okolí. A pochopitelně, aby nedávné události náležitě zapil. Při té příležitosti nabízí Hance možnosti, jak jejich manželské soužití může vypadat: Buď někam vypadne se svou bandou, nebo může být druhá v pořadí ve vedení jeho žoldnéřů, ale jen za předpokladu, že už nebude s Elmarem. Hanka si to chce rozmyslet.

Samira, která tahá vzdorující Ninu po okolí strže, ve tmě a jen za světla ubývajícího měsíce, uklouzne a spolu s ní se zřítí dolů. Když se trochu proberou z prvotního šoku, ze stínů vyleze přerostlá kočka, která se hrbí, prská na Samiru, a kromě toho s ní promluví lidským hlasem. Samira drží Ninu jako rukojmí. Rozhovor je krátký a nepříjemný, Samira se dozví, že Radovan chtěl Nině ublížit a proto zemřel (konkrétně upadl :-)=). Nina viditelně buď nemá, nebo nechce nad kočkou mít kontrolu, ale i tak se zdá, že ta preferuje nenásilné řešení. Po chvíli dohadování nechá Samiru odejít.

Edvard navštěvuje Vincence a jelikož ten nikde nemůže najít svou novou pomocnici, tak mu pomáhá s alchymií. Nikdo při tom nezemře :D. Vyptává se ho na důkazy o smrti Slavoje, které zjistil, Vincenc mu vše poví, ale také podotkne, že důkazy jsou už jaksi ... neprůkazné. Edvard mu slíbí odměnu, pokud bude svědčit tak, aby se mu to hodilo do jeho verze toho, co se přihodilo.

Na to Edvard navštěvuje tábor komediantů a chce po Abigail vyrobit falešné důkazy, které by potvrdily, eh, pravdu. Asi :). Abigail souhlasí, že za odměnu v ceně 3-barter propašuje kam a komu bude co chtít, případně zfalšuje pečeti, ale falešné dopisy a jejich znění ať si sepíše sám.

Další den do Boskovic přijíždí Edvardův bratr Jošt, který je má oddat, a také úředník z Brna, zmocněnec Jindřicha z Lipé, který by měl vyřešit tu drobnou šlamastiku s dědickými liniemi a vraždou, pardon, vlastně nehodou, která se přihodila Slavojovi.

Dříve, než se Edvard a Tamara dostanou k Johanovi, už podle všeho mluvil se všemi šlechtickými rody a udělal si vlastní obrázek, Tamara zpoždění napravuje a podstrojuje úředníkovi, jak jen se dá. Má pocit, že po ní Johan pokukuje, což jí přijde v jejím stavu divné, ale když si jde Johan odpoledne lehnout, tak pomocí magie pronikne do jeho snů. Zjistí, že Johan má úžasnou a vášnivou manželku, která je ale bohužel delší dobu nemocná, a tak své choutky jen těžko ovládá. Toho se pokusí Tamara k večeru využít a Johana svést, ale asi je méně vášnivá a více upovídaná, takže ji Johan nečekaně odmítne.

Vincenc, když vidí v jakém stavu se Nina vrátila (která samozřejmě ublíženě špitne, že za to může Samira), tak jde Samiře vynadat.


Pár hlášek:
Edvard: Chci vyrobit nějaké důkazy, jak se to opravdu stalo.

Samira: Jeden falšuje důkazy, druhý falešně svědčí za peníze, a budou moralizovat, že jsem mu zašpinila pomocnici?

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 712
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Medieval World] Olomoucké kroniky - zápis

Příspěvek od fenikso » 21. 3. 2017, 10:12

Obrázek
Použitý obrázek

Kapitola XXV.

Edvard nemůže noc před svatbou příliš spát, tak se prochází po hradbách a obhlíží, kdo všechno má na hradě ozbrojence. Potkává ho "náhodou" Samira, která se mu pokouší svatbu s čarodějnicí rozmluvit. Edvard si sice vyslechne její argumenty, ale je jasné, že nejsou dost přesvědčivé na to, aby Tamaru opustil. Nebo možná jsou přesvědčivé až příliš a vidina Slezského tažení hned po svatbě vypadá jako bezpečnější podnik, než říct "ne".

Osamělou Tamaru navštěvuje Merihem a podbízí se, jak je u něj zvykem. Slibuje, že jí pomůže ovlivnit Johana, aby s ním ona mohla úspěšně manipulovat. Tamara na to přistoupí, ale démon nedostane za odměnu nic, jen mu Tamara promine nesplnění předchozího úkolu.

Den svatby přichází. Vagabundi do Boskovického hradu propašovali nechutné množství levného nekvalitního alkoholu a pořádně si na tom namastili kapsu. Svatba je pro většinu odbyta velmi rychle, Edvardův bratr má proslov a pak už jsou před svědky mužem a ženou. Samira zahlédne v rohu kostela Ashael, jak obřadu přihlíží, a ta když odchází, Samira běží za ní.

Djar se ujímá vážného a těžkého úkolu, komedianti opijí Vlastimilu a Djar ji úspěšně svádí. Když jsou v nejlepším, tak se Róza přičiní, aby to nejen všichni slyšeli, ale i viděli. Ponížená Vlastimila rychle vystřízliví a zmizí, zbytek dne ji nikdo neuvidí.

Samira mluví s Ashael a chtěla by od ní poradit jak bojovat s démony, když je nelze tak úplně a trvale zabít. Jak už to bývá, Ashael je na slovo skoupá a vypadá, jako by nesměla nic prozradit, alespoň ne přímo. Pak ji Ashael pobídne, ať ji následuje, ale uvězní ji v kruhu ledu podobných střepů, kde musí strávit několik hodin. Když už téměř padá únavou, tak se Ashael vrátí a jen pronese něco ve smyslu, že teď už není Samira vůbec nebezpečná. Samira má chuť si poklepat na čelo a v duchu si nadává, koho se to rozhodla následovat. Naštvaně odvětí, že ona ledový kruh vytvořit neumí, na což jí Ashael odpoví jen "zatím".

Tamara navštěvuje Samiru a omlouvá se jí, tvrdí, že mají stejný cíl, odstranit ze světa bytosti, které sem nepatří, ale každá má své vlastní prostředky a Tamara potřebuje více času.

Poté Tamara vyhledá na svatební hostině Johana a dá se s ním znovu do řeči. Tentokrát je Johan svolnější (zmíní se, že ji nemohl celý den dostat z hlavy, jako by mu nějaký hlas o ní stále a stále šeptal). Tamara svádí Johana a utíkají spolu do nyní téměř prázdného hradu, kde si Jindřichův úředník konečně užije tak hlouho odpírané žhavé chvilky s hradní paní. Tamara se snaží, aby na ni hned tak nezapomněl.

Edvard se předvádí na turnaji pořádaném na hradě a všem třem bratrancům, Divišovým synům, dá pořádně za vyučenou. Na nějakou pomstu teď pár měsíců nebudou mít chlapci ani pomyšlení, budou se pěkně kurýrovat z ran utržených na těle a cti.

Vincenc je opilejší, než by si rád připustil, dokonce se mu pomíchají některé z jeho lektvarů a tak si není jístý, který je který. Když tak opilecky bloumá mezi stany na nádvoří, zaslechne, že skupina zbrojnošů se chystá chytit Samiru. Varuje ji, ale nepomůže jí to, když chce utéct, jeden zbrojnoš ji překvapí a omráčí. Vincenc stihne vyběhnout na hradby, aby viděl, že Samiru odvážejí někam k lesu.

Vincenc zburcuje všechny, Tamaru, Edvarda a Rózu, aby mu pomohli Samiru zachránit. Tamara bere Samiřiny vlasy, které má uschované, a s pomocí Vincencových surovin provede stopovací rituál. Edvard, Vincenc a Róza pak vyrážejí do Boskovických lesů.

Mezitím se Samira probírá, zbrojnoši ji přivazují za ruce a nohy mezi dva stromy. Když už Samira čeká to nejhorší, přichází Vlastimila (je to ještě horší). Vlastimila je nepříčetná vzteky a Samira z jejího proslovu pochopí, co se stalo. Vlastimile došlo, kdo za tím nejspíše stojí a chce za své zostuzení Samiru potrestat. Samira se pokouší vykecat, ale neobměkčí ji. Zbrojnoši strhají ze Samiry šaty a Vlastimila pokračuje ve svém proslovu o tom, jak jako malá vyrůstala na zemědělské usedlosti, kde se naučila zacházet s bičem. A také, že lidí se obvykle bičují přes záda, ale že u ní udělá výjimku...

Edvard a Vincenc se zrovna nevidí někde v noci se sraženým vazem, takže pomocí sledovacího zaklínadla jedou "co to dá", naopak Róza nadšená ze svého nového koně s jedním vagabundem za sebou letí s větrem o závod. Doráží na místo zavčasu, Samira je ještě při vědomí, i když zraněná, alespoň ji Vlastimila nestihla ubít. V jejím rozhořčení by k tomu jistě došlo.

Róza lže jako když tiskne, že ten muž ve tmě na koni za ní je Johan a takové jednání v Boskovicích nestrpí. Vlastmila jí na to skočí a nasupeně se svými muži z místa odjede. Vincenc ošetří Samiru, ta zjišťuje, že Tamařin démon, který vše sledoval (a neměl v tom i prsty?) Samiře sebral magický šperk, který se pokoušel neúspěšně získat již dříve.

Tamara, když zůstane sama, věští. V její vidině Edvard zachrání Jindřichovi z Lipé život, což je pro Boskovické panství velmi dobrá zpráva.

Vincenc, poté, co viděl jak užitečné mohou některé věci být, ve spánku ustřihne Nině vlasy. Její kočka na něj prská, ale nechá ho na pokoji.

Další den ráno Johan potvrdí, že Edvard s Tamarou se stávají regenty Boskovic, dokud nebude zemská rada při letním slunovratu. Edvard je odhodlán si do té doby příznivě naklonit Jindřicha z Lipé, aby vetoval rozhodnutí rady.


Pár hlášek:
Edvard: Ty mi chceš rozmluvit manželství? Ona mě zabije!

Tamara hledá Johana: Pokud je v náruči jiných dívek, tak je odstrčím.

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 712
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Medieval World] Olomoucké kroniky - zápis

Příspěvek od fenikso » 21. 3. 2017, 13:02

Obrázek
Použitý obrázek

Kapitola XXVI.

Den po svatbě Samira znovu navštěvuje Tamaru, spíše aby se rozloučila než cokoli jiného. Má v plánu vyrazit do Slezska, hledat exorcistu bratra Gabriela z Vatikánu. V rozhovoru nadhodí, že Tamara konečně dosáhla svého a má Měsíční kámen. Překvapená Tamara přísahá, že šperk nemá, což je sice udivující, ale Samiře přijde, že i nečekaně upřímné. Tamara se ještě optá na rady ohledně Boskovických šlechticů a Samira jí prozradí některé z drbů, které by mohla Tamara využít k upevnění svého postavení.

Tamara požádá Vincence, aby v Boskovicích zůstal a pomohl jí, ten souhlasí, ale chce ještě navštívit s ostatními Moučnou, zvláště proto, že jeho pomoc bude Rainhard potřebovat proti Vilémovi.

Rainhard si promluví s Hankou a snaží se získat odpověď na jeho otázky pohledně jejich budoucího soužití. Hanka je nerozhodná a nedá mu jasnou odpověď, ale když jsou sami, Rainhard si uvědomí, že po něm Hanka pokukuje a nejspíše i přemýšlí, jestli by nakonec nebyl vhodnější životní partner než její milenec.

Rainhard přemluví Jonáše z Boskovic, zchudlého a zadluženého šlechtice, aby mu pomohl proti Vilémovi, že se mu štědře odvděčí.

Samira má proslov ke komediantům o tom, jak ve Slezsku vydělají, protože kde je válka, tam je hodně vojáků a tím pádem i publikum. S tím se nedá než souhlasit, ale pak Samira ještě svou řeč proloží zmínkami od Bohu, což už ne všichni přijímají s nadšením.

Pak se Samira pohádá s Djarem, jejím do té doby snoubencem, ten ji také nešetří, jejich hádku a rozchod slyší nejen všeichni komedianti, ale i Ranhard, který se pak Samiry vyptává na detaily. Až Samira odejde, tak Djar jde za Rainhardem, aby ho ujistil, že hodlá věnovat více času boji a jet s ním do Moučné a/nebo Slezska, aby získal zkušenosti.

Tamara se pokouší rychle v Boskovických rodinách najít podporu, než všichni odjedou. Získá podporu Eleny a její rodiny výměnou za to, že Edvard vyzvedne její dva nejstarší syny v Opavě a pomůže jim vydobít si jméno ve Slezském tažení. Chtěla ještě dostat na svou stranu Lumíru a její rodinu, ale ta už bohužel odjela. Nakonec Tamara vydává nařízení, aby se v okolí Boskovic omezil lov, hlavně ptáků.

Samira se ještě před odjezdem potká s Vlastimilou a řekne jí, že to mezi nimi skončilo a že se Vlastimile Samira mstít nehodlá. Na to jí Vlastimila odvětí s ledovým klidem, že ať si holčička uvědomí, kdo tu má moc a že ONA se jí možná mstít nebude.

Když výprava dorazí další den do Moučné, Rainhard přebírá vládu po zesnulém Otovi. Zkontroluje stav pokladnice a kromě peněz i získané šperky, obhlíží tvrz a stav vojska. Pak se snaží s Rózou, Abigail a Samirou naplánovat, jak zvítězit proti Vilémovi. Róze a Abigail zaplatí (nebo slíbí zaplatit), aby šli k Vilémovi špehovat. Pak požádá Samiru, jestli by on s pár nejvěrnějšími se mohl přestrojit za kejklíře a tak proniknout na hrad.

Samira souhlasí jen za podmínky, že než něco provedou, sudnají si přestrojení, aby je po tom, ať už se stane cokoli, s pravděpodobným masakrem nikdo nespojoval.

Lesana první noc v Moučné navštěvuje Rainharda a jako nového pána se jej snaží přesvědčit aby přistoupil na oboustranný obchod a víle několik věcí slíbil výměnou za to, že ho dostane na Vilémův hrad. V první řadě chce, aby kostel nebyl dostavěn. To jí sice neslíbí, ale navrhne možnost, že kostel vysvětí jiným božstvům a pohany bude tolerovat. Druhý bod je, že Lesana chce vrátit žezlo z Otovy pokladnice. Rainhard z ní vytáhne, že žezlo dokáže ovládat počasí a proto ho chce víla vrátit. Slíbí jí (on to teda jako slib nebere :)), že jí ho vrátí, pokud se ona postará o to, aby následující dva roky bylo počasí nádherné. Poslední bod je, že chce aby jí dal jeho prvorození dítě, které bude mít s Hankou. Na to nechce Rainhard vůbec přistoupit, prý by to musela chtít Hanka (což pochopitelně chtít nebude). Lesana sleví na druhorozené dítě, ale Rainharda neobměkčí. Nakonec jí Rainhard slíbí, že pokud tolik chce dítě, že ho může mít on s ní. Víla s radostí souhlasí.


Pár hlášek:
Rainhard když poslouchá poznámky, že ne všichni jsou nadšení okrádat mrtvoly: VŠECHNO je tu po mrtvolách.

Róza: Jsme Vagabundi, děláme důležitou práci.

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 712
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Medieval World] Olomoucké kroniky - zápis

Příspěvek od fenikso » 22. 3. 2017, 17:24

Obrázek
Použitý obrázek

Kapitola XXVII.

Ze zápisků kronikáře Vincence:

V Moučné
Rainhard po rozhovoru s Lesanou dojde k názoru, že žezlo v Otově pokladnici má magické schopnosti. Požádá Vincence, aby mu objasnil jak se ovládá. Ten žezlo prozkoumá a nechtíc vyvolá silnou bouři. Samozřejmě se to hned pokusí napravit, ale žezlo pořád silně prší a na Vincencovu další snahu nereaguje.

Rainhard se vyptává Vincence, jak by mohl případně Lesanu sprovodit ze světa, Vincenc mu poradí, že by bylo lepší přenechat takovou "prácičku" na jiné magické bytosti, nebo se poradit s Tamarou. Protože Rainhard chce také za každou cenu zjistit, jak se žezlo ovládá, vyráží za Tamarou do Boskovic. Cesta ale není pohodlná, protože stále prší (skoro jako by žezlo bouřku přitahovalo). Jede tedy pomaleji než čekal a na cestě musí přenocovat pod širákem.

Večer Rainharda navštíví Lesana a začal plnit své sliby. Rainhard doufá, že žezlo je dobře ukryté a vymlouvá se, Lesaně nabídne jen večeři s tím, že slib splní později. Lesana se s tím spokojí a Rainhard pokračuje v cestě do Boskovic. Tam ale Tamaru nenachází a rozhodl se na ni počkat.

Edvard se stará o vojáky a jejich přípravu, pro případné nečekané napadení tvrze. Kromě toho pokukuje po místních děvčatech.

V Boskovicích
Tamara se snaží řídit panství a ve volném čase sbírá s Ninou bylinky. Podaří se jí získat informace o místní "bábě kořenářce". V noci ji navštíví vílí posel od Paní ptáků v podobě poštolky a vyžaduje splnění slibu. Tamara s Ninou se vydají splnit slib a víla je přenese na tajemnou louku.

V Hradišti
Když v Moučné skončí bouřka vyrazí Vincenc do kláštera v Hradišti, kde doufá že najde důležité informace. V klášteře splní svůj slib a přispěje penězi božím služebníkům. Všimne si, že opat Svatoslav na tom není se zdravím moc dobře a vyléčí ho. Požádá za tyto služby o přístup do knihovny, a o možnost promluvit si s jedním z nemocných (hledá pomateného rytíře, kterého očaroval mág u Olomouce).

Prozatím tedy studuje knihy o andělech a nachází informace o Ashael, podle tohoto zdroje je to anděl, který měl sestupovat na zem aby znovunastolil rovnováhu mezi světlem a temnotou. O tom, jak zapudit démony z tohoto světla prozatím nic nezjistí.

V Horní skále
Abigail s Rózou jdou špehovat do Vilémova hradu. Po krátkých výzvědách v hospodě se rozhodnou, že se v hradu nechají zaměstnat. V noci se vydají do skladiště, kde doufají ze odhalí, kde bere Vilém tolik kvalitního kamene na stavbu hradu. Při cestě do skladiště chytnou strážní Rózu, ale ta se vymluví že jde za milencem.

Ve skladišti zjistí, že nekvalitní kámen (téměř štěrk) přivezený z lomu zpracovávají zakrslé bytosti po nocích na parádní kamenné kvádry. Při zpáteční cestě Rózu opět chytnou, ale ta se duchapřítomně přitiskne k Abigail, společně vypadají jako milenecký pár a tak strážné opět zmatou.

Další důležitá informace, kterou zjistí je, že hradby ještě zdaleka nejsou hotové a ze severní strany je hrad zranitelný, dokonce by se dalo v noci nejspíše proplížit za pařezy, které nikdo neodstranil. S informacemi se obě rozhodnou opusit hrad ještě tu noc a odjet do Moučné. Při útěku si jich stráže všimnou a začnou je pronásledovat. Po krátké noční honičce jim ale obě dámy utečou.


Pár hlášek:
Tamara se podívá ne Edvardův deník: Ty si nic neboostujes?! Koho jsem si to vzala?

Edvard přemýšlí, že by byl Tamaře nevěrný. Ta mu naštvaně skočí do řeči:
Hele, od té doby co jsme manželé jsem tě nepodv...
Všichni si vzpomenou jak asi 3 hodiny po obřadu svedla Johana.

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 712
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Medieval World] Olomoucké kroniky - zápis

Příspěvek od fenikso » 30. 3. 2017, 13:36

Obrázek
Použitý obrázek

Kapitola XXVIII.

Ze zápisků kronikáře Vincence:

V Boskovicích
Rainhard po delší době navštěvuje kostel, snad aby se pomodlil, snad aby si Bohu postěžoval. V kostele ho navštíví poštolka, tedy víla, která se vydává za posla Paní ptáků. Protože Rainhard na tyhle nadpřirozené věci není, dá jí docela dost práce jej přesvědčit, že Tamara potřebuje jeho pomoc a pokud odmítne, tak zemře. Ranharda nejspíše přesvědčí až okamžik, když vílu chytí do kravaty, že by jí mohl krk zlomit jako větvičku, ale ona neprojeví ani náznak strachu (ve skutečnosti spokojeně zavrní, jako kočka).

Následuje dohadování o ceně toho, že Rainhardovi pomůže a přenese jej k Tamaře, navíc se chce Rainhard poté dostat zpět do Moučné i se svými věcmi a koněm. I to mu víla slíbí, chce za to jen maličkost - první věc, kterou si Rainhard zamiluje při cestě do Slezska. Rainhard je obezřetný a na nabídku nepřistoupí, protože to nejen smrdí průšvihem, ale navíc vůbec neměl v plánu cestovat do Slezska. Nakonec ho víla umluví na jiný slib, že ona může dát nějakou nabídku jednomu z jeho mužů a Rainhard do toho nesmí zasahovat.

V Hradišti
Vincenc najde knihu o vymítaní démonů, kterou nepozorovaně ukradne. Pak navštíví začarovaného rytíře. Při rozmluvě s ním dojde k malé nehodě. Vincencovi se při snaze prohlédnout okolnosti rytířova prokletí zjeví samotný čaroděj, který rytíře proklel, a oznámí Vincencovi, že i on sám je teď prokletý a mám týden na to, aby čaroděje vyhledal, jinak kletba začne působit. Vincenc se s problémem obrátí k nejvyššímu a získá před kletbou ochranu... za podmínky že nebude hřešit. Pak vyráží zpět do Moučné.

V Moučné:
Edvard se v Moučné nudí, rád by vyrazil do Slezska, ale slíbil Rainhardovi pomoci mu s útokem na Viléma. Dá znovu veškeré vojsko z Moučné, včetně Gregorových vidláků, pěkně do latě, a pak už opravdu nemá do čeho píchnout. Rainhard je stále pryč a počasí za nic nestojí. Edvard se snaží svádět Hanku a po několika pohárech vína dostanou chuť na společnou koupel, která se postupně tak nějak zvrhává. Edvard se dozví, že Hanka je zklamaná, že si ji nevzal on, dokud měl ještě možnost jejího otce požádat o její ruku, ale teď už je vše jinak. Ve značném stádiu opilosti spolu skončí v posteli (pro Edvarda: ne jen platonicky) a jak známo, tohle se v tvrzi rozhodně neutají.

Samira má obavy, že mince, kterou sebrala v jeskyni dává démonovi moc nad jejím spánke, a tak požádá svou přítelkyni, ať na ni v noci dává pozor a dá jí vědět, kdyby mluvila ze spaní. A opravdu, ze snů mluví o jakési bráně, ale více detailů se nedozví. Samira začíná přemýšlet, že by zasypanou bránu ve skalách na sever od Moučné šli zkontrolovat.

Ve Faerii
Reinhard se potkává s Tamarou a Ninou. Hned po Tamaře chce, ať se podívá na žezlo a řekne mu jak funguje. Všichni jsou jeho zkoumáním tak zaneprázdněni, že si nevšimnou skupiny elfů, která je s napnutými luky obklíčí. Chtějí je vykázat ze své země a to dosti neurvale - zdá se, že na místě, kudy do Faerie vstoupili je propast.

Po intenzivní komunikaci a malému nedorozumění (jeden z elfů nabude přesvědčení, že jej Reinhard vyzval na souboj, z kterého se Reinhard vymluví, čímž ztratí před elfy svoji důstojnost), se Tamaře podaří elfy přesvědčit, že jdou navštívit Ptačí paní. Musí ještě od elfů vykoupit Reinharda, ale vzhledem k tomu, že jej elfové považují za podřadného, tak je cena velmi nízká.

Když dorazí k obydlí Ptačí paní narazí na Strážce, který je donutí odevzdat všechny železné věci (zbraně, brnění a tak). Ptačí paní od nich potřebuje, aby pomohli osvobodit jejího podřízeného, kterého zajali obři. Tamara si připraví otrávený lektvar a Rainhard se pokusí vyjednat si lepší výzbroj, ale nakonec mu musí stačit jen meč a štít z lehké slitiny. Jako odměnu si oba vyjednají možnost proměnit se na ptáky, s čímž Paní ptáků souhlasí, ale její úsměv prozrazuje, že v odměně bude nejeden háček. Rainhard s Tamarou vyrazí na cestu. Už jsou na dohled hradu obrů, ale v cestě jim stojí tajemný labyrint.

V Moučné
Edvard se začal nudit (Hanka se ráno snaží tvářit "jako-by-nic") a uvažuje o útoku na Vilémův hrad. Zburcuje vidláky ze Šternberka a Reinherdovi muže a s tímto výkvětem ozbrojenců opravdu zaútočí.

Vincenc se Samirou zůstávají v Moučné a studují knihu o démonech, naopak Rósa se k útoku přidá.

Edvard a nejlepší Reinhardovi muži se proplíží přes nedostavené hradby do hradu, podaří se jim prorazit obranu otevřít bránu. Vidláci pod vedením Rózy pak vniknou do hradu a začne pořádná mela. Vše jde nad očekávání dobře, obránci jsou překvapení a hrad už je, nečekaně, téměř celý obsazen. Vilém se ale zabarikádoval s posledními obránci v hradní věži.

Róza s Edvardem je ale přesvědčí, že bude lepší se vzdát a přežít. Poslední Vilémovi věrní jej vydají výměnou za možnost odejít, Vilém je zajat Edvardem. Při loupení pokladnice hradu Rósu překvapil poslední obránce a velmi těžce ji poraní.


Pár hlášek:
MC: Dáš si [highlight na] weird.
Reinhard: Pane Bože!

Edvard dva dny po svatbě při rozhovoru s Hankou: Naše manšelství už je jen formalita poslední dobou...

Vincenc poté, co jako ochranu před kletbou nesmí hřešit: Je to hřích, poslat někoho do prdele?

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 712
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Medieval World] Olomoucké kroniky - zápis

Příspěvek od fenikso » 30. 3. 2017, 13:47

Drahá Samiro a Vincenci,

Studium zakázaných knih občas nebývá zbytečné. Občas...

When you perform exorcism ritual, cite your prayers and words of Solomon, then roll+weird. ✦On a 10+, the demon or devil has to leave the body or region it was occupying, it takes 3-harm (ap) and cannot retaliate until next equinox or solstice. ✦On a 7–9, it will defend itself and put out a fight. Take 2-harm (ap) and take harm move, it takes 2-harm (ap) too. If you do not loose consciousness, it has to leave now, but can retaliate with next sunset or sunrise. ✦On a miss, it finds a week spot in your soul. This will become ugly really quick.
Your first exorcism is at -3. With every next devil or demon you get +1 up to 0 total.

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 712
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Medieval World] Olomoucké kroniky - zápis

Příspěvek od fenikso » 5. 4. 2017, 15:03

Obrázek
Použitý obrázek

Kapitola XXIX.

Ze zápisků kronikáře Vincence:

Vilémův hrad
Edvard se snaží zabezpečit dobytý hrad a v rámci možností mu to docela jde. Hanka ale na něj tlačí, aby Viléma popravil. Edvard ji přesvědčí, že se bude konat soud, po kterém bude moci Viléma popravit, ale do té doby je proti rodovým mstám. Poté Edvard posílá posla do Moučné pro Vincence, protože schopný léčitel by se hodil.

Moučná
Díky různému plynutí času ve Faerií se Rainhard v předvečer útoku na hrad vrací domů. Ráno nachází Vincence a Samiru v jedné místnosti – Samira spí ve Vincencově posteli, Vincenc leží ale jinde. Pojme nejasné podezření, ale vše se vysvětlí, když se dozví, si večer "jen četli knihu".

Brzy nato dorazí za Vincencem Edvardův posel, který prosí Vincence o pomoc, protože Róza byla těžce raněna a potřebuje pořádného lékaře. S Vincencem vyrazí na Vilémům (vlastně už Rainhardův) hrad i Rainhard.

Rainhardův hrad
Když dorazí Rainhard do hradu, hned ho konfrontuje Hanka a žádá, aby nechal popravit Viléma. Ten prohlásí, že Vilém je Edvardův zajatec a jeho zodpovědnost. Vincenc mezitím dá dohromady Rózu. Rainhard se od ní pak snaží zjistit, co se stalo s pokladem. Podezření padne na Róziny vagabundy. Rainhard vezme dva své muže a jde vagabundy hledat. Když je najde, ti samozřejmě nejsou vůbec ochotní mu cokoli říct. Dojde tedy na pádné argumenty a jednu ránu, která jednomu z vagabundů zlomí čelist. To nakonec vagabundy přesvědčí a svoji kořist vydají.

Na hradě mezitím Hanka konečně přesvědčí Edvarda a ten Viléma popraví. Asi je trochu nervózní a setne ho až na potřetí. Pomocníky, které u toho měl, později zkouší opít a pak i uplatit, aby na tuto epizodku, kdy se bývalý hradní pán svíjá v agónii na zemi a mení spoře osvětlené sklepení v přízrak z nočních můr, zapomněli.

Vincencovi se podaří přesvědčit Edvarda i Rainharda, aby mu pomohli zabít kouzelníka, který ho proklel, a jeho bandu.

Rainhard zpět v hradě rozdělí většinu peněz z Vilémovy pokladnice mezi vagabundy, žoldnéře, Edvarda, Jonáše, Gregora a Hanku, něco málo si nechá. Nakonec řeší, jak se dostat do zamčeného skladiště, ve kterém je poškozený zámek se zalomeným paklíčem. Práce se ujme Vincenc a pomocí páky a party chlapů vysazují okované dveře.

V Moučné
Samira nechá své lidi vyrábět náboženské předměty s tématikou Ashael. Pak s dvojicí akrobatů a zbrojnošem Silvánem vydá k zasypané jeskyni, ve které našli démonickou bránu. Okolí jde prozkoumat sama. Nemá z toho místa vůbec dobrý pocit, zjistí, že bránu chce využít nějaká jiná, o mnoho mocnější bytost, než démon, kterého poslala zpět do podsvětí. Jako jediná možnost ji napadá nechat celou jeskyni vysvětit a možná zde i postavit kapli a tak bránu do pekel navždy zapečetit. Samira se vrací, nicméně než dorazí ke svým společníkům napadnou ji dvě stínové bytosti. Je těžce zraněna a dokáže stíny odrazit bariérou víry, ve chvíli kdy hluk přiláká zbytek skupiny se světlem, stíny se vytratí.

Rainhardův hrad
Rainhard se snaží získat dárek pro Lesanu, jde se tedy poradit s Vincencem. Rósa mu sežene dřevěnou sošku sokola. Dále chce po Vincencovi, ať mu vyrobí lektvary na posílení sebe sama a na oslabení víly. K tomu ale potřebují suroviny, které se rozhodnou sehnat u místní báby kořenářky. Ta je ve skutečnosti docela mladého vzhledu a je dosti nevraživá k novým pánům. I přes její nepřátelství se rozhodnou provést obchod. Žena viní dobyvatele ze smrti malého dítěte a chce se pomstít. Těžce poraní Vincence, kterého pak zachrání Rainhard a kořenářku zabije. Vincencova zranění nakonec nejsou tak vážná, přijde jen o kus ucha a má novou fešnou jizvu na obličeji, takže Rainhardovi oba lektvary namíchá.


Pár hlášek:
MC dokončuje popis zprávy od Edvarda pro Vincence: ...a o odměně nic.
Edvard: Mě odměna nikdy nezajímala.
MC kývne k Vincenci: Ale ho ano!

Vincenc: Rozhlédnu se po hradu a... já vlastně nemůžu hřešit, takže nic.

Edvard (chvíli po popravě Viléma): Copak jsem nájemný vrah?

Rainhard: Slyšel jsem, že tví chlapi jsou dobří řemeslníci.
Hráčka Rózy: Mám poker-face.

Vincenc radí Rainhardovi, co by mohlo Lesanu jako dárek potěšit: Co takovou kolébku?
Rainhard: Uh huh?

Rainhard se ptá MC, jestli někdo prozradí Hančinu nevěru: Co v Moučné, nikdo nic neřekl?
MC: Ne, nechtějí umřít.
Samira: Ale hihňali se.

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 712
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Medieval World] Olomoucké kroniky - zápis

Příspěvek od fenikso » 11. 4. 2017, 12:12

Obrázek
Použitý obrázek

Kapitola XXX.

Ze zápisků kronikáře Vincence:

Ve Faerii, bludiště (den před útokem na Vilémův hrad)
Rainhard je pořád ve Faerii a spolu s Tamarou a Ninou se pokouší překonat bludiště tak, že přejdou po vrcholcích jeho stěn. Ty ale nejsou moc stabilní, kamení se drolí a rozpadá, Nina uklouzne a Tamara, když ji chytá, sletí s ní. Trochu se potlučou, což není takový problém, jako to, že místní bestie si z nich chce udělat večeři. Situaci navíc ztěžuje magická mlha, kterou předtím Tamara přivolala, aby je z hardu obři nemohli vidět.

Ninu stihne Rainhard vytáhnout, ale než dokáže pomoci i Tamaře, tak ji z mlhy napadne vystřelenými ostny neznámý tvor a lehce ji zraní. Před netvorem všichni utečou (Tamara po zemi, ostatní po zdech) až na konec labyrintu, který je opatřen vraty. Tamara zastraší netvora a Rainhard využije získaného času, aby jí dveře mezitím otevřel. Dost se u toho zapotí, protože celá brána i závora na ní odpovídají obří velikosti. Jakmile mohou, všichni vyrazí do obřího hradu stokou, ze které Rainhard vypáčí mříž.

Rainhardův hrad (den po útoku na hrad)
Vincenc zjistí, že Vilém byl zavražděn a domluví se s Rózou, aby vagabundi pomohli uklidit sklepení a odstranit tak důkazy. Poté se společně připravují na setkání s gnómy ve skladišti. Ti požadují splnění smlouvy a chtějí zpět svoji truhlu zlata. Smlouva dojde naplnění týden po tom, co gnómové dokončí smluvenou práci. Vincenc s Rózou se rozhodnou zlato hledat ve Vilémových komnatách. Najdou však pouze tajnou chodbu vedoucí do padělatelské místnosti, získají falešné kompromitující materiály na pána z Drahotuše, opata z Velehradu a pána z Pernštejna.

Ve Faerii, hrad obrů
Rainhard, Tamara a Nina se stokou dostanou dovnitř hradu. Tamara použije prsten od Ptačí paní a pomocí krve své a svých společníků (jelikož jí došly myliny a jiné zásoby podivných věcí, které potřebuje na svou magii) dokáže zaměřit zajatce.

Prvních dva obří strážné odláká Nina a Rainhard a Tamarou mohou vstoupit do místnosti se zajatcem. Je to spíše trůní sál krále obrů v severském stylu. Naštěstí král, jeho otrokyně i velký pes právě spí. Zajatec je v ve své ptačí podobě zavřený v kleci na stole.

Tamara sebere klec, ale probudí přitom psa. Rychle osvobodí zajatce, zabijí psa a utíkají zpátky do stok, protože obři vyvolali poplach. Tady se setkají s Ninou a utíkají zpět k bludišti. Rainhard se ale v bludišti ztratí a je napaden štírobrazem (jakýmsi křížencem štíra a dikobraza). Po krátké potyčce mu nezraněn uteče. Když potká Tamaru s Ninou všichni vyrazí k Ptačí paní, kde dostanou za odměnu dva kouzelné prsteny, které je prý dokáží změnit v ptáka. Poštolčí víla je po splnění úkolu vrátí na domluvená místa: Rainharda do Moučné, Tamaru s Ninou do Boskovic.

Rainhard zjišťuje, že magické žezlo nechal u Tamary, která je teď pěkně daleko. Kleje a posílá Karlíka s družinou do Boskovic, aby Tamaře vyřídili, že má "přijet se všemi věcmi, které jí nepatří". Poté, co Rainhard s Rózou zjistí, že jediná osoba, která asi něco o zlatě ví, je Kryšpín, který do bitvě utekl do Boskovic, Róza se vydává s Karlíkem do Boskovic také.


Pár hlášek:
Rainhard reaguje na Tamařino obhajování Edvarda: A co Rainhard, který tě jde zachraňovat jen tak?
Tamara: No ty jsi magor!

Rainhard se nedůvěřivě dívá na odměnu od Ptačí paní, prsten, který má mít moc proměnit jej na ptáka:
A budu umět lítat, nebo jenom kiwi?

Róza z Rainhardem řeší možné výměny partnerů...
Rainhard: Ale ona už je ženatá!
Róza: Však ty jsi taky vdaný!

Tamara přemýšlí, jak přesvědčí Edvarda, aby pro ni někoho zabil, zkouší si řeč:
Když to děláš pro milenky, co bys neudělal pro svou ženu?

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 712
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Medieval World] Olomoucké kroniky - zápis

Příspěvek od fenikso » 20. 4. 2017, 13:22

Obrázek
Použitý obrázek

Kapitola XXXI.

Ze zápisků kronikáře Vincence:

Uplynul týden. Vincenc v okolí Moučné zahlédl několik démonických stínů, jak se plíží krajinou, a řekl to Rainhardovi. Edvard se snažil v Moučné zotavit a znovu se intimně sblížil s Hankou, bohužel o tom ví také všerad, Rainhardova pravá žldnéřská ruka. Róze a jejím vagabundům se daří veškeré kšefty a tak přiměřeně bohatnou. Tamara dorazí do Moučné v doprovodu Karlíka. Rainhard dokázal "své" panství stabilizovat tak, aby se výdaje a příjmy rozumně vyrovnaly a nerozpadlo se mu to všechno jako domeček z karet.

Moučná a okolí
Edvard si půjčí od Vincence peníze, aby si mohl koupit Všeradovu mlčenlivost. Ten je spokojen a slíbí mu, že pokud by potřebovali "pohlídat", tak že s tím nemá problém.

Ashael navštíví Samiru a chce se s ní projít. Během procházky se jí po svém snaží vysvětlit, jaká jsou pravidla boje Temnoty se Světlem a jak je potřeba podvádět, aby i při stejném počtu tahů byl nakonec jazýček vah nakloněn jedné ze stran, která bude tou vítěznou. Nakonec Samiře nabídne, že vyléčí její tělo, když zničí polo-démonickou stvůru v Jeseníkách, která na místě kam boží pomoc nedohlédne masakruje nebohé rodiny polských osadníků. Samira souhlasí a Ashael jí vyléčí většinu zranění včetně starých jizev. Samira se také dozví, že stvůra dokáže měnit svou podstatu z démonické blíže k lidské, což ji činí sice vělmi nebezpečnou (protože lépe chápe ledské vnímání a pocity), ale i zranitelnou, protože pokud by byla zrovna člověkem, lze ji trvale zabít.

Vincenc předá Rainhardovi informace o gnómech a Vilémově smrti. Rainhard jde hned za Edvardem a obviní ho, že mu něco důležitého tají. Edvard je celkem zmatený, protože neví jestli Rainhard mluví a popravě Viléma nebo o Hančině nevěře. Málem dojde i na souboj. Napětí zmírní Tamara, která zrovna dorazila z Boskovic a oba pány uklidní.

Když pak jde Tamara s Rainhardem na oběd, přidá se k nim i Vincenc, který se Tamaře zmíní, že spolu s ostatními hodlají zabít černokněžníka, co loupí se svojí bandou u Olomouce. Tamaru zláká vidina možného magického lupu a přidá se k výpravě. Tamara vrací magické žezlo.

Rainhard stihne ještě před odjezdem vyslechnout Kryšpína (bývalého Vilémova sluhu), kterého přivezl Karlík z Boskovic. Získá od něj informace, kde přibližně se nachází poklad gnónů. Samira mu pomůže určit přesnou polohu. Nalezené zlato pak vrátí gnómům, Rainhard se dozví o tajných chodbách pod hradem. Promluví také s Hankou, která se mu přizná, že spí s Edvardem. Rainhard to celkem v klidu přijme, co už přijímá daleko hůř je, že Hanka nejen že se nerozhodla, ale vlastně mu na jeho podmínky a navržené možnosti tak trochu kašle.

Hanka se zastavuje za Tamarou a snaží se jí vyptat co se stalo, když ji tenkrát musela léčit, prý má vzpomínky v mlze. Snaží se dopátrat k tomu, jak došla ke zranění, které ji tehdy zmrzačilo. Vincenc za Samiřiny pomoci připraví posilující lektvary a skupina je připravena vyrazit.

Výprava na černokněžníka
Plán je jednoduchý: vydávat se za obchodní karavanu (tu malou armádu, co se chce přidat na tažení do Slezska nechávají pár dní za sebou), nechat se přepadnout a pak všechny pobít.

Vše jde podle plánu a skupina je napadena. Útok zezadu je úspěšně odražen pomocí střelby z luků a kuší. Edvard sám zastaví útok zepředu a chrání vůz, na kterém jede většina skupiny, před jezdci. Se svahu ale zaútočí další skupina lapků a pokropí vůz šípy. Vincenc jich hrdinně schytá nejvíce.

Rainhard vyběhne do kopce kryt štítem, napadne lučištníky zblízka a rozpráší je. V té chvíli se objeví černokněžník. Tamara, která celou situaci bedlivě pozorovala z vozu povstane a pronese kletbu:

Magické síly tvé vezmu si,
pro slávu Morany ve smrti,
Duši tvou odešlu v podsvětí,
když ústa tvá cokoli odvětí odvětí.


Když je kouzelník umlčen a zbaven magické síly, Rainhard, který je k němu nejblíž, zaútočí. Boj to není snadný, protože soupeř je i dobrý šermíř. Černokněžník je Rainhardem zabit, ale jeden z přeživších lučištníků se k Rainhardovi v okamžiku nepozornosti přiblížil a teď mu vráží čepel krátkého meče do boku. Edvard ale přispěchá na pomoc a posledního nepřítele dorazí. Vincenc ošetčí Rainharda a následuje dělení kořisti. Vagabundi a žoldnéři berou co se dá, Tamara vypreparovává černokněžníkovo srdce.


Pár hlášek:
Rainhard: Kuše... Pokrok nezastavíš!

GM k Samiře: Můžeš si za slíbenou pomoc Ashael vyléčit zranění a 2 scary.
Vincenc: Proč já přestal tu Ashael uctívat?!

Edvard k Tamaře: Nechme té diskuze, ty sis to užila, já taky.

Rainhard: Celá akce se jmenuje "Možná přijde i kouzelník".

Uživatelský avatar
fenikso
Příspěvky: 712
Registrován: 11. 10. 2009, 09:58
Bydliště: Brno

Re: [Medieval World] Olomoucké kroniky - zápis

Příspěvek od fenikso » 24. 4. 2017, 13:03

Obrázek
Použitý obrázek

Kapitola XXXII.

Ze zápisků kronikáře Vincence:

Olomouc
Vincenc se Samirou získali odměnu za zabití černokněžníka, kterou pak mezi všechny zúčastněné rozdělil. Část odměny je ve stříbře, část v potravinách, patrně dotováno z okolních vesnic, které nájezdy lapků nejvíce trpěly. Každý nakoupil zásoby podle svého uvážení a skupina se rozdělila: Samira, Tamara a Vincenc vyrazí do vesnice v Jeseníkách, aby ji osvobodili od démona. Abigail, Edvard, Rainhard a Róza jedou do Slezska pomoct potlačit povstání.

Slezsko
Za pochmurného deštivého počasí dorazí skupina do tábora co obléhá město Nisu. Nálada v táboře je nevalná: vojenské úspěchy jsou spíše slabší a šušká se, že někdo propašoval obráncům nové zásoby. Edvard se setkává se starými kamarády co už potkal v Olomouci. Rainhard zjišťuje, jak vypadají mocenské a společenské vztahy mezi jednotlivými skupinami obléhajících.

Abigail se snaží si přivydělat předváděním komediantských kousků a pozoruje městské hradby. Při tom objeví dvě možné slabiny: opevněnou branku a místo, odkud by se dalo na hradby snadno vylézt. Róza vyráží s vagabundy do blízké vesnice, kde předpokládá, že se nachází pašeráci. Vydává se za rodilou Polku, která podporuje obránce a podaří se jí vesničany přesvědčit, že ona a její skupina je ta pravá která bude zásoby pašovat dále.

Jeseníky
V Bruntálu získají Tamara i Samira nějaké zásoby, hlavně pro své alchymistické a magické potřeby. Vincenc se dozví kusé informace o mechové nestvůře, která dokáže měnit podobu a v okolí Jeseníků strašívala. Takto vybaveni vyrazí do divočiny. Po cestě si Vincenc všimne, že je sleduje podezřelá vrána. Aby ji polapili, musí všichni spolupracovat, přiotráví ji, přesto i tak utrží několik drobnějších či vážnějších zranění.

Tamara se rozhodne vyvolat mocnou rituální magii. Vytvoří pentagram a nahá provede rituál, s pomocí srdce černokněžníka a kouzelných bylinek se jí podaří ovládnout některé jeho schopnosti (iluzorní amulet, služby ohnivého Ifríta a stínových bytostí). S nabytou mocí jde Tamara vyslechnout zajatou vránu (umí mluvit řečí zvířat).

Zjistí pár zajímavých informací, ale většinu času se jí snaží vrána vyhrožovat, že její pán, kníže pekel, je stáhne z kůže. A že Tamaru ušetří, pokud ji ona pustí. Jakmile má Tamara pocit, že z vrány už více informací nezíská, nečekaně ji ubodá dýkou a ohrozí tak i ostatní, kteří vránu drží. Pak použije část její krve k tomu, aby dokázala stopovat jejího pána a zbytek Vincenc zpracuje pro pozdější použití.

Slezsko
Rainhard jde navštívit Taťánu z Wrocławi, což je šlechtična, která si na bitevním poli získala u části oblehatelů určitý respekt. Aby jí sám dokázal své bojové kvality podstoupí pěstní souboj s jedním z jejich strážců. Nakonec je rád za remízu, ale Taťáně to stačí. Společně pak naplánují jak obsadit město – propašovat do něj otrávené jídlo a dorazit oslabené obránce.

Taťána slíbí, že sežene vhodný jed a Rainhard lidi, co jej dostanou do města. Tím úkolem pověří Rózu která to, po tom co převzala úlohu pašeráků, hravě zvládne. Otrávené jídlo se podaří propašovat do města a po čtyřech dnech jsou obránci už citelně oslabení, aby se na město mohl vést úspěšný útok. Edvard mezi tím pomůže pozvednout ducha útočníků a společně postaví nové obléhací stroje, pár věží, beranidla, žebříky.

Jeseníky
Skupina dorazí až k jedné z osad, kde má sídlit démon. Ta je na první pohled divná – neudržovaná, je v ní málo lidí a uprostřed ní hoří oheň. Při pozorování je překvapí tři vesničané se psem. Samira si s nimi povídá a přijme jejich pozvání do vesnice. Tamara si na nich ale všimne podezřelých drobností (zvláštní nehty a chování) a naznačí Samiře, že s návštěvou raději počkají.

To se ale vesničanům nelíbí a začnou být trochu agresivní a nutit skupinu ať jde do vesnice hned. Dřív než se situace ještě stačí vyhrotit, tak je Tamara spálí pomocí Ifrítovi magie. Samira se jí v tom pokusí zabránit, ale neúspěšně. Z vesničanů zbyl jen popel a ohořelé kosti, protože to určitě bylo z vesnice vidět, tak se před další akcí všichni raději stáhnou do lesa, aby je případní pronásledovatelé nenašli tak snadno.


Pár hlášek:
Edvard komentuje blížící se narození Tamařina potomka: Hlavně, ať je to zdravé. A nemá to kopýtka.

Samira: Jsem ráda, že mě na mé vlastní výpravě vezmete do party.

Edvard: Přece nebudeme čekat, až bude pěkné počasí? Co pak?
MC: Pak se budete opalovat!

MC: Budeš podvádět?
Rainhard: Já a podvádět?! … Samozřejmě!

Vrána k Tamaře: Pokud mě pustíš, můj pán tě nezabije.
Tamara, která zrovna získala schopnosti černokněžníka, neodpoví a jen se zeširoka usměje.

Vrána: Můj pán je kníže pekel.
Edvard radí Tamaře: Zeptej se jí, jestli je pořád svobodný.

Edvard: Postavíme obléhací stroje.
Rainhard: Českého osla, místo trojského koně.

MC k hráčce Tamary: Předveď nám, jak to vypadá, když chceš vyvolat mocnou ohnivou bytost.
Tamara se postaví, rozpřáhne ruce a nedechne se...

Hráčka Rózy: Hlavně nám nevzbuď dítě!

Odpovědět

Zpět na „Vaše hry - příprava, rady, zápisy“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host