[Chuubo] Pampelišky - diskuse
Re: [Chuubo] Pampelišky v trávě
Co by rekli nevim, ale muzu ti rict, na kolik by to bylo stran.Karotka píše:By mě zajímalo, co by na to řekl Marky nebo Jerson.
“And, for an instant, she stared directly into those soft blue eyes and knew, with an instinctive mammalian certainty, that the exceedingly rich were no longer even remotely human.”
― William Gibson, Count Zero
― William Gibson, Count Zero
Re: [Chuubo] Pampelišky v trávě
Samantha "Sam" Irwing
Milý deníčku, mám skilly:
Arogance III
Cool II
Motorka I
Punk rock I
Drogy I
Perky:
(Superior) Inscrutability I (Není mi vidět do hlavy)
Rebelská support aura I (Jednou za kapitolu můžu dát komukoli +1 tool na rebelování, pokud je v mé blízkosti. Nebo má aspoň na sobě moji bundu)
(Superior) Únik z pout I
(Superior) Dreamer I
Connections:
Alex II
Damián I
Bond:
Rebelka bez příčiny II
Další schopnosti, vlastnosti, atd.
Recharge token - koncert v Damiánově/Alexině stodole.
Akademické schopnosti - mizerné
Atletické - překvapivě dobré
Krevní skupina B+
Oblíbené pití: gin&tonik
Oblíbené jídlo: Huckleberry pie
Spirit animal: Liška
Emotion XP: high five/fistbump
Generic quest: Work and Study (hraní/skládání čehokoli, u čeho můžu říct "There is no future")
Hotový emptiness ark lvl I; questy:
Beautiful and Far Away
Fascination
Poisoned (Storyline Version)
The Trials of the Sun (Simplified)
Above the Fray (Simplified)
Zatím 164 exp.
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.
Re: [Chuubo] Pampelišky v trávě
Myslim, že ti chybí odměny za dokončený arc:
For a mortal PC, level 0 Arcs come with the following benefits:Each completed Arc gives a mortal character:
- a level 2 Bond
- an Affliction tied to the Arc Trait’s rating and
- a level 0 Arc Trait, which isn’t inherently useful but can become so later on.
The first Arc usually takes 120 XP to complete; after that, the HG should set the target based on the advancement rate they or the group as a whole would like.
- +1 to the Arc Trait
- +1 Skill Point to an existing Skill, +1 to an existing Bond, or a new level 1 Bond
- a new level 1 Skill, and
- you can optionally move a point from an existing Skill into the new Skill.
If you reach Arc level 3, you’ll also get a new Affliction tied to that Arc.
“And, for an instant, she stared directly into those soft blue eyes and knew, with an instinctive mammalian certainty, that the exceedingly rich were no longer even remotely human.”
― William Gibson, Count Zero
― William Gibson, Count Zero
Re: [Chuubo] Pampelišky v trávě
Alex Smith
Akademické skilly: nadprůměrné
Atletické skilly: průměrné
Krevní skupina: A
Oblíbená jídla: Pizza, zmrzlina, jablečný koláč
Zvíře / horoskop: vlk
Skilly:
Kindness 2
Detroit Girl 2
Perseverance 2
Sharp 2
Bond:
I (must) get involved 2
Connections:
Sam 1
Alice 1
Michelle 1
Perky:
Superior Senses 1
Shine 1
Superior Immortality 1
Basic quest: Zelena otaceci tabulka Alex / Living weapon
Emotion XP> Shiver of wonder/terror
Akademické skilly: nadprůměrné
Atletické skilly: průměrné
Krevní skupina: A
Oblíbená jídla: Pizza, zmrzlina, jablečný koláč
Zvíře / horoskop: vlk
Skilly:
Kindness 2
Detroit Girl 2
Perseverance 2
Sharp 2
Bond:
I (must) get involved 2
Connections:
Sam 1
Alice 1
Michelle 1
Perky:
Superior Senses 1
Shine 1
Superior Immortality 1
Basic quest: Zelena otaceci tabulka Alex / Living weapon
Emotion XP> Shiver of wonder/terror
“And, for an instant, she stared directly into those soft blue eyes and knew, with an instinctive mammalian certainty, that the exceedingly rich were no longer even remotely human.”
― William Gibson, Count Zero
― William Gibson, Count Zero
Re: [Chuubo] Pampelišky v trávě
Nasel jsem toho starsiho agenta!!!
“And, for an instant, she stared directly into those soft blue eyes and knew, with an instinctive mammalian certainty, that the exceedingly rich were no longer even remotely human.”
― William Gibson, Count Zero
― William Gibson, Count Zero
Re: [Chuubo] Pampelišky v trávě
Kniha 6 - ten, jenž bývá jmény Smrt, první z Jezdců, pán říše smrti, hlava Bezútěšné akademie nazýván
(mechanická poznámka, tentokrát na začátku:
Alex ukončila Mystic Arc a vzala si druhý Mystic, první quest Down. Jako odměnu za quest si pořídila skill „Superior Immortality 1“. Jako odměnu za dokončení Arcu si pořídila nový skill „Superior Hunter 1“ a Sharp 2 -> 3 - nebo, na to zvýšení jsem úplně zapomněl, protože jsme řešili, jestli si má pořídit Superior Hunder, Superior Living Weapon, Superior Shapeshifter nebo Changeling 1, takže si možná zvýšila něco jiného? Hm. Možná bond na 3? Ale jak by řekl, Faskal, trojkový bond, to je dobré psycho.
Sam dokončila Emptiness Arc, zvýšila si Cool na 3 a někde sebrala Superior Dreamer 1, ale nejsem si jistý, jestli to je Perk nebo inherentní skill.
Sam si vzala Otherworldly Arc, první quest Door Into Memory)
...
Stály jsme se Sam ve frontě na jídlo, a diskutovaly nejnovější věci z fejsbůku. Mladší agent ve frontě před námi objednával borkůvkový koláč. „No a víš že zabili toho týpka, co jsme předtím viděly na pile a ještě předtím viděly dohadovat se s Williamsovými, žejo,“ řekla jsem, když agent začal trochu dávat pozor. Hned začal vypadat hrozně nenápadně, prohlížet si strop, a psát si něco do notýsku. Chvilku jsme to se Sam řešily, a pak se vrátily k instagramu.
...
Sam se sešla s ex-týpkem ve špatném baru. Řekla mu to, co vždycky. Je mezi nimi konec. Už si žádné další drogy nevezme. Už ho nepotřebuje. Řekl jí to, co vždycky. Rozmyslí si to. Připlazí se zpátky. Potřebuje ho.
Ale něco bylo jinak. Nezkoušela ho přesvědčit, oznamovala mu fakta. Neříkal jí sebějistě, jak věci budou, říkal to, jako když se tonoucí stébla chytá.
(tohle bylo z předchozí session, ale tématicky do téhle knihy)
...
Oliver mluvil s panem Woodem. Nebyl nadšený z toho, že má někoho zabít, zvlášť dvě studentky tak o rok mladší, než on sám. Zkoušel ho přesvědčit, že je to ztráta času, a že Willisams byl naprosto mimo, když říkal „ta holka je hrozba“.
Panu Woodovi je težké říct ne. Dovede holky do slévárny, aby se to vyřešit jednou pro vždy.
...
Sam jela na motorce. Dojel jí černý ford. Chvíli se s ní honil. Sam mu zkoušela ujet, ale když zkusil jet vedle ní, a stáhnout okénko, nechala ho. Byl to na první pohled kravaťák. Chtěl, aby zastavila. Sam se začala smát. Vytáhl pistoli, namířil na ní, a zopakoval to. Sam se zašklebila, a oznámila mu, že to neudělá.
Kravaťák stiskl spoušť. Kulka hvízdla kolem, a Sam to překvapilo. Ne tolik, aby se neušklíbla a v příští zastávce mu neujela.
(Proběhla tam nějaká výměna na téma skillů Motorka a Černej Ford a Cool a tak.)
...
Oliver dorazil do školy. Upravil si kravatu, a vydal se za matkou představenou. Vymyslel si jméno, představil se, a řekl, že by chtěl mluvit se svojí sestřenicí, dlouho se neviděli. Ukázal fotku Sam. Matka představená souhlasila, pokud budou pod dohledem, aby nedocházelo k žádným nepřítomnostem. Olivera to trochu překvapilo, ale abatyše Sam ani její rodině nic neodpustí. Zná svoje lidi.
(Oliver otočil skill Kravaťák 3 a udělal super dojem na matku představenou)
...
Ležela jsem na trávníku v sadu. Nebylo mi úplně dobře. Sam byla někde v tahu, a i kdyby, se Sam je těžké mluvit o věcech na kterých záleží. Poslouchá, to jo. Ale nic neřekne. A ani s vlčími smysli nepoznám co se jí honí hlavou.
Matka představená si povídala s nějakým kravaťákem. Nevypadal o moc starší, než já. Napřed mě napadlo, že patří k „borůvkovým koláčům“, jak říká Sam, ale tenhle vypadal jinak. Měl auru perfektního kravaťáka, to je pravda, ale v jeho pohybech bylo něco trochu víc ... dravčího? Nebo jak to říct. Vyzařoval sebedůvěru, ale něco bylo jinak.
Když domluvil s matkou představenou, začal se procházet po zahradě. Nenápadně mířil ke mě. Něco se ve mě pohlo. Zvedla jsem se do sedu, a podívala se mu do očí.
Začal mi vyhrožovat. Oznamovat mi, že nás i se Sam zabijí a tak. Že máme vypadnout z města. Chvíli předtím jsem měla problém ovládnout strach, že mě brzo zabije drogová mafie. Ale teď, tváří v tvář tomuhle chlápkovi, jsem cítila jen chlad, nebo možná výzvu? Jako by jedna šelma zdravila druhou. Měla jsem problém odtrhnout oči od jeho krční tepny.
Kravaťákova maska se začala trochu rozpadat. Vypadal trochu, že se mě bojí? Ne, to ne, ne úplně, ale vypadal znepokojeně. Měla jsem cítit uspokojení? Znechucení? Překvapení?
Necítila jsem nic.
Když odešel, sledovala jsem ho.
(Alex používala Sharp, aby četla týpka. Mám matnou vzpomínku, že tam ohledně sledování figurovala Decisive Action, ale kdo ví.)
...
Vrátil se k autu, které zaparkoval kousek od školy v lese. Nadával. Kouřil. Nadával. Hrál si s postolí. Nadával. Telefonoval. Nadával. Kouřil. Nadával. Ometal z auta jehličí. Nadával.
Když na motorce projela kolem Sam, vydal se zpátky do školy. Prošel kolem, a nevšiml si mě.
Narozdíl do Williamsovic dodávky bylo tohle auto nové, nic co bych dokázala otevřít a prohledat bez násilí. Aspoň jsem mu na okno nakreslila gangstera s nápisem „jsem drsnej“ s tommygunem a vůbec.
(Wicked Action)
...
Když jsem dorazila do školy, se Sam si povídal její „bratranec.“ Přidala jsem se.
Jeho nadřízený nás chce zabít. Když se nebudeme chtít nechat, stejně to nějak udělá, i kdyby měl zabít hromadu dalších lidí - třeba celý klášter. Pokud utečeme o kontinent vedle,
Maska úplně zmizela. Přiznal, že nás nechce zabít, ani nechce, aby nás někdo další zabil, a vymýšlel, jak to udělat. Musím přiznat, že jsme se Sam moc nespolupracovaly - Sam byla drsná punkerka jako obvykle, a mě něco říkalo, že bych měla šílet strachy, ale připadala jsem si jen unaveně.
Vymyslel plán - měl nás dotáhnout do slévárny na osmé, někdy večer. Tam nás zabijí. Ale když jim vrátíme všechny drogy, a budeme vypadat dost vystrašeně, třeba je dokáže přesvědčit, že aby nás nechali naživu a tak.
Sam připomněla, že všechny drogy mám teď já, někde schované, a měla pravdu. Souhlasila jsem, že je Oliverovi donesu, a zkusíme tu slévárnu.
(Oliver udělal Science, Faith and Sorcery, Sammie nebo Alex možná Decisive Action?)
...
Když odešel, odtáhla jsem Sam bokem, a začala na ní křičet.
Je to její vina. Musela se hrabat se Williamsovic dodávce. Musela se do všeho cpát. Teď jsou tu další týpci co nás chtějí zabít. Sam se jako obvykle tvářila, že se jí to vlastně netýka. Tváří se tak na cokoli. Nikdy neřekne, co si myslí. Nikdy neřekne, co si myslí. A když narazí na problém, jenom uteče.
Tohle jsem jí řekla. Řekla jsem, že už na to nemám, že už takhle dál nemůžu. Poslala mě někam. Cool punk způsobem.
Práskla bych dveřmi, kdyby tam nějaké byly. Místo toho jsem odešla do svého pokoje, a několik dalších hodin probrečela.
(„Get in fight with someone you care about“ je major goal v Down questu. „Break down from grief or shock“ je major goal v Down questu.
I když je to divné, tohle bylo Shared Reaction.)
...
Začalo mi být špatně. Svět se trochu točil, a vypadal ... rozmazaně? Vydala jsem se na záchod si opláchnout obličej, a stěží jsem tam došla. Zvracela jsem. Chvíli. Krev, myslím. Nejsem si jistá. Omdlela jsem schoulená v rohu, mezi dveřmi a umyvadlem.
(what do you know, tohle je taky major goal v Downu. Nejmenovaná spoluhráčka začala pokřikovat něco o munchkinech
)
...
Sam se vydala za Damiánem. Poděkovala mu za jeho drogy, ale rozhodla se, že si tu zapomínací věc nevezme. Dala jí Alex. Vyjádřila překvapení, že tu Recall bere celé město - vždyť ona je jedina, kdo z toho šílí. Taky zmínila, že ji možná dneska večer zabije drogový gang.
Damián jí vysvětlil, že ta věc se musí hodne ředit - jedna zkumavka je asi tak dost na celé město, takže Sam se trochu předávkovala. Že zapomínací věc poslala dál mu nevadilo - byl to dárek, takže si s ním může dělat co chce. Dokonce ji i přesvědčil, aby mu slíbila, že se dneska zabít nenechá.
...
Oliver si potvrdil s ostatními pašeráky, že slévárna platí, a pak se vydal na policii. Upravil si kravatu, a vydal se rovnou za šerifem. Přesvědčil ho, že patří k tajné operaci, a mají šanci odchytit drogový gang, dneska večer. Řekl se, že je jeho tajnou součástí, a že je potřebuje nalákat, aby se přiznali ke kdečemu.
Šerif mu uvěřil. Uvěřil mu i, že jde o separátní operaci, o které se „jeho kolegové“ nesmí dozvědět. Šerif přislíbil muže, všechny tři.
...
Svět moc nedával smysl. Mířila jsem do svého pokoje, chodba byla plná stínů a cizích pachů a pocitů a něco mě sledovalo a bylo to čím dál tím blíž a když to bylo až u mě tak jsem po tom vystartovala a ... a přirazila jsem Justina ke zdi, držela ho pod krkem. Vypadal vyděšeně.
Hned jsem ho pustila, omlouvala se, ustupovala, narazila na zeď, svezla se po ní na zem, objala si rukama kolena a rozbrečela se. Justin se mě teď bude bát, a ne neoprávněně - vůbec jsem nevěděla co dělám a mohla jsem mu ublížit.
Justin došel ke mně, pomohl mi vstát, odvedl mě do pokoje. Cestou asi stopadesátkrát zeptal, jestli jsem v pohodě. Neveřil mi, že jo. Vypadal, že se mu nechce mě nechat samotnou, ale zároveň akceptuje moje rozhodnutí.
Občas mám pocit, že je to poslední příčetný člověk v tomhle městě.
...
Začalo mi být dobře, a zase jsem začala vidět do všech možných temných koutů a slyšet věci co bych slyšet neměla, a vůbec všechno.
Sam měla další flashback. Říkala mi Jake. Jenom tentokrát nevypadala vyděšeně, nebo tak, uložila jsem jí do postele, půjčila si její motorku, vyzvedla drogy pro Olivera a dala mu je. Jenom to, co Sam ukradla, ne tu zapomínací věcičku.
Oliver vypadal, že se bojí večerního střetnutí víc než já, ale je pravda, že jsem byla trochu ... emocionálně kompromitovaná? Nebo nějaké jiné chytré slovní spojení, co já vím.
Snažila jsem se ho uklidnit, že o mě a o Sammie se nemusí bát - já jsem ... divná, a Sammie už se dostala z takových průšvihů, že banda pašeráků není nic hrozného. Moc mi to nešlo, a můj divný klid ho spíš znepokojoval. Tehdy mi to přišlo trochu legrační, ale myslím, že mi lezli vlci na mozek, nebo co.
Chtěla jsem vědět, co plánuje? Co bude dělat? Pokud nechce zabíjet lidi, nemůže takhle žít, a eventulně se dostane na seznam lidí k uložení do mělkého hrobu sám. Moc mi neřekl. Že stejně nemá pro co žít, nebo tak něco. Že je pro něj důležité aby nás zachránil, a je mu jedno, co se s ním stane. Kdybych měla tou dobou normální lidské pocity, bylo by mi ho líto.
(Tenhle rozhovor je možná chronologicky jinam, než do odevzdání drog, ale nedaří se mi ho zařadit.)
...
„Něco jsem ti přinesl,“ říkal Jake. Ta nová věc. Od nového dodavatele. Nejlepší kvalita. „Chci pro tebe jen to nejlepší, to přece víš.“
Samantha věděla. Věděla, že to jsou kecy. Věděla, že jejich vztah nastavuje pokřivené zrcadlo z cirkusu normálním vztahům. Věděla, že pokud je ta nová věc svinstvo, umře. Že pokud je to naopak fakt dobrá kvalita, předávkuje se.
„Já myslím, že by sis to měl vzít ty,“ řekla Sam. „Přecejen, zasloužíš ti to, když to dalo takovou práci sehnat.“ Prohla se, vylezla na něj, gumovou pásku v ruce. „Ale né,“ zapředl Jake. „Zasloužíš si to, byla jsi hodná holka,“ zkusil oponovat.
Ještě chvilku se navzájem zkoušeli přesvědčit, ve zvrácené napodobenině romantiky, dva feťáci zkoušející toho druhého přesvědčit, aby si vzali potenciální jed, protože se ani jednomu nechtělo riskovat život.
Sam vyhrála. Jake ulehl, a ona mu se svůdným úsměvem zavázala gumovou pásku kolem ruky. Jake málem zemřel. Přežil o vlásek.
„Ale takhle se to přece nestalo,“ řekl někdo, kdo tam nebyl.
(„Have a heartbreaking / traumatic scene in the past“ je major goal do Door Into Memory)
...
Zahlédla jsem ty dva agenty FBI. Povádali si s matkou představenou. Říkala něco jako „Ano, ano, hned vás tam zavedu,“ a šli za Sam. Doběhla jsem je, a řekla jsem jim, že Sam teď není dobře a že spí.
Agenti řekli, že muselo dojít k omylu, že se Samanthou Irwing mluvit nechtěji. To matku představenou překvapilo, předpokládála, že když je průšvih, je to Sammie.
Řekli, chtějí mluvit se mnou. Měla jsem pocit, jako by mi někdo začal tančit na hrobu.
...
Měla jsem se vymluvit, nějak. I jsem jim řekla, že mi doma říkali, že se s nimi nesmím bavit bez právníka. Ale oni tam stáli a koukali na mě a já to nedokázala. Možná bych měla být ráda, protože strach z FBI překonal vlky v mojí hlavě, a já zas na chvíli cítila jako normální člověk.
Chtěli vědět, jestli poznávám Williamsovic pušku. Jestli je znám. Jestli jsem byla u nich doma. Jestli chodím v noci ven. Něco jsem jim řekla. Myslím, že jsem jim toho řekla dost na to, abych seděla zbytek života. Měla jsem mlčet.
Na konci, když už byli na odchodu, se ten starší agent zeptal, jestli vím něco o tom, jestli jsou tady v okolí vlci. Dalo mi dost práce nezpanikařit, ale povedlo se mi blábolit něco o tom, že jsou tu poblíž asi dvě smečky, a mají stránky od vědců co je pozorují a mají fanoušky na facebooku a tak.
Sam ještě nebyla při sobě, lehla jsem si k ní a čekala.
(Ještě mezitím byla scéna, kde se Alex omluvala Sam, že na ní křičela, a všechno, ale to taky neumím chronologicky zařadit).
...
Nastoupily jsme k Oliverovi do auta. Udělal nám pouta z lepící pásky, nařízl je, aby šly přetrhnout, a dal nám tu samou pásku přes pusy. Sam vypadala klidně, jako obvykle. Oliver vypadal hrozně nervózně, a vůbec se mu nedivím. Začala se mi znovu točit hlava.
Vytáhl nás z auta na dvoře slévárny. Ostatní pašeráci tam už byli. Měli na nás drsné řeči. Co si to dovolujeme. Vůbec nevíme, do čeho se to pleteme. Jenom jsme tam klečely v prachu, Sam se tvářila vzpurně, já se ztěží držela vzpřímeně.
Někdy potom, co Oliver Sam párkrát „praštil“ a ona se tvářila „vyděšeně“ a slibovala, že už nikdy nic neudělá, se mi rozjasnilo. Hučení v hlavě, ustalo, svět ztuhl. Viděla jsem pašeráky stojící opodál. Viděla jsem šerifa a jeho podřízené, schovávající se ve stíhnech, čekající, až pašeráci řeknou něco inkriminujícího - to už dělali nějakou dobu, Oliver je do toho dobře ponoukal.
Bokem jsem viděla pašeráka a policajta vedle sebe. Zjevně o sobě věděli. Bavili se. Uvědomila jsem si, že si brzo řeknou, čí nápad byl sejít se tady, a kdo upozornil policii, a pak bude konec. Navázala jsem oční kontakt s Oliverem a naznačila jsem směr, kam se má podívat, ale nic tam ve tmě neviděl.
Pak se na mě Sam podívala. Škubla sebou. Přetrhla pouta, a skočila po tom pašerákovi před námi a začala ho mlátit. Někdo zakřičel „Policie, ani hnout.“ Rozsvítil se reflektor, dvůr zalilo oslepující světlo. Někdo vystřelil, v tichu noci nesmyslně hlasitě, a reflektor explodoval. Výstřely nikdy nechodí samy, a tenhle přilákal spoustu bratříčků.
Nemohla jsem spustit oči z policajta s pašerákem. Myslím, že to byl jeden z nich, kdo zničil reflektor. Dívala jsem se na ně, a v hlavě mi znělo HROZBA HROZBA HROZBA. Pokud odejdou tihle dva, Oliver umře, a my taky. Něco na mě křičelo, že musím něco dělat.
Přeletěla jsem auto a zakousla se do jednoho z nich. Dvůr se naplnil křikem, který skoro nezněl lidsky. Cítila jsem na jazyku chuť skořice, cítila jsem v nose pach hříchu, jako když jsem bojovala s tím černým bodlákem co ovládl Brada. Měl to v sobě taky. Zkousila jsem věnovat všechno možné úsilí, všechno svoje odhodlání tomu, abych ho nezabila. Zkoušela jsem ovládnout tu cizí přítomnost, co si půjčila moje tělo.
Pašerák se přestal hýbat, přestal být hrozba, přestal být v mém pokřiveném pohledu na svět velká zářící věc vyžadující akci, stal se součástí pozadí. Něco černého ho opouštelo, zkoušelo to zapustit kořeny do betonu továrního dvora. Neúspěšně, bylo to moc slabé, to jsem věděla.
Policajt měl oči přes půl obličeje, plné primálního děsu. Dal se na útěk, jedním z východů zmizel do temného lesa. Rozběhla jsem se za ním. Měsíční světlo mi svítilo na hon, a síla odolávat vlkům už mi došla.
...
Oliver se Sam celou cestu věděli, že s Alex není něco v pořádku. Oliver k tomu několikrát zabrousil, už potom, co mu Alex celý rozhovor v klášterním sadu zírala na krční tepnu, ale nedostal rozumnou odpověď.
Pak si Sam, když na ně zrovna křičeli pašeráci, všimla, že Alex má oblečení od krve, řekla si, že tentokrát to bude vážné, že Alex nějak ublížili, a vrhla se na ně. Mlátila ho, pak mu mlátila hlavou o zem.
Oliver napřed někoho střelil - po tmě nebylo moc jisté koho, ale zkusil ho nezabít - a pak zkusil odtáhnout Sam. Pašerák měl u sebe zkumavku s Recallem, kterou mu předtím Oliver dal, a ta se teď rozbila, a všichni tři se v jejím obsahu vyváleli.
Pak je sbalili policajti.
(Fízla, co si povídá s pašerákem jsem tam přidal já pomocí (Be in) Trouble XP akce. Alex se nemohla moc ovládat mimo jiné proto, že mi došly Intention sloty - postava může dělat dvě věci najednou, ale Alex používala Sharp na přehled o situaci a Superior Hunter nebo Superior Living Weapon na toho pašeráka. Welp.)
...
Oliver stál v New Yorku a povídal si s Lucy. Byla už nějakou dobu mrtvá. Potvrdila mu to. Taky tam byla Sam. Nebyla si jistá, co tam dělá - na svoje flashbacky je zvyklá, ale co dělá v cizích?
Oliverova životní láska tam Sam moc nechtěla, a Sam je zkusila z toho snu dostat, a nakonec se jí to povedlo. Zrovna když Lucy slibovala, že tady můžou být napořád spolu, pokud se nikdy neprobudí.
Probudili se, každý ve své cele. Oliver přivolal jednoho policajta, a vyzvídal, co se stalo. Dozvěděl se, že nikdo neví. Alex a jeden policajt zmizeli, a šerif je teď hledá, nějaký pašerák měl na sobě rány co ani náhodou nedávají smysl, a vůbec se všechno posralo. Bude potřeba počkat na šerifa.
Sam zkoušela nějaké to „fuck the police, pustě mě ven, fašistická prasata,“ ale po téhle noci tomu sama moc nevěřila.
...
Stála jsem uprosted lesa. Vzdálenější stromy mizely v mlze, jako bych stála uprostřed nekonečného ničeho. Měsíc svítil, vypadal větší než obvykle, snad přes půl oblohy, a jako by byl pokroucený? Krátery vypadaly jako tváře, které sledují dění dole. Připadala jsem si jak ve špatném snu.
Byla jsem celá od krve, a předemnou ležel policajt. Vypadal, jako že se bojí. Vypadal, jako že se dívá na mě. Vypadal, jako že se každou chvíli zvedne.
Padla jsem na kolena, a dolezla nad něj. Zkusila, jestli má puls. Neměl. Jeho oči byly pořád zaostřené na místo, kde jsem před chvílí stála. Svalila jsem se vedle ně, a začala brečet a kříčet a všechno najednou.
Zahlédla jsem někoho přicházet. Postava, muž, oblečený v černém plášti s havraními pery. Přes obličej měl namalovanou vlčí hlavu. Věnoval mi pohled, ale nevypadal v nejmenším překvapeně.
„Vstaň,“ přikázal policajtovi. A on se pomalu zvedl na čtyři. Oklepal se, a zbytky roztrhané uniformy z něj spadly. Zůstal nahý, porostlý srstí. „Buď jí vdečný,“ řekl muž v masce, „to ona tě převedla na druhou stranu. A teď běž, a přidej se k smečce.“ Policajt, nebo to co jím ještě před chvílí bylo, odběhl.
Muž v masce se otočil, a začal kráčet pryč. Šla jsem s ním. Šli jsme dlouho, kráčeli mlhou, a vánek si hral s listy a mými vlasy a pery na jeho plášti.
Chtěla jsem vědět, kdo je. Řekl mnoho jmen. „První“ bylo mezi nimi, další jsem si nezapamatovala. Chtěla jsem vědět, co jsem já. Řekl, že jsem někdo, kdo byl vybrán, ale vrátil věci, které přešly na opačnou stranu, do našeho světa, i když neměly. Chtěla jsem vědět proč. Nechápal mojí otázku, věci se prostě dějí, a nějaké proč neexistuje.
Řekla jsem, že nechci být vlčí monstrum a dělat takovéhle věci. Řekl, že určitě zvládnu vymyslet jak udělat zároveň věci, které jsou potřeba, i věci, které chci.
Došli jsme ke skálem, ke vchodu do jeskyně. Řekl, že dál ho nemůžu následovat, zatím, že ještě není čas. Vešel dovnitř a zmizel, a mě došlo, kdo to byl, že jsem kráčela bok po boku se Smrtí.
Byla jsem pořád od krve a od bahna, takže jsem oblečená skočila do potoka. Krev se rozplynula jako když člověk kápne trochu barvy do vody.
Pak mě opustil vlčí adrenalin nebo co, a svět se změnil. Měsíc přestal vypadat jako zástup diváků a les přestal být nepřirozeně tichý.
V chladném ranním vzduchu mi šla pára od pusy, a začala jsem se třást zimou. Všechno mě bolelo, byla jsem hrozně unavená, chtělo se mi spát, ale pořád mi v hlavě znělo jak se vždycky lidem, který je zima říka, že když usnou, tak se už neprobudí. Telefon neměl signál, a v mlžném lese nebylo ani trochu poznat, kterým směrem by mohla být civilizace.
Nevím, jak dlouho jsem se toulala mlhou, ale před svítáním mě našel šerif.
(„Watch someone die“ je major goal v Down questu. „Walk with a Headmaster of the Bleak Academy“ je tam za bonus XP.)
...
Šerif toho, potom co vyhodil Alex zabalenou v dece v nemocnici, Oliverovi o moc víc neřekl. Krom toho, že je všechno v háji, a nic nedává smysl. Zmínil, že se půjde projít, a asi tu zapomene klíče, a pak se uvidí. Sam předali do školy. Matka představená špatně předstírala překvapení, a nechala ji zavřít ve věži.
...
Druhý den nás Oliver navštívil ve škole. Sam byla zavřená, ale já jsem si s ním chvíli povídala. Vypadal dost zmateně. Nechápal, co se tam stalo. Chtěl vědět, proč měl jeden pašerák zranění jak od zvířete, proč je na skle jeho auta šlápota od vlka, co to jako má být.
Řekla jsem mu, co jsem věděla - byla jsem taky trochu mimo, takže jsem řekla, že jsem viděla toho pašeráka povídat si s policajtem a bylo jasné, že jsou domluvení, takže jsem věděla, že jsem musela něco udělat. Oliver říkal, že tam byla tma, a já jsem jenom krčila rameny.
Chtěl vědět, co ta droga byla za svinstvo. Že viděl nějakou Lucy, ale ta už je mrvá, a byl zase zpátky v New Yorku a byla tam Sam, a ...
Neříkala jsem u o černých chapadlech a bodlácích, jenom, že to dělá něoc se vzpomínkami. A že je to megasvinstvo a musí se s tím něco dělat.
Něco mi říká, že budeme v budoucnu předstírat, že rozhovor, kde jsem mu řekla že jsem vlk, a on mi řekl o své mrtvé milé, jsme nikdy nevedli.
(Tohle bylo Shared Reaction)
...
Oliver se sešel s panem Woodem u mola. Popsal mu situaci. Popsal mu, jak se ztěží dostal ven, jak o tom policajti věděli (ale FBI naštěstí ne), že vlastně neví, kdo se odtamtud dostal živý, a podobně. Že jsou v průšvihu, a měli by zapomenout na nějaké holky, a vyřešit základní věci.
Pan Wood chvíli nadával na Owl‘s Creek. Stál k Oliverovi zády, a Olivera napadlo, jestli by ho nemohl prostě zastřelit, a ukončit celou tuhle noční můru.
Neudělal to.
Pan Wood řekl, že na holky skutečně kašle, že se má Oliver někam uklidit, a časem to tady budou muset dát dopořádku.
...
Stála jsem před zrcadlem, s rukama v bok, mračila se. Obraz se mračil zpátky.
„Přemýšlela jsem nad tím,“ oznámila jsem mu. „A odmítám být nějaká zbraň co dělá kdoví co. Nebudu vlk. Nebudu ničí loutka.“
Obraz se mračil zpátky.
„Nebudu ničí živá zbraň bez vlastní vůle. Možná je poteba něco dělat, možná je potřeba zastavit tu věc. Ale budu to dělat jako já, tak jak chcí já, a ne jako vlk, co žere lidi. Nebudu pasažér ve vlastním těle.“
Obraz se mračil zpátky.
„Takže příště, až to zkusíš, tak tě nenechám.“
Obraz se mračil zpátky. Trochu jsem čekala, že se ušklíbne, nebo něco.
(Decisive Action XP akce)
(mechanická poznámka, tentokrát na začátku:
Alex ukončila Mystic Arc a vzala si druhý Mystic, první quest Down. Jako odměnu za quest si pořídila skill „Superior Immortality 1“. Jako odměnu za dokončení Arcu si pořídila nový skill „Superior Hunter 1“ a Sharp 2 -> 3 - nebo, na to zvýšení jsem úplně zapomněl, protože jsme řešili, jestli si má pořídit Superior Hunder, Superior Living Weapon, Superior Shapeshifter nebo Changeling 1, takže si možná zvýšila něco jiného? Hm. Možná bond na 3? Ale jak by řekl, Faskal, trojkový bond, to je dobré psycho.
Sam dokončila Emptiness Arc, zvýšila si Cool na 3 a někde sebrala Superior Dreamer 1, ale nejsem si jistý, jestli to je Perk nebo inherentní skill.
Sam si vzala Otherworldly Arc, první quest Door Into Memory)
...
Stály jsme se Sam ve frontě na jídlo, a diskutovaly nejnovější věci z fejsbůku. Mladší agent ve frontě před námi objednával borkůvkový koláč. „No a víš že zabili toho týpka, co jsme předtím viděly na pile a ještě předtím viděly dohadovat se s Williamsovými, žejo,“ řekla jsem, když agent začal trochu dávat pozor. Hned začal vypadat hrozně nenápadně, prohlížet si strop, a psát si něco do notýsku. Chvilku jsme to se Sam řešily, a pak se vrátily k instagramu.
...
Sam se sešla s ex-týpkem ve špatném baru. Řekla mu to, co vždycky. Je mezi nimi konec. Už si žádné další drogy nevezme. Už ho nepotřebuje. Řekl jí to, co vždycky. Rozmyslí si to. Připlazí se zpátky. Potřebuje ho.
Ale něco bylo jinak. Nezkoušela ho přesvědčit, oznamovala mu fakta. Neříkal jí sebějistě, jak věci budou, říkal to, jako když se tonoucí stébla chytá.
(tohle bylo z předchozí session, ale tématicky do téhle knihy)
...
Oliver mluvil s panem Woodem. Nebyl nadšený z toho, že má někoho zabít, zvlášť dvě studentky tak o rok mladší, než on sám. Zkoušel ho přesvědčit, že je to ztráta času, a že Willisams byl naprosto mimo, když říkal „ta holka je hrozba“.
Panu Woodovi je težké říct ne. Dovede holky do slévárny, aby se to vyřešit jednou pro vždy.
...
Sam jela na motorce. Dojel jí černý ford. Chvíli se s ní honil. Sam mu zkoušela ujet, ale když zkusil jet vedle ní, a stáhnout okénko, nechala ho. Byl to na první pohled kravaťák. Chtěl, aby zastavila. Sam se začala smát. Vytáhl pistoli, namířil na ní, a zopakoval to. Sam se zašklebila, a oznámila mu, že to neudělá.
Kravaťák stiskl spoušť. Kulka hvízdla kolem, a Sam to překvapilo. Ne tolik, aby se neušklíbla a v příští zastávce mu neujela.
(Proběhla tam nějaká výměna na téma skillů Motorka a Černej Ford a Cool a tak.)
...
Oliver dorazil do školy. Upravil si kravatu, a vydal se za matkou představenou. Vymyslel si jméno, představil se, a řekl, že by chtěl mluvit se svojí sestřenicí, dlouho se neviděli. Ukázal fotku Sam. Matka představená souhlasila, pokud budou pod dohledem, aby nedocházelo k žádným nepřítomnostem. Olivera to trochu překvapilo, ale abatyše Sam ani její rodině nic neodpustí. Zná svoje lidi.
(Oliver otočil skill Kravaťák 3 a udělal super dojem na matku představenou)
...
Ležela jsem na trávníku v sadu. Nebylo mi úplně dobře. Sam byla někde v tahu, a i kdyby, se Sam je těžké mluvit o věcech na kterých záleží. Poslouchá, to jo. Ale nic neřekne. A ani s vlčími smysli nepoznám co se jí honí hlavou.
Matka představená si povídala s nějakým kravaťákem. Nevypadal o moc starší, než já. Napřed mě napadlo, že patří k „borůvkovým koláčům“, jak říká Sam, ale tenhle vypadal jinak. Měl auru perfektního kravaťáka, to je pravda, ale v jeho pohybech bylo něco trochu víc ... dravčího? Nebo jak to říct. Vyzařoval sebedůvěru, ale něco bylo jinak.
Když domluvil s matkou představenou, začal se procházet po zahradě. Nenápadně mířil ke mě. Něco se ve mě pohlo. Zvedla jsem se do sedu, a podívala se mu do očí.
Začal mi vyhrožovat. Oznamovat mi, že nás i se Sam zabijí a tak. Že máme vypadnout z města. Chvíli předtím jsem měla problém ovládnout strach, že mě brzo zabije drogová mafie. Ale teď, tváří v tvář tomuhle chlápkovi, jsem cítila jen chlad, nebo možná výzvu? Jako by jedna šelma zdravila druhou. Měla jsem problém odtrhnout oči od jeho krční tepny.
Kravaťákova maska se začala trochu rozpadat. Vypadal trochu, že se mě bojí? Ne, to ne, ne úplně, ale vypadal znepokojeně. Měla jsem cítit uspokojení? Znechucení? Překvapení?
Necítila jsem nic.
Když odešel, sledovala jsem ho.
(Alex používala Sharp, aby četla týpka. Mám matnou vzpomínku, že tam ohledně sledování figurovala Decisive Action, ale kdo ví.)
...
Vrátil se k autu, které zaparkoval kousek od školy v lese. Nadával. Kouřil. Nadával. Hrál si s postolí. Nadával. Telefonoval. Nadával. Kouřil. Nadával. Ometal z auta jehličí. Nadával.
Když na motorce projela kolem Sam, vydal se zpátky do školy. Prošel kolem, a nevšiml si mě.
Narozdíl do Williamsovic dodávky bylo tohle auto nové, nic co bych dokázala otevřít a prohledat bez násilí. Aspoň jsem mu na okno nakreslila gangstera s nápisem „jsem drsnej“ s tommygunem a vůbec.
(Wicked Action)
...
Když jsem dorazila do školy, se Sam si povídal její „bratranec.“ Přidala jsem se.
Jeho nadřízený nás chce zabít. Když se nebudeme chtít nechat, stejně to nějak udělá, i kdyby měl zabít hromadu dalších lidí - třeba celý klášter. Pokud utečeme o kontinent vedle,
Maska úplně zmizela. Přiznal, že nás nechce zabít, ani nechce, aby nás někdo další zabil, a vymýšlel, jak to udělat. Musím přiznat, že jsme se Sam moc nespolupracovaly - Sam byla drsná punkerka jako obvykle, a mě něco říkalo, že bych měla šílet strachy, ale připadala jsem si jen unaveně.
Vymyslel plán - měl nás dotáhnout do slévárny na osmé, někdy večer. Tam nás zabijí. Ale když jim vrátíme všechny drogy, a budeme vypadat dost vystrašeně, třeba je dokáže přesvědčit, že aby nás nechali naživu a tak.
Sam připomněla, že všechny drogy mám teď já, někde schované, a měla pravdu. Souhlasila jsem, že je Oliverovi donesu, a zkusíme tu slévárnu.
(Oliver udělal Science, Faith and Sorcery, Sammie nebo Alex možná Decisive Action?)
...
Když odešel, odtáhla jsem Sam bokem, a začala na ní křičet.
Je to její vina. Musela se hrabat se Williamsovic dodávce. Musela se do všeho cpát. Teď jsou tu další týpci co nás chtějí zabít. Sam se jako obvykle tvářila, že se jí to vlastně netýka. Tváří se tak na cokoli. Nikdy neřekne, co si myslí. Nikdy neřekne, co si myslí. A když narazí na problém, jenom uteče.
Tohle jsem jí řekla. Řekla jsem, že už na to nemám, že už takhle dál nemůžu. Poslala mě někam. Cool punk způsobem.
Práskla bych dveřmi, kdyby tam nějaké byly. Místo toho jsem odešla do svého pokoje, a několik dalších hodin probrečela.
(„Get in fight with someone you care about“ je major goal v Down questu. „Break down from grief or shock“ je major goal v Down questu.
I když je to divné, tohle bylo Shared Reaction.)
...
Začalo mi být špatně. Svět se trochu točil, a vypadal ... rozmazaně? Vydala jsem se na záchod si opláchnout obličej, a stěží jsem tam došla. Zvracela jsem. Chvíli. Krev, myslím. Nejsem si jistá. Omdlela jsem schoulená v rohu, mezi dveřmi a umyvadlem.
(what do you know, tohle je taky major goal v Downu. Nejmenovaná spoluhráčka začala pokřikovat něco o munchkinech
)...
Sam se vydala za Damiánem. Poděkovala mu za jeho drogy, ale rozhodla se, že si tu zapomínací věc nevezme. Dala jí Alex. Vyjádřila překvapení, že tu Recall bere celé město - vždyť ona je jedina, kdo z toho šílí. Taky zmínila, že ji možná dneska večer zabije drogový gang.
Damián jí vysvětlil, že ta věc se musí hodne ředit - jedna zkumavka je asi tak dost na celé město, takže Sam se trochu předávkovala. Že zapomínací věc poslala dál mu nevadilo - byl to dárek, takže si s ním může dělat co chce. Dokonce ji i přesvědčil, aby mu slíbila, že se dneska zabít nenechá.
...
Oliver si potvrdil s ostatními pašeráky, že slévárna platí, a pak se vydal na policii. Upravil si kravatu, a vydal se rovnou za šerifem. Přesvědčil ho, že patří k tajné operaci, a mají šanci odchytit drogový gang, dneska večer. Řekl se, že je jeho tajnou součástí, a že je potřebuje nalákat, aby se přiznali ke kdečemu.
Šerif mu uvěřil. Uvěřil mu i, že jde o separátní operaci, o které se „jeho kolegové“ nesmí dozvědět. Šerif přislíbil muže, všechny tři.
...
Svět moc nedával smysl. Mířila jsem do svého pokoje, chodba byla plná stínů a cizích pachů a pocitů a něco mě sledovalo a bylo to čím dál tím blíž a když to bylo až u mě tak jsem po tom vystartovala a ... a přirazila jsem Justina ke zdi, držela ho pod krkem. Vypadal vyděšeně.
Hned jsem ho pustila, omlouvala se, ustupovala, narazila na zeď, svezla se po ní na zem, objala si rukama kolena a rozbrečela se. Justin se mě teď bude bát, a ne neoprávněně - vůbec jsem nevěděla co dělám a mohla jsem mu ublížit.
Justin došel ke mně, pomohl mi vstát, odvedl mě do pokoje. Cestou asi stopadesátkrát zeptal, jestli jsem v pohodě. Neveřil mi, že jo. Vypadal, že se mu nechce mě nechat samotnou, ale zároveň akceptuje moje rozhodnutí.
Občas mám pocit, že je to poslední příčetný člověk v tomhle městě.
...
Začalo mi být dobře, a zase jsem začala vidět do všech možných temných koutů a slyšet věci co bych slyšet neměla, a vůbec všechno.
Sam měla další flashback. Říkala mi Jake. Jenom tentokrát nevypadala vyděšeně, nebo tak, uložila jsem jí do postele, půjčila si její motorku, vyzvedla drogy pro Olivera a dala mu je. Jenom to, co Sam ukradla, ne tu zapomínací věcičku.
Oliver vypadal, že se bojí večerního střetnutí víc než já, ale je pravda, že jsem byla trochu ... emocionálně kompromitovaná? Nebo nějaké jiné chytré slovní spojení, co já vím.
Snažila jsem se ho uklidnit, že o mě a o Sammie se nemusí bát - já jsem ... divná, a Sammie už se dostala z takových průšvihů, že banda pašeráků není nic hrozného. Moc mi to nešlo, a můj divný klid ho spíš znepokojoval. Tehdy mi to přišlo trochu legrační, ale myslím, že mi lezli vlci na mozek, nebo co.
Chtěla jsem vědět, co plánuje? Co bude dělat? Pokud nechce zabíjet lidi, nemůže takhle žít, a eventulně se dostane na seznam lidí k uložení do mělkého hrobu sám. Moc mi neřekl. Že stejně nemá pro co žít, nebo tak něco. Že je pro něj důležité aby nás zachránil, a je mu jedno, co se s ním stane. Kdybych měla tou dobou normální lidské pocity, bylo by mi ho líto.
(Tenhle rozhovor je možná chronologicky jinam, než do odevzdání drog, ale nedaří se mi ho zařadit.)
...
„Něco jsem ti přinesl,“ říkal Jake. Ta nová věc. Od nového dodavatele. Nejlepší kvalita. „Chci pro tebe jen to nejlepší, to přece víš.“
Samantha věděla. Věděla, že to jsou kecy. Věděla, že jejich vztah nastavuje pokřivené zrcadlo z cirkusu normálním vztahům. Věděla, že pokud je ta nová věc svinstvo, umře. Že pokud je to naopak fakt dobrá kvalita, předávkuje se.
„Já myslím, že by sis to měl vzít ty,“ řekla Sam. „Přecejen, zasloužíš ti to, když to dalo takovou práci sehnat.“ Prohla se, vylezla na něj, gumovou pásku v ruce. „Ale né,“ zapředl Jake. „Zasloužíš si to, byla jsi hodná holka,“ zkusil oponovat.
Ještě chvilku se navzájem zkoušeli přesvědčit, ve zvrácené napodobenině romantiky, dva feťáci zkoušející toho druhého přesvědčit, aby si vzali potenciální jed, protože se ani jednomu nechtělo riskovat život.
Sam vyhrála. Jake ulehl, a ona mu se svůdným úsměvem zavázala gumovou pásku kolem ruky. Jake málem zemřel. Přežil o vlásek.
„Ale takhle se to přece nestalo,“ řekl někdo, kdo tam nebyl.
(„Have a heartbreaking / traumatic scene in the past“ je major goal do Door Into Memory)
...
Zahlédla jsem ty dva agenty FBI. Povádali si s matkou představenou. Říkala něco jako „Ano, ano, hned vás tam zavedu,“ a šli za Sam. Doběhla jsem je, a řekla jsem jim, že Sam teď není dobře a že spí.
Agenti řekli, že muselo dojít k omylu, že se Samanthou Irwing mluvit nechtěji. To matku představenou překvapilo, předpokládála, že když je průšvih, je to Sammie.
Řekli, chtějí mluvit se mnou. Měla jsem pocit, jako by mi někdo začal tančit na hrobu.
...
Měla jsem se vymluvit, nějak. I jsem jim řekla, že mi doma říkali, že se s nimi nesmím bavit bez právníka. Ale oni tam stáli a koukali na mě a já to nedokázala. Možná bych měla být ráda, protože strach z FBI překonal vlky v mojí hlavě, a já zas na chvíli cítila jako normální člověk.
Chtěli vědět, jestli poznávám Williamsovic pušku. Jestli je znám. Jestli jsem byla u nich doma. Jestli chodím v noci ven. Něco jsem jim řekla. Myslím, že jsem jim toho řekla dost na to, abych seděla zbytek života. Měla jsem mlčet.
Na konci, když už byli na odchodu, se ten starší agent zeptal, jestli vím něco o tom, jestli jsou tady v okolí vlci. Dalo mi dost práce nezpanikařit, ale povedlo se mi blábolit něco o tom, že jsou tu poblíž asi dvě smečky, a mají stránky od vědců co je pozorují a mají fanoušky na facebooku a tak.
Sam ještě nebyla při sobě, lehla jsem si k ní a čekala.
(Ještě mezitím byla scéna, kde se Alex omluvala Sam, že na ní křičela, a všechno, ale to taky neumím chronologicky zařadit).
...
Nastoupily jsme k Oliverovi do auta. Udělal nám pouta z lepící pásky, nařízl je, aby šly přetrhnout, a dal nám tu samou pásku přes pusy. Sam vypadala klidně, jako obvykle. Oliver vypadal hrozně nervózně, a vůbec se mu nedivím. Začala se mi znovu točit hlava.
Vytáhl nás z auta na dvoře slévárny. Ostatní pašeráci tam už byli. Měli na nás drsné řeči. Co si to dovolujeme. Vůbec nevíme, do čeho se to pleteme. Jenom jsme tam klečely v prachu, Sam se tvářila vzpurně, já se ztěží držela vzpřímeně.
Někdy potom, co Oliver Sam párkrát „praštil“ a ona se tvářila „vyděšeně“ a slibovala, že už nikdy nic neudělá, se mi rozjasnilo. Hučení v hlavě, ustalo, svět ztuhl. Viděla jsem pašeráky stojící opodál. Viděla jsem šerifa a jeho podřízené, schovávající se ve stíhnech, čekající, až pašeráci řeknou něco inkriminujícího - to už dělali nějakou dobu, Oliver je do toho dobře ponoukal.
Bokem jsem viděla pašeráka a policajta vedle sebe. Zjevně o sobě věděli. Bavili se. Uvědomila jsem si, že si brzo řeknou, čí nápad byl sejít se tady, a kdo upozornil policii, a pak bude konec. Navázala jsem oční kontakt s Oliverem a naznačila jsem směr, kam se má podívat, ale nic tam ve tmě neviděl.
Pak se na mě Sam podívala. Škubla sebou. Přetrhla pouta, a skočila po tom pašerákovi před námi a začala ho mlátit. Někdo zakřičel „Policie, ani hnout.“ Rozsvítil se reflektor, dvůr zalilo oslepující světlo. Někdo vystřelil, v tichu noci nesmyslně hlasitě, a reflektor explodoval. Výstřely nikdy nechodí samy, a tenhle přilákal spoustu bratříčků.
Nemohla jsem spustit oči z policajta s pašerákem. Myslím, že to byl jeden z nich, kdo zničil reflektor. Dívala jsem se na ně, a v hlavě mi znělo HROZBA HROZBA HROZBA. Pokud odejdou tihle dva, Oliver umře, a my taky. Něco na mě křičelo, že musím něco dělat.
Přeletěla jsem auto a zakousla se do jednoho z nich. Dvůr se naplnil křikem, který skoro nezněl lidsky. Cítila jsem na jazyku chuť skořice, cítila jsem v nose pach hříchu, jako když jsem bojovala s tím černým bodlákem co ovládl Brada. Měl to v sobě taky. Zkousila jsem věnovat všechno možné úsilí, všechno svoje odhodlání tomu, abych ho nezabila. Zkoušela jsem ovládnout tu cizí přítomnost, co si půjčila moje tělo.
Pašerák se přestal hýbat, přestal být hrozba, přestal být v mém pokřiveném pohledu na svět velká zářící věc vyžadující akci, stal se součástí pozadí. Něco černého ho opouštelo, zkoušelo to zapustit kořeny do betonu továrního dvora. Neúspěšně, bylo to moc slabé, to jsem věděla.
Policajt měl oči přes půl obličeje, plné primálního děsu. Dal se na útěk, jedním z východů zmizel do temného lesa. Rozběhla jsem se za ním. Měsíční světlo mi svítilo na hon, a síla odolávat vlkům už mi došla.
...
Oliver se Sam celou cestu věděli, že s Alex není něco v pořádku. Oliver k tomu několikrát zabrousil, už potom, co mu Alex celý rozhovor v klášterním sadu zírala na krční tepnu, ale nedostal rozumnou odpověď.
Pak si Sam, když na ně zrovna křičeli pašeráci, všimla, že Alex má oblečení od krve, řekla si, že tentokrát to bude vážné, že Alex nějak ublížili, a vrhla se na ně. Mlátila ho, pak mu mlátila hlavou o zem.
Oliver napřed někoho střelil - po tmě nebylo moc jisté koho, ale zkusil ho nezabít - a pak zkusil odtáhnout Sam. Pašerák měl u sebe zkumavku s Recallem, kterou mu předtím Oliver dal, a ta se teď rozbila, a všichni tři se v jejím obsahu vyváleli.
Pak je sbalili policajti.
(Fízla, co si povídá s pašerákem jsem tam přidal já pomocí (Be in) Trouble XP akce. Alex se nemohla moc ovládat mimo jiné proto, že mi došly Intention sloty - postava může dělat dvě věci najednou, ale Alex používala Sharp na přehled o situaci a Superior Hunter nebo Superior Living Weapon na toho pašeráka. Welp.)
...
Oliver stál v New Yorku a povídal si s Lucy. Byla už nějakou dobu mrtvá. Potvrdila mu to. Taky tam byla Sam. Nebyla si jistá, co tam dělá - na svoje flashbacky je zvyklá, ale co dělá v cizích?
Oliverova životní láska tam Sam moc nechtěla, a Sam je zkusila z toho snu dostat, a nakonec se jí to povedlo. Zrovna když Lucy slibovala, že tady můžou být napořád spolu, pokud se nikdy neprobudí.
Probudili se, každý ve své cele. Oliver přivolal jednoho policajta, a vyzvídal, co se stalo. Dozvěděl se, že nikdo neví. Alex a jeden policajt zmizeli, a šerif je teď hledá, nějaký pašerák měl na sobě rány co ani náhodou nedávají smysl, a vůbec se všechno posralo. Bude potřeba počkat na šerifa.
Sam zkoušela nějaké to „fuck the police, pustě mě ven, fašistická prasata,“ ale po téhle noci tomu sama moc nevěřila.
...
Stála jsem uprosted lesa. Vzdálenější stromy mizely v mlze, jako bych stála uprostřed nekonečného ničeho. Měsíc svítil, vypadal větší než obvykle, snad přes půl oblohy, a jako by byl pokroucený? Krátery vypadaly jako tváře, které sledují dění dole. Připadala jsem si jak ve špatném snu.
Byla jsem celá od krve, a předemnou ležel policajt. Vypadal, jako že se bojí. Vypadal, jako že se dívá na mě. Vypadal, jako že se každou chvíli zvedne.
Padla jsem na kolena, a dolezla nad něj. Zkusila, jestli má puls. Neměl. Jeho oči byly pořád zaostřené na místo, kde jsem před chvílí stála. Svalila jsem se vedle ně, a začala brečet a kříčet a všechno najednou.
Zahlédla jsem někoho přicházet. Postava, muž, oblečený v černém plášti s havraními pery. Přes obličej měl namalovanou vlčí hlavu. Věnoval mi pohled, ale nevypadal v nejmenším překvapeně.
„Vstaň,“ přikázal policajtovi. A on se pomalu zvedl na čtyři. Oklepal se, a zbytky roztrhané uniformy z něj spadly. Zůstal nahý, porostlý srstí. „Buď jí vdečný,“ řekl muž v masce, „to ona tě převedla na druhou stranu. A teď běž, a přidej se k smečce.“ Policajt, nebo to co jím ještě před chvílí bylo, odběhl.
Muž v masce se otočil, a začal kráčet pryč. Šla jsem s ním. Šli jsme dlouho, kráčeli mlhou, a vánek si hral s listy a mými vlasy a pery na jeho plášti.
Chtěla jsem vědět, kdo je. Řekl mnoho jmen. „První“ bylo mezi nimi, další jsem si nezapamatovala. Chtěla jsem vědět, co jsem já. Řekl, že jsem někdo, kdo byl vybrán, ale vrátil věci, které přešly na opačnou stranu, do našeho světa, i když neměly. Chtěla jsem vědět proč. Nechápal mojí otázku, věci se prostě dějí, a nějaké proč neexistuje.
Řekla jsem, že nechci být vlčí monstrum a dělat takovéhle věci. Řekl, že určitě zvládnu vymyslet jak udělat zároveň věci, které jsou potřeba, i věci, které chci.
Došli jsme ke skálem, ke vchodu do jeskyně. Řekl, že dál ho nemůžu následovat, zatím, že ještě není čas. Vešel dovnitř a zmizel, a mě došlo, kdo to byl, že jsem kráčela bok po boku se Smrtí.
Byla jsem pořád od krve a od bahna, takže jsem oblečená skočila do potoka. Krev se rozplynula jako když člověk kápne trochu barvy do vody.
Pak mě opustil vlčí adrenalin nebo co, a svět se změnil. Měsíc přestal vypadat jako zástup diváků a les přestal být nepřirozeně tichý.
V chladném ranním vzduchu mi šla pára od pusy, a začala jsem se třást zimou. Všechno mě bolelo, byla jsem hrozně unavená, chtělo se mi spát, ale pořád mi v hlavě znělo jak se vždycky lidem, který je zima říka, že když usnou, tak se už neprobudí. Telefon neměl signál, a v mlžném lese nebylo ani trochu poznat, kterým směrem by mohla být civilizace.
Nevím, jak dlouho jsem se toulala mlhou, ale před svítáním mě našel šerif.
(„Watch someone die“ je major goal v Down questu. „Walk with a Headmaster of the Bleak Academy“ je tam za bonus XP.)
...
Šerif toho, potom co vyhodil Alex zabalenou v dece v nemocnici, Oliverovi o moc víc neřekl. Krom toho, že je všechno v háji, a nic nedává smysl. Zmínil, že se půjde projít, a asi tu zapomene klíče, a pak se uvidí. Sam předali do školy. Matka představená špatně předstírala překvapení, a nechala ji zavřít ve věži.
...
Druhý den nás Oliver navštívil ve škole. Sam byla zavřená, ale já jsem si s ním chvíli povídala. Vypadal dost zmateně. Nechápal, co se tam stalo. Chtěl vědět, proč měl jeden pašerák zranění jak od zvířete, proč je na skle jeho auta šlápota od vlka, co to jako má být.
Řekla jsem mu, co jsem věděla - byla jsem taky trochu mimo, takže jsem řekla, že jsem viděla toho pašeráka povídat si s policajtem a bylo jasné, že jsou domluvení, takže jsem věděla, že jsem musela něco udělat. Oliver říkal, že tam byla tma, a já jsem jenom krčila rameny.
Chtěl vědět, co ta droga byla za svinstvo. Že viděl nějakou Lucy, ale ta už je mrvá, a byl zase zpátky v New Yorku a byla tam Sam, a ...
Neříkala jsem u o černých chapadlech a bodlácích, jenom, že to dělá něoc se vzpomínkami. A že je to megasvinstvo a musí se s tím něco dělat.
Něco mi říká, že budeme v budoucnu předstírat, že rozhovor, kde jsem mu řekla že jsem vlk, a on mi řekl o své mrtvé milé, jsme nikdy nevedli.
(Tohle bylo Shared Reaction)
...
Oliver se sešel s panem Woodem u mola. Popsal mu situaci. Popsal mu, jak se ztěží dostal ven, jak o tom policajti věděli (ale FBI naštěstí ne), že vlastně neví, kdo se odtamtud dostal živý, a podobně. Že jsou v průšvihu, a měli by zapomenout na nějaké holky, a vyřešit základní věci.
Pan Wood chvíli nadával na Owl‘s Creek. Stál k Oliverovi zády, a Olivera napadlo, jestli by ho nemohl prostě zastřelit, a ukončit celou tuhle noční můru.
Neudělal to.
Pan Wood řekl, že na holky skutečně kašle, že se má Oliver někam uklidit, a časem to tady budou muset dát dopořádku.
...
Stála jsem před zrcadlem, s rukama v bok, mračila se. Obraz se mračil zpátky.
„Přemýšlela jsem nad tím,“ oznámila jsem mu. „A odmítám být nějaká zbraň co dělá kdoví co. Nebudu vlk. Nebudu ničí loutka.“
Obraz se mračil zpátky.
„Nebudu ničí živá zbraň bez vlastní vůle. Možná je poteba něco dělat, možná je potřeba zastavit tu věc. Ale budu to dělat jako já, tak jak chcí já, a ne jako vlk, co žere lidi. Nebudu pasažér ve vlastním těle.“
Obraz se mračil zpátky.
„Takže příště, až to zkusíš, tak tě nenechám.“
Obraz se mračil zpátky. Trochu jsem čekala, že se ušklíbne, nebo něco.
(Decisive Action XP akce)
Naposledy upravil(a) Sosacek dne 17. 6. 2016, 15:01, celkem upraveno 3 x.
“And, for an instant, she stared directly into those soft blue eyes and knew, with an instinctive mammalian certainty, that the exceedingly rich were no longer even remotely human.”
― William Gibson, Count Zero
― William Gibson, Count Zero
Re: [Chuubo] Pampelišky v trávě
updejt. furt to jeste neni cele. the fuck.
Also, hlaska, nez je napise Faskal
K: "Alex dostane deku."
S: "Ne pockej, au."
K: "Moment, to neni Samantha, tu druhou deku!"
Also, hlaska, nez je napise Faskal
K: "Alex dostane deku."
S: "Ne pockej, au."
K: "Moment, to neni Samantha, tu druhou deku!"
“And, for an instant, she stared directly into those soft blue eyes and knew, with an instinctive mammalian certainty, that the exceedingly rich were no longer even remotely human.”
― William Gibson, Count Zero
― William Gibson, Count Zero
Re: [Chuubo] Pampelišky v trávě
Dík za zápis 
Btw jmenuje se Lucy...a Oliverovi je 25. Nebo tak něco.
Btw jmenuje se Lucy...a Oliverovi je 25. Nebo tak něco.Ne, nezemřelo to, co věčně odpočívá,
a dlouhý věků běh i smrtí smrti bývá.
a dlouhý věků běh i smrtí smrti bývá.
Re: [Chuubo] Pampelišky v trávě
Zápis dokončen.
“And, for an instant, she stared directly into those soft blue eyes and knew, with an instinctive mammalian certainty, that the exceedingly rich were no longer even remotely human.”
― William Gibson, Count Zero
― William Gibson, Count Zero
Re: [Chuubo] Pampelišky v trávě
"You are already playing WTF," Coriander, quite seriously, explained.
Re: [Chuubo] Pampelišky v trávě
Sosacek píše:Zápis dokončen.
Ne, nezemřelo to, co věčně odpočívá,
a dlouhý věků běh i smrtí smrti bývá.
a dlouhý věků běh i smrtí smrti bývá.
Re: [Chuubo] Pampelišky v trávě
Ještě jsem tam opravil nějaké detaily (jako Lucy a barvičky).
“And, for an instant, she stared directly into those soft blue eyes and knew, with an instinctive mammalian certainty, that the exceedingly rich were no longer even remotely human.”
― William Gibson, Count Zero
― William Gibson, Count Zero
Re: [Chuubo] Pampelišky v trávě
Hlášky VI
K: "To není Sosáček, nekopl do okna."
L: "Salám na pizzu nepatří." S: "To je salám Heretik."
S: "Pizza pollio."
K: "Chapadýlko si nezasloužíš, když mým jsi pohrdl."
S: "Pizza a majonéza?" K: "To mi domů nesmí."
S: "Vlkokalypsa."
K: "To máš schopnost tvářit se normálně. Jako třeba vypadat, že nemáš kocovinu."
S: "Já jsem ji neznárodnil, ale vyčóroval."
K: "Vždycky když se mračím, tak se lidi smějou."
L: "Kretén se ani nedokázal postřílet s Williamsem."
K: Chce zabít nějaký čas. S: "A mě."
S: "Já počkám, a pak se mu [zase] vloupám do auta." F: "Ten nikdy nezestárne."
K: "Jsi studnice úžasných nápadů." S: "Jsi úplně blbá. To je to samé, jako ta první věta."
S: "Můžeme to udělat Barkerovsky. Pouštět tam jen zabijáky a děvky." K: "Klíčové je vyrovnat ten poměr, aby se populace udržovala stabilní."
K: "Ta [Samantina] bunda má na tebe špatný vliv."
L: "Takže plíživá projížďka na motorce." K: "Přes tu motorku vůbec není slyšet toho člověka."
K: "Vyceň zuby, najež chlupy na krku a bude jim jasné, že se nebojíš."
S: "Stejně mě zavřou a já okoušu všechny spoluvězně."
S: "Tyhle budu muset taky sežrat."
K: "Víš, jak trapný by bylo, kdybyste se zabili cestou na přestřelku?"
S: "Nevím, jak moc ti můžu krást pravomoce." K: "Zkus to, já se je kdyžtak vezmu zpátky."
S: "To je blbý, když ti nezbyde vůle na intention 'nechci ho zabít'."
K: "Já bych všechny ty bondy zakázala. Hlavně Jamese Bonda. Ten je nejhorší."
S: "www.clusterfuck.cz"
K: "Myslíš si to a Samanta ti odpovídá." S: "To je známka dreampunku."
K: "Pojď do auta, dostaneš deku." S: *buch, buch* K: Ne, počkat, to není Samanta, druhou deku."
K: "Šerif je zamlklejší než obvykle." S: "To se nedivím, když jsem mu sežrala podřízené."
Hlášky VII
K: "Tady je další Down, našel jsem nové rezervy utrpení. Svět je zachráněn."
K: "Já nemusím nic, já jsem GM."
S: "Aby nám pohár expů nepřetekl."
S: "Hodím tam všechny a budeme si pamatovat, že tam máme jeden."
S: "Teď nevím, jestli ti rozumím v oblasti sarkasmu."
S: "Mám víno a všechno. Nebo ne, nemám všechno, jenom víno."
S: "Sundám si mikinu. A pak si sundám mikinu. A pak si rozepnu mikinu."
K: "Pokusí se tě zadržet, ale má svaly jako ajťák."
S: "Oběma nám umírají postavy. High five!"
K: "To je stejně divné RPG. Vám umírají postavy a vy jste z toho nadšení."
K: "Úspěch, podařilo se ti zbavit toho pocitu, že je ti příjemně teplo."
S: "Jsi mrtvá, tak se podle toho chovej."
S: "Jen jeden člověk má právo říct: 'co děláte?'"
K: "Koukám, že hrajete nějaký divný žánr - suffer death, share invectives."
S: "To bylo cool." K: "To mrví bývaj."
S: "To byl ooc smích, sorry."
K: "Teď je čas na nějakou transition, když se děje něco, co se nikomu nechce popisovat." S "Tak přečti báseň." K: "Blake, to se bude líbit."
K: "To není Sosáček, nekopl do okna."
L: "Salám na pizzu nepatří." S: "To je salám Heretik."
S: "Pizza pollio."
K: "Chapadýlko si nezasloužíš, když mým jsi pohrdl."
S: "Pizza a majonéza?" K: "To mi domů nesmí."
S: "Vlkokalypsa."
K: "To máš schopnost tvářit se normálně. Jako třeba vypadat, že nemáš kocovinu."
S: "Já jsem ji neznárodnil, ale vyčóroval."
K: "Vždycky když se mračím, tak se lidi smějou."
L: "Kretén se ani nedokázal postřílet s Williamsem."
K: Chce zabít nějaký čas. S: "A mě."
S: "Já počkám, a pak se mu [zase] vloupám do auta." F: "Ten nikdy nezestárne."
K: "Jsi studnice úžasných nápadů." S: "Jsi úplně blbá. To je to samé, jako ta první věta."
S: "Můžeme to udělat Barkerovsky. Pouštět tam jen zabijáky a děvky." K: "Klíčové je vyrovnat ten poměr, aby se populace udržovala stabilní."
K: "Ta [Samantina] bunda má na tebe špatný vliv."
L: "Takže plíživá projížďka na motorce." K: "Přes tu motorku vůbec není slyšet toho člověka."
K: "Vyceň zuby, najež chlupy na krku a bude jim jasné, že se nebojíš."
S: "Stejně mě zavřou a já okoušu všechny spoluvězně."
S: "Tyhle budu muset taky sežrat."
K: "Víš, jak trapný by bylo, kdybyste se zabili cestou na přestřelku?"
S: "Nevím, jak moc ti můžu krást pravomoce." K: "Zkus to, já se je kdyžtak vezmu zpátky."
S: "To je blbý, když ti nezbyde vůle na intention 'nechci ho zabít'."
K: "Já bych všechny ty bondy zakázala. Hlavně Jamese Bonda. Ten je nejhorší."
S: "www.clusterfuck.cz"
K: "Myslíš si to a Samanta ti odpovídá." S: "To je známka dreampunku."
K: "Pojď do auta, dostaneš deku." S: *buch, buch* K: Ne, počkat, to není Samanta, druhou deku."
K: "Šerif je zamlklejší než obvykle." S: "To se nedivím, když jsem mu sežrala podřízené."
Hlášky VII
K: "Tady je další Down, našel jsem nové rezervy utrpení. Svět je zachráněn."
K: "Já nemusím nic, já jsem GM."
S: "Aby nám pohár expů nepřetekl."
S: "Hodím tam všechny a budeme si pamatovat, že tam máme jeden."
S: "Teď nevím, jestli ti rozumím v oblasti sarkasmu."
S: "Mám víno a všechno. Nebo ne, nemám všechno, jenom víno."
S: "Sundám si mikinu. A pak si sundám mikinu. A pak si rozepnu mikinu."
K: "Pokusí se tě zadržet, ale má svaly jako ajťák."
S: "Oběma nám umírají postavy. High five!"
K: "To je stejně divné RPG. Vám umírají postavy a vy jste z toho nadšení."
K: "Úspěch, podařilo se ti zbavit toho pocitu, že je ti příjemně teplo."
S: "Jsi mrtvá, tak se podle toho chovej."
S: "Jen jeden člověk má právo říct: 'co děláte?'"
K: "Koukám, že hrajete nějaký divný žánr - suffer death, share invectives."
S: "To bylo cool." K: "To mrví bývaj."
S: "To byl ooc smích, sorry."
K: "Teď je čas na nějakou transition, když se děje něco, co se nikomu nechce popisovat." S "Tak přečti báseň." K: "Blake, to se bude líbit."
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.
Re: [Chuubo] Pampelišky v trávě
Faskale jestli ti to s tema mikinama prijde legracni, tak jsi asi nikdy nezil s hubenou zenckou v zime kdy je minus deset.
“And, for an instant, she stared directly into those soft blue eyes and knew, with an instinctive mammalian certainty, that the exceedingly rich were no longer even remotely human.”
― William Gibson, Count Zero
― William Gibson, Count Zero
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 10 hostů