[DW] Adventurers high as fuck, riding ancient gods and shit

[Raven]

Dyť jsme zlikvidovali prastaré hadí bohy, co bys ještě tak chtěl? To ti to je málo?
Náš zásadní problém je, že to byl příležitostný one shot s bývalou sestavou, v níž jsme hrávali na střední, ale jak čas plyne, tak se cesty rozcházejí (někdo pobývá v Olomouci, někdo v Praze a tak dál)

Mně se strašně líbila tragika našich hodů a to, v co to pak vždycky vyústilo... Tohle mě pobavilo nejvíc:

Toho si všiml připlíživší se Felix, které po něm chtěl hodit svou dýku... ale ta mu vyklouzla a za ní všechny ostatní, které měl špatně připevněné k pásku

(aneb před hordou divokých pirátů je nejlepší zahodit všechny dýky i s opaskem)
R

[Faskal]

Díky.
Ona ta session měla podle všeho move:

když potřebuješ nějaký předmět, a třeseš ve vzduchu hobitem, roll+bond:
10+ vezmi 2; 7-9 vezmi 1
* vypadne, co potřebuješ
* hobit nebude nasraný

Velký počet hráčů byl určitě problém, ale spolupracovali a nekradli si spotlight, takže mezi nimi šlo snadno stříhat tak, aby to bylo pořád napínavé a všichni se dostali ke slovu. Kupodivu nejaktivnější hráč byl ten nováček, který se sám od sebe hlásil ke slovu asi nejčastěji.

Spíš bych řekl, že to bylo lepší, než v jiných systémech, protože vyhodnocování konfliktů je hodně zjednodušené.

V zásadě se mi osvědčilo to, co se píše v apokalypse worldu: Když je nějaký prázdný prostor, je možné jej zacpat něčím konfliktním, nebo použít analog "barf apocalyptica" a dělat tématické popisy, které atmosféricky sedí. Protože jsme byli na smaragdových ostrovech, tak to bylo všechno strašně barvičkové, zasněžené hory byly zasněženější než v realitě, a tak; akorát občas z písku vystupovala vybělená kost a z džungle zíraly oči. Hráči se vždycky něčeho chytli a já nemusel vymýšlet zápletku sám, jenom jsem nechal DW, ať jim generuje komplikace.

Jak je to ve srovnání s formami DnD, tak to nemůžu posoudit, protože jsem žádnou z těch her nehrál. Kterou debatu myslíš?

K těm failům, na mě se nedívejte. Já za to nemůžu; kostky řekly, že má být fail, tak jsem se podíval do seznamu GM movů, a tohle se na mě smálo

[Ecthelion]

když potřebuješ nějaký předmět, a třeseš ve vzduchu hobitem, roll+bond:
10+ vezmi 2; 7-9 vezmi 1
* vypadne, co potřebuješ
* hobit nebude nasraný

Tenhle move do příště určitě zaveďte jako pravidlový. Nezapomeň přidat i ...

* z hobita vypadne něco co nepotřebuješ... a vlastně ani nechceš vědět, co to je... cože jsi říkal, že to je?

Jak je to ve srovnání s formami DnD, tak to nemůžu posoudit, protože jsem žádnou z těch her nehrál. Kterou debatu myslíš?

Myslel jsem Morechovu debatu o casual hrách. Moje myšlena byla taková, že kdybych měl s hráči (nota bene casual) hrát nějaké dungeonování, draky a tyhlety věci... mnohem spíše sáhnu po DW a podobných hrách než po DnD, ke kterému bych musel vyhrabat čtyři příručky a donutit je, aby si to do příště přečetli. DW hry se dají vysvětlit při sezení a zachovávají (alespoň podle mě) velmi podobnou atmosféru a zážitek.

[Faskal]

Na to má tabulky Quentin. A přesně takové věci tam má.

Tak jsem si to přečetl (v této podsekci čtu jen obecná témata a i ty se značným zpožděním), a... já ti nevím. Pro mě je "casual" spíš o přístupu k hraní, než o tom, jak se to nakonec fyzicky provede. Asi nebude problém hrát s tímto systémem i dlouhodobější a vážnější věci. Tohle bylo "casual" v tom, že to byl oneshot.

Ale v tom smyslu, že to minimalizuje nutnost na přípravu hráčů i GM, je to určitě pravda a na one-shot s nezkušenou skupinou to bude výborné.
Nejsem si ale jistý, jestli tato hra klade na GM větší nebo menší nároky. Mám pocit, že člověk musí mít nahraných dost RPG a musí vědět, co od nich čeká. V tomto směru pro mě bylo povznášející hrát se Sosákem a vyzkoušet další herní styly. Samotný DW/AW/6W vyžaduje dost jiný duševní stav při pánování, než jiné hry. Mám pocit, že AW psal nějaký programátor.

Pravidla pro GM jsou výborně napsaná, nemůžu ale posoudit, jestli je nováček podle nich schopný odvést hru. Nejspíš jo, jsou fakt super.