Vzpomínky na Dračák
Moderátor: Bouchi
-
- .
- Příspěvky: 18107
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
Re: Byl jsem nováček
U mne bylo první a převládajícím pocitem naprosté okouzlení.
Něco jako ta Conlaiova historka s pravidly - ukazovala mi úžasné možnosti, co všechno by se dalo dělat.
Ještě před pravidly proběhla hra, Bílý hrad, samozřejmě. Taky bezva.
Nováček, to je ten šťastný stav, kdy člověk ještě neví, co všechno je špatně a mohlo by být lépe.
Pokud to čte nějaký nováček, ať si to hodlá co nejvíce užít.
Něco jako ta Conlaiova historka s pravidly - ukazovala mi úžasné možnosti, co všechno by se dalo dělat.
Ještě před pravidly proběhla hra, Bílý hrad, samozřejmě. Taky bezva.
Nováček, to je ten šťastný stav, kdy člověk ještě neví, co všechno je špatně a mohlo by být lépe.
Pokud to čte nějaký nováček, ať si to hodlá co nejvíce užít.
Vzpomínky na Dračák
Tak já to zkusim (pro Doupě, po DH se nehrnu)! Protože teď oprašuju jisté věci okolo Doupěte, tak mě to donutilo (s drobným krvácením z očí a mozku) přečíst věci, co jsem psal když mi bylo 13-16. A moje hypotézy jsou:
* Proklatě dobrý onboarding. Úvodní dobrodružství (nemyslím Bílý Hrad, ale to co je na začátku PH v PPZ) je v podstatě gamebook a rozvíjí to RPG jako rozšíření gamebooku, kde akorát nemusíš chodit po odkazech ale můžeš cokoliv. To je podle mě intuitivní v momentě, kdy o RPG nemáš páru. A taky to předurčuje tu hru jako takovou: railroad gamebook s větši flexibilitou, ne sdílené vyprávění/tvorba příběhu atd. Když to teď tak píšu, tak si říkám, že dívat se na DrD jako na gamebook generátor by mohlo spoustu věcí vyjasnit
* Neoddělení systému a settingu vede k tomu, že to člověk na sebe nabaluje tak nějak iterativně. Totiž, jsou IMHO dvě skupiny lidí, pracovně je nazvěme třeba "matfyzáci" a "lidi". Ta první skupina v podstatě není schopna vidět svět bez abstrakcí: na první dobrou cítí rozdíl mezi "tučným vycentrovaným zvětšeným textem" a "nadpisem", pravidla pro hry / deskovky intuitivně vytáhne a "peníze" pro ně spadá do stejné skupiny jako "zkušenost", protože je to "resórs za kterej kupuju perky". Druhá skupina to má přesně naopak. V momentě, kdy se na ty herní mechaniky nedíváš jako na systém, ale jako na "atributy" jednotlivých "částí" systému, tak to jak to nedrží pohromadě vadí mnohem míň. (Třetí skupinu co je schopna obého můžeme nazvat "pár lidí na fórech" a ve výpočtech ji zanedbat)
* Nekonzistence všeho vede ke "gotcha" momentům a to je plus. Vypéct ostatní pravidly je sebeuspokojující a lidi to baví.
* Hotfix a amatérismus je brutální plus, protože přibližuje hru jejím hráčům. Myslim si že to je netriviální důvod, proč má vlastně každý hráč doupěte pocit, že by moh dělat pravidla a pracuje na jejich záplatách
* Lidi často začínají ve věku, kdy je mozek houba co nasaje všechno co mu ukážeš, takže množství výjimek, pravidel apod. neni problém
* To že trvá dlouho to zvládnout (a děláš to postupně) ti dodává stejně dobrej pocit, jako když se zlepšuješ...nevim, ve hraní na kytaru. Až to dotáhneš na pokročilý! Stejně tak si potom můžeš udržovat svůj status mudrce, když nabyté vědomosti předáváš dalším učedníkům
* A u těch co začali v devadesátkách bych přidal do, že to byl onboarding do tohohle typu zábavy. Grafika her byla hodně jinde, počítačový RPG taky, dostupnost počítačů jako takovejch byla hodně jiná, LARPy byly...no prostě všechno to byly dřevní časy. Výjimky jsou, ale to že WoD už dělal další edice nikoho nevytrhlo, protože to vám babička nekoupila. A podobně postižený kamarády abyste taky našli...no, dopisovánim do Hexaedru
Ale je to rozhodně zajímavej fenomén.
Starý člen http://rpg.church
Re: Dračí Hlídka – Obecná diskuze
No a já volně navážu na Almada, to je přesně ono. Navíc v těch devadesátkách uměl AJ málokdo. Nevím jak jinde, ale já měl AJ jeden rok na strojárně a konec (maturoval jsem v 89.) - takže jazyková bariéra jako prase. A v tomhle tom začínali všichni ti nadšení tátové a dědové, kteří aktuálně kupují DH svým vlastním dětem, vnukům a hlavně sobě. Myslím, že těch, kteří během těch 30 let prohlédli (naučili se jiný jazyk, než je Ruština třeba) je minimum.
A obávám se, že JaD, coby systémová záplata, přijde o rok později, než by se bylo bývalo hodilo.
A obávám se, že JaD, coby systémová záplata, přijde o rok později, než by se bylo bývalo hodilo.
- Jerson
- Inženýr z Ocelového města
- Příspěvky: 22613
- Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
- Bydliště: České Budějovice
- Kontaktovat uživatele:
Re: Dračí Hlídka – Obecná diskuze
Když čtu Almada, tak si jasně uvědomuju, jak jsme každý byl v jiné sociální bublině.
Naopak části hráčů to hru vzdálilo, protože nechtěli řešit nesmyslná pravidla a pamatovat si je, a jejich opravy, oficiální i jako-oficiální_ale_vlastně_domácí úpravy zveřejněné v Dechu draka, které řadu hráčů - speciálně holky - odehnaly od RPG úplně, nebo na začátku tisíciletí pak k hraní textovek na netu.
Podle mě by uspělo snad každé RPG, které by se objevilo jako první. Spíše si říkám, jak byl vlastně Dračák špatný, protože z třiceti potenciálních zájemců zaujal tak jednoho až dva nerdy, kteří fungovali jako druhotné odrazení pro ostatní. Celkově uzavírání do malých skupinek, izolace od okolí. Na jednu stranu oslovování všech možných zájemců a vysvětlování úžastnosti téhle hry, a na druhé straně při naplnění skupiny odmítání všech ostatních.
(Dodnes si pamatuju jednoho, který mi na můj zvědavý dotaz, co to je za příručku s drakem odsekl "Taková hra, to by tě nebavilo.")
A vlastně na ty rozdílné bubliny a zkušenosti narážím pořád, i po třiceti letech. Obvykle první reakce je "No jo, Jersonovi Dračák sežral kočku, já se s ničím takovým nesetkal, takže on byl výjimka."
Zpětně si uvědomuju, že jsem jede z těch, který měl být Dračákem odrazen (napočítal jsem tři takové pokusy) a měl si ho pamatovat jen jako "tu blbost, kterou před lety hráli spolužáci z vedlejší třídy o přestávce", tak jako si jí pamatuje řada lidí okolo mně.
Zmatení z toho, že můžu dělat jen pár věcí, přesněji co všechno nemůžu. Ignorování vlastních pravidel od chvíle, kdy jsem vzal lucernu mrtvému čaroději. Kamarád si myslel, že Jarikovo dobrodružství je určené pro hraní skupiny a pořád naráželi na to, že je popisováno jen chování jedné postavy.Almad píše: ↑8. 6. 2021, 17:39 * Proklatě dobrý onboarding. Úvodní dobrodružství (nemyslím Bílý Hrad, ale to co je na začátku PH v PPZ) je v podstatě gamebook a rozvíjí to RPG jako rozšíření gamebooku, kde akorát nemusíš chodit po odkazech ale můžeš cokoliv. To je podle mě intuitivní v momentě, kdy o RPG nemáš páru.
Strašný bordel v tom, co do settingu má patřit, a co ne. Neustálé dohadování mezi hráči-Tolkienisty, hráči-obecnofantasáky a hráči-pohádkáři o tom, která věc tam má být a která ne. Pláč a skřípění zubů.* Neoddělení systému a settingu vede k tomu, že to člověk na sebe nabaluje tak nějak iterativně.
A z toho plynoucí rulelawyerství, a hádky o výklad pravidel, direktivní měnění pravidel PJjem, nenávist k hráčům používající jiné řešení než schválené podle pravidel dané skupiny ... Souhlasím s tím, že když někdo někoho vypeče pravidly, tak jeho sebeuspokojení bude vysoké a bude ho to bavit. Názor ostatních hráčů ve skupině raději nebudu rozebírat* Nekonzistence všeho vede ke "gotcha" momentům a to je plus. Vypéct ostatní pravidly je sebeuspokojující a lidi to baví.
Je fajk, že kde kdo si myslí, že dokáže udělat lepší pravidla Dračáku tím, že odstraní chyby pravidel Dračáku. Na čemž si vylámalo zuby 99 takových lidí ze 100.* Hotfix a amatérismus je brutální plus, protože přibližuje hru jejím hráčům. Myslim si že to je netriviální důvod, proč má vlastně každý hráč doupěte pocit, že by moh dělat pravidla a pracuje na jejich záplatách
Naopak části hráčů to hru vzdálilo, protože nechtěli řešit nesmyslná pravidla a pamatovat si je, a jejich opravy, oficiální i jako-oficiální_ale_vlastně_domácí úpravy zveřejněné v Dechu draka, které řadu hráčů - speciálně holky - odehnaly od RPG úplně, nebo na začátku tisíciletí pak k hraní textovek na netu.
A každý nasál něco jiného, takže způsobené efekty viz výše* Lidi často začínají ve věku, kdy je mozek houba co nasaje všechno co mu ukážeš, takže množství výjimek, pravidel apod. neni problém
Část hráčů si vybírá, která kouzla se naučí na dalším levelu, a část jen kouká, protože se jim zvedne počet životů o 2 a tím to hasne. A to předávání nabytých vědomostí učedníkům jsem vlastně nikdy nezažil, každý PJ byl samouk, který vedení hry napůl vyčetl z pravidel, napůl dokoukal od jeho vlastního PJ a napůl si to upravil podle sebe. (Počet půlek sedí).* To že trvá dlouho to zvládnout (a děláš to postupně) ti dodává stejně dobrej pocit, jako když se zlepšuješ...nevim, ve hraní na kytaru. Až to dotáhneš na pokročilý! Stejně tak si potom můžeš udržovat svůj status mudrce, když nabyté vědomosti předáváš dalším učedníkům
Tohle rozhodně platí a podle mě to přebíjí všechno ostatní. Plus tedy fakt, že deskovky byly nudné a otravné a počítačové hry nebyly konkurencí, a často se nedalo dostat ani do zajímavých zájmových kroužků (to tedy platí hlavně pro začátek devadesátek), takže vlastní organizovaná zábava bylo naprosté zjevení.* A u těch co začali v devadesátkách bych přidal do, že to byl onboarding do tohohle typu zábavy.
Podle mě by uspělo snad každé RPG, které by se objevilo jako první. Spíše si říkám, jak byl vlastně Dračák špatný, protože z třiceti potenciálních zájemců zaujal tak jednoho až dva nerdy, kteří fungovali jako druhotné odrazení pro ostatní. Celkově uzavírání do malých skupinek, izolace od okolí. Na jednu stranu oslovování všech možných zájemců a vysvětlování úžastnosti téhle hry, a na druhé straně při naplnění skupiny odmítání všech ostatních.
(Dodnes si pamatuju jednoho, který mi na můj zvědavý dotaz, co to je za příručku s drakem odsekl "Taková hra, to by tě nebavilo.")
A vlastně na ty rozdílné bubliny a zkušenosti narážím pořád, i po třiceti letech. Obvykle první reakce je "No jo, Jersonovi Dračák sežral kočku, já se s ničím takovým nesetkal, takže on byl výjimka."
Zpětně si uvědomuju, že jsem jede z těch, který měl být Dračákem odrazen (napočítal jsem tři takové pokusy) a měl si ho pamatovat jen jako "tu blbost, kterou před lety hráli spolužáci z vedlejší třídy o přestávce", tak jako si jí pamatuje řada lidí okolo mně.
hraju: Ω Projekt Omega
Re: Teoretizování ohledně remaku
Nad tímhle dost přemejšlim. V devadesátkách to určitě smysl mělo, protože spousta lidí vůbec netušila, co si pod RPGčkem představit, ale je to stále relevantní i v roce 2021? Potíž Jarikova dobrodružství pro mě je, že ukazuje o dost jinou hru.Almad píše: ↑8. 6. 2021, 17:39* Proklatě dobrý onboarding. Úvodní dobrodružství (nemyslím Bílý Hrad, ale to co je na začátku PH v PPZ) je v podstatě gamebook a rozvíjí to RPG jako rozšíření gamebooku, kde akorát nemusíš chodit po odkazech ale můžeš cokoliv. To je podle mě intuitivní v momentě, kdy o RPG nemáš páru. A taky to předurčuje tu hru jako takovou: railroad gamebook s větši flexibilitou, ne sdílené vyprávění/tvorba příběhu atd. Když to teď tak píšu, tak si říkám, že dívat se na DrD jako na gamebook generátor by mohlo spoustu věcí vyjasnit
PS: Dlouho slibovanej remake už existuje.
Re: Teoretizování ohledně remaku
Jarik sice ukazoval jiný typ hry, než je RPG, ale smysl dával. V té době si DrD kupovali čtenáři knih (DrD se prodávalo v knihkupectvích). Jarikovo dobrodružství jim ukázalo "interaktivní novelu", která se od běžných novel odlišovala tím, že hráč mohl sám určovat, kam se hlavní hrdina vydá a co udělá. Na konci pak bylo (parafrázuji): "Dračí doupě jde ještě dál. Už nebudeš omezen předpřipraveným textem." Kniha -> Jarikovo dobrodružství (gamebook) -> Dračí doupě (RPG) dávalo smysl.
Jsou hráči, kteří dodnes považují gamebooky za přechodné vývojové stádium, něco jako když audiokazety ztratily význam s příchodem CDček. Ten příměr ale trochu kulhá. Gamebookové ságy typu Lone Wolf nebo Rytíř temného slunce pohlcují čtenáře do děje a nabízí lepší zážitek než kdejaká hra Dračího doupěte s "průměrným" PJem. Něco jako zajít si do vyhlášené restaurace je zpravidla lepší zážitek než jídlo, co si uděláte sami, i když ten příměr může být podobný: "V restauraci jste omezeni jídelním lístkem, doma si můžete udělat jakékoli jídlo a nejste ničím omezeni (dokonce ani zachováním nějakého receptu)."
Dnes je to složitější, že většina lidí, kteří se setkávají s TTRPG, nejsou prvotně čtenáři, ale znají RPG z videoher. Proto připodobnění (např.) DnD k jim známým CRPG by bylo něco jako: "Je to jako RPG na počítači, ale místo počítače, který zobrazuje předem udělané situace, vede hru člověk, Pán jeskyně, který připravuje situace v reálném čase na míru." Oproti Jarikově dobrodružství takový popis ale kulhá ještě víc, protože videohry jsou jiné médium a platí pro ně jiná pravidla. TTRPG, gamebooky a romány jsou si mnohem blíže než TTRPG a CPRG, i když obojí se jmenuje "RPG". Další věc pak je, že dobrý PJ je sečtělý člověk, ale to pro hráče videoher vůbec platit nemusí. Je často psaný text odrazuje, a proto je často odrazují i psaná pravidla TTRPG. K TTRPG se dostávají nejčastěji přes shlédnutá videa na Twitchi/Youtube. Často jsou pak rozčarovaní, že skutečná hra pak funguje jinak než shlédnuté video.
Jak dnes dostat lidi k TTRPG? To je podobná otázka, jako Jak dnes dostat lidi ke čtení knížek? na kterou se vynakládá spousta peněz a kampaní. Nakonec lidi ale nedostává ke čtení nějaká kampaň, ale bestseller jako Harry Potter, podobně jako v TTRPG bestsellery jako DnD 5e, DH nebo snad v nejbližší době JaD.
Za nejlepší postup, jak se dostat k TTRPG, ale stále považuji čtení knih -> gamebooky -> TTRPG. To se ale podaří málokomu.
Jsou hráči, kteří dodnes považují gamebooky za přechodné vývojové stádium, něco jako když audiokazety ztratily význam s příchodem CDček. Ten příměr ale trochu kulhá. Gamebookové ságy typu Lone Wolf nebo Rytíř temného slunce pohlcují čtenáře do děje a nabízí lepší zážitek než kdejaká hra Dračího doupěte s "průměrným" PJem. Něco jako zajít si do vyhlášené restaurace je zpravidla lepší zážitek než jídlo, co si uděláte sami, i když ten příměr může být podobný: "V restauraci jste omezeni jídelním lístkem, doma si můžete udělat jakékoli jídlo a nejste ničím omezeni (dokonce ani zachováním nějakého receptu)."
Dnes je to složitější, že většina lidí, kteří se setkávají s TTRPG, nejsou prvotně čtenáři, ale znají RPG z videoher. Proto připodobnění (např.) DnD k jim známým CRPG by bylo něco jako: "Je to jako RPG na počítači, ale místo počítače, který zobrazuje předem udělané situace, vede hru člověk, Pán jeskyně, který připravuje situace v reálném čase na míru." Oproti Jarikově dobrodružství takový popis ale kulhá ještě víc, protože videohry jsou jiné médium a platí pro ně jiná pravidla. TTRPG, gamebooky a romány jsou si mnohem blíže než TTRPG a CPRG, i když obojí se jmenuje "RPG". Další věc pak je, že dobrý PJ je sečtělý člověk, ale to pro hráče videoher vůbec platit nemusí. Je často psaný text odrazuje, a proto je často odrazují i psaná pravidla TTRPG. K TTRPG se dostávají nejčastěji přes shlédnutá videa na Twitchi/Youtube. Často jsou pak rozčarovaní, že skutečná hra pak funguje jinak než shlédnuté video.
Jak dnes dostat lidi k TTRPG? To je podobná otázka, jako Jak dnes dostat lidi ke čtení knížek? na kterou se vynakládá spousta peněz a kampaní. Nakonec lidi ale nedostává ke čtení nějaká kampaň, ale bestseller jako Harry Potter, podobně jako v TTRPG bestsellery jako DnD 5e, DH nebo snad v nejbližší době JaD.
Za nejlepší postup, jak se dostat k TTRPG, ale stále považuji čtení knih -> gamebooky -> TTRPG. To se ale podaří málokomu.
Kostka, http://www.d20.cz
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí, skupinové sekce s rozsáhlou podporou, ...a mnohé další.
Překlady Fate: ONLINE, PDF v grafice; všechny základní knihy, autorské blogy a další; vlastní Star Wars
Překlady Dungeon's & Dragons 5e: ONLINE, PDFka v grafice (všechna pravidla, 10+ kampaní a dobrodružství)
Překlady Shadowrunu: 6. edice v PDF, překlad 5. edice,
Překlady Sawage Worlds: PDF v grafice
Překlad Apocalypse World: ONLINE, PDF v grafice
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí, skupinové sekce s rozsáhlou podporou, ...a mnohé další.
Překlady Fate: ONLINE, PDF v grafice; všechny základní knihy, autorské blogy a další; vlastní Star Wars
Překlady Dungeon's & Dragons 5e: ONLINE, PDFka v grafice (všechna pravidla, 10+ kampaní a dobrodružství)
Překlady Shadowrunu: 6. edice v PDF, překlad 5. edice,
Překlady Sawage Worlds: PDF v grafice
Překlad Apocalypse World: ONLINE, PDF v grafice
- Jerson
- Inženýr z Ocelového města
- Příspěvky: 22613
- Registrován: 11. 2. 2003, 16:39
- Bydliště: České Budějovice
- Kontaktovat uživatele:
Re: Teoretizování ohledně remaku
Tohle se dělo asi jen v Praze. A vzpomínám si, jak tu před lety vzniklo překvapení, když se Erricovy Střepy snů objevily normálně v knihkupectví, že to pro příručku RPG v té době nebyl standard. Každopádně u nás na jihu bych žádné RPG v knihkupectví nesehnal, máme ti jen dvě speciálky, které ho mají.
Jinak je docela zajímavé, že gamebooky přežily - řekl bych, že tak dvacet let byly stranou zájmu RPG hráčů, nebo alespoň se na žádném českém RPG serveru nijak zvlášť neřešily, a až v posledních letech se "najednou z ničeho" (myšleno pro řadu RPG hráčů) objevila dost početná komunita gamegookařů, a ukázalo se, že některé starší kousky mají o řád a občas i o dva vyšší hodnotu než před lety.
Část bere podobnost podle toho RPG, ale pokud (naši) hru popisuju, tak si to s počítačovými RPGčky vůbec nespojí, protože to působí úplně jinak. Po dvaceti minutách si to spojí s DračákemDnes je to složitější, že většina lidí, kteří se setkávají s TTRPG, nejsou prvotně čtenáři, ale znají RPG z videoher.
Tohle vůbec neplatí. Znám řadu lidí schopných přečíst Vojnu a mír (nebo jiný tlustospis), kteří ale zároveň odmítnou číst stostránková pravidla RPG. A neplatí to ani obráceně - hráči hltající všechny příručky DnD nebo GURPS jsou občas neschopní přečíst texty delší než jedna strana, a knížku otevřeni jen z donucení.Další věc pak je, že dobrý PJ je sečtělý člověk, ale to pro hráče videoher vůbec platit nemusí. Je často psaný text odrazuje, a proto je často odrazují i psaná pravidla TTRPG. K TTRPG se dostávají nejčastěji přes shlédnutá videa na Twitchi/Youtube. Často jsou pak rozčarovaní, že skutečná hra pak funguje jinak než shlédnuté video.
I tvrzení, že se k TTRPG lidé nejčastěji dostávají přes videa, mi (alespoň v Česku) přijde přehnané. Je jich dost, ale zdaleka nejčastější je ještě pořád "kamarád mi řekl o hře".
Dělal jsem na tohle téma průzkum, DH bylo začínající hrou pro naprosté minimum hráčů. Drtivá většina byla buď zlanařena kamarády, nebo to byli bývalí hráči Dračáku. Začít na DH je nejspíše extrémně těžké.Jak dnes dostat lidi k TTRPG? To je podobná otázka, jako Jak dnes dostat lidi ke čtení knížek? na kterou se vynakládá spousta peněz a kampaní. Nakonec lidi ale nedostává ke čtení nějaká kampaň, ale bestseller jako Harry Potter, podobně jako v TTRPG bestsellery jako DnD 5e, DH nebo snad v nejbližší době JaD.
Pro DnD nemám tolik dat, začátek bude nejspíše o trochu jednodušší, ale bez někoho, kdo tu hru alespoň někdy viděl nebo hrál je ten začátek taky dost obtížný, jak pro PJje, tak pro hráče, kterým tenhle PJ musí přežvýkat pravidla.
Jak může být nejlepší postup, který se málokomu podaří, a který vyžaduje dva přechody mezi odlišnými médii?:-)Za nejlepší postup, jak se dostat k TTRPG, ale stále považuji čtení knih -> gamebooky -> TTRPG. To se ale podaří málokomu.
Reálně je nejlepší postup takový, kdy lidé začnou hrát RPG tak snadno, jak by mohli začít hrát libovolnou rodinnou deskovku. Tedy krátká pravidla, podle kterých se dá hrát už při prvním, nejdéle při druhém čtení, a která lze spoluhráčům vysvětlit při samotné úvodní hře. Mít zpracovaný ukázkový postup pro první hru a pak kompletní pravidla pro další hry. K tomu jako doplněk videonávod - ale nikoliv ukázka hraní Youtuberů, které vůbec nepomáhají pochopit vedení hry, ale skutečně vysvětlené postupy Vypravěče. Málokdo má čas a ještě méně lidí má chuť hledat na Youtube náhodné ukázky her, zejména v případě, kdy ani samotní Youtubeři nejsou schopní dát dát odkaz na nějakou dobrou scénu nebo ukázku hry, ze které by nováček pochopil, o co jde. Navíc to ani není v jejich zájmu, protože Youtube je odměňuje za diváky, kteří se dívají dlouho a na mnoho pořadů, nikoliv za diváky, kteří se podívají jednou na deset minut, či nanejvýš hodinu záznamu.
Tohle jsou závěry, které jsem udělal poté, co jsem se na různé věci ptal asi stovky zájemců o hraní RPG.
hraju: Ω Projekt Omega
- MarkyParky
- Příspěvky: 16425
- Registrován: 11. 8. 2011, 02:37
Re: Teoretizování ohledně remaku
Nepamatuju si, že by v těch ranných devadesátkách DrDO někdy bylo v Praze v nějakém knihkupectví.Jerson píše:Tohle se dělo asi jen v Praze.
Ono to hlavně byla doba, kdy žádná pořádná knihkupectví s širokou nabídkou titulů a distribuční sítí tak, jak je známe dnes, v ČSFR nebyla. To je mnohem pozdější fenomén.
AFAIR
- na Olšanech se DrDO jezdilo to kupovat do nějakého sklepa
- na Václaváku v Jednorožci (tehdy sci-fi speciálka) se občas objevilo pár výtisků
- a dominantní formou šíření IMHO bylo kopírování (myslím tím xeroxování, ne digitální kopie)
Družina byla prostě ráda, že sehnala někde jeden tištěný výtisk (typicky ho měl PJ) a ostatní hráči si okopírovali jen pasáže pro své postavy, nebo stránku s pravidly souboje.
Re: Teoretizování ohledně remaku
DrDold bylo k dostání původně ve sci-fi obchodech, jeden byl v Praze na Příkopech v pasáži ČNB (mezi 1990 - 1995), pak si je pamatuji ještě v jednom sci-fi obchodu v centru, ale už netuším, kde, od dávného známého vím, že něco bylo i v Holešovicích, plus v Plzni jsem určitě taky v jednom takovém obchodě byl a tuším bylo něco i v Brně. Bylo jich velice málo, ale byla to knihkupectví, obchody specializované na hry tehdy vlastně ani neexistovaly.MarkyParky píše: ↑10. 6. 2021, 08:40Nepamatuju si, že by v těch ranných devadesátkách DrDO někdy bylo v Praze v nějakém knihkupectví.Jerson píše:Tohle se dělo asi jen v Praze.
P.S.: Sklep v Olšanech byl vlastně Altar jako takový, prodával tam svoje výrobky "ze skladu", ale až v druhé polovině 90. let
Re: Teoretizování ohledně remaku
Jak píše Vitus. Byly to Sci-Fi/Fantasy speciálky. V Brně to byla Černá planeta se svými třemi pobočkami (už neexistuje ani jedna). Dnes se RPGčka dají sehnat v herních speciálkách, ale ty tehdy neexistovaly. Střepy snů byly překvapivě v knihkupectví, protože v té době už sláva Dračího doupěte pohasla a pravidla se dala sehnat jen přímo u Altaru. Pamatuji se, že jednu dobu se prodával Dech draka i běžně na všech novinových stáncích. Ale třeba Dračí doupě II jde běžně sehnat v Brně i v běžných knihkupectvích (Dobrovský, Barvič a Novotný).
Kostka, http://www.d20.cz
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí, skupinové sekce s rozsáhlou podporou, ...a mnohé další.
Překlady Fate: ONLINE, PDF v grafice; všechny základní knihy, autorské blogy a další; vlastní Star Wars
Překlady Dungeon's & Dragons 5e: ONLINE, PDFka v grafice (všechna pravidla, 10+ kampaní a dobrodružství)
Překlady Shadowrunu: 6. edice v PDF, překlad 5. edice,
Překlady Sawage Worlds: PDF v grafice
Překlad Apocalypse World: ONLINE, PDF v grafice
- stovky článků (tipy k hraní, recenze, design a teorie, ...) a diskusí, skupinové sekce s rozsáhlou podporou, ...a mnohé další.
Překlady Fate: ONLINE, PDF v grafice; všechny základní knihy, autorské blogy a další; vlastní Star Wars
Překlady Dungeon's & Dragons 5e: ONLINE, PDFka v grafice (všechna pravidla, 10+ kampaní a dobrodružství)
Překlady Shadowrunu: 6. edice v PDF, překlad 5. edice,
Překlady Sawage Worlds: PDF v grafice
Překlad Apocalypse World: ONLINE, PDF v grafice
- Pieta
- sofistikovaný troll
- Příspěvky: 15052
- Registrován: 6. 9. 2006, 19:08
- Bydliště: Praha, ale původem jsem z Hostivaře
- Kontaktovat uživatele:
Re: Teoretizování ohledně remaku
Sklep byl, jak už tu padlo, Altar.MarkyParky píše: ↑10. 6. 2021, 08:40AFAIR
- na Olšanech se DrDO jezdilo to kupovat do nějakého sklepa :)
- na Václaváku v Jednorožci (tehdy sci-fi speciálka) se občas objevilo pár výtisků
- a dominantní formou šíření IMHO bylo kopírování (myslím tím xeroxování, ne digitální kopie)
Jednorožec byl na Staromáku, ne na Václaváku. U Václaváku byl nejblíž fujtajblík proti Obecnímu domu, a Krakatit v Jungmanově otevřený myslím o něco pozdějš.
Kopírování asi nikdo v mém okolí neuměl, já vídal vždycky jen originálky. (:
Cicho żono, deszczyk padał, ja nie słyszał kto to gadał.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
Cicho żono, deszczyk rosił, ja nie słyszał kto to prosił.
- MarkyParky
- Příspěvky: 16425
- Registrován: 11. 8. 2011, 02:37
Re: Teoretizování ohledně remaku
Pravdu díš s tím Jednorožcem.
Nicméně moje pointa byla, že to nebyla obyčejná knihkupectví, ale vesměs speciálky. A to v zásadě potvrzujete.
Nicméně moje pointa byla, že to nebyla obyčejná knihkupectví, ale vesměs speciálky. A to v zásadě potvrzujete.
- Markus
- Vrchní krutovládce; Administrátor
- Příspěvky: 20961
- Registrován: 19. 8. 2001, 00:00
- Bydliště: Mnohovesmír! Brno!
- Kontaktovat uživatele:
Re: Vzpomínky na Dračák
Tak jsem tu diskuzi na jedno téma, která běžela ve dvou nesouvisejících diskuzích, trochu zkonzolidoval...
Re: Teoretizování ohledně remaku
Dech draka byl na novinových stáncích (v síti obsluhované distribucí Mediaprint&Kapa) téměř celou dobu své existence, od 1996 až do 2006.
DrD II je v knihkupectvích, protože ho tam dodává jeden z knižních distributorů, a je to tak od samého počátku, ostatně byl to i jeden z důvodů (krom lepší přenositelnosti) pro volbu formátu B5 místo A4.
Re: Teoretizování ohledně remaku
My jsme bejvávali pečený a vařený v Najádě a pak v tom obchodě v Jungmance (nevim, jestli to byl od začátku Krakatit, možná jo). V tom jsem, mimochodem, koupil ADnD 2e (PH, DMG a MM) dohromady asi za 5 stovek.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host