Hra o trůny
Moderátor: Faskal
Re: Hra o trůny
S Jonem máš samozřejmě pravdu, Theon je na tom ovšem ve srovnání s ním co se ran osudu týče pořád o dost hůř. Zásadní rozdíl je tam to mučení, vymývání mozku a naprostá bezmocnost.
Na mě by před deseti lety taky nefungoval. Holt nelze cílit na všechny lidi stejně, každý má jinou životní zkušenost.
To by bylo na jednu stranu fajn, na druhou stranu by to už bylo moc růžové. Když jsem napsal "tragický hrdina", myslel jsem tím právě absenci toho růžového konce. Víš, že v klíčových momentech už nedokážeš překročit svůj vlastní stín, ale pořád bojuješ o každý moment. Nejspíš už nic velkého nikdy neuděláš, ale přesto se nevzdáváš.
Re: Hra o trůny
Malíček: kdo ví proč mám tu postavu celkem rád, ale nějaký "polidšťující rys" mu chybí, to souhlas.
Varys: jo, na něco podobného jsem myslel (i když Cersei se vetřít do přízně... to asi ne, myslím že by ho nechala setnout hned mezi dveřmi)
Těžko říct jak brát návrh na vraždu Daenerys... autorův přehmat? Anebo počítal s neúspěchem? (v knize tím vlastně vyprovokoval Droga k invazi... teda, vyprovokoval by...) Na druhou stranu, jeho, resp. Mopatisův hlavní trumf byl v tu chvíli Viserys (a Aegon... i když o něm asi v tu chvíli ani GRRM nevěděl...)
Varys: jo, na něco podobného jsem myslel (i když Cersei se vetřít do přízně... to asi ne, myslím že by ho nechala setnout hned mezi dveřmi)
Těžko říct jak brát návrh na vraždu Daenerys... autorův přehmat? Anebo počítal s neúspěchem? (v knize tím vlastně vyprovokoval Droga k invazi... teda, vyprovokoval by...) Na druhou stranu, jeho, resp. Mopatisův hlavní trumf byl v tu chvíli Viserys (a Aegon... i když o něm asi v tu chvíli ani GRRM nevěděl...)
-
- .
- Příspěvky: 18102
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
Re: Hra o trůny
Postavy, co táhly příběh, byly na začátku Cersei, Tywin, Tyrion; pak se k nim pěkně přidal Jaime, se zpožděním.
Tywin umřel, Tyrion vyšuměl. Bohužel, na začátku byl jasně nejlepší.
Jaime funguje stále a má před sebou hodně zajímavých možností.
Cersei je asi největší držák seriálu; pomohlo se tím druhým kolem s Vrabčáky, ale to vzal čert, furt funguje, tvoří děj a je zajímavá snad v každé sérii. Což je pro mne osobní překvapení, neb ve čtvrté knize se otřesně rozplizla, netuším, zda tam začne to s těmi Vrabčáky taky, na to jsem už neměl trpělivost.
Na opačné straně Starků to táhne Arya, přes určitá zaváhání a natahování taky bez přestávky.
Sansa měla zoufale pomalý rozjezd, ale vrchol v šesté sérii byl dechberoucí, a setrvačností mne ještě stále zajímá.
Jon byl držák, připomínající Cersei, furt něco nového a zajímavého, i když byl nalepený ne jednou, ale hned několikrát, plno příhod na sebe navazovalo spíš jako série povídek. Ale teď se začal opravdu sypat.
Bran zatím furt nic moc. Theon měl náznaky zajímavosti, s tím gotickým hororem se Sansou na hradě Boltonů zejména, ale taky je zoufale nalepovaný a má hrozně dlouhá hluchá místa.
Rozjetí dalšího kola se sestrou už začíná působit strašně nalepovaně.
Prostě, celé to chátrá a mělo by to rychle skončit.
Jinak, pokud tě berou slabé postavy a zdají se ti být zajímavější, než nějací supermlátiči, pak se jich tam najde podstatně víc. A typicky oběti. Hodor, Oša, Meera, Davos, Shireen, Marghaery, nakonec, je jich tam docela dost. Je pravda, že Theonově katastrofě jsme se věnovali speciálně a dlouho, ale co říci tomu, jak brutálně vydupal Bran s Meerou při jejich posledním setkání? A to je jediná, kdo jeho dlouhodobé provázení po světě vlastně vůbec přežila.
Tywin umřel, Tyrion vyšuměl. Bohužel, na začátku byl jasně nejlepší.
Jaime funguje stále a má před sebou hodně zajímavých možností.
Cersei je asi největší držák seriálu; pomohlo se tím druhým kolem s Vrabčáky, ale to vzal čert, furt funguje, tvoří děj a je zajímavá snad v každé sérii. Což je pro mne osobní překvapení, neb ve čtvrté knize se otřesně rozplizla, netuším, zda tam začne to s těmi Vrabčáky taky, na to jsem už neměl trpělivost.
Na opačné straně Starků to táhne Arya, přes určitá zaváhání a natahování taky bez přestávky.
Sansa měla zoufale pomalý rozjezd, ale vrchol v šesté sérii byl dechberoucí, a setrvačností mne ještě stále zajímá.
Jon byl držák, připomínající Cersei, furt něco nového a zajímavého, i když byl nalepený ne jednou, ale hned několikrát, plno příhod na sebe navazovalo spíš jako série povídek. Ale teď se začal opravdu sypat.
Bran zatím furt nic moc. Theon měl náznaky zajímavosti, s tím gotickým hororem se Sansou na hradě Boltonů zejména, ale taky je zoufale nalepovaný a má hrozně dlouhá hluchá místa.
Rozjetí dalšího kola se sestrou už začíná působit strašně nalepovaně.
Prostě, celé to chátrá a mělo by to rychle skončit.
Jinak, pokud tě berou slabé postavy a zdají se ti být zajímavější, než nějací supermlátiči, pak se jich tam najde podstatně víc. A typicky oběti. Hodor, Oša, Meera, Davos, Shireen, Marghaery, nakonec, je jich tam docela dost. Je pravda, že Theonově katastrofě jsme se věnovali speciálně a dlouho, ale co říci tomu, jak brutálně vydupal Bran s Meerou při jejich posledním setkání? A to je jediná, kdo jeho dlouhodobé provázení po světě vlastně vůbec přežila.
Re: Hra o trůny
Dává to smysl vzhledem ke kontextu. V té době byl ještě na trůnu Robert, měl dva živé a zdravé následníky (ok, Joffrey byl sice na pěst, ale to je v tom věku kde jaké dítě a většina z toho vyroste) a realm byl celkově stabilní a relativně prosperující. Za takové situace byla hrozba občanské války rozhodně něco, proti čemu bylo třeba zasáhnout.
Nikdo z nich není s Theonem srovnatelný. Možné Joffrey by mohl být, kdyby přežil a rozhodl se se svou povahou a úchylkami bojovat. Nejpodobnější mu je asi the Hound.Argonantus píše: ↑14. 9. 2017, 15:04Jinak, pokud tě berou slabé postavy a zdají se ti být zajímavější, než nějací supermlátiči, pak se jich tam najde podstatně víc. A typicky oběti. Hodor, Oša, Meera, Davos, Shireen, Marghaery, nakonec, je jich tam docela dost. Je pravda, že Theonově katastrofě jsme se věnovali speciálně a dlouho, ale co říci tomu, jak brutálně vydupal Bran s Meerou při jejich posledním setkání? A to je jediná, kdo jeho dlouhodobé provázení po světě vlastně vůbec přežila.
Re: Hra o trůny
York: no jo, jenže Varys se snaží o restauraci Targaryenů (od začátku?) a je to Mopatisův člověk (nebo Mopatis -týpek co se na začátku "staral" o Targaryeny - jeho nebo... )
Re: Hra o trůny
Nikoliv. Varys se snažil, aby se lidem ve Westerosu pokud možno žilo dobře. Sám několikrát řekl, že neslouží králům, ale realmu.
Daenerys se prostě pro něj v určitém bodě stala nejlepším kandidátem na trůn, který zajistí mír, stabilitu a prosperitu, proto ji začal podporovat. Do Robertovy smrti k tomu neměl důvod, protože za Roberta říše přiměřeně stabilní a prosperující byla a jakýkoliv boj o trůn to mohl jedině zhoršit.
-
- .
- Příspěvky: 18102
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
Re: Hra o trůny
To dává smysl a neuvědomil jsem si to, že mohl změnit tábor.Daenerys se prostě pro něj v určitém bodě stala nejlepším kandidátem na trůn
Zmátlo mne jeho vehementní závěrečné tvrzení, že byl vždycky Targaryenovec.
A odpovídá to mému původnímu dojmu, že situaci netvoří, ale oportunisticky surfuje po vlnách, které přijdou.
Jinak teď jsem koukal na 7/5 a ten vznik Expendables tam v závěru je, ale děsně odfláknutý. Jediná scénka.
A základ sfoukli jednou vizí v plamenech. Ohař dřív snadno neposlouchal takové kraviny.
Je vidět, že to Martin napsané nemá ani zdálky, protože jinak by měl na tohle téma asi 500 stran, nebo tak nějak.
To je pravda.Nikdo z nich není s Theonem srovnatelný. Možné Joffrey by mohl být, kdyby přežil a rozhodl se se svou povahou a úchylkami bojovat. Nejpodobnější mu je asi the Hound.
Některé postavy mají možná srovnatelně hororvý podkres, ale my jsme ho neviděli - třeba Šedý červ.
Meera, možná. Gilly. Oša. Ale furt na tom jsou nějak lépe, než Theon.
A hlavně, neviděli jsme to, jen malý kousek.
Hound je z principu jiný tím, že je příšerně drsný, asi nejdrsnější ze všech. Zlomit ho prakticky nejde... teda pokud se nesetká s ohněm, to je ten lidský rys. Takže projde skoro taky smrtí, projde velkou vinou - kupodivu hlavně v sedmé sérii, hnije zaživa, nemá vlastně žádný jasný cíl, ale nikdy se nezlomil. Ani na vteřinu.
Joffrey je za tou hranou beznaděného zla, kterou signalizuje ubližování malým dětem, za kterou se napravit vlastně nejde. Stannis to udělá a zemře. Joffrey to udělá a zemře. Bolton mladší to samé. Hora to udělal a víme, že je ztracen. A tak dále.
Přežil to velmi těsně Theon, neb to byly jen nějaké no name děti sedláíka, zřejmě, přežil to za podobných okolností Ohař, oba to dost schytali, ale přežili - je jasně vidět, že nejsou beznadějní. Jo, a Jaime, to je to samé.
- Vallun
- Příspěvky: 32275
- Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
- Bydliště: Velká Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Hra o trůny
Konspirační teorie pro GoT, tentokráte již v češtině:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Re: Hra o trůny
Vzpomínám si v celé písni na dva momenty, z kterých se dá vyvodit o co mu jde: když ho ve Hře špehuje Arya pod Rudou baštu a na konci Tance s draky.York píše: ↑14. 9. 2017, 16:50Nikoliv. Varys se snažil, aby se lidem ve Westerosu pokud možno žilo dobře. Sám několikrát řekl, že neslouží králům, ale realmu.
Daenerys se prostě pro něj v určitém bodě stala nejlepším kandidátem na trůn, který zajistí mír, stabilitu a prosperitu, proto ji začal podporovat. Do Robertovy smrti k tomu neměl důvod, protože za Roberta říše přiměřeně stabilní a prosperující byla a jakýkoliv boj o trůn to mohl jedině zhoršit.
V té první scéně se baví s Mopatisem a očividně je do jeho plánů zasvěcený. Z rozhovoru by se dalo vydedukovat, že s konfliktem počítají (Mopatis si stěžuje, že je to "příliš brzo"... a Varys chce popohnat Droga k akci "než bude pozdě")
Ale tak samozřejmě není vyloučeno, že tu zatím hraje na dvě strany a přes Mopatise se snaží spíš Daenerys hlídat než jí pomáhat... Loajalitou k Robertovi, byť jenom podmínečnou, bych si jist nebyl o Targaryenech patrně věděl dost dlouho a neudělal nic (ale lze to vysvětlit jako další autorův fail anebo snahu mít v zásobě nějakého toho pretendeta navíc)
A "realm" může znamenat přesně to co říkáš (na to by vcelku seděl ten konec Tance), nebo něco k tomu anebo taky něco úplně jiného.
-
- .
- Příspěvky: 18102
- Registrován: 31. 10. 2006, 17:35
Re: Hra o trůny
Přemýšlím, co pro mne tenhle už druhý - a složitý - výlet do Martinova světa znamená a co z něho mohu vytěžit.
Protože zatím mám dojem, že většinu toho, co píšu, jsem věděl, nebo mne to v nějaké podobě napadlo už v té první analýze.
Víceméně se vybírá z alternativ, které ležely na stole už někde v té polovině, po třetí knize.
Hodně zajímavé je, jak strašné pitomosti se všude píšou. Nejde ani tak o šílené konspirační teorie fanoušků (viz Vallunův odkaz, ale i leckde jinde), jako spíš o naprostou povrchnost toho, co se píše v recenzích i docela oficiálních šamanů. Viz ta Knotková - je tam pár dobrých postřehů na tunu zjevných minel, a je to obvyklý poměr.
Nakonec si to asi budu muset napsat sám.
A možná by to mohlo pomoci k tomu článku o expozicích, co mám řadu měsíců rozdělaný a nemohu se dokopat k dopsání.
Jinak ještě Theon - jo, Yorkův výklad beru, myslím si to samé, nicméně... těchto postav mám za sebou hodně, rád je čtu (a vím, že je neumím napsat, jsem na to moc velký dobrák).
A tady to prostě není namíchané tak, aby to fungovalo. Jsou tam strašně tlusté bloky uhlí; a chybějící čin je prostě problém.
Postava, které se nic zajímavého nestalo, nemůže v románu dobře fungovat.
Postav, které někdo rozsekal na nudle je v Martinově světě hromada a je dobré, že jsme jejich utrpení detailně nesledovali.
Třeba "všední den Gilly v Krastenově pevnosti".
Nebo "všední den Šedého červa".
Jako monoromán s jednou hlavní postavou by to mohlo fungovat a bylo by to fascinující ("Bíla nad černou", pokud znáte; nebo Hellraiser), na tak velké ploše se taková věc - založená na velmi filigrínské drobnokresbě - dost ztrácí.
To jsou postavy, co do věci prolezly úhlopříčně z jiného románu s jiným nastavením - trochu na hraně je v tomhle i Arya.
Jo, a Bran - tam už to po té velké akci přímo křičí. Zatím Bran jenom zlikvidoval, koho potkal, a výsledek je totální nula.
Protože zatím mám dojem, že většinu toho, co píšu, jsem věděl, nebo mne to v nějaké podobě napadlo už v té první analýze.
Víceméně se vybírá z alternativ, které ležely na stole už někde v té polovině, po třetí knize.
Hodně zajímavé je, jak strašné pitomosti se všude píšou. Nejde ani tak o šílené konspirační teorie fanoušků (viz Vallunův odkaz, ale i leckde jinde), jako spíš o naprostou povrchnost toho, co se píše v recenzích i docela oficiálních šamanů. Viz ta Knotková - je tam pár dobrých postřehů na tunu zjevných minel, a je to obvyklý poměr.
Nakonec si to asi budu muset napsat sám.
A možná by to mohlo pomoci k tomu článku o expozicích, co mám řadu měsíců rozdělaný a nemohu se dokopat k dopsání.
Jinak ještě Theon - jo, Yorkův výklad beru, myslím si to samé, nicméně... těchto postav mám za sebou hodně, rád je čtu (a vím, že je neumím napsat, jsem na to moc velký dobrák).
A tady to prostě není namíchané tak, aby to fungovalo. Jsou tam strašně tlusté bloky uhlí; a chybějící čin je prostě problém.
Postava, které se nic zajímavého nestalo, nemůže v románu dobře fungovat.
Postav, které někdo rozsekal na nudle je v Martinově světě hromada a je dobré, že jsme jejich utrpení detailně nesledovali.
Třeba "všední den Gilly v Krastenově pevnosti".
Nebo "všední den Šedého červa".
Jako monoromán s jednou hlavní postavou by to mohlo fungovat a bylo by to fascinující ("Bíla nad černou", pokud znáte; nebo Hellraiser), na tak velké ploše se taková věc - založená na velmi filigrínské drobnokresbě - dost ztrácí.
To jsou postavy, co do věci prolezly úhlopříčně z jiného románu s jiným nastavením - trochu na hraně je v tomhle i Arya.
Jo, a Bran - tam už to po té velké akci přímo křičí. Zatím Bran jenom zlikvidoval, koho potkal, a výsledek je totální nula.
- Vallun
- Příspěvky: 32275
- Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
- Bydliště: Velká Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Hra o trůny
PřesněA tady to prostě není namíchané tak, aby to fungovalo. Jsou tam strašně tlusté bloky uhlí; a chybějící čin je prostě problém.
Pokud se z toho nevyhrabe, není to hrdina a je pro příběh vedlejší...a na to s emu věnovalo až moc prostoru...
Navíc rozplizlostí GRRM to působí, že se mu toho zlého děje moc a dlouho (víc, než v ději reálně...) a proto to utrpení působí nevěrohodně - nikdo by to fyzicky nevydržel...tak trochu jako by mu každý měsíc usekli ruku, několik let v řadě...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
- Eleshar_Vermillion
- černá eminence
- Příspěvky: 18507
- Registrován: 18. 6. 2003, 21:31
- Bydliště: Praha
Re: Hra o trůny
Argonantus píše: ↑13. 9. 2017, 13:02 Tywin, představený jako schopný a autoritativní vládce, borec, který ví vše o svém okolí (bezprostředně předcházející scény s Arjou, kdy okamžitě odhaluje její lhaní, které jinak vydrželo týdny) se ukáže jako kretén a žení Tyriona o15-20 let později než by bylo logické.
Tohle mi taky vrtalo hlavou. Matně se pamatuju, že Martin se tomu věnuje okrajově tím, že samozřejmě dědicem měl být Jaime, ale šílený král ho na truc Tywinovi (své pravé ruce, tuším?) povolal do královské gardy, ale čekal bych, že když měl třeba Jofreyho v kapse, proč ho odtamtud nenechal odvolat a naopak povolil jeho ustavení velitelem gardy.To je pravda a uniklo mi to. A nejen mně.
Tenhle výsledek je do jisté míry dán Tywinovou postavou; že Tyriona patologicky nesnáší, věří, že se ho zbaví a nikdy tím dědicem být nemá (taky mu dává ve svých plánech dost odepsanou Sansu). Zřejmě věří, že v nějakém bodě nakonec zlomí Jaimeho, aby se oženil, a dost na to spoléhá.
Ne croyez pas que les antisémites se méprennent tout à fait sur l'absurdité de ses réponses. Ils savent que leurs discours sont légers, contestables ; mais ils s'en amusent, c'est leur adversaire qui a le devoir d'user sérieusement des mots puisqu'il croit aux mots ; eux, ils ont le droit de jouer. Ils aiment même à jouer avec le discours car, en donnant des raisons bouffonnes, ils jettent le discrédit sur le sérieux de leur interlocuteur ; ils sont de mauvaise foi avec délices, car il s'agit pour eux, non pas de persuader par de bons arguments, mais d'intimider ou de désorienter. Si vous les pressez trop vivement, ils se ferment, ils vous signifient d'un mot superbe que le temps d'argumenter est passé.
Re: Hra o trůny
Už Robert by to odvolání Jaimeho nemohl odmítnout. Ale i kdyby to nešlo kvůli nepřekročitelnému zákonu, byla řada možností, jak situaci řešit. Martin ani jednu nevyužil a udělal z něho nezodpovědného kreténa kalibru Rudolfa II.
A to je tam pořád, sice je scéna (Bran na Zimohradu přijímá severní lordy a řeší jejich stížnosti, resp. je řeší ten starý mistr a Bran se učí..., ale ostatní lordi se to - soudě podle jejich chování nikdy neučili. Ani Martin, ani scénáristi nechápou postavy feudálů jako specialisty od dětství připravované na vládnutí v zájmu rodu a panství, a kteří tvoří relativně homogenní skupinu spojenou hustou sítí majetkových a rodových vtahů, v níž je nemyslitelné jen tak vraždit zajatce, nebo jen tak mučit zajatého následníka krále. To si vznešené feudální rody mezi sebou nedělaly a jestli to chceme mít v příběhu, tak se musíme vzdát dědičné aristokracie.
- Eleshar_Vermillion
- černá eminence
- Příspěvky: 18507
- Registrován: 18. 6. 2003, 21:31
- Bydliště: Praha
Re: Hra o trůny
Ne croyez pas que les antisémites se méprennent tout à fait sur l'absurdité de ses réponses. Ils savent que leurs discours sont légers, contestables ; mais ils s'en amusent, c'est leur adversaire qui a le devoir d'user sérieusement des mots puisqu'il croit aux mots ; eux, ils ont le droit de jouer. Ils aiment même à jouer avec le discours car, en donnant des raisons bouffonnes, ils jettent le discrédit sur le sérieux de leur interlocuteur ; ils sont de mauvaise foi avec délices, car il s'agit pour eux, non pas de persuader par de bons arguments, mais d'intimider ou de désorienter. Si vous les pressez trop vivement, ils se ferment, ils vous signifient d'un mot superbe que le temps d'argumenter est passé.
- eerieBaatezu
- Příspěvky: 10153
- Registrován: 16. 9. 2007, 11:55
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 11 hostů