Knižní, filmové a jiné nesmysly

[Argonantus]

Ona to byla spíš milenka Jindřicha z Lipé, který měl konkureční a lepší dvůr, a s Janem jen tak lehce koketovala, protože Jindřich byl prostě superhrdina. A Eliška sama byla zřejmě superkočka, protože se o ni všichni rvali jako psi o kost a zároven ji všichni obdivovali (v Hradci a v Brně na ní dodnes nedaj dopustit), kdežto konkureční Eliška Přemyslovna, zjevně otrávená štěkna, zůstávala dost na ocet, oceněna výhradně Petrem Žitavským, kronikářem, narozdíl od Argonanta zřejmě uvíznuvším úplně v církevních kruzích a tudíž pro Elišku nepoužitelným.
Věci se definitivně vyřešily, když Jan Lucemburský ztratil nervy a vyhodil Elišku Přemyslovnu do Bavorska, nechal Jindřicha vládnout a sám se stal tak trochu vlastním ministrem zahraničí, podle všeho velice úspěšným.

Ale tahle skandální historie je už dokonale vytěžena Ludmilou Vaňkovou, která se ex post rovněž zamilovala do Jindřicha.
(Jak jinak).
Také tím končí můj nejoblíbenější a nejzákladnější kapitulní rukopis G5 Pokračování Kosmova. A možná tam někde taky pomalu končí ta nejzajímavější část středověku a propuká plíživá renesance.

Hradec - no, on se stopro jmenoval Hradec, ale dost bych věřil na nějaký upřesňující dodatek, který mají skoro všechny Hradce konkurenční, aby si je lidi nepletli (nejen Štýrský, ale taky třeba Levý, Nad Moravicí a kdovíjaký ještě).

[Eleshar_Vermillion]

pavůza, nebo i pavéza: "dlouhá kláda která se položila na naložené seno na voze a přivázala provazy aby fůra nespadla" http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/paveza Pavuz, (někteří: pavůz), pauz, u, m., pavuza, pauza, y, f., na Hané póz (Brt.; pooz, Mřk., póza, Hý.), místy na Mor. jen pauz (Hý.), na Plaště a Plzenště pavuzda. Prk. Př. 9. P. = poval, jímž se náklad na voze (seno, snopy) přitahuje. Us. P. není pavéza. Pavuza je slovo slovan. (pa + uza = vin- culum), pavéza je slovo cizí. Vz Mz. Z koř. ąz. Bž. 49. Der Wies-, Heubaum. Leží tam natažený jako póza; chlap jako póza(dlouhan). Us. na mor. Drahansku. Hý. — Pauza, y, m. klacek, chlap surový. Vz Pauz. Der Klachel, Lümmel. Zlob. http://kott.ujc.cas.cz/index.php?vstup=&idHeslo=212683...
---
Ale to není jedno slovo s více významy, to jsou dvě různá slova konvergující fonetickou podobou. Pavéza jako štít je francouzsky pavois, to z italského pavese, prý že se původně vyrábělo/vzniklo/whatever ve městě Pavia někdy od 14. století. Čili s něčím, co má (pra)slovanský původ, to je podobné jen náhodou.

Parádní úlovek.

[midewiwin]

Nojo, Vaňková. A Oldřich Daněk.
Kdysi jsem měla napsaný kousek své verze toho příběhu, ale naštěstí pro lidstvo jsem to zpopelnila.
Celou tu dobu skvěle podal Šusta.

[Argonantus]

Jinak kdyby někoho mátly ve Hře o trůny - už nevím kterém, mám dojem, že třetí kniha - "vražedné jámy",
pak vězte, že překladatel ztroskotal na "murder holes", což je vskutečnosti česky "podsebití",
čili rozebíratelná podlaha, kterou se hážou různé šutry a lije hořící smůla na enemíky.

V Age of Empires to byl vynález, kterým se daly docela podstatně vytunit hrady a jiná zařízení.

[Jerson]

Tak jsem se právě v knížce Původ od J.T.Brannana dočetl, že vznik CIA posvětil prezident Roosevelt, když mu v roce 1947 ukázali trosky létajícího talíře spadlého v Roswellu (tedy napsat tahle dvě jména správně mi dalo zabrat). Jako ta knížka je sračka sama o sobě, když má dva superhrdiny, kteří ničí naváděné střely pomocí infračerveného paprsku z vrtulníku a do CERNu dávají supertajné zařízení, ve kterém se odehrává až deset tisíc srážek částic za sekundu, ale nevědět, kdo v roce 1947 prezidentoval v USA, to už je fakt na pováženou.
Píšou, že je to autorovo první dílo, a doufám, že zůstane i poslední.

[Fritzs]

Jerson: Proč to vůbec čteš?

Podíváš se na obálku, přečteš anotaci, víš, že je to sračka.

Trpíš literárním masochismem?

[Jerson]

Táta nechal tuhle knížku a Marťana na poličce mimo ostatní zařazené knížky, když byl v nemocnici. Nevím zda je četl, nebo je měl připravené až se vrátí, ale chtěl jsem si je přečíst. Marťan byl dobrý. Tohle ne.

[Jerson]

Bože můj, urychlovač a Zpomalovač v CERNu. A samozřejmě že přeložené je to taky skvěle. Třeba objevení internetu. Vint Cerf ho asi někde našel.
Přitom na literárních portálech to má 75%. Taková sračka. Jestli se na odpadní konspirační sci-fi thriller dívají běžní konzumenti takto, má obava otevřít moderní sci-fi je zcela oprávněná.

[OnGe]

Asi nejlepší moderní sci-fi píše Michio Kaku, ale neříká tomu sci-fi.

[midewiwin]

Jersone, a co Bilderberg?
/Že tam figuruje, jsem se dočetla v jedné upoutávce./
Byl tam Schwarzenberg?

[Fritzs]

Bože můj, urychlovač a Zpomalovač v CERNu.

Zpomalovačem asi myslí wiggler, který je součástí některých synchrotronů. Brannan nějaký výzkum přecejenom udělal, pořád lepší než kdyby tu wikipedii vůbec neotevřel.

[Jerson]

Jersone, a co Bilderberg?

A co s ním má být?

Brannan nějaký výzkum přecejenom udělal, pořád lepší než kdyby tu wikipedii vůbec neotevřel.

Ne, nemám dojem, že by to nějak pomohlo. Těch urychlovačů je tam sedm, stál jsem na začátku toho úplně prvního a viděl druhý až tuším čtvrtý. Ale ... no, nebudu pokračovat. Stačila mi útočná puška ráže 9 mm.

[midewiwin]

Co s ním má být nevím. Třeba v té upoutávce kecali.

[Jerson]

No o něm se tam povídá hodně. Klasicky to jsou lidé, kteří tajně vládnou světu a mají takové prostředky, že dokážou dostat snímky z libovolného satelitu nebo kamery na monitor svého člověka do pár minut, nebo nechat vykopat díru velikosti menšího města pod LHC v CERNu.

[Vallun]

Ve Víně jsem recenzoval Mayleho Podfuk jak víno, nicméně další dva díly patří asi spíš sem (když tu není obecně literární téma). Vlastně je docela zajímavé, jak se z napívané a vcelku dobré dobrodružné literatury stává jídelní lístek s trochou děje navíc. Opravdu v obou dalších knihách najdeme čím dál tím víc popisů výtečných obědů, večeří a opulentní vín, bez nichž se žádná pořádná francouzská obědovečeře neobejde. Po pravdě je to tak přeslazené příjemností, až to není ani dobré...

Obsahově v Podfurku v Marseille se chce padouch z prvního dílu zúčastnit soutěže na mísntí developerský projekt, ale z blíže nespecifikovaných důvodů nemůže osobně. Tak si najme Sama Lewitta, aby projekt prezentoval za něj. Musí se vypořádat s konkurencí vedenou krachujícím anglickým lordem žijícím na jachtě brázdící vody kolem Azurového pobřeží. Když envyjdou malé sviňárny jako snaha zničit model Reboulova projektu a uplatit členy komise, tak šáhne k únosu Lewittovi partnerky. Ten jí však briskně osvobodí z lordovy lodě vydávaje se, za hygienickou kontrolu přístavní služby. A to je důvod, proč to řadím nakonec sem - popis přípravy akce je tak neskutečně naivní, že to degraduje dojem z docela slušně budovaného napětí (byť dcecentního, kavárenského).

V Podsuku na Korzice pak lorda na nepřátelské jachtě vystřídá Rusák, který zatouží po Reboulově sídle Le Pharo. A protože na odmítnutí zná jedinou odpověď - vraždu, tak by nemělo být o napětí nouze. Jenže... co jiného čeka od agresivního ruského podnikatele, jehož minulsot je pdoezřelých úmrtí plná, že? Není tedy divu, že se Rebou připraví a jako místní hrdina má převahu v prostředí. Pointu by knize mohlo ansadit jen to, kdyby celá akce byla Reboulem zosnována za účelem pobavení Sama a dalších kamarádů:) To se ale nestalo, takže více napětí člověk zažívá při čekání na odpověď, které chateau si dají knižní postavy k jehněčím kotletkám na citronovém sorbetu se šafránem. (nepřekvapive, Margaux).

Čtvrtý díl by pak mohl být snad už jen o tom, jak je Sam Lewitt Reboulem najat (případně to udělá sám z čirého přátelství), aby vysvobodil v prvním díle navracené lahve z pazour nesmypatického právníka...