Víno

Literatura, film, hudba, divadlo, opereta a jiné výdobytky civilizace.

Moderátor: Faskal

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 25950
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 11. 7. 2019, 19:27

Seznam odrůd jsem jim dal, akorát nevěděli, která dvojice je co a nebyl prostro to hádat:/
Alibernet byl uveden jako rosé, což nepoznali všichni - protože obě rosé byla výrazně červenější než je obvyklé...barva si byla dokonce trochu podobná:)
Vtipné bylo, že Tom spolupořadatel správně víno popsal, našel klíčové charakteristiky, ale neuměl to pojmenovat - Alibernet se vlastně docela poznat dá - barvířka s laděním do cabernetu je jen jedna:)

Líbal - ta láhev byla za 140 Kč v rámci propagační bedničky a Spěvák byla velkoobchodní cena - k ani jednomu vínu se za tuhle cenu normálně nedostaneš, oba dva mají cenovou politiku příčetnější viz Líbal zde a Spěvák zde.
Aktuálně: Líbal Rulandské šedé PS 2016 za 220 Kč - což je pro mne na hraně - za tuhle cenu jsme kupoval Bízu a to je rozdíl třídy. Obecně umí, ale sem tam ujede, mírně se zlepšuje a je zajímavý spíše stran toho, že nabízí pár kusů i archivních...
Spěvák Rulandské šedé PS 2018 - za 170 Kč, imho odpovídající cena...
Přesně podobné zážitky přinesla poslední výprava na Moravu - vysloveně slabé víno se prodává vedle vysloveně slušného za totožnou cenu,
Tohle objevování mne vlastně docela baví, protože si věřím,že mám slušnou šanci poznat to slušnější:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 16213
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 11. 7. 2019, 20:13

Tak pro mne jsou Spěvák i Líbal "taková Morava", nic, co by mne zdálky lákalo. Alespoň to není vysloveně záporné, narozdíl od všeho ostatního. Ta odrůda to činí přijatelné.

Ostatní jsou všechno buď odrůdy, co mne naprosto nezaujmou, bez ohledu na vinaře (Alibernet? Portugal? Cože to?), nebo vinaři, co mne vysloveně děsí (Bzenec?), zkrátka není tam prakticky nic, od čeho bych si sliboval něco přes 80 bodů. A taky je otázka, zda bych se dočkal (Osička je pro mne asi nejpřekvapivější výsledek).

Nemluvě samozřejmě o věci jménem Dianin chrám nebo cosi fialově španělského v krabici. Tam je asi škoda i těch třiceti korun. Střelit se do hlavy a utéct, v libovolném pořadí.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 25950
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 11. 7. 2019, 20:36

Líbal je pro mne zajímavý skrze snadno dostupná starší vína. Jinak ho považuji za slabší průměr, neurazí, nenadchne, když mám ale vybrat aktuální víno, tak heldám jinde.
Spěvák těží z dobrých parcel ve Velkých Bílovicích a je zatím za velmi slušnou cenu - hodně fajn poměr cena výkon.

Tak smyslem té degustace bylo spotavit vedle sebe lepší a horší vína a zjistit, zda je poznáme. Takže tam musela být i vína, která bys normálně nekoupil...jedno se dokonce umístilo třetí, což přeci jen není špatné:) I když podle mne bylo nejslabší ze všech...:/

Alibernet je skoro rarita no, lze se obejít bez něj, ale zase proč jej zatracovat, to rosé bylo valstně spíš červené light a docela pitelné, rozhodně alespoň trochu komplexní.

Portugal - dříve bych s Tebou souhlasil, ale Vít Sedláček mi trochu otevřel oči, to víno má své místo, umí zrát a má co nabídnout, navíc je to u nsá tradiční odrůda. A Osička - nevím jaks svou pzonámku myslel - ukázal, že to víno není nezajímavé i u něj. za 4-10 let (zrání neodhadnu) může být hodně super... Není to Pinot, ale sud z něj umí udělat rozhodně vážné víno. Na to,.a by Osička vyhrál byl příliš mladý, červený a složitý...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 16213
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 12. 7. 2019, 11:59

No, je zajímavé, že hlasování jasně favorizovalo dvě vína, která bych si už na dálku vybral taky, aniž jsem je ochutnal; u všech ostatních „lepších“ vidím nějaký varovný zádrhel.

Třeba zrovna Portugal – Osička – 220 Kč.
Vzhledem k cenové hladině Osičky je to u něj relativně levné víno. Vzhledem k portugalu už to tak jasné není.
Kdybych měl před sebou deset různých vín od Osičky (jakože jsem nedávno měl), po portugalu sáhnu možná jako po úplně poslední možnosti (takže jsem nesáhl). Tahle odrůda mne stále ještě neosvítila, beru ji jako lehké hladce pitelné veselé moravské béčko do vinohradu. A bezva materiál na martinské, rychle vypít a ještě rychleji od toho.
V Čechách na to koukám ještě podezíravěji, portugal se tu plazí k osmdesátce jak Meresjev bez nohou, a ceny v některých případech s ohledem na ty výsledky přímo zpupné (Třebívlice kolem 300 Kč). Ani ty velebené Žernoseky to v tomto případě moc nerozsvítí.
Se starými portugaly mám zatím zkušenosti přímo katastrofální; cvičení na téma „mrtvý a mrtvější“. Vlastně mne nenapadá odrůda, která by se tak ráda, rychle a ochotně rozpadla do úplné nepitelnosti. Kupte, otevřete, vypijte, uprchněte, nejlépe do roka nebo dvou. A někde možná uprchněte už před otevřením lahve.
Že bude portugal někde zářit, navíc dle tvých čísel dost jasně, bych nepředpokládal ani ve snu. Halt člověk se stále učí.

Instruktivní je i ten exemplář „třetí nejlepší víno“ Rulandské bílé, Bzenec. Ve mně vyvolá kombo odrůdy a firmy úplně přesně očekávání „75-9, hypermarket, víno bez vad a nedodělků, tím se nezabývejte.“
Tvé hodnocení vypadá přesně podle očekávání.
Fenomén, že něco takového – speciálně standardní moravský pinot blanc, neutrální a slohově amorfní - je považováno za „docela dobré“ považuji za zvláštní fenomén moravské vinné veřejnosti, který byl jasně patrný v tom Kobylí. „Vhodné do gastronomie“. Proč vlastně? Proč má „víno do gastronomie“ mít takový naprosto nezajímavý, nudný a nikde nepřečnívající charakter?
A proč je k dosažení této ukázněně srovnané věci třeba pěstovat mraky různých odrůd, když to nakonec dopadne všechno celkem stejně?
Otázky, které mne na Moravě dopadnou pokaždé a nenacházím na ně odpověď.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 25950
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 12. 7. 2019, 12:59

Tak, co na to říct, spolu se vlastně většinou shodujeme. Herzánovi jsou hodně solidní a zlepšují se. Problém je jméno, jen v Čejkovicích jsou troje a tohle nejsou ani jedni z nich... Veltlín navíc umí, ale tohle bylo divné - ročník, který je snadno přístupný a odrůda obvykle nevyžadující větší přípravu - se nechtělo otevřít, naznačovalo velikost, ale nepustilo Tě k ní... MDK navíc nemá VZ rádo

Pavlica - tězko soudit, měl.jsem snad jen dvakrát totéž víno a poprvé špatné 80 b. na cenu a výrobce je problém, podruhé ještě horší 77 b. Má varování...ještě jednou v brzku tohle a končím s nim.

Škrobák, zajímavé skoročervené rosé, občas označeno jako dark rosé - nemá tolik třísla, ale jinak se chová jako červené, to mi vyhovuje. Tohle byl hezký Cabernet bez taninů, spíš delikatnější...pro mne vlastně fajn cervené, pokud ale někdo hledal pergolovku, byl zklamán, navíc je bez znatelného cukru...což mu v hlasování nepřidalo...kor po těch třech sladkých obludách...:)

Osičkův Portugal se tam dostal náhodou - mezi nejlevnější vína jsem chtěl pro srovnání i nejlevnější Znovín...a to byl Portugal...ten doma nemám, tak jsem hledal, co koupit a při shánění dárku pro kolegu padlo oko na toto... a mistr Osička i přes handicap odrůdy dostál své pověsti. Vino bylo i díky sudu prostě hodně solidní červené. Nebyl to burgundský pinot, to ani omylem, ale hodně dobré víno ano. Ukazuje se, že MP, když dostane, co potřebuje, mj. vláhu, tak umí.

Mimochodem, svatomartinskému jsem stále nepřišel na chuť...pro mne je to marketingová záležitost vylepšující cashflow na úkor zisku, to nerad. Od toho by měl být Vinařský fond, aby to vinaři nepotřebovali...

Víno do gastronomie je taky takový hororový pojem...dá se svarit v máčce... zkusenosti ukazují, že i tady se kvalita vína projeví...naposledy o víkendu australský Sirah 2013 v lasagních - velká paráda, voněly tak, že i studené za 4 dny lákaly zvědavce do kanceláře:) legendární rizoto z archivního moselského jsem zminoval...

To bzenecké RB byl prostě lowend odrůdy, tu bys tam našel, ale utopenou v maximalizaci výnosu...bylo jednoduché, přímé, tenké...ale chápu, že proti Pavlicovi mohlo zabodovat...ale přesně víno, které pít nechci...alkohol bez zajímavosti...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 25950
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 18. 7. 2019, 16:30

Německé Ryzlinky – by RareWine (17.7.2019)

Má čtvrtá degustace na téma krále vín a vína králů, tentokráte opět zaměřená jen na Německo, přesněji z půlky na Moselu a z půlky na ostatní, tentokráte reprezentované Rheingau, Nahe a Pfalzem. Důvodem četnosti podobných degustací je, jak RK přiznal, skutečnost, že se i starší německé Ryzlinky dají dobře sehnat za rozumné peníze. V příštím roce přijde na řadu speciálka na Alsasko, kterou jsem navrhoval, avšak půjde jen o Ryzlinky, nikoliv průřez povolenými odrůdami, maximálně s něčím pro srovnání, nicméně snad včetně Clos St. Hun.

Všechny uvedené parcely dnes mohou, za splnění stanovených podmínek, produkovat vína klasifikace GG. Reálně se však vytvářejí jak GG vína (suchá), tak klasické varianty se zbytkovým cukrem.

0. Zavíňovací vzorek – německý sekt, ale mladý a z Pinotu, podrobnější identifikace nezaznamenána. - 84 b.
Slušné, spíše neutrální bublinky s výrazným perlením. Kvalita asi 2,2 BS.

1. Forster Kirchenstück Riesling Spätlese tr. 1999, Bassermann Jordan, Pfalz – 91 b., 4./5. místo
- jedno z nejlepších vinařství ve Falci, celkem má 49 ha, Forster Kir…asi nejlepší parcela (3,7 ha)
B: leskle zlatoslámová
V: těžká mohutná, dojem starobylého mahagonu, tóny kyselého dřeva (lehký, ale ostrý dubový štych), skvěle propojená s chutí
Ch: první dojem decentní zralý citron, celkově vznešená, elegantní, dlouhá, štíhlejší (starožitné vysoké mahagonové hodiny na sloupku), textura tvořená (jak jinak) výraznou, ale harmonickou kyselinkou, dochuť hořce suchá, akorát zralé (terciální tóny ukazovaly, kde asi budou, ale ještě tam nebyly).
Krásné víno na zkoumání – jednotlivé partie vjemů zřetelné, odlišné, ale přesto harmonické a propojení chutě a vůně mimořádné. Plánovaně suché víno, ale suchost jako taková se projeví až v dochuti, kde spolu s hořčinkou vytvářejí elegantní tečku.

2. Dorsheimer Burgberg Riesling Auslese 1998, Schlossgut Diel, Nahe – 92 b., 4./5. místo
- vinařství založeno 1802, jde o ikonu obl. Nahe (údolí řeky Nahe hned vedle/na východ od Mosely, mělčí, menší, ale až na břidlici podobné), Burgberg – železitokřemičité podloží
B: zlatá s oranžovými tóny (červené zlato)
V: Lipový med (PL seděl hned naproti)
Ch: lipový med a limetka, bez terciálních tónů, jasně patrná harmonická struktura, velmi dlouhá dochuť zakončená tóny sladkého grepu, velká paráda
Jediná lahev se nabízela za 1 275 Kč (po deguslevě) a doteď přemýšlím, jak moc jsem zaváhal, že jí nemám.

3. Grungold 'Schloss Vollrads' 1976, Matuschka Greiffenclau, Rheingau – 87+1 b., 0 hlasů
- hrabě Matuschka v roce 1997 kvůli finančním problémům spáchal sebevraždu
B: zlatokrémová
V: dřevo, zralost
Ch: první dojem vytváří směs výrazné citrusové kyselosti a jen mírné terciální tóny, které pak přecházejí v dojem sušených bylinek (limonáda Almdudler), přísná až ostrá, perzistence obecně nadprůměrná, ale v rámci degustace spíše kratší s tóny kompotovaných mandarinek (vč. plechovky).

4. Steinberger Riesling Spätlese 1971, Staatsweingüter Eltville, Rheingau – 88+3 b., 6. místo
- 1971 je považován za nejlepší ročník 20. století v Rheingau
B: tmavooranžová
V: čaj s medem a jitrocelem
Ch: čaj s medem, meruňkami a citronem, tercie už zřetelné, ale svěžest ještě nevymizela, stejně jako příjemně nasládlé tóny. V dochuti směs pomerančů a broskví.

5. Riesling Eitelsbacher Karthauserhofberg Auslese 2002, Karthäuserhof Tyrell, Mosel (část Ruwer) – 89 b., 2./3. místo, 12 hlasů
B: světle zelenkavá
V: mohutná, nasládlá
Ch: Jitrocel, med, velká hravost, šťavnatost (ale spíše až sirupovitá než ovocitá – vzhledem k mohutnosti vína), jemné přesto velmi energické, až živelné, ale uhlazeně a elegantně. Víno ještě mladé, nemalý kus před vrcholem.

6. Brauneberger Juffer Sonnenuhr Riesling Auslese GK 1998, Fritz Haag, Mosel - 90 b., 2./3. místo, 12 hlasů
- vinice B. Juffer Sonnenuhr má svažitost až 80 %
B: zlatozelená
V: slabší, v pozadí sud
Ch: Bombanosec (?? zápisek po sobě nepřečtu), chuť moselsky energická, rázná založená na snoubení cukrů a kyselin. Ale připomíná též hermelín, na povrchu - ve vůni a prvním dojmu je docela zralá s živočišně sudovými tóny, ale uvnitř je mladá, svěží až málem nezralá.

7. Ürziger Würzgarten Riesling Auslese GK 1990, Dr. Loosen, Mosel – 91 b., 0 hlasů
- neroubované keře – na moselské břidlici se fyloxera neudrží, 1996 – 96 b. dle RP, Berkastelen -hlavní ves vinařské Mosely.
B: zlatočajová
V: slabší, sušený ananas
Ch: sušené tropické ovoce a orientální koření, první dojem docela zralý, ale víno jakoby mládne, dochuť vyloženě svěží, šťavnatá (grep a citrony).

8. Scharzhofberger Riesling Spätlese 1989, Egon Müller, Mosel – 92 b., 19 hlasů, 1. místo
- vlastník hrabě Egon Müller IV. nar. 1959, vše v 600 l sudech, Scharzhofberger – top parcela v oblasti Saar
B: zelenkavá
V: širé travnaté pláně (tak asi voní Rohan) pak až nastupují tóny jarního lučního medu
Ch: čistotou a elegancí projevu připomíná slavnostní přehlídku gardových kopiníků. Zralá zelená jablka, papaya, avokádo, limetka, dotek máty podkreslené remízkem po dešti – konvalinky, fialky, bez. Velmi komplexní, nebojím se říci složitá textura s mnoha vrstvami. Závěr ostřejší, nahořklý – kopiníci přešli v cval. Víno ještě mladé, chuťově velmi bohaté, ale potřebuje ještě trochu dozrát, aby umělo tu pestrou paletu dobře prodat. Místy zjemnit a lépe propojit některé tóny, místy naopak trochu dodat.
Nejdražší víno degustace (Egon, no), tak za 10 let bude zcela určitě lepší… Nelze pochybovat, že jde o nejlepší víno degustace, ale v lecčems byla komplexnost až na překážku radosti z vína, které je fakt ještě vlastně příliš mladé.


Bodování dle RK – každý určuje první tři místa podle sebe, kterým se přidělí 3, 2 a 1 hlas.

RK dále chystá degustaci na téma snoubení vína s hudbou, jelikož jsme dosud nepochopil snoubení hudby s tancem, tak si to nechám ujít...

EDIT: na upozornění Hozny Čěřovského (ano, četl forum;) - Scharzhofberger prý není monopol, ale asi nejlepší parclea v oblasti Saar.
Naposledy upravil(a) Vallun dne 20. 7. 2019, 20:10, celkem upraveno 1 x.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 25950
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 19. 7. 2019, 22:02

A ještě fotodokumentace od RK

Obrázek

Obrázek
RK píše:Německé ryzlinky - dokonalá Mosela, především Egon Müller. I vína z ročníků 1971 a 76 byla stále pitelná (samozřejmě za vrcholem) s příjemnými tóny čaje s medem.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 25950
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 24. 7. 2019, 18:52

Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 25950
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 25. 7. 2019, 21:42

9. malá páteční degustace na téma Velká pionotová rodina
- původně mělo být tématem jen Rulandské modré, ael tuto nebezepčnou červenou ymšlenku se podařilo trpělivou prací erodovat na cosi použitelného a férovějšího pro všechny:)

0. Frizzante od AnnoVíno, z italských hroznů vyráběné v Německu... 78 b.
Nasuchlé, příjemně perlivé, 0,8 BS za cenu cca 2/3, takže nejde o marnou volbu, ale není mco důvod, proč to vlastně pít.

0. Chardonnay, Pod Kozím hrádkem PS 2016 barrique 81 b.
Na to, že byla dva dny otevřená a prošla nemalým cestováním se vcelku držela, nepříliš výrazná,a le určšitě ne marná.

1. Chardonnay, PS 2018, P.Bíza Mutěnice - 81 b. / komise 79,75 b.
https://mojelahve.cz/vino/chardonnay-20 ... bile-18640

2. Pinot gris, PS 2017, RV Bílkovi - 80 b. / komise 82 b.
https://mojelahve.cz/vino/rulandske-sed ... bile-18644

3. Pinot blanc, VzH 2016, Kadrnka - 84 b. / komise 82,375 b. 3. místo
https://mojelahve.cz/vino/lisci-vrch-ru ... -bile-9774

4. Pinot gris, VzH 2012, Vin. Mutěnice - 85 b./komis 84,125 b. 2. místo
https://mojelahve.cz/vino/rulandske-sed ... -bile-8574

5. Pinot, PS 2015, Staňa Mádl - 85 b./komis 84,25 b. vítěz degustace
https://mojelahve.cz/vino/rulandske-mod ... vene-18638

6. Pinot, PS 2003, Znovín - 81+2 b. /komis 79,25 b.
https://mojelahve.cz/vino/rulandske-mod ... vene-14272

7. Pinot, VzB 2017, Znovín - 84 b./ komis 81,275 b.
https://mojelahve.cz/vino/rulandske-mod ... vene-13873

Nakonec docela podařená degustace, i když bez úplných špiček. Kadrnka byl možná nejzajímavější, ale příliš barikový a opulentní. Znovín 2003 už dosti starý, naopak Augustiniánský z roku 2017 vzhledme k cukru moc mladý. Mutěnice vlastně příjemně překvapily, od velkotovárny nečekám vůbec nci a pít se to dalo, vlastně to ani nebylo špatné, byť určitě ne špičkové.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 25950
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 2. 8. 2019, 20:16

Tentokráte jen o jednom vínu - přívlastkem teoreticky zcela obyčejném - zemské víno, ale kombinace odrůdy - Tramín!, vinaře - ZD Sedlec a ročníku - 2015, dala vzniknout vínu mimořádnému, a to zejména když bylo trefeno přesně na vrcholu dospělosti vína.

Sranda byla pozorovat kolegyně, které dosud pily jen vína "hned" :) nicméně i ony ocenily jeho krásu.

EDIT: chvály není nikdy dost, takže ještě zmíním VzH Ryzlink Vlašský od pana Uherka - hodně fajné víno, na mne mladé, ale žena to má raději
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 16213
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 4. 8. 2019, 13:35

V rámci hledání zázraků doma a zkoumání, zda měl John Salvi kdysi pravdu, výňatek z naší páteční (nikoli malé) degustace:

Vzorky A, B, C.
Ideou slepé ochutnávky bylo ověřit bombastické jásání nad některými exempláři moravského chardonnay, že „už je to jako v Burgundsku“. A navázat na výzkumy jiných badatelů, třeba zde http://www.vineval.cz/Articles/0284
A hlavně, ono je vždycky něco jiného se dočíst, že je nějaké víno skvělé, a vlastním jazykem ověřit. Jak správně učená komise tušila, některé modely nebyly burgundské, jiné naopak ano, mezi dva zkoumané vzorky jsem zamíchal víno, o kterém jsem skálopevně a mnohonásobně přesvědčen, že je skvělé, osciluje dlouhodobě mezi 90-92 body. Uvažoval jsem i o čtvrtém vzorku Santenay, ale asi o týden dříve jsme ho někde ochutnali a bylo překvapivě ostré a nehotové, takže by mohlo v setu výrazně propadnout a závěry značně zmást. Chtěl jsem, aby byly vzorky zhruba devadesátkově vyrovnané, nebo i lepší, jak slibují zprávy odjinud.

Vzorek A. Víno bylo poměrně hutné, s vyšší barvou, těžší. I vůně byla taková temně kandovaná. Ojedinělý pozitivní postřeh, že má vlastně nejdelší dochuť. Naslepo o něm většina členů učené komise správně usoudila, že není z Burgundska. Což by samo o sobě ještě nebyla vada, ale přeloženo to také může znamenat – a znamenalo – že to trochu postrádá esprit, eleganci, spojitou křivku chuti, svěžest, prostě všechno to, proč se nad Burgundskem tolik jásá. Pár hlasů dokonce dumalo o tom, zda je to vůbec chardonnay; rozhodně to bylo méně typické. Také byly patrné známky stárnutí, i když určitě ne takové, jaké by člověk u odrůdy očekával. Kolektivní hlasování ho uznalo nejslabším, nikoli vysloveně špatným, ale žádný zázrak. Vyhrálo u jediného hodnotitele. Já jsem byl handicapován tím, že jsem věděl, co to je, takže mých 85 mnoho neváží.

Vzorek B. Toto víno se ukázalo být mnohem záludnější. Barva naprosto odpovídající chardonnay, vůně velmi jemná a slabá, barva naprosto typické chradonnay, místy projevy máslovitosti, i když jinak bylo víno jasně svěžejší než předchozí.
Většina hlasů – tuším čtyři ze šesti – ho za Burgundsko považovala. Petra přímo podezírala Santenay, ale viz výše, na dálku bych to hodnotil spíš jako lepší, než Santenay (možná ještě uspořádáme dvojboj). Kolektiv, bez ohledu na to, zda kladl za vítěze A nebo C, se shodl, že tohle víno je přesně uprostřed, a že za vítězem nijak výrazně nezaostává.
Já bych ho viděl tak na 89, ale asi bych potřeboval víc času a dalších srovnání, zda to je opravdu ta bájná devadesátka. Devadesátky na potkání rozhodně nerozdávám a jsem dlouhodobě nejméně o 3 body níž, než třeba Michal Šetka a spol.

Vzorek C. Jasnější barva, výrazná vůně a jasně spojitá chuť. Tady namířili do Burgundska snad úplně všichni, někteří si byli dost jisti. Vůně je hodně prozrazující; tak skvěle voní jediné víno na světě. Nicméně to mělo nejvýraznější kyselinu, výsledný dojem byl nejmladší víno. U většiny hodnotitelů vyhrálo, u jediného prohrálo na krátkou dochuť a zřejmě i tu zvednutou kyselinu.
Za mne to je ta devadesátka dost jasně.

Vzorek A je Chardonnay, Josef Valihrach, 2011. Tedy víno, které vyhrálo Chardonnay du Monde, soutěž ve Francii, kde jsou hodnotiteli Francouzi – a zřejmě i další chardonnaymilovné národy, Australani, Američani a tak podobně. Jinak řečeno, je to úředně „nejlepší chardonnay na světě.“ Trochu jsme dumali, jak došlo k tomu, že to víno vyhrálo; pravděpodobně v době hodnocení (někdy kolem 2015) vonělo a chutnalo svěžeji a zářivěji, bylo udělané na ten maximální dojem v daný okamžik. Je jisto, že určitě nemohlo být v typické Valihrachově hrůzu vzbuzující adjustáži, protože by ztratilo nejméně pět bodů ještě před otevřením.
Jako dobré víno, ale nic, kvůli čemu by bylo třeba šílet.
Dodatek - po dvou dnech v otevřené lahvi stále skvěle drží, dokonce se lehce vylepšilo, je z něho solidní staré chardonnay za 85+2. Takže jsem ho trochu podsekl, první dojem byl horší.

Vzorek B je Chardonnay reserva 2013, Jaroslav Osička, Velké Bílovice. Víno, o kterém pějí legendy pražští značně zmlsaní vinoblogeři https://www.jizni-svah.cz/2017/01/famoz ... tiham.html . Ukazuje se, že pějí právem. Jediná případná opázka k adjustáži je, proč je to proboha v bordeaux lahvi? Pan Osička sám ročník považuje za mimořádně zdařilý. Takže, jak to někdo shrnul, „tady to je nejlepší chardonnay na světě, ale máme i lepší.“

Vzorek C je Chassagne Montrachet 1 Cru Morgeot, 2009, Domaine Naudin Tercin. Morgeot je notoricky dobrý pozemek chassagne – přesněji asi trojice sousedních. Odtud taky Premier cru. K tomu skvělý ročník a neznámý výrobce.

Vědecký závěr tedy zní, že této třídy v disciplíně chardonnay zatím prostě Morava nedosahuje. Dosahuje úrovně burgundských okrajovek, a možná, snad, za jistých okolností, velké apelace ve verzi AOC, třeba Chassagne Montrachet jenom. A Čechy jsem raději do podobné sestavy nedal, to by byl vysloveně sadismus.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 25950
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 4. 8. 2019, 18:27

Hodně zajímavý pokus, výsledek nepřekvapivý.

Valihrach vyhrál Chardonnay du Monde vícekrát, nebo se umístil hodně vysoko... ale pozor, je to záludné, neb nejde o hlavní kategorii, což se z dálky blbě odhaluje, a ještě hůře se zkoumá, v čem to vlastně spočívá:/ Možná sud, možná zbytkový cukr nebo taky cena...i tak se jedná o veliký úspěch, ale přeci jen uchopitelnější...ale představa Joži Valihracha porážejícího madame Leroy je stále jen úsměvná.
Dodatek - po dvou dnech v otevřené lahvi stále skvěle drží, dokonce se lehce vylepšilo, je z něho solidní staré chardonnay za 85+2. Takže jsem ho trochu podsekl, první dojem byl horší.
Za mne je tohle dobrá vizitka a ptovrzuje to, že starého Valihracha třeba dekantovat a to i když jde třeba o Ryzlink rýnský...
Jediná případná opázka k adjustáži je, proč je to proboha v bordeaux lahvi?
protože peníze. Osička stejně jako já moc nedá na úvěry, takže jede převážně z výtěžků...a tak se rozjíždí pomaleji...

ročník 2013 je podle mne mizerný, svědčí spíš o genialitě vinaře a asi taky o tom, že naturální víno má jiné požadavky na hrozny..

Za mne jen možná trochu škoda, že Burgundsko dostalo výhodu nejsilnějšího, z oněch třech ročníků...2011 je dobrá, ale na 2009 přeci jen nemá.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 16213
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 4. 8. 2019, 19:11

Mne to taky překvapilo, ale z řady ročníků, které tam pan Osička měl, za rezervu vybral a nejdražším prohlásil 2013.
V Burgundsku je to asi nejhorší ročník desetiletí, na Moravě možná ne.
A možná je dobrý jen na bílé, a možná jen na chardonnay v Bílovicích, těžko říci.

Argonantus
.
Příspěvky: 16213
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 5. 8. 2019, 15:12

Pinot noir 2016, Pod Radobýlem
Dobrých pinotů není nikdy dost a páteční ochutnávka připomněla, že k dohnání a předehnání Západu, jak se o tom hovořilo za Antonína Novotného, zbývá ještě delší kus cesty.

Takže jsem okamžitě zaostřil zrak, když padla poznámka, že i v relativně novém vinařství Pod Radobýlem zkoušejí navážno pěstovat pinoty. Zatím na mne jejich vinolokem zavřená moprově müllerová produkce dělala dojem slušného turistického vinařství snadno a rychle. Nic proti tomu. Kdyby pod každým slavným kopcem ve Středohoří seděl vinař a prodával na vinici místní podařené letní víno, nějaký ten mopr, müller nebo růžovku, rád mu zatleskám, protože služby pro turisty, toho je nám tu třeba zejména.

Nicméně v rámci bádání nad výsledky badatele Davinpaka mne praštilo do oka hodnocení Pinotu noir z Radobýlu, které je dost vysoké a navíc ne ojedinělé. A ještě daleko zajímavější je, že na jeho docela dlouhém seznamu hodnocených vín v posledních letech dosáhly výše jen Slaný, Ovčáry (verze Žernoseky a Podrábský, jinak to samé víno), a jakýsi Eisgrub z Lednice, který neznám. Jinak nic. Už ten opravdový korek ukazuje, že je to vážněji míněná záležitost. Opravdový pinot ze sopky, mám ho skoro u nosu, to nelze ignorovat!

Láhev byla sehnána snadno a rychle, a v rámci jednoho oběda prozkoumána. Výsledky jsou zatím velmi otevřené. Na první napití lze doslova opsat Davinpakovo pozorování, že „sytější odstín rubínově červené barvy, světlejší okraj a velmi dobrá viskozita. Aroma je intenzivní, lehce nazrálé, brusinky a další tmavé ovoce, lehký vjem doutnajícího dřeva. Chuť vína je lehčí, šťavnatá, svěží s primárním tónem červeného drobného ovoce, peckovin a černého koření“.

Méně jsem si jist, jestli lze vínu přisoudit přízviska jako energický, zářivý, která jsou pro mne docela důležitá; zatím je spíš možno tvrdit, že hladký, elegantní.
Jisté podezření a neklid ve mne vyvolává to Davinpakovo spojení lehce nazrálé, které musím také potvrdit, ba dokonce se obávám, že některými projevy lze mluvit o vínu výrazně rozvinutém, na vrcholu, plně rozvinutém, na což nemá tříletý pinot rozhodně právo. Tam by se patřily projevy juvenilní, jako výrazný tanin, možná až připomínající větve, projev dřeva, nezralé třešně atd. Protože od tohoto bodu lze logicky čekat spíše sestup, než další rozvíjení. Zatím je to tak na 84, což ale také není špatné. Uvidím a budu dále zkoumat. Zřejmě by to chtělo nějakou českou sérii pinotů, s občasnou Moravou a nějakou tou burgundskou tajnou kočkou.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 25950
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 5. 8. 2019, 19:01

Argo - 2013 jsme probrali v práci s vinařema - ten rok byl divný, nějak úplně nedozrával a měl víc kyselin (zatím poslední "mokrý" rok), jenže právě toho Osička využil, prostě mu to dalo hmotu, s níž mohl pracovat. Takže svůj odhad, že je rozdíl v roce pro autentisty a řízenkáře považuji za dosud nevyvrácený...

K Pinotu se těžko vyjádřím, mé znalosti jsou moc chabé...prohlášení, že nejlepší Pinot noir je ten, tkerý dozraje do krásy takové, že je jedno, zda jde o červené nebo bílé víno (Bonnes Mares 1937) ničemu neprospěje. Z tohoto hlediska bych moc rád ochutnal tu nesjtarší Tachku, ale k tomu vzhledem k ceně nedojde:)

Radobýl má solidně nakročeno, to ano.

Ksu cesty k západu - pokud Osička skončí 1-2 body za 1er Cru 1999 z Chassagne Montrachet, tak to je podle men súěpch jako hrom:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Odpovědět

Zpět na „Kultura“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host