Víno

Literatura, film, hudba, divadlo, opereta a jiné výdobytky civilizace.

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 25531
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 15. 6. 2019, 21:31

Obrázek

škoda video to přímo zobrazit neumí, tak takhle - v Gevrey Chambertin pršelo...:(
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 16156
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 16. 6. 2019, 08:10

Taky nevím, kdo je Sedláček.

Problém téhle série je, že je to těžké retro. Účelem legendárních vín není zavalit čtenáře přednáškovými informacemi, ale přenést určitý dojem, jisté neuchopitelno. V době, kdy jsem se s těmi víny setkal, jsem věděl ještě méně, než co tam píšu.

O Rhoně podrobněji psát nechci, neb by to asi po pěti různých lahvích bylo směšné. Ano, je to daleko složitější, právě proto, že to je určitý most mezi Burgundskem a Bordeaux, na jednom konci jednodruhové severní vinařství, na druhém jižní směsi. Zmínil jsem dvě nejslavnější oblasti, vynechal jsem Hermitage, vynechal jsem Gigondas a kdovíco dalšího, protože se tam náš příběh vůbec neodehrával.

S tou Moselou a Rheingau je to podobné - Mosela v příběhu vůbec nevystupuje, Rheingau jediným kuriózním exemplářem.
Tady to znám trochu lépe, ale ne dost, abych dělal nějaké podrobnější moudra, a je pravděpodobné, že se to nikdy úplně nezlepší. Nejlepší Mosela u mne skončila na 91, a to byl ročník 1971, údajně nejlepší široko daleko. Je-li to hodně nebo málo, bůh suď.

Chardonnay 68 let - napsal jsi na základě jediného extrémně drahého exempláře Grand cru. Já na základě desítek starých chardonnay tvrdím, že ani náhodou. 1974, úplně nejstarší, byl v kategorii "pokusy na lidech", 1982, nejstarší co šlo brát vážně, dojel úplně na hraně, doslova po dvou kolech, být starší o půl roku je po něm. Osmdesátkové i devadesátkové exempláře obsahují těžké změny, které může ocenit jen zapřísáhlý milovník starých vín, ale poučený laik ti řekne, že pro něj je to už za hranou (zkušenost z víněnek, první víno). Už víno před rokem 2010 označují moji kamarádi za "nazrálé" nebo "velmi nazrálé".
Chardonnay vydrží zhruba polovinu toho, co ryzlink. Možná i méně.
Zázračné výjimky existují, ale je jich zatraceně málo, lze hledat mezi grand cru (Montrachet i Charlemagne), a právě proto je to grand cru a laika moc nezajímá. Já jsem takové víno potkal jediné - 1990, bylo na vrcholu slávy a možná spíš mladé, netuším, kolik by se dožilo. A byl to Corton Charlemagne.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 25531
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 16. 6. 2019, 10:56

Sedláček je pokračovatel Krausův, napsal s ním nějaké knížky o víně, které často obsahují názory, jež se Faskalovi nelíbí - třeba to o muscat con petit grains ...

účel legendárních vín chápu, reaguji pouze na přímo zmíněnou kapacitu:)

Ano, Rhónu jako takovou lze chápat jako most mezi Burgundskem a Bordeaux (ač to leží úplně jinde), k tomu jsme jen podotkl, že to ale neplatí z časového pohledu - Rhona je starší než Bu i Bo...
Zmínil jsem dvě nejslavnější oblasti, vynechal jsem Hermitage
tohle je taky podivné vyjádření, Hermitage je v dané oblasti "nejslavnější" úplně nejvíc.
Mosela v příběhu vůbec nevystupuje,
Což Ti nebrání jí zlehčovat - alespoň tak vnímám Tvá opakovaná slova o veselé kytičkovitosti...

Ano, soudím na základě jediné lahve, nakolik byla drahá neposoudím, neb to RK neuvedl. Ale když budu extrapolovat, tak to xla lahev do 3 000 Kč, tedy cena sice závratná, ale ještě uchopitelná. Určitě nebyla nejdražší v dané degustaci, spíš naopak. A i v tomto věku vypadala dobře, mladistvé tóny přítiomné byly.
Jinak samozřejmě respektuji,že v této kategorii máš napito rozhodně mnohem víc, než já, jádro pudla je asi zde
Osmdesátkové i devadesátkové exempláře obsahují těžké změny, které může ocenit jen zapřísáhlý milovník starých vín,
. Nevím, zda jsme zapřísáhlý milovník starých vín, ale obecně je fakt, že čím více tericálních tónů, tím je víno zajímavější.
Už víno před rokem 2010 označují moji kamarádi za "nazrálé" nebo "velmi nazrálé"
To mi zase přijde jako vyhraněnost na druhou stranu. i Clive Coates, který zralým vínům úplně nefandí to vidí takto:
Village z Cote de Beaune - 4-10 let
Village z Cote de Nuits - 6-12 let
1er Cru z Cote de Beaune - 7-12 let
1er Cru z Cote de Nuits - 9-14 let
lehčí GC - 8-15 let
GC - 10-25 let

u GC Chablis pak je těch 10 let úplné minimum, aby to bylo pitelné - prý...Chablis není špatné, ale můj výzkum tímto směrem moc nepokročil:)
Chardonnay vydrží zhruba polovinu toho, co ryzlink. Možná i méně.
Těžko soudit, Ryzlink 1917 byl ještě pitlený, ale na samé hraně, možná těsně za (podle názoru většiny).
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Faskal
Příspěvky: 7631
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Laboratoř RNA Praha

Re: Víno

Příspěvek od Faskal » 16. 6. 2019, 11:39

Vallun píše:
16. 6. 2019, 10:56
Sedláček je pokračovatel Krausův, napsal s ním nějaké knížky o víně, které často obsahují názory, jež se Faskalovi nelíbí - třeba to o muscat con petit grains ...
Jo, na tu naši diskuzi si vzpomínám, takový pocit marnosti jsem neměl ani nepamatuji. Dík za připomenutí.
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: [SvětDračáku] {PbP} Kobky Šíleného mága - Turan.

Argonantus
.
Příspěvky: 16156
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 16. 6. 2019, 17:10

Stran Sedláčka - no, asi nemusí tušit nejnovější trendy ve výzkumu genetiky.
Jinak se samotným papežem českého vína Krausem jsem měl pocit marnosti mnohokrát; on je to takový nositel pochodně v dobách temnoty na způsob disidentských profesorů, ale s některými jeho názory jsem se prostě nikdy nesmířil (ty šílené barvířky ve všem).
Miloš Michlovský je v tomhle jeho pokračovatel - většinou má pravdu, ale občas ho doba prostě předehnala.
taky podivné vyjádření, Hermitage je v dané oblasti "nejslavnější" úplně nejvíc.
To bych si dovolil nesouhlasit. Zeptej se pár laiků a myslím, že Chateauneuf du pape jasně vyhraje. Pravdu bys měl před sto nebo spíš dvěma sty lety.
Ano, soudím na základě jediné lahve, nakolik byla drahá neposoudím, neb to RK neuvedl. Ale když budu extrapolovat, tak to xla lahev do 3 000 Kč,
Krutečku, to rozhodně ne. Bavíme-li se o této http://www.rarewine.cz/degustace-archiv-detail-214 degustaci.
Koukni se po těch mých webech, kolik tak stojí Batard Montrachet. V Burgundsku přímo je to okolo 200 euro. V zásadě dvojnásobek "normálních" grand cru za 100 euro.
Kolik stál exemplář z roku 1950 se neodvažuji hádat. Nikdy jsem nic podobného neviděl.
Podle mne je cena závratná a neuchopitelná a nikdy bych se to neodvážil koupit, z obavy, že to bude pryč. Což jsem taky zažil u jednoho Bienvenue z devadesátých let, a taky přes 200 euro. Fakt sranda, ještě, že to byla jen ochutnávka.

Nejdražší na degustaci asi nebyla, pakliže tam byla Leroy. Clos de Tart mohla být ještě dražší, snad Bonnes Mares a snad Clos de Roche, ale zbytek asi těžko.
Nevím, zda jsme zapřísáhlý milovník starých vín, ale obecně je fakt, že čím více tericálních tónů, tím je víno zajímavější.
No, tohle je hodně složitá poznámka. Pak by bylo nejlepší mrtvé víno, neb tam rozhodně terciální tóny překonávají veškeré očekávání.
Osobně miluji staré chardonnay v té oříškově - kalafunové fázi, ale ono se tam pak zjevují i úplně jiné a daleko horší věci. Třeba zvednutý alkohol. Kyselina, taková ta ošklivě předsmrtná. Asymetrická hořčina. Nemluvě už o vadách. V zásadě bezvadný meursault charmes připomínal nejvíc ze všeho šťávu z ovocného kompotu. 370 euro, mimochodem. Ani ti nejzarytější milovníci meursaultu a kuriozit to nechtěli koupit.

Pinot stárne ve většině případů tak nějak klidněji a elegantnějši - objevuje se tam čaj a šípky, je to takové poklidně příjemné. V této podobě je schopen přetáhnout Coatesova čísla dvakrát a možná i třikrát, chardonnay spíš ne. Coatesova čísla jsou pro pinot, mimochodem.
u GC Chablis pak je těch 10 let úplné minimum, aby to bylo pitelné

No, to je zase grand cru. Na normální stačí pět. Deset je bezva, vyzkoušeno. Ale patnáct, dvacet, to už zase začne být skoro o strach. Vyzkoušeno. Mrtvých Chablis jsem taky potkal už vícero.

Jinak v těch sedmdesátých a osmdesátých letech věci komplikují i hodně slabé ročníky, a hlavně to, že se tehdy dělo na vinících plno špatných věcí. Třeba se velmi věřilo na hnojení. Coatesova mise vpodstatě začala protestem proti těmto blbým módám, právě proto adoroval velmi malou skupinu vinařů, považovaných tehdy za blázny a fanatiky - Leroy, Lafon, Vogue, DRC, kteří prodávali vlastní hrozny - a nebo to alespoň přísně oddělovali - a pěstovali velmi na přírodno.
Dnes se karta úplně obrátila. A taky rozdal Coates mnohem víc trojhvězd, než tehdy.

Projeví se to tím, že pinotová láhev z devadesátek vysokého levelu bývá skvělá, ba dokonce v extrémních případech ještě nezralá, kdežto starší je dobrodružství. A paradoxně bývá často nejlepší ta ještě starší, ze šedesátek.
Do chardonnay před rokem 1990 se vydávám spíše z vědeckých důvodů. A výsledky nic moc. Jediná láhev, která za něco stála.

Argonantus
.
Příspěvky: 16156
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 17. 6. 2019, 15:34

K těm cenám jako na zavolanou zjevilo Rare wine jeden exemplář Batard Montrachet http://www.rarewine.cz/prodej-vin#prettyPhoto ,
při čemž jde jednak o víno drasticky novější, jednak o nejdebilnější ročník ve vesmíru. Takže tak asi - hádejte, co stojí ročník 1950.

Všeobecně – lze vzít dolní konec Coatesova seznamu nejlepších pozemků
a počítat se zhruba 100 euro u dolní poloviny dvojhvězdových,
u horní poloviny dvoj a dolní trojhvězdových spíš 200 euro,
a první polovina trojhvězd je obvykle úplná katastrofa - tak 500 euro základní hladina.
Z toho okamžitě vybočí ještě ostře nahoru, jakmile je to monopol nebo slavný vinař (= skoro všechna Grand cru Vosne Romanée, plus Clos de Tart a Clos de Lambrays).

Jak je všechno relativní, ukazuje jedno učené pojednání maníka, který jásá nad Grande Rue, jak je to šíleně výhodná a levná apelace, neb je skoro tak dobrá jako sousedi a stojí obvykle drasticky méně.

Aby bylo jasnější, o čem je řeč - tady je prodejna Mercedesů https://www.merlot.cz/e-shop/o/c/lucien-le-moine
(jen skvělé parcely a hodně namachrovaný vinař)

tady je prodejna těch Bugatti https://www.merlot.cz/e-shop/o/c/romanee-conti-drc
kde zjistíte, že 10.000 fakt není to nejhorší, co by vás mohlo potkat.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 25531
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 18. 6. 2019, 09:03

VSV Karlštejn Heunisch nemá, doporučuje se poptat v Ampelosu...


Edit:
Kontakty na Ampelos na netu nefungují, takže jsem vyslal holuby...

Jinak na předchozí odpovím později...

Edit2: Tak Ampelos Heunische taky nemá a na 90 % vůbec v ČR není k dispozici jako víno...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 25531
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 20. 6. 2019, 21:32

Faskal - tak tak, je to dosti těžká situace, když novým metodám poznávání nerozumíme dost na to, abychom uměli propojit takto získané informace s tím, co máme a víme.

Kraus - já ho osobně prakticky neznal, ale minimálně v některých přednáškách na to nebezepčí upozorňoval a říkal, že je třeba se neustále vzdělávat a zohledňovat nové poznatky.

Michlovský je Michlovský, umí, ale ještě častěji na to hřeší...tedy pokud jde o prodávaná vína.

Hermitage - z mého hlediska není nejslavnější totéž, co nejznámnější.

Batard Montrachet - ono to pujde dopočítat 12 x 4 700 = 56 400 - náklady (příspěvek na prostor, zavíňovací champagne) /9 lahví máš 6 100 Kč na láhev. Jenže Les GRand Epenots od Leroy stál 14 000 (to bylo řečeno), ergo už jsi jen na 5 125 Kč na lahev.

Navíc tyhle extra staré ročníky mohou být nakonec levnější, než současné, sáms tot ady již popisoval... Pokud vyjdeme z toho, že Bones Mares a Clos de Tart byly nadprůměrně drahé, tak Ti na Batar zbývají dejme tomu nejvýše 4 000 Kč.... a RK podle mne nějakou minimální rezervu má (doufám v tom, aby degustace pokračovaly)...:)

Podle mne mrtvé víno už nemá ani terciální tóny...

Ano, taniny zklidňují stárnutí Pinotu proti Chardonnay, proto mi u stárnutí přijde zajímavější Viognier, který, zdá se mi, má trochu více fenolů či čeho a drží možná o chlup déle...
Takže tak asi - hádejte, co stojí ročník 1950.
paradoxně fakt může stát méně, je to cena z aucke nezapomeň. A pokud máš pravdu s tím stárnutím a já jsme nakloněn Ti věřit, víš toho nesčetněkrát víc Burgundsku, tak po tom půjd ejen pár nadšenů a hazardérů:)
- tady je prodejna Mercedesů https://www.merlot.cz/e-shop/o/c/lucien-le-moine
(jen skvělé parcely a hodně namachrovaný vinař)
děkuji za takové odkazy...taky musim živit rodinu. Volnay Clos de Chenes (tu nemám!) za 2 500 ? :think:
Romanée Conti, Romanée Conti GC 1964 - 0.75l 355 000,00 Kč
:eyecrazy: :eyecrazy: :eyecrazy: 30 000 Kč za degustační zvorek, totální magořina...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 16156
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 20. 6. 2019, 22:25

Vallun:
Takto - žasnout nad tím, jak je to šíleně drahé, je vždycky snadné. DRC a Leroy je vždycky úplně mimo všechno - na tom předminulém odkazu bylo Echezaux od DRC názorná ukázka. Může to být vesele krát deset. Leroy má za Grand cru cenu několik tisíc obvykle základní Bourgogne, jakákoli normálnější AOC jde přes deset tisíc, a Grand cru, to je totální magořina, i těch sto tisíc. Podle situace se to obvykle týká Saint Vivantu, Musigny nebo Montrachetu, to jsou největší firemní zběsilosti.

Našince ale spíš zajímá, jak se k těmto věcem proplížit nějak přijatelně.

Pommard Epenots i Volnay Clos de Chenes je podobná a daleko použitelnější kategorie, něco těsně pod pravým Grand cru, takže pod 2000 je ještě jakž takž, ale umíme i podstatně lépe (44 euro přímo v Burgundsku za Epenots). Tak nějak bude třeba lepší Volnay u Alifea, tam to obvykle cenově dává nějaký smysl, i když to ještě není úplně nejlevnější.

Bonnes Mares, Clos de Roche, Clos Saint Denis, to je ta moje oblíbená střední kategorie kolem 100 euro, občas někdo tvrdí, že je to dražší a chce víc, ale dá se občas i méně zběsile. V Čechách je na tom jednom odkazu Bonnes Mares od Ligniera za 3500, ježto jsem zkusil a bylo to jedno z nejlepších vín vůbec, tak to vůbec není nesmysl (tam asi nebudeš protestovat, jak jsem pochopil). Namachrovanější vinaři chtějí za něj spíš 200 euro, a už to přestává být sranda.

Hodně drahé je Tart, ježto je monopol. 200 euro, ale ne drasticky hůře. Jinak je to soused Bonnes Mares z jedné strany a Saint Denis z druhé, v zásadě není nějak moc lepší. Jen je velice vzácné, já ho potkal přesně jednou.

Batard - a vůbec celá ta parta Montrachetů - je bohužel taky horší případ, je sice legendární, ale spíš je to těch 200 od začátku a lepší jsem moc neviděl a láhev si nikdy nekoupil. Takže v té tvé ochutnávce se mi to jeví být možná úplně nejdražší položka, snad s tím Tartem.

Chevalier je ještě výrazně horší a Montrachet bez dalšího úplně nejhorší, to je katastrofa dost se zárukou, spíš těch 500 euro. To je v červených brácha těch Vosne Romanée, a Musigny, tam už je dobrá rada drahá a moc triků není.
K čemuž lze dodat, že s Montrachetem mám záhadný problém, je to začarované víno, které je vždy se zárukou poraženo něčím úplně jiným a daleko obyčejnějším, a opakovalo se to už celkem pětkrát. Takže jestli mne něco nikdy nelákalo shánět, tak je to přesně tohle - bílé Montrachety.

Speciální levnější bílé grand cru je jedině Charlemagne, kterým jsi kdysi začal, které putuje někde mezi 100 a 200 eury. Trvalo mi skoro deset let, než jsem ho pochopil, ale nyní se stávám jeho velmi nadšeným fandou. Někde přes 3000 lze ulovit i Bonneau Martray, a to je opět nejlepší víno ve vesmíru, v bílém vlastně v tuto chvíli jakože úplně nejlepší. A nejlevnější Cortony jsou skoro za polovinu, a to i bílé. Ještě jsem to nikdy neudělal, ale tam jsem v pokušení si to koupit.

Michlovský - teď jsem někde narazil na jeho teorii, že víno není přirozený produkt a je třeba ho vymyslet. A problém je, že tohle úspěšně naučil nejméně celou generaci Moraváků. Jsou to inženýři a Mičurinci svojí podstatou
Což je v kostce podstata toho, proč s ním tak úplně nesouhlasím. Na takovém Bonnes Mares není co vymýšlet, tam je třeba jít vínu uctivě z cesty a celé to neposrat.

Něco takového říkala i ta Leroy, že odrůda a vinař jsou klíčem k terroiru. K něčemu, co tam prostě už je, jen to najít. A nelze to nějak zběsile měnit, nic dobrého z toho nekouká.


Staré ročníky jsou levnější ve speciálních českých podmínkách, když jde o neprodanou láhev pár let starou. To jsou nejgeniálnější obchody - koupíš 2009 za cenu někdy 2011 nebo tak něco. Ale když má někdo 30 let starou láhev, tak už obvykle tuší, co má. A 60 let starý Batard... to už je vychytávka všech vychytávek. Nemusí to být až tak šílené, ale dobré to moc nebude. "Levné" v tomhle kontextu znamená třeba jako bylo to La Tache za 18.000, což je zase "levné" v úplně jiné dimenzi toho významu (a nahlédnutí do DRC ukazuje, že fakt, levné to je. Já ho taky viděl za 2000 euro).

Jinak jsem ti dal neprostupné Mercedesy a Veyrony k tomu, že to předchozí zase není tak jednolitá beznaděj, dá se tam i něco vymýšlet a kombinovat.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 25531
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 22. 6. 2019, 17:01

36. MDK – Naturální a podobně zdivočelá vína
Tuto degustaci jsem vzhledem k dovolené nepřipravoval já, ale Lenička. Kromě stručného připomenutí toho, co je to petnat, jež je taky zpravidla považován za zdivočelé víno*, byl součástí i stručný testík, který se skládal z pěti obecně enologických otázek, 4 otázek na biovína a 4 otázek ohledně spolků podporujících autentická vína a ochranu životního prostředí. Výsledek nebyl valný (7/13) zejména kvůli nepozornosti u otázek na biovína.
___________
* Zdivočelými víny rozumím skupinu vín, která se projevují drsněji, naturálněji než je obvyklé u kvalitních vín konvenční produkce, přičemž je toho ale dosaženo řádnou enologickou cestou. Tedy zejména přírodě blízkými metodami výroby naturálních či autentických vín, ale dále i postupy sur-lie (ležení na kalech), kvevri (zrání pod zemí ve speciálních hliněných amforách) a zrání v betonových kádích či vajíčkách, spadají sem i vína oranžová a právě petnaty. Zkrátka všechna vína, kde je o trochu víc chuťové hmoty z hroznů. Společným znakem je minimální přidávání síry. Po hříchu u českých vinařů se jedná prakticky výlučně o vína suchá.

1. PET NAT 2017, zemské víno, Ing. Jiří Kopeček – 85 b., 0 hlasů
Tohle víno dostalo zabrat, petnaty se mají podávat o teplotě do 4 stupňů celsia. Uložil jsem tedy lahev hodinu a půl před degustací do mrazáku zapnutého na druhý stupeň, což dle zkušeností bylo akorát. Hodná paní sekretářka si ale všimla, že něco dávám do jinak nevyužívaného mrazáku a raději výkon zesílila, pro jistotu na maximum. Při nalévání byla většina vína ještě ve formě ledu a nebylo to rozhodně to pravé, ovšem na konci degustace, byť byla teplota již vyšší, se víno otevřelo do krásy.

2. Ryzlink vlašský Pét-Nat 2018, zemské víno, Naturvini – 84 b., 2 hlasy

3. PÉT-NAT SAUVIGNON BLANC, jakostní perlivé víno - Víno Herzánovi – 80 b., 0 hlasů

4. 77 ryzlink vlašský 2016, zemské víno, Čačík – 81 b., 0 hlasů

5. Viognier 2015, Vinařství Glosovi – 86 b., 2 hlasy

6. VELTLÍNSKÉ ZELENÉ kvevri 2016, zemské víno, Vína Herzánovi – 82 b., 5 hlasů - vítěz degustace

7. Veltlínské zelené EXQUISITE 2015 sur-lie, Vino Lodgi – 83 b., 3 hlasy

8. Pinot blanc sur-lie (BIO) 2016, Vinařství Špalek – 81 b., 1 hlas

9. Rulandské šedé 2015, Vinařství Glosovi – 82 b., 0 hlasů

10. Jaroslav Osička, CH 2015 – 87 b., 3 hlasy

11. Veltlínské zelené - oranžové 2017, zemské víno, Čačík – 82 b., 2 hlasy

12. SOLARIS 2018, domácí produkce, Beroun – 81 b., 3 hlasy
Víno z vlastní produkce jednoho z hodnotitelů serveru mojelahve.cz, navíc ne ze zcela vinařské oblasti. Přesto docela dobré, velmi voňavé v chuti jinak hořkosladké střídání.

13. „Dornské“ 2018, Podgradina, Dubrovnicko-Neratavska župa, Chorvatsko – 84 b., 1 hlas
Víno zakoupené cestou do Dubrovníku, v jednom z náhodně vybraných vinařství na okraji neretavského údolí. Na velkém plakátu tam byl obrázek zídka s vyhlídkou a stolkem, který stál jen kousek dál. Jenže na plakátu nebylo zajímavé to krásné místo, ale osoba sedící u toho stolku - tlustý vousatý šedohlavý pán. Právo označovat své víno jako "Dornské" si sice zakoupil jakýsi vinař z Kalifornie (a prudí kvůli tomu francouzské kolegy), nicméně ve scénách z Dubrovníku (Králova Landingu) hrálo roli Dornského právě toto.
Ačkoliv barva vína byla krásně rubínově červená, tak v chuti nebylo ani stopy po nepříjemných taninech. Zato vůně nemusela být zpočátku každému příjemná. První dojem byla otřesná, zasmrádlá zemitost šmrncnutá zatuchlým špinavým prádlem. Vymícháváním přecházela přes tóny čerstvě kypřené zeminy až k podhoubí. Nakonec víno nabídlo nesmírně zajímavou, i když ne jednoznačně přijímanou vůni kombinující mladé nakládané hříbky, slaný karamel a hašlerky. V chuti bylo jemné, spíše lehčí, přesto docela plné.

14. Vidličky a nože 2016 (Pinot noir), Nestarec – 77 b., 0 hlasů

15. Irsai Oliver, Šapara – 84 b., mimo hlasování
Totální voňavka, kde aromatika přebíjí vše ostatní.

Popisky k vínům již jen přímo na lahvích

Celkově se ukázalo, že naturální a podobná vína jsou náročnější na přípravu, většina lahví patrně potřebovala provzdušnit, připravit a mít správnou teplotu, pak by předvedla jistě lepší výkon. I tak ale šlo o zajímavý zážitek. Metodou výroby (méně zásahů, žádné selektivní kvasinky) by se mělo jednat o vína odrůdově věrnější a tedy odlišnější, na druhou stranu do nich z kalů, třapin a podobně pronikají ve většině případů velmi podobné látky, což je naopak sbližuje, čemuž dosti napomáhá i většinové dozrávání v sudu. Soudě podle této degustace jsou homogenizační prvky patrnější, než projevy odrůdy. Soudím tak proto, že správně jsem určil odrůdu pouze u vín č. 2, 5, 7 a 10. U vína č. 6 (vítěze degustace) jsem určil, že jde o kvevri.
Naposledy upravil(a) Vallun dne 24. 6. 2019, 22:57, celkem upraveno 1 x.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 25531
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 22. 6. 2019, 18:19

V Čechách je na tom jednom odkazu Bonnes Mares od Ligniera za 3500, ježto jsem zkusil a bylo to jedno z nejlepších vín vůbec, tak to vůbec není nesmysl (tam asi nebudeš protestovat, jak jsem pochopil).
To je těžké, já měl jen jeden exemplář, kde byl úplně mimořádný věk - a ano, za tu konkrétní láhev dát 3 500 nebo i dvakrát tolik dávalo smysl... Koupil bych to jen pro zcela mimořádnou příležitost, ale ano, to víno bylo geniální...:)

Nicméně jsem ochoten dát pár stovke za zajímavou láhev českého vína (zatím je rekord 550, ale to ještě aninemám...), tisícové částky jsou pro mne mimo, dám to za degustaci s RK nebo PL, tam se ale dozvím spoustu zajímavého...:)
Michlovský - teď jsem někde narazil na jeho teorii, že víno není přirozený produkt a je třeba ho vymyslet. A problém je, že tohle úspěšně naučil nejméně celou generaci Moraváků. Jsou to inženýři a Mičurinci svojí podstatou
Což je v kostce podstata toho, proč s ním tak úplně nesouhlasím. Na takovém Bonnes Mares není co vymýšlet, tam je třeba jít vínu uctivě z cesty a celé to neposrat.

Něco takového říkala i ta Leroy, že odrůda a vinař jsou klíčem k terroiru. K něčemu, co tam prostě už je, jen to najít. A nelze to nějak zběsile měnit, nic dobrého z toho nekouká.
Podle mne je pravda někde uprostřed - vinař víno nemůže vymýšlet, ale nemůže ani úplně jít z cesty - samo se fakt neudělá. Ale je pravdou,že je třeba respektovat to, co terroir - ve spojení s ročníkem, dodal bych - nabízí...a odhalit co nejvíce z toho:)

Právě v tom ročníku je zrada, žádný rok není stejný a proto je to odhalování tak těžké - pokud někdo není čarodějnice z Epernay a nestačí jí olíznout list u vinného keře, aby věděla kolik třapin ve rmutu nechat, jak dlouho jej macerovat a zda začít ráno nebo večer
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Faskal
Příspěvky: 7631
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Laboratoř RNA Praha

Re: Víno

Příspěvek od Faskal » 27. 6. 2019, 19:44

Tento příspěvek sponzoruje akce: Faskal aktualizuje přednášku o historii vína.

Týjo, taková pecka utekla mému průběžnému procházení článků, když jsem ale procházel starší studie, co jsem tady popisoval (jako třeba vykopání římské vinice, například někde tady), tak jsem našel studii, ve které vzali zrníčka z vykopávek ve Francii, hodili je do stroje, stroj zachrastil a toto z něj vypadlo...
Ramos-madrigal_1B.jpg
Zde jsou naleziště (jde rozkliknout pro lepší kvalitu). Šrafování odpovídá stáří - viz popisek v obrázku. Písmena odpovídají výskytům více identických klonů ("C" z římské doby červeně je dokonce na dvou místech najednou)

Všechna nalezená zrna patřila mezi domestikované odrůdy, žádné nebylo divoké víno. Nicméně tento článek (a není jediný, před nějakou dobou jsem tady zmiňoval jiný, ale nebyl čas jej projít) se staví pozitivně k teorii, že v Evropě docházelo ke křížení šlechtěné révy s divokou.
For example, the oldest sample (La
Cougourlude, 510–475 bce) shows some of the highest levels of wild
ancestry (~45%), whereas other early samples from Mas de Vignoles
XIV (second to first century bce) have marginal amounts of wild
ancestry (3.5–4.5%), and five samples from La Lesse-Espagnac
(175–225 ce) range from ~10% to 38%. In fact, these proportions of
wild ancestry are similar to those observed in modern French varieties,
suggesting that the admixture with wild grapevines took place
at the earliest stages of viniculture in France, and potentially before
other cultivated lineages were introduced to France (that is, from
Greece or the Italian Peninsula). Together, these results suggest that
the local wild gene pool played an early role for domesticated varieties,
with the gene flow between wild grapevines and domesticated
cultivars occurring at least 2,500 years ago.
Tvrdí, že šlechtěné víno pravděpodobně přišlo ve více vlnách. Část první vlny se podle těchto výsledků intenzivně křížila s divokým vínem, k tomu docházelo přinejmenším už před 2500 lety. Část zase ne - množství genofondu z divokého vína v nalezených zrníčkách hodně kolísá. Nejstarší nalezené římské víno je příbuzné vínu z Balkánu a Iberského poloostrova, už před 2000 lety ale existuje víno specifické pro západní Evropu.

O vzorcích z let 200-600 našeho letopočtu platí: "these genetic clones suggest that Romans transported grapevine across long distances (>600 km), most likely as cuttings."
Zároveň platí, že na jednotlivých vinicích pěstovali různé odrůdy pospolu.

Asi hlavní výsledek (opět- jde rozkliknout):
Ramos-madrigal_3.jpg
Žlutě vybarvené - víno z Římského období
tyrkysově(?) - doba železná
modře - středověk
nevybarvená kolečka - moderní odrůdy (vztahy mezi moderními odrůdami vesměs nejsou zobrazeny)
plné čáry - vztah rodič-potomek
čárkovaně - blízce příbuzné (sourozenci nebo ekvivalent)

Největší pecka podle autorů je nález tramínu bílého z oblasti "La Madeleine (Orléans)" z období 1050-1200 n.l., který je geneticky identický s moderním tramínem bílým, čímž se jeho pěstování posouvá hlouběji do minulosti (záznamy o něm jsou z 1539 n.l.) a jeho přímí rodiče/potomci (nejde rozlišit) byli pěstováni už od prvního století našeho letopočtu.

Mondeuse Blanche se zdá být velmi důležitou odrůdou, je ve vztahu rodič-potomek s řadou nalezených (i moderních) odrůd, vzhledem k tomu, že Mondeuse Blanche dodnes existuje, a máme nález příbuzných jedinců z římského období, je možné prohlásit, že za posledních 1800 let u této odrůdy došlo nanejvýše k jednomu výskytu rozmnožení přes bobule, jinak se množilo výhradně klonováním (řízkováním/roubováním/...)
Tradition
holds that the Romans brought ‘Amigne’ to Switzerland as a variety
they referred to as ‘Aminea’; however some researchers have suggested
the connection is primarily etymological, with the retained
usage of the Latin word amoenus for ‘delicious’40. Our findings suggest
that there indeed is a close genetic link between the varieties
grown by the Romans and some modern Swiss cultivars, including
‘Amigne’.
Podle legend bylo do Švýcarska přineseno víno "Amigne" Římany, římské víno je skutečně blízce příbuzné švýcarské odrůdě Aminea.

Článek je v příloze
Přílohy
Palaeogenomic insights into the origins of French grapevine diversity.pdf
(3.09 MiB) Staženo 1 x
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: [SvětDračáku] {PbP} Kobky Šíleného mága - Turan.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 25531
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 28. 6. 2019, 18:02

Obrázek

Ch. d´Yquem 190? ....RK je ošklivák, neřekl mi o tom...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 16156
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 29. 6. 2019, 07:43

Vallun:
to ale nevypadá jako obvyklý testovací prostor.

Faskal:
bílý tramín naprosto nepřekvapuje, literárně hlásám jeho samostatné pěstování v době velmi dávné, podpořen zprávami, že se tak běžně dělo v renesanci. Důvodem je opravdu hodně výrazná chuť, něco jako ty muškáty, kde je jejich vyselektované monodruhové pěstování v dávné době dokonce doloženo i zprávami (Barbarossa, možná i Karel veliký). Úplně jasný případ je pinot noir, selektivně pěstovaný na Vougeotu ve 12. století, a dle méně jasných dokladů i na Cortonu a na Clos de Beze za Karla Velikého.

Když postupuji po sekvenci. že odrůda vznikla, a teprve pak mohla být na vinici objevena a pro zajímavé vlastnosti pěstována selektivně, pak je logicky jasné, že odrůdy selektivně pěstované někdy ve středověku zákonitě musí vzniknout dříve, v některých případech možná i zásadně dříve. Jak moc se tramín bílý geneticky liší od červeného, který je pokládán za praotce kdečeho, to netuším; ale nepřekvapilo by mne, kdyby byl ten bílý starší.

napínavá otázka, kterou tvůj graf opět otvírá, jak moc se hodně starý exemplář téže odrůdy opravdu podobá geneticky tomu novému. U pinotů třeba je jisto, že se jasně odlišují třeba novodobé komunistické pinoty od těch starých burgundských; klony mají čísla.
A naopak, mnoho tvých číselně označených vín z doby pradávné může být v projevu, chuti a vzhledu podobné něčemu současnému.

Jinak to nasvědčuje teorii, že réva mutuje docela ráda a snadno. Kdovíkolik zbrusu neznámých odrůd vzniklo, bez zaznamenání se chvíli pěstovalo v něčem jiném a pak zase tiše zaniklo.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 25531
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 29. 6. 2019, 07:59

No, podle ostatních fotek to vypadá spíš na jinou část testovacího prostoru...jinak ročník upřesněn, zřejmě 1934, což je pořád úctyhodné, ale ne nejstarší...:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Odpovědět

Zpět na „Kultura“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Vaarsuvis a 1 host