Víno

Literatura, film, hudba, divadlo, opereta a jiné výdobytky civilizace.

Moderátor: Faskal

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 24351
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 15. 9. 2018, 21:12

Potřeboval jsem přirpavit lahve na příští MDK, takže jsm strávil více než hodinu procházením kartonů v polosklípku...

To nemholo zůstat bez nsáledků, takž ejsme otevřel Luis Eschenauer, AOP SAuternes 2010, podle české etikety suché bílé víno...

Suché samozřejmě není, ani nejmenším omylem, pocitově cca 100 g/l cukru:)

Přestože jde teoreticky o nejzákladěnjší Sauternes (a cena ca 250 Kč za 0,5 l) tak je úžasné:) Samozřejmě, Ch.dYquem se ani nepřibližuje - maximální 87 b. - ale milé, vlemi milé:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 24351
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 18. 9. 2018, 18:47

,XXI. Ryzlink Vlašský
přítomen již pětkráte:
V. Česká vína starší 10 let;
VII. Letní vína,
XI. Bedýnka V8,
XIV. Slaďáky,
XV. Vinařství Válka

Takže po této degustaci je to nejčastěji (na MDK) chutnané víno vůbec:)

Informativní taky byla akce Petra Lipového.

Ryzlink vlašský (Rieslinco Italico, Welshriesling, Olaszryslink, Graševina) je stará, pozdní moštová odrůda. Je prokázáno, že k odrůdě Ryzlink rýnský nemá žádný příbuzenský vztah. Vinohradnicky je jim společná nadprůměrný kyselinka, byť Rýňák vede i nad Vlašským kolegou. Podobná je též škála využitelnosti – najdeme skvělé Vlašáky suché na plech (termín Petra Lipového) stejně jako neméně úžasné botritické slaďáky. Na druhou stranu Vlašák se často školí v dobových, a to i barykových, sudech, což je u RR méně časté. Nejčastěji se uvádí, že vznikla ve Francii, odkud se rozšířila do okolí Heidelbergu, do Porýní a později, v 19. století do oblasti Dolního Rakouska a do Maďarska, existuje ale i menšinový názor, že vznikla v Itálii. Oba dva tyto názory ale pocházejí ze západní ampelografie, která je silně frankocentrická. Tradičními oblastmi pěstování jsou Rakousko (Weinviertel, Neusiedlersee, 4.385 ha roku 2007), Maďarsko, Balkánský poloostrov, ale pěstuje se i v jiných zemích jiných světadílů (např. cca 1 000 ha v Brazílii). Celosvětově byly plochy vinic, osazené touto odrůdou, celosvětově odhadovány roku 1999 na 35.000 hektarů. Pro vinařskou oblast Čechy je příliš pozdní odrůdou a z tohoto důvodu se tu nepěstuje. Na Moravě je vysazována od počátku 20. století. Roku 1999 byla vysazena na 13 %, roku 2010 již pouze na 7,2 % veškeré plochy vinic, od roku 2011 pak jen na 6,9 % (platné dodnes) – 1195,73 ha. Vína RV se vyznačují vyšším obsahem kyselin, které mohou být až ocelové. Při lepší vyzrálosti hroznů a nižší sklizni jsou svěže pikantní a ve vyšších stupních přívlastkových vín působí příjemným zralým dojmem, tvoříce harmonii se zbytkovým cukrem. Tradičně dává RV výborná vína ledová. Ryzlink vlašský dával vždy vítanou surovinu pro šumivá vína a je stále důležitou složkou všemožných vín známkových, v nichž tvoří páteř směsi, která by se bez jeho přítomnosti mohla zbortit do měkce se rozplývající unylosti. Vlašák pak představuje jednu z nejzásadnějších bílých odrůd pro panonskobalkánskou vinařskou nadoblast, neboť je např. základem legendárních sladkých cuvée ze Seewinkelu, sám o sobě hojně rozšířený (a jeho výměry opětovně významně rostou) a rovněž základem řady novošlechtěných odrůd.

0. Paul Chollet, Crémant de Bourgogne, blanc de noirs – 84 b.
Mírně ostřejší, lehce ovocitý, příjemný mladý crémant s tradiční metodou výroby.

1. Marian Vrba, PS 2017, Prušánky – Podkovné – 81 b.
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-vlass ... bile-13369
„Velmi mladé víno se svěží kyselinkou a ne zcela patřičnou nahořklou dochutí a neurčitou ovocitostí. Ale díky zahlazení zbytkovým cukrem (na lahvi ani webu není uveden, odhaduji kolem 7 g/l) se pije docela fajn a za dva roky bude určitě o kousek lepší.“

2. Valihrach, mzv 2014 – 83 b.
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-vlass ... bile-13370
Víno krásně zlatavé barvy ve vůni potěší lehkou nazrálostí odpovídající roku a přívlastku a stopami medu. Chuť lehce oxidativního stylu je příjemná, harmonická s náznakem citrusů.“

3. Volařík PS 2016, Dolní Dunajovice - Plotny - 77 b.
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-vlass ... -bile-8895
Ostřejší, vůbec nezaoblené víno, z něhož čouhá kyselinka, líh i dosti nepříjemná hořčinka nejen v dochuti.

4. Tanzberg VzH 2016, Perná - Železná - 78 b. - 4 hlasy
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-vlass ... bile-10378
Víno potěší náznakem sudu ve vůni,a však pak přijde nemilé zklamání s ostřejší hořkostí v chuti. Víno je zřetelně příliš mladé, s náznakem slušného potenciálu, ale spíš ještě nepitelné.

5. Tanzberg VzH 2015, Perná - Železná - 80 b. - 1 hlas
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-vlass ... -bile-6075
Víno potěší náznakem sudu ve vůni, avšak pak, zejména v dochuti, přijde nemilé zklamání s ostřejší hořkostí. Víno je zřetelně příliš mladé (dokonce mladší, než totéž z roku 2016), se slušným potenciálem, ale téměř ještě nepitelné.

6. Volařík VzH 2016, Perná - Levá Kletnická - 82 b. - 2 hlasy
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-vlass ... -bile-8814
Přísná až špičatá vůně, mohutná vlemi hořká dochuť se stopami zajímavé minerality. Víno je příliš mladé, ale vzhledem ke šroubovacímu uzávru asi nemá šanci dozrát. Terroir patrný, zajímavý, ale bez zralosti se neprojeví jen pozitivně.

7. Nikolsburg, PS 2016, Mikulov - Šibeniční vrch - 79 b. - 1 hlas
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-vlass ... bile-12276
Lehčí, slabší, sotře suché, náznaky minerální slanosti, pitlené, ale vzhledem k výrazné suchosti ne dost zajímavé.

8. Maňák, VzH 2016, Novosedly - Kamenný Vrch - 79 b.
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-vlass ... bile-10942
Ve vůni potěší zajímavé tóny vlemi zralého (ale nikoliv hnijícího) banánu s náznakem medu. Chuť je hranatější s patrnou olejovitou hořkostí.

9. Volařík PS 2016, Perná - Železná - 83 b. 5 hlasů, druhé místo
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-vlass ... bile-12159
Letní louka a lipové květy ve vůni, v chuti nejprve náznaky medovité hebkosti, pak ale skrze vysoký alkohol přichází krátký hořký ocas jen trochu překrytý vřelým projevem.

10. Maňák VzH 2016, Novosedly - U Božích muk - 81 b.
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-vlass ... bile-10945
První dojem výrazně sladký, pak ale nastupují tóny lihové hořkosti a vínu mizí osobitost. Celkově méně expresivní.

11. Šabata, PS 2016, Přítluky - Přítlucká hora - 82 b. 4 hlasy, třetí místo
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-vlass ... -bile-9252
Příjemné překvapení, sladší, ale přesto svěží víno s tóny bezových květů.

12. Mikrosvín, PS 2015, Březí - Ořechová hora - 84 b. 6 hlasů, vítěz
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-vlass ... -bile-6987
Sladké a příjemně zahřívající víno, s tóny všelikých citrusů a stopami olejovité hebkosti.

13. Znovín PS 2015, Hustopeče - Růženy - 84 b.
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-vlass ... bile-13361
Výrazně vonící víno, jehož projev se v chuti jen rozvíjí skrze tóny mateřídoušky a lípy k elegantním citrusům.

14. Znovín VzH 2009, Dyjákovice - Vinohrady - 88 b., 1 hlas
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-vlass ... -bile-8930
Loni jsme k tomu vínu napsal toto: B: světlejší, slámově žlutá s bílými tóny - velmi dobrá.
V: citronová, kůra, kandované pomelo, stopy hrozinek - výborná
Ch: jemná, vyvážená, dlouhá perzistence, med, citrusová hořčinka - výborná

Celkově úžasné. Extatické a velmi extraktivní víno, osobitě harmonické - v mužském stylu, folklorní kapela, která ladí, protože spolu hraje od narození. Ve sklence se nádherně proměňuje, vystupují tóny cukru a celková kulatost, ve vůni pak živočišné až chlévské tóny.“ A v zásadě není třeba moc co dodat, jen že po záplavě ostrých kyselin a velkém množství vzorků nevyniklo tak, jak jsem přepdokládal.

Podle jmen vypadala sestava Vlašáků velmi mocně a impozantně, nicméně nutno přiznat, že ve skleničce očekávání nenaplnila. Zejména u velkých kusů z Perné jsou 2-3 roky prostě málo na to, aby se obecně ostřejší kyselinka zintegrovala a zahladila. Tím víc je zarážející, že nejlepší, byť nikoliv nejslavnější ze zdejších tratí Levá Kletnická (má lepší orientaci, svažitost i podloží, než legendární Železná) je Volaříkem lahvována pod šroubovací uzávěr. Víno mělo potenciál a dokonce i potřebu ještě dalších několika let zrání, jenže se „šroubem“ je to velké riziko. Možná by pomohlo lahve otevřít tak dvě hodiny dopředu, ale to nebylo v našich možnostech.
A po kyselém útoku převážně 2016tek, ani sladší kousky nevynikly, což mne mrzí zejména u Znovínské 2009, která patří do zdejších legendárních vín, ale kriticky řečeno, na degustaci to úplně neprokázala.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 15322
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 24. 9. 2018, 14:06

1) Letos jsem vínu zatím nevěnoval tolik času, jako loni a předloni, soudě podle záznamů; ale možná se to ještě nakonec dožene. Rozhodně mám málo čárek od Rare wine, což mne mrzí, protože nakonec nutno podle záznamů shrnout, že absolutně nejlepší a nejlegendárnější věci jsem potkal u nich; rozhodně všechny medajlové pozice (samé pinoty). Případně je vypil sice doma, ale koupil u nich.
Takže myšlenka jít raději do Black Dog burgerárny – nebo kterékoli jiné ve vesmíru – z Rare wine degustace, i té nejobyčejnější a nejméně povedené (žádná mne nenapadá ani jako příklad) je opravdu dost mimo. Já mám naopak opačný problém, na několik degustací jsem se prostě nedostal, neb byly rozebrány přímo nadzvukovou rychlostí. Člověk, který nemá rád operu, nemá zabírat jiným zájemcům místo v lóži La Scala.

2) K většině Vallunových podniků nemám co dodat, prozkoumané to nemám buď vůbec, nebo alespoň mnohem méně, než Vallun. Třeba Vlašák MDK – to je odrůda, která mi tak úplně nesedí, nevím přesně proč, i když to na Moravě dotáhne často ke slušné slávě. Veltlín nemlich to samé. Možná projdu DOS Čejkovice a ty odkazy.

3) Ryzlink je jedna z těch věcí, na které zrovna nezbyl čas, už zdálky krásná degustace. Na podobném podniku před pár lety mne hlavně fascinovalo, že ryzlink z těch hlavních oblastí představuje tak nějak úplně jiné víno; moselský „light“ vesele kytičkový se blíží tramínu, rheingau „heavy“ kolosální je pravý opak, no a alsaské utopené hodinky jsou zas něco úplně jiného. Obecně mi je nejbližší ten poslední, ale uznávám, že je to subjektivní, protože ho prostě znám nejlépe a nejdéle a hodně se mi do toho promítá ta krajina (víno je pro mne zkapalněná krajina, vskutečnosti), kterou nemám v těch dalších případech tak zmáknutou.

4) K Alsasku ještě dodám, že to je vinařská oblast, kterou vnímám jako mnohem větší a důležitější, než jak ji vnímají Francouzi a asi i svět. Ono je to veliké řádově jako Morava, tedy proti Bordeaux úplný trpaslík; ale o velikost až tak nejde, to ani Burgundsko ani Rhona nejsou úplně kolosální (a největší by byl Languedoc). Ale stojí třeba za poznámku, že na světě jsou troje různé lahve, bordeaux, burgundsko a alsaská pistole, kterou celkem logicky užívají i skoro všichni Němci. Pro nás má Alsasko tu zásadní hodnotu, že tam mají naše v česku pěstované základní odrůdy; snad nikde se odrůdová skladba tolik nepodobá (ani na Moravě, že. Tam je plno divných rakouských věcí.)

5) Egon Müller za 2800,- je bez diskuse dobrá cena. Ekvivalent grand cru burgundské lahve; v jistém smyslu ještě víc, protože Egon Müller je naprostá špička Mosely, to vám řekne každý (a jeho věčný konkurent a jedině srovnatelný je J.J.Prüm). Lze je objevit mezi úplně nejdražšími lahvemi světa, takže máte být rádi, že takto, a ne daleko hůř. Zejména do láhve ochutnané dopředu do toho jdu obvykle rád, protože vím dost přesně, co dostanu.

6) Stran toho stáří ryzlinku – je vpravdě příšerné, konkuruje červeným vínům, osobní rekord mám 1959, a to je zrovna Rheingau. A jakože zároveň úplně nejlepší ryzlink of ever, hrůzostrašná známka 90+4. Takže se stářím ryzlinku to těžko můžete přehnat a pokud se obáváte 10 nebo 20 let, fakt není třeba se obávat. Tohle je disciplína, kde chardonnay opravdu nemá nejmenší šanci – tam mám nejstarší exemplář 1974, a ten byl spíš šílený, než dobrý; platný pokus beru až 1982, vypito 2015, a hned tak ho asi něco nepřekoná.

7) Jura – respekt. Oblast malá, ale pozoruhodná (jo, a má taky svoje láhve, jen si jich pro atomární množství málokdo všiml). Žluté jsme ochutnali, a to je varianta, kde je třeba brát tramín maximálně vážně. Skoro lituju, že jsme do toho nešli. Máme ještě exemplář ve sklepě, až na něho dojde, ohlásím výsledek.

Argonantus
.
Příspěvky: 15322
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 24. 9. 2018, 14:12

A aby něco vlastního a Vallun nebyl monomaniak, tak třeba:

Bílé burgundské, Rare wine č. 8, září 2018
Na degustaci zajímavá technická vychytávka, že pro velký zájem byla provedena ve dvou patrech podniku se dvěma různými degustátory. Jak se ukáže, mělo to vliv i na celkový výsledek.

Chassagne Montrachet Morgeot Vigne Blanche 1er Cru 1992, Chateau de la Maltroy
e – hned první víno docela mocná bomba. Oblíbená parcela – prý velikánská s několika částmi – celkem neurčitý ročník, vinař, od kterého jsme zatím nic nepotkali, a víno už dost oxidované, žlutá barva, oříšky, kalafuna, ale přesto má ještě výraznou vůni a X faktor, který u této parcely nemohu přesně popsat. „Normální vinaři“ se takovou věcí asi nebudou ochotni zabývat, prostě je to víno na sestupu, měli jste to vypít dřív, konec. Za mne naopak naprosté nadšení, spousta chuťových efektů, které jinak nedosáhnete, 89+3, tak nějak má vypadat staré víno. A drželo ve sklenici ještě hodinu, takže tak zlé to s tím rozkladem opravdu nebylo.

Puligny Montrachet La Garenne 1er Cru Clos Saint Jean 1999/2002, Moingeon – parcela prý z hodně vysoké části kopce, ještě nad Grand cru Montrachet, vinař v Rare často se vyskytující, prý Kunešův známý, už jsme od něho měli úplně skvělé věci, ale tento případ to nebyl. Opět silně oxidované víno, žlutá kalafuna, a tentokrát bez nějakých dalších skvělých efektů a rychlejší odchod ze scény, takže tak 86+2 a prudký sestup někam pod 80. Nakonec asi nejslabší exemplář.

Meursault Les Grand Charrons AOC 2000, Vincent Dancer
– prosté AOC, což u Meursaultu nemusí ještě nic moc znamenat. Vincent Dancer loni velmi zazářil se svým Chassagne, prý dost nový vinař bez tradice, založeno 1996, ale dotáhl to na hvězdu u Coatese, což má váhu. Nicméně také docela oxidované víno, lepší než minulý exemplář, ale jasně slabší, než první. Z Meursaultu zbyla akorát slaná vrstva chuti. 88+2, drželo o něco lépe, ale také ne zázračně.

Beaune Clos de Mouches 1er Cru 1999, Chanson – vinař je jak známo blázen, ale Coates si to nemyslí a dal mu hvězdu. Parcela má být málem zázračná, jinak fyzicky soused Pommardu les Epenots. Ročník docela dobrý, 17,5. Cena značná, prý 3400 Kč, tedy Grand cru.
Ve světle tohoto kontroverzního očekávání výsledek hodně skvělý, vlastně druhé opravdu velké Chansonovo víno (po bílém Cortonu Vergennes). Asi bych nehádal Beaune, spíš nějaký Montrachet. Velká vůně, drželo jako skála. 92.

Beaune Clos de Mouches 1er Cru 1990, Joseph Drouhin – vinař je nadmíru slavný, Coates mu dává dvě hvězdy, ale my ho vůbec nemáme rádi. A víno je značně starší fyzicky i pocitově, vlastní bratr odcházejících Puligny a Meursaultu, žlutá kalafuna a nic moc dalšího. 87+2.

Corton Charlemagne Grand Cru 1990, M. Delarche – pro změnu zcela neznámý vinař, ovšem víno úplně jiné ligy co do bytelnosti; pocitově nejmladší ze všech doposud ochutnaných, předjíždělo i Chansona, ač fyzicky vlastně nejstarší. Hravě by dalo dalších 10 let. Příjemný Charlemagne, tak 92. Vybrat s Chansonem lepšího není snadné, je to spíš o preferenci Cortonu versus Beaune.

Bievenue Batard Montrachet Grand Cru 2001, L. Carillon
– zase trochu jiná liga, hlavně cenová. U Coatese trojhvězdový vinař, tady není co řešit; parcela velkolepá, s ročníkem máme v bílé moc dobré zkušenosti. Takže výsledek docela kolosální, obvyklá likérovitá velkolepost, vlastně po dlouhé době Montrachet GC, který fungoval, jak fungovat měl. Naše místnost to řadila na druhé místo, celkově průměrem názorů úplný vítěz, viz dále.

Osobně mám malinko problém odlišit Batard od Bievenue Batardu a Criots Batardu, tuhle vznešenost nepotkávám tak často, abych mohl dělat spolehlivější závěry. Pokud se „Bievenue“ myslí, že je to ještě o čárku lepší parcela než Batard prostý, pak je to docela možné. Za mne to rozhodně je jeden z nejlepších potkaných GC Batardů Montarchetů, plně srovnatelný s tím Patriarche 2000 nebo Caillotem 1998, které to vynesly do legendární úrovně. Nicméně přece jen je to velkolepost předvídatelná a očekávaná, takže subjektivně jsem měl trochu problém vybírat mezi tímhle a prvním Chasagne a Chansonovým Beaune a vlastně i předchozím Cortonem, což jsou různá pojetí skvělého starého vína. Pokud milujete drtivou velkolepou strukturu a horu energie, pak je tohle jasně nejlepší; pokud máte rádi rafinované důmyslnosti, pak jsou lepší ty ostatní exempláře.
Jsem proto trochu v dilematu s bodováním; ve srovnání s těmi dvěma bych dal stejně, 93, ve srovnání s dlouhodobým hodnocením GC Montrachetů o poctivý bod víc, protože to bylo třeba jasně lepší, než loňský GC Montrachet. Takže nejspíš ze všeho 93+1.

Corton Charlemagne Grand cru, Bonneau de Martray, 2002. Nejtěžší váha nakonec, oprava pokusu u Merlot d´Or, protože tentokrát to má i ten správný věk. Výrobce přímo legendární, jeden ze symbolů Burgundska. Mají 11 ha z Charlemagne, čili pětinu, a je tedy navíc jasně největší, jedná se o klasické burgundské mnohasetleté rodinné vlastnictví jako je třeba Comte Vogue u Musigny nebo Mommesin u Clos du Tart. Clive Coates jásá nad vinařem a dává tři hvězdy, i nad jejich Cortonem Charlemagne speciálně.

A jako jo. Jestli loňský Vincent Girardin obhájil smysl Charlemagne, tohle to posunulo ještě někam jinam. Svůdně jemný oříškový kyselý med, s precizní rovnováhou struktury, a ještě jakýsi nepopsatelný X faktor. Silné jako Montrachet GC (zánovní víno, bylo nutno rozdýchávat), při tom jemné a voňavé jako Chassagne, bomba, bomba, bomba; a ještě se to rozvíjí; 95. Jakože fakt. Ještě nad Genevrieres a různými Batardy. Tedy, za mne asi úplně nejlepší bílé víno of ever, bez rozdílu věků, odrůd, zemí, čehokoli.
Nečekal jsem to, zvláště po debaklu u Merlotů s příliš novým ročníkem. Počkejte s tímhle vínem hodně, deset let a více, při všem, co je vám svaté. U mne to dalo šílený rozdíl 12 bodů.

Jinak zajímavý dodatek, cituji mistra Kuneše:
Jak moc se do závěrečného hodnocení účastníků degustace promítla diskuse při degustaci, ukazuje právě Corton Charlemagne 02 – zatímco v jedné skupině se stal absolutním vítězem, ve druhé skupině pohořel jako ještě nevyzrálé víno. Clive Coates hodnotí víno 19,0 a pitelnost uvádí 2012-2025.
Souhlasím s kolegy, že to v dalších letech nejspíš bude ještě lepší. Rozhodně ale bych tomuhle nedal přídomek „nevyzrálé,“ to si rozhodně zasluhovaly ty předchozí exempláře 2014 a 2007.
A souhlasím zcela i s Clive Coatesem a dávám už teď podobně zběsilé hodnocení; lepší bílé víno jsem totiž ještě nepotkal. Vzhůru do legend vedle Batard Montrachetů a Chassagne Montrachetů Morgeot, které tam už dávno jsou.

Chassagne Montrachet AOC, 1996, Michel Nielon
– náhradní láhev, kterou se nepodařilo zařadit včas, takže měla po předchozí položce celkem truchlivý osud. Opět oxidace na pochodu, 87+1 nebo tak nějak, není co vyprávět dál.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 24351
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 24. 9. 2018, 15:22

http://www.vineval.cz/Articles/0327 - contrapohled Petra Lipového

Jinak - vypadá to nádherně, skoro bych záviděl, kdybych se dobrovolně nerozhodl dát přednost Rieslinkům a Juře:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 24351
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 26. 9. 2018, 20:48

Až teď jsme si všiml předpříspěvku....
Rozhodně mám málo čárek od Rare wine, což mne mrzí, protože nakonec nutno podle záznamů shrnout, že absolutně nejlepší a nejlegendárnější věci jsem potkal u nich; rozhodně všechny medajlové pozice
+1
Takže myšlenka jít raději do Black Dog burgerárny – nebo kterékoli jiné ve vesmíru – z Rare wine degustace, i té nejobyčejnější a nejméně povedené (žádná mne nenapadá ani jako příklad) je opravdu dost mimo. Já mám naopak opačný problém, na několik degustací jsem se prostě nedostal, neb byly rozebrány přímo nadzvukovou rychlostí.
+1, jen já na někteér věci prostě nemám vyčleněné zdroje:/
Třeba Vlašák MDK – to je odrůda, která mi tak úplně nesedí, nevím přesně proč, i když to na Moravě dotáhne často ke slušné slávě.
Protože Vlašák udělaný po Moravsku je dost hrozný, na degustaci pár tkaových Volaříků bylo...je to víno založené na kyselince, zdobené kyselinkou a o kyselince - a pije se tak mladé, že nci jiného než kyselinku nemá - já proto dost zoufal na MDK - Petr Lipový podobné lahv epřipravil mistrovsky a ta vína byla mnohem lepší - včas otevřená (klíčové), správná teplota a hned byla pitelnější....horší je, že čás tlidu, i na MDK (Zidljan) přesně tohle hledá a prohlašuje za správně odůrdoé...ne! Maďarský způsob nazrálých lechce oxydativních vlašáků v sudu je mi mnohem milejší...
už zdálky krásná degustace.
ano:)
mne hlavně fascinovalo, že ryzlink z těch hlavních oblastí představuje tak nějak úplně jiné víno;
jo a ne. každá oblast je osobitá, ale "královský" ryzlink je pořád ještě ryzlink...:)
moselský „light“ vesele kytičkový se blíží tramínu, rheingau „heavy“ kolosální je pravý opak, no a alsaské utopené hodinky jsou zas něco úplně jiného.
tohle platí pro "základní" a ne ideálně zralá vína. U elitních kousků byhc šáhnul spíš po hokejistech, když už tu byli... Moselský rylzink je elegantní, jemnější, neagresivní, ale přesto silný a osobitý - Pavel Patera, hokejový šikula a elegán, platný hráč ve všech pozicích.
Rheingau to je Jirka Dopita, Valašský tančík - mocný silák, co se ničeho nebojí, je přímočařejší, ale nelz epodcenit, i on umí dát chytrou příhru nebo vystřelit přesně do rožku branky:)
Wachau, minerální, osobité a nejvíc jiné, to je Vláďa Růžička, není tak šikovný, tak silný ani tak ryhclý jako jeho soupeři, ale osobitostí, chytrostí a čímsi navíc to všechno dohoní...
Alsasko pak nemůže reprezentovat nikdo jiný, než ryhclík-šikula Robert Albi Reichel, je trochu jendodušší, než ostatní, ale neméně zabijácký a dobrý:)
Egon Müller za 2800,- je bez diskuse dobrá cena
Jako i jo, teď bych tu lahev docela využil....ale zmizela v pdostatě hned, ještě dávno před ochutnáním...
Stran toho stáří ryzlinku – je vpravdě příšerné, konkuruje červeným vínům, osobní rekord mám 1959, a to je zrovna Rheingau.
uvidíme, zda dá i 101...;)
kde je třeba brát tramín maximálně vážně.
ano, ale já Tramín beru celkově vlemi vážně...nemá (zatím) takové jméno, ale umí předvést kouzla, jak suchý, tak s cukrem...a mne Jura celkově dost nadchla - oxidativní vína mohu:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 15322
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 2. 10. 2018, 20:28

Morava po pár letech

Po dlouhé době Morava, hlavně ze společenských důvodů. Spojeno s docela důkladným průzkumem místního vína. Samozřejmě jde o výběr nenáhodný, šli jsme po adresách, kde už to trochu známe a je důvod se vracet.

1) Zbyněk Osička, Velké Bílovice. Návštěva je výsledkem omylu, záměny Osičků, kterých je tu hned několik a nelze se v nich vyznat. Omyl to byl šťastný, mladý týpek, který chytá zahraniční zkušenosti a moc nehraje se svým blízkým okolím – například nechodí na místní soutěže vůbec a účastní se raději soutěží s růžovkami ve Francii. Úspěšně. Také jeho nápad s „nekonečnou“ osmičkou na lahvích funguje výborně a jako „osmičku – Osičku“ si ho už zapamatovat lze snadno.
Veltlín zelený, docela koncentrovaná a plná chuť, protože prý 40 let staré keře po dědečkovi, nevyhodil je, čímž mne potěšil. Na veltlín dobrý, 83 Jinak pan Osička tu prozrazuje zásadní tajemství, že na obnovu staré vinice je nějaká eurodotace, pročež odtud soudobá mánie vytrhávání starých keřů. Lze očekávat, že se z této pohromy bude Morava vzpamatovávat další generaci.
Tramín červený, slušný exemplář s místním terroirem v chuti. 83.
Rulandské šedé barrique 2016, ovlivněni známým exemplářem nedaleko – dojde na něj – zkoumáme i tento, asi nejlepší mistrovo víno, 85, nikoli zběsile sladké, elegantní.
Pinot noir rosé 2016 - mistr rovnou vzdává červená vína, což po dalších zkušenostech nepovažuji za špatné rozhodnutí. Růžovka sice vyhrála ve Francii, ale u mne ne, je to takové standardní pergolové letní víno a růžová limonáda, 81, víc nic.

2) Jaroslav Osička, Velké Bílovice. Ano, to je ten „správný“ Osička, autentista, svéráz, osobnost, https://www.jizni-svah.cz/2013/03/zakal ... sicku.html Za vše zejména oceňuji ceduli nad vchodem „Neptejte se nás na sladké víno, nemáme ho a akorát nás naserete.“ Jiné pojetí vína, nicméně oba Osičkové ukazují rozpětí toho nejrozumnějšího, co bych podporoval taky. Někde mezi nimi to má cenu.
Veltlín – zjevně víno na testování hostů. Prošli jsme, ježto jsme nějak moc nejásali. 81.
Pinot Cha (rdonnay), ze zvědavosti jdu do Cuvée, které se párkrát osvědčilo, pěkný exemplář s místním terroirem v chuti. 84.
Tramín červený – nadmíru pozoruhodná chuť, divoká, náladová, zcela odlišná od čehokoli známého, dokonce i našich Žernoseckých skvostů. Pán domu pronáší rozsáhlou filipiku proti „pedofilním vínům“, která prý dělají jeho kolegové z tramínu, a naopak chválí tuhle prastarou ctihodnou révu, vlastně nejautentičtější ze všeho. Myslím, že ta řeč dojem ještě vylepšila, 86 a nejlepší víno dne.
Pinot gris, oranžové – tady není mnoho co vyprávět, pěkná, grepově – pomerančová autentická záležitost je fajn. 84.

3) Kraví hory, Bořetice – není to vinařství, ale k celkovému dojmu z Moravy určitě přispívá. Docela velkorysý podnikatelský záměr na agroturistický hotelo-hospodový komplex, které v devadesátývch letech běžně krachovaly pro nezájem, ale dnes je to hit a mají narváno nadlouho dopředu. TripAdvisor jásá, a má pravdu, všechny možné západní standardy s přehledem splněny, neurazí to nikoho, nadchne leckoho. Výběr vína slušný, i když bych asi víc ocenil větší zaměření na Bořetice, což je samo o sobě docela ctihodná kapitola. Určitě zajeďte, budete-li mít cestu.

4) Café Morgal, Brno. Další kulinářský podnik, kavárna v Brně, dosti známá a oblíbená. OIpět standardy zatraceně vysoko, krásná práce architekta, perfektní jídlo, nelze mít výhrad a lze velmi doporučit. Smysl zdálky dává i výběr vína, papírově to vypadá skvěle. Nicméně, zkoumaný exemplář vína Rulandské modré, Ota Ševčík, Bořetice byla katastrofa, fakt jako. Bylo to dokonalé retrovíno z 80tých let, svěží moravská kyselinka a kus těžkého údělu, kámen a politbyro, na hranicích pitelnosti, 74. Velká debata, zda tam není přilitý portugal (dle lahve rozhodně ne, čisté Bořetice). Je mi samozřejmě líto mistra zcela odstřelit na základě jediného exempláře vína, třeba tady to vidí Jižní svah drtivě lépe https://www.jizni-svah.cz/2017/09/ota-sevcik-2016.html Spíše to potvrzuje teorii, že některé ty autentické nápady jsou prostě úlet.

5) Josef Valihrach, co dodat. Snad jen to, že vinařství je sice v Krumvíři, ale víno, které vás zajímá jistě víc, nakoupíte v blízké Kašnici. A dodám ještě to, že není všechno Valihrach, co se třpytí; mistr sice zkouší doslova mraky bizarních červených vín, třeba Carmenere, neb je to Moravák a tedy experimentátor duší i tělem, ale vlastně žádné z nich nás nějak moc neomráčilo. A ty etikety na lahvích má stále dokonale otřesné, tím ho hned poznáte.
Cabernet Franc – jeden z takových experimentů. Pokud neznáte, rybízový archaický vynález asi zaujme, pokud znáte, pak tohle nebyl nijak vynikající exemplář, 81.
Pinot noir 2012 – lezla z něho kyselina, Ševčíka sice hravě podrtil, ale to je snadná výhra. Nic, z čeho bych se v noci budil nadšením. Snad to ještě ve sklepě dojde. 81.
Dva nejatraktivnější exempláře, Ryzlink rýnský 1994 a Chardonnay 2011 – ano, TO Chardonnay, co vyhrálo Chardonnay du Monde – koupeny naslepo zavřené, takže o nich možná poreferuji časem.

6) Škrobák, Čejkovice. Jasně. Autora hned dvou legendárních vín prostě nelze vynechat. A autor sám už moc víno netvoří, nechává to prakticky celé na mladší generaci dvou bratrů. Ti tomu dodali trochu světového a moderního štychu, vinařství už není neomítnutá hala „in progress“, ale docela vznešeně se tvářící podnik, zastiňující rozměry prakticky všechny sousedy. A logo na vínech „Škrobák – chrobák“ je podobná logika jako „Osička – osmička,“ a funguje to i tady, a navíc to měl zřejmě Škrobák daleko dřív. Lepší vína jsou nejen korková, na rozdíl od normálnícvh šroubovacích, ale i v burgundské lahvi.

Tramín červený, 2016 – jo, dobrý. Už to není nic mimořádného, jako to bývalo, možná se mi změnilo očekávání; Žernosecké divy a zázraky to nepovalí a Osičkův lesní svéráz také ne. Ale 84 tam je.
Pinot gris, barrique, 2016. Kdo čekal něco, jiného, ať se přihlásí. A tady naopak lze ujistit, že všechno funguje, jak má, legenda je stále naprosto legendární, totálně se vymyká ostatní produkci vinařství, ale tak nějak i zbytku Moravy jako celku. 90? Možná, že ano.
Pinot noir, 2016, normální keře. Pokus o vstup do téže řeky, jako kdysi před lety. No, a ty mladé keře – mezitím už taky spíš normální, neb je sázeli někdy 2007 – vede k naprosto normálnímu moravskému pinotu na způsob toho Valihracha, 80. A tohle ve sklepě nedojde, neb nemá co – sice to moc neděsí kyselinou, ale ani ničím jiným; je to takové prázdné. Jako by tu technologie odbourávání kyselin a kdečeho odbourala i samotné víno.
Pinot noir, 2015, staré keře. Jako jo, chuť je daleko mohutnější, jenže… ta kyselinka, ta má razanci Kalašnikova a přehlušuje všechny efekty. Tohle fakt není legenda a Češi se skutečně nemusí obávat. 83.

7) Nějaký vinař, Vrbice. Otevřené sklepy na Vrbici jsou jeden z nejmalebnějšívch koutů. Takový podzemní Hobitín. Taky je tu více cykloturistů, než jinde. I když víno nemají nic moc, za ten pohled do kraje nebo zpět do sklepa jim to leckdo promine. Vinař, který nás pozval dál, byl opilý, bylo mu špatně rozumět, takže netušíme, jak se jmenoval. Měl nádherný sklep s klenutými regály. A byl zajímavější, než co jiného. Vyprávěl totiž neslýchanou věc, kterou nám další potvrdili – nedaří se mu prodávat a nikdo to nechce. Přišla konečně doba, kdy jim to ti bájní Pražáci hodili na hlavu, a vybírají si jenom ty, co to myslí trochu vážně a vínu věnují nějakou péči. Taky se vyskytují stále častěji opuštěné a neobdělávané vinice. On se jich zřejmě brzy někdo ujme; zejména s tou podivnou eurodotací na obnovu.
Veltlín zelený, 2016 – takový Veltlín za 80, víc o něm fakt není co vyprávět. Jako pít se to dalo a nijak to neuráželo, ale nějak není důvod. Láhev jsme přesto koupili, bylo nám toho maníka líto.

8) Paulus, Pavlov. Tady je třeba zmínit naprosto impozantní místo a úžasnou krajinu Pálavy kolem, z široko daleko jediného významného kopce hledíte na moravské moře. Taky je tu turistů jak mraků, dumáme nad tím, zda věci neposunul ten pitomý seriál Vinaři, natáčený částečně přímo tady – podle všeho i svědectví místních se zdá, že ano. Paulus je vinařství, ale my ho pojali jako hospodu, dali si tu něco menšího, a opět nelze mít sebemenších výhrad – krásné prostředí, vlídná obsluha, perfektní jídlo. Víno zkoumáno zběžně s tímto výsledkem:

Veltlín 2017, ucházející exemplář, ne tak zajímavý, jako u Osičky Zbyňka, ale rozhodně něco, co si takto k jídlu rádi dáte. Středně ostrý, perfektně čistý veltlín – 82
Chardonnay 2016sekt – bubliny, kde mne zlákala zvědavost. Bublin tam moc nebylo, ale víno správně ostré a hladké, takže příjemně osvěžující záležitost, kam se hrabe blbá Bohemka. 84.
Ryzlink 2015 – tady není co řešit, vítěz, 85. Nádherné vyzrálé zlato. Je s podivem, že i když se ví, že Pálava je na ryzlinky ideální terén, přesto se tam pěstují mnohem méně, než bych čekal – vítězí rakouské varianty Veltlín + Vlašák.
K chvále Pauluse lze přidat i krásný sklep s prodejnou.
Trochu zmatené pocity máme z velmi speciální nabídky https://www.vinarstvipaulus.cz/archivni ... rozeni_n8/ na jednu stranu nadšení, že na Moravě někdo zkouší dělat staré víno, na druhou stranu trochu zaraženost, že ta vína nejsou vidět a kupujete si je naslepo po internetu, do čehož bych rozhodně nikdy nešel, zejména u neznámé firmy. A popisy lahví jsou úplně všechny stejné, bez ohledu na to, zda je to archivní tramín nebo archivní chardonnay. Cože to?

9) Popela, Perná. Nahlédnutí mezi menší vinaře této veleslavné oblasti, kde už samotná jména tratí působí nadšení (Goldhamer, Klentnická, Purmice…). Nicméně je to překvapivý sestup do nižší ligy. Vinařství funguje, ale stále za staré ceny (okolo 120 Kč láhev, nikoli okolo 220 Kč, jako všechna předchozí; Valihrach nejdražší), což svědčí o průměrnějším úspěchu. Ryzlink… jakože vůbec nemají. Cože to? Na Pálavě?
Pinot noir 2016, Pod svatým kopečkem – ostře sledovaná disciplína, mají to, navíc hodně slavná trať, zkusíme. Hm. Neleze z toho tolik kyseliny jako z předchozích dvou exemplářů (Valihrach a Ševčík), ale taky tam nějak moc chuti není. Jako žádný zázrak, 81, a opět výkřik, že snad to dojde ve sklepě.
Tramín 2017 – dost přesně to pedofilní víno, na které nadával pan Osička. Namašlené, kytičkované, struktura vetchá. Ale vysloveně to neurazí a jako letní pitíčko dobrý. 81.
Ryzlink vlašský 2016 – víno, kterého si místní cení nade vše, já nějak nevím. I mezi vlašáky to není žádný zázrak. 82.

10) Klentnice, kavárna fara. Tak tam jsme se vůbec nedostali, objednejte se tak na půl roku dopředu. Celkem je to jedno, protože zajímavých alternativ kolem přibývá. I Klentnice je jedno z nejmalebnějších míst; nejenže se tu dá dělat bezva víno, ale taky se na to hezky kouká.

11) Drogérka, Mikulov. Opět hospoda, opět doporučuje TripAdvisor, opět pěkný postindustriální design (zřejmě to byla nějaká tovární hala nebo co). Jídlo nejen dobré, ale přímo výtečné; dotaženo v detailech. Víno jsme si tentokrát nedali.

12) Mikulov jakožto město asi zasluhuje poznámku. Hodně se totiž vylepšil. Přibylo turistů, ale přibyla kvalita služeb, všechno je opravené a vypadá to skvěle. Asi jedno z nejpozoruhodnějších moravských měst vůbec. Jedno z bývalých hlavních měst světového židovstva, určitě zajděte na židovský hřbitov (pokud neznáte, budete asi zírat). Na zámku mají druhý největší sud, což je totální kravina, ale taky dost zajímavou výstavu o starém vinařství a knihu o tradičním vinařství, ktertou hodlám nastudovat (a možná podám časem report).

13) Valtice, vinotéka u sommeliéra. Valtice jsou tak nějak hlavní město moravského vinařství, asi jako Beaune v Burgundsku. Na rozdíl od Mikulova jsou součást UNESCO (s Lednicí dohromady), nicméně zámek nějak divně padá a je to trochu work in progress. Vinotéka u sommeliéra má hrdý název, tváří se namachrovaně, mají tam nejslavnější moravská vína… a jako nakonec ano, i když mne tento styl zdálky trochu leká, musím sportovně uznat, že tam mají skvělá vína.

Pinot noir 2015, Nové vinařství. Tato firma je V8 – netuším, zda ten spolek ještě existuje, a její namachrovaný funky styl mi vždycky vadil, počínaje nesmyslným nápisem „cépage“ přes skleněné rychlouzávěry lahví až po dost technokratické pojetí vína. Nicméně, kapituluji před faktem, že tohle byl bezpečně nejlepší pinot noir, jaký jsme ochutnali během cesty, mohutný, s vrstvami tmavého lesního ovoce, trochu do Chambertinu, kyselina sice jo, ale tentokrát konečně tolik neotravovala. Zatím 85, a uvidí se, to co udělá po čase ve sklepě. Jo, a prý bude VOC Mikulovsko na pinot noir, což by mne mělo dost zajímat.

14) Salón vín, po letech. Akce zpočátku podrobně zkoumaná, pak tvrdě zkritizovaná – a nejen mnou, https://www.jizni-svah.cz/2009/09/salon ... hnije.html načež mohu po letech říci, že si autoři ponaučení zřejmě berou a akci systematicky posouvají k lepšímu. Například se všechno přesunulo z horních prostor zámku do sklepa, kam to celkem logicky patří – navíc i vínu to dělá dobře. Salon jsme fakt proletěli a vůbec nic neochutnávali, ale i zdálky se zdá, že ubylo méně extrémních vín typu „ledové víno botrytis kostka ve skluzu“ prodávaných v atomárním množství jen v okolí vinařství, a přibývá normálních odrůdových vín, která si normální člověk může i koupit, a nestojí to nutně sedm stovek. A myslím, že nakonec Salon vín plní svoji hlavní funkci – popularizuje moravské víno, dělá rychlý průřez tím lepším, co na Moravě najdete.

15) Závěry. Těch se nabízí hodně. Generálně lze říci, že Morava se mění, přestává být krajem, kde místní do všeho vidí, všechno umí nejlépe a cizinci je jenom otravují. Což je za mne rozhodně dobře. Opak se stává pravdou – Moravou hýbe turistika, TripAdvisor, požadavky světa, takže třeba záchody jsou už jen dobré nebo přímo skvělé; kuchyně dobrá nebo skvělá, prezentace a obsluha to samé. Místo jedné superhospody v širém okolí tu máte hned hromadu rozumných alternativ, místo jednoho supervinaře tu je rovněž spousta možností hned vedle, pokud supervinař nemá čas, nebo se vám nějak znelíbil. Jako turisté budete s výletem navýsost spokojeni.

Jako osudnou změnu vnímám i to, že ti, kdo zaspali dobu, se zjevně propadají; jejich víno honí neřešitelný trend o nejlevnější cenu, což nikam nevede (Italy nikdo nikdy nedožene), a ve fázi další to celé pomalu odchází ze scény, jako ten pán na Vrbici. S vínem je hromada práce a těch, co je dělají „jen tak pro srandu a potřebu rodiny“ začíná ubývat; prostě na to dnešní mladí už nemají čas. Petlahvím a „dá sa Pražákom“ dávno odzvonilo; je to přesně naopak, Pražák je obávaný arbitr elegance, tím, čím jsou britští Masters of wine pro Francouze. Víno je vážně míněný byznis, který umožňuje při jisté péči slušný život a dokonce i prosperitu, jak ukazují příklady Osičků (obou) nebo Škrobáků. O Novém vinařství a dalších V8 už pak nemá cenu tohle zdůrazňovat, tam se to stalo už hodně dávno.

Zaujal mne trend propadu červeného vína. Nevím, zda je to náhoda, ale nějak jsme nenarazili na lidi, co by dělali skvělý pinot, a to i v případech těch, co to dřív uměli. Myslím, že to povede k upevnění legendy že „na Moravě je málo tepla.“ Skutečnost je taková, že s pinotem je ještě víc práce, než s čím jiným, a do toho byznis trendu to celé moc nesedí. Stará generace machrů na to už kašle a nová se to nenaučila.

Trvá trend nezájmu o staré víno. Což je pro lidi jako já totální průser. Grand vin neděláme, je s tím moc práce, stručně řečeno. Zajímají nás hlavně rychlý prachy. Pročež se likvidují staré keře, najít starý ročník není sranda a opakuje se mem, že „víno stejně nevydrží déle, než 5 let.“ Valihrach je anomálie, kterou zřejmě brzy semele čas. Škrobákův barrique zatím drží, ale pokud si ho seženete někde v Praze, je asi nesmysl jezdit 250 kilometrů jen kvůli němu.

Trvá zjištění, že Moravské víno není lepší, než české. Jako vlastně v ničem. Červený pinot je spíše všeobecně horší, rozdíl se naopak zvětšil v neprospěch Moravy. Ryzlink jsme potávali podezřele málo, a ani zde nebyly výsledky nijak ohromující. Tramín… drží nad vodou osamělý autentista Jaroslav Osička. A vlastně tramín taky málokoho zajímá. Moje teorie o Alsasku byla zjevně mimo, Morava se naopak posouvá odrůdovou skladbou stále blíže Rakousku, takže veltlín a velschrisling a zweigeltrebe a jiné divné věci.

Zda a proč má cenu na Moravu jezdit častěji, si rozhodněte sami.
Naposledy upravil(a) Argonantus dne 3. 10. 2018, 05:38, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 24351
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 2. 10. 2018, 23:40

Ha, zajímavé...zvl. proto, že dost těch vín znám a ta místa taky, vlastně všechna (vyjma hospod zevnitř).

Zbyňa Osička - souhlas, budoucí hvězda.
Barikové PG jsem měl o víkendu a jako...hodnotil bych jej níže - zaujal krasně tabákovým projevem sudu.

Jara Osička - jeho Tramín mi uniká:( ale jinak jeho produkci hodně mohu. 11.10. mi k narozeninám nadělil vertikálku svých vín, těšim se už teď.

Bořetice jsou pro mne Ludwig a většinou nemile kyselá červená, diky nechci...Modré hory by se měly věnovat výhradně Chardonnay...

Valihrach - toho taky mohu, ale vlastně nevím kolik jeho vína stojí, pokud je drazší než nelevný J.O., tak nedobře pro mne...

Škrobák chrobák je starší... ale není to chrobák nýbrž Býk....co k němu dodat - Scarabeus je geniální víno. A vůbec bych nezatracoval Pinot 15ku...to víno ale musí dozrát, potenciál má obrovský...

Eurodotace na obnovu není špatná myšlenka...sám horuješ proti řadě odrůd, ale umenšit plochy Mullerky nebo Veltlinu jde bez podpory nedobře neb ta vinice minimálně 4 roky nevydělává...

Vrbici mám docela prochozenou a žádné zarůstající vinice jsem si nevšiml...nicméně vyklůčit méně dobré vinaře je podle mne +
Ostatně to lze porovnat s panem Sedláčkem, co má prodaný celý sud Portugalu ještě před lahvováním....myslím, že je to problém VOC Modré Hory, která tlačí vinaře do na práci náročných retrorustikálních červených oblud.
Vyklůčil bych v okolí všechna červená vyjma Frankovky (na roséčka) a Pinotu, nasadil Ch a dělal víno ala Chablis...

Popela stále víc pěstuje hrozny pro jiné...výborné, má úžasné polohy snad ve všech klíčových tratích...

Vlašáky z Perné, zejména mladé, si žádají alespoň 2 hod otevření či rovnou dekantaci... bez toho jde o uzavřené kyselosti...

Drogérka - lze potvrdit, byť mne ten drsign tolik nesedí...

Mikulov - mám raději Znojmo... Mikulov se zlepšuje, ale z vinařakého hlediska je to pro mne akorát křižovatka před Sedlecem a jinak benzinka cestou na loď...


Salon vín by měl zaniknout, je příliš daleko od reality...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 15322
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 3. 10. 2018, 06:06

Vallun píše:
2. 10. 2018, 23:40
Bořetice jsou pro mne Ludwig a většinou nemile kyselá červená, diky nechci...Modré hory by se měly věnovat výhradně Chardonnay...
Bořetice byly tradičně celkem vedlejší vesnice mezi významnějším Kobylím a Pavlovicemi, dnes je to přesně obráceně; je to nejživější, nejpodnikatelštější a co do vína pro mne jedna z nejdůležitějších vesnic vůbec.
Zejména skrze Jaru Springera, člověka, který to všechno nakopnul; s americkým kapitálem tomu dodal světový šmrnc, "budeme dělat nejlepší pinoty na světě a porazíme Burgundsko, hurá".
Přesně tenhle šílený svit v oku dovedl kdysi Kalifornii ke slávě vinařské velmoci a přesně tohle začínám na Moravě postrádat; začíná vítězit taková ta "moravská defenzíva", jak to trefně nazval Pohlreich.

Kromě Springera taky Jedlička a Novák; bratr Pavel Springer; tady je zajímavých vinařů jak mraků, a co do pinotu je to pro mne druhá červená čárka za Čejkovicemi.
Ludwig je celkem nudná průmyslová volovina. Na tom nic světaborného není.

VOC Modré hory jsou IMHO nedorozumění; vynechat v červeném pinot znamená to posunout nejen mimo můj zájem, ale i o zájem světových pinoťáků, a to je sakra důležitá vínomilná parta, srovnatelná snad jen s Chardonkáři, Ryzlinkáři a Caberneťáky. Lidi, co někam dojedou a dají si tam to svoje oblíbené.
to be continued

Argonantus
.
Příspěvky: 15322
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 3. 10. 2018, 18:48

S těmi VOC se to vůbec vyvíjí docela složitě a pro mne v mnohém překvapivě. Základní idea byla skvělá – držet perfektní standard kvality a držet základ typické odrůdové skladby. Prostě apelace. První, Znojemské VOC na rýnský ryzlink, sauvignon a veltlín mi dávalo naprosto jasný smysl a taky docela funguje, pokud jsem si všiml.

VOC Modré hory stojí na dávné ideji pana profesora Krause, který ten název vymyslel; a po letech zkoumání otázky si myslím, že má naprosto pravdu, jen tam nějak vynechal Čejkovice (že jako Slovácko. Já bych šel klidně i do Bílovic, tam ty hory furt jsou). Tady JDOU modré odrůdy, protože je tu kdysi někdo vypěstoval, a to nejednou. A já o tom v této debatě napsal. Pokud má červené na Moravě vůbec nějaký smysl – a tahle otázka se tímto začíná znovu po letech otevírat, překvapivě – pak samozřejmě tam, kde to jde jasně nejlépe, a to je tady. Nic proti bílým odrůdám, které tu jdou slušně taky – třeba zrovna tramíny. Má cenu na ně dělat jiné VOC, třeba.

Bizarní nepochopitelnost VOC Modré hory vznikla ovšem tím vynecháním pinotu. Tuším za tím nějaký politický boj s tím Springerem, který naopak rozhodl dělat hlavně a především pinot, a k tomu pouze navíc jako levnější B variantu nějaké ty vavřince a portugaly, co už ve VOC být mohou. Ve spolku je navíc strašlivá směs místních čendů a vedle nich velkovýrobců, kteří zase naprosto nejsou schopni držet nějakou kvalitu. VOC Portugal od Patria Kobylí? To si radši prostřelte hlavu…Takže výsledek je, že Springera zná každý, VOC Modré hory jste si možná nevšimli, že existují.

VOC Mikulov je zase pro změnu daleko logičtější, odrůdová skladba, kterou bych osobně viděl na Moravě jako rozumnou - Pálava, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré – a taky soudělnější vinaři, připomínající V8, takže to docela funguje.

VOC Pálava je namachrovaný lžipodnik pana Michlovského, grand cru uvnitř Mikulova, ze kterého mají všichni srandu. Vlastně to spíš nevzniklo.
No, a tam se někde peklo otevřelo a začaly vznikat nové stále zmatenější VOC, zahrnující skupiny „my, co spolu kamarádíme“ a celkem iracionální výběry odrůd – VOC Valtice, sylván a ryzlink (proč zrovna?), VOC Blatnice, chardonnay, pinot bílý a šedý, ryzlink, dejme tomu, VOC Mělník, které zahrnuje sice půl Čech, ale jen čtyři vinaře, a ryzlink, pinot noir a Müller (a kde je, kurvadrát, tramín??), VOC Kraví hora (čistě na andré), VOC Bzenec (pinot blanc a ryzlink), kolosální VOC Slovácko (Muškát moravský, Rulandské bílé, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské modré a Frankovka), VOC Hustopečsko (Ryzlink rýnský, Tramín červený a Rulandské modré) a už se v tom začínám ztrácet, a nejen já. Prý je u nás VOC dnes jedenáct. Volná tvorba VOC zdola vede k daleko většímu chaosu, než má ta Francie.

Podstatné na tom, je, že některé ty věci razili vinaři, kteří se chtějí konfrontovat se světem, ale částečně narazili na hranice svých schopností a částečně na odpor okolí. Takže začíná převažovat ten model „místního vína k jídlu,“ TripAdvisor a Loira; a hlavně se moc neporovnávat, držet si ten obhajitelný svéráz, „to víte, pane, to je Tišnov,“ moravská defenzíva. Ten původní svit v oku, že „porazíme Burgundsko“ v tom začínám postrádat. Propad legendárního pinotu u Škrobáka pro mne není jen ojedinělý případ, je to symptom celého trendu, pro mne naprosto neblahého.

Druhá věc, to klučení a opuštěné vinice. Viděli jsme je in natura v Kobylí. Kopec, rozdělený na spousty řádků místních šoumenů – tenhle má pět řádků, tenhle tři a tenhle sedm – a ještě v těch řádcích stihnou několik odrůd, takže pro normálnější výrobu dost zběsilý chaos. K tomu také všeobecná změna za řádky po svahu dolů, na burgundský způsob. A jiný rozměr řádků, a kdovíco ještě. To jsou důvody, proč to nový majitel – obvykle o několik čárek větší podnik – celé rozbagruje a udělá znovu a jinak. Tady bych větší námitky neměl; snad jen to, že pečlivý Burgunďan by tam zachoval těch šedesát hlav starodávného pinotu ve třech řádcích uprostřed, když z toho zmatku chce dělat pinotovou vinici jako celek. Oni totiž vinici „neobnovují“ vůbec nikdy, jen doplňují jednotlivé keře, které kdovíproč chcíply.

Jiný problém je, že staré keře méně plodí, a že je na obnovu ta dotace, takže se docela často ničí vinice prostě proto, že už jsou staré. Jak pravil někde dříve v debatě nějaký ten vinný šaman z „dvojky na našem trhu.“ Mimochodem, podle statistik úplně nejvíc z celé Moravy v Čejkovicích, zrovna. Tohle jako burgundský fanda naprosto nechápu, a může to znamenat pro Moravu desítky let odkladu, než tu něco pořádného vyroste. O nějakých terroirech nemá cenu moc tlachat při řízeném kvašení, a u mladých keřů taky ne, neb dopadnou všechny stejně jednoduše. Budeme mít hodně lahví snad za dvě stovky, ale žádnou za pětistovku a za tisícovku. Je to podezřele rovnoběžný trend k tomu odmítání pinotu; to by bylo moc práce.

Další dilema je staré víno. Pinot a chardonnay, aby za něco stály – a možná nejen tyhle odrůdy – musí zrát chvíli v lahvi, v první fázi jsou skoro k nepití kyselé nebo taninové. Jestliže se někdo chlubí, že to „prodal dřív, než to nalahvoval“ tak je to skoro se zárukou špatné. Gastrorychlovíno s odbouranou kyselinou, s odbouranými taniny a odbouraným vším podstatným prostě nikdy nebude žádný zázrak. S tímhle ekonomicky zápasí i v tom Burgundsku a v Bordeaux, ale vyřešit to zjevně lze. Buď máte nejlepší vína jako logickou nadstavbu nad masou vína běžnějších řad, a svědčí o tom už uzávěry lahví (to dělá Michlovský nebo Škrobák), nebo máte kolosální sklep jako Patriarche a „vyrábíte do sklepa,“ ze kterého to taháte, až když vám to připadá bezva. Ekonomické zdržení v cash flow je více než bohatě nahrazeno tím, že rozumně zralou láhev prodáte dráž, než zánovní. Měl jsem dojem, že to trochu dělá Valihrach. Ale ten je jen jeden, je to nenapodobitelný svéráz a až umře, vinařství zanikne.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 24351
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 3. 10. 2018, 20:57

První, Znojemské VOC na rýnský ryzlink, sauvignon a veltlín mi dávalo naprosto jasný smysl a taky docela funguje, pokud jsem si všiml.
Funguje, díky Znovínu, který se o to stará. Ale Veltlín a Sauvignon...vážně to chceme? Vážně mají tyto odrůdy nějaký hlubší smysl? Já nevím...
Tady JDOU modré odrůdy, protože je tu kdysi někdo vypěstoval,
Ano, ale to neznamená, že tam jdou lépe než bílé...a pokud tomu tak není, tak není OK, aby tam na ně bylo VOC.
Má cenu na ně dělat jiné VOC, třeba.
dvě VOC na jednom místě už popírají apelační princip.
Tuším za tím nějaký politický boj s tím Springerem, který naopak rozhodl dělat hlavně a především pinot,
100 %, a zase další námitka - pinot je tam zjevně nejlepší, takže by rozhodně měl být ve VOC...
VOC Valtice, sylván a ryzlink (proč zrovna?),
Už jsem to tu psal - Valtický Sylván se dodával na vídeňský císařský dvůr jako top víno...ten historický prvek to jasně ospravedlňuje.
Ten původní svit v oku, že „porazíme Burgundsko“ v tom začínám postrádat.
nevím, zda je dobré zakládat něco na šílenství, i když je to jen VOC. Ale s tím nárůstem defenzivy souhlasím. Nebo ještě spíš snahy utvrdit si, že jen oni to dělají správně...
Propad legendárního pinotu u Škrobáka pro mne není jen ojedinělý případ, je to symptom celého trendu, pro mne naprosto neblahého.
Pořád se to kluci musí naučit a jejich pinot nebyl tehcnická výroba, takže jak se mění roky, tak ne vždycky se to podaří ideálně, pinot navíc chce fakt dospělé keře...a 2015 bude dobrá, až přijde její čas:) Ten ročník byl vyjímečný, bude zrát déle...
Jiný problém je, že staré keře méně plodí,
staré keře nahrazují kvantitu kvalitou, což je náročnější pro vinaře, chyby jsou víc vidět.
a že je na obnovu ta dotace, takže se docela často ničí vinice prostě proto, že už jsou staré.
to není tak jendoduché, máme tu ještě spoustui špatných vinic, které je třeba dost předělat, jak z hlediska odůlrdové skladby, tak jejich umístění...
Jestliže se někdo chlubí, že to „prodal dřív, než to nalahvoval“ tak je to skoro se zárukou špatné. Gastrorychlovíno s odbouranou kyselinou, s odbouranými taniny a odbouraným vším podstatným prostě nikdy nebude žádný zázrak.
a proto to má 18 měsíců v novém baryku? Modrý Portugal?
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 15322
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 4. 10. 2018, 06:18

Odrůdovou skladbu jsme tu řešili už mockrát, třeba tady
https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... 32#p509832
v zásadě i ta nejoptimističtější varianta VOC - zřejmě Slovácko - vede k docela jasnému zúžení k věcem, které dávají nějaký smysl.
Celkem z toho vyleze tak 10-15 odrůd, což je proti dnešku stále ohromné zjednodušení.

Veltlín a vlašák za mne nic moc, ale nejde o můj názor, jde o to, co vc daném místě evidentně jde a je pro to příslušné nadšení. A to v případě pokračování Wachau dává jasný smysl. Kdežto Vekopavlovicko a Slovácko jsou takové "alsaské" varianty.

Stran těch červených - především pinot, jasně; a asi ve všech podoblastech, nakonec. Potom ta trojice frankovka, vavřinec, portugal, když už to musí být. To by více než stačilo.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 24351
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 4. 10. 2018, 07:07

Ano..., já nad tím dumám stále, protože je to podstatná záležitost. A čím víc mam napito, tím přísněji to vidím.

Znovínské Sauvignony jsou fajn, ale za cenu těžce technologické obludy využívající kdovíjaké dovezené kvasinky... a to víno úplně nevydrží. I Fabiq do toho musí dá horu práce, aby mu vznikla vynikající vína. A to má nejlepší terroir šíroko daleko - a mimo Znojemsko...

Zjednodušení skrze VOC nastává, ale jak vidíš u Modrych hor tak často špatným směrem, navíc nedůsledně...jeden vinař dělá jak VOCková tak normální vína klidně z téže odrůdy.

Znojemsko není pokračováním Wachau, protože to je unikátní terroir daný pohybem větru v údolí - střídáním teplého větru z panonské roviny a stdeného z kopců a k tomu ještě kombinace půd v údolí Dunaje...

Frankovku ano, na roséčka. Tady Ti daly mé výzkumy za pravdu... Frankovka má to dobré z Zweigeltrebe, takže roséčka nejsou fádní, ale je taková nějaká opravdovějsí v tom ostatním a výrazně lépe zraje. A ze zbytku hroznů teda vyrábět na předpis vína s křupavou kyselinkou...

Portugal a Vavřinec raději nee...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 15322
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 4. 10. 2018, 16:39

Ještě to rozkecám víc; snad to k něčemu bude.

1) VOC by mohla být zajímavá cesta, jak odlišit zrno od plev skrze ty dotace. Nejde o to zakázat něco, co není VOC – každý nechť si pěstuje, co chce, třeba syrah – ale o to, co je součást toho národního svérázu a kulturní krajiny, kterou žádá Evropa udržovat (a po letech dumání nad touto otázkou si myslím, že má pravdu a zastánci volného trhu jsou totálně vedle). A pokud jde o státní peníze, pak by do toho stát samozřejmě měl kecat a rozhodně nedovolit volnou tvorbu VOC s tím, že „pinot noir jsme tam nedali, protože Jara Springer nás sere“.

2) Prvotní dělení VOC vpodstatě celou podoblast nebo její velkou část, není to brácha AOC v pravém slova smyslu (Volnay), protože tam to jde zhruba po vesnicích, ale je to brácha Appelation Regionale, čili třeba Maconnais nebo Chablis, celé malé pohoří bez rozlišení, plus minus dvacet kilometrů.
Smysl to má i tak, jednak v zavedení povinných standardů, jednak v zúžení odrůd na nějakou myslitelnou partu. Můžete si pěstovat víno v Brně, ale je to no name, mimo systém, a nedáme na to dotace. Můžete zkoušet cabernet v Mikulově, ale nedáme na to dotace.
V tomto smyslu Znojemsko, Slovácko a Mikulovsko je celkem jasná a dobrá věc. Možná i Hustopečsko a možná i Modré hory. To jsou jakési výchozí regiony. A měly by logicky pokrývat celou povolenou vinařskou oblast (takže největší bordel je zřejmě ve Velkopavlovicku).

3) Na kecy o historii slyším. Zejména na historii, která vede i ke dnes použitelným výsledkům. Není cílem resurektovat gouais blanc; už současníci tvrdili, že je příšerné. Podstatné je, když historie stovky let míří ke stále pěstovaným ušlechtilým odrůdám – vlastně těm dodnes úplně nejlepším. V našem případě vlastně všude ke středověkému základu z burgundských odrůd, který se mi zdá těžko okecatelný. Ostatně, autoři Slovácka a Mikulovska a Blatnice tam víceméně došli taky. To je jediný problém, co mám s tím Znojemskem – je to vymezeno jako dost veliké území a bílý, šedý i červený pinot tam jasně patří odedávna taky. Tvrdit, že to není starodávný svéráz nelze, ty odrůdy k nám dorazily najednou, a jsou skoro nedělitelné. A jsou tam rozhodně starodávnější, než sauvignon ve Znojmě. Pokusy nějakou vynechat nechápu. Třeba VOC Slovácko, kde mají pinot blanc, a ne pinot gris; Blatnice, pro změnu bez pinotu noir; prakticky všude jinde ve světě jdou všechny zároveň, třeba v Champagne nebo v Nahe (vlastně oboje severnější, než celá Morava). Nebo v Čechách.
Jediná nejasnost je stran chardonnay, které je tak nějak detašované, dorazilo mnohem později, a je bezesporu daleko náročnější na počasí, než všechny ostatní. V Čechách a v Nahe prostě nejde, zda jde na Moravě, v tom nemám stále jasno. Ale dejme tomu, že ano. Medajlí plno.

4) Opatrný dohad, po řadě let zkoumání této otázky; a možná je pinot gris tím opravdovým highlightem a ne úplně pochopenou hlavní hvězdou Moravy. Možná není náhoda, že se to Škrobákovi a dalším tak povedlo. Ano, rostou tu světové, ba ještě světovější odrůdy; pinot noir, ryzlink rýnský, chardonnay; ale u všech vám nakonec někdo řekne s pochybností v oku – jo a z Moravy? To myslíš vážně? Proti Burgundsku, Mosele a tak podobně? Snad právě jen u pinotu gris bych si dovolil tuhle otázku ustát; ano, zdejší exempláře mají světové parametry; najdete stejně dobré, ale ne jasně lepší.

5) Stran historie pak samozřejmě niajk nezaostává tramín, na který si vzpomněl málokdo - ti v Hustopečsku – a ryzlink rýnský, kde je třeba asi začít Znojemskem a Mikulovskem, což se přesně stalo. Může být něco národně moravštějšího a kultovnějšího, než ryzlink ze Šobesu nebo z Goldhameru?*
Vlašák a veltlín je opačná cesta, než burgundsko, je to panonský překryv z Wachau, za kterým bude Morava vždycky trochu vlát, ale ve Znojemsku a Mikulovsku to smysl dává.

6) Kdybych šel po historii dál, pak ten sylván (vzpomněly si Valtice), ale asi i neuburg (nevzpomněl si nikdo). Já bez těchto dvou odrůd existovat mohu, ale nebudu tvrdit, že nejsou dost historické a že nemají svoje příznivce. No a muškát (vzpomněli si na Slovácku). Za mne celkem jakýkoli. Otázka stojí tak, zda potřebujeme i nějaké levné pergolové víno. Možná ano; mají ho všude. Aligoté, třeba. I když tady je to už, Huse, trochu na hranici.

7) Novošlechtění – MW Sedláčková pravila, že nemáme doufat, že naučíme svět nějaké naše víno. Já s ní souhlasím a strašně bych se držel zpátky. A o nějaké historii a tradici tady asi škoda mluvit. VOC Mikulovsko pravilo, že pálava, a pak Slovácko objevilo ten muškát moravský; budiž, proč ne zrovna moravský. Kdyby na tomhle zůstalo, nemám celkem námitek. Ten sauvignon; je to totální novodobý import staré odrůdy, ale na Znojemsku se opravdu skvěle chytil, vyhrává ceny, dejme tomu. Müller Thürgau mne přesvědčil, že smysl má, ale v Čechách, na Moravě nikoli.

8) No a k otázce červeného. Historicky je jasno – pinot noir (především, za ním dlouho nic), frankovka, vavřinec. Vavřinec je opravdu náš místní svéráz, to jsme zřejmě dali světu (nebo Rakušani, těžko říci). S nějakými highlighty je tu dost jasno, pokud vůbec nějaké budou – pinot, pak dlouho nic, pak asi frankovka, a pak vzadu ten vesnický čenda vavřinec.
Portugal je spíš už za hranicí, moravské šílenství, které nechápu, v jeho jádru cítím potřebu dělat „levné a jednoduché“ červené (což je u mne přesně ten vavřinec čili B pinot). Historické důvody portugalu opět spíš vlastně nejsou.

9) Ještě temnější než portugal je otázka zweigeltrebe, andré, cabrenetu sauvignon, cabernetu moravia, merlotu, dornfeldera žida a hromady dalších a stále fantastičtějších červených odrůd (carmenere a cabernet franc, u Valihracha, NTKV). V zásadě nelze zabránit tomu, aby to někdo pěstoval, aby to šlo na soutěže a aby to vyhrávalo a mělo publikum. Není důvod něco úspěšného zakazovat. A cabernet sauvignon a merlot jsou světové odrůdy jako hrom. Otázka spíš je, zda to není jeden velký sebeklam; nejsem znalec těchto věcí, nechám to na povolanějších.
Ale jsem si dost jist, že to do nějakého národního svérázu a debaty o VOC to určitě nepatří.

10) Stran regionů je to s červeným vínem dost rozptýlené. Lze vzpomenout třeba na Kounicko, které je vysloveně červené (s tou frankovkou zrovna). Nebo na Růžovou horu a Kovácse. Nebo na Stošíkovice u tří dubů. No a hlavně ty Modré hory, včetně západního Slovácka, vysloveně burgundské terény i výsledky. Nedělat někde červené vůbec je obchodní šílenství, kterého se snad nikde ve srovnatelných regionech nedopustili.
Ostatně, ryzlink je na sluneční svit jasně náročnější, než pinot noir; pokud tedy jde někde ryzlink, je tam dost slunce na pinot (Sedlo a Lovoš, jasná věc). To s tím severem a málem sluníčka jsou kecy v kleci. S chemickým podložím je to, pravda, daleko složitější; ale pokud někde vznikl někdy skvělý exemplář, pak je to důkaz, že je to spíš v hlavě a umění vinařů, než v terroiru. Ve všech jmenovaných místech vznikl; osobně jsem ho někdy ochutnal a jásal nad ním. 85 bodů i víc; kdo z vás to má, pánové.

11) Skončil jsem tedy na 16 odrůdách, dost podobně tomu, co ti šamani s VOC. Zlomek těch nynějších 80 nebo kolika.
Jsem si ale skoro jist, že „mičurinská klika“ z Valtic bude chtít podobné omezovací nápady vyhodit do povětří.
Tady vidím typický promo článek pro nové odrůdy https://mojelahve.cz/clanek/vina-z-cech ... ar_list=40
Kdyby se podařilo usmlouvat třicet podporovaných odrůd, i to by byl úspěch. Méně než 15 je zatím asi utopie.

12) Teprve po vyjasnění toho základu – co je opravdu ctihodný vinařský region a proč, tedy co se tam má pěstovat – pak má cenu řešit užší AOC po vesnicích, vystřižených z těch větších prostor. Za mne je na to šíleně brzo. Trvalo stovky let, než si třeba ti Burgunďani ujasnili, co apelace je a má to cenu, a co ne. Komise dorazila teprve v roce 1936. A v některých bodech je to work in progress dodneška, některé úředně ohlášené apelace prostě nevznikly, tichým hlasováním publika (Blagny, třeba). Za mne třeba zrovna Bořetice a Čejkovice nebo Bílovice jsou dost jasný případ budoucího AOC na burgundské odrůdy, ale už si nejsem tak jist, zda by to nevystačilo s tím šíře vymezeným prostorem „Modré hory“. Tedy, je-li mezi Kobylím a Čejkovicemi opravdu rozdíl regionu, nebo je to jen o ne/umění místních vinařů. Nebo kde přesně začíná a končí Pálava.

13) Grand cru pak je samozřejmě otázka ještě menších celků, parcel tak o 10 hektarech, plus minus. Stran pinotu za mne - Helesný díl, třeba. Nebo Trkmanska. Burgundská zkušenost jasně ukazuje, že moc velké útvary jsou patent na další problémy, neb se ještě složitě dělí na ještě menší celky (Vougeot). A netrefili se tam na víc místech, a velmi opatrně a pomalu to opravují, neb je to fakt věda. V Alsasku a St. Emilionu zase zjistili, že vymezit Grand cru příliš široce toto dramatické označení devalvuje, takže ho pak lidi neberou tak moc vážně. To samozřejmě hrozí velmi, protože vždy se najde někdo, kdo se snaží, aby do parcely zahrnuli i ten jeho plácek.
Pokud nemáme jasno ještě ani v těch odrůdách, pak je cokoli na tohle téma – Kraví Hora na André nebo Pálava na vlašák – naprosto ukvapená akce, která se může hodně vymstít (bylo to grand cru na ryzlink, ale ježto jsme ho tam v nadšení nad novým VOC na André všechen vytrhali, tak to jaktěživ nezjistíme).

EDIT: tak ten post zapíjím tramínem made by Jaroslav Osička, a tichý potlesk. Nabodoval jsem ho nahoře hodně, ale zřejmě správně; rozvíjí se a pracuje ve sklenici jako máloco. Jemnější, než český, ale vůbec ne nevýrazný. Nechat rozdýchat, malinko teplejší, velká sklenice, chovejte se k tomu jako ke grand vin, a ono to málem grand vin bude. Zajímavý příspěvek stran té tradice - tahle odrůda je geniální, jen ji Moraváci totálně zapomněli a utechnologizovali k smrti.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 24351
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 4. 10. 2018, 17:56

Věcně těžko nesouhlasit, jen je stav takový, že minsiterstvo momentálně nemá sílu vinaře nějak řídit...a i oni jsou mezi sebou rozhádaní...takže jakékoliv rozumné řešení by muselo padnout z nebes...nebo být prosazneo nějakou mimořádnou silopu a pak byhc je zkusil hnát o zatáčku dál (když už tak už).

Aby VOC mohla plnit svůj účel, tak musí být reálná a rozuměn nastavená. Takže podle mne musí být vyhlášena na území, které tvoří nějaký vinařský celek - což budou hlavně stejné mikroklimatické a pedologické podmínky. A řešit to, co smysl má,t edy kvalitu vín, resp. kvalitativní požadavky na vstup vinařů do VOC. A ne nesmysly jako že jen suché víno a pod.

Z červených to vidím přísněji - Pinot, Frankovka a to je vše, přátelé. Pergolová vína ať si pěstují na zahrádce, mimo dotace...to neníc esta pro tuzemské vinařství - "litrová" vína budou prostě doménou jiných států, Maďarska, Itálie, Moldávie...

Naopak méně přísný bych byl u novošlechtěnců...cesta snižování potřeby chemie je mi obecně sympatická. Navíc taková
Pálava...spojení Tramínu a Ryzlinku...tady bych si dovolil odporovat i Sedláčkové, MV. Stojí to za to.

Muškát - MOPR od Žernosek je hodně fajn víno, ale za tu cenu...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Odpovědět

Zpět na „Kultura“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host