Víno

Literatura, film, hudba, divadlo, opereta a jiné výdobytky civilizace.

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Uživatelský avatar
Faskal
Moderátor
Příspěvky: 9047
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Praha

Re: Víno

Příspěvek od Faskal »

Argonantus píše: 22. 6. 2009, 19:16 Krabat:
- Temer vsichni zaradili nejlacinejsi vina (tusim do stovky) opravdu do te nejnechutnejsi skupiny,
- rozdily v posouzeni vin od stovky do peti set korun take nebyly velke (tedy vetsinou se shodli v tom, ze cena odpovida kvalite) a podobne,
- ale uz ne tak jasne, to bylo i u vin, nakoupenych v cenove relaci 500- 1000 a 1000- 3000 korun, ale pak to prislo:
- Na drahych vinech nad 3000 za sedmicku se uz shodnout nedokazali.
Přesně to bych čekal. Tvrdím, že moje chuťpové buňky to vzdávají dokonce dřív, okolo 300,-; a ta hranice sporných koupí se mi jeví být ještě podstatně níž, než 3000. Já bych to balil u tisícovky.

Jinak nejdražší víno je Romanée Conti, vy neznabozi barbaští Akvitánští... viz první glosa v debatě a odkaz na konci.
... takže chuťové buňky se za těch deset let od citovaného příspěvku otrkaly a už fungují i nad 300,- (+ inflace)?
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus »

Oboje.
Víno vylezlo - hlavně vlivem Číňanů a kvantitativního uvolňování - o 50% všeobecně a občas o 100%, a to i u nás. Paradoxně možná víc to levné, než to drahé.

Já jsem se zmlsal v běžném víně do té kategorie do 500,- v ryzlincích a Rhoně tak do 1000,- a v Burgundském daleko výš, k vínům, která stávala do 2500, ale dnes bohužel už spíš nestojí, s velkým důmyslem je vypátrám tak do 3500. Ale to už by měla být úplná reforma vesmíru, nebo tak něco.
Uživatelský avatar
Faskal
Moderátor
Příspěvky: 9047
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Praha

Re: Víno

Příspěvek od Faskal »

Ach, děkuji za odpověď.

Mimochodem, připomnělo mi to, že na Festivalu Fantasie budu recyklovat přednášku o historii vína (z pohledu genetiky).

Heunisch. Heunisch asi jenom tak neseženu, co?
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus »

Prý ho mají v Rakousku pod nějakým pseudonymem coby stolní víno.
A gouais blanc možná mají ve Francii nějací nadšenci taky, těžko říci.
Třetí možnost je Karlštejn, tam mají taky kdeco.

Ochutnal jsem z vědeckého zájmu kdejakou místní ptákovinu, ale heunisch ještě ne.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32275
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Ach jo, tak podnětný příspěvek, když jsem odkázán na mobil...:/ takže telegraficky:

Argo má 100 % pravdu, pokud jde o pinoty.

Kategorie aut z bazaru je u vína trochu nepatřičné srovnání, které asociuje spíše sdílení lahve na degustacích...to je kapitola sama pro sebe, protože i tam lze najít degustační vzorek - 50 ml - za 1300 kč - Ch. de Yquem...a jako za mne ok, poměr cena výkon vychází skvěle.

K Argovu přirovnání bych jen podotkl, že značky jako Hiunday dělají větší spektrum vozů nejen alafabie...

U jiných odrůd je to ale složitější - škála by byla potřeba dole subtilnější a chybí vrcholy.... Tramín, což je pro mne odrůda komplexností srovnatelná s pinoty, resp. s Pinot noir, Gris i Blanc imho dost překonává....což je samozřejmě dost subjektivní...a namítat lze takový Scarabeus..., prostě nemá lahve nad nějaké 3-4 tisíce a spíš o dost níže.

A u této odrudy lze najít lahve, co dají 85 b. S vysokou jistotou za cenu 150 až 250 kč - Bíza, Škrobák, Žernoseky, některý Znovín....

Heunisch bys v EU vůbec neměl koupit...není nikde registrováno jako odrůda pro výrobu vína...ale taky jsem sháněl a nic...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus »

Tady je týpek, co zkoumal staré moravské odrůdy
file:///C:/Users/Lenovo/Downloads/zaverecna_prace.pdf
zjistím, zda ví víc, než ten Mikulov.

Ty Žernoseky, zrovna, skoro ve všem přelezly 200 Kč. Moje oblíbené pinoty různě pod 300. Ryzlink, pinot blanc i gris, tramín, všechno 200 něco. A ještě se můžem vytahovat na pražáky, neb tam je všechno přes 300.

Pod 200 je jen MOPR, a nějaké kraviny, kterými se nezabývejte (portugal, z Čech, sorry jako; solaris, johaniter a tak). Jo, a ten müller thurgau, který vůbec není špatný, ale úplná reforma vesmíru z něho asi nevypadne.

A ano, plno odrůdám chybí ty strašně drahé vrcholy. Což neznamená, že jsou nějak moc blbě. Pokud se vrhnete třeba na malbec nebo chenin blanc, zažijete úžasné věci daleko levněji.
Uživatelský avatar
Faskal
Moderátor
Příspěvky: 9047
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Praha

Re: Víno

Příspěvek od Faskal »

Hm, tak to asi fakt neseženu. Možná, kdybych si na to někdy vzpomněl dřív než dva-tři týdny před tím, než to budu potřebovat.
Nu, tak třeba zase za rok :s_easy:
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32275
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Na Karlstejně se poptám osobně, ale pochybuji, v Oblekovicích to nemaj...:/

Argo - proto jsem říkal, že by to chtělo podrobnější škálu alespoň pro tuzemská vína...Bíza 2013 (blbej ročník) těch 90 za rok dva dá...a stál 220 Kč, nicmeně 2015 lze se štěstím sehnat za 200....
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus »

Jinak tady prohlížím aktuální stav jednoho z mých oblíbenějších e-shopů
https://www.vinnyshop.cz/18-bourgogne#/price-181-65809
a lze dodat k té předchozí úvaze o autech, když si to srovnáte podle cen:

- jsou tu k vidění ty slíbené okrajovky do 500 Kč. I když pozor na poloviční lahve na prvních stranách.
- ceny jsou všeobecně dost slušné, takže občas lze objevit různé vychytávky
- k tomu Potelovi, co o něm byla řeč před pár stranami - je to majitel Roche de Bellene, kterých je tu k vidění plno (a často i myslitelné ceny, na to, že to není žádný zoufalec)
- k té úvaze, že "nad 2500 Kč už vína nemají smysl" se lze jen hodně smutně usmívat, když vidíte, kam až to sahá
- závěrečná lavina bílých by vyvolávala dojem, že nejdražší burgundská jsou bílá, ale ono je to spíš tím, že tam prakticky chybí ta nejdražší červená, prostě je nesehnali
- úplně poslední položka - to je případ toho "umělce", Echezeaux zase není až takový zázrak, cestou jste ho potkali několikrát.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus »

Legendární vína
Jedenáctá série – vína, na která jsem neprávem zapomněl.

XXXXI.

Úvaha nad schizofrenním charakterem tohoto pojednání, která mísí „úplně nejlepší vína ze všeho“ a „vína, která doopravdy pijeme častěji“ mi připomněla, že mezi tím visí dost zajímavé zážitky s víny úplně atypických odrůd, pro ty, co chtějí občas odbočit ze zajetých vod. Budu sám pro sebe advocatus diaboli a odchýlím se na chvíli od jediné víry pravé, což je Burgundsko, Alsasko a vůbec to severní evropské vinařství.

První případ do tohoto vzorce tak úplně nesedí – šlo prostě o ryzlink, zcela netypického stáří. A také naprosto první ryzlink z Rheingau, což znamená něco drasticky jiného, než obvyklé Alsasko.
Na degustaci stoletých vín v roce 2015 se zjevilo toto:
Engelmannsberg Riesling Cabinet, 1959, Staatsweingüter Eltville, Rheingau, Německo
A nyní něco úplně jiného; ryzlink z Rheingau, kabinet (!), s nepravděpodobně vypadající nacistickou lahví. Barva neuvěřitelně žlutá, připomíná Vondrákovy výtvory. Chuť… neuvěřitelná, možná čaj, možná ještě něco, opět jistá vzdálená podobnost s tím Vondrákem, možná tu byl dřív cukr, který se ale někam ztratil. Fantastická láhev, v oboru ryzlinků stejný zázrak, jako první položka, dal bych 90+4. Ročník prý pětihvězdový, a je to vidět.


Zpětně viděno, je to nejen bezpečně nejstarší, ale také stejně s přehledem nejvýše hodnocený ryzlink ze všech. Rheingau, oblast, kde ryzlink objevili – kus vedle Eltville, v klášteře Johanisberg – znamená obvykle obrovské monstrum s horou cukru a různých chutí, vlastně úplný opak lehkého vesele kytičkového ryzlinku z Mosely. Tohle byl ale lstivý kompromis; pro Němce dost netypický kabinet znamená, že tam té chuti zas taková hora nebyla, a všechno se to terciálními procesy změnilo úplně k nepoznání. Obrácení Šavla v Pavla lze přirovnat snad jedině k podobně neuvěřitelnému vínu číslo XXV. (z téže degustace - pinot ji zahajoval, ryzlink končil). Vzniklo něco kvalitativně jiného, dost nepopsatelného a nikdy nezopakovaného – víno nelogickým způsobem svěží, příjemné, lehké a přesto stále zvláštně energické. Tohle chardonnay prostě nikdy nedokáže, nehledě na to, že se tak příšerného věku těžko dožije.

Osamělý skvost, zatím neopakovaný a ani nepřiblížený. Záhada.

XXXXII.
Pokud vám Francouz vypočítává slavné vinařské oblasti, zcela nepochybně začne Burgundskem nebo Bordeaux, podle světonázoru, dost neodvratně si všimne Champagne, a po různě dlouhém přemýšlení – podle toho, jak moc je znalec – určitě vzpomene i na Rhonu.

Rhona je zvláštní. Na jednu stranu je to typické dítě Bordeaux, tedy jižního, středomořského střihu – mají tam těžká červená vína ve směsích. Ale na druhou stranu, je to vlastně fyzické pokračování linie vín z Burgundska, pokud postupujeme stále jižněji, přes Chalonnais, Maconnais a Beaujolais, ocitneme se v okolí Lyonu. A tam je víno ještě stále převážně jednodruhové, a stáčené do burgundských lahví. Oblast byla světu objevena dost nedávno, ke konci dvacátého století, i když tam takové běžné víno na domácí pití vyráběli možná od Římanů.

Tohle víno známe naprosto minimálně, mihne se vždy v pozadí nějaké složitější ochutnávky a zas zmizí jako Yeti. S jedinou výjimkou, která je v Českých zemích velmi známá a oblíbená – Chateauneuf du pape. Dost možná za to může dávný hit Michala Tučného, když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap… celej den jen tak sedí a popíjejí chateauneuf du pape.

Podobně jako jiní Češi jsme to zkusili a zjistili, že to tak přesně je a ta písnička mluví svatou pravdu. Apelace, zahrnující toto slavné papežovo víno, zahrnuje několik vesnic, a pěstuje se tam prý až třináct (!) červených odrůd, které každý z místních vinařů sceluje svým speciálním způsobem. Z těch odrůd stojí za zmínku hlavně syrah (o mém pozitivním přístupu svědčí legenda č. II), grenache, mourvedre a cinsault. A taky se tam prý lije často bílý viognier. A vlastně vůbec, můžete potkat prý úplně bílé chateauneuf du pape, stejně výborné, jako to červené.
Kvalita vína je tedy hodně daná vinařem, i když slavné tratě tu mají také (Vieux Telegraphe). Cena sahá od kousků, které si může koupit každý, za pár set, až po mnoho tisíc za ty nejvznešenější. Vína, která jsme ochutnali, byla většinou někde uprostřed té stupnice a rozhodně stála za hřích.

V dávných dobách konkuroval těm prvním burgundským skvostům (X. a XII.) tento exemplář:
Chateauneuf du Pape, Les Combes du Arnevel, 2005 Domaine Quijot
Barva vína je temně červená, granátová, ale má překvapivě i pinotový „zlatý kraj“. Skoro jako některé druhy tmavších pinotů. Mosty ovšem kolosální, nemizí ze sklenice ani po delší době. Je vidět, že to je náramně mocný „materiál“ už zdálky. Pro červené těžší víno vlastně ideální barva.

Vůně. Krásná. Identifikuji v ní jako dominující jedinou mně známou odrůdu – Syrah. Kromě ní je tu ještě leccos dalšího, uspořádaného do efektního celku. Také mne nenapadá, jak by to mohlo být ještě lepší. Snad ještě trochu zestárnout.

Chuť. Syrah pro mne znamená slunce, optimisums, oheň. Tohle všechno ve víně je; a ještě plno dalších věcí navíc. Uvnitř je také schovaná hromada alkoholu (14,5%), ale není to nikde vidět, a u vín tohoto typu je to možná i spíš méně, což je sympatické. Také to netočí do sladkých tónů, což je obvyklý problém jižních monster; zůstává to s lehkou kyselinou, jakoby svěží a nedávno nalahvované. Vínu je 5 roků (2005), ale sneslo by zaručeně ještě mnoho dalších let.

Po opakovaně dobrých zkušenostech podobného druhu a mnoha letech se na víněnkové degustaci Rare wine 2018 zjevilo toto:
Chateau Beucastel, Chateauneuf du Pape, Chateau Beaucastel, 1993, Rhona
Beaucastel je možná nejslavnější vinařství v oblasti, a výsledek vypadá podle toho. Jedno z mála vín vedle burgundského, kde bych se nechal ukecat k nějakému utrácení. A rozhodně doporučuji ke zkoumáním všech milovníků těžších středomořských vín. Počínaje elegantní těžší vůní přes mohutnou chuť, paráda. 93, jeden z vrcholů degustace. Stran stáří a rozpadu – opět se nic takového nekoná, předpokládám, že to víno je teď teprve ideálně zralé.


Víno lze prohlásit za jednoho z úplných vítězů degustace, protože nikdo nedosáhl víc, ani hodně namachrované Burgundsko (zejména Vosne Romanée 1Cru les Beaux Monts, Jean Grivot, 2000) nebo ještě namachrovanější Bordeaux (Chateau Lynch Bages, 5eme cru classé, Pauillac, 1990).
Kdybych si chtěl koupit na základě té degustace perfektní láhev světových parametrů, tak by bylo tohle jasná volba. A zdá se, že jsem takto neuvažoval sám – na webu Rare wine se jich po degustaci objevilo víc, a zmizely všechny nadzvukovou rychlostí.

Prakticky ve všech středomořských oblastech jen zvědavě nahlížím a experimentuji. Toto je výjimka – je to jistota, vím, co mne čeká, a ještě to snad nikdy nezklamalo.

XXXXIII.
V Itálii jsem vinařsky ztracenější víc, než kdekoli jinde. Ano, jsou země, kde jsem jejich víno nepil vůbec, nebo jen jedinou láhev (Kanada, Čína); ale tady mne děsí to vědomí, že Itálie je stejně bezedná a gigantická, jako Francie. Vlastně jedna každá z těch mnoha velkých oblastí vydá za slušnou vinařskou zemi.
Pohledem starých vín Rare wine se ovšem ukázalo, že takto viděno je Itálie přece jen mnohem jednodušší, než Francie; drtivá většina vín byla objevena – nebo znovuobjevena – v druhé polovině dvacátého století. Hodně stará vína, která by někomu stála za uchovávání desítky let, tu teprve začínají. Staré supertoskány nebo staré Brunello si užije zřejmě hlavně až příští generace.

Existuje ale jedna podstatná výjimka. Barolo, vyráběné z odrůdy nebbiolo; místní Piedmontský „držák,“ který se pěstuje odedávna a také odedávna archivuje.

Na akci stoletých vín, kde se zjevily legendy č. XXV. a XXXXI., přišlo i toto:
Barolo Riserva, 1958, Giacomo Borgogno, Piemonte, Itálie
Prý se dělá klasickou metodou ve velkých sudech i s třapinou. Barva byla světlejší a víno kalnější. Vůně tak nějak úplně jiná, mnohem méně příjemná, živočišnější a tak nějak smradlavější, chuť… taky úplně jiná, ze smršti vysušených švestek nebo čeho se vynořují docela příjemné likérové tóny, za chvíli je to vlastně velmi příjemné a zajímavé pití. Proti předchozí položce samozřejmě nemá šanci, ale rozhodně to Itálii ostudu neudělá. Podle Broadbenta tentokrát ročník rovnou pět hvězd. Cellartracker hodnotí ročníky okolo 91-92 body, takže hodně. Subjektivně 90+3, slabší jen ve srovnání s předchozím, tedy vlastně úžasné.

Po letech reparát, a opět s velikým respektem:
Barolo Riserva, Giacomo Borgogno, 1964, Piemonte.
Barolo udělalo podobný dojem jako napoprvé; těžká cukrkandlová vůně, barva již nahnědlá se světlými okraji, stav, kdy už víno mohlo být původně červené i bílé, nějak se to setkává; chuť perfektně navazuje, starý cukrářský obchod z toho roku 1964 a možná i dříve. Nevím, kdo pravil, že „mám vždy respekt k něčemu staršímu, než jsem sám,“ přesně tohle je hlavní dojem. Rozhodně velký efekt a nezapomenutelný zážitek, 89+4.

Barolo je „něco úplně jiného,“ nejen proti pinotu, ale i proti Rhoně nebo Bordeaux. Všechny tři předchozí chuti, jakkoli rozdílné, jsou tak nějak vínovější a od vína snáze očekávatelné. Barolo, to jsou nadrobno rozemleté vzpomínky. Docela věřím, že se i v tomhle dá snadno utonout nadlouho.

XXXXIV.
A ještě jedna prastará vzpomínka. Možná skoro úplně nejstarší, konkurující legendě č. I.

Na svatbu jsme dostali víno od dědečka z Moravy. V dobách tak dávných, že se ještě vyskytovalo odrůdové víno jen vzácně, bývalo v jasné menšině. Dědeček se zjevně vytáhl, na svatbu vnučky vyrobil to úplně nejlepší, co uměl. A pak asi o týden později zemřel; to byla poslední věc, kterou ještě v životě stačil.

Víno bylo skutečně pozoruhodné. Bylo červené, hladké, bez výrazných taninů (dodávám dnes zpětně), ani sladké, ani kyselé, nýbrž dokonale rovnovážné; nebylo ani unavené, sálala z něj zajímavá vnitřní energie. Zkrátka, nevím, zda mi ve vzpomínce nenarostlo do příliš kolosálních rozměrů, ale i dnešními měřítky by zřejmě obstálo jako sice jednodušší, ale přesto velmi příjemné a dobré, co si každý dá s radostí.

Záhadou se to víno stalo tím, že naprosto nesedělo do tehdy pěstovaných odrůd. Pinot to nebyl naprosto jistě. Jednak by ho nikdo tak neuměl, jednak to bylo výrazně lehčí. Frankovka také ne, ta byla tehdy temná, nesličná a vyvolávala otázky po smyslu života. Portugal, veselé jednoduché martinské, tomu bylo možná blíže, ale přece jen, to dědečkovo chutnalo jinak. A bylo serióznější, prostě lepší. Záhadu jsme na mnoho let bezradně odložili, neb už nebylo se koho zeptat, dědeček tehdy jediný rozuměl vínu.

No a najednou, v roce 2019, tedy s opravdu více než slušným odstupem, se najednou zjevilo víno, jehož popis lze převzít z webu Moje lahve:
Ryšák - Padělek 2017, zemské víno
Česká republika, oblast Morava, Velkopavlovická podoblast, obec Kobylí, trať - Padělky
Starý druh vína, které si drobní rolníci vyráběli pro svou potřebu. Jedná se o odrůdově neurčitou směs hroznů bílých a červených odrůd, z celé vinice, které se zpracují jako červené víno. Na odrůdové skladbě pak záleží, jaká bude barva vína. Ryšáku Padělek dominuje Frankovka a Chardonnay.

Takže nakonec v tom byla opravdu frankovka. Jenže byla provedena způsobem, který by se neztratil ani dnes, po nějaké temné uválenosti a zelených taninech ani stopy, jednak to chardonnay v chuti to ještě zvláštním způsobem zpevnilo a vyhladilo. Jedno dvě napití, a byli jsme rázem doma – je fantastické, jak si tyhle originální chuti člověk pamatuje po desítky let. Pokud by to chtěl někdo bodovat, pak je třeba připomenout, že tehdy to stálo asi o vesmír nad všemi sedmdesátibodovými hrůzami všude kolem; vyčnívalo to nad krajinou nejméně o deset bodů, jako dnes burgundské grand cru.

A zvláštní je, že i letos jsme ho potkali vlastně post mortem; jeho autor, vinař Čačík, totiž zemřel taky. A je dost možné, že tahle zvláštnost zase na mnoho let zmizí.

EDIT: Kdyby někdo hledal, desátá série byla zde https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... 99#p556899
a předchozí série začaly tady https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... 74#p494974
za vínem XVII je část neveřejná.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32275
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Argo, pro Erua...nemám ještě dočteno, ale Rhona jako taková byla slavná jestě dřív, než v Bordeaux odlišili Cabernet od Merlotu! Hermitage je vůbec první apelace, která se stala vinařským fenoménem globálního významu, říkám to nerad, ale v tomto pokořila i Burgundsko a Rýnsky Ryzlink....


Edit: Chatteauneuf du Pappe - já na základě té písničky myslel, že se jedná o ironii - víno z pubu - sprosté hospody...:) pak jsem ochutnal stolní variantu, v cenové relaci vína za stovku - originálně 7,99 Franku z hypermarketu c roce 1979...a o tom to je - genialní ročník 1978 za 40 let dozrál k dokonalosti:)
Naposledy upravil(a) Vallun dne 13. 6. 2019, 17:25, celkem upraveno 2 x.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Faskal
Moderátor
Příspěvky: 9047
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Praha

Re: Víno

Příspěvek od Faskal »

Argonantus píše: 11. 6. 2019, 17:59 Prý ho mají v Rakousku pod nějakým pseudonymem coby stolní víno.
Mé google-fu je nedostatečné.
Chci vědět víc! VÍC!
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus »

To je pravda. Hermitage měla vlnu přímo královské slávy, pak to zapadlo a pak to znovuobjevili skrz ty Australany, když si uvědomili, že syrah vlastně dělají taky.
Cote Rotie s tím souvisí volně, to objevil světu vlastně Robert Parker.

Je to zkrátka celé složitější.

Faskal:
no, moje taky; já to někde zaslechl, nebo četl, už fakt nevím kde. Že to někdo někde ještě pěstuje. Kdovíproč.
Doporučuji se obrátit na nějaké čaroděje vyšších levelů, které zná třeba Vallun. Myslím Petra Lipového, zejména.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32275
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Koukám, že můj poslední příspěvek zmizel v propadlišti mobilního internetu...:/

Faskal - do VSV Karlštejn jsem už napsal, a kolegům z Rakouských vín (fcb gruppe) taky:)

Mimochodem, Sedláček, kterého moc rád nemáš, píše k Heunisch taky zajívé informace...

Zjednodušit Hermitage na Syrah je strašně zjednodušující, už proto že Hermitage je o Marsanne a Rousanne, fakt ne jen o Syrahu. Dokonce ani ne nejvíc o Syrahu, protože bílá Hermitage je stejně slavná jako červená.

Docela pěkná mapka k Rhoně...

Nicméně k tomu, co mi přijde zajímavé víc - a mám alespoň nějaký přehled...
nepravděpodobně vypadající nacistickou lahví.
S tou Hessenskou orlicí skončili až před pár let,y kdžy došlo ke spojení několika podniků státního vinařství, a u lidí oto vzbudilo nevoli, takže se pomalu vrací. Viz fotky z nedávné MDK degustace velkých ryzlinků...

Obrázek
Rheingau, oblast, kde ryzlink objevili – kus vedle Eltville, v klášteře Johanisberg
obojí zobrazeno v prezentaci.. .;)

Rheingau je část toku Rýnma, kde tento teče přímo an západ, tudíž jím vytvořené údolí má kopce orientované na jih...
znamená obvykle obrovské monstrum s horou cukru a různých chutí, vlastně úplný opak lehkého vesele kytičkového ryzlinku z Mosely.
Nevím, zda nemáš příliš zjednodušený pohled na Moselu, ano, květinové a ovocité tóny jsou typické, ale pojem "lehké, vesele kytičkové" mi asociuje, že to nebereš tak úplně vážně. To víno je přesto elegantní a důstojné, obvykle 85 + bodů, respektive pokud je to pod 85, tak je to katastrofa... Taky obecně platí (dobře, to je asi silný výraz...), že stejně stará Mosela bude mít mladistvější projev, než Rheinhessen, Rheingau, Nahe, Pfalz nebo jiná konkurence. Já bych se doonce bál toho slova lehčí...Mosela je stavěná více do výšky, kdežto Rheingau jsou mocné, široké hradby, ale počet cihel je v obou stavbách podobný...

Kabinet překvapivě není tak neobvyklý, ve zlatých časech to byl totiž nejvyšší povolený přívlastek suchého Rieslingu. Žel dneska je to tak,že nejvyšší oficálně podporvaný přívlastek GG (Grosse Gewecht, tedy obdoba fr. Grand Cru) musí být suché víno...na to se samozřejěm vianři z Mosely koukají s despektem, ale žel i tam roste množství produkovaného suchého vína...což je u německého RR rozhodně škoda.
Tohle chardonnay prostě nikdy nedokáže, nehledě na to, že se tak příšerného věku těžko dožije.
S tím byhc byl taky opatrný - šardonka 68 let dá:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Faskal
Moderátor
Příspěvky: 9047
Registrován: 20. 11. 2006, 20:59
Bydliště: Praha

Re: Víno

Příspěvek od Faskal »

Já proti panu Sedláčkovi nic nemám, protože si nepamatuji, který to je, ale uznávám, že ten text se mi nelíbí. Ale těžko můžu chtít po populárně naučném článku chtít doložení zdrojů, i když jinak bez nich nějakou smysluplnou diskuzi vést nemůžeme.

Klidně se pod pojmem Heunisch mohla myslet směska odrůd, ostatně jsme tady hlouběji v debatě řešili, kdy se jednotlivé odrůdy začaly rozlišovat. Nicméně další věc je, že genetické postupy umí rozlišit, jestli šlo o jeden "konkrétní" Heunisch nebo ne. Třeba v případě Chardonnay a Auxerrois to jeden jediný Heunisch byl.

Za rozeslání zpráv děkuji.
... ano, chtěl jsem zničit svět. Ale ne takhle.
Staré zápisy z her, aktuálně: Tannhäuserova brána - Claudius II, Karak - Erbald.
Odpovědět

Zpět na „Kultura“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host