Víno

Literatura, film, hudba, divadlo, opereta a jiné výdobytky civilizace.

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32254
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Švýcarské vinohradnictví turisticky...námět zajímavý, zpracování běsivé...

Savagnin jako směs Gamay a Pinotu noir...

Ženevské jezero jako Lac Man (správně Leman)...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Argonantus
.
Příspěvky: 18085
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus »

A cisterciáci z 11. století jsou taky poněkud napřed. Nebo si autor myslí, že 11. století je 11XX, to je dost masová chyba.
Takových vybočení je tam vícero.
Argonantus
.
Příspěvky: 18085
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus »

Tak už to tam vineval má.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32254
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

25. MDK Ostatní červená vína

Dornfelder – vyšlechtěn v Německu (Weinberg, kde jinde?) v roce 1955 Helfensteiner Jakubské (Pinot Précoce Noir) x Trolínské (Schiava Grossa) a Heroldrebe (Modrý Portugal x Frankovka). Poměrně moderní až avantgardní odrůda dává „divná“, atypická vína – jejich prověj je výrazně závislý na míře redukce hroznů na keři a projevy nezralosti hroznů (zelená paprika) se umí objevit i u vyšších přívlastků. Patří mezi barvířky.
V ČR vysazeno 142 ha a narůstá.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dornfelder

Laurot - Merlan (Merlot x Seibel 13 666) a Fratava (Frankovka x Svatovavřinecké) – interspecifická odrůda vyšlechtěná roku 1985 (hvězdný tým Michlovský, Kraus, Glos, Peřina, Mádl), zapsána do SOK 2004 (1. interspecifická odrůda). Jméno spojující názvy některých předků a odkazující na vavřín jako symbol vítězství bylo vybráno pro předpokládaný úspěch, dnes se odrůda pěstuje na cca 4 ha. Už se objevil na XIX. MDK – Raritní odrůdy.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Laurot

Merlot – spontánní kříženec Cabernetu Franc a Magdeleine Noire des Charentes známý již ve 14. století, pochází pravděpodobně z regionu Bordeaux, kde se využívá spolu s Cabernetem Sauvignon do zdejších směsek (V Medóc cca 25 % x Pomerol až 95 % Merlotu). V ČR vysazeno 118 ha a mírně narůstá. Prý vhodný k jídlům s okurkovým salátem – rozhodně to generuje hmotu velmi zajímavého zabarvení.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Merlot

Modrý Portugal – starší odrůda nejasného původu, geneticky vystopováno že jde o Blaue Zimmettraube (Frankovka x Gouais blanc). Cituji: Traduje se, že roku 1772 povolal hrabě Johann von Fries na svůj zámek v Bad Vöslau u Vídně několik vinařů z okolí a předal jim svazky réví odrůdy, které údajně dostal od své obchodní agentury v Portu v Portugalsku (portugalská vína v té době byla velmi oblíbená a považována za kvalitní). Odrůda měla takové přednosti, že za několik let byly v okolí obce vysazeny dvě třetiny vinic odrůdou Blauer Portugieser. Podle jména obce se jí zde také říkalo „Vöslauer“. Pěstování se rozšířilo i do sousedního Bádenska a postupně do celé monarchie. V Bad Vöslau vzniklo u tamní firmy R. Schlumberger v roce 1848 první šumivé víno z Modrého Portugalu, které si získalo nesmírný ohlas daleko za hranicemi Rakouska. Vyskytuje se hojněji jen v Podunají, k nám se dostala na sklonku 19. století, rychle se stala jednou z nejrozšířenějších modrých odrůd, ale po druhé světové válce výrazně ustoupila ze slávy. Dnes považována za méně vážnou odrůdu, vhodnou na výrobu burčáků, ale Vít Sedláček z ní dělá i velmi vážně barykové kousky, přičemž celá série je rozebrána stálými zákazníky…
V ČR je v současnosti vysazena na necelých 600 ha (cca 3,3 %), dříve to bylo až 16 % výměry vinic (dnes nejvíce Veltlín 9,61 %).
https://cs.wikipedia.org/wiki/Modr%C3%BD_Portugal

Syrah (též Shiraz) – odrůda z oblasti Rhony místních odrůd Dureza a Mondeuse blanche, součást cuvée Châteauneuf-du-Pape či nejslavnějších (a nejdražších) australských vín Astralis.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Syrah

Zweigeltrebe – 1922 Klosterneuburg, Rakousko. Svatovavřinecké x Frankovka (naopak naše André je Frankovka x Svatovavřinecké). Kdysi jsem měl tuto odrůdu rád skrze slušná rosé a viděl v tom její smysl, neb zweigel má slušné cukry, ale díky přirozené drsnosti si i jako rosé zachová nějakou tu strukturu. Loňský rok a zkušenost s ideálně nazrálou Frankovkou rosé od Sedlece náhled změnil – Frankovka sama je ještě o chloupek lepší, zajímavější.
Výměry této odrůdy u nás klesají 2011 – 831 ha, 2015 – 769 ha, dokonce vypadlo z top ten, ale myslím, že tento trend se spíš zpomalí, ne-li zastaví.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zweigeltrebe

Vít Sedláček – Cuvée Opacus (z lat. temný), směs Frankovky, Dornfelderu a André.
- https://breclavsky.denik.cz/serialy/vin ... pokor.html
Vít Sedláček: Toto cuvée vyrábím od roku 2006. Víno s barvou tmavé višně, vyšším extraktem a výraznou vůní a chutí po ostružinách, přezrálých višních a černém rybízu.

0. – Pinot noir, blancs de noir 2015, Luis Picamelot „Les Terroirs“ – 83 b.
Na to, že se mělo jednat o ročníkovou záležitost, tedy z povahy věci lepší kvalitu, tak trochu zklamání, víno spíše méně výrazné, neurčitá lehká ovocitost, ale jenom tak trochu. Chlebovinka nebo podobné tóny naznačující určitou „solidnost“ vůbec, ani přímočarost opravdových brutů (cukr při dozáži 6,35 g/l). Na druhou stranu ale vcelku pitelné víno. Věřím, že nejspíš velmi mladé a nesrovnané.

1. - Modrý Portugal 2016, Znovín Znojmo, Miroslav – Weinperky – 80 b. /0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/modry-portuga ... rvene-8773
Víno, z něhož největší dojem udělá dochuť, alkoholově vřelá s vysokou, ale ne nepatřičnou hořkostí (nevýrazného) kávového likéru. Jinak jemné až tenčí víno, taniny sice chuť zkreslují, ale nepřekáží příliš, takže víno je pitelné, snad i trochu zábavné s vynikajícím poměrem cena/výkon.

2. - Modrý Portugal 2015, Mikulica, Velké Pavlovice – Staré Hory – 76 b./1 hlas
https://mojelahve.cz/vino/modry-portuga ... rvene-8767
Taniny a hořkost v intenzitě až nepříjemné prolezlé vším a všude. Z pozitiv lze zmínit snad jen pěknou, tmavou barvu.
Víno, které mělo být lepší variantou předchozího, z lepšího ročníku a za více než dvojnásobnou cenu, takže vlastně docela zklamalo, byť nakonec získalo jeden hlas.

3. - Mystery – Merlot VzH 2015, Vinné sklepy Zapletal, Velké Bílovice – Přední Hora – 79 b./4 hlasy, bronz
https://mojelahve.cz/vino/merlot-2015-v ... vene-13155
Víno až netypicky voňavé, tóny jakoby červeného muškátu, v chuti nejvíce mléčný karamel, ale jemňoučký, celkově velmi hebké až slabší, téměř fádní víno, taniny neznatelné, což u 2015, tedy stále dosti mladého vína z velkého ročníku, vypadá trochu jako zmařená příležitost.
Od vína, které získalo 90 b. v Salonu vín, očekávám tedy výrazně více. Víno evidentně dělané tak, aby zaujalo vůní a nikoho neurazilo chutí s přísně naplánovaným vrcholem na konkrétní soutěži a pak nic…

4. - Merlot VzH 2015, Štěpán Maňák – 81 b./1 hlas
https://mojelahve.cz/vino/merlot-barriq ... vene-10331
Dominují tóny opravdu zralého rybízu, které překonají i vliv barykového sudu. Víno sice zajímavé, ale poněkud neodrůdově ostré.

5. - Laurot 2015, Michlovský, Břeclav - Prostřední čtvrtky – 81./4 hlasy, stříbro
https://mojelahve.cz/vino/laurot-bio-20 ... rvene-8782
Víno se svěží, ale ještě ne nepříjemnou ovocitou kyselinkou zjemněnou rezidui cukru. V chuti a vůni převládají tóny zralých, kyselejších višní. Celkově jemné lehké, vlastně docela fajn pitelné víno.

6. - Dornfelder 2016, Vaďura – 78 b./0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/dornfelder-20 ... ?_fid=40dc
Vůně zpočátku navnadí až pinotovou bohatostí, ale vzápětí zmizí. Ostřejší kyselost je následována dlouhou výrazně hořkou dochutí a všudypřítomnými taniny. Víno ale může zaujmout zajímavou leskle tmavou barvou s višňově červenými okraji. Zjevně mladé víno, které by se mohlo a mělo dost rozvinout, nicméně znenáhla se vytrácející chuť je spíše varováním.

7. - Dornfelder 2016, Na Špičáku, Velké Bílovice – 79 b./3 hlasy
https://mojelahve.cz/vino/dornfelder-20 ... vene-12123
Jemnější víno, méně výrazné, ale se slušnou texturou a dlouhou persistencí, taniny přítomné, ale méně překážející, docela uhlazené.
Oproti předchozímu vlastně nevím, určitě přístupnější, uhlazenější, ale slabší, má jakoby méně z čeho vyzrávat, ale zase je stabilnější (nemizí mu vůně).

8. - Syrah PS 2015 barrique, Helena Glosová, Moravská Nová Ves – Stará Hora – 82 b./1 hlas
https://mojelahve.cz/vino/syrah-2015-po ... ?_fid=17e7
Hodně drsné, chlapácké taniny, ale přesto je přes ně poznat, byť trochu v dálce třešňovovišňový kompot, docela dobrý, a trochu sud. Víno půjde zaručeně hodně nahoru, velmi mladé.
Kdyby nestálo 360 Kč, tak ho koupím, uložím a za takových 12 let tu máme hodně zajímavé víno, potenciál těžko hádat, ale možná 86/88 b.?

9. – Zweigeltrebe kab 2016, Vinařství Vyskočil – 78 b./0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/zweigeltrebe- ... ?_fid=8090
Nahořklé, tenčí víno, neodrůdově plošší. Mladé, taninové.

10. - Zweigeltrebe PS 2015, Sedlák - 80 b./2 hlasy
https://mojelahve.cz/vino/zweigeltrebe- ... ?_fid=2fed
Solidní, odrůdové Zweigeltrebe se všemi pozitivy i negativy, drsnější, taninovější, solidní struktura.
Znatelně lepší, než předchozí kousek, nicméně pořád zweigel.

11. - Cuvée Opacus PS 2011, Vít Sedláček, Vrbice 85 b./2 hlasy
https://mojelahve.cz/vino/cuvee-opacus- ... vene-13699
Zakulacené, hladké dospělé víno. Kyselinky, taniny i ostatní projevy v harmonii. Elegantní plné tělo, delší dochuť. Širší škála chutí ala smoothie od zralých červených paprik se sladkou mrkví přes maliny, ne zcela zralé jahody až po višně a ostružiny.
Takhle si představuje správné cuvée a výborné červené víno – nic z něj neční, je hladce hebké, elegantní, příjemné, nekysele suché, plné. Za 3-4 roky začne být patrná lahvová zralost a víno dosáhne vrcholu.

12. - Merlot VzH 2006, Josef Valihrach, Krumvíř – 87 b./6 hlasů, zlatá
https://mojelahve.cz/vino/merlot-2006-v ... rvene-4479
Nádherné, elegantní víno, již zcela zralé s jemně patrnými terciálními tóny zaujme kombinací sladké rybízové marmelády, již dodává pikantnost a svěžest mladé smrkové jehličí. Paráda.

Celkově degustace nebyla vůbec špatná, zejména proto, že od červených vín zas tolik nečekám. Ale výsledky hlasování opět nejsou zcela potěšující. Vítězství Valihracha bylo jednoznačné, ale čekal jsem ostrý souboj s Opacem, jež se, alespoň soudě dle hlasování, nekonal. Příjemně překvapil Syrah, ač vinařství bylo příslibem – Glos starší se podílel s Krausem a dalšími mj. na řadě velmi úspěšných novošlechtěnců, tak jsem čekal, že to bude kyselé taninové nic, neb tato odrůda prostě chce slunce. A ona předvedla vlastně nejlepší kousek z mladých vín. Rovněž potěšila i ta vína, která nebyla taninovými obludami.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32254
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Argonantus píše: 5. 10. 2018, 23:03 1) Z Mikulova získaná knížka https://knihy.abz.cz/prodej/tradicni-vi ... gK6bfD_BwE mi upřesňuje pár nepřesností, které jsem uvedl. Pojednává o období 16. – 19. století zejména, neb na starší dobu má jen minimum údajů (a uvádí, co našel až po Římany).
tak jsem se začetl a už na prvních pár stránkach mne autor vytočil a to, že velmi. Pominu grafický dorovod, který prozrazuje neznalost matematiky. Vyrazně horší je ignorování současnéjo geografického členění vinařských regionů...že používá starší beru, ale měl by na to vyšlovně upozornit, odůvodnit to a seznámit čtenáře s aktuálním stavem.
Stajně tak 2 stránky telefoního seznamu by nahradila jedna slušná mapka, v horším případě tabulka. Navíc popis vinařskeho statověku zní dost jednoznačně a až u posledního údaje (Keltové jako první vinaři u nás) uvede "pravděpodobně"...čímž prohlašuje ostatní udaje za jisté...a to nemluvím o dalších chybách jako, že nálezy čepelí vinařskýxh nožů nejsou dle něj archeologií, takže pro své tvrzení má hned dva důkazy: nože a archeologii...
Podobně nevhodné jsou nedotažené úvahy, které utne v půli, takže ani nemůže jít o snahu provokovat k přemýšlení...

Jsem nemálo překvapen, žes to přecetl dále, tohle Ty dostat k peerrewiev jako článek do Drakkaru, tak to je celé barevné...

EDIT: matená vinice taky špatně...
odrůdová skladba - nejdříve řeknou, že nemají údaje a pak tam něco nasmolej - nevíme, pro jaké území to platí, nevíme z čeho vycházeli...
Naposledy upravil(a) Vallun dne 11. 11. 2018, 15:26, celkem upraveno 1 x.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32254
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Malá páteční degustace č. 3 (zápis z jedničky není a asi nebude...)

1. Müller Thurgau 2016, Žernosecké vinařství - 85 b./porota 80,5

2. Ryzlink rýnský VOC Znojmo 2016, VS Lechovice - 84 b./ porota 83,2 b. - vítězný vzorek
V místě a čase to bylo velmi zajímavé víno, ale u dva roky starého ryzlinku nazrálá vůně a spíš tenčí chuť nesvědčí o nějaké přesvědčivé kondici a shcopnosti bostát ve zkoušce času.

3. Chardonnay PS 2012, Vinařství Mutěnice - 82 b./porota 77,8 b.
Od poroty dost přísné hodnocení, způsobené vlastně jedním dílčím hodnocením založeném na relativníms rovnání a rozlišovnaém po 5 bodech. Víno je lepší hypermarketovka, což přesně odpovídá charakteru výrboce, ale bylo hezký nazrálé a fajn pitelné. 70 b. mi přijde poněkud přísné hodnocení.

4. Viognier mzv 2012, Znovín - 86 b./porota 82,2
Konečně se mi podařilo postavit Chardonnay a Viognier (taky zvaný Nová nebo Teplomilná Ch.) podobné provenience proti sobě. A Viognier vyhrál na celé čáře - více fair by bylo sehnat polosladkou Ch. ze stejného roku přímo od Znovínu, ale tu nemám...

5. Rulandské šedé VzH 2006, Znovín - 86 b./porota 82,5 b.
Víno na které jsme byl hodně zvědavý, protože Znovín zároveň uvolnil jeho polosladkého bratra:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32254
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Světová červená – slepá degustace by Petr Lipový, vineval.cz

Další výborná akce z nabídky vinevalu, tentokráte se zaměřením na lahve, které zbyly z doby kdy se Petr a spol. připravovali na zkoušky, během nichž musí za 6 minut víno popsat, určit a ocenit. No, neuspěl bych.

1. Beaujolais village 2011 – 83 b.
Zauzené třešně a maliny, lehký dotek sudu a trochu taninů, zralejší váno už prakticky na odchodu, ostré světlání a nahořklá dochuť.
Tipoval jsem severní Itálii a víno ještě o 2-4 roky starší.

2. Cabernet Franc, Loira 2011 – 82 b.
Výrazně fialová barva, v chuti i vůni ostrá zemitost, dojem nezralých hroznů a vzdálený náznak velkého sudu.
Zemitost je pro Cab. Franc prý typická, ale bylo to mé první setkání s touto odrůdou, takže jsem vůbec netušil, byť jsem správně určil Starý svět.

3. Cabernet Sauvignon, RSA 2010 (SH) – 80 b.
Živočišné tóny a vysoké kožené boty hojně krémované, patrné taniny, tmavá barva se zlatými okraji a odlesky.
Podle barvy jsem tipoval Pinot z Nappa Valley, byť taniny tomu úplně neodpovídaly. CS mne napadlo (víno nechutnalo), ale dal jsem na barvu a špatně.

4. Carmenere, Chille 2011 (SH) – 79 b.
Patrný sud, lehce nasládlé vyznění a vysoké taniny.
Chille jsem tentokrát určil s jistotou, která pramenila zřejmě z podoby minerálních tónů, ale odrůdu jsem tipoval spíš na cupage Merlotu s čímsi dalším.

5. Pinotage, RSA 2007 (SH) – 86 b., pro mne nejlepší víno degustace
Jemně nasládlé, svěží ovoce, dlouhá mírně hořká dochuť a celkově zralé víno.
Můj tip byl buď okrajové burgundské (nevěřil jsem, že by vůbec nebylo) nebo něco z Afriky či Austrálie.

6. Malbec, Cahors 2009 – 82 b.
Hodně tmavé víno do sytě višňového kompotu, vůně slabší, náznak čokoládové bonbonirery (mon cherri), vyšší alkohol, patrná mineralita, taniny lehce pokryté cukrem.
Odhadl jsem Starý svět a v rozmezí i věk, nic dalšího.

7. Petit Verdot, Andalusie 2014 – 86 b. (mimo tipování)
Mohutně kořenité víno, směs na rafinovanou pepřovou omáčku, tak drsné, že to přetlačilo taniny, takže dobré. Dojem jakéhosi ultraluxusního magi bez zbytečné soli. Neskutečná hutnost, plnost vína.
Toto víno (stejně jako další vzorky mimo tipování) byl zbytek z představovací degustace dovozce vín z Andalusie, velká rarita, neb normálně se Petitu Verdot používá ve směsích do 15 %, často jen 4-5 %.

8. St. Emilion GC 2009 – 83 b.
60 % Merlot. Úžasná vůně, v chuti jen taniny.
Dokonce jsem bordeaux tipnul, ale nic bližšího. V ročníku bych to poslal do rozmezí 2010-2012, a spíše mladší.

9. Charlie, RSA 2006 (SH) – 84 b.
Zralé, jemné, v dochuti patrný tabák.
Směs 75 % CS.

10. Shiraz, Barossa V. 2009 (SH) – 84 b. (víno v cenové hladině 200 Kč)
Dubový sud a starší poctivá jahodová marmeláda.

11. Shiraz, RSA 2009 (SH) – cenová hladina 1000 Kč
Podobné jako předchozí vzorek, ale zásadně taninovější, takže méně pitelné, pro mne.

12. Burgogne 2012, Domaine Brintett, Mercurey 2012 - 84 b. (mimo tipování)
Mladé, hořké, lehce trpké s hezkou ostružinovou dochutí.

13. Rosé, apelace na jižním okraji Languedocu (někdy součást, někdy ne) - 82
- superminerální až slané, Na první doušek zajímavé, ale vlastně docela nudné jenddrozměrovostí – mineralita vyčnívala a byla hlavním určovatelem struktury vína.
Naposledy upravil(a) Vallun dne 19. 11. 2018, 18:35, celkem upraveno 1 x.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32254
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

26. mimořádný MDK na téma Grand Vins
Konáno dne 17. 11. 2018 v Ondřejově, aneb jak netreadičně oslavit státní svátek.

Co je Grand Vins?
Definice Grand vins, neboli Velkých vín, není dána zákonem ani ustálena jako obyčej. Původně se tak označovala špičková vína z Bordeaux, než se i v této oblasti prosadil pojem Grand Cru. Dnes někdo říká, že grand vins jsou zralá vína vyrobená metodou barrique, případně s výrazným projevem jiného sudu. Druhou mžoností jak k tomu přisotupit je pohled bodový - Grand vins jsou tak podle nejmenovaného jihomoravského docenta vína nad 80 b., které je prý už třeba už brát vážně, podle většiny je pak hranice velkého vína 85 b. či podle nejnáročnějších dokonce nad 90 b. Za zcela nesmyslný považuji poažadavek, aby Grand vin byla vína pouze suchá - vyřazovalo by to úžasné moselské ryzlinky a dokonc ei jedn o z prvních vín označovaných jako Grand vin - Chatteau d´Yquem...
Osobně preferuji kombinaci obou přístupů, neb víno s 82 b. prostě není dost velkým vínem, i kdyby bylo barikováno 36 měsíců. Ale zároveň perfektně udělaná růžovka typu veselé letní pitíčko není grand vin, i když dosáhne na 86 b. Na druhou stranu projev "vážného vína" nelze omezovat jen na sud. Vznešený a elegantní projev vína lze najít i u jiných vín. Jedním z indikátrů může být i to, že člověk neřeší, zda se jedná o víno suché nebo sladké. Přesto bych bodovou hranici vidělo trochu víše, než na 85 b. tak, aby grand vin bylo něco spíše vyjímečného, mimořádného, co stojí za to si zapamatovat.
Pokud se bavíme o bodech, tak se nabízí otázka, zda používat běžnou tzv. relativní stobodovou stupnici, nebo doborněji působíví tzv. analytickou stupnicí, nepřesně nazývanou pouze stobodovka - sto bodové maximum mají obě. Já osobně považuji analitickou stobodovku za problematickou. Vede hodnotitele k udělování vyšších bodů, než relativní stupnice, zvyšuje rozdíly mezi kvalitou blízkými víny a naopak při běžném používání neumožňuje vystihnout rozdíl mezi běžným, byť bezvadně udělaným vínem, a špičkou typu Les Genevriers...

Obrázek
0. Champagne Perseval-Farge "Les Goulats" 2013 Premier Cru, brut nature - 88 b. a 1 hlas
Už první víno byla úplná bomba, 67% Arbane, Petit Meslier, Fromenteau (Pinot gris po šampaňsku) a 33% Chardonnay - víno lze označovat jako Champagne, neb pochází z původních výsadeb. Příjemné víno, brutální brut nebyl vůbec patrný, neb víno bylo primárně ovocité a svěže nakyslé, až později se projevila velmi elegantní chlebovinka přecházející ve vůni čerstvě upečené Šumavy. Fakt skvělé pití a při tom dávalo dost zřetelně najevo, že dalších 5-10 let ještě poroste.

1. Veltlínské zelené sur-lie PS 2016, Víno Herzánovi - 84 b. a 0 hlasů
Víno sice nedostalo žádný hlas, ale všeobecná schoda panovala na tom,že jde o jeden z nejlepších veltlínů a ač byl původně zamýšleno trochu jako provokace (na této akci a po obecné kritice Veltlínů ze zářijové MDK), tak ostudu neudělal (byť samozřejěm šlo až na 9. vzorek o nejslabší víno degustace) a odrůdu doknce částečně rehabilitoval.

2. Chardonnay - sur lie - barrique mzv 2015, Vinařství Ondřej Brdečko - 87 b. a 2 hlasy
Víno předurčené (brq , sur-lie) k tomu, aby bylo velké. Bylo a hlavně bude ještě mnohem větší, na vrcholu bude atakovat 90, možná i 91 b.

3. Edmond, Sancerre 2012 - 85 b. a 1 hlas
(Bílé) Sancerre AOC, je jedno z nejslavnějších vín z odrůdy Sauvignon. Městečko Sancerre se nachází zhruba uprostřed trojuhelníku mezi městy Auxee, Bourges a Orleans, tedy o trošku severněji, než vlastní Burgundsko. Vína se tedy vyznačují výraznou kyselinkou, což Edmond bohatě splnil, přesto se nejednalo o křupavou, nepříjemnou "typicky mroavskou" kyselinku, ale o ušlechtilou záležitost.

4. Sauvignon, Chivri 1976, Entre-Deux-Meres, Bordeaux - 83+2 a 0 hlasů
Staré, ale ještě víno. Výrazná zemitost, silná kyselinka.

5. Ryzlink rýnský 1986, Dieter Sunner, Mosel - 86+4 b. a 7 hlasů, vítěz degustace
Vůně zralých ryzlinků - med, lípa a olej. Tenčí, ale krásně kulatá a plná chuť. Ryzlink úplně na vrcholu vyzrávání, asi dost přesně trefený, neb jde o průměrný ročník (85 b. dle RP). Hezká ukázka toho, co ryzlink umí, ale ani zdaleka ne nejlepší z nich.

6. Ryzlink rýnský (?) 1917, Rheingau - 86+6 b. a 1 hlas
Hlavní hvězda večera. Potenciální průser, ale dámy a pánové - Ryzlink to dal!
Barva čajově tmavohnědá, vůně starých likérových sudů, náznak slaných uzených ryb a mas. První dojem překvpaivě svěží a ovocitý až hravý, následně přechází do velmi dlouhé dochuti, v niž se nejprve projeví vzdálený náznak petroleje a kalafuny, aby záhy převládly klasické železné, ocelové tóny pruské šavle vhozené do Rýna. Jinak tóny staré a vyschlé kůry a mokrého třešňového kmene. Ale celkově těžko popsat a ještě těžčeji hodnotit tak neobvyklé, vzácné víno. Působilo rozhodně živěji, než o 59 let mladší Sauvignon.

Obrázek

Obrázek

7. Sylvaner 1975, Eisvein Beeerenauslse - 89+2 a 3 hlasy, druhé místo.
Rozinky, ale jiné než tokajské, se sušenými meruňkami. Med, slabé tóny archivního sherry.

8. Old Šaler 2000, Špalkovi - 87+1 b. a 3 hlasy
MP + Fr
Parádní červený likér měl být lsadkou tečkou na konec. Ale pak přišlo víno, které se do flightu úplně nehodilo, nic nerozseklo, ale potěšilo i po 6 hodinové dekantaci taninumilovnou část publika

9. Amarone della Velpolicella clasica 2010 - 82. b a 0 hlasů
Mladá supertaninová fujobluda. Kvalita zpracování nesporná, ale jinak naleštěné taniny.

Celkově daly zabrat korky, ač jsme měl plančeťák, tak hned tři korky nespolupracovaly a daly pořádně zabrat. Zjevně mírně prosakující korek Sylvánu dokonce neomylně zapadl do lahve a od Ryzlinku 1917 se rozpadl.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32254
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Vallunův rozcestník aktualizován

David Král: dobré víno koupíte i za stovku - prvoligový fotbalista se dostal do první ligy i v sommeliérství, nicméně je vidět, pro koho dělá...

Polahvince.cz
- další ženská, co se rozhodla, že bude obchodovat vínem, tahle tak řeší krizi středního věku, ale zase to bere vážněji - má WSET 3
- má "agresivní" marketing - říká,že vybírá nejlepší vína, ale v rozhovoru je ochtona přiznat, že myslí nejlepší z těch, co splní její podmínky (menší vinaři, rozumná cena, obchodní dostupnost, alespoň 3 zajímavá vína v nabídce)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32254
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Vallun posedmé


Je libo víno Gandalf x Balrog ?:D
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Argonantus
.
Příspěvky: 18085
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus »

Tak jen lakonicky - taky nestíhám; díky za epic vyprávění o ryzlinku.
David Král je celkem ne moc zajímavý píár článek; ono je v těchto rozhovorech docela důležité, jak je na tom reportér, jestli se umí dobře zeptat.
gandalf a Balrog - to jsou ty veselé funky názvy jako těch 380 voltů a podobně - já to moc nemiluju, obvykle mne to odradí od dalšího zkoumání.

odkaz na paní a její příběh je tento https://www.polahvince.cz/muj-pribeh/
- k józe a Asii nic, ale nemyslím, že by nebylo možné dát někomu jen jedinou láhev. Pokud je to Vougeot, tak proč ne.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32254
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Obrázek
Druhé nejstarší víno měsíce, roku, života....;)
Obrázek

Alexis Collas: Bonnes Mares 1937 - 89+5 b. stále v kondici, krásné, pitlené, až překvpaivě patrný tanin, kyselinka, ovocitost....
Nejlepší pinot ever? Ano.
Volnay AC 1966, Leroy
Vallun píše: 12. 10. 2018, 20:41tohle mne finálně přesvědčilo:)
Takže pro pobavení, neb vím,že se člověk nejlépe směje cizímu neštěstí - tohle víno v degustaci nebylo - RK vzal omylem jinou lahev - taky Leroy, taky 1966, ale místo Volany Ac 1er Cru Pommard - Les Grand Epenots, tedy místo vína za cca 2 000 Kč víno za cca 15+ 000 Kč :/ A nepřekvapivě - vyhrálo...nicméně já se na tu Volany těšil...:)
Mimochodem - z 9 vín ani jedna mrtvola:)

A aby toho nebylo málo - samozřejmě v noci před degustací dostanu nějakou hnusnou smrtelnou rýmičku:( naštěstí paracetamol pomohl...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Argonantus
.
Příspěvky: 18085
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus »

Tuhle akci ti závidím. Bones mares je legendární vino a veliká úcta. 1937 pak úcta maximální.
Zrejme podobne zjevení jako Clos Saint Jacques 1947.
Epenots je další legenda. A ted jsme je nakoupili za 40 euro. I když ne tak stare.
A ještě koukám clos de roche a clos de tart to ke taky husta parta.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32254
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Opravdu vyzrálá burgundská – by RareWine (28. 11. 2018)

Degustace lákala už jen názvem, sestava vín, byť dávala tušit, že půjde až na Batard Montrachet o červená, pak sama vypisovala platební příkaz (4 700 Kč). Velké apelace, velké ročníky, k tomu dvakrát Leroy…zkrátka bomba. Jen jsem měl výčitky, zda nezabírám místo někomu, kdo by ta vína ocenil více, než já, kdo rozumím Pinotům … sobectví zvítězilo, šancí ochutnat takové ročníky nebude mnoho (1964, 1959 a 1937 mají 5/5 dle MB – žel jsem nestihl zapsat jméno hodnotitele…). K tomu je třeba přihlížet u bodování…

0. tradičně nemohlo zaviňovat nic jiného, než champagne, název jsem ale nestihl, začínal na G – zřejmě Gremillet

1. Batard Montrachet GC 1950, Confrerie des Chevaliers du Tastevin – 89+4 později 91+2 b.
- prý slabší/jen průměrný ročník, ale jedna z nejlepších „bílých“ parcel vůbec (podle mne asi patří mezi TOP 5, ale s mými znalostmi…) a špičkový, byť trochu tajemný producent
Víno bylo z počátku hodně uzavřené, na což RK upozorňoval dopředu, ale přesto bylo poznat, že jde o špičkové, jen asi příliš zralé víno (89+4, i z úcty k věku, v ten moment mé druhé nejstarší víno vůbec), jenže zlepšovalo se, mládlo, byť vůně mírně slábla, tak se otevírala do úžasnosti. Mírně zralá, ale plná, svěží s tóny velmi zralých meruněk, ale v eleganci, které snad ovoce nikdy nemůže samo o sobě dosáhnout (meruňky ze zahrádky Yavaniny servírované milované osobě za svěžího jitra na hradbách dubrovnických se sklenkou Pol Roger 1980*). Krásná čajově oranžová barva, od v barvě slabších červených se skoro nelišila. Za nějakých 90 minut se dostalo do vrcholné kondice (91+2 b. možná 92+1 b. zralost přítomná jen decentně), kdy by člověk tipoval nejvýše ročník 1990. Vydrželo přes tři hodiny do konce degustace, nějakým zázrakem jsem to vydržel i já, stále skvělé. Chardonka, že zas tolik nevydrží? Hmmm, sakra jak to tedy je…V chuti vedle již zmíněných meruněk (méně výrazných než ve vůni) dominoval sud – slaný mléčný karamel s dotekem bílé čokolády (ano, víno opravdu působilo, jako kdyby mělo trochu zbytkového cukru) asi vanilky a kardamomu. O textuře a harmonii vína lze (v pozdější fázi) hovořit jen v superlativech – se „svatou trojicí“ z Velké burgundské degustace 2017 by mohlo směle soutěžit a vítěze bych…vlastně ani vybírat nechtěl, jen začínám tušit (minule vyhrál bezpřívlastkový Montrachet 1989 od Prieura) svou slabost pro tuto polohu.
Za mne druhé nejlepší víno degustace a vážný útok na toptenlifetime (který ale už přestává dávat smysl i u mne), u ostatních skončilo na místě pátém, neb dost lidu bílé prostě vydiskriminovala!

2. Beaune 1er Cru 1972, Leroy 87+2 b.
- rovněž slabší ročník, mix premiercru poloh z Beaune
Víno velmi světlé a průhledné barvy, téměř srovnatelné s Batard Montrachetem, Vůně decentní, lehký živočišný nádech z počátku, typicky Leroyovský. Příjemně hořké, víno s náběhem na překvapující hlubokost chuti (jako kdyby někdo postavil barák jen kvůli impozantnímu sklepení, na nějž se ale lze jen koukat). Ostřejší či tvrdší, než by člověk čekal, perfektně v kondici – jako pečlivě se udržující atlet-veterán.
Jediné víno, které nedostalo ani jeden hlas (každý z 12 lidí měl 3 – zlatý, stříbrný a bronzový)

Srovnání barvy prvních dvou vín:
Obrázek

3. Pommard 1er Cru Les Grands Epenots 1966, Leroy 88+4 b.
- omyl RK, namísto Volnay vzal Les Grands Epenots, všichni byli z vánočního dárku nadšení, já se ale na Volnay těšil – a bylo mi RK i líto, rozdíl v cenách je vražedný
- prý druhá nejlepší trať v Pommardu vůbec (po Les Rugiens Bas), nebude z ní GC jen proto, že je příliš velká
Na první dojem se musela zralost vína hledat, působilo mladistvě až tak, že by člověk tipoval maximálně 1996 a mnohem spíš méně. Ale když jí našel, byla zralost parádní. Například barva z dálky/na první pohled vypadala jako královská vínová, z blízka ale byla doplněná o zlatohnědé tóny sametových hříbků ve světle vycházejícího slunce na Horní Černé Studnici. Celkově bylo víno ohromující (už chápu, prčo Argo Pommard tak chválí) a mé nejlepší z této apelace, s neuvěřitelnou šíří chuťových projevů, včetně zapracovaných nemalých stop tříslovin, dlouhá vlahá (příjemně teplá) dochuť.
Ač jsem mu já nedal ani hlas, s přehledem zvítězilo.

4. Clos De Tart GC 1960, Mommessin 86+3 b.
- ročník označován za průšvihový (0/5 MB), ale prvotřídní parcela clos/monopole v Morey St. Denis, vinařství Clos de Tart patřilo velkonegociantu Mommesin až do roku 2010, dky bylo odprodáno za více než 200 M Eur majiteli Chatteau Latour, 7,5 ha produkuje 29 000 lahví, přičemž méně kvalitní partie hroznů jsou deklasifikovány na 1er Cru Forge de Tart, byla jedna láhev k dispozici za 3 570 Kč (po slevě), ale zabrána ještě před započetím degustace.
Říci něco o víně samotném je složitější vydrželo těsně pod 20 minut, ale po tu dobu bylo vlastně dost fajn na pití, méně na zkoumání, protože s analytickým přístupem je třeba konstatovat, že první dojem byla ostrá lihová dezinfekce, jakou by člověk očekával v tom nejluxusnějším sanatoriu někde v Alpách, zralost byla skoro nepatrná, ale svěžest (primární tóny) zcela nepřítomné. Samozřejmě se jednalo o komplexní a mnohovrstevnaté víno, jde přeci jen o GC. Jinak velmi zajímavý byl i korek snad 60 m dlouhý, ale rozměklý a smrděl po shnilém rákosí, RK se vůbec na této degustaci s korky hodně pral, a i když většinou zvítězil, tak 3 korky se zcela rozpadly a dva dokonce zapadly.
Celkově skončilo na 7. fleku, s minimálním odstupem od místa osmého.

5. Corton 'Bressandes' GC 1964, Jaboulet Vercherre 90,5+1 b.
- výrobce je negociant, tak jako většina z nich, doplatil na vzrůstající touhu vlastníků zejména kvalitních parcel si víno lahvovat sami, stále dělá 1,5 milionu lahví, ale zisk výrazně klesl (dnes supermarketovka); vynikající ročník 17,5 CC, resp. 4/5 MB, poprvé jsem slyšel o tom, že se jednotlivé parcely dělí na jakési liedy, což je ale vzhledem k velikosti zrovna Cortonu (160 ha) dost logické, Bressandes je pak prý nejlepší lied z Cortonu
Víno bylo perfektní, ostře střižené, podle mého laického pohledu typický velký Pinot, terciální tóny přítomné jen s velkou pozorností v barvě a vůni, v chuti snad vůbec, krásné mladé víno, nemá 92 b jen proto, že bylo o kus méně hravé než 92, ale zase lepší než 91. A ta +1 za stárnutí je vyloženě jen za účast na RW degustaci, hodnocení 91,5 by bylo přesnější, neb víno působilo sotva dospěle, dojem byl, že zcela určitě bude v budoucnu lepší. Můj první červený Corton, ač bílých C. Charlemagní jsem měl už více (3 ks)
S malým náskokem obsadilo druhé místo degustace.

6. Clos de la Roche GC 1964, Moillard 88+2 b.
- negociant, založen 1850, top parcela apelace Morey St. Denis (na opačné straně než Clos de Tart - směrem k Gevrey Chambertine) tedy alespoň v původní výměře, nyní je o cca 10 ha navýšena (hlavně pod silnicí) i o méně kvalitní pozemky, RK předpokládal, že půjde o nejlepší víno degustace
Ve vůni se střídaly taniny s živočišnými projevy sudu skoro leroyovského typu, barva byla mléčně hnědá, ze všeho nejvíce připomínala vodou ředěnou kokakolu. V chuti první dojem vytvářel mírně nahořklý alkohol, parádní komplexní struktura vína ale nepostrádala ani ovocitost s tóny přezrálých švestek (nejspíš, své poznámky nemohu úplně rozluštit...). Víno ale vydrželo jen nějakých 25 minut, spíše méně...pak se sice ve vlnách trochu vracelo, nicméně už s převahou tabákových tónů, což třeba mne úplně nenadchlo, proto je s podivem (resp. zásluhou pr RK) že víno skončilo na celkovém třetím místě.

7. Nuits Saint Georges AC 1959, Forgeot 87+5 b.
- mimořádný ročník - CC 18,5, MB 5/5, podle mnohých nejlepší ročník století, ale vydrž obyčejná vilážka téměř 60 let?
Vydržela, byla už za zenitem, ale pořád ještě dost vzdálená od statusu mrtvoly. Už neobvyklá barva s převážně černouhelnými odlesky prozrazovala, že půjde o víno starší a neobvyklé. To potvrzovala i zralá, plně terciální vůně s tóny ušlechtilých pryskyřic chvílemi až s intenzitou terpentýnu. V chuti bylo poznat, že jde o víno jednodušší, lehčí, přímější, tedy i přístupnější a mezi ostatními GC giganty tím vlastně vynikal. Oslava zralosti.
Víno skončilo, osmé, tedy předposlední, když dostalo jediný bronzový bod ode mne, ale ten si poctivě zasloužilo, bylo zajímavé, milé a dobré.

8. Pommard 1er Cru Clos du Verger 1959, Vandermeulen 86+4 b.
- belgický vinař vlastnící parcely jak v Brugrundsku, tak v Bordeaux, parcela Clos du Verger má 2,1 ha
Víno mladé barvy - vypadala lépe a svěžeji, než většina 2016tek. I v chuti byla kyselinka svěží a patrné taniny, nicméně zralost se přesto projevovala.

9. Bonnes Mares GC 1937, Alexis Collas 89+5 b.
- parcela na hranicích Morey St. Denis a Chambole Musigny, ročník 5/5 dle MB
Těžké o tom víně něco říct, velká paráda. 81 let nebylo znát, byť samozřejmě bylo plně zralé. Víno bylo nejspíš úplně na vrcholu. Svalnaté, přesto elegantně uhlazené a s patřičnou texturou. Víno mělo vše a dokonale srovnané - kyselinku, ovocitost, hořčinku, tříslo. A žádný projev staroby. Opravdu velký Pinot, který byl patrný již v barvě, ačkoliv ta byla laděná do tmavého, silného cejlonského čaje. Žel nemám srovnání s mladšími Bonnes Mares, ani podobnými víny, takže nejen docenit, ale vůbec zaznamenat bohatost chuťových projevů, na rozdíl do vůně, která byla pěkná, ale přeci jen už slábnoucí) nebylo vůbec snadné a potřeboval bych na to více času...a mnohem více vzorků, pokud možno. Víno bylo tak úžasné, že nejen,že bylo úplně jedno zda suché nebo sladké, nad tak prosté až pejorativní charakteristiky je dokonale povzneseno (byť bych se nedivil, kdyby víno mělo původně možná až 10 g zbytkového cukru - nasládlé tóny se najít daly taky a hlavně taková vyhlazenost se obvykle dosahuje trochou cukru), ale bylo nad věcí dokonce i z hlediska toho, zda jde o víno bílé nebo červené, bylo prostě úžasné. Některé části projevu pak připomínaly blanc de noir - alespoň mdosud jsem tak intenzivní projevy Pinotu zaznamenal jen u bublin. To víno mělo totiž asi tolik energie co Vondrákův pinot v ročníku 2015, celém ročníku!
Čtvrté místo, na němž se celkově umístilo, považuji za neuctivé, nevhodné, pro mne to byl jasný vítěz - a celkově dostalo stejně zlatých bodů jako vítězný Pommard, žel jen minimum stříbrných...

Celkový závěr, na němž panovala obecná shoda, apelační systém má smysl a ročník dělá divy, zejména u archivů. Nemálo lidí to označovalo za nejlepší degustaci od RareWine, co kdy absolvovali (a to jich mají určitě o hodně víc než já), s tím bych úplně nesouhlasil, Rhona a Velká burgundská 2017 byly fajnovější, ale tohle bylo raritnější, atraktivnější. Zajímavá byla debata nad přibývajícími vítěznými lahvemi, jež okupují již i parapety sklepních okýnek – docela vášnivou diskusi rozpoutal můj nápad postavit vedle sebe Chava (Rhona 17) a Jeana Macle (Jura 18). Ta vína jsou úplně, ale úplně jiná děl správně RK, ale i on připustil, že velmistrovský rukopis vinařův má jisté společné rysy dokonalosti a dávalo by to smysl, nicméně realizovat to prakticky nejde Chave je drahý a velmi těžko se shání, nicméně Macle je stejně drahý a oproti němu je Chave supermarketově dostupný.

* To už je síla popisovat vůni jednoho vína s pomocí scény obsahující jiné víno…:)

Ano Argo, tak degustace byla taková, že by ani eerie nepřeháněl při jejím popisu:) Co jméno, to hvězda, skvěle složený tým...jak se zpívá v jedné starší české odhrovačce, jejíž jméno ani google neumí najít..:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Argonantus
.
Příspěvky: 18085
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus »

MB je Michael Broadbent.
Odpovědět

Zpět na „Kultura“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti