Víno

Literatura, film, hudba, divadlo, opereta a jiné výdobytky civilizace.

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 29091
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 12. 10. 2018, 18:56

Nebyl jsem, to byhc věděl kolik to stojí...:( já mám ještě jednu degustaci v listopadu a tím jsem se u RW pro letošek vyčerpal:(

Ano, dělení vzorků je fajn...kor když se poštěstí jít s lidmi z MDK - pak se dají zlvádnout i mělnické ceny...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 17114
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 12. 10. 2018, 19:12

To je hodně hustý, ten listopad. Vypadá to naprosto fantasticky.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 29091
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 12. 10. 2018, 20:41

Volnay AC 1966, Leroy
tohle mne finálně přesvědčilo:)

Vertiknální dogustace Chardonnay od Jary Osičky
- uff, po delší době jsme šel na degustaci mimo prostory RWC, ale příliš daleko to nebylo, Vinotéka u Lachtana je ve stjené ulici, jen pár bloků blíže k metru
- vstupné 440 Kč - cena lahve, zcela odpovídající - 27 lidí, to není málo, ba naopak, na muj vkus moc, zejména když většina moc neposlouchala a některé rádoby vtipné otáízky byly zopakovány i 4krát...
- degustací provázel Luboš Osička, syn, pracuje převážně v Praze, obchodník s vínem, ale kdžy je třeba dělí i víno ve Velkých Bílovicích, otec nerad cestuje kamkoliv, zvláště do Prahy
- Osička má 3 ha, výsadba Chardonnay 1986 a 1987, směs klonů - vzheldem k tomu,že v 80. letech se s touto odrůdou moc nepočítalo, tak zde použili, co zbylo ve školce...
- od roku 2003 jedou v plně orgnaickém režimu, ale již v 80. letech zkoušeli v rámci lidových slavností vína v Bílovicích dělat výstavky autentických vín, naopak ale síru moc neřeší, jen respektují maximálku 66,6 mg/l
- do roku 2007 dělali hlavně červená vína pro Dobrou vinici...červené je JO ochoten dlěat jen z keřů starých alespoň 15 let, jinak to víno patří do rosé...
- víno dělají v sudech, dubových ale nikoliv barikových - větší a starší, netoastované...chtlěi by mít 600 l a 1000 l, ale nemají na jednorázovou obměnu prostředky, takže mají směs objemů a původu, tkeoru pak zcelují v inoxu
- kromě moc lidu, z ncihž vleká část nevěnovala vínu dostatečnou pozornost, tak mi úplně nesedly i skleničky - rylzinkovky jakoby napůl novosvětského stylu
- vína navíc šla v obráceném pořadí, než by bylo obvyklé a za mne to úplně nesedlo...

Ch 2000 - hned na úvod šlo bonusové víno, které nebylo uvedeno v nabídce, druhá polovina skupiny navíc měla lahev s lehkým korkem, žel to bylo taky rovnou nejlepší víno večera 87+2 b., ostrý sud, zralé ale nikoliv staré, tělo širší s parádní sturkturou, ale přeci jen tenčí, než je zvykem u burgund, které to jinak hodně připomínalo, dochuť lihově teplá, lehce nahořklá

Ch 2007 - první dojem obsahoval stopy angreštového džemu, citelně starší dojem než 2000, cožý dělal z části sud a z části imho ročník - 85+1 b.

Ch 2008 - lehčí, mladší, stopy oleje - jinak těžko vína rozlišovat, Osičkovic nechávají jemný kal v sudu, který ročníky harmonizuje a zpodobňuje... 84 b (pár lahví je 390 Kč)

Ch 2009 - ostřejší, sušší textura, ale fajn, živější energtetičtější - 86 b.

Ch 2009 KO - KO znamená kalný Osička, viné je stáčeno dříve a bez síry, bez odstraňování reziudí jemných kalů (filtrace) - de iure se nesmí prodávat (viditlený kal je vadou vína)... - plěnjší, energetičtější, patrnější alkohol, pikatněnjší - 87 b.

2010 - cca 1/10 úrody, vína skoro nedělali...od roku 2011 s výjimkou 2014, kdy bylo moc hniloby, dávají do suud 8-10 % celých perfektních bobulí - aby se vylouhovaly fenolové látky (měkké taniny) ze slupky, ale bez těžkcýh z peciček

Ch 2011 - sami přiznávají, že bylo pozdě sebráno, takže vyoský alkohol (14 %), fajn, mladé víno, měloo by ještě zrát - 87 b.

Ch 2011 KO (z magnumky) - o trochu lepší, opět více enrgie, pikantnosti, ale i smetanové plnosti, stále mladé, ale tohle bych mohl 88 b.

Ch 2012 - jako fajn, v podstatě ready to drink, ale oproti 2011 takové nijaké - existuje slovo ménějaké? - 84 b. (390 Kč)

Ch 2013 - na ročník jsou obzvlášť hrdí, šel do prodeje až 2016, tak dostal označení rezerva, což je důvodné, to víno je bomba, ale k pití bude ideální tak za 5 let? přísné, tvrdší, velmi mladé - 85 b. 630 Kč

Ch 2013 KO - energičtější a divočejší, pesto silnější tělo a jemnější kyselinka, určitě poroste - 86 b.

Ch 2014 - dlouhá perzistence, ale útlé víno - jakoby tvar doutníku, projev je neurčitě ovocný (sm,íšený, nikoliv chemický) sad v květu, s nemocnicí v pozadí, mladé, slabší, mne úplně nesedělo - 83 b.

Ch 2015 - mladé rozhárané, odmítám hodnotit, to víno bude úžasné, ale zeptejte se mne za 12 let...

No a na závěr bylo pár dalších lahvích nikolvi pro všechny...takže jsmke ochutnal Tramín 2010, ten je neprodejný -bylo ho pár lahví, ale nádherný a prý 2017 bud epodobná a snad ještě lepší, takže jsem si 2 lahve rezervoval - stáší se v lednu a nebude ho přespříliš... jinak 2010 byla parádní, svěží, energická, kořeněná, neučesaná, fajn! Že nemá cukr nevadilo:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 29091
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 14. 10. 2018, 13:38

Tak už dorazila ta doporučená knížka..nicméně objednávka knih přes net je probém, měli dost tiulů v akci (průměrná cena necelých 60 Kč za kus), takže mne to nakonec stálo 1200 :D

Fotky jsou z facebooku, kam, pokud vím, nechodíš, navíc mne zaujala barva Beychevelu, tak jsem to přidal i pro ostatní...

Svatovavřinecké ve Tvém přehledu je orpavdu 17. MDK.
Hermitage Blanc, J.L.Chave, 1999, Rhona, cena 11
...tohle je vysoká elegantní moderní architektura ...
Být tam, tak tohle asi zaplatím, byť je to hodně peněz...
Letní degustace RW Bílá Rhona 2017:
Hermitage Blanc 1997, J.L.Chave - 91+0 b.
- živočišné (zápach na začátku), komplexní, mocné, dokonalé - asi až moc
- vítěz dle většiny přítomných, grand grand vin
- jenže tak za 15 let bude výrazně lepší, a to zrání téměř potřebuje, ne aby nervalo čelisti jako Chablis, ale aby rozvinulo svůj potenciál
Tohle je hodnocení bezprostřední, o dva dny později jsem ale napsal:
Hermitage J.L.Chave 1997 92,5 (upraveno hodnocení, to víno na mne dělá dojem ještě teď)
Ten dojem, velikost vína, se dostavila později... s Tvým pocitem zcela souhlasím - já dojem z vína pospal jako precizně elegantní běh - sprint, s tím, že mne chybělo něoc na konci - byl to "jen" sprint, sice dokonalý, ale oproti ostatním vínům mu chyběla nějaká myšlenka nakonec - skok do dálky, výšky či vrh oštěpem.... Jenže až časem mi došlo, že ten sprint byl tím výkonem sám o sobě, Když mám rád oštěp, tak logicky fandím Železnému a Špotákové, což ale neznamená,mže bych nemohl uznat Bolta. Tvým podobenstvím chci říct, že i moderní architektura může být takové kvality, aby ji uznali i římští mistři:)
2) Blanc tradition, Chateau d ´Arlay, 1999, Jura, cena 2 – tady jsme o mnoho pater níže, jak nasvědčuje cena; obyčejné selské víno, které si Jurský vinař vezme večer ke stolu. Modří už tuší – je to savagnin, čili bílý tramín, čili brynšt, Argonantovo víno. Tramínové efekty skoro nejsou, sladké to tedy také rozhodně není, ale je v tom lehká a svěží vůně jarní louky, dobře se to pije a vůbec, ten sedlák se nemá špatně. 85.
Letošní Jura:
Blanc Tradition 1999, Ch. d´Arlay – 85 b.
- 70 % Chardonnay, 30 % Savagnin, zraje pod flórem, ale kratší dobu a nejde o čistý Tramín
- B: oranžově matná; V: zkažená voda plná květů pomerančů s až umělými pomerančovými aromaty; Ch: teple likérovitý projev se záblesky hašlerek
- příjemné víno, ale vzhledem k mohutnému ročníku ještě asi příliš mladé, byl patrný potenciál, rád bych ochutnal za takových 6 a 16 let.
Jak potvrzuje winesearcher je to víc Chardonnay než brynšt. Ale shodli jsme se na bodech, mne navíc přišlo, že s časem ještě poroste. A ano, thoel víno je fajn pití, nicméně v daném ročníku už má dosti daleko k finančním možýnostem sedláků - cca 1 350 Kč:)
Chassagne Montrachet „les Caillerets“ 1 Cru, Michel Colin, 1996, Burgundsko,
a dával 92 b, respetkive - měli jsme jej oba...

K červeným nemám moc, co dodat...být tam, tak bych asi neodolal u Vosne Romanée a samozřejmě by lákal Clos Epeneaux, ale za 15 víněnek víno, které je objektivně nad můj level nevím, nevím...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 17114
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 14. 10. 2018, 14:57

Ještě k tomu listopadu - ony jsou tam skoro všechny položky něco jako splněný sen. Pár z nich jsou legendární vína, pár dalších k tomu nemá daleko, brání tomu zřejmě jen to, že jsem ještě nepotkal ten ideální exemplář.
Skoro všechno jsou tak příšerně staré věci, že by teoreticky neměly mít šanci se dožít (Chardonnay 60 let? WTF?), ale na druhou stranu jsou to zrovna parcely nebo výrobci, kde člověk nikdy neví.
Být tam, tak tohle asi zaplatím, byť je to hodně peněz...
Teď jsem nepochopil, jestli napití nebo celou zbylou láhev. Já přiznávám, že tolik jsem za láhev ještě nikdy nedal a zatím jsem nenašel důvod s tím začínat - prakticky všechno co mne zajímá jsem koupil levněji (jsem někde na polovině). Vázne to zatím jen u "vín o kterých se nemluví", a ta halt nemusím tak nutně mít. Dvě z nich visí na konci burgundského seznamu Rare wine.

Jinak já jsem prostě zřejmě těchto kolosálních bílých ještě úplně nedorostl; jinak by mi tak často "obyčejná premier cru" nedoháněla Montrachety GC. Loňská letní zkušenost totiž je spíš pravidelný efekt. Pokud nemám důvod se vrhat systematicky po Montrachetech, pak to je s Hermitage problém ještě výraznější.

Jura bylo jedno z nejobyčejnějších vín celé degustace. Bylo proti tomu ostatnímu vysloveně homeless.
Opravdu nejdražší bylo Duero, 28 víněnek, a to jsem nedal. Pak se tam prý ještě jedna Reserva otevírala, jak svědčí Kunešův záznam, ale to jsem tam už nebyl.

Michel Colin Chasagne Montyrachet byl už na odchodu. Ten jeden rok byl zřejmě dost kritický; na mne působil zpočátku malinko podezřele už loni, a to se měl rozhodně vypít, letos to fakt už 92 nebylo.
samozřejmě by lákal Clos Epeneaux, ale za 15 víněnek víno, které je objektivně nad můj level nevím, nevím...
Zatím to ne mne působí dojmem předražené šílenosti; normální Pommard by mohl být klidně v ceně té Jury, kdyby na to přišlo, a 90 bodů dává pravidelně. Epenoty pořizujeme kolem 40 euro a nadáváme, jak jsou drahé.

Grivot byl drahý jako Grand cru, ale také předvedl Grand cru výsledek, takže nelze moc protestovat. Stejně ho nekoupím, už je to na mne hodně a za takovou cenu lze porůznu objevit normální exempláře i z té listopadové ochutnávky, které jsou IMHO jednoznačně vznešenější - na ty nemá žádný Pommard na světě a Beaux Monts taky ne. Clos de Roche, Bonnes Mares a Clos de Tart, tady zrovna není co řešit. Nad nimi už je opravdu máloco.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 29091
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 14. 10. 2018, 15:31

Skoro všechno jsou tak příšerně staré věci, že by teoreticky neměly mít šanci se dožít (Chardonnay 60 let? WTF?), ale na druhou stranu jsou to zrovna parcely nebo výrobci, kde člověk nikdy neví.
Právě, je třeba být přirpavený na všechno, ale jen ty roky budí úctu...
Teď jsem nepochopil, jestli napití nebo celou zbylou láhev.
za vzorek - a to proto, že toho Chava znám a zkusil bych od něj jiný ročník pro srovnání efektů. Víno kupuju, až na jednu výjimku (a to jsme se složili 3), do nějakých 800 Kč, a na pití "běžné" do 300 Kč...
Jinak já jsem prostě zřejmě těchto kolosálních bílých ještě úplně nedorostl;
Chápu...a tos na tom pořád ještě lépe než já, a v červených jsem o hodně slabší, než v bílých... Burgundské mne baví, docela hodně, hlavní oblasti už mám asi všechny, ale pořád jsou to jen takové výlety...nic systematického, abych měl srovnání...ano, neměl bych zabírat místo na těch starých burgundách, ale lákaly příliš moc...:)

EDIT: Evidentně ještě nějaké lahve roku 1945 jsou...tahle je rovnou rekordně drahá....
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
ilgir
pěšák
Příspěvky: 9428
Registrován: 22. 1. 2007, 13:48
Bydliště: nejkrásnější město světa

Re: Víno

Příspěvek od ilgir » 14. 10. 2018, 19:21

Přivezli mi ze Španělska tohle: https://i.postimg.cc/qRTxyRLT/01.jpg
Znáte to někdo? Dávají to do 200 ml lahví, protože je to tak luxusní, nebo jenom aby si turisti mysleli, že je to luxusní? :D
Nepoužívat nebo vrátit!
DrD II: Hry Mocných

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 29091
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 14. 10. 2018, 21:52

Bublinky se občas v minlahvích dělají...

Je to hodně dobrá Cava, což je něco jako katalánské champagne

Složení: 40% Parellada, 35% Macabeo, 25% Xarel-lo (neznám ani jednu odrůdu:)

Podává se to chladnější než Champagne (6-7 C), láhev se dá koupit i v ČR a stojí 231 - kdybys to vědět nechtěl...lidi si to docela slušně chválí:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 17114
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 15. 10. 2018, 16:05

Takže ještě směs poznámek:

K tomuto https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... 70#p544770
Ještě doplním komentář, co vidím na tom Coatesově pojednání tak extrovního (kromě ňahňání se ve fakt bezva vínech)

1) Ta poznámka o vývoji. Že i v tom staroslavném Burgundsku to během života jediného informovaného pozorovatele (Cliva Coatese) vypadalo zpočátku jinak. Na Burgundské víno se v 70tých letech hledělo s daleko menší pozorností, neb drtivá většina zahraničních pozorovatelů teprve vznikala (třeba zrovna ti Američani, https://en.wikipedia.org/wiki/Judgement_of_Paris a https://www.csfd.cz/film/235141-vino-roku/prehled/ , už jsem na to někde odkazoval). Rakušani a Němci rovněž vylézali z hrobů, do kterých je uvrahla průmyslová revoluce a zachraňovali trosky toho, co bývala dávná sláva; taky se zjevili tihle Australani a Chile a Afrika (ta ještě později). A vlastně i většina Itálie, kde teprve zjistili, že víno lze udělat i poctivě a skvěle.
Že stály sedmdesátkové ročníky za bačkoru, za to nemůže jen počasí, ale i tehdejší vinaři, co to pod vlivem průmyslových revolucionářů běžně hnojili a drtili kombajnem.

2) A taky převažovali negocianti. Coates vypočítává, že vinař, který si na svých pár hektarech pěstoval, školil ve sklepě a následně lahvoval a prodával vlastní víno byl tak trochu výstřední šílenec a předkládá úplný seznam těchto. Odtud jeho mírná nedůvěra k negociantům (mírná, neb těm hlavním později rozdal skoro všem po dvou hvězdách, zřejmě aby se nehádali). Chleba se láme v tom, že ty hvězdy dává výlučně za vlastní víno. Pokud ho vinař nedělá vůbec, má smůlu.

3) Je zajímavé, že i tak byla ta první pětice – zřejmě předvídatelná znalci daleko dřív – uveřejněna Coatesem až 1998, tedy po dvaceti letech zkoumání. Obvyklí podezřelí, Leroy, DRC, hrabě Laffon, hrabě Vogue a Armand Rousseau, je to naprosto jasné, asi nikdo na světě nebude nesouhlasit.

4) Doplňující parta 12 jmen, jenž je předmětem toto článku 2008, a dnes zase trochu jiná – neb se změnili vlastnické poměry a názvy, v některých případech – je velmi zajímavá tím, že dva z ní byli k vidění na té nedávno citované ochutnávce bílých (Carillon a Martray). Další je zas ten Grivot. A jiní budou zas v tom listopadu.

Něco úplně jiného - ten Osička. Pohled na Lachtaní web bez ročníků mne děsí a ani se mi tam nechce moc hledat, co z těch bájných chardonnay vlastně mají. Inzerují jedno, nevím které.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 29091
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 15. 10. 2018, 16:33

No...u Osičky je to jedno... většinou mají jen jeden ročník:) protože se vyprodá, než další dozraje k prodeji... akorát zrovna teď je výjimka, neb 2013 šla do prodeje až s 2014kou, neb se mimořádně povedla a naopak 2014 je nahnilý rok. Jenže 2013ku, za 690 kč, má snad jen veltlin. Tu si prodávají spíš sami..

Článek v ingliš jsem pro nedostatek času zasklil...z hlediska kontinuity je na tom bordeaux o chlip lépe...nicméně nedal bych ruku do ohně za to, že moravská kontinuita vypadá dneška lépe než burgundská diskontinuita poválečná...:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
ilgir
pěšák
Příspěvky: 9428
Registrován: 22. 1. 2007, 13:48
Bydliště: nejkrásnější město světa

Re: Víno

Příspěvek od ilgir » 15. 10. 2018, 17:36

Díky za vysvětlení, Vallune. Otevřeme si to tedy k výročí. Decka pro každého :lol:
Nepoužívat nebo vrátit!
DrD II: Hry Mocných

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 29091
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 17. 10. 2018, 18:06

Není zač, jen aby to nebylo málo, prý je fakt dobré - a to říká kamarádka, co má bublinky fakt ráda:)

24. MDK Synové ryzlinku

1. Který z uvedených projevů není typický pro odrůdu Ryzlink Rýnský?
a) petrolejový b) ocelový
c) květinový d) travinový

2. Výraz Labín je povolené označení pro víno pěstované v Polabí z odrůdy?
a) Rulandské Modré b) Svatovavřinecké
c) Muškát Moravský d) Ryzlink Rýnský

3. Které z následujících tvrzení o Sauvignonu neplatí?
a) Je to aromatická odrůda s výraznou kyselinkou. b) Rozšířená je téměř celosvětově.
c) Jde zřejmě o potomka Tramínu a Cheninu. d) Často se zaměňuje s odrůdou Friulano.

4. Ze které vinařské obce se dodávalo Sylvánské zelené na vídeňský císařský dvůr?
a) Znojmo b) Nosislav
c) Valtice d) Litoměřice

5. Malebná vinice Šobec spadá pod vinařskou obec:
a) Znojmo b) Havraníky
c) Podmolí d) Hnanice

6. Mopr je povolené synonymum pro odrůdu?
a) Cabernet Moravia b) Sylvánské Zelené
c) Muškát Otonel d) Muškát Moravský

7. Víno vyrobené delší macerací rmutu z bílých hroznů se nazývá?
a) klaret b) rosé
c) coupage d) oranžové víno

8. Odrůda Frankovka se pěstuje na vinicích o celkové výměře (k roku 2015)?
a) 49,52 ha b) 128,00 ha
c) 717,52 ha d) 1 134,52 ha

9. Co má společného odrůda Pálava s odrůdou Tramín Červený?
a) Tramín Červený je otcem Pálavy b) vůbec nic
c) Pálava je lokální název pro Tramín Červený d) Tramín Červený je dědečkem Pálavy

10. Nejslavnější Frankovky pocházejí z oblasti?
a) Alsasko b) Burgenland
c) Pfalz d) Marlborough

11. Která odrůda z uvedených byla v roce 2015 osázena na největší výměře vinic?
a) Ryzlink Rýnský b) Veltlínské červené ranné
c) Neuburgské d) Chardonnay

12. Světovou cenu za odrůdu Chardonnay získal v roce 2017 vinař?
a) Jožka Valihrach b) Jan Stávek
c) Martin Vajčner d) Jaroslav Osička


13. V chuti projevující se tóny kamení, štěrku a travin jsou charakteristické pro odrůdu?
a) Frankovka b) Veltlínské Zelené
b) Tramín Červený d) Sauvignon blanc

14. Metoda výroby likérového vína Solera, postupné zrání v sestavě sudů má původ v?
a) Itálii b) Francii
c) Španělsku d) Portugalsku

15. Která ze světových vinařských oblastí je svými podmínkami nejpodobnější tuzemským vinicím?
a) Alsasko b) Burgundsko
c) Wachau d) Douro

16. Za nejbližší divoké révě se považuje z uvedených odrůda?
a) Tramín Červený b) Zweigeltrebe
c) Müller Thurgau d) Pálava

17. Frankovka dala vzniknout odrůdám André a Zweigeltrebe spolu s odrůdou?
a) Svatovavřinecké b) Veltlínské Zelené
b) Rulandské Modré d) Cabernet Sauvignon

18. Ročník 2011 je všeobecně hodnocen jako?
a) Vyloženě špatný b) Průměrný
c) Velmi dobrý d) Mimořádný, legendární

19. Třídění vín Suché, Polosuché, Polosladké, Sladké je závazně stanoveno?
a) obyčejem b) prováděcími předpisy k vinařskému zákonu
c) vinařským zákonem d) nařízením Komise EU

20. Apelace Sauternes je součástí které francouzské vinařské oblasti?
a) Alsasko b) Burgundsko
c) Champagne d) Bordeaux

21. Která odrůda nepatří mezi ostatní?
a) Aurelius b) Hibernal
c) Müller Thurgau d) Kerner

22. Obec Nosislav, v níž sídlí např. Vinařství Válka, má ve znaku?
a) List révy b) Modrý hrozen
c) Světlý hrozen d) Srp a motyka

23. S apelací Wachau je nejvýrazněji spjata odrůda?
a) Frankovka b) Ryzlink Rýnský
c) Rulandské modré d) Veltlínské Zelené

24. Která vinařská obec nepatří mezi ostatní
a) Mikulov b) Velké Žernoseky
c) Znojmo d) Velké Pavlovice

25. Která odrůda nepatří mezi ostatní?
a) Pinot noir b) Chardonnay
c) Pinot meunier d) Aligoté

Synové ryzlinku
- synové proto, že názvy znějí spíše mužsky, zda jde o syna nebo dceru se pozná až podle toho, zda se použije pro nové křížení v pozici otce nebo matky... (otec se zpravidla udává na druhém místě)

Wiki: Kříženci odrůdy Ryzlink rýnský
Ryzlink rýnský je pro svou nespornou kvalitu velmi oblíbeným partnerem při šlechtění bezpočtu nových odrůd. Jako mateřská odrůda je základem takových odrůd, jako například Johanniter, Müller-Thurgau, Rieslina, Ehrenfelser, Manzoni Bianco, atd. Otcovskou odrůdou, tedy opylovačem, byl například při šlechtění odrůd Aurelius, Kerner, Scheurebe, Hibernal (?), Misket Varnenski, Rieslaner atd. Při komplexním šlechtění (kdy se obvykle kříží obě odrůdy v obou rolích a následně se kříží tyto mezikříženci) se podílel též například na odrůdách Albalonga, Bacchus, Breidecker, Goldriesling, Merzling, Perlriesling, Primera, Ruling, Arnsburger atd.

Aurelius - 1953 Ing. Veverka a spol., ŠVS Velké Pavlovice, pak Perná – Neuburské x RR
https://cs.wikipedia.org/wiki/Aurelius_(r%C3%A9va)
- v ČR 52,56 (0,3 %), nárůst cca hektar ročně
- velmi dobře vyzrává, což jej předurčuje k výrobě burčáků, nicméně snadno dosahuje vyšších přívlastků, u nichž si stejně jako RR zachovává kyselinku důležitou pro harmonii vína
- lépe snáší teplé polohy než RR
- byl inspirací (skrze prof Krause) pro odrůdu Solaris (pravnuk RR)

Hibernal - 1944 Rheingau, prof. Helmut Becker, – Siebel 7053 x RR
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hibernal
- v ČR 193,74 ha, (1,12 %) za 4 roky (2011-2015 /z tohoto roku pocházejí uváděné výměry/) nárůst o 268,34 % a dále pokračuje, v ročníku 2015 předvedla mimořádně fantastická vína
- jméno stvořil prof. Vilém Kraus, přítel prof. Beckera (1927-1990), z jehož darovaných semenáčků Gm 6493 stvořil syn prof. Becrkera prof. Norbert Becker odrůdu Solaris

Kerner - 1929 Wurttenbersko, A. Herold – Trolínské (Shiava grossa) x RR
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kerner_(o ... inn%C3%A9)
- v ČR 53,46 ha (0,31 %) za posledních 6 let prakticky zdvojnásobil výměru
- vcelku odolná, ale na práci náročnější odrůda, dozrává o chlup dříve než RR, dobře drží kvalitu i v horších ročnících
- byl již zkoumán v rámci Slaďáků: https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... 93#p528693

Müller Thurgau - 1882 Geisenheim, prof. Hermann Muller z kantonu Thurgau – RR x Madlenka královská (Ryzlink je tedy matkou a Madlenka otcem, mají to ti biologové nějaké pomotané
https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%BCller_Thurgau
- druhá nejrozšířenější odrůda v ČR – 1 545,90 ha (8,62 %)
- za komunismu oblíbený pro vysoké jednotkové výnosy (jde o RR do švýcarských alpských podmínek), sloužil pro výrobu velkoobjemových vín (tzv. podstolních – vín nižší kvality než jsou dnešní stolní vína s vyšším obsahem alkoholu /často nepřesně deklarovaným/, jež člověka dostali pod stůl)
- světově nejslavnější vína z této odrůdy se vyrábějí v Itálii, v oblasti Trentino-Alto Adige na skalních vinicích ve výšce cca 1 100 m.n.m. (b.p.v.) a téměř 700 m nad okolním terénem, pod názvem Feldmarschall (více zde: https://www.thewinebowgroup.com/our-bra ... -doc/2013/ )

Vína:
0. Luc de Belaire (FR) – lepší řada od Veuve Amball – 82 b.
Neurčitá nahořklá ovocitost, bez stopy kvasnicových tónů.

1. Hibernal VzH 2016, Juřeník Ždárský - Velké Bílovice - Nová hora; C 6,4; K 5,8 – 82 b., 0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/hibernal-2016 ... ?_fid=3391
Patrně mladé víno s odrůdovou vůní nezralého peckového ovoce a nakysle suché chuti je mírně zkrášlené zbytkovým cukrem. Víno docela pitelné, ale za dva roky bude lepší.

2. Hibernal VzH 2017, Maňak, Žádovice – Feruňk, C: 9,3; K: 6,8 – 80 b., 0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/hibernal-2017 ... bile-11605
Ve vůni se dotek sudu a snad i vápenného podloží projeví zpočátku vůní připomínající levnou a ne zrovna čerstvou šunku. V chuti pak naštěstí převládají citrusové tóny s ostřejší dochutí. Velmi mladé víno s určitým ale nikoliv zaručeným potenciálem.

3. Müller-Thurgau, PS 2016, Rajhradské klášterní vinařství – 78 b., 0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/muller-thurga ... _fid=7855
Slabší lehké víno, ve vůni mohou svou zvláštností zaujmout tóny stojaté vody až bažinky, jinak je víno vlastně nijaké, ani mladé ani zralé.

4. Hibernal PS 2015, Zámecké sklepy Strážnice – 80 b., 0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/hibernal-2015 ... _fid=478a
Víno zaujme v prvé řadě mimořádně dlouhou perzistencí, jinak je ale první dojem lepší, než podrobnější zkoumání neboť dochuť je výrazně hořká a s tělem v zásadě nespojitá.

5. Aurelius PS 2015, Vinařství Vaďura, C: 13,2 g/l; K: 8,3 g/l – 81 b., 1 hlas
https://mojelahve.cz/vino/aurelius-2015 ... bile-6647
Lehčí až tenčí, velmi svěží víno, citrusová středně dlouhá lehounce svíravá dochuť. Víno není špatné na běžné pití, ale vyvolává pocit, že je ho tak nějak málo (a to nikoliv v pozitivním smyslu, že byste jej chtěli vypít o hodně víc).

6. Müller-Thurgau, PS 2013, Mikrosvín Mikulov – 83 b., 0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/muller-thurga ... bile-5579
Ve vůni příjemně patrný sud, leč vůně citelně slábne. Mírně oxidativní a lehce nazrálé víno. Příjemné, dobré, jen chybí nějaký určující odrůdový tón.

7. Hibernal, 2017, VzB Šabata, C: 25,5 g/l; K: 7,3 g/l - 84 b., 8 hlasů, vítěz degustace
https://mojelahve.cz/vino/hibernal-2017 ... ile-12251
Agresivně ovocitá vůně zralého žlutého (meruňky, broskve, pomelo, mango – ale dohromady) ovoce a v chuti i kandované ovoce, ostřejší až nepříjemný alkohol. Mladé a v cukru utopené víno, samozřejmě pitelné a nikoliv špatné, ale sladkou agresí poněkud jednodušší, tělo nebo textura vína ještě není patrná.

8. Hibernal VzB 2017, Zlomek/Vávra – 82 b., 1 hlas
https://mojelahve.cz/vino/hibernal-2017 ... ene-13020
Velmi mladé víno, hutné, nasládlé až zavalité tělo, ale bez nějaké patrnější cesty vpřed nebo alespoň výrazného tónu, vše zacukrováno.

9. Kerner, PS 2012, Mikrosvín Mikulov – 85 b., 3 hlasy
https://mojelahve.cz/vino/kerner-2012-p ... _fid=a6a8
Velmi příjemné víno, snad ideální na pití, lehké olejovité tóny se stopami kovu, ale skrze vysokou harmoničnost nevtíravé, dokonalé k dokreslení nějakého výborného jídla, samostatně ale méně zajímající ideálně dospělé víno. Jeho síla je ve scenérii, která člověka na první pohled okouzlí, ale po chvíli zjistí, že tam není nic víc.

10. Kerner, VzH 2012, Znovín Znojmo – 86 b., 3 hlasy
https://mojelahve.cz/vino/kerner-2012-v ... _fid=6dfe
Velmi příjemné jemné harmonické víno, téměř dospělé, ale ještě má svěží ovocitost v dobrém souladu s ostatními tóny, může být ještě o kousek lepší za rok či dva. Víno potřebovalo chvilku ve sklence na otevření, pak bylo příjemně šťavnaté mírně do broskví a pomerančů.

11. Aurelius, VzH 2006, Znovín Znojmo – 86 b., 4 hlasy, druhé místo.
https://mojelahve.cz/vino/aurelius-2006 ... ile-11131
Zralé, příjemné víno, měl jsem podruhé a mnohem lepší. Tóny pomela a tropického ovoce, svěžest dosud zůstala ale je krásně doplněna lahvovou zralostí.

12. Aurelius, VzB 2005 ZD Sedlec, Sedlec - Stolová hora – 86 b., 0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/aurelius-2005 ... _fid=3293
Dojmem velmi zralé víno, med, lípa a hrozinky, sytě čajová barva, chuť nepatrně tenčí, mírně vystupuje alkohol, který vytváří až chemický nádech. Jinak super víno, byť na hraně zralosti.

13. Müller-Thurgau, PS 2016, Lahofer – 84 b., 0 hlasů.
https://mojelahve.cz/vino/muller-thurga ... _fid=a124
Víno velmi světlé barvy a hravě svěžího cukříku, těžko říci více. Připomíná lehké hypermarketové lieblich ryzlinky (údajně) z Mosely, ale zase v této poloze není vůbec špatné.

Celkově vydařená degustace, kde nejsme zcela nadšen z vítěze, přestože získal hlasy od 80 % zúčastněných, neb se jedná o víno s velkým potenciálem, což by ale u VzB 2017 měla být samozřejmost, a jinak spíš jednoduché, přímočaré víno, kterému chybí, snad jen zatím, osobnost. Zajímavé byly dva minisouboje v závěru Kernery z roku 2012 a pak staří Aureliové. Pozdní sběr od Mikrosu byl zřejmě v ideální kondici právě na vrcholu, hroznový výběr od Znovínu díky vyššímu přívlastku potřeboval více času k otevření a bude asi lepší za rok až dva. Ale obě vína předvedla perfektní výkon (mmch. ten Mikrosvín je víno pořízené na mé první řízení degustaci…). Naopak velkým překvapením je vítězství Znovínu 2006 nad Sedlece 2005 – jde o dvě nejúspěšnější vinařství MDK, ale v dané kategorii bych skrze oba parametry favorizoval Sedlec, a ono ne. Znovín se vytáhl, Sedleci ublížil mírně vystupující alkohol a asi určitá schématičnost (čitelnost) vína – vypadal přesně tak, jak by člověk čekal u tohoto věku a přívlastku.A sladký MT nakonec nebyl až taková katastrofa, jak jsem čekal, vlastně docela fajn víno, jehož největší vada je, že jen o malinko (1-2 body) slabší verzi člověk sežene v Lidlu za cca třetinu korunek.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 29091
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 17. 10. 2018, 18:27

Wild West píše:
28. 11. 2014, 12:56
A nebo alespoň kompromis z Bordeaux; každé "chateau" mívá levnější "betaverzi" vína, které jde pít rovnou a až tak dlouho nevydrží (jen trapných patnáct let a tak).

Nebo Josef Valihrach, mimochodem; objev někde ten nepravděpodobný ročník 1983 jeho rulandského, co stále ještě prodává za mírný peníz, a po vypití přemýšlej znova.
Hehe, hledání odkazu na Karlíkovu degustaci pro předchozí púříspěvek mne přivedlo k dávnějšímu textu...za ty necelé 4 roky jsem ochutnal betaverzi bordeaux (pravda, top výrobce, ale mizerný rok), která po 40 letech byla perfektní...

A od Valihracha z roku 1993 jsme měl Cabernet Sauvignon a taky nebyl špatný....:) Nicméně ten vyzrával z mocnýhc taninů a kyselinky...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 17114
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus » 17. 10. 2018, 19:24

Jasně.
Druhé víno může samozřejmě vydržet víc, zvláš´t, když je to "dvojka" Latouru, třeba. Rare wine prodává Les Forts de Latour z roku 1966 a nejspíš ví, co dělá.

Dnes vím, že vpodstatě není snadné říci o nějakém víně že "zaručeně nevydrží", protože už mi lecjaké teoreticky slabší víno vypálilo rybník. Aktuálně druhé nejstarší vypité burgundské - 1953 - je Santenay AOC, což je papírově totálně obyčejná okrajovka asi tak za 15 euro nebo tak nějak. No, a vydrželo.
Uvidíš ostatně sám v tom listopadu - tam je zase hromada specifických rekordů.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 29091
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun » 20. 10. 2018, 11:15

Od té doby vím, že někde v paralelním vesmíru jsou zřejmě regály plné ročníků 1945, které lze vzájemně bez problémů porovnávat.
Tak jsme byl poučen, že od tohoto ročníku jsou vína pravidelně ukládána ve státních archivech, takže jich ne plné regály, ale desítky různých uloženy skutečně jsou... u nás třeba v Příměticích a v Jaroslavicích. Prostý smrtelník se tma skoro nedostane, ale když už, tak může obdivovat ty lahve právě jen pohledem...

Malá páteční degustace

1. Sankt Clements - 81 b. (průměr poroty 80,125 b.)
Víno překvapilo, za 100 Kč, resp. dokonce za 95 Kč v eshopu, se jednalo o fajnové, lehčí pití.

2. Tramín červený Kvevri, mzv 2017, Vican - 82 b. (průměr poroty 79,375 b.)
Na Králi vín dostalo toto víno dokonce 90 b., to je naprostá minela, je zajímavé, velmi zajímavé, má nějaký potenciál, ale zase žádný zázrak to není.

3. Ryzlink rýnský, mzv 2013, Koráb - 84 b. (průměr poroty 77,625 b.)
Víno nejednoduché, vinař je autentista, ale víno působí vcelku normálnějším alsaským dojmem, rozhndě učesanějším, než třeba Kočařík, znatelně méně mistrným než Osička.

4. Fake wine (vydáváno za Botanickou zahradu, RR čzv 2017) - 83 b. (průměr poroty 82,25 b.)
- ne zcela záměrná zkouška pozornosti poroty, v lahvi z Botanické bylo obyčejné stolní víno...
- mladé víno vlemi světlé barvy, na ryzlink téměř bez kyselinky, zakulacené, příjemně pitelné, byť slabší.
- že jde o podstavu nikdo bezpečně neurčil - už proto, že Vinici sv. Kláry má málokdo napitou...
- kdybych měl vybrat z prvních šesti vín, které se mi nejvíce nezdá, tak bych ale vybral, věřím, právě tohle, bylo nejméně odrůdové, i když rytzlin umí překvapit...

5. Tramín červený, VzH 2015, Vin. Bauman - 84 b. (průměr poroty 83,125 b.)
- typický, slušný představitel cukříkových řízených tramínů. Pitelnější, ale méně zajímavý než Vican...

6. Rulandské šedé, VzH 2013, ZD Sedlec - 84 b. (porota 81,625 b.)
- vín jsem měl před třemi lety a myslel jsem, že je docela slabé, nezajímavé, ale teď se krásně rozvinulo a ač samotné vinařství dopporučuje archivaci do tří let, tak mi přijde, že ještě trochu poroste...poslendí lahvi dám ještě 2 roky, asi...

7. Pálava, VzH 2017, Vin. Matula - 80 b., (porota cca 82 b. - již nevydržela kompletní)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Odpovědět

Zpět na „Kultura“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Bing [Bot], Majestic-12 [Bot] a 3 hosti