Víno

[Vallun]

2010 - přijde mi,že to je naopak velmi uzavřený ročník, mladé víno nci moc, ale s vyzráváním vypadá stále lépe...

2014 - něco se sehnat dá, bylo toho méně, to ano...

2015 - já to tipuji na houpák - na začátku skvělý - viz moje zkušenosti se Štěpánkem či Konečným, pak se ale nic neděje a víno vlastně jen stárne, ale pak zase začne zrát do krásy...

[Vallun]

Chtěl jsem udělat tabulku, ale zodpovědně jsme došel k názoru, že na to nemám dost poznatků:/

Tak jen doplním pohled Roberta Parkera, na rakouské veltlíny a rieslingy, Morava si dosud kolonku u něj nevylsoužila:/

1999 - 95 b. R - ready to drink - souhlas, viz mnou nedávno hodnocená obyč láhev z Valtic
u nsá jetřeba taky mít na zřeteli, že v roce 1999 většina současných vinařství neexistovala nebo teprve začínala, vinařská mapa zkrátka vypadala dost jinak, ale pokud boyčejné víno z Valtic (Rulandksé bílé) dalo 18 let a bylo stále v kondici, tak je to velký úspěch.
2000 - 85 b. C - pozor, možná příliš staré - Vlašák ze Železné nebyl příliš starý, ale slabší, než jeho bráška 2002 byl...
2001 - 88 b. I - Irregular, even among the best wine - nepravidelná, nepředvídatelný i u nejlepších vín - nemohu soudit, nepil jsem, nebo si nevybavím
2002 - 89 b. T - tanic, stil youthfull - stále ještě mladé - ročník držák, to ano, vybavuji si ale, že bezprostředně úpldně dobře hodnocen nebyl
2003 - 89 b. I
2004 - 88 b. I - mám minimálně zkušenosti, ale podle ncih to zatím vše platí i pro maravská bíla:)
2005 - 87 b. I - ajaj, tady je nějaká mílka, myslím,že se mistr Parker mýlí, docela fest - i v Rakousku o tomto ročníku mluví jako o ročníku století, i když samozřejmě, Veltlíny se v takto mocném roce otvírají pomaleji, pokud tedy vůbec mají stejné požadavky na ročník jako ostatní vína
2006 - 91 b. I - 91 bodů ale iregular mi přijde zvláštní hodnocení a 2006 určitě nebyl v žádné kategorii lepší než 2005...
2007 - 90 b. R - dvasedmička je pro mne prototypem nepravidelného, zvláštního ročníku, i když s body souhlasím, ta vína mají svůj potenciál
2008 - 88 b. R - zatím nemám co dodat, ale ani tento ročník nebyl v žádném případě lepší než 2005
2009 - 89 b. I - uff, další ostrý nesouhlas, tenhle ročník patří do top kategorie spolu s 1999 a 2005
2010 - 88 b. I -
2011 - 89 b. E - Early maturing and accesible - čerstve dozrávající a přístupné - budiž
2012 - 89 b. T - považovat 2012 a 2011 za rovnocenné mi subjektivně nepřijde úplně příčitné, pro mne 2011 sahá po postavení legendárních vín...
2013 - 93 b. T - velmi mocné hodnocení, dosti nesmylsné z mého pohledu, je to solidní ročník, který dobře dozrává, ale 983? chacha
2014 - 78 b. E - uff, hodně mizerné, spíš nesouhlas...
2015 - 95 b. E - za mne ano, ale jako...je na takto úžasné hodnocení podle mne dost brzy...:/

Takže směle do toho, parkeristické body podle Valluna, vycházejíce z toho že 1999 je 95 B.

1999 - 95 b.; 2005 - 96 b.; 2011 - 92 b.
2000 - 88 b.; 2006 - 85 b.; 2012 - 87 b.
2001 - 86 b.; 2007 - 88 b.; 2013 - 84 b.
2002 - 89 b.; 2008 - 86 b.; 2014 - 82 b.
2003 - 87 b.; 2009 - 95 b.; 2015 - 94 b.
2004 - 86 b.; 2010 - 89 b.; 2016 - 88 b.

- kurzívami jsme si ještě méně jist, než ostaními hodnotami:)

NE: Gevrey Chambertin, Morey Saint Denis, Chambolle Musigny, Vosne Romanée, Nuit St. George, Pommard,
ANO: Aloxe Corton, Beaune, Volnay, Mersault, Voiugeot, Puligny Montrachet a Chassagne Montrachet
- alespoň myslím - nějak zvlášť je nesbírám

aktualizace:
NE: Morey Saint Denis, Chambolle Musigny, Vosne Romanée, Nuit St. George,
ANO: Gevrey Chambertin, Aloxe Corton, Beaune, Volnay, Pommard, Mersault, Puligny Montrachet a Chassagne Montrachet, Vougeot
- alespoň myslím - vůbec, ale vůbec je nesbírám

Po delším dumání a další zkšuensotech si tu pro srovnání odložím aktuální pohled na otázku alsasizace tuzemského vinařství:

červené odrůdy: Pinot, bez debat, Frankovka - po zralé úvaze a zážitku se Sedleckou 2013 dávám vale Zweigeltriebe a volím Frankovku, ta navíc i v oblasti klasického červneého doplní nabídku Pinotů pro ty, co chtějí trochu toho násilí.

bílé odrůdy: Ryzlink Rýnský, Pálava, Tramín, Ryzlink Vlašský - rozmýšlím nad tím, dza poslední místo věnvoat Hibernalu nebo vybrat nějakého zástupce z bilých pinotů - nabízela by se Chardonnay - protože je to disciplína, v níž soutěží celý svět, ale museli bychom se smířit s tím, že budeme ještě dlouho dostávat silně přes zadek. A dsot možná napořád, protože terroir... ale jo, asi bych do toho šel...

EDIT: Tokaji szamorodi z Lidlu za 99,90 je velké dobro, to, že má celokorek svědčí o lecčems:)

EDIT2: Ještě jsme se zamyslel nad těmi 10 top tratěmi v Evropě, jak jsme nad tím dumali ohledně Šobesu a vidím to ještě drsněji, než dříve:

Chambertin, Clos de Tart, Grand Échezeaux, La Tache, Richebourgh, Romane Conti, Romane Saint Vivant, Montrachet, Meursault Les Genevriers, Hermitage la Chapelle...

[Argonantus]

Když mrkneš u toho Parkera na Burgundsko, třeba Cote de Nuits red, tak vidíš, že to jde hodně jinak, než to Rakousko; a u Čech se mi spíš zdá, že opisujeme ty Burgundské ročníky, než ty Rakouské.

Stran chybějících burgundských apelací - zapiš si Chambolle Musigny!!

Jinak stran tratí - asi to fakt nemá cenu řešit mimo konkrétní odrůdu. Ty nejlepší pinotí tratě dle Lipového jsem někde už psal, lze vést akademickou debatu, je-li třetí Richebourg nebo Saint Vivant, ale je to asi dost jedno.
Debata, zda je lepší Merlot z Pomerolu nebo Ryzlink ze Slunečních hodin je asi dost marná.

Jinak napjatě čekám na výsledky Chambertnové akce. Favorizovaně vypadá ten Jadot, skrz ročník. A možná i Clos de Béze.

Petr má velezajímavé pojednání o ryzlincích - všechny mne zajímají, na sklepní experimenty. Vlastně je to znovuzrozený Reisten, a to bývala v ryzlincích velká sláva.

[Faskal]

Když se vám posledně líbily stromečky, tak vyšel nový.


(Nejspíš to nejde přečíst, tak kuk sem)
Zeleně je vinná réva na víno, modře je réva vinná na jídlo, červeně je divoká réva. Připomínám, že tento typ grafu neznázorňuje, co je čí předek, ale jak jsou si navzájem příbuzní.

Proč to sem ale dávám...
Tradiční argumenty tvrdí, že k domestikaci vína došlo cca 8000 let před současností. V tomto článku tvrdí, že našli v genomu vinné révy doklad o dřívější domestikaci. Tvrdí, že zhruba od 8000 let před současností máme relativně intenzivní proces domestikace vína, je ale možné vystopovat dřívější, málo intenzivní domestikaci/kultivaci z doby z 22 000 let před současností, kdy se oddělila réva vinná od divoké révy. Je to datované nepřímo a molekulární hodiny nejsou pro víno kvalitně kalibrované, ale prý je to fakt strašně, strašně dávno.*

Jeden z dokladů je, že v minulé době ledové došlo k vymlácení vinné révy, ale když doba ledová opadla, tak se divoká réva vzpamatovala, domestikované kmeny ale ne, protože už tehdy byly pod tlakem od lidí. Je to mimochodem jeden z dokladů, že lidi dramaticky ovlivňovali ekosystém rostlin ještě před tím, než došlo k zemědělské revoluci.

Další doklad je změna velikosti populace, která se mezi sebou křížila, což je možno dopočítat z distribuce mutací. Hezky si ve článku zavědcovali, jen co je pravda.

Také se mohou vyjádřit k procesu domestikace, není pozorovaný silný "efekt hrdla lahve", což by značilo v zásadě "jednorázovou" domestikaci, doklady jsou naopak pro to, že to byl velmi dlouhý a pozvolný proces. Autoři komentují, že toto je běžný jev u trvalek a že vlastně nic jiného nečekali. Každopádně, kmeny domestikované vinné révy mají v průměru o 5 % víc poškozujících mutací než divoká, nešlechtěná réva. To nevadí, protože tyto mutace jsou typicky recesivní, vysvětluje to nicméně - tvrdí autoři - proč je problém křížit blízce příbuzné kmeny vinné révy.

Zhou Y, Massonnet M, Sanjak JS, Cantu D, Gaut BS. Evolutionary genomics of grape (Vitis vinifera ssp. vinifera) domestication. PNAS doi:10.1073/pnas.1709257114.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5676911/

*Archeologie pokročila a z té doby jsou známé první pokusy o zemědělství, takže to číslo nemusí být mimo:
https://www.theguardian.com/science/201 ... griculture

[Vallun]

Čech se mi spíš zdá, že opisujeme ty Burgundské ročníky, než ty Rakouské.

Jako jo, ale když se podívat, co hodnotí, tak není racionální důvod, aby Znojemsko blyo byť o čárku jinak...a v červených to neporovnám ani omylem...

Stran chybějících burgundských apelací - zapiš si Chambolle Musigny!!

Pokud mám vybrat 10 nejlepších aprcel v Evropě, tak se prostě nevejde...:/ Smyslem toho cvičení je demonstrovat nesmysl takových žeříčků, ale i to, že naprsto není prostor pro te se v takovém případě zabývat nějakou Riojou či Toskánskem...

Tím velezajímavým pojednáním myslíš co? reportáž z Rieslingů z 12. 10. ? Nebo nevím, ten jeho web je zajímavý, ale přehlendostí zrovna neoplývá...

Faskal:
22 000 let je jako fakt hodně, i přes neustále se zpřesňující metody a poznatky bych byl opatrný...

Každopádně, kmeny domestikované vinné révy mají v průměru o 5 % víc poškozujících mutací než divoká, nešlechtěná réva. To nevadí, protože tyto mutace jsou typicky recesivní, vysvětluje to nicméně - tvrdí autoři - proč je problém křížit blízce příbuzné kmeny vinné révy.

Mohl bys tohle prosím trochu rozvést, třeba bych se chytil a pochopil to...

[Faskal]

... je to hodně, ale ten článek úplně na konci dokládá na vykopávkách, že základy zemědělství jsou doložitelné z doby 23 000 let před současností, takže ta molekulárně-biologická data v realitě odraz můžou mít.

Ty mutace jsou "potenciálně poškozující", existuje třídy mutací, u kterých s velmi velkou pravděpodobností dokážeš prohlásit, že rozbijí gen (posunové mutace, vznik STOP kodonů, ...) a i když můžou existovat výjimky, skoro vždycky jsou škodlivé - pokud se objeví ve dvou kopiích.
Lidé i réva jsou tzv. diploidní, mají dvojitou sadu genů, jednu od otce, jednu od matky. Většinou nevadí, pokud je poškozena jedna kopie, ale vadí, když jsou poškozeny obě. U člověka se předpokládá, že takových poškození jsou řádově stovky u každého jedince. Protože jsou jednotlivě relativně vzácné, nedělají problémy, pokud se nekříží příbuzní jedinci - pak je velká šance, že se potkají stejné poškozené geny a jsou z toho v lepším případě debilní děti u bratranců a sestřenic. Takový jedinec se třeba narodí, ale má sníženou životaschopnost; nic, co bys chtěl na vinici.

Autoři píší "We do not know the dominance of variants in grapes, but we predict that most heterozygous, putatively deleterious mutations are recessive and hence do not contribute to increased load or to a cost associated with domestication. These same mutations, however, do provide a genomic explanation of a well-known feature of grape breeding: severe inbreeding depression "
To znamená, že révě jako takové v principu nevadí, ale dělají problémy při křížení a omezují kombinace, které je mezi sebou možno křížit. Jako doklad citují Kole C. Genetics, Genomics, and Breeding of Grapes. Science Publishers; Enfield, NH: 2011. pp. 160–185.
To je knížka a nejspíš je to tím pádem zavedený fakt, ale to mi spíš řeknete vy, vinaři, duševně zpracovat knihu je těžší než článek.

...

Next generation sequencing je úžasná věc a radikálně mění biologii tím, že umožňuje hrubou silou analyzovat genom ledasčeho. Pořád je to teda relativně drahé, nedávno jsem četl, že už přečetli jaderný genom 1000+ jednotlivých pralidí, a o studium těchhle potvor je velký zájem. V této studii takhle použili na ty složitější analýzy jenom nějakých hloupých 14 jedinců révy, na víc zatím zjevně nejsou prachy. Málo pijete víno! Šup, šup!

[Vallun]

Jinými slovy, lze říct, že domestiukace révy začala hodně z počátku zemědlství, ať už to bylo dříve nebo později:)

jinak díky už se chytám, trochu...

To znamená, že révě jako takové v principu nevadí, ale dělají problémy při křížení a omezují kombinace, které je mezi sebou možno křížit, ale to mi spíš řeknete vy, vinaři, (zkráceno)

Já Ti to neřeknu, že jsou kombinac eomezneé vím, ale tímt o hasne...

Ad graf - zase je to divočina - Tramín a Pinot noir bližší příbuzní než Pinot noir a Chardonnay? To spíš ne...

[Faskal]

Ano, víno se domestikuje od začátku zemědělství a pomáhá posunovat začátek zemědělství hlouběji.

Chardonnay je hybrid pinotu a Gouais blanc, to se ví, a dává smysl, že jsou poblíž, ale protože jsou to hybridy, tak to s tím hodně zamíchá. Pokud je Gouais blanc daleko od Pinotu (což je), a výrazně dál než Tramín (to nedokážu posoudit), tak se ti v tomto vynesení shluknou tak, jak jsou. Graf je vypracovaný lepší metodikou než ten poslední, co jsem posílal, ale má málo bodů, tak je náchylný na takovéto složitosti ve vztazích.
Gamay je potomek Gouais blanc a něčeho (viděl jsem článek, paměť neslouží), takže jsou to s Chardonay bratři a dává smysl, že se shlukují.

Každopádně, jestli se ale nepletu, tak to není poprvé, co tramín nesedí tak, jak by člověk čekal, ale tady je to spíš problém toho, jestli jsou si příbuznější sourozenci nebo rodič a potomek, což bývá těžké rozhodnout.

[Vallun]

hybridem se rozumí jakýkoliv kříženec?

Chardonnay je hybrid pinotu a Gouais blanc

ano, ale úplně stejně jako ostatní pinoty...všechny čtyři hlavní pinoty (Pinot noir, blanc, gris a Chardonnay) jsou pupenovou mutací společného předka. A Tramín k té rodině fakt moc nepatří, respektive najdeš pokusy o křížení, ale to je až otázka současnosti...a vlastně si nevzpomínám, že by existovalo moc úspěšných kříženců pinotů Což by docela sedělo k myšlence "To nevadí, protože tyto mutace jsou typicky recesivní, vysvětluje to nicméně - tvrdí autoři - proč je problém křížit blízce příbuzné kmeny vinné révy.".

Gamay je součástí pinotové širší rodiny, ale zase by měla být cca stejně daleko od všech 4 a zajímavé by bylo jejís rovnání s vedlejšími pinoty (menuier)...

Tramín a pinoty nejsou příbuzní nejspíš vůbec, respektive ne v dohlédnutelné minulosti...

Také se mohou vyjádřit k procesu domestikace, není pozorovaný silný "efekt hrdla lahve", což by značilo v zásadě "jednorázovou" domestikaci, doklady jsou naopak pro to, že to byl velmi dlouhý a pozvolný proces.

a mají nějaké poznatky ohledně místa domestikace a jeho velikosti?

[Faskal]

Ano, jakákoli forma křížence. Genetického, kytky to dělají stejně jako včelky a motýli, neřadí se do toho ale třeba chiméry jako mnou dříve zmiňovaný Pinot Meunier.

Všechny pinoty jsou pupenové mutace (kromě* toho špeku nahoře, což je chiméra dvou z nich), ale chardonay ne, to je potomek jednoho z nich a toho divného vína, co už se moc nepěstuje.

A mimochodem, není to poprvé, co genetické studie dokládají blízký vztah (pravděpodobně potomek-rodič) pinotu a tramínu, viz například má minulá rešerše, ve které je hlavní ten graf vztahů:

Pokud nejde přečíst, tak to půjde rozkliknout zde

V nově zmiňované studii se věnovali době před domestikací, aby totiž mohli zkoumat samotný domestikační proces, museli by mít větší a jinak vybraný vzorek, v zásadě citují to, co jsem citoval dříve tady, takže nejspíš Gruzie a okolí. Aby bylo možné vypracovat takovou studii, bude nutné vědět, co za geny sledovat. K tomu mimo jiné prošlapávají cestu v této nové studii, kde analyzují, co se dělo v okolí genu SWEET1, který - jak jde poznat podle názvu - ovlivňuje cukernatost hroznů. Pokud totiž dochází k selekci, neselektuje se jenom konkrétní gen, ale také geny v jeho okolí (odborně řečeno dochází ke genovému draftu) a analýzou tohoto procesu jste schopni zpětně dopočítat charakteristiky selekčního tlaku.

Takže někdo bude muset udělat expedici do Gruzie, aby se prohrabal starými vinicemi a tamními hrázemi s divokým vínem a bobule pak naházet do mašiny. Genom révy není tak velký, tak to ani nemusí být moc drahé nebo složité.

Edit:
*Technicky vzato bude tohle teda taky pupenová mutace, ale jenom v části pletiva

[Vallun]

Všechny pinoty jsou pupenové mutace (kromě toho špeku nahoře, což je chiméra dvou z nich), ale chardonay ne, to je potomek jednoho z nich a toho divného vína, co už se moc nepěstuje.

Chardonnay je pinot, rozdíl mezi ní a ostatními je příliš malý na to, aby si byli příbuzní jinak, než ostatní pinoty mezi sebou...

Na ten odkazovaný borázek si vpzomínám, vzhledem k tomu, že popírá protokolárně doložený půvbod Muller Thurgau, tak ho bez kvanta doplňujících informací nelze brát plně vážně... Navíc podle toho grafu je potomkem Tramínu všechno;)

[Faskal]

Chardonay není pinot, ale poloviční pinot a Gamay je taky poloviční pinot. To znamená, že jsou bratři (genetická vzdálenost 2) a musí být spolu.

Pinot a tramín jsou rodič a potomek (genetická vzdálenost taky 2) a musí být spolu.

Pinot a chardonay jsou rodič a potomek (genetická vzdálenost taky 2) a musí být spolu.

Přitom tento způsob binárního vynesení nezvládne přesně popsat takovéhle prokřížené vztahy a musí rozhodnout, kterou z těch ekvivalentních možností vybere. Správně by u každého dělení měla být čísla důvěryhodnosti, tady je to vyjádřeno jenom graficky - ty "stopky" u dělících čar jsou krátké, to znamená, že rozdělení v rámci této čtveřice je s relativně velkou chybou.

Proto jsem tak rád viděl ten graf, co jsem znovu kopíroval minule, kde je vidět složitá síť vztahů. Alternativa je vizualizovat to jako matrici o více rozměrech, ale to se špatně vizualizuje. Pro představu, jak to může vypadat, tady je vztah mezi citrusy, které mají tři předky a různé citrusy jsou různé kombinace mezi nimi. Má to zjednodušenou vizualizaci. Protože je to off-topic, tak jenom odkaz pro zájemce.
Pro víno to takhle jednoduše zobrazit nebude, protože se to zjevně křížilo všechno se vším.

Ten graf nic nepopírá, je velmi konzervativní. Důvody chybějící čáry můžou být dva. Rodiče Mülleru jsou známí, ale nejsou tam ukázaní, protože autoři použili konzervativní statistické vyhodnocení a tohle nepřelezlo přes nastavenou hladinu nejistoty. Nebo vyfiltrovali z výsledku data, na kterých systém učili. Bude to někde v metodice nebo suplementu, ale nevidím důvod, proč bych to měl hledat.

Pokud jde o tramín, tak výsledkem článku je, že Tramín je skutečně rodič skoro všeho.

Edit (vskutečnosti ne)
Jo, a dík za rozcestník v prvním příspěvku, fakt to bodlo.

[Vallun]

Chardonnay je stejně pinot jako Pinot blanc noir nebo gris, Heunisch má v předcích snad vešekré víno v nadalpské oblasti, protože je to základ jeho hospodářského využití.

Rodiče Mülleru jsou známí, ale nejsou tam ukázaní, protože autoři použili konzervativní statistické vyhodnocení a tohle nepřelezlo přes nastavenou hladinu nejistoty.

Pokud mám něco bezpečně, protokolárně a ověřeně zjištěno a výsledek konkrétního testu mi to nepotvrdí s dostatečnou, je to chyba terstu, ne reality...

[Faskal]

Chardonay není pinot, protože je to hybrid pinotu a Gouais blanc. Pinot není hybrid s Gouais blanc. Nevím, co dalšího k tomu říct.

...
Další článek od minulé rešerše.

Věda! Věda jde vpřed! Já pořád říkám, že vyvinutí technik sekvenace nové generace (cca 2008) změnilo v biologii úplně všechno, ale poslední dobou se s tím fakt roztrhl pytel.
Ne, škrtněte to, oni dělají mikrosatelity. Jak v pravěku.

Ale stejně.

Takže zjevně už jsou prachy i na to, aby se někdo ve větším pustil do divokých lián, akorát musí růst někde v civilizaci, tento článek zpracovává okolí Dunaje v Rakousku. (To mi připomíná, když jsem byl začátkem podzimu v Lednickém areálu na dovolené, nafotil jsem si i nějaké - pravděpodobně - divoké víno, ale už bylo uschlé, tak jsem to nemohl potvrdit tím, že bych se podíval na stavbu, tak někdy příště.)
Článek je volně dostupný: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5632635/

92 % divokého vína v národním parku Donau‐Auen National Park je pravé divoké víno, 8 % je nějaký typ hybrida nebo zplanělé víno, a ty se typicky nachází v místech kontaktu s civilizací.
To mimo jiné značí, že ty hybridizace nejsou nijaká velká vzácnost, a i když jsou hybridi často neplodní, vzniká jich poměrně hodně a je tedy relativně velká pravděpodobnost, že se něco může přikřížit i k už domestikovaným kmenům. Zároveň ale divoké víno je většinou opravdu divoké víno, nejsou to jedinci, co jen utekli z vinic.
Ty krávo, ta metodika je fakt jak z pravěku. WTF a nefunguje jim PCR, co máme za rok? To je jak článek od nás z fakulty.
Heh, oni dělali statistiku, po jakých stromech divoké víno leze. Odpověď je po tom, co roste nejblíž

Zajímavé je, že spousta hybridů s divokým vínem pochází z utečených... rootstocks*. Určitě víte, jak se česky říká tomu vínu, na které naroubujete to víno, co má plodit.
Našli třeba hybrida s Vitis riparia, americkým vínem, co se používá k tomu, že se na něj roubuje naše víno. To jsou věci.
Taky našli hybrid mezi divokým vínem a Grüner Weltiner, což bude Veltlín zelený, jiný případ je hybrid s Blaufrankisch, tedy modrá frankovka.
Též našli v přírodě křížence kultivaru a rootstocku: "it has Cinsaut as a mother, and an unknown rootstock pollen. No. 89 and No. 97 (a clone of 89) were crossings including Baco Noir and Riparia Gloire. These two plants were also situated at the edge of the DANP."
Pak tři křížence mezi révami z Ameriky.

Otázka na vás, já to nevím: Jaké procento pravokořenných vín vlastně máme?

Autoři bijí na poplach, že se ztrácí populace divokého vína, především kvůli ztrátě biotopů (vyhovují jim pravidelné záplavy), a také se bojí "genetické eroze", protože se sem šíří "šmejd z Ameriky".
Divné že, je to zkoumal tým Švýcarů a jednoho Francouze.

*podnož, už jsem si to našel

[Vallun]

Chardonay není pinot, protože je to hybrid pinotu a Gouais blanc. Pinot není hybrid s Gouais blanc. Nevím, co dalšího k tomu říct.

Těžko něco, protože to co tvrdíš není pravda. Pokud to říkají nějaké genetické tentononc, tak to ukazuje, že je to celé akorát složitější a musíme bádat dál...

Heh, oni dělali statistiku, po jakých stromech divoké víno leze. Odpověď je po tom, co roste nejblíž

Autoři bijí na poplach, že se ztrácí populace divokého vína, především kvůli ztrátě biotopů (vyhovují jim pravidelné záplavy),

Souhlas, obětujeme Vídeň a Budapešť aby bylo divokému vínu lépe...
Ne, ale vážně, ta kulturalizace přírody mne už taky štve...chránit, chránit, chránit...

Pokud tam zdůrazňoval ekologické apsekty, tak tam Ti šVýcaři dost pasují...