Víno

Literatura, film, hudba, divadlo, opereta a jiné výdobytky civilizace.

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32275
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Vše nejlepší k svátku...

Škrobák má několik prvenství i u mne - třeba první vinař, kterého jsem poznal osobně...:)

Ale jako Leroy - třeba ta 66ka by se dostala mezi legendární vína - 94 b. je hodně vážné hodnocení...
Znovín je strašně proradný, jak zjistili už časní pinotoví badatelé (ten slavný seriál Pavel Jelen/Jižní svah); bez varování se jejich výtvor rozpadne. Jim byl věnován zlověstný titul „strachotická makedonie“, název této obávané nectnosti.
No, to je jedna odrůda, sice královská a důležitá, ale spousta jiných jejich vín zraje krásně...
oni se ostatně nijak netají tím, že mají plno exemplářů s uměle zastaveným kvašením, aby byly sladší.
což je zcela v pořádku, v Burgundsku se to děje taky a vínu cukr sluší...ostatně mají i přímo sladkou variantu Pinotu a je skvělá!
A biojedinci typu pana Hrabala (jehož vzorem je prý pan Henri Jayer) nebo Osička se mohou jen pohrdlivě usmívat – my vám to říkali.
No, zrovna Osičkův přístup k cukru je jedno z mála jeho negativ... Ano, jeho vína jsou skvělá, ale ne každý to umí tak jako on a těm méně nadaným cukr pomůže leccos zahladit.
Navíc, pokud chce být autentik, tak dělat suchá vína je contradictum in adiecto - víno je autenticky sladké! :)
A myslím, že také není náhoda, že Osička trousí poznámky jako „ono to André je dobré víno, ale na Moravě ho umí vlastně jen dva vinaři. Třeba Mirek Hrabal.“
a tim druhym je on:D No, dost možná má pravdu...případně bych vsadil na Víta Sedláčka, ten se s nimi zná taky...:)
Těch pozoruhodných trpasličích parcel uprostřed je podstatně víc,
Rosťa a jeden další kolega co dělal s RK WSET říkali, že nejlepší je možná Clos de Ducs, ale taky patří Markýzám... Ale nevím, nebyl jsem tam a nemám kapacitu to prozkoumat detailně... a upřímně, je to pro mne zybtečné, to víno ocením, nadhcne mne, rozpoznám kvalitu, ale raději než znovu stejnou lahev bych klidně i slabší, ale jinou, pro pestrost poznání...:) A klidně i z těch drsnějších kousků...nebráním se ničemu, zatím myslím,že prostě jen musí být dost zralá...:)
Ve sporu „skvělý vinař versus skvělá parcela“ u mne zatím vítězí parcela, jednoznačně.
Belcarnen dospěl k obrácenému závěru, jeslti mu dobře rozumím...

Se zbytkem nelze, než souhlasit...:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus »

Morava ještě po roce, 1919

1) Jaroslav Osička, Velké Bílovice. Po loňské zkušenosti a ročním popíjení jeho vín je tohle loňský vítěz. Je to autentista, ale přesně tím způsobem, který představuje rozumný návrat od některých samoúčelných technických vymyšleností k jednoduchému starodávnému způsobu přípravy vína. To, co vlastně pomalu vítězí i v tom Burgundsku a na mnoha jiných místech ve světě. Úplně přesně to visí hned u vchodu do vinařství a stojí tam toto: http://vinarstvivykoukal.cz/wp-content/ ... stu-A2.pdf

Návštěva podstatně rozsáhlejší, než minule, také na nás bylo více času, takže jsme kromě ledničky prozkoumali i obsah zadních sklepních prostor, kde mnohá vína stále ještě leží na kvasinkách – oblíbená metoda přípravy – nebo se už přesouvají do atypicky velkých akátových sudů, zhruba dvojnásobných proti těm burgundským. Nebo jdou do láhve rovnou, u jednodušších modelů. V každém případě je jejich příprava mnohem delší a složitější, než je běžné.
Vinařství operuje asi na 3 hektarech a vyrábí jen 12 000 lahví, což je vpodstatě burgundská úroda. Lahve jsou atypicky drahé (300 Kč a více), ale zdaleka ne nějak šíleně a zatím si nevzpomínám na žádnou, která by za to bezpečně nestála. Ostatně, podobný názor na to mají v tomhle https://www.forbes.cz/ceske-vino-a-mich ... ich-sveta/ článku, což je v jistém smyslu asi úplně největší úspěch, jakého naši vinaři zatím dosáhli. A Osička tam je. Hodně pochybuji, že v těch restauracích dostanete tu samou láhev za tři stovky korun.

Mistr Osička pěstuje odrůdy veltlín, pinot gris, chardonnay, pinot noir, müller thurgau, tramín, neuburg, zweigeltrebe. Osm odrůd, pokud jsem počítal dobře, za mne je to až dost. Za nás se pozornost okamžitě soustředila na:

Pinot gris, který udělal veliký dojem ve verzi sudové i vesele oranžové, a který je jedním z hlavních taháků vinařství,
Tramín, který se stal postupně hlavní hvězdou nejen vinařství, ale celé loňské výpravy a zařadil se až mezi legendární vína, s aktuální známkou kolem 88,
Chardonnay, které jsme minule nedostali, a o kterém jiní badatelé píší celé romány https://www.jizni-svah.cz/2017/01/famoz ... tiham.html . Samozřejmě, zvláště ta verze reserva 2013, nejdražší víno podniku (520 Kč), ale po zařazení do světového kontextu zjistíte, že je vlastně možná nejlevnější, když znáte jeho odpovídající světové (=burgundské, americké, australské) protějšky. Ostatně, Jaroslav Springer je zná dobře a jeho konkurenční výtvor stojí 1300 kč, jen tak na okraj. A je to zatraceně vážný argument pro to, proč se touto odrůdou, narozdíl od prvního dojmu Johna Salviho, přece jen zabývat. Na první letmý dojem – bomba. Podrobnosti později, až bude nad nějakou lahví víc času.

Ve světle toho je pinot noir zatím jen chudý příbuzný, neb jsou keře jen asi tři roky staré, a vinař, který to přesně tuší, je zatím nepouští samostatně do světa, jenom ve dvoudruhové směsi s pinotem gris. Tohle je vůbec důvod, proč tu zatím vzniká tolik vícedruhových směsí; dlouhodobě to zřejmě není politika firmy a všechno míří k maximálně vypiplaným jednodruhovým skvostům.
Ostatními odrůdami jsme se zabývali jen velmi zběžně.


2) Milan Nestarec, taktéž Velké Bílovice, taktéž autentista, taktéž velká sláva a Michelin.
Tady se s námi nemazali, ochutnávky neděláme, račte si připravit objednávku, kupte, zaplaťte, zmizte. Ani nabídka divných funky vín mne moc nepotěšila. Přesto badatelský duch zvítězil, něco jsme koupili.
Vinařství prošlo divokým vývojem, my jsme znali toto https://www.jizni-svah.cz/2014/05/novin ... tarce.html - docela sympatické, pinot gris velmi utkvěl a shoda s Vallunovým hodnocením.
Pak bylo toto https://vino.tk/10878/naturalni-nestare ... -korunkou/
A dnes ještě dál https://www.wine-searcher.com/find/mila ... blic/1/usa

Po návratu z výpravy byla otevřena láhev If the God exists, I hope he have a good excuse , http://www.decante.cz/nabidka-vin?filter[vinarstvi]=170 vskutečnosti ryzlink. Láhev samotná je děsně hipsterská, to, že je to ryzlink se dočteme až na zadní straně drobným písmem, vpředu není nic, než ten vtip Woodyho Allena, ani ročník, ani jméno vinařství. Trať už vůbec ne. Korunkový závěr jako u piva. U mne minus moc bodů, ještě než jsme začali.

Ale kašleme na obal, víno uvnitř je… strašně svěží, světlé a kyselé. Pokud si Osička dělal legraci z milovníků „slaďounkého vínka,“ za mne zcela právem, tak tohle je zase opačný úlet, „svěží kyselinka“ jako hrom. Ne v té socialisticko depresivní variantě, ale v podobě limonádovité, s důrazem na to limo-. Po delším popíjení se kyselá smršť vyvíjí mírně příznivě, nějak se to ztrácí, rozpadá a kultivuje, vlastně je to hodně pěkný svěží nápoj k jídlu… ale ryzlink moc ne. S oběma zavřenýma očima bych dal 80 bodů.
Víceméně dostanete, co čekáte; vyznavači autentických odvazů budou tleskat, vyznavači dokonalé rovnováhy a klasického stylu si spíš ťukají na čelo. Bývalo to zajímavé vinařství, ale vyvíjí se směrem, který mne nezajímá. Srovnání s Osičkou dokonale nepřípadné; ten je „autentický“ úplně jinak, směrem ke klasice a jednoduchosti. Dopiju a rozdám zbylé lahve Nestarce, a pak konec, causa finita est.

3) Další akce byl vlastně hlavní důvod výpravy.
Akce Po Kobylských uličkách za vínem je prostě vesnická koštovačka, ale vzhledem k velikosti vesnice a pokročilému letopočtu poměrně vyspělá a kolosální. Na počátku všeho se koupí lístky, 600 Kč za maníka, za což dostanete taštičku s letákem, kde je plánek a letmý popis sklepů, a skleničku (docela slušnou, podstatně větší, než obvyklou OIV). Sklepů je totiž působivých 23, a „vypijte co můžete.“ Což vede samozřejmě k velkému množství velmi opilých lidí, návštěvníků bylo asi 1500, fakt něco, co se poněkud vymyká naším obvykle komorním až zcela soukromým akcím. Ale dobrá zpráva je, že vesnice je veliká a ty spousty lidí se docela rozptýlí, takže si nestojíte na hlavě navzájem. A je tu také plno otevřených hospod a stánků s jídlem – často naprosto vynikajícím, zvláštní uznání myslivcům. A ve sklepech jsou většinou hodně ochotní.

Report o všech 23 výrobcích vína bude asi silně neúplný až zběžný, ani ne tak proto, že bychom byli tak moc opilí, ale že výtvory mnohých v hlavě moc neuvízly. Šli jsme na to odshora, ale raději se budu držet letáku:
1) Vinařství Svobodovi
2) Vinařství Rusňákovi
3) --- (asi vypadlo, možná Čačík) – tady jde o to, že pan Čačík, autentista, svéráz a možná nejslavnější vinař ze všech, nedávno zemřel. Takže je už jen víno, které zbylo a dopíjí se. Něco jsme koupili, takže uvidíme. Zdálky to vypadá podobně jako Nestarec.
4) Vinařství Topinkovi
5) Čotek a synové – překvapení. Předseda spolku místních vinařů pěstuje různé pološílené červené odrůdy. Oficiálním vítězem dne se stal díky své velmi bizarní červené směsi Garden Blanche z Carmenere, Cabernetu Sauvignon a Merlotu, což je takové solidní středomořské víno. Já bych tomu uznal 84 bodů, smysl ale moc nechápu. Taky hodně nových experimentálních odrůd, ochutnali jsme cerason.

Zajímavý hodně mladý pinot noir, 2018 z Lácar, kde jsme dumali, zda se vývojem překlopí do něčeho slibného, nebo přepadne do obvyklé zeleniny. Vyřešil to pan Čotek tím, že vytáhl úžasnou láhev téhož z 2015, kde nebylo co řešit, nádherně rozvinutý pinot za 88 bodů s vysloveně burgundskými efekty – kdyby mi někdo tvrdil, že je to atypický Chambertin AOC, asi mu uvěřím. Bohužel jediná a poslední láhev. A nedosti na tom, následovala pro velký úspěch ještě láhev téhož 2005, vysloveně krásné staré víno, čaj a šípky, 85+4, tichý potlesk, jasné vyvrácení teorií o tom, jak to na Moravě nemůže vydržet.

6) Oldřich Mikulica
7) Víno Hrabínek
8) Petr Tomčala
9) Vinařství rodiny Lůbalovy
10) Varmužovi

11) Filiberk – úplně nové vinařství vybočuje z obvyklých metod, například už tím, že nám nabídli dva velmi různé sauvignony podle tratí (jediní, co tratě označují). A oba dobré. Jinak jejich pinot blanc je zřejmě úplný vítěz dne v bílých, tak 86 bodů, skvělé víno, které budeme zřejmě dále s potěšením zkoumat.
12) Lanžhotský Marcel
13) Vajbar Kobylí
14) Vína Herzánovi
15) Vinařství Moit
16) Vinařství Ondřej Brdečko
17) Vinařství Otáhalovi č. 770 – tady paní vyrábí slušnou frankovku, tak za 81 bodů, ale chce za ní 60 Kč, což léta páně 2019 smysl nedává žádný.
18) Rodinné vinařství M&M Rusňák
19) Vinařství Libor Loveček
20) Sklep u Borovičků
21) Vinařství Pečinka

22) Vinařství Bukovský s.r.o. - zde nabízeli Nitru, další tmavou odrůdu, již jsem nepochopil. Naopak tu měli asi úplně maximální Vavřinecké, už nevím ročník, snad 2010, asi 83 bodů. Zde je vědecká pitva někoho jiného, která na mne vypadla z netu http://www.vinicni-altan.cz/ochutnavky/ ... sky-kobyli
23) Vinařství Kuglík

K ostatnímu co na samostanou poznámku nevydalo – nechci příliš adresně kritizovat, protože jsme to projeli opravdu jen letmo a byly docela veliké rozdíly nejen mezi jednotlivými výrobci, ale i mezi jednotlivými víny téhož vinařství. Samozřejmě jsme se drželi „svých“ odrůd, když to šlo, ryzlink, pinot blanc, chardonnay, tramín, pinot noir, aby bylo co s čím srovnávat.
Občas to bylo docela dobré, tak za 82 - typicky bílé nebo šedé pinoty, hodně slušných frankovek.
Jindy velmi neurčité technologické něco, z čehož moc nešlo odrůdu určit a člověk by to čekal tak v hypermarketu (asi 78). To se týkalo hodně ryzlinků, neuburgů a tramínů.
A často ještě hůře, divná prázdná oslazená voda pod 75, takovým vínem se nezabývejte. Jeden pinot blanc, ten mi zvláště utkvěl, ihned jsem ho odléval a tvářil se nenadšeně, na což reagoval majitel slovy „dobrá, nalejte mu ještě sladší.“
Vlastně mi připadala červená vína všeobecně lepší, ač se tu paradoxně moc nepěstují a pokud ano, tak různé pološílené odrůdy. Nápad na VOC Frankovku nevidím už tak nesmyslně.

Docela fenomén bylo plno řečí o“gastronomii“, kde plno výrobců zjevně dodává vína do hospod a podivnosti vysvětlují tím, že to tak jejich zákazníci chtějí (podle mne je to lež jako věž, viz úvodní epizoda s michelinskými restauracemi, které chtějí naopak vína co nejpřírodnější).
Souvisí s tím i „dodělávání“ vína firmami, které je lahvují a dodají tam nějaká ta éčka a podobně, prý, že to tak musí na trhu být (fakt nevím, proč tomu někdo léta páně 2019 věří). Například obsah síry byl všeobecně spíš nadstandardní, občas bohužel patrný i v chuti.

Potom je tu neschopnost si říci za dobré víno opravdovou cenu. Vlastně všichni se urputně drží pod 200 korunami, i když by mnohdy nemuseli. Tohle stojí na křídlech rozvoji vinařství v této vesnici asi nejvíc – nikdo nezbohatne, takže není rozvoj. Nějak mám také dojem, že vinaři prostě nevidí, že některá jejich vína jsou slušná a jiná se vůbec nepovedla. Nebo dělají, že to nevidí. Nabízet zákazníkovi vedle sebe frankovku s 82 body a šílenou sladkou vodu se 72 body za jednotných 120 korun je úlet.

Trvá problém s roztříštěností výroby. Nejméně nabízených vín bylo 8 a 9, což bych považoval za horní hranici rozumného, ale to se týkalo jen dvou sklepů, ostatní šli přes 10, až po 18. To všechno při typické rozloze pár hektarů dává každému vínu jen pár set lahví, čímž je po nějaké „gastronomii“ obvykle veta. Netřeba dodávat, že plno těch odrůd na Moravě moc smyslu nedává.

No a trvá mánie všechno okamžitě prodat, často víceméně rozdělané, nestabilní, rozlítané, a odnášejí to hlavně serióznější vína jako chardonnay nebo pinot noir, na která narazíte ve slušném stavu spíš jen náhodou. S tím souvisí pověra, že moravské víno stejně nevydrží déle než pět let. Burgundská logika, že neprodám letos, prodám tedy později a dráž, sem nedorazila.

Tohle všechno jsme ale dopředu očekávali a potěšilo nás, že se už i tady nacházejí slibné výjimky, kde to občas někdo zkouší dělat jinak, koncentruje vinaření na pár hlavních highlightů, které jsou schopné přinášet opravdový zisk na každé lahvi. Leccos by vyřešila kooperace vinařů, kde by si dokázali sortiment vzájemně doplňovat.

4) Druhý den Znojmo, kde spousta pěkných památek, s vínem souvisejících často jen volně, a k tomu hospoda firmy Lahofer, doporučená TripAdvisorem. Interiér hospody velmi nepřesvědčivý, jídlo naopak výborné. Pohled do vinného lístku vzbuzuje silné rozpaky, nafocená vína s minimem informací (kdežpak nějaké tratě). Nicméně nakonec jsou rozdělené decky vína všeobecně dost dobré, všechny nad 80 bodů, můj ryzlink dokonce velmi zdařilý, 84, zlatá barva, výrazná odrůdová chuť, kdyby z toho na konci malinko nelezl cukr, jsem v pokušení dát i víc. Rozhodně jsme takový ryzlink předchozího dne nepotkali vůbec.

5) Klášter Louka, který vlastní Znovín, velmi atraktivní firemní prodejna. Velké nadšení těch, kdo tuhle firmu ještě neznali; my ji postupně v posledních letech spíše opouštíme. Nicméně nabízená vína přejela snažení většiny malých vinařů nelítostně jako parní válec – zejména ryzlinky (akátová Robinia, VOC ryzlink) oba kolem těch 84, sauvignony, pinot blanc, všechno moc pěkné. Podezřele na mne působil jen pinot noir, výběr z bobulí 2017 – stále je zlověstně nasládlý a těžký, a věřím, že se rozpadne stejně trapně jako jeho předchůdci.

6) Šobes, návštěva místa. Možná úplný vrchol výpravy. Není to nejlepší trať v Evropě, jak sebevedomě tvrdí firemní letáky, je to ale vinice velice krásná, impresivní a určitě výtečná v měřítku úměrně středoevrospkém. Hned na místě jsme ochutnali místní ryzlink 2015, a o vítězi v této disciplíně není pochyb, tentokrát to vyšlo, neudělali to sladké, s pomocí ročníku a všech svatých lze dát 88 a prohlásit to také za hvězdu.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32275
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

uff, díky za velkopost

Charta autentistů - s většinou věcí zcela souhlasím, ale bod XVIII. je samozřejmě špatně:)
Lahve jsou atypicky drahé (300 Kč a více), ale zdaleka ne nějak šíleně a zatím si nevzpomínám na žádnou, která by za to bezpečně nestála.
No právě, raději dám 400 za Osičku než 150 za Ch. Valtice...

ad 3) Čačík určitě ne - letos se na znamení smutku neúčastní žádných takových akcí (rpsotě šponuje cenu za vína...).
A nedosti na tom, následovala pro velký úspěch ještě láhev téhož 2005, vysloveně krásné staré víno, čaj a šípky, 85+4, tichý potlesk, jasné vyvrácení teorií o tom, jak to na Moravě nemůže vydržet.
Wow...tohle je výhoda, že občas se dostaneš k něčemu epesnímu - viz zápis z Čejkovic 2017: "Sýgr, původní moravský kříženec Tramínu červeného a Madlenky královské (té, která dala vznik Mulleru Thurgau), z roku 1987, který zrál až do loňska v demižonu. "
16) Vinařství Ondřej Brdečko
nezaujalo, nebo nejlepší nenabízí? umí docela solidní vína burgundského střihu, což třeba u veltlínu po burgundsku nebylo nezajímavé...Chardonnay 2015
Lahofer, doporučená TripAdvisorem.....můj ryzlink dokonce velmi zdařilý, 84, zlatá barva, výrazná odrůdová chuť, kdyby z toho na konci malinko nelezl cukr,
LAhofer a cukr lezl jen malinko? buď rád, ten dělá i sladkou milerku:)

Šobes - já bych i přiznal titul nejmalebnější vinice v Evropě...krásná je, ale kvalita je jinde...viz diskuse o Volnay...dělat v ročníku 2015 suchá vína je skoro hřích...:)

Mimochodem dělají sladký Pinot noir, opravdu sladký a při tom paricálně na sudu, velká paráda, kupuju pár lahví, abych zkusil zrání:)
Pdole bodů na Lahvích nejlepší české červené ever:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32275
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Marko Jelič, propagátor naturálních vín
- video, ach jo...
- stejná vína, má pravdu, ale jen z půli - promítnutí ročníku je ok, ale zároveň by se mělo stále dělat stejně - abych věděl, co dostanu.
- ježiši (moderátor Veselovský) - silný hráč = velká produkce...ať žije socialismus...
- velkoprodukci haní až příliš, ne, že by tam nebyla chemie vůbec, ale zase to není malý chemik...
- že by veškerá malá produkce byla automaticky lepší, než velkoprodukce je taky nesmysl, viz Znovín...
- celkově s ním dost souhlasím...což tady nepřekvapí...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus »

Charta autentistů - s většinou věcí zcela souhlasím, ale bod XVIII. je samozřejmě špatně:)
Po absolvování hory běžných vinařů z Kobylí si myslím, že bod 18 charty samozřejmě není špatně, vláště ve spojení s poslední větou. Cukrové šílenství mezi vinaři i konzumenty stále trvá.

Já tohle především u vína nechci řešit. Z vína nemá lézt ani cukr, ani kyselina, ani alkohol, ani tanin, zkrátka nic podobně technického. Což ovšem znamená pít víno pár let staré, aby se to všechno srovnalo. Skoro vždy.

Čačík - no, nevím, zda byl někdy v seznamu, v každém případě jsme byli na dvorku v jakési kavárně, kde byla paní Čačíková a nabízela mistrovo víno. Velmi neochotně a nepříjemně. Vymykají se i v tomhle. Moc jsme nechápali.

Pokud dělá Brdečko solidní vína, nám to spíš utajil. Jako dobrý, ale nějak jsme na to správné nenarazili.

Lahofer nebyl šíleně sladký, asi taky to bylo vybranými víny (ryzlinky deklarované jako polosuché, pinot blanc), ale přesto bych u všech cukru o čárku ubral. Já ho jinak moc vážně nikdy nebral. Ale ten ryzlink se prostě dost vymykal. Taky ho kdovíproč neměli na lístku, nabízeli ho zvlášť.
...dělat v ročníku 2015 suchá vína je skoro hřích...
Byl přesně takový, čím jsem začal; nemusel jsem cukr a kyselinu řešit, vůbec. Proto taky hodně velká chvála.

Kód: Vybrat vše

 nejlepší české červené ever
pro mne tedy ani náhodou; je to stejně absurdní úlet, jako ten Nestarcův ryzlink. K jednomu se prokopu přes cukrovou horu, k druhému přes citronový háj. Víno je v obou případech někde v dálce. Děkuji, nechci - radši bych to víno.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus »

Po shlédnutí videa, které mám obecně problém vůbec přehrát, natožpak se s ním zabývat, a po odfiltrování toho, že pan Jelič je sice sympaťák, nicméně dost bídný vysvětlovač, bych si dovolil pár doplnění a nesouhlasů k podstatě autentických vín:

1) Ono to možná v Jeličově rozhovoru chtělo připomenout základní vysvětlení, co je víno a jak funguje. O různosti chutí vín, čím vším je to způsobeno; že právě zábava všech vínomilců a znalců je založena na efektu, že snad žádné dvě lahve na světě by neměly chutnat úplně stejně. Asi jako nejsou na světě dva stejné obrazy a dvě stejné holky; a to je ten vtip, proto se to furt řeší, proto se o tom dají popsat stohy papíru a dělat soutěže krásy. Víno je přirozeně pravý opak Coca coly, která chutná z podstaty věci všude stejně a tím spojuje národy. Víno naopak spojuje národy okouzlením nad tím, jak je každý jiný.

2) A pokud má víno u někoho tendenci chutnat stejně a unifikovaně, je to právě podezřelé; je tam obvykle něco, co chuť zplošťuje, zjednodušuje. Extrémní příklady - když se to přežene se sírou, chutná víno stejně po síře, ať je to jakákoli odrůda. Stejně tak kyseliny, cukry, alkohol, TPCA čili korková vada, všechno to je, jako když přejedu obraz štětkou s jasně červenou barvou, všechno ostatní mizí v dáli. Jakýkoli umělý zásah, popsatelný a kvantifikovatelný, který něco přidá nebo naopak odbourá, funguje z podstaty věci podobně, i když třeba ne tak drasticky.

3) Proti tomu lze namítnout, že tohle platí, když se to neumí a přežene; dobrý makeup a plastika skryje vady, opraví to, co zvorala příroda.
Jenže ona je u vína ještě jedna zásadní překážka, kterou pan Jelič naprosto opomněl; vývoj vína, stárnutí. Tahle vpravdě nejsložitější dimenze, která odlišuje obraz od vína; víno je spíš film, živá věc, která je napřed mladá – a ještě nestojí za moc, neumí ukázat všechno, co v něm je; pak je na vrcholu sil a schopností, a pak stárne, což je sice oslabení, ale zase jsou tu další zajímavé nové vlastnosti.
A právě tohle se s umělými zásahy snáší obzvláště špatně. Neboť makeup je dělaný pro moment tady a teď, nepočítá se, že by si ho žena nechala na obličeji do smrti. U vína to už vymazat nejde; a čím dále běží čas, tím působí zásah divněji. V mnoha případech je prostě s životem neslučitelný; víno úplně zabije.

4) Krátce shrnuto – zasahovat do vývoje vína přináší problémy při stárnutí vín a zásah je v chuti vždy zjednodušující.

5) Takže ať se to jmenuje naturální, bio, autentické nebo jak, zasahovat co nejméně je docela racionální.
A tohle je už docela starý objev vinařů někdy ze sedmdesátých let, které obvykle další věky určily za proroky. Třeba ta bájná Leroy, ta tohle všechno tušila kdovíkdy. V devadesátých letech už potom ve světě leckdo. A někdy po 2010 je z toho mocná vlna, která se valí světem.

6) Jelič propojil autentické hnutí s politickými zelenými trendy. Ono to tak trochu určitě je; ekologické myšlení pochází z těch sedmdesátých let. Římský klub měl zcela racionální výhrady k fungování světového průmyslu, a paní Leroy měla zcela racionální výhrady k fungování vinohradu u svých konkurentů. Člověk, který si koupí víno od autentisty, si může dnes připadat zelenější, právě jako když si koupí Toyotu Prius.

7) Jenže právě jako s Toyotou Prius, je to také trochu složitější a redukovat autentické víno na to „správně ekologické“ určitě nejde.
Leroy to všechno dělá proto, že je biovíno prostě lepší, takže se také lépe prodá. V jejím případě až neuvěřitelně lépe. Běžný moravský malovinař vyrobí 10 000 lahví, které prodá za 120 korun jednu, takže má 1,2 milionu. Což je po odečtení nákladů – stovka na láhev, plus minus - tak na hubené přežití. Paní Leroy prodá totéž množství za 120 milionů. Náklady nemá o moc větší, než ten moravský malovinař – málo skla, málo přesouvaných tun, málo zabraného místa. Tedy nejneuvěřitelnější kapitalismus, jaký si umíte představit, žádná zelená charita.

8) A když si projedete prakticky všechna světová nejvznešenější vinařství, zjistíte to samé – DRC, Premier cru classé vinaři v Bordeuax, Vega Sicilia, Guigal, všechno je to samý biodynamik nebo alespoň středně umírněný biovinař, nikdo nedosahuje těch supervýsledků nějakou šílenou technologií. Argumentovat počtem lahví je velmi zavádějící; možná to je opravdu to jedno procento, jak řekl pan Jelič, ale penězi měřeno je to určitě podstatně víc.
Obvyklá rovnice nejmodernější technologie = nejlepší výsledky funguje ve víně vlastně úplně obráceně. Nejlepší výsledky dosáhnete něčím hodně primitivním. Tedy, technikami, které nevyžadují úžasné moderní mašiny, ale znalosti, know how.

9) V případě těch opravdu nejlepších, jako Leroy, pak je této technicky prosté biodynamiky úplně nejvíce. Charta autentistů je nudnou samozřejmostí, a šlo by jistě horu dalších vychytávek přidat. Například, Leroy nechává u červených vín u hroznů při kvašení třapinu, takové ty větvičky, na kterých hrozen je. Což vyvolalo vášnivý odpor u konkurentů; koukněte, ona je blázen; vždyť to bude mít šíleně hořké; třapina obsahuje ještě víc taninů, než hrozen. A taky jo, je to zpočátku hořké; jenomže pointa je u toho ležení, AOC Leroy vesele funguje i po padesáti letech, na což může většina konkurence jen nechápavě zírat. „Zpočátku hořké“ je vyřešeno tím, že to prostě Leroy na trh mladé vůbec nedá; takové ročníky jako 2018 si nikde a nijak nekoupíte. Tenhle trik s třapinou možná neznali ani ve středověku; vypadá to na první pohled nelogicky a není to jen „návrat k osvědčeným receptům po dědečkovi.“ Ten pověstný kravský roh s hnojem v rohu vinice je pak ještě záhadnější, to už jsme v čiré magii; a totéž je nechávání dodatečně vyrašených výhonů po prvním ostříhání na jaře. Pak máme ty měsíční fáze u sklizně. Bůh suď, jaký to má vliv a jak to přesně funguje. Hádat se s Leroy dokáže jen spolek Sisyfos.

10) Takže až potud – bio, autentika, naturální víno je jasně racionální nápad, budiž takto. 7
Jenže dál už je méně jasno.

11) K jistému překvapení jsem narazil na větev autentistů, kteří jsou více hipsteři, než biodynamici. Třeba ten Nestarec – viz výše, Morava report – zasahuje do vína vlastně docela hodně https://vino.tk/10878/naturalni-nestare ... -korunkou/ . Už tím, že tam máznete korunku, je jasno, že nějaké stárnutí nebude; máte to vypít teď a nic nevymýšlet. Což nám paradoxně tvrdili ti velkovýrobci taky. Cílem tohoto směru není dobrat se nějaké ekologicko zelené prapodstaty vína, ale odlišit se od davu. Tímhle vínem demonstrujete, že jste mladistvě rozjuchaní. Když vezmu Nestarcovu vlastní metaforu https://breclavsky.denik.cz/zpravy_regi ... 60504.html pak vznáším podezření, že nejde až tak moc o blondýnu přírodní, ale zmalovanou jinak. A jsem z toho stále rozpačitější.

12) Jelič propojil biovinaře s malovýrobou a „chemiky“ s velkovýrobou. Ono to tak z praktické zkušenosti sice bývá, ale není pro to žádný podstatný důvod. Nic nebrání velkovýrobci přejít totálně na biodynamiku. Vize, že prodá za desetinásobné ceny svoje obludné množství vína – třeba miliony lahví - musí znít jako rajská hudba. No, a představte si, že oni to tak v Burgundsku běžně dělají; i ten největší výrobce co do počtu lahví – tuším, že Jadot – necítí potřebu rvát do vína tuny chemie. Průměrná cena jeho lahve není 10 000 Kč jako u Leroy, ale určitě nejméně 1000 Kč. Krát šest milionů lahví, to máme…

13) Proč to tak nedělají ve Valticích, v Mikulově a v Templářských sklepech, jakož ani v nějakých ještě daleko větších megapěstírnách v Itálii, to netuším. Zřejmě jim nějak vyhovuje ta socialistická orientace na to, že napráskají strašně moc milionů lahví do hypermarketu. Řekněme, deset milionů lahví po 120 Kč, to je pěkných 1,2 miliardy. Minus náklady, docela velikánské, a pak už to takový zázrak není. Myslím, že hlavním důvodem je jednoduchost a spolehlivost; nemusí se nad tím moc přemýšlet. Víno je jako ta Coca cola, univerzální, jednoduché a globalizované. Pinot grigio, třeba. Nasládlé cosi. Nebo podobně pojaté chardonnay. A také zákazník ví co dostane a je spokojen. Povalit tento svět je stejně těžké, jako povalit Coca colu a MacDonalda. V zásadě mi velkovýroba neuráží a beru to jako toho Mac Donalda – sám toho využívám minimálně, pokud někdo jiný ano, tak bych mu to nebral. Já si svou vychytávku ve vinotéce najdu, tak co.

14) Méně jasno mám o pohledu těch malovinařů, co je, probůh, vede k výrobě vína „jako v hypermarketu“ a jeho prodávání v malém. Ježto je do hypermarketu nevezmou kvůli technicky nutnému množství, a naráží to i v tom „gastro“ – prostě se občas stane, že se něco vypije dřív, než je nový ročník. Tím spíš, že se to ještě dělí tím šíleným množstvím odrůd. Daleko logičtější by bylo dodávat tahle množství do vinoték, přes dvě stovky kus. Což ale znamená vyselektovat vína, která v takové konkurenci obstojí.

15) No a ještě – Jelič spojil výrobu autentických vín s morálkou. Tady si nejsem jist už vůbec. Je morálnější švec, který dělá luxusnější boty za vyšší ceny? Část bojovnějších autentistů se ráda tváří, že to tak je.
Milan Nestarec píše:„Jsme přesvědčeni, že přirozené metody pěstování révy vinné a zpracování hroznů jsou nejvhodnější a vedou k tomu nejlepšímu výsledku. Jedná se o řemeslo, které vyžaduje hluboký morální závazek. Není zde místo pro lež a každá chyba má důsledky, se kterými se následně musíme vypořádat. Tato práce nám dává pochopit, co je to příroda a pokud jí nebudeme naslouchat a respektovat ji, tak pracujeme sami proti sobě.“
Dobře.
A jak tedy ten morální závazek koresponduje s vínem Podfu(c)k, což je víno, které se tváří, že je červené, ale vlastně je bílé?
Jaký je rozdíl proti (Zno)vínu, který má vydržet podle výrobce 15 let, ale vydrží tři, ježto soudruzi udělali někde chybu?
Tady se mění celé hnutí v potrhlou sektu, která nadělá možná víc škody, než užitku. A moc tomu nepřispěje, když se to korunuje kolosálním sporem o známku.
Pro úplnost ještě pokusy o seznam dotčených:
http://autentiste.cz/ „česká“ větev, Bogdan Trojak, Veltlín a Monarch
https://autentiste.eu/?page_id=656 – zbylá moravská větev
hodně podobně hospodařících vinařů pak navíc v žádném spolku nejsou.
Naposledy upravil(a) Argonantus dne 11. 6. 2019, 16:50, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32275
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Já tohle především u vína nechci řešit. Z vína nemá lézt ani cukr, ani kyselina, ani alkohol, ani tanin, zkrátka nic podobně technického. Což ovšem znamená pít víno pár let staré, aby se to všechno srovnalo. Skoro vždy.
Tohle bych podepsal. Jenže reálěn většina tuzemských suchých vín je kyselinová obluda...
Pokud dělá Brdečko solidní vína, nám to spíš utajil.
ty lahv ejsou kolem pětikila, to asi nechtěl nabízet...ale stojí za prozkoumání, na lahvích mají slušnou nabídku - aha tak už ne, ale onu Chardonku 2015 sur-lie tam mají stále! https://mojelahve.cz/eshop/vinarstvi-ondrej-brdecko-65

ad megapost
odst. 1 +1
odst. 2 Je to jen TCA (2, 4, 6 - Trichloranizol), TCPA je automobilka v Kolíně dělající mikrovozy.
odst. 3 a 4+1
odst. 5 - ono spíš s tím ěnkterá vůbec nepřestali a dělali to jako vždycky, protože věděli, že to dělají dobře...jako dědeček madame Leroy, co se učil dělat víno v 19. století a nikdy svůj postup nezměnil.

odst. 6 - i dle charty autentistů je BIO přístup základem výroby autentických vín...

odst. 8 - ono hraje roli taky to,že mají nejlůepší vstupní podmínky - nejlepší vincie zjeména! A to zázemí, zdánlivě netechnologické, mají taky propracované k dokonalosti. Dokonalý tvar kádě, absolutní hladkost povrchů a podobně je taky technologie, jen taková subtilní...Ono řízené kvašení může být dělané jak počítačem, čidly a injektory dusíku, stejně jako jako rukou položenou na určité trubce a otevřením okna...

odst. 9
Tenhle trik s třapinou možná neznali ani ve středověku;
SAmozřejmě znali - je to běžná technologie jižních oblastí, kde je kvůli sluníčku méně taninů. Leroy je geniální v tom,že ví přesně kolik trapiny nechat na které parcele v každém roce, aby množství taninů bylo takové, jaké chce...
Hádat se s Leroy dokáže jen spolek Sisyfos.
:clap: :clap: :clap:

odst. 11
Nestarec údajne prožil předčasnou krizi kristových let a musí všem dokázat, že je mladý, originální a inovací schopný. Což je u vína samozřejmě na ....
Proč to tak nedělají ve Valticích, v Mikulově a v Templářských sklepech, jakož ani v nějakých ještě daleko větších megapěstírnách v Itálii, to netuším.
Protože na to potřebuješ kvalifikované, pracovité lidi, kteří vytvoří tým - a k tomu kraví roh a seance při měsíčku překvapivě pomohou víc, než by jeden řekl.


Znovín je těžší otázkia - měl jsme od nich vína stará 15 let a skvělá....pokdu se jim nedaří Pinot, je to spíš výjimka potvrzující pravidlo. Chápu, že boelstivá, když jde o Pinot, ale přeci jen...

Ano, autentisté jsou podobně rozhádaná cháska jako včelaři:) A Osičku vyloučili, prý proto, že se chová jak hovado...reálně proto,že chtěl, aby se zásady vyvýjely a zejména ekologie zlepšovala...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus »

Trochu jsem uklidil sklep a vidim náznak systému.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32275
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

na ten já úplně rezignoval...jak sháním specifické lahve na MDK a podobně, tak systém padl a už nevstal...nejenom dislokace, ale i seznam v počítači už nefungují...

pořád mám do 120 lahví povětšinou v kartonech, ve velké většině po jednom od druhu...

a 11. 5. padne většina zahraničních...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32275
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

34. mimořádná degustace na téma Velké ryzlinky

Degustace skoro ve stylu RareWine - zaměřené na staré ryzlinky - 7 z 12 vzorů by splnilo požadavky RK na zařazení na jeho degustaci z hlediska věku. K velvyslancům z Mosely a Rheingau byla přiřazena trojice vín z Moravy - zvažoval jsem zařazení Velké Vendule 2015, ale té chci dopřát ještě pár let zrání. Od Štěpánka by se pak nabízela jeho úžasná 2015, jenže ta byla (a sklidila obdiv) už na prvním MDK, tak jí nahradila mladší sestra (starší nemám).

O Ryzlinku jako odrůdě snad netřeba nic dodávat. K oblastem toho šlo uvést, a snad i řečeno bylo, tolik, že jsem si ani nestíhal dělat extra podrobné zápisky k jednotlivým vínům.

Prezentace

0. Kloster Eberbach Riesling sekt brut, Rheingau 2016 - 86 b., 0 hlasů (Bq 86 b.)
Poctivý odrůdě věrný sekt se silným tělem, robustní, dobrý.

1. Gloss, Ryzlink Natura, mzv 2013 - 85 b., 0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-rynsk ... ?_fid=66d9

2. Riesling Dajoar Bender, Mosel 2016 - 86 b., 0 hlasů (Bq 84 b.)
Víno vlastně docela podobné předchozímu, jen nepatrně jemnější a bez zemitých tónů, zejména díky přítomnosti trochu cukru navíc. Lehčí, příjemně ovocitá varianta ryzlinku.
O tomto víně a vinařství vím naprosto nejméně.

3. Štěpánek, Ryzlink Terroir, PS 2017 - 87 b., 0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-rynsk ... ?_fid=970c

4. Fritz Haag, Brauneberger Juffer, Mosel, Riesling Spätlese 2006 - 89 b., 7 hlasů, vítěz degustace (Bq 92 b.)
Parádní víno, citelně sladké, již dospělé, ale zatím bez patrných terciálních tónů. Harmonické, typická lehká Mosela.
Hned nad vinící je vyhlídka ukazující velmi neobvyklou pasáž Mosely - pod ní řeka teče skoro rovně!

5. Martin Klein, Johanisberger Goldatzel, Rheingau, Riesling Auslese 1999 - 87 b., 5 hlasů druhé místo (Bq 89 b.)
Mohutné, plné víno, krásně sladké, s botrytickými tóny, ale vlastně ještě mladé. Cukr evidentně dosti zpomalil vyzrávání - působilo vlastně stjeným dojmem jako ta 2016.
Trať Zlatý datel (Goldatzel - znamená spíše zlatá straka) leží jen pár desítek metrů od Johanisbergu, místa, odkud je doložen první výskyt Ryzlinku vůbec!

6. Dieter Sünner, Domgarten, Mosel, Riesling Spätlese 1995 - 86 b., 2 hlasy (Bq 85 b.)
Víno citelně sušší než předchozí, byť nikoliv zcela suché. Již trošku zralé, byť v chuti ještě dominovala svěží citrusovitá kyselinka.

7. Josef Valihrach, Archivní Ryzlink, jakostní 1994 - 84 .b, 0 hlasů (Bq 81 b.)
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-rynsk ... ?_fid=8fe0

8. Dieter Sünner, Brückstück, Mosel, Riesling Kabinet 1989 - 85 b., 0 hlasů (Bq 80 b.)
Takové, na ryzlink až podivně stárnoucí (dle RP šlo o nejslabší ročník degustace - C) směrem do sauvignonu - kopřivové a jiné zelené tóny.

9. Bischöfliches Priesterseminar Trier, Ürziger Würzgarten, Mosel, Riesling Spätlese, Mosel 1983 - 87 b., 3 hlasy (Bq 86 b.)
Velmi pěkné víno s dominující chutí přezrálého manga a kokosové vody.

10. Kloster Eberbach,Rüdesheimer Berg Rottland, Riesling Spätlese, Rheingau 1975 - 87+3 b., 3 hlasy (Bq 90 b.)
Výborné, krásně zralé víno oranžové barvy s temnými až černými odlesky.

11. Kloster Eberbach, Erbacher Martobrunn, Riesling Spätlese, Rheingau 1964 - 88+3 b., 2 hlasy (Bq 87 b.)
Výborné, krásně zralé víno pomerančově oranžové barvy s jemnými náznaky petroleje.

Celkově mimořádně povedená degustace - nejhorší víno 84 b.! Na osobu vyšla na 500 Kš (vína a sýry jsem obstarával já).
Naposledy upravil(a) Vallun dne 16. 5. 2019, 17:24, celkem upraveno 1 x.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32275
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Vallunův rozcestník aktualizován:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32275
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

8. Malá páteční degustace na téma sacharofobie...pardon "Suchá vína"

1. MOPR, mzv 2017, AZV Kroměříž - 81 b. / komise 81 b. - 7. místo

2. Souvignier gris, čzv 2017, Mělnické v. Kraus - 83 b. / komise 81,75 b. - 6. místo

3. Ryzlink vlašský, VzH 2016 (Liščí Vrch), Mikrosvín - 83 b. / komise 85,25 b. - 1 místo
Objednán prý byl ročník 2017, který vyhrál snad Valtice, ale dorazil 2016 - přesto by mu slušelo ještě zrání.

4. Chardonnay, VzH 2015, Jiří Kopeček - 88 b. / komise 83 b. - 5. místo
Úžasné víno, potenciální 90ka, leč barik, který ne každý ocení. Víno, které může směle vyzvat většinu vilážek i z vlasntího Burgundska. Pravda, cena není malá - 288 Kč, ale jako, tohle je konečně poctivá Šardonka z Moravy.

5. Ryzlink rýnský, PS 2015, Jiří Kopeček - 86 b. / komise 85 b. - 2. místo

6. Ryzlink rýnský, PS 2009, Znovín - 85 b. / komise 84,38 b. - 4. místo

7. Ryzlink vlašský, PS 2003, VS Lechovice - 83 b. / komise 80,88 b. - 8. místo

8. Cuvée Barrique, jak 2002, Znovín - 87 b. / komise 84,88 b. - 3 místo

Na závěr pak přišloa půllitrovka Cabernetu Sauvignon z Californie, stolní víno, ročník 2015, ale dozrálo do pitelnosti a v ten moment by porazilo drtivou větišnu tuzemské červené produkce.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32275
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Praha pije víno, 4. ročník

Obrázek

Jedna naprosto zavádějící fotka...:)

Festival naturálních a autentických vín, na němž laické návštěvníky z tuzemců možná nejvíce zaujal zcela konvenční Sauvignon od Pavla Bindera..:) Prostory Novoměstské radnice na Karlově náměstí jsou krásné, důstojné a ne úplně malé, přesto je diváci chtiví vína dokázali zaplnit....a to se polosladká Pálava opravdu nenalévala. I když zastoupena částečně byla - Palašákem od Syfany. Ani sladká vína nechyběla, přesněji řečeno, hosty z Německa reprezentoval i jeden sus Ryzlink, ale mezi tou záplavou sacharofobických orgií působil vlastně nepatřičně a nenadchl ani mne.

Vyjma řady tuzemských vinařství se prezentovali zástupci Rakouska, Německa, Gruzie, ba dokonce i Polska. Dovozci pak nabízeli zejména vína z Francie a Itálie. Zvláštní pozornosti se dostalo , zaslouženě, Slovensku, i když nepřijel geniální Kasniyk, tak zastoupení bylo důstojné. Až mne překvapilo, že Veliký Krtíš je vinařská obec:) Osobně se dostavil až z Chorvatska Ivan Kosovec, jeden z prvních tamních autentistů, který prý jakékoliv výstavy odmítá, ale do Prahy se musí, ač sám je, a vinice má v opčině Popovača (30 km od Zagrebu, směrem na východ), tak má příbuzné pracující v turistickém ruchu a dobře ví, že to byli Češi, kteří snad i v rozporu se zdravým rozumem po občanské válce pomohli obnovit turistický ruch - hlavní zdroj chorvatského bohatství. Ivan přivezl čtyři vína - dvě Frankovky a dvě vína místního endemitního druhu Škrlet, vždy aktuální nabídku a zralý kousek. Velmi zajímavá zkušenost, příjemný pokec, tak to má vypadat.

Že předvedou skvělá vína Brdečko, Herzánovi nebo Čačík, tentokráte zastoupený portálem mojelahve.cz, a samozřejmě Jara (ten pravý) Osička, jež se dokonce osobně dostavil, bylo dosti očekávané, velmi slušně se prezentovali i další - Kočaříkovu produkci jsem vynechal, protože jej znám podrobněji z DOS Čejkovice a nabídek i tak bylo víc, než dost na 5 hodin degustace. Flajšinger předvedl takový klasicky selský přístup - pokud jde o profil vín, výrazná kyselinka a dost výrazný sud. Porta Bohemica předvedla několik zajímavých cest, co dělat s Mullerem Thurgau, ale nejvíce jsem si zapamatoval určité pochybnosti vyjádřené majitelem a hlavním enologem, který pochyboval, že by autentické víno mohlo vydržet 15 let - kolegové z Rakouska i Německa mu jasně ukázali, že může.

Nicméně se našlo jedno vinařství, které nelze nezmínit podrobněji, ne proto, že je k dispozici na lahvích, ale sakra, Albert Vyoral je jednadvacetiletý (edit: prý mu je 26, ale ani těch 21 nebylo vizuálně uvěřitelných) student vinařství, udělal v roce 2017 první partie vín na 2 ha v Blatnici pod sv. Antoníkem. Ale teda jako sakra sakra sakra! Nejpřesnější by bylo jej označit na nového Fabiga, ale ten začal, až když měl školu hotovou a relativně nemalé zkušenosti ze zahraničních stáží. Vyoral to dělá čímsi, co sám nazývá výpočty, ale jde, podle toho, jak to popisuje, o do značné míry o intuici...což by nabízelo jedno ještě impozantnější přirovnání, ale na to je strašně moc brzo...pokud by však nadšení a nasazení vydrželo a k němu se přidaly zkušenosti, tak tu máme zcela mimořádného vinaře budoucnosti. Všechna vína byla precizně čistá, odrůdová, jasná, výborná. A i nepravděpodobné cuvée Tramínu, Veltlínu a Muškátu, ač vytvořené z nouze, fungovalo excelentně...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32275
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

35. MDK – Cabernet Moravia

Cabernet Moravia (zkratka CM) je moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě červených vín, která byla vyšlechtěna v České republice, kříženec odrůd Zweigeltrebe a Cabernet Franc. Cabernet Franc je středně pozdní moštová odrůda, původní „kabernetová“ odrůda z regionu Bordeaux, která je úzce příbuzná s volně rostoucí révou lesní Vitis vinifera ssp. sylvestris a vznikla patrně její selekcí. Podílela se na vzniku takových odrůd, jako například Cabernet Sauvignon, Merlot či Carménère, ale i v současné době je pro svou kvalitu používána při šlechtění nových odrůd, u nás například ještě odrůdy Erilon. Kvalitní víno Cabernet Franc vyniká v mládí granátovou barvou, která při zrání tmavne. Je typické výraznou plností, vůní malin, někdy i fialek, a jasným zábleskem černého rybízu a ovocnosti. Vína z teplých zámořských regionů spojují malinový nádech s marmeládově širokou chutí.

Cabernet Moravia je moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera), která vznikla křížením odrůd Zweigeltrebe a Cabernet Franc. Je to první odrůda kabernetového typu, vyšlechtěná v České republice. Šlechtitelem a udržovatelem odrůdy je Lubomír Glos z Moravské Nové Vsi (viz vzorky č. 5 a 10). Křížení bylo provedeno v roce 1975, první sklizeň hroznů na většině semenáčků byla v roce 1979. Z nich se ukázal jako nejzajímavější semenáček M-43, a to jak po stránce pěstitelské, tak po stránce kvality hroznů i vyrobeného vzorku vína. Na základě těchto výsledků došlo k namnožení semenáčku a k jeho vysazování na další stanoviště. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána v roce 2001 (vzorek č. 8 tak pochází z předregistrační výsadby), aktuálně je vysazeno 192,35 ha (údaj k 27. 5. 2019 – dle ÚKZÚZ), od roku 2011 tedy pokles o cca 3 ha.

Cabernet Moravia je vitální a velmi plodná pozdní odrůda. Plodnost je výborná a pravidelná. K výrobě vysoce jakostních vín je třeba objem sklizně snižovat. Výnos hroznů bývá vysoký, cca 5,89 kg/keř. Z nejlepších stanovišť odrůda poskytuje při současné redukci násady hroznů i vysoce ceněná přívlastková vína (až ledové víno). Proti napadení houbovými chorobami je odrůda méně odolná až středně odolná, citlivá je zejména na plíseň révovou, proti poškození mrazy je středně odolná. Vyžaduje velmi dobré, pro dosažení přívlastkových kvalit pak jen ty nejlepší a nejteplejší polohy jižní Moravy, na půdy ale nemá zvláštní požadavky. Ideální jsou svahovité pozemky s intenzívním slunečním svitem a zároveň dostatečně záhřevné. Nemá ráda vyloženě suché půdy, převlhčené také nejsou moc vhodné, kvůli následné nízké kvalitě úrody. Nejlépe vyhovují hlinité a hlinitopísčité, chudší a sušší půdy, kde sklizně nejsou tak vysoké.

Kvalita vína bývá dosti rozdílná podle hektarových výnosů, doby sklizně, polohy, kde byly hrozny vypěstovány a technologie zpracování. Aromatické složky vína jsou velmi podobné vínům odr. Cabernet Franc a podstatně se mění, jak hrozen vyzrává. Z počátku zrání hroznů jsou trávovité, často připomínající zelené makovice, pak přecházejí přes vůni paprik k vůni, připomínající borůvky a černý rybíz. Víno vyrobené z dobře vyzrálých hroznů bývá velmi barevné, má nižší kyseliny a jemné třísloviny. U konzumentů nachází stále větší oblibu (ale přesto výměry klesají). Pokud vína mají možnost zrát na sudu, podstatně se zvyšuje jejich kvalita a prodlužuje uchovatelnost (viz vzorek č. 6 -vítěz degustace).

Při výrobě jakostních vín je cílem dosáhnout vysoce barevného, jemně aromatického vína s hladkou kyselinou a jemnými tříslovinami. Následnou jablečně-mléčnou fermentací dochází k zjemnění chutě a k harmonizaci vína, stává se velmi plné, hebké, s dobře strukturovanými tříslovinami a s dlouhou dochutí. Víno takto vyrobené je vhodné k delšímu ležení a zrání v sudech a na láhvi. Víno má tmavou granátovou barvu. Zráním vína se stupňuje jeho plnost i harmonie. Je vhodné i pro školení v dubových sudech typu barrique. Typická vína jsou tmavě granátová, s jemnými kabernetovými tóny černého rybízu ve vůni i v chuti, které doplňuje aroma třešní, višní, tabáku či marmelády. Víno je mohutné s dlouhou dochutí a lahvově zralé je hebce sametové (viz vzorky č. 7 a 8). U mladých vín bývá tříslovinka ostřejší až agresívní.

Zdroj: www.wikipedia.org


0. Staško, Blanc charmat 2016 - 85 b.
https://mojelahve.cz/vino/sekt-blanc-ch ... bile-10003
Mimo soutěž, zajímavý zavíňovací vzorek, který by dost možná vyhrál, kdyby soutěžil. Příjemně ovocité, nekomplikované pití, na zavínění nebo k bazénu velmi fajn.

1. Čačík, mzv 2017 – 82 b./1 hlas
https://mojelahve.cz/vino/cabernet-mora ... vene-13441

2. Víno z Kobylí, PS 2015 – 83 b./1 hlas
https://mojelahve.cz/vino/cabernet-mora ... vene-15424

3. Čapka, PS 2015 - 83 b./4 hlasy – druhé místo degustace (průměr 84,25 b.)
https://mojelahve.cz/vino/cabernet-mora ... bile-15423

4. Michlovský, PS 2015 – 78b./0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/cabernet-mora ... vene-15425
Opět se mi připomněla páně Šetkova hláška o tom, že od Miloše neměl blbé víno…

5. Glos, jak 2014 – 85 b./3 hlasy – třetí místo
https://mojelahve.cz/vino/cabernet-mora ... vene-15426
Vyhlášeno mimořádně s ohledem na cenu lahve (100 Kč)

6. Maňák, PS 2013 brq – 83 b./4 hlasy – vítěz degustace
https://mojelahve.cz/vino/cabernet-mora ... rvene-4661

7. Botur, PS 2009 - 80 b./2 hlasy
https://mojelahve.cz/vino/cabernet-mora ... rvene-1046
Víno s dosti slušným prvním dojmem, který ale rychle nahradí hořčinka a celkově rozpadlé víno. U velmi silného ročníku a odrůdy, jež má být docela vytrvalá to je zklamání.

8. Znovín, jak 1999 – 84 b./0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/cabernet-mora ... vene-15427
Sice již stárnoucí víno, ale oproti předchozímu krásně kompaktní.
Druhý den pakbylo ještě lepší, zemitost z větší části vyvanula, víno se otevřelo a bylo zcela super - jednoznačně to chtělo dekantovat, na což dosud nejsme vybavení...:(

9. Martinek, mzv 2017 – 84 b./0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/cabernet-mora ... aret-15428

10. Glos, portské 2015
https://mojelahve.cz/vino/cabernet-mora ... vene-15429

Popisky k vínům již jen přímo na mojelahve.cz

Snad vzhledme k ne zcela vysokému očekávání nakoenc docela příjemná sestava vín, nekonalo se příliš taninových oblud.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus »

Dumám nad tím to pojednáním https://www.vinovyhodne.cz/vino-jako-auto
a jeví se mi v něčem trefné, ale v něčem dost vedle.

Řekl bych, že podobně jako je škála aut podstatně delší, než je tu naznačeno – od škody Fabie k Veyronu je to opravdu kus cesty – tak to platí i o vínech. Od krabičáku k Romanée Conti je zatraceně daleko, a nejen cenou. Projdeme několika úplně oddělenými světy, které spolu nemají společného skoro nic.

Dále ta pralela funguje podobně i v tom, že auta mají různé druhy, od kterých chceme něco úplně jiného. Ferrari Enzo je sice podobně šíleně drahé, jako Mercedes G, ale vypadají naprosto jinak a dělají něco jiného. Podobně je těžko srovnávat Chateau D Yquem s ryzlinkem Clos Ste Hune, oboje je to kult a vrchol jistého snažení, nicméně nedoporučuje se je zaměnit ve sklenici.

Paralela už moc nefunguje v tom, že každé víno je malinko jiné. Nejenže odrůda, místo původu, ročník, vinař – svatá čtveřice, tvořící základ – ale i dvě láhve zdánlivě totožné jsou nakonec trochu jiné, a čím dále v čase, tím více se liší. Snad začne mít podobně unikátní charakter auto, když je z něho veterán, a každé prošlo nějakými individuálními úpravami.

Za úplný omyl bych viděl to přirovnání k jediné značce. To totiž fungovalo někdy za komunistů. Dnes je globalizovaná podobnost levných vín skryta za zdánlivou bezednou pluralitou.

V praxi bych předvedl tuhle stránku https://www.global-wines.cz/pinot-noir- ... =price-asc obsahující samé pinoty noir, tedy přece jen trochu ohraničený výběr, kde má cenu něco srovnávat.

Víno pod 100 Kč je vlastně nemožné vytvořit jinak, než nějakým švindlem, jak popsal výtečný článek pana Lipového. Poctivé je jedině v případě, že je italské či španělské, a že je vyrobeno z několika konkrétních odrůd, a neslibuje nic, než čím skutečně je. Pinot pod 100 Kč není nabízen vůbec, jak vidno.

Na paralelu „ojetina z autobazaru“ bych dával hodně pozor, protože ono takové mírně jeté Ferrari může být náramně vznešené, a starší víno… je vlastně lepší. Kdybych se držel aut, pak je to Fiat Panda, nejmenší Citroen, Dacia Logan, Tata, zkrátka, auto, které dokáže ohromit cenou, za kterou tam „úplně všechno je.“ Jede to, je to levný, co chtít více. No, vlastně není žádné štěstí s tím jezdit, ale co chcete, za ty prachy.

Víno mezi 100 a 200 Kč je pak, co se zoufale snaží udržet standard. Aby bylo opravdu jen z hroznů, ne z dochucovadel. Aby dodrželo, alespoň trochu, charakter vinařské oblasti. Aby bylo odrůdově čisté – nebylo to divně fialově dobarvené Dornfelderem. Aby bylo vůbec čisté, bez podezřelých dochucovadel. Dobré znamená, že se to dodržet podařilo, špatné znamená, že se zase švindlovalo.
Lze si na to napsat velkými písmeny SUPERMARKET. Nic více a nic méně. Na mém výběru se sem propracovaly jen tři exempláře, a spíše jde o výjimku z pravidla. Kdo nemá peníze, tak mu to bude stačit rozhodně déle, než předchozí kategorie. Lze zjistit, jak má takový pinot asi vypadat. Nic víc. A snad, doufejme, bude za 80 bodů.
V Burgundsku na to mají kategorii Bourgogne. Která splňuje standard – pinot z Burgundska, tečka. A stojí do 10 euro, což podezřele připomíná ty 200 Kč.

Stran aut – nejen škoda Fabia, ale všechna auta nižší střední třídy, sen malého českého člověka. Všechny ty Hyundaie, Peugeoty, Fordy Fiesta a Fusion, malé Seaty a Nissany. Myslím, že se jich prodá ve světě úplně nejvíc.

Víno mezi 200 – 500 Kč, tady se nám svět začíná otvírat do šířky. Ukáže se, že základní charakteristika „pinot noir“ tady přestává stačit, zjistíme, že jsou celé vesmíry odlišných pojetí. Začíná se tu vážněji pracovat s terroirem, pinot z Moravy je plným právem malinko jiný, než pinot z Burgundska. A je jiný v Čejkovicích a jiný v Kobylí, a taky je – za podobné ceny – jiný v okrajových oblastech Burgundska, všeobecně do 20 euro.
Na předvedeném webu je to jinak, levné burgundské okrajovky se sem nedostaly, nicméně je tu zdatně zastupují spousty jiných zemí, Itálie, Austrálie, Kalifornie, Nový Zéland, Německo.

Klíčové slovo je CHARAKTER, víno, které nám o sobě řekne víc, než jen ty lakonické povinné údaje z hypermarketu. Tím, že je to čistý pinot bez přísad, že má adresu původu a dělal ho konkrétní vinař, tím se už netřeba moc zdržovat, zajímají nás jemnější vychytávky. A jsme nad 80 body, otázka je, kolik.

Kdybych to přirovnal k autům, pak určitě nejen Octavia, ale rozevírá se tu škála různých užití aut – malé SUV, ještě menší off road, auto pro majitele malé firmy, tak trochu náklaďák, tak trochu sporťák. Do 500.000 Kč už koupíte opravdu leccos, nejste tak zoufale svázáni kasou.

Víno mezi 500 – 1000 Kč. Vychytanější kousky všeobecně. Víno, které má něco, co ty ostatní nemají. Terroir, který už má určitou váhu, je tam nějaká zajímavost. Premiere Cru z té okrajovky – Mercurey, Clos des Myglands je úplně přesný příklad z toho webu – někdo najednou tvrdí, že to má 90 bodů a sahá to o kategorii výš. Já bych u Mercurey souhlasil, je bezva; a tady jsou navíc dvě turba v podobě parcely a vinaře.
I ten Veverka a Sůkal jsou také velmi přesné ukázky – pokusy o high end Moravy. Nezkoušel jsem je, ale věřím, že vůbec nemusí být špatné a cena není nesmysl. Pro mne je to ADVANCED kategorie, všeobecně útočíme na 85 bodů i více.

Pokud původní zdroj mluvil o BMW M3, tak ani náhodou. Jsme stále mimo prémiové pole, pod magickou hranicí 1000 Kč u vína a 1000 000 Kč u auta. Je to svět těch obyčejných aut, ano, stále i škodovek, které tvrdí, že jsou něčím trochu vychytanější – velikostí, výbavou, vlastnostmi. Škoda Scout, čtyřkolka. Úplně teréňák to není, ale v terénu vás sveze slušně.

Víno mezi 1000-1500 Kč. V pinotech tady začínají velké burgundské apelace AOC. A klíčový je PREMIUM STANDARD. To, co jsme v poředchozích případech pracně dobývali, by tady mělo být samozřejmé. Má to vždy delší dochuť, má to vždy vývoj ve sklenici. 90 bodů. Pokud ne, tak zákazník brblá. A za ten nový standard se s vámi výrobce nemaže a vysolíte obvykle 30+ euro, po všech přirážkách cestou je z toho tisícovka, o moc lépe nedopadnete.
Na odkázané ukázce je tam Pommard AOC (dost drahý).
Otázka, zda sem mohou zasáhnout neburgundští cizinci, je otevřená. Teoreticky ano, prakticky to tak jasné není, spíš je to výraz určité drzosti.

Jiná hranice je to pro úplné vinné laiky. Myslím, že 1000 Kč by měla být konečná, pokud jste předtím nerozhodli, že právě toto je druh vína, který vás zajímá úplně nejvíc. Ne každý potřebuje Mercedes. A když ho koupí, už musí přestat brblat, že je to drahé. To se rozhodlo, když se člověk na tuhle trasu vydal.

Velmi podobný problém představují prémiová auta. Mercedes, BMW, Lexus. Vlastně tam mají často to samé, co ty nižší a levnější značky. Rozdíl je v tom,, že tady prostě očekáváte, že tam bude dokonalá klimatizace, že sedačky budou pohodlné a anatomické, že budete mít minimálně 100 koní na tunu a akceleraci nebude třeba řešit.

Víno mezi 1500 – 2500 Kč. Tady se blížíme ke Grand cru cenám. Opět tu musí být to pověstné „něco navíc“, nejenže 1 Cru, ale ta správná parcela, správný ročník nebo tak něco. Stále to má smysl, vytřískáte z toho nějaký ten bodík navíc, ještě větší chuť, ještě rafinovanější vychytávky. Beaune Clos de Ecu, na odkazu je vlastně pod touto cenu, ale dost přesně odpovídá – premir cru velké apelace, které je monopolní, jinde než u Faiveleyho ho neseženete. Pommard z parcel Rugiens nebo Epenots. Volnay Clos de la Bousse. Občas ulovíte levného Cortona. Ten na odkazu by sem patřil také a měl by stát asi polovinu.

Jiné světové oblasti už nestačí s dechem. Svět se nám zase zužuje. Pokud tedy odhlédneme od toho, že jsou i jiné odrůdy, než pinot noir. Tady se vinaření začne specializovat. Jinak, než specializací a kolosální znalostí takovou věc nikdy nevypěstujete.

Tady nastupují ta BMV M3 a Porsche 911 a jiné vymyšlenosti. Poměr cena – výkon nás zajímá v úplně jiném smyslu, než toho člověka, co kupoval Octavii místo teréňáku. Požadavky jsou strašlivé – musí to mít 300 koní, a lépe by bylo 500.

Víno mezi 2500 – 5000 Kč. Tady je teprve Grand cru bez jakýchkoli pochybností a omluv. Seženete tu naprosté zázraky a divy, třeba i 95+ bodů, poctivě počítaných. Za tyhle šílené peníze byste měli koupit prakticky všechny Grand cru láhve v Burgundsku, až na pár temných výjimek, vína, o kterých se nemluví, a vína trojhvězdových výrobců. Clos de Béze od Faiveleyho sem patří rozhodně taky, opět mělo stát asi polovinu.
Na druhou stranu, když se nezadaří, je to pád z o to vyšší výšky. Proto sem skoro nelezu, nikoli proto, že by to nemělo smysl.

Auty to rozhodně není Veyron. Jsme stále u vytuněných Mercedesů AMG, BMW M něco, Porsche vyšších typů, Ferrari, a tak dále.

Víno do 10.000 a ještě nad Samozřejmě existuje. Tady velmi opatrně začínají ta Vína, o kterých se nemluví, čili šestice Vosne Romanée, případně vína předchozích kategorií, na která sáhl posvěcenou rukou Umělec, čímž se rozumí trojhvězdový vinař, Leroy a tak podobně.

Spor, zda to je už jen čistý kult značky – čemuž by v tom auto příkladu odpovídal Rolls Royce – a nebo zda to má stále ještě smysl a tohle víno je fakt ještě lepší, nechávám otevřený. Těch pár šťastlivců, co tyhle kousky ochutnali, obvykle hýkají nadšením. Za sebe musím z těch pár exemplářů uznat, že to fakt je příšerně dobré, a má to zase ještě vyšší standardy, při pohledu zdola nesdělitelné.
Cenově to pro mne smysl už spíš nemá. Tady odpadám a nechávám řádit jiné jedince k metám ještě vyšším.
Naposledy upravil(a) Argonantus dne 11. 6. 2019, 17:26, celkem upraveno 2 x.
Odpovědět

Zpět na „Kultura“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 11 hostů