Víno

Literatura, film, hudba, divadlo, opereta a jiné výdobytky civilizace.

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Yes sir, toť on:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus »

Kontrakomenty a některá doplnění (jinak odkazuji na komplexní report o děsně starých pinotech, tam je srovnávací materiál hodný této veledegustace):

1) Montrachetů GC je přesně pět, takže názor, že Batard je přesně pátá nejlepší poloha na chardonnay vůbec, je možná docela rozšířený. Letos jsme měli tu možnost potkat tři z nich (Batard, Bienvenue Batard, Criots Batard), některé opakovaně, a vždy to bylo setkání nadmíru zdařilé. Chevaliers (druhý nejnamachrovanější) se vyskytuje méně, Montrachet jenom (nejnamachrovanější) je pro mne začarované víno, ani po čtyřech pokusech to nikdy nebylo lepší, než Batard.

2) Ovšem o ročníku 1950 jsem nikdy neuvažoval a ani o něm neslyšel; moje úplně nejstarší Chardonnay je stále 1982, bílý Vougeot, a ten dorazil na hraně možností. Jeden Meursault, asi 1973, měl konsistenci vyschlého kompotu, takže ho nelze uznat. Montrachety GC u mne nikdy nepřekročily rok 1990. Takže tohle víno je z badatelského hlediska možná nejúžasnější ze všech; teoreticky by vůbec nemělo existovat. Ale stran starých vín prostě teorie nikdy neví všechno.

3) Chevaliers du Tastevin jsou úžasná místní instituce, rytířský řád, sídlící přímo na zámku Vougeot, jehož činnost spočívá v tom, že ochutnávají vína z Burgundska a zjiš´tují, jestli chutnají tak, jak mají chutnat; a pokud ano, následně na obal dostane tu typickou pečeť. Pokud je mi známo, víno sami nevyrábějí. Láhev na mne dělá dojem neznámého anonymního družstva, nejspíš už dávno neexistujícího.

4) U Beaune by mne zajímala ještě parcela, možná ale, že šlo o firemní směs parcel, tajemství šéfkuchaře. Že nad příliš slabým vínem a podezřelým ročníkem ze 70tých let nevyhraje ani Leroy, to se nám už párkrát stalo. Jinak Beaune má v mých záznamech rekord 1962, a bylo zcela v pohodě. A teorie by tomu asi taky moc nevěřila, Beaune není velký drsňák.

5) Pommard Epenots – vše je řečeno u XVII. legendárního vína. Tohle Pomardy dělávají, že umí zle zatápět vínům o dvě patra dražším a vznešenějším. Epenots a Rugiens speciálně. Výsledek ovšem dokazuje, že ta konkurenční grand cru nebyla přece jen v úplně nejvyšší kondici. A že Leroy také není zanedbatelný faktor. Hýbá kvalitou i cenou – za normálních okolností by naopak tahle láhev byla zřejmě jedna z levnějších ze série.

6) Clos de Tart, Clos de Roche – vše se skrývá pod legendárním vínem XXVIII, kde mám vlastně soustředěny všechny záznamy o setkáních s touto pro laiky velmi matoucí skupinou „Grand cru ze Saint Denis“. A možná ještě úvaha z března 2018, na kterou možná pohlédneš novýma očima https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... 59#p528259
Tart je díky monopolnímu postavení velice vzácné a drahé, takže ho člověk hned tak nepotká (já přesně jednou). Milují ho v Merlot D ´Or, ale nechají si ho drsně zaplatit. Váš exemplář zřejmě opravdu zavraždil ročník. A 1960 je už dost strašný věk, tam začínají masově odpadat i velmi vyhlášené držáky - potkal jsem třeba takto jediný příliš starý a unavený exemplář Pommard Epenots vůbec, 1959.

7) Cortony bývají všeobecně podceňované, neb jsou drtivě nejlevnější Grand cru (vejdou se občas i do 60 euro), a jejich extrémní drsnost každému nesedí. Mně tedy dost ano, já jsem vysloveně Cortonový typ. A drží skvostně a u hodně starých bývá naopak ta drsnost už dost vyhlazená. Bressandes je jedna ze tří největší a nejznámějších a možná i nejlepších parcel, vedle Renardes a Clos de Roi. I když v Cortonech existuje taky plno vychytávek a méně známých parcel, které umí zatraceně překvapit (legendární víno XX a XXXIV).

8) Clos de la Roche ještě jednou. On je to hrozně speciální případ, a na dálku tuším, že narážíš u něho na to samé, co já. Clive Coates z celé party Saint Denis vín, které řadí včetně Bonnes Mares vedle sebe do čela dvouhvězdových parcel, a vyjímá z nich právě Clos de la Roche, které je dokonce trojhvězdové a stojí přesně pod Musigny Grand cru a nad La Romanée, takže v sousedství zatraceně slavném (8. pozice ze všech). La Roche je drsnější a tvrdší, než jeho bráchové, tak nějak „červenější“ a „italštější“, a také lze říci, že více mezinárodní a méně burgundské. To zřejmě stojí za jeho všeobecnou oblibou. Já osobně s tím mám problém taky, i když objektivní kvality tohoto vína jsou většinou neokecatelné. Jinak celá tahle problematika se docela hodně opět řešila na letošním výletě do Burgundska, kde jsme pozřeli doma celou láhev Clos de Roche a Clos Saint Denis, takže šlo srovnávat velmi důkladně. Takže to, že Kuneš viděl papírově Clos de la Roche nejvýš, to je prostě důvěra v mistra Cliva Coatese stran parcely, víra v ročník, který je bezva (to se shoduji, párkrát jsem ho potkal a veliké dobro), no a Moillard, to není žádný zoufalec, ale docela rozumný negociant, co by to neměl zkazit. A jak vidno, kombinace fungovala i na přítomné. Ovšem rozpad za 25 minut o nějaké super extra kondici zase nesvědčí.

9) Nuits Saint Georges a druhý Pommard zřejmě na hraně možností. Obě jsou to tvrdá vína, vydrží dost i v AOC verzi; u obou se často stává, že člověk narazí na příliš mladý exemplář a „pít se to dá, není to špatné, ale chtělo by to ještě počkat“. Ale tohle stáří je zřejmě maximum rozumného.

10) Bonnes Mares je sice větší částí v apelaci Chambolle Musigny, ale fakticky přímo sousedí s Clos de Tart, takže dává smysl ho brát jako pátého člena zmíněné party. A spolu s Clos de Roche a Clos Saint Denis patří mezi vína, co si lze i doopravdy koupit, pokud uvažujete o vysokolevelovém Ježíškovi. U mne je Bonnes Mares díky loňskému exempláři legendou číslo XXIX, a má tam záznamů hodně. Strašně fajn víno s tou zaprášenou cestou; spolu s Epenotem má společnou vlastnost, že ve mně vyvolává psychologický dojem, že se po dlouhém dni vracím domů. Jak je to možné, to netuším, ale děje se mi to dost pravidelně.

EDIT - na Vinevalu je podrobná pitva Chambolle Musigny. Vrátanie Bonnes Mares.
Jo, a potkali jsme Clos de la Bousse. Jako dost dobrý.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Jo, a potkali jsme Clos de la Bousse. Jako dost dobrý.
Já to říkal:) ročník?:)

Batard Montrachet - pro mne to byl teprve třetí z GC Montrachetů, myslím, proto bych tam řadil i Mersault Genevriers (stejná parcela je i v Morey St. Denis...:( ), asi určitě Corton a dál nevím...:) Nebylo to tedy myšleno jako přehlídka této GC pětice... Na to nemám znalosti.

Teď přemýšlím, zda tohle byla nejlepší Chardonnay ever a vychází mi, že asi jo, nejzajímavější určitě...což je zlé...Pinot je výš než Chardonnay, ale já mám mít raději bílé....sakra.:)
Chevaliers du Tastevin
ty uvedl jako výrobce RK, neodvážím se to zpochybnit...kdo ví, jak to bylo před 68 lety

U Beaune to píšu, je to tak, jak sis myslel:
mix premiercru poloh z Beaune
Navíc, to víno nebylo špatné, vůbec ne...89 b. fakt není málo..:)
Tohle Pomardy dělávají, že umí zle zatápět vínům o dvě patra dražším a vznešenějším.
ta láhev je cca 15 000, o dvě aptra dražší si snad už ani nechci představovat:)
Ovšem rozpad za 25 minut o nějaké super extra kondici zase nesvědčí.
Právě...za to nelze dát hlas...

Mne Bonnes Mares, familiérně Dobrý Mareš, přišel jako optimální kombinace mužských a žneských pinotů...něco neskutečného...:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Doplnění tabulek, pro vlastní přehled:) Původně zde

Tvrdé body - 93+ b.:
Ch. D'Yquem, Sauternes 1er Grand Cru Classe Superslaďáky 15 1989 96+1 97
Gewürztraminer Fürstentum SGN 1994 Superslaďáky 15 1994 93+2 95
Chatteau Grillet Bílá Rhona 17 1980 91+3 94
Bonnes Mares GC 1937, Alexis Collas OVB 18 1937 89+5 b. 94
Erdener Treppchen Auslese, R.J.Berres Moselské ryzlinky 17 1975 89+5 94
Batard Montrachet GC 1950 Confrerie des Chevaliers du Tastevin OVB 18 1950 89+4 později 91+2 b. 93
Meursault Genevrieres 1er cru Comtes Lafon Velká Burgundská 17 2001 92+1 93
Corton Charlemagne Grand Cru Girardin Velká Burgundská 17 1999 91+2 93
Montrachet Grand Cru Velká Burgundská 17 1989 90+3 93
Erdener Treppchen Spatlese, Dr. Loosen Německé ryzlinky 15 1990 91+2 93
Meursault Poruzots 1 er cru Bílá burgundská 15 1989 91+2 93
Tokaji Aszú 5 Puttonyos Birsalmás Superslaďáky 15 1999 92+1 93
Hermitage J.L.Chave Bílá Rhona 17 1997 93
Vin Jaune, Ch. Chalon 1990, Jean Macle 1990 93 b.

- aha, takže špičkový Pinot porazí Ryzlink i Chardonnay?! Ale zatím prohrává s Viognierem, Tramínem a cupáží Sauvignon/Semillon :)

A všechna* má vína starší roku 1990:

Ch. D'Yquem, Sauternes 1er Grand Cru Class 1989 body: 97
Montrachet Grand Cru 1989 body: 93
Meursault Poruzots 1 er cru 1989 body: 93
Brut Millesime, Mathieu 1989 body: 92
Pouligny Montrachet, Luis Latour 1989 body: 92
Eitelsbacher Karthauserhofberg Auslese Nr. 28, Tyrell 1989 body: 90
Hermitage, Chante Alouette, Chapoutier 1989 body: 77
Dieter Sunner, Mosel 1989 body: 90
Teroldego Rotaliano Cantine MezzaCorona, Riserva di Trento 1988 body: 88
Huxelrebe, Weingut Helmut Hangen, Rheinhessen, Pozdní sběr 1988 body 91
Riesling sekt, Peter Lauer, Mosel 1987 vody: 91
Dieter Sunner, Mosel 1986 body: 92
Poulsard Arbois (červené), Stephane Tissot 1986 body 86
Ryzlink rýnský 1986, Dieter Sunner, Mosel 1986 body 90
Pesquera crianza, Ribera del Duero 1985 body: 86
Ch. Gressier Grand Poujeaux, Bordeaux 1982 body: 79
Kerner, Kabinetní, Herman Hammel, Rhein-Pfalz 1981 body 88
starší, než já:
Chatteau Grillet 1980 body: 94
Rivera rosé secco 1979 body: 91
Listel-Gris, Vin de Sable, France 1978 body: 85
Huxelrebe Hahnheimer Knopf Trockenbeerenuaslese, Rheinhessen 1976 body: 91
Grungold Schloss Vollrads, Rheingau, Matuschka 1976 body: 89
Schloss Johannisberger Riesling Auslese Schloss Johannisberg, Rheingau, 1976 body: 91
Sauvignon, Chivri, Entre-Deux-Meres, Bordeaux 1976 body: 85
Erdener Treppchen Auslese, R.J.Berres 1975 body: 94
Sylvaner Eisvein Beeerenauslse 1975 body 91
Ch. Pichon Comtesse Lalande, Bordeaux 1973 body: 91
Beaune 1er Cru, Leroy 1972 body 89 b.
Vin Jaune, Henri Bauvret, Ch. Chalon 1966 body: 89
Pommard 1er Cru Les Grands Epenots, Leroy 1966 body: 92
Clos de la Roche GC Moillard, 1964 body: 90
Corton 'Bressandes' GC, Jaboulet Vercherre 1964 body: 92
Tavel 1962 body: 92
Clos De Tart GC (Mommessin) 1960 body: 89
Nuits Saint Georges AC, Forgeot, 1959 body: 92
Pommard 1er Cru Clos du Verger, Vandermeulen, 1959 body: 90
Batard Montrachet GC 1950 body: 93
Bonnes Mares GC, Alexis Collas, 1937 body: 94
Ryzlink rýnsku, Rheingau 1917 body 92

* Snad - záznamy nejsou u Rieslingů úplné...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus »

To já podobné megaseznamy rovnou vzdávám, byly by z toho zřejmě stovky položek, i když je občas užitečné si projet stará hodnocení s ohledem na konzistentnost.
Šlo by z toho vylovit věci 95+, případně, co měly možná 95 dostat, ale z důvodů jakési mé zaujatosti v tu chvíli nedostaly. Zrovna Bonnes Mares 2002, to bylo naprosto neuvěřitelné víno.
U těch bílých jsou asi hodně vrcholné vrcholy na té degustaci v letošním září. Vítěz (v tuto chvíli můj bílý absolutní) dostal těch 95, a druhý dostal „jen“ 94, a opět podobný případ, možná jsem ho ještě ořezal, neb na cellartrackeru mu lid dal strašlivých 97,5. Prostě oba hodně fantastické exempláře, u kterých není sranda vymyslet nějakou konkurenci. Možná snad nejstarší ryzlink 1959.

Pinot je u mne nade vše, to je naprosto jasné. Nelze ho porazit ničím a nijak. A ano, je to subjektivní nastavení. V tuto chvíli stále vládne Vougeot 1993, což je v mých hodnoceních stejná průlomová záležitost, jako u tebe Chateau D´Yquem. Kdyby byla možnost to porovnat natěsno s tou partou z Vosne, možná by ty medajle byly rozděleny jinak, ale je to asi jedno, o bod víc nebo míň, legenda jako legenda. Tady už o nějaké počty opravdu nejde. Spíš nad tím v těchto situacích vnímám ten rozměr toho zážitku, který se nesnadno měří.
To jsou pak ty legendy, které bych měl doplnit o další potkané exempláře téhož. Konkrétně a zejména bílé Batardy, těch hodně přibylo.

Ukázka té subjektivnosti je patrná i v tom, že „papírová“ sláva není všechno. GC Montrachet jenom, bez dalších přídomků, jsem potkal čtyřikrát, ale v legendách stále není. Chevalier tam není taky, i když je to možná spíš shoda okolností. Batard tam naopak je.
Podobně Chambertiny – ten nejnamachrovanější, GC Chambertin jenom, tam také stále není. Jiné a nutně menší Chambertiny tam jsou, celkem čtyři různé (Charmes, Ruchottes, Clos St. Jacques a Clos de Beze).
A to už vůbec nemá cenu srovnávat s nespravedlností vůči jiným světovým oblastem. Bordeaux mělo moje nejstarší víno vůbec, odborníky nejvýše bodované (99), možná i jednu z nejdražších lahví, ale co je mu to platné, legenda ani jedna.
Není to tím, že by tam měli blbé víno, ale tím, že já to nepoznám.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

27. MDK Vánoční bublinky

Champagne - vinařská oblast ve Francii, někdy uváděno jako součást (širšího) Burgundska s centrem v Épernay asi 75 km východně od Paříže (jinde samostatně). Vinařské Burgundsko je tvořeno 4 významnými podoblastmi (Cote de Beaune (nejslavnější vesnice Aloxe Corton, Beaune, Pommard, Volnay, Meursault, Pouligny Montrachet, Chassagne Montrachet) a Cote de Nuits (Gevrey Chambertin, Morey Saint Denis, Chambolle – Musigny, Vougeot, Vosne Romanée, Nuits – Saint – Georges) představující vlastní Burgundsko, Chablis a Champagne) a 2 méně významnými podoblastmi (Cote Chalonaise a Maconaise, pod níž spadá region Beaujolais, jež se někdy uvádí samostatně).
- rovněž metoda výroby šumivého vína v lahvi (fr. metode champenoise - ale na lahvích mimo Champagne musí být uvedeno metode traditionel)
- pravé champagne lze vytvářet pouze ze tří odrůd - Chardonnay, Pinot noir, Pinot meunier, případně z keřů odrůd povolených dříve a vysazených v té době (např. Arbane, Petit Meslier, Fromenteau - Pinot gris po šampaňsku), jen metodou champagne a na území champagne, přesněji na vinicích (viničních tratích) určených zákonným dekretem ze 17. 12. 1908. Zpravidla se jedná o kupáž vín z více poloh odrůd i ročníků, pouze výjimečně vznikají ročníková cuvée (obvykla zvaná Vintage).

Charmat - metoda výroby (zpravidla levnějšího) šumivého vína v tancích (innox), s ohledem na to, že velikost nádoby, v níž probíhá druhotné kvašení má určitý vliv na jeho výsledek, je drtivá většina minilahví netichých vín vyráběna touto metodou. Naopak magnumy, double magnumy a pod. jsou prakticky vždy tradiční metoda.
Názvy lahví dle velikosti (podléhá regionálním vlivům, zejm. bordeaux x champagne si dělají naschvály)
Název Objem v litrech Násobky klasické lahve
Půlka, Demibouteille 0,375 0,5
Lahev, Bouteille 0,75 1
Magnum 1,5 2
Marie-Jeanne 2,25 3
Double Magnum 3 4
Rehoboam 4,5 6
Jeroboam 5 6,33
Methusalem/Imperiale 6 8
Salmanazar 9 12
Balthazar 12 16
Nebukadnezar 15 20
Melchior 18 24

Degorzáž (degorgement) - francouzský název pro proces odstřelení kalů po druhotném kvašení vynalezený vdovou Cliquotovou (Veuve Cliquot) a zdokonalený v domě Abele. Po druhotném kvašení se na dně lahve usadí zbytky mrtvých kvasinek. Lahev se otočí hrdlem dolu a zchladí, odstraní se dočasná zátka a opět láhev rychle uzavře, tlak CO2 vytlačí ztuhlý kompaktní zbytek kalu výsledek remuáže) o velikosti cca knoflíku, rychlé uzavření zabrání úniku vína. Teprve poté se víno zátkuje korkem.
Video:
https://www.youtube.com/watch?v=5pH9CF756ZM

Dosage/Dozáž - proces přidání dozážního/expedičního likéru do lahve po degorzáži (nahrazuje úbytek objemu degorzáží způsobený). Dozážní likér se skládá většinou ze sladidla, vinného destilátu (alkoholu) a oxidu siřičitého k vyvázání vzniklého acetaldehydu. Tato příměs může (a má) ovlivňovat chuťové kvality vína, proto u prestižních lahví se uvádí údaj Zero dosage (úbytek se dorovnává pokud vůbec tím samým vínem z jiné lahve).

Blanc de blancs - bílá šumivá vína vyrobená z bílých hroznů, je sporné, zda to lze používat i pro tichá vína.

Blancs de noir - bílá nebo lehce růžová šumivá vína vyrobená z modrých hroznů (metoda klaret)

Remuáž (remuage) - asi tři měsíce trvající proces setřásání kalů k hrdlu lahve. U luxusních lahví nadále ručně pomocí pupitru, u běžnějších (drtivá většina produkce) na gyropaletě. Po tomto procesu následuje degorzáž. Remuáž a degorzáž se týkají jen výroby sektů pomocí metody champagne, u charmat metody se i sekundární kaly běžným způsobem sedimentují v tancích.

Pupitr - stojan na lahve během remuáže. Lahev stojí hrdlem dolu, (asi) na špuntu, aby její váha pomáhala zadržovat tlak během druhotného kvašení, v několika řadách na dvou deskách svírajících tvar písmene A, přičemž lahve se postupně přesouvají (zpravidla směrem dolu) a zvyšuje se úhel jež svírají se zemí.

Tirážní likér - je směs cukru s kvasinkami, která se přidává do vína určeného pro výrobu šumivých vín po dokončení prvotního kvašení, aby se nastartovalo druhotné kvašení vytvářející bublinky. Využití druhotného kvašení pomocí tirážního likéru objevil (dle legendy, přesněji spíše popsal) mnich Dom Perginon již v 17. století, nicméně výroba šumivého vína je prokazatelně starší, patrně již starověká.

Crémant - francouzské označení pro šumivá vína, obvykle s lokalizačním přívlastkem (Crémant de burgogne). Crémant de champagne není povoleno používat, ačkoliv fakticky existuje (šumivé víno z oblasti champagne z vinic neuvedených v dekretu), stejně tak se nesmí používat označení metode champenoise, ale metode traditionel. Crémant má zpravidla nižší tlak v lahvi (cca poloviční oproti klasickému champagne), což vede ke vzniku mléčně (neprůhledně) zabarvené pěny, odtud crémant.

Cukernatost sektů
Doux - obsah cukru je vyšší než 50 g/l
Demi sec - obsah cukru je mezi 32-50 g/l
Sec - obsah cukru je 17-32 g/l
Extra dry (Extra sec) - obsah cukru je 12- 17g/l
Brut - obsah cukru je nižší než 12 g/l
- Extra Brut - méně než 6 g/l
- Brut Natur - méně než 3 g/l (a cukr nesmí být po druhotném kvašení přidáván)
- Brut Zero - cukr 0 g/l
Většina "slavných" (a tedy extrémně drahých - Krug, Dom Perignon, Taitinger, Cristal, Salon) Champagne má kolem 10 g/l, vína s menším obsahem cukru (Brut Natur) příliš nevyzrávají, mají tendenci výrazně octovatět, proto se pijí především velmi mladá. Taková je (naneštěstí) většina produkce tzv. growers - menších, přesto kvalitních domů, zpravidla preferujících bio a biodynamickou produkci (sem patří např. Ulysse Collin, Vincent Charlot, Georges Laval, Frankc Pascal). Jedno z největších setkání těchto vinařů se koná v únoru v Praze pod názvem La Bouteille de Champagne. Naopak Champagne v kategorii Brut a vyšší vyzrává nádherně, přestože ubývá nasycení oxidem uhličitým (méně bublinek), tak si zachovává ba naopak rozvíjí svou osobitost - tóny chlebovinky přecházející do vůně fůr dokonale zralé pšenice prozářené sluncem, skvělých chlebů a podobně, při tom se zjemňuje a zdelikátňuje.

Třídění netichých vín v ČR:
a) jakostní šumivé víno / sekt - de iure synonyma , ne každé šumivé víno je tedy sektem
b) jakostní šumivé víno stanovené oblasti / sekt s.o. - regionalita (původ hroznů a zpracování), redukce výnosů, zatřídění SZPI
c) pěstitelský sekt - selekce z kategorie sub a), nelze tedy říci, že je pěstitelský sekt vyšším přívlastkem než "j.š.v.s.o.", i když k tomu má fakticky nakročeno tím, že původ hroznů a místo zpracování je omezeno na jednoho pěstitele (nástroje na zpracování šumivého vína nejsou levné, proto je často pořizuje společně více vinařů, pak ale nenesou (neměla by) vína označení pěstitelský sekt), pěstitelský sekt s.o. existovat de iure může
d) aromatické jakostní šumivé víno - jen z aromatických odrůd stanovených EU (např. všechny muškátové a malvazijské odrůdy, Müller Thurgau (...), Huxelrebe, nebo Tramín červený).
e) aromatické jakostní šumivé víno stanovené oblasti - ať žije přehlednost a praktičnost označení!
Více zde:
https://www.potreby-pro-vina.cz/v-cem-j ... -a-31.html
§ 20 a 21 zákona č. 321/2004 Sb.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-321

Obrázek


Vína:

1. Bailly Lapierre rosé Brut, Burgundsko, Pinot a Gamay - 84 b./3 hlasy
Středně energické, ovocitost na rosé spíše slabší, ale celkově typický, dobrý crémant.

2. Roudnický sekt - Pinot noir 2014 - 82 b./0 hlasů
https://mojelahve.cz/vino/pinot-noir-20 ... rvene-7526
Vínu trochu ublížila vyšší teplota, přesto nebylo špatné s tóny hořkých švestek v mnoha projevech kompot, povidla, nezralé plody), jen s příliš patrnými taniny. Ač tradiční odrůda, tak k champagne style mělo daleko a úplně nevím, zda v takovém případě není Pinotu škoda do bublin. Víno navíc už mírně odcházelo, sláblo...

3. Syfany, Krvavré rosé 2015, Pinot a André - 83 b.
https://mojelahve.cz/vino/nature-brut-k ... aret-11088
První dojem ovládly výrazné živočišné tóny ve vůni, víno bylo plné, docela dobré, ale rozhárané, bez elegance. Coupage tak rozdílných vín není zejvně jednoduchá disciplína.

4. Bohemia sekt Demi Sec - 83 b. / 0 hlasů
Velmi patrně nasládlé, přísně jednoduché, ale tak nějak alespoň na hrubo uhlazené a vlastně bez obtíží příjemně pitelné, i když bez vyšší zajímavosti.
Kdyby se hodnotily vzorky zcela na slepo, tak by pravděpodobně skončila na třetím místě. Nicméně kolektivně byla všechna vína správně(!) identifikována ještě před odkrytím - což bylo nemilé vzhledem k hodnocení, ale celkově velmi potěšující.

5. Roudnický sekt - Ryzlink rýnský 2014 Brut - 85 b. / 2 hlasy
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-rynsk ... -bile-7525
Na jen 4 roky staré víno a ryzlink k tomu až příliš zralé víno s počínajícími projevy stárnutí. Nicméně s hezkou strukturou a velmi dlouhou dochutí. Ryzlinková kyselinka přítomná jen v náznaku.

6. Sekt Ryzlink rýnský, Jakostní šumivé, 2012, Bettina Lobkowicz - 86 b. / 1 hlas
https://mojelahve.cz/vino/ryzlink-rynsk ... -bile-4272
Chlebový ryzlink, mohutné víno, s plnou strukturou. Na ryzlink až překvapivě šampaňské, dobré.

7. Chatteau Bzenec brut 2013, jšvso, Ryzlink rýnský - 87 b. / 4 hlasy, stříbrná medaile
https://mojelahve.cz/vino/chateau-bzene ... -bile-7635
Elegantní sekt z Ryzlinku, který odrůdu nezapře a nezapírá, naopak využívá kyselinku k prokreslení struktury. Celkově víno působí velmi dospěle, vyváženě.

8. Sauvignon šedý, Brut, Jožka Valihrach, tradiční metoda - 86 b. / 3 hlasy, bronzová medaile
https://mojelahve.cz/vino/sauvignon-sed ... ?_fid=2733
Zelená mohutnost, kopřiva, papriky až náznaky kopru, dlouhá elegantně hořká dochuť. Typická odrůdovost, ale mistrovstvím vinaře balancující na hraně sauvignonovské protivnosti.

9. Vajbar Barrique brut, 2014 - 84 b. / 6 hlasů, zlatá medaile
https://mojelahve.cz/vino/sekt-vajbar-b ... ?_fid=1f77
Barik všude kam se podíváš, pro sekty netypicky klasický. V chuti dominují kyselé a především nasládlé tóny.

10. Louis Girardot brut 2012 - 80 b. / 1 hlas
https://mojelahve.cz/vino/louis-girardo ... bile-13123
Silně perlivé, mírně nasládlé, ale příliě hořká dochuť. Chybí elegance, osobitost, struktura. Víno urážející tím, jak se snaží neurazit.“

11. Louis Picamelot 2013, Burgundsko, Extra Brut, Pinot a Chardonnay - 85 b. / 2 hlasy
V chuti tóny starého nikláku a mírná, příjemná chlebovinka. Víno se pomalu rozvíjí, ale nikam příliš nesměřuje.

Obrázek
Naposledy upravil(a) Vallun dne 16. 12. 2018, 22:14, celkem upraveno 1 x.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Obrázek
RW Vyzrálá Champagne, top champagne
RK: "Včerejší degustace vyzrálých Champagne - vítězem ne úplně překvapivě Krug 1988, druhé místo Cristal 1983 a třetí Salon Blanc de Blancs Le Mesnil 1999, který ještě potřebuje čas na vyzrávání :) :) "

Degustace, která mne inspirovala k tématu pondělního MDK, ale 7 000 Kč bylo i na mne tentokrát moc - a to vyzrálé šampaňské uznávám!
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Mimochodem - fotoreportáž z 27. MDK Vánoční bublinky (z níž jsou výše sdílené fotky) se dostala až na titulek fcb stránka I love Jižní Morava, která má víc než 103 tisíc sledujících! :) Ne,ž e byhc o to stál, ale jsme slavní....

Malá páteční a vánoční degustace č. 4 - Sladká vína

1. Tokaji Szamorodni - 84 b., komise 83 b.
- zavíňovací vzorek - Lidl 99 Kč za 0,5 l - stálá nabídka, vyplatí se projít stáří lahví, v méně vytížených prodejnách mají dokonce ještě 2013 (a zrání samozřejmě prospívá, o čemž svědčí/a umožňuje to i celokorek, byť kratší)
- dobré, tokajské ve své přístupnější neagreaivní verzi, vůně i barva spíš slabší, ale velmi harmonická a hladká chuť
-
Sadako píše: 2. 12. 2016, 22:25Za tip na tokaj z Lidlu dík, někdy tam do regálu s vínem kouknu.
Sadako, už jsi zkusila?

2. Hibernal PS 2016, Purýnky - 85 b., komise 86,29 b. vítěz degustace
No nevím, víno to špatné určitě není, ale na začátek degustace jej zařadilo spíše nižší očekávání, které bylo sice mírně překročeno - a 85 b. je pořád slušné víno, ale v zásadě degustaci sladkých vín vyhrálo nejméně sladké víno ze všech, což svědčí hlavně o preferncích zúčastněných ne o kvalitě vín.

3. Hibernal 2015 Mádl - 83 b., komise 83,71 b.
Mádl oficiálně sladká vína neuznává, nedělá, ale po dlouhém nátlaku podlehl přátelům a sem tam udělá výjimku, která není ani oficiálně na trhu i když google jí najít umí. Víno není vůbec špatné, ale kombinace vinař (určitě minimálně nadprůměrný) a ročník (pro danou odrůdu a lokalitu geniální) by měla, sakra, vypadat jinak.

4. Pinot, MZV 2016, Znovín - 87 b., komise 83,71 b.
- vzhledem k objemu nejlevnější víno degustace, cthulu pozitivní - sladké červené, nicméně už analitika prozradí,že je dobér jej brát vážně, ač zemské víno, tak téměř splňuje cukernatost na VzH, lahvováno po více než dvou letech od sklizně
- vlastně pecka víno, se zajímavým potenicálem pro zrání, pinotovou texturou až natolik výraznou že díky dohlazení tanitů (jde přeci jen o dost mladé víno) cukry jej lze považovat za idáelní víno pro demonstraci toho, jak má Pinot vypadat, dobrý Pinot.

5. Chenin Blanc MZV 2015, Glosovi - 86 b., komise 84 b.
Na Slováckou podoblast valké překvapení (byť Moravská nová ves leží na samém jižním okraji), Chenin pocházející z údolí Loiry má teplo rád, nicméně mistr vinař dokázal i tady udělat hodně zajímavé víno, jehož potenciál je obrovský - vzhledem k cukru si dovedu představit vyzrávání v řádu desítek let.

6. Tramín červený VzC 2015, ZS Sedlec - 89 b., komise 85,86 b. druhé místo
Má slabost pro ZD Sedlec je asi zde již známa, ale lze se divit, když dělají takováhle vína?
Trochu jiná kategorie než všechna předešlá, zde už jsme u přívlastků přirozeně sladkých vín a je to znát. Navíc silný ročník, a výborný vinař jsou poznat zejména v tom, že to víno je teď snad už dospělé, ale až dozraje, bude za hranicí 90 b. Víno, které bych stavěl proti Vlašákům ze Seewinkelu...:)

7. Savilon Slámovka 2017–Maňák - 85 b., komise 82,6 b.
Moje body jsou určitě z vleké části za potenciál, víno prostě ani nemůže být po roce zralé - při 160 g/l cukru a minipidilahvičce... Jediné pozitivum je, že šikovností nalévajícího (já to fakt nebyl) vyšlo na 8 vzorů...

+1. Hibernal mzv 2017, Pavel Lebloch - 82 b.
- Vinaře jsem neznal nejen já, ale ani mojelahve.cz. Polosladké víno to mělo po cukerné smršti hodně těžké.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Vše nejlepší a PF 2019

Obrázek

Mohutná ovocitost, tmavě červené plody, ještě mladé taniny, ale fajn pití. Nicméně na muj vkus stále dost mladé, myslel jsme že 8 let bude na AOC ok a ne, 15 let by dalo lepší zážitek - ostatně vínu věřil i vinař - dlouhý celokorek a poctivá silnohliníková kapsule...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

O zrání vína - z diskuse v knihomolské skupině vypúlvynula následující stručná úvaha o fázích zrání vína...

Momentálně bych řekl, že víno má přibližně 4 fáze:

1. dospívání - od svatomartinského po víno. pesněji tedy od nalahvování po okmažik, kdy se jednotlivé složky vína plně rozvinou a zharmonizují. Zatímco nalahvování je objektivně daný okamžik, tak moment dospělosti vína je těžké určit a určitě to nelze bez ochutnání vína. V zásadě je to doba, kdy se většina lidí shodne, že víno je později (až do momentu dospělosti) lepší než dříve. A v zásadě lidé, kteří tvrdí,že dříve bylo lepší by udělali více štěstí s jinou, jim lépe vyhovující odrůdou. V této fázi se vyskytují tóny primární (hrozny) a sekundární aromatiky (vinifikace). Většina vín se vypije právě v této době a to je podle mne škoda. Některé vína - typicky Chablis, burgundská grand cru nebo velká bordeaux, z našich pak třeba mohutnější Frankovky, jsou v této fázi prakticky nepitelnápro příliš výrazné taniyn nebo kyselinky. Okamžik dospělosti by měl být zhruba stejný pro celou šarži vína, pokud jsou lahve přiměřeně rozumně skladovány.

2. Lahvové dozrávání - je to období, dky je víno na vrcholu z hlediska primární a sekundární aromatiky, která by měla být již propojená, vyvážená a harmonická. Postupěn se však objevují terciální tóny lahvové zralosti. Tady už roste význam subjektivního pohledu na věc - ne každý má tericální tóny rád (btw: u velkých Burgund se leckdy hovoří o vůních staré knihovny a podobně;) Proto pro někoho vína přstává být zajímavé při prvním výskytu těchto tónů (a terpve od okamžiku jejich výskytu lze vlastně hovořit o archivním vínu) Já bych ale toto období protáhl do momentu, kdy jsou všechny tři složky/aromatiky zhruba v rovnováze (tzv. Kunešův bod zrání vína) - trefit tento moment je už prakticky otázka štěstí, každá jendotlivá láhev vyzrává po svém, což sice dost ovlivňuje skladování (temnota, spíše nižší teplota, ale hlavně pozvolné změny teploty), ale i individuální faktory - korek, počíteční hladinak v lahvi.

3. Stárnutí vína - v momentě, kdy nabývají převahu terciální tóny a začínají se projevovat i negativní přiznaky stáří - víno se rozpadá, jendotlivé složky se oddělují a vystupují, ale víno je stále ještě pitelné, zajímavé a najdou se lidé, kteří jej vyhledávají.

5. Mrtvola - v této fázi už víno pít prakticky nelze pít, převahu mají škodlivé, převážně kyselé tóny.

Jednotlivé etapy je těžké vyjádřit číselně. Pil jsem víno staré 101 let, které bylo ještě kosuek před smrtí, ochutnal jsem vína stará 6 let, prakticky už po smrti... Nicméně odrůdové jakostní víno by mělo vydržet nejméně nějakých 10-15 let, vydrží li méně, lze a je na místě hovořit o tom,že víno je vadné. Na výdrži vína se dost projevuje kvalita jendotlivých ročníků - proto třeba Robert Parker se svým týmem sestavuje tabulky pro významná vína vlekých vinařských oblastí...

Z výšěe uvedeného vyplývá, že podle mne by se mělavína pít ve druhé fázi a to podle nastavení každého vínomilce. Pokud někdo nechce terciální tóny, tak hned po dospělosti (u nás cca 3-4 roky po sklizni u vín přívlastku Podsní sběr 3-5 Výběr z Hroznů, trochu více u červených...Alespoň trochu kvalitní vína ale skýtají prostor nějakých 2-4 let, než se začnou projevovat terciální tóny. Tedy jejich výskyt u třeba tříletých vín je taky určitou vadou...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

28. mimořádný MDK Pálavy

Obrázek

Pálavy již byly tématem 9. MDK, tentokráte se ale jednalo o mimořádnou degustaci, neb koelga chtěl přechutnat některé láhve a Pálava, jako nejúspěšnější tuzemský šlechtěnec, si toto prvenství při repetici zaslouží.

0. Luis Picamelot Ch/Pn 2013 - 85 b. (mimo hlasování)
Dobrý, solidní byť nepatrně méně výrazný crémant (de burgogne), místy suchost až překáží, aby víno vydalo vše, co asi má.

1. Syfany VzH 2015 - 86 b. / 4 hlasy - stříbrná medaile
Voňavé, víno s tóny bezu a květinové směsy s muškáty. Ostřejší, pikantně kořenitrou sturkturu dokresluje delší dochuť stáčející se do citrusové kyselinky. Nejedná se o úplně typickou, ale přesto velmi odrůdovou a bavící Pálavu.
Tady se musím omluvit kolegovi, který tvrdil, že Syfany vyhraje, já o tom dost pochyboval - sice nevyhrál, ale druhé místo je taky vleký úspěch, v mém bodování pak byla poražena jen slámovkou ze Slovenska. A každopádně mne bavila víc, než záplava skoro stejných poloslaďáků...

2. Šoman VzH 2017 - 82 b. / 3 hlasy
Květiny, růže, bez a cosi červeného - vůně nádherná, chuť s ní ale v disharmonii s ne zcela příjemně hořkou dochutí a čouhajícím cukrem podbarveným olejovitými tóny.
Horší bylo, že olej naznačoval jakoby starší víno a svěžest taky nebyla nikde k nalezení, takže víno se tvářilo, jako by mělo být do dvou let mrtvé...

3. Znovín VzH 2015 - 84 b. / 0 hlasů
Jemnější pálava s vůní drobných lesních květin za vlahého rána dobře přechází do chuti v tónech citrusového ovoce a plného těla. Víno bylo ještě spíše mladé, nedosspělé místy až s náznaky zelených tónů, což u sice vlekého ale obecně easy going ročníku 2015 není úplně obvyklé. Pokud dokáže zelené staidum překonat a vyzrát, tak půjde o hodně zajímavé a mocné víno kolem 88 b.

4. Šabata VzH 2017 - 82 b. / 0 hlasů
Mokré květiny s náznaky vody z muškátů působí skoro až uměle. V chuti dominuje cukr, dochuť je těžká až nahořklá a vytrácí se jen o něco pomaleji, než vůně.
Teoreticky velké víno, podle dosavadních výsledků favorit (Král vín 2018 - 88 b.), ale ne, fakt ne. Jen o málo víc než sladká voda...

5. Vican VzH 2016 - 84 b. / 2 hlasy
Vzdálený, ale patrný petrolej a snad i sedlo, respektive fermeže na činění kůží. Patrný alkohol, ale jinak příjemně svěží víno se strukturovanou texturou a vyváženou kyselou a sladkou chutí, byť čas pomůže i toto vyhladit ještě elegantněji.

6. Herzánovi jakostka 2016 - 81 b. / 0 hlasů
První dojem formuje ne zcela libá vůně (ponožkový smrádek). V chuti převládá hořčinka jinak je chuť spíše plošší a dochuť je nepříjemně drsná až háčkovitá.

7. Jiří Šilinek VzH 2017 - 83 b. / 2 hlasy
„Určitě ne úplně španté víno, ale dosti mladé a bez větší zajímavosti, o sturkturu či tělo se stará primárně horčinka a nikoliv kořenité tóny, cukr lehce vysutpuje nad ostatní, dochuť krátká až střední. V chuti a vůni bez, neidentifikovatlený ovocný koktejl a lehké stopy mokrého šeříku a mírně citrusová kyselinka. Odrůdový charakter potlačený pro snazší pitelnost.“
Brodequin: "Kořenitost spíše slabší. Výborná Pálava." (87 b.) - ten kluk mne chce zabít!

8. Znovín VzH 2009 - 85 b. / 1 hlas
Vchuti i vůni nenápadně vládne angrešt, ve vůni se snoubí se směsí sušeného ovoce z části tropického, v chuti pak s jablečným a hruškovým kompotem. První dojem krásně svěží, akorát dospělé víno, teprve v (příjmně dlouhé) dochuti mírně citlené olejovité tóny. Jinak hezky srovnané až harmonické víno se střední texturou. K ideální Pálavě chyba možná výraznější kořenitost ař pikantnost, což je ale pro Znovín spíše typické.

9. Michlovský VzH 2009 - 84 b. / 5 hlasů, vítěz degustace
Barva krásně čajová, vůně přijemně jitrocelovosirupová, ale v chuti již slabší víno s patrným stárnutím, což je u vlekého ročníku, velkého vinaře a velkého zbytkového cukru podivné, ba dokonce nedobré. Cukr navíc mírně vystupuje nad ostatní vjemy v dochuti přechází až v karamelovou hořčinku.
Víno, které v tomto okamžiku potěší terciálními tóny (bez nich by hodnocení bylo ještě horší -2), ale výhled do budocuna je vyloženě mizerný, vyť se možná mohlo jednat o záležitost lahve...
Na tohle víno jsem byl dost zvědav a tipoval jej vysoko, nakonec se ale potvridlo podezření mého kritického já, že půllitrová láhev, VzH v ročníku 2009 a polosladké víno mi úplně nesedí - tyhle lahve Michlovský použíáv většínou pro větší slaďáky...a víno opravdu mělo k mé představě daleko - Michlovksý v legendárním ročníku 2009 by měl deset let vydržet s jakýmkoliv vínem, natož s vysokopřívlastkovou Pálavou.
Znovín, ač za polovinu peněz (s přihldénutím k oběmu) rozhodně předvedl vyšší kvalitu a vzdal hold velkému ročníku.

10. Lahofer VzH 2017 - 84 b. / 3 hlasy - broznová medaile
Cukrrrrrr! pak trocha pomerančů a dalších citrusů. Jako příjemné, veselé pití, lze použít i místo kostkového cukru:)

11. Dílemúre - Karpatská perla slámovka 2012 - 87 b. / 1 hlas
Jitrocelový sirup, z počátku s mírným náznakem kanagonu, pak ale slušně vyvážené sladce citrusovité víno, stále ještě mladé, ale dobroučké.

Jako fajnová degustace, ale trochu jsme od Pálav čekal více, těšil jsem se na více...
Naposledy upravil(a) Vallun dne 11. 1. 2019, 18:05, celkem upraveno 1 x.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus »

Já jen rychle máznu - Pommard Epenots, 1 Cru 2010, velikánské dobro jako obvykle, tak 93, a samozřejmě, že ještě později by bylo ještě lépe, ale tady už to fungovalo skvostně.

S tím vrcholem je to opravdu subjektivní, a osobně mám víno trefené co nejpřesněji za vrcholem. A protože to může znamenat roky až desítky let, trefit se do tohoto místa není sranda a je to spíš náhoda, než věda.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

Jo, 2010 je v tomto prý vstřícný ročník..ta 2011 vesnická Volnay byla příliš mladá...:/

Výrobce?
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Víno

Příspěvek od Argonantus »

Obvyklý Michel caillot. 40 euro.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32272
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Víno

Příspěvek od Vallun »

aha, díky...

Pálavy doplněny a msitr RK dělá radost: 17.4.19 bude speciálka na Volnay

http://www.rarewine.cz/degustace-detail-239

EDIT: Tak dvě hodiny po rozeslání emailu už byla Volany obsazena...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Odpovědět

Zpět na „Kultura“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 12 hostů