Knihy&komixy - vaše názory a doporučení

Literatura, film, hudba, divadlo, opereta a jiné výdobytky civilizace.

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 7756
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Knihy&komixy - vaše názory a doporučení

Příspěvek od York » 4. 8. 2017, 11:35

Ať chceme, nebo ne, jsme politicky součástí euroatlantického společenství, s nímž dvacet let máme společné dějiny, společné problémy i životní hodnoty a v řadě ohledů i společnou kulturu a jazyk.
To je pravda a taky to je pomměrně důležité pozorování. Ovšem tohle:
Máme-li pocit, že onen druhý život knihy v našem prostředí odumírá, je to možná i proto, že už tušíme, že se odehrává někde jinde, s jinou perspektivou a v jiné řeči.
Je bullshit. V prvé řadě se překládají hlavně nejprodávanější knihy, ne nutně nejlepší. Za druhé už není žádné "tady" a "tam", Všichni jsme na netu, takže pokud se někdo schovává v ulitě, je to čistě jeho rozhodnutí. Za třetí nic neodumírá, jen se mění forma. Na netu běží spousta literárních debat a problém dotyčného pána nejspíš je, že už není jednoduché rozhodnout, která je ta "správná". Přitom je to celkem jednoduché - "správné" jsou všechny. Přiznávám, že může být trochu problém to všechno sledovat, pokud by se o to někdo náhodou chtěl pokusit.

Tady vlastně dokonce tvrdí, že ty knihy, které jmenoval v tom svém "seznamu", jsou pro současnou českou společnost vlastně důležitější a hybnější než knihy napsané v českém prostředí.
Pochopitelně, protože díky komerci zasáhnou mnohem víc lidí. To samé se děje u RPGček.

Z řady podobných vyjádření vyplývá, že autoři nechtějí sami sebe označovat za spisovatele a že své psaní berou jako otázku soukromého a v zásadě iracionálního tvůrčího puzení. Necítí potřebu vědomě se konfrontovat s nadosobní literární tradicí, a nemají tudíž ani ambici účastnit se onoho druhého života knihy. Jinak řečeno přistupovat ke své vlastní tvorbě s odstupem, jako čtenáři, reflektovat ji a vstřebat různé (i kritické) interpretace vlastního díla.
Bullshit. To je zobecnění na základě omezeného vzorku. S několika autory fantastiky se znám osobně a další spoustu znám alespoň od vidění a pro drtivou většinu z nich to neplatí (jsou samozřejmě i výjimky, ne každému přemíra pozornosti vyhovuje). A to už docela dlouho nejsem v téhle oblasti nijak zvlášť aktivní.

Základní problém je, přiznat si, že dneska už asi nikdo nemá dostatečně široký přehled, aby se mohl vyjadřovat v obecné rovině. Já třeba o dění mimo fantastiku vím jen to, že to je úplně jiný svět, který se se světem fantastiky prakticky vůbec neprolíná (křest Sedmi Ryb byl pro mě náhledem za jinak zavřené dveře).

On totiž Balaštík tady nepíše o všech (českých) autorech.
Přesně tak. Přitom ta tvrzení jsou formulována jako obecně platná.

Proto také česká literatura od listopadového převratu nedokázala stvořit hrdinu, který by byl osobností, byl zapamatovatelný a v nejlepším případě se mohl stát určitým typem.
Bullshit. Opět zobecnění na základě omezeného vzorku.

Vynechám povědomí o tom, že v naší historii probíhaly jakési sjezdy spisovatelů a nezřídka na nich někdo vystoupil s provokativním příspěvkem.
Vynechám povědomí o tom, že stále probíhají.

Hodnotová kritéria se individualizují
HURÁ! HURÁ! HURÁ!


čtenáři ztrácí vůli aktivně tyto informace vyhledávat.
Bullshit.

Proměna knihy v sériový výrobek
BULL-SHIT.

nespojujeme s ní náš soukromý parapříběh: okolnosti jejího nabytí, situaci, v níž jsme knihu četli, naši intimní nadinterpretaci (propojení příběhu s privátními životními událostmi). Pohled na její hřbet už pak nevyvolává vzrušení, a nemáme tudíž ani potřebu knihy uchovávat v knihovnách, případně si je nechávat podepsat autorem.
Bullshit.

Co je sakra intimní nadinterpretace? A taky bych docela rád viděl nějaký autorem osobně podepsaný e-book, případně vzrušení vyvolané zíráním na jeho hřbet. Je to sice divné, ale už knihy nerejeme pazourkem do stěny jeskyně.
Shrneme-li to, pak nakladatelská nadprodukce paralyzuje onen druhý život knihy tím, že jí odebírá individualitu a čas, který je nutný k tomu, aby prorostla se svými interpretacemi a mohla se stát událostí. Ba odebírá jí i onen veřejný prostor, neboť množství a hodnotová dezorientace vedou k tomu, že už ani nečteme tytéž texty, že se protrhl rezervoár důležitých knih, které musíme přečíst, abychom se spolu domluvili.
Musíme jedině umřít. Jinak je to ale krásná ukázka clony před očima - pánům vědátorům se bortí představa, že stačí znát pár uznávaných titulů, aby byl jako člověk in a mohl opovrhovat vším pokleslým a nehodným pozornosti, co se na ten seznam nedostalo. Realita je ovšem taková, že o tom, co se bude a nebude číst, a co tudíž bude nebo nebude mít dopad, už docela dlouho rozhodují čtenáři a tržní mechanismy. Vítejte do reálného světa, pánové. Držte si klobouky.

rozhodně to potvrzuje myšlenku, že literatura přestává být celospolečensky významnou institucí.
A ještě jednou bullshit. Literatura není a nikdy nebyla instituce - to, že po tom páni vědátoři neustále touží, je krásná ukázka toho, kde vězí problém. Na skutečném významu literatury se nic nemění, bortí se jen vzdušný zámek, kde skupina lidí odtržených od reality rozdává nálepky "TOHLE JE DŮLEŽITÉ" a poplácává se pak po zádech na "oficiálních" sjezdech, jak to jako pěkně zařídili a jak úspěšně budují tu veleslavnou instituci.

Pokud má literární věda (a vůbec celý ten humbuk okolo) k něčemu opravdu být, měla by v prvé řadě pomáhat autorům (a myslím tím opravdu pomáhat, ne je silou rvát do vyjetých kolejí). Teď je to povětšinou tak, že autoři si buď musí pomoct sami, nebo najít nějaké nadšence, kteří se to naučili za běhu.

Uživatelský avatar
boubaque
bubák; Moderátor
Příspěvky: 4976
Registrován: 2. 10. 2006, 18:49
Bydliště: Brno/Ostrava
Kontaktovat uživatele:

Re: Knihy&komixy - vaše názory a doporučení

Příspěvek od boubaque » 4. 8. 2017, 16:46

skupina lidí odtržených od reality rozdává nálepky "TOHLE JE DŮLEŽITÉ" a poplácává se pak po zádech na "oficiálních" sjezdech, jak to jako pěkně zařídili a jak úspěšně budují tu veleslavnou instituci.
Achjo, už jsem se ti to tady jednou snažil vymluvit, když jsem psal ten elaborát o tom, co je to literární věda. (Nehledě na to, že v některých vysvětleních tvých bullshitů říkáš to samé, co Balaštík, nebo to, co z Balaštíka přímo vyplývá.) Takže teď už asi jenom obrázek:
Obrázek
Když se kácí les, lítají kopí — sv. Vojtěch
Bezejmenný hrdina (vlastnoruční komiks)last.fm
Hraju/vedu: FATE / Příběhy Impéria, DnD5e; Další, oblíbené hry: Primetime Adventures, Mountain Witch

Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 7756
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Knihy&komixy - vaše názory a doporučení

Příspěvek od York » 4. 8. 2017, 17:01

Vymlouvat se mi můžeš snažit co chceš - dokud se ale na stavu věcí něco skutečně nezmění, nebude to moc platné (ani mně, ani nikomu jinému).

Argonantus
.
Příspěvky: 14212
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Knihy&komixy - vaše názory a doporučení

Příspěvek od Argonantus » 4. 8. 2017, 20:02

Boubaque TL,DR:
On už toho plno napsal za mne York a já se k tomu vrátím, ale abych dořešil ty možné dezinterpretace, opakované slohové cvičení na téma Balaštík a jeho článek, který se snažím z podstatné části citovat celý:
BALAŠTÍK: Kniha se stala sériovým výrobkem, který rychle zastarává
-nevím, jestli je nadpis dílem úprav redakce, nebo mistra samotného; sugeruje ale, že je to hlavní myšlenka díla. A už ta je dost agresivní (jakákoli vaše kniha je sériový výrobek, který rychle zastarává).
V každém případě nelze souhlasit s ani jednou z těchto dvou tézí, ani s jejich spojením, které nedává žádný smysl.

Kniha není o nic více nebo méně sériovým výrobkem, než dříve. Soudě podle tuzemské scény, drtivě méně, protože naprosto nikdo se dnes nedokáže tímto „sériovým výrobkem“ uživit.

Spojení „zastarávání knihy“ je mi stejně nepochopitelné. Podstata vynálezu knihy je právě v tom, že je věčná. Za sto let ji někdo otevře a nadchne ho to.
Během posledních desetiletí zde tiše a nenápadně skončily dějiny literatury a veškeré spolky, sjezdy a nekonečné lamentování nad společenskou degradací spisovatelů jsou jen fantomovou bolestí, která nám připomíná, že zde kdysi bývala končetina.
Přijímám Boubaqueho námitku, že tu není tvrzeno, že zaniká literatura, ale že zanikají dějiny literatury.
Nicméně tím je to ještě větší nesmysl.
Nevím jak pro pana Balaštíka, ale pro mne slovo „dějiny“ znamená něco jiného, než schůze a sjezdy.

Dejme tomu, že zanikli platnéři, jakožto profese a činnost. Aby zanikly dějiny platnéřství, pak by musela zmizet i povědomost o tom, že tu něco takového bylo; a nikdy by se nemohlo stát, že to nějaký badatel začne křísit (což se přesně s platnéřstvím a mnoha jinými starými technologiemi dnes často děje).
Zánik dějin literatury coby jedné z nejsetrvalejší lidské činnosti, která navíc zjevně ještě narůstá i podle Balaštíka, je v tomto smyslu dokonale absurdní.
Kniha v této zemi během posledních dvaceti let ztratila to, co lze nazvat jejím druhým životem. Rozpadl se prostor, v němž byl text veřejně konfrontován se svými interpretacemi; duchovní milieu (nebo chcete-li, diskurz), kde se setkávají spisovatelé, kritici, čtenáři, texty, dobové normy a literární tradice a kde se z knihy jako textu stává literatura jako instituce. Teprve přítomnost knihy v tomto druhém životě vkládá do textu další roviny významů, jako jsou morální, politická, společenskokritická a podobně. Tady se kniha stává událostí, fenoménem, který může zasáhnout společenské dění a který současně ovlivňuje i vnitřní vývoj literatury.
Tato téze nemůže být vyvrácena čistě logicky a terminologicky, jako ty předchozí; je to problém věcný.
IMHO je to ale nesmysl taky.
Harry Potter žije druhým životem tak, že nad tím lze jen žasnout; mám známého, který je asi na straně 120 vlastní nadšené fanfiction, doplněné nekonečnými diskusemi a úvahami, jak a proč tohle funguje a co to znamená.
Přítomná debata na RPGF jakožto nepatrný výsek netu ukazuje, že se „druhého života“ dočkají i tak obskurní a okrajové výtvory, jako Sedm ryb, Bezejmenný hrdina, Kruhy nebo Tentacles et bambiraptor, řádově s desítkami až stovkami čtenářů.
Ztráta společné řeči
Na tom, že tento druhý život odumřel, se podílela zejména skutečnost, že kniha ztratila výlučnost artefaktu a změnila se v běžný obchodní artikl. „Zbožštění“, typické pro 19. a 20. století, bylo nahrazeno „zbožněním“, neseným zejména nakladatelskou nadprodukcí. Z necelých šesti tisíc titulů vydaných v prvním roce existence samostatné České republiky se postupem času stal trojnásobek, což znamená, že knihy rychle zastarávají a více si mezi sebou konkurují. To první nutí nakladatele chrlit stále více novinek, to druhé investovat čím dál větší prostředky do reklamy a - co bylo až donedávna tabu - manipulovat s cenou.
Opět mi to nedává žádný smysl. Titulů přibylo, literatura roste. Otázka „zbožštění“ je těžko testovatelná, ale když vidím ty sevřené řady příznivců toho nebo onoho díla, nějak nevidím rozdíl proti panu Dickensovi v 19. století.
Otázka „zboží“ coby ekonomického fenoménu fungovala od toho Dickense lautr stejně, podle autorského práva. Změna nastala nedávno – kniha už skoro nevydělává zdrcující většině autorů (což pokrývá v Čechách úplně všechny), takže... zbožím vlastně být přestává.

Bezejmenný hrdina je perfektní ukázka, jaký je to dokonalý žvást. Bezejmenní hrdinové totiž začínají na „trhu“ naprosto vítězit. Autorů, co to dávají úplně zadarmo, nebo si dokonce platí, aby to vyšlo, s chatrnou nadějí na návratnost, je většina. Nejen u nás – na celém světě.
Tuzemský knižní trh se globalizoval a stal se součástí marketingového kolotoče, generujícího v rychlém sledu světové bestsellery: Harry Potter (2000), Da Vinciho kód (2003), Stmívání (2005), Milénium (2008), Padesát odstínů šedi (2012). Většina těchto „blockbusterů“, ale týká se to i knih ověnčených prestižními literárními cenami nebo těch, které vzbudily významnější ohlas, vychází buď současně, nebo jen s minimálním časovým odstupem od originálu. Exkluzivitu pak ztrácí kniha i tím, že přichází o svou fyzickou podobu: prodává se ve formě virtuálních e-booků a je kdykoliv a kdekoliv dostupná.
Čtu první větu dvakrát, třikrát, a vidím, že Bubákovo vysvětlení, že se mluví o překladech světové literatury, je třeba uhádnout z letu ptáků a z šupin ryb. Slovo „překlad“ totiž ve větě chybí a věta naprosto přesně znamená to, že Harry Potter atd. je tuzemská literatura, která se stala světovým bestsellerem.
Sorry, jako.
Poslední věta, že „vychází s malým odstupem od originálu“ není o nic méně šíleně vystavěná a slovo „překlad“ opět chybí.

Ale i když připustím, že pan Balaštík není úplný magor a mohou za to novinářští přepisovači, a myšleno to bylo tak, jak vykládá Bubák, pak netuším, proč nám byla tato dramatická pravda zjevena. Změnilo by se něco, kdyby byl Harry Potter přeložen „s větším odstupem od originálu?“ Byly by tím dějiny literatury zachráněny?

Konečně, za povšimnutí stojí ty opovržlivé uvozovky u „blockbusterů“ a dodatek „ale týká se to i“ před těmi knihami, co byly oceněny; nedejbože aby si někdo myslel, že z těch „blockbusterů“ některý dostal nějakou cenu!
EDIT: a koukám dodatečně, že ona je ještě třetí, pečlivě oddělená kategorie od bestsellerů a těch, co dostávají ceny - knihy, které vzbudily významnější ohlas. Což Harry Potter a spol zjevně nevzbudil.
Kvůli nadprodukci však přestávají fungovat i tradiční mechanismy, podle kterých si knihy vybíráme. Výzkumy čtenářství mluví o tom, že v enormní nabídce se dnes orientujeme především podle žánrů, což značí, že knihy ztrácejí individualitu, jsou (v rámci žánru) zaměnitelné jako jogurty, a podléhají tedy i týmž obchodním strategiím. Recenze, doporučení, literární ceny atd. mohou totiž působit jako vodítko pouze v rámci omezené nabídky a při dnešním množství a takové rychlosti vydávání už nejsou s to vytvářet kvalitativní měřítka. Hodnotová kritéria se individualizují, jejich dopad se relativizuje a čtenáři ztrácí vůli aktivně tyto informace vyhledávat.
Téze „vybíráme si podle žánrů, takže knihy ztrácejí individualitu“ není o nic méně magorská, než před rokem. Podle žánrů jsme si vybírali odedávna – já, například. A proč by se uvnitř žánrů měla ztrácet individualita knihy... v důsledku toho, jak si knihu čtenáři vybírají? Jakože cože?

Jinak tohle je opět agrese. Vy všichni, co se snažíte něco sepisovat a vydávat, tvoříte zaměnitelné sériové výrobky podobné jogurtům, abyste věděli.
Proměna knihy v sériový výrobek rovněž znamená, že už k ní nezaujímáme osobní vztah a nespojujeme s ní náš soukromý parapříběh: okolnosti jejího nabytí, situaci, v níž jsme knihu četli, naši intimní nadinterpretaci (propojení příběhu s privátními životními událostmi). Pohled na její hřbet už pak nevyvolává vzrušení, a nemáme tudíž ani potřebu knihy uchovávat v knihovnách, případně si je nechávat podepsat autorem.
Opět dva nesmysly, které se propojením nijak nevylepšují. Knihu coby sériový výrobek jsem řešil. A i kdybych tohle v pominutí smyslů připustil, jak, u všech všudy, z toho plyne, že ke knize nezaujímáme citový vztah? Když to navíc očividně není pravda.
Shrneme-li to, pak nakladatelská nadprodukce paralyzuje onen druhý život knihy tím, že jí odebírá individualitu a čas, který je nutný k tomu, aby prorostla se svými interpretacemi a mohla se stát událostí. Ba odebírá jí i onen veřejný prostor, neboť množství a hodnotová dezorientace vedou k tomu, že už ani nečteme tytéž texty, že se protrhl rezervoár důležitých knih, které musíme přečíst, abychom se spolu domluvili.
Další dvojnesmysl – nakladatelská nadprodukce zjevně existuje, ale proč by měla paralyzovat druhý život knihy, když s ním nakladatel souvisí poměrně volně?
Nemám to ve svých rukou
To je však pouze jedna stránka problému. Druhou tvoří přístup autorů, kteří tento prostor literatury jako veřejné instituce sami opouštějí.
(citáty Emila Hakla, Petry Hůlové, Petry Soukupové, krátím)
Z citátů plyne jediná Balaštíkem slušně doložená téze, že se tito autoři nechtějí veřejně moc prezentovat jako autoři a chodit na nějaké schůze.

Dobrá. Ale z toho asi těžko lze dovodit bombastické tvrzení o „zániku dějin literatury“ nebo „proměny knih na zboží“ či „konci druhého života knih“. O tomhle neřekl nikdo z autorů ani čárku a souvislost je nulová.

Nulová je i souvislost prohlášení „nemám to ve svých rukou“, ze které opět tvoří Balaštík kolosální závěry, a které tvrdí jediná autorka,
Petra Soukupová: „Určitě nejsem typ autora, který by si předem nalajnoval, co se stane a co se stane potom. Primární je obléknout se do postavy a pak s ní splynout, ona si sama řekne o svoje...“ (Aktuálně. cz, 1. 12. 2012).
Fajn. Soukupová to tak dělá, nejspíš ještě leckdo další, ale jiní zase třeba ne (mohu doložit, pokud by na tom někdo trval), a souvislost s předchozími tézemi opět nulová.
Tím, že to Petra Soukupová nechává svým postavám, zanikají dějiny literatury a z knih se stává zboží?
Necítí potřebu vědomě se konfrontovat s nadosobní literární tradicí, a nemají tudíž ani ambici účastnit se onoho druhého života knihy. Jinak řečeno přistupovat ke své vlastní tvorbě s odstupem, jako čtenáři, reflektovat ji a vstřebat různé (i kritické) interpretace vlastního díla.
Další dvojtézové kombo, které nedává smysl. Nikdo, ani Soukupová, netvrdil, že se nekonfrontuje s nadosobní literární tradicí. Prostě nikdo.

Jinak další útok na jakéhokoli myslitelného autora. Nemá ambici vstřebávat (i kritické) interpretace svého díla, lump jeden. A dlabe na nadosobní literární tradici. Je to takový blbeček, výrobce sériových jogurtů.
Bez zapamatovatelných hrdinů
Fakt, že autoři jsou více svým textem ovládáni, než že by jej sami ovládali, se pak projevuje i v dílech samotných. Hrdinové soudobých próz nejsou většinou subjekty děje, ale trpnými objekty okolností. Jsou nějak predisponovaní minulostí a reagují na nastalé situace, nejsou však těmi, kdo by chtěli svůj život a svět kolem sebe ovládat a přetvářet s vizí určité budoucnosti. Pokud však člověk není nakročen do budoucnosti, nemá a nemůže mít ani odstup od své přítomnosti. Hrdinové jsou tedy odsouzeni přítomnost pouze prožívat, aniž by ji mohli a chtěli nějak ovlivnit. A druhá rovina téhož: pokud nejsou subjektem děje, ztrácí také odstup od sebe samých. V současné próze se tak nesetkáváme s hrdiny, kteří by dokázali nějak reflektovat svoji existenci jako sebevědomé bytí. Proto také česká literatura od listopadového převratu nedokázala stvořit hrdinu, který by byl osobností, byl zapamatovatelný a v nejlepším případě se mohl stát určitým typem.
Tady už je to celé výmysl od začátku až do konce, ani se nepředstírá, že to má vztah k těm citovaným autorům nebo k „Balaštíkovu seznamu“ těch bockbusterů. Nenapadá mne jediný z nich, na který by to sedělo (Hůlovou a Soukupovou nečtu, možná to tam sedí). Jinak opět čistý agresivní útok.
Při sociologické interpretaci bychom v tom nicméně nemuseli vidět pouze neschopnost autora racionálně přistupovat k příběhu jako k „šifře lidské existence“, ale též odraz postavení člověka v soudobém světě: jsme zaměnitelné figurky ve hře, jejíž pravidla neurčujeme a jimž se ani nesnažíme porozumět. Ale to je jiná úvaha..
Další nadávání, tady se opět ani nepředstírá věcný obsah.
Vrátíme-li se zpět k našim autorům, pak z toho, co bylo řečeno, je zjevné, že na rozdíl od předchozích generací prozaiků necítí ani potřebu vyjadřovat se ke svému dílu a literatuře obecně prostřednictvím esejů či kritických a reflexivních textů. Výmluvně to dokázal samotný sjezd „spisovatelů“, kde vesměs promlouvali literární vědci, kritici, filozofové a politologové a ani v publiku byste nenapočítali více než deset píšících autorů. Tato neochota být veřejně přítomen, veřejně mluvit o literatuře a v širších souvislostech i o společenských problémech pak ale demotivuje také čtenáře, aby v textech hledali další roviny významů, které by je aktualizovaly ve vztahu ke společně sdílenému světu a k jejich vlastnímu životu.
Mimo poslední větu vlastně opakování téze o nezájmu autorů o veřejné vystoupení. Poslední věta z toho opět dovozuje něco, co dovodit podle mne nelze.
Podobně jako mezi autory převažuje nereflektovaná tvorba, přestávají čtenáři reflektovat své čtení. Rozumění se stává doslovnýma čtenáři nemají potřebu konfrontovat se s jiným (kritickým, poučeným) čtením a tím rozšiřovat a kultivovat vlastní interpretaci. Jinak řečeno, ztrácí víru v to, že by knihy byly nositeli jiného, hlubšího sdělení, jehož smysl se utváří s odstupem, v kontextové reflexi textu a ve veřejné diskusi nad ním. Víru, která činí čtenáře, autory i kritiky součástí téže instituce.
Třesk, plesk. Co opravdu ví Balaštík o tom, jak čtenáři reflektují svoje čtení? Dělal nějaký výzkum v tomto směru?
Pokud se jako čtenáři neúčastníme onoho druhého života knihy a zážitek z četby nevztahujeme k literatuře jako instituci reprezentující systém nadosobních hodnot, pak naše čtení ztrácí své sebe-vědomí a je vydáno všanc reklamě a módám. Poezie přestává být - mimo specifický okruh publika - srozumitelná a ztrácí i punc čehosi společensky důležitého. Romány se naopak stávají předmětem primitivního kultu. Zájem o sexuální pomůcky provázející Padesát odstínů šedi, záplava návštěvníků Louvru po vydání Da Vinciho kódu, zájezdy do Stockholmu na místa spojená s Larssonovým Miléniem či u nás na Žítkovou jen potvrzují, že kniha přestává být reflektována jako literatura, čtení se stává stádním a přechází až v jakési kultické sdílení.
Tohle jsem už citoval – čtenáři jsou prostě primitivní stádo se zájmem o sexuální pomůcky, jezdící do Louvru a do Stockholmu.
Naše otázky
(tady historickou pasáž s rokem 1967 s Kunderou vynechávám, neb s předchozím naprosto nesouvisí, Lze shrnout, že dříve bylo lépe. Zajímavé je to až tady:)
Ať chceme, nebo ne, jsme politicky součástí euroatlantického společenství, s nímž dvacet let máme společné dějiny, společné problémy i životní hodnoty a v řadě ohledů i společnou kulturu a jazyk. Rychlé překlady aktuálně nejlepších světových knih a témata, která se nás týkají stejně nebo i více než problémy, jež řeší česká próza, to vše ovlivňuje měřítka a nároky českých čtenářů. A máme-li pocit, že onen druhý život knihy v našem prostředí odumírá, je to možná i proto, že už tušíme, že se odehrává někde jinde, s jinou perspektivou a v jiné řeči.
Přiznám se, že tohle jsem přehlédl. Přísně vzato, vyvrací to většinu řečeného. Pak je ovšem otázka, proč nám to celé Balaštík vyprávěl, když tuší, že punk je někde jinde.
V této souvislosti je pak možné se ptát: proč by se měl čtenář vůbec zaobírat českou literaturu, jestliže sdílí nejlepší literaturu světovou? Jsme vůbec schopni dnes definovat, v čem je česky psaná literatura jiná (a lepší) než literatury ostatní? A nebylo by nakonec výhodnější přimknout se těsněji k dominantní kultuře euroatlantické a začít tvořit „anglicky“?
Tuto otázku, která patří k jiné úvaze a jinému článku, nechávám tajemně viset. Nevím, stejně jako autor.
Dál to rozkecává toto odlišné a mnohem méně „shocking“ téma.
Naposledy upravil(a) Argonantus dne 5. 8. 2017, 07:47, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 22539
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Knihy&komixy - vaše názory a doporučení

Příspěvek od Vallun » 4. 8. 2017, 20:23

Jako chápu, že autoři nejezdí na konference, kde vystupuje pitomec jako je Balaštík (hodila by se na něj přezdívka jeho hokejového jmenovce Blbpaštik). Celý ten článek je jen o tom, že čtenáře zajímají knihy víc, než to, co o nich napíše on...

Pokud jde o reflexi literatury, měl by se mrknout do nějaké facebookové skupiny o literatuře, píšou se tam příspěvky o mnoha stranách a vyměňují názory o sto šest. Jen holt nikdo Blbou paštiku nepozval...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
York
Příspěvky: 7756
Registrován: 24. 2. 2012, 17:31

Re: Knihy&komixy - vaše názory a doporučení

Příspěvek od York » 4. 8. 2017, 21:04

Vallun píše:
4. 8. 2017, 20:23
Celý ten článek je jen o tom, že čtenáře zajímají knihy víc, než to, co o nich napíše on...
No jo - taky jsem si mohl ušetřit spoustu času a napsat to jednou větou :-)

Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 6681
Registrován: 16. 9. 2007, 10:55

Re: Knihy&komixy - vaše názory a doporučení

Příspěvek od eerieBaatezu » 4. 8. 2017, 21:06

Obrázek

Argonantus
.
Příspěvky: 14212
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Knihy&komixy - vaše názory a doporučení

Příspěvek od Argonantus » 4. 8. 2017, 21:12

A nášup, některé Bubákovy dodatky.
anebo že si s Balaštíkem nerozumíte v pojmosloví
To tedy fakt ne.
A uklidňuje mne, že zjevně nejsem jediný. Nechytila se taky Sadako, York a Sirien.
Jsi jediný, kdo tvrdí, že mu rozumí.
EDIT - tady to není přesné, ještě se vyjádřil Eleshar https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... 98#p458398
a dost se shoduje s Vallunem a oba tvrdí, že rozumí (úplně jinak, než ty).
Sirien, z první vody https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... 67#p454967 je silně Yorkovský.
Nepovažuji za náhodu, že většina z nás (U Eleshara jediného nemám jasno) něco někdy napsala a ten despekt různým zpsůsobem zaznamenali a reflektovali

Na mne to dělalo v první chvíli dojem, že si někdo přečetl Yorkovy výpady proti kritikům, a chtěl mu za každou cenu dokázat, že má úplnou pravdu - že je to smečka kreténů, kteří plácají, co je právě napadne, zcela bez vztahu k realitě a zcela bez nějakého lidského EQ, pouze se snahou demonstrovat, že jsou opravdu machři. (Kundera, vy blbečkové!)

Druhý pohled mi ukázal, že problém je jinde - ten člověk má zjevně problém se základní výrokovou logikou (zejména užití kvantifikátorů a implikace) a se srozumitelným vyjadřováním. Možná, že to myslí dobře, ale funguje jako slon v porcelánu.
On totiž Balaštík tady nepíše o všech (českých) autorech.

Celý ten výtlem je nesmírně obtížně uchopitelný zejména tím, že coby čtenář celou dobu tonu, o čem to vlastně mluví.
EDIT - zde třeba Sadako ukázkově tone a doufá, že se článek vztahuje k Potterovi a bestsellerům https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... 25#p454925

Osvědčilo se mi zejména v této velmi obtížné a neurčité disciplíně jménem literatura užívat důsledně příklady.
Balaštík použil funkčně jen příklady, že se čeští autoři - konkrétně tři - nechtějí účastnit veřejné sleziny autorů a tak podobně.
Jinak použil plno příkladů k něčemu, co netvrdil, a to, co tvrdil, vztáhl kdovíkčemu.
Například nepíše o většině těch, ke kterým na tom sjezdu mluvil, protože ti se už jen účastí na sjezdu přihlásili k tomu, že chtějí svou tvorbu (i tvorbu ostatních autorů) reflektovat v širších souvislostech.
Hm, tím je to ovšem daleko horší.
Pan učitel pochválil přítomné žáky a sprdnul nepřítomné.
Protože co to je za literáta, který si dovolí nepřijet za Balaštíkem na sjezd.
Balaštík píše:Proto také česká literatura od listopadového převratu nedokázala stvořit hrdinu, který by byl osobností, byl zapamatovatelný a v nejlepším případě se mohl stát určitým typem.
Boubaque píše:...pak je to buď tvou (případnou) ješitností, nebo tím, že ta nadprodukce způsobila, že si tvého díla nevšimlo dost lidí, aby si tvého hrdinu zapamatovali
Tady čtu Balaštíka opět úplně jinak, než ty. Důvodem nezapamatovatelných hrdinů není to, že všechny české autory čte jen pár lidí (v tom fakt nejsem výjimka), ale to, že český autor je zlý a špatný a nereflektuje literární tradici a taky to nechává všechno pasivně na postavách, protože Petra Soukupová.
(ovšem v Sedmi rybách od chvíle, kdy se stane "hrdinou", přestává být aktivní a naopak se stává jen pasivním příjemcem děje, čímž ten Balaštíkův popis naplňuje taky docela dobře).
Tady jsem v první chvíli měl dojem, že tě Balaštík nakazil talentem k neschopnosti vnímání a komunikace, ale připouštím, že jsem možná mizerný spisovatel, protože jsem měl v úmyslu napsat přesný opak toho, co tvrdíš (a to opravdu důsledně opačně - od pasivního příjemce událostí, což je tím, že je malý kluk, se mění v aktivního tvůrce nejen svého osudu).
Naštěstí pro mne to více lidí četlo tak, jak jsem zamýšlel, takže nejsem tak úplně ztracený případ.
No, je to literatura, takže nemá cenu trvat na tom, že všechno musí být nutně jasné.
Vynechám povědomí o tom, že v naší historii probíhaly jakési sjezdy spisovatelů a nezřídka na nich někdo vystoupil s provokativním příspěvkem
To jest mi známo.
Nicméně nepřipadá mi dobrá konfrontace s nadosobní tradicí těchto sjezdů, že kontroverznost spočívá v tom, že všichni soudobí autoři jsou výrobci jogurtů a zboží.
Můžeš s tím nesouhlasit
já vůbec nerozumím, co říkáš.
Ale mám dojem, že něco jiného, než Balaštík. Generátorem náhodných čísel jsi vybral pár vět, které i nadále nijak nesouvisí.
Můžeš tvrdit, že Balaštík žije v nějaké slonovinové věži, ale s kolika lidmi se bavíš veřejně** o literatuře ty?
No, mám odlišný názor na to, jak moc je internet veřejný.
Jinak, že se nebavím s tisíci lidmi, pak mi to nepřipadá smyslupné za stavu, kdy moje knihy znají maximálně stovky lidí a většina z nich necítí potřebu se se mnou o tom bavit.
takže jestli se bavím s pár lidmi na internetu nebo s pár lidmi někde v knihkupectví, pak v tom nevidím velký rozdíl.
Je očividné, že nejsem tak slavný jako Kundera (který se teda náhodou s Čechy nebaví).
Rowlingová se teda jako s čtenáři baví.
Co z toho chceš vyvozovat?
Anebo mi aspoň zkus napsat, kde o knihách samotných v tom jeho "seznamu" píše cokoliv negativního nebo kde je vymezuje jako pokleslé (nebo co o tom seznamu vlastně tvrdíš ty).

To jsem učinil výše. podobně jako ty z letu ptáků a šupin ryb identifikuješ nepřítomné slovo "překlad", a vyčítáš mi, že ho tam nevidím, pak naprosto nechápu, že nevidíš ten despekt, který přímo tryská z každého odstavce proti všemu, co bylo napsáno v současnosti - čeští spisovatelé nejezdí na sjezd a odmítají kritickou reflexi, autoři západních "blockbusterů" jsou v uvozovkách a jsou pečlivě odděleni od těch, co dostali ceny, a čtenáři, to je vůbec největší pakáž.

Zatím úplně všichni, co si dali tu práci to přelouskat, to zřejmě jasně viděli. Sirienovo nadávání neplyne jen z toho, že je Sirien, Yorkovo jen, že je York. Sadako ho setřela jedinou větou a za víc jí nestál.
Tedy aby to osparvedlnilo užívání "pojmu" Balaštíkův seznam.
No, ta náhodně střelená řada trháků. Ze které se nakonec vlastně v článku nic moc nedovozuje, je pro mne největší objev článku; ty věci skutečně mají cosi společného, i když jde zdánlivě každý pes jiná ves.
Hlavně to, že svým způsobem jsou vlastně geniální.
Jistotu nemám u té Šedi, co jsem jí jedinou nečetl.
Naposledy upravil(a) Argonantus dne 5. 8. 2017, 07:59, celkem upraveno 6 x.

jjelen
Příspěvky: 737
Registrován: 27. 7. 2010, 15:23

Re: Knihy&komixy - vaše názory a doporučení

Příspěvek od jjelen » 4. 8. 2017, 21:47

Argonantus píše:
4. 8. 2017, 21:12
čeští spisovatelé (...) odmítají kritickou reflexi
Jak to myslíš? Mě tohle celkem připadá jako průšvih (na rozdíl od možnosti mít na výběr co si přečtu a pak si o tom s někým moc pokecat třeba po internetu...)

Argonantus
.
Příspěvky: 14212
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Knihy&komixy - vaše názory a doporučení

Příspěvek od Argonantus » 4. 8. 2017, 21:57

Jjelen:
To netvrdím já, nýbrž Balaštík (nejpřesněji ten dlouhý canc, v citacích je článek skoro celý), takže dotazy na něj.
Já nic takového nepozoruju.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 22539
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Knihy&komixy - vaše názory a doporučení

Příspěvek od Vallun » 4. 8. 2017, 22:05

Jsi jediný, kdo tvrdí, že mu rozumí.
Já mu taky rozumím, to fakt není složité. Ten článek je jen velmi sofistikovanou parafrází na to "Jééé, lidi si čtou co chcou dřív, než jim to stihnu doporučit...bééé bééé".

jjelen - byl by to průšvih, kdyby to byla pravda. Jen problém je v tom, že Balaštík by chtěl, aby si ho spisovatelé platili za to, že jim dá zpětnou vazbu. Ostatně sám Argo tady opakovaně píše, jak moc je třeba reflektovat připomínky a postřehy druhých a s pokorou přistupovat nejen k jejich kritice, ale především k vlastní práci...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
Sadako
Příspěvky: 4242
Registrován: 28. 1. 2007, 21:15
Bydliště: Stadt von Morgen
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Sadako » 4. 8. 2017, 22:27

Já se nemůžu zbavit dojmu, že Balaštík kouká odněkud z rezervace, která dalece míjí některé žánry a není schopna obsáhnout změny, které nastartoval rozvoj internetu. Protože knihy žijí svůj druhý život, ale už ne moc v masivních oficiálních médiích, nýbrž po internetových diskusích a fórech, twitteru, facebooku apod., o množství nejrůznějších conů nemluvě, kdyby chtěl někdo pobrekávat, že bez očního kontaktu to není ono.

Ano, všechno se nám zrychlilo a knih je mnohem víc, už pěkně dlouho nejsou v oblasti posvátné, nýbrž v té profánní (ale to se jim fakt nestalo letos), nicméně to ani omylem neznamená, že nebyly čteny, prožívány, diskutovány atd. A to včetně těch českých.


Btw. ti jím zmiňovaní čeští spisovatelé, tedy ti, které jsem z pusté zvědavosti zkoušela číst, jsou pro mne v kategorii hrůza s ďáblem spářená. Soukupová, Hůlová, Tučková, ještě chybí Denemarková a Třeštíková, aby vytvořily strašlivé monstrum, ne nepodobné She Who Crawls Outside.
My Lovecraft is full of dreams (and tentacles)!

Argonantus
.
Příspěvky: 14212
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Knihy&komixy - vaše názory a doporučení

Příspěvek od Argonantus » 4. 8. 2017, 22:41

Ještě si dovolím malý šťouch pro Bubáka -
jestli on náhodou ten Yorkův pocit přednasranosti na kritiky není častější, než bych věřil.
Což by mohlo být dost jednoduché vysvětlení, proč se spisovatelům nechce na sjezd (což je pro mne celkem očividný fakt, kde s Balaštíkem naprosto souhlasím).

Já jsem třeba na své trase oficiální českou kritiku nikdy nepotkal a k ničemu nepotřeboval. Všimli si mne trochu nějací fantazáci (část z nich s oprávněným rozmrzením, že to vlastně není pořádné fantazy), ale oficiálního machra jsem potkal živého snad jediného, při vydávání své úplně první věci v roce 1984. *
Pravil, že bych měl psát hodně a že chce, abych napsal román, který by se dal vydat v běžném nákladu 50.000 výtisků.
Což byla rozhodně podnětná rada, která mne k tomu prvnímu románu možná také nakonec dovedla; nicméně jsem ho už nikdy neviděl, pak přišla revoluce a plno věcí bylo jinak.
Od té doby mne nikdy nenapadlo nějakého kritika hledat.

*EDIT pro zvídavé badatele dodávám, že to byl tento pán https://www.databazeknih.cz/zivotopis/v ... antor-8725
a zpětně dohledávám, že to vlastně nebyl ani tak moc oficiální kritický guru, jako spíš tehdy typický scifi týpek, mixnutý tím, že dělal v nakladatelství. Netuším, zda vůbec ještě žije. Z odkazu je patrno, že tehdy byl dost slavný a významný.

A nakladatel, který mne tehdy naložil (?) se tvářil mnohem méně jako velký guru, spíš se dost bavil, a byl taky docela slavný http://kultura.zpravy.idnes.cz/zemrel-h ... ratura_spm

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 22539
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Knihy&komixy - vaše názory a doporučení

Příspěvek od Vallun » 5. 8. 2017, 22:57

Jeffrey Archer - Zlodějská čest

Přemýšlím, co o té knížce říct. Má tři části - první je trefená přesně na hranu uvěřitelnosti špionážních románů. Druhá je jak z akčního filmu, kde kromě Iráčanů dostává na frak především logika. No a třetí část je strašlivě předvídatelná, což je u spyromů ještě horší... Ale na druhou stranu vyprávění odsýpá a zaujme.
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Argonantus
.
Příspěvky: 14212
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Knihy&komixy - vaše názory a doporučení

Příspěvek od Argonantus » 7. 8. 2017, 14:27

Velmi štěpná informace o 50 odstínech šedi z csfd:
Spisovatelka E. L. James původně dílko psala jako fanfiction ke Stmívání.
Autorka později původní fanfiction "Master of the universe (MOTU)" stáhla z internetu.
A po pár úpravách vydala jako "Padesát odstínů šedi". (denisakv)

Odpovědět

Zpět na „Kultura“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host