Mnohem zásadnější je obrácená otázka: Jak to udělat, aby to nebyli "fantasy Japonci".
jasně. To je taky čisté řešení - je to prostě nějaký národ, paralely nehledejte. Jako ten Morris nebo jako Martin (tam ale přímo křičí, že jsou to nějací praangličani nebo praameričani, už těmi jmény).
Podle mne je pokus utéct historickým paralelám velmi nesnadný - už jsem na to poukazoval u Elvandrey na víc místech, kde ty nekonzistence vylezly.
Zavede tě to k pěkným bolehlavům.
Spolu s nimi ovšem přijde nutnost držet se historických a geografických faktů. Když řekneš "Odehrává se to v Yorkshiru v roce XY", tak se znalý čtenář oprávněně bude mračit, když tam plácneš něco, co v té době a na tom místě nemá co dělat.
Čemuž se dá předejít jednak šikovným výběrem krajiny, aby tam bylo právě to, co potřebuješ (Vodnářova vila tam fakt stále je, jen vědě utekl ten detail, že je poněkud starší, neb to nikoho nezajímalo), jednak samozřejmě si lze připravit vysvětlení - on tam hrad byl, ale zničil ho král X v roce Y a zůstala po tom ta a ta reálná fandologicky existující stopa (tak bych to zřejmě řešil).
Má tam totiž jednoho boha, který něco skutečně dělá (Lord of Light), dalšího, který možná něco dělá (Many Faced God)
Já bych je oba řadil do té Dagonovské vrstvy "možná něco dělají", protože na mnoha místech se naznačuje, že ta kouzla vlastně dělá ta bába a trochu švindluje. Otázka je právě tak otevřená jako u Many faced Goda a Dagona - zda to dělá ten bůh, nebo jeho věřící.
Mně tahle nejasná hraniční rovina velmi vyhovuje i s magií, i s bohy - lze klidně nabídnout alternativní vysvětlení (všichni byli vlastně totálně zhulení a kdo ví, co se doopravdy dělo). |V tom si s Martinem dost rozumím.
Nepřehánět to s kouzly má za následek to, že když je pak použiješ, má to ten mocný cool efekt.
Světa ano, příběhu právě moc ne (takovej mám z toho pocit). Když to srovnáš třeba s tím mým prvním příběhem, který je o dracích úplně od základů, tak je to fakt velkej rozdíl.
Pravda, u tebe jsou draci prostě živé potvory (přesně dvě), u mne fungují v několika dimenzích. Jsou to živé potvory, jsou to literární potvory (v kronice), jsou to výtvarné potvory (basreliéfy na zdech), a jsou to virtuální a symbolické potvory v Umění.
Pro koho jsou důležitější, to si netroufám soudit.
Záznam v kronice by asi byl úplně geniální řešení, pokud by zůstal tím nejreálnějším setkáním s drakem v celém příběhu
.
Pokud by se to omezilo na tento typ draků. Hlavní cool efekt toho řešení je v tom, že to v té kronice fakt je, oba záznamy.
Stejně tak ti draci na zdech, třeba v Doksanech nebo u Jakuba v Regensburgu, opravdu jsou.
Takže jsou tam nejen v rovině mého příběhu, ale když k nim dojdeš, řekneš si - a co to jako sakra má bejt?
Přelet draka nad údolím je už na hraně, pro mě možná i trochu za ní. Ale bylo to přece jen vysoko a drak jen přelétal, neovlivnil nijak životy lidí, se kterými se může hrdina hned zítra setkat.
To si pohráváme s tou hranou, je to vzdálené setkání typu UFO, taky je Argonantus ještě mladý, ale ono toho bude víc, viz třeba Souboj, který je integrální součást příběhu taky.
Pročež je právě ten drak v kleci mezi nimi. Pakliže se ti jeví frustrující a rozčilující, tak má být. Celá tahle epizoda je úplně špatně, asi jako znásilnění. Popírá velebné dractví a jejich důstojnost. To je druhý drak z té fyzické kategorie.
Teď mám právě v klávesnici třetího, z hlediska chronologie příběhu (z hlediska vzniku je první samozřejmě ten ze Souboje).
A dost možná jich bude víc. Totiž, skoro určitě.
Pak tam máš ještě draka z Beaucaire, což je otázka, co to vlastně je za potvor.
A drak literárně abstraktní, po kterém se jmenuje druhý díl vězňů.
Ty jsi nakonec došel k asi nejlepšímu možnému řešní pro tvůj příběh. Vyprávíš příběh o Umění a tam nutně patří drak celestiální, alchymisticky symbolický. V kombinaci se zmínkou v kronice je to úplně perfektní.
No, jak pravím, je to daleko a daleko komplikovanější. Úplné pochopení všech úhlů a vrstev draka znamená, že jsi čaroděj vyššího levelu, než já, protože já si v tomhle pomáhám s cizími draky.
Smaug to jediný trochu kazí - jednak tím, že je to vlastně drak pohádkový a pak tím, že je pořád ještě živý
On je Beowulfův, především, jak už bylo mnohokráte analyzováno.
takže starší těch pohádek.
Možná ještě pokračování
)
