Brakobraní: Následovníci Tolkiena

Literatura, film, hudba, divadlo, opereta a jiné výdobytky civilizace.

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 10153
Registrován: 16. 9. 2007, 11:55

Re: Brakobraní: Následovníci Tolkiena

Příspěvek od eerieBaatezu »

Hele jako Tolkien IMO redefinoval hodně pojmů.

Jsem před nedávnem přemýšlel o rpg, co by bylo slovansko/germánsko/keltské a vůbec mě třeba nenapadl ekvivalent k DrD/DnD elfům a skřetům. Protože tak, jak je známe z fantasy her, to jsou Tolkienovy výmysly. Takový elf by v s/g/k rpg jako hratelná rasa vůbec neobstál, protože je to něco hafo bájného. Stejně tak skřet s píchákem v ruce je věc, co ty staré legendy nemají, natož nějaký hromotlucký ork. Goblini a podobné potvory byli spíš neplecháři, než borci s bodákama v koženém brnění. Asi ani trpaslíci by neprošli jako hratelná rasa. To až Tolkien z toho udělal družinu dobrodruhů a ze skřetů a orků bitevní borce.

Jinak si myslím, že ve fantasy žánru lidi moc nepraští, když je tam nějaká větší nevysvětlená podobnost s naším světem, protože prostě je to emulace našeho pseudo-středověku.

Jsem si půjčil výbornou knížku "Labyrintem míst klatých (Přízračnou krajinou českých zemí)" od Martina Stejskala, tisícistránková knížka o lokálních českých pověstech, strašidlech, alchymistech, atd. Tam je fakt vidět, kolik věcí máme úplně jinak, než ten Tolkien.
Obrázek
Argonantus
.
Příspěvky: 18102
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Brakobraní: Následovníci Tolkiena

Příspěvek od Argonantus »

Představ si, že bychom v ČR vynalezli lék zastavující stárnutí, jehož průvodním jevem je, že se ti změní barva kůže na zelenou. A začali bychom si říkat "vodníci", právě kvůli té zelené kůži.
Furt nic.
Vzniká mi tam v té "ahistorické" fikci jasný most na lidskou kulturu a dějiny a napadá mne lavina otázek.
Umělý jazyk ti s tímhle až tak moc nepomůže, protože ho čtenář nezná.

Tolkienovi to taky dalo horu práce, vysvětlit, co jsou Eldar a Noldor a goblins, a tak dále.
Já si nemyslím, že by to bylo snadné nebo bezproblémové. Je to jen poměrně důsledné.
Nejčastější jsou vymyšlená jména a místní názvy - v žánru high fantasy je to v podstatě skoro povinnost.
Vlastně ve všech fantazy. Pokud nechceš jít tou low-level cestou jako já, že chodíš po známém světě, kde se z jakýchsi důvodů dějí neobvyklé věci, jako třeba Nikdykde. Ale i tady vznikají přirozeně novotvary a nová jména.
Eddard Stark ovšem není hrdina, je to lenní pán s rodinou. Nevidím důvod, proč by ho jeho manželka v soukromí nemohla oslovovat důvěrnou formou.
On mu tak říká vypravěč. Dany říká ještě častěji. To je ten problém; mne to tahá za uši.
Taková věc, říkat si J.P.M. a být při tom ředitelem megakorporace, funguje jedině v Americe.
Ty už to máš sice natvrdo zafixované jako označení šlechtického stavu, ale dvanáctiletý kluk si pod tím mnohem spíš představí prostě staršího muže.

Ono to tak je - je to výraz určité úcty, bez vyjasnění podstaty. Čili, funguje to i mimo aristokracii, což IMHO není na škodu.
Dost podobně jako ten sensei.
Lord je velice konkrétní, a vyskytuje se výhradně v anglosaských zemích. Naprosto přesně jako u nás se v přeneseném významu může jednat i o Boha (Lord, a taky Pán). V jiných jazycích lord není.

Proč je nutno psát staré slovo anglicky, když má svůj naprosto přesný ekvivalent v jiném jazyce, to mi nikdo nevysvětlí.
Chápu naprosto, proč třeba jsou čistě anglické novotvary jako harddrive nebo software, ty v jiných jazycích moc nezdomácněly, ale u lorda je to úlet, asi jako říkat vládě v česky psaném románu důsledně government nebo vesmíru universe.
Oproti senseiovi nevidím žádné výhody, problém je přesně stejný, akorát ve známějším jazyce.

Pořád je ale rozdíl mezi drakem v kleci, kterého hrdina spatří na vlastní oči a drakem z Kosmovy kroniky nebo Beowulfa. Samozřejmě s tím, že ta Kosmova kronika je pro hrdinu něco jako večerní zprávy ČT.
Poslední větou jsi to zkomplikoval a posouváš se k jádru věci - Kosmova kronika není žádné dávné mystérium, ale Argonantus se zná s autory, a ten klíčový zápis 1130 zapsal jeho učitel, a vyprávěl mu, jak k tomu došlo.
Druhého draka 1138 zapsal Argonantus sám, dokonce.
Ano, jsou to televizní noviny, vyprávěné redaktory - Argonantus zná předchozího šéfa, který tam dokonce osobně vystupoval (v Sedmi rybách), a poměr mezi Hildebertem a Kosmou byl zřejmě přesně ten samý, Hildebert byl Kosmův mladý padawan.
O čem tvůj příběh vypráví? O hrdinovi, který se pustí do souboje s drakem?Pak tam samozřejmě živý drak z masa a kostí být musí.

Ano, to taky. Argonantus může být vnímán jako "variace na dračí téma" - počínaje tím Soubojem, kde je na stole první trochu nečekaná varianta klasického příběhu. Sedm ryb je taky možno číst jako dračí příběh. Vězně času taky.
To, co mám na stole, obsahuje živého draka, zase úplně jinak. Jak nikdy nikdo nenapsal, nebo já na to alespoň nenarazil.
Ty vyprávíš o adeptovi Umění, který na různých místech naráží na vyobrazení draků, na přímé i symbolické zmínky o dracích a pak na vlastní oči spatří draka zavřeného v kleci.
Nikoli tak jednoduše.

Souběžně řešíme Umění a podstatu Draka coby jednoho z pěti úplně ústředních slov,
a souběžně opět to samé hrdinské schéma, kde se jmenuje Drak celá jedna část a s Uměním to tak úplně nesouvisí.
A drak v kleci představuje vybočení do ještě jiné roviny, totiž vlastně do jiného, staršího a nenapsaného příběhu, který se děje mezi oběma romány.
Ve skutečnosti je těch draků v knize vypočítaných asi deset, v nejrůznějších významech a podobách. Živí jsou dva, oba v minulosti. Všichni jsou velmi podstatní.
Argonanta můžeš rozstříhat na časové etapy, proložené dračími interpolacemi.
Drak zavřený v kleci je tam jen proto, aby se hrdina mohl přesvědčit, že draci opravdu existují,
to nikoli. To už ví od svého učitele Hildeberta a z dob před první kapitolou Sedmi ryb; je to jedna z těch zásadních prequelových poznámek.
A kdyby tomu z nějakých nepochopitelných důvodů nevěřil, viděl ho na vlastní oči o pět let dříve nad tím Rýnem.
a současně aby přišel o naivní představy, že by to třeba mohli být vznešení nebo alespoň zatraceně nebezpeční tvorové, kterým se může postavit jen skutečný hrdina. Drakovi zavřenému v kleci se totiž může postavit kde kdo, klidně klučina s klackem. Je to tvor poražený, ponížený, bezmocný. O nějaké hrdosti a vznešenosti nemůže být řeč. Asi jako kdybys do klece zavřel knížete.
proto taky pravím "znásilnění".
A taky milosrdenství, zabít takového draka, jak se nad tím dumá dál.
A ještě je to celé polemika nad apokryfní knihou Daniel z Bible, kde tahle záležitost je vlastně v originále.
http://www.biblenet.cz/app/b?book=Bel&n ... %99%C3%ADt
A ještě to tak nějak temně poukazuje jako zrcadlo na pozorovatele.
Vrstev této scény se mi nepodařilo dopočítat.

Eerie:
Jasně. Stačí číst třeba Argonanta, že.
Odpovědět

Zpět na „Kultura“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 10 hostů