Horor

Literatura, film, hudba, divadlo, opereta a jiné výdobytky civilizace.

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Uživatelský avatar
Wolfus
Příspěvky: 546
Registrován: 14. 8. 2009, 11:45

Re: Horor

Příspěvek od Wolfus » 22. 6. 2020, 08:57

Este si pozri Cloverfield Paradox a mas hotovu trilogiu.
DrD, Pribehy Imperia, VtM

Argonantus
.
Příspěvky: 17115
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Horor

Příspěvek od Argonantus » 29. 7. 2020, 15:07

Ta nádherná věc, jež nás všechny čeká
https://www.databazeknih.cz/knihy/ta-na ... eka-353011

Tak je to konečně tu, udělal jsem si čas na slovutného mistra Gnóma a potažmo Lairda Barrona.
O Gnómovi je slyšet jen velké nadšení fandů, střídané úplným mlčením „oficiální“ literatury (Balaštík). V zásadě to odpovídá stavu věcí. Za mne – jedno z nejlepších nakladatelství, které u nás vzniklo; je to prostě něco jako Porsche 911. Pokud nemáte rádi motory vzadu, nízké sporťáky a boxermotory, Německo a tak podobně, pak budete nadávat, ale ti ostatní se shodnou, že to je prostě mimořádný designový výtvor, legenda, která má styl.
Bonusem je, že je to nakladatelství, které docela masivně vydává horory, čehož nám jest třeba jako máločeho. Ne exploitation, ne střílečka, ne zakuklené temnější fantazy s masožravými temnými elfy a démony, ale fakt horor. I když žánrově nečistý. On kdyby byl žánrově čistý, nebyl by zajímavý a inovativní, ba ani strašidelný, protože všechno jsme četli.

No, a tím se dostávám k Barronovi.
Jest zamáčknout slzu, neb ten chlap fakt vymyslel v hororu ještě něco nového, co tu tak úplně nebylo. Což už skoro není k uvěření, po zdechnutí mistra Barkera v recyklacích sebe sama (někdy v devadesátkách).

V zásadě to je jasná postmoderna; masivní pastiš kdejakých odkazů; ale je to jen zlehka, jen tak ťuknout a pryč, přesně, jak mi vyhovuje. Komentátoři sborově kvílí, že Stephen King, ale já ho nenašel snad nikde; spíš mám podezření, že dnes už nikdo žádné jiné horory nezná. Rozhodně je tam více či méně Lovecraft, očividně přiznaný (nejvíc asi Hrůza v Dunwichi). Barron sám dále několikrát odkazuje na Roberta Aickmnana; a to je zajímavá věc, protože do ČR tento velikán dorazil v míře menší, než nepatrné (Vyzvánění v Tiché hrůze; nedávno mi zrovna přišlo do cesty při psaní Argonanta, abych pak zjistil, že funguje malinko jinak). Barron už nepřiznává, ale podezírám ho z důkladné znalosti Ketchumovského brutálního masakru; ale ona to může být i ta slavná a daleko starší motorovka z Texasu, nebo Deliverance. Zkrátka, hodně často je tam les a takové to „skautské“ strašení, spojené s indiány, medvědy a podobnými americkými starožitnostmi. Poslední Mohykán meets the Cthulhu. Styl to nepochybně má vlastní a jasně rozeznatelný. Na okraj poznamenám i to, že Barron patří do té nesamozřejmé kategorie autorů, co umí psát dialogy.

Připomínám ještě, že mistr se u mne zviditelnil v první sbírce Černá křídla Cthulhu
https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... 68#p447368
povídkou Hotel Broadsword, a to bylo fakt velkolepé rozkopnutí dveří; od dob Půlnočního vlaku smrti asi úplně nejvelkolepější.
Tak jdem na to.

Blackwoodův synek [81%] Hodnocení publika je poměrně vysoké, a zcela právem, a možná bych ještě alespoň pět bodů přidal. Nelineární noveletta, definuje ten lovecký typ historek, ale kromě pěkné pointy to má i pěkné složitější podkresy s portréty postav, na které by v shortstory nebylo místo. Postav za mne malinko moc, nebylo jich třeba tolik; je těžké je pochytat. Svádí to k myšlence, že by to šlo i rozvést do většího prostoru. Což se vpodstatě stalo (a jmenuje se to Muži z Porlocku).
Jinak povídka nasazuje jakýsi standard, a ten je proklatě vysoký; kdyby stála tahle povídka v Černých křídlech Cthulhu, tam by bylo na medajli, a platí to i o většině dalších.

Redfieldská děvčata [86%] Tady už jsem tak nejásal, povídka šitá zjevně podle podobného modelu, syrová pustina a místo chlapů jsou tam holky. A jak řekl jeden komentátor, atmosféra zase pěkná, ale konec se tak nějak vytrácel, místo aby přitvrzoval. Kompozičně trošku rozbité. Hodnocení u prvních dvou povídek bych viděl spíš obráceně; tady mělo být těch 81%. Nicméně to tam je, takže stále jsme ještě u hodně slušné povídky.

Magická ruka [86%] Tak tohle jsem si přesně představoval z popisu románu Krev je můj chleba (taktéž Gnóm). Hororová gangsterka. Charles Dexter Ward meets Dashiell Hammett. Noirová nálada a styl, kde se ukáže, že pouťoví kouzelníci jsou fakt kouzelníci, a jsou drsnější, než gangsteři. A celé to má dvojnásobný rozměr noveletty (jako Revenant Rappoltštejnský, třeba).
Asymetrický tvar podobného druhu je třeba Predátor, Cloverfield 10, nebo Barkerova Poslední iluze. Mám rád podobné interdisciplinární výlety, takže bych měl jásat.
Ale nejásám, protože mi ti gangsteři, neustále citující Shakespeara a kdovíco ještě, mi tak úplně neseděli. Uvěřil jsem Barronovi zcela jeho týpka z první povídky, který není žádný babyface, nýbrž spíše heel, hraje si sám za sebe a s nikým se moc nemaže. Myslím, že je podezřele podobný samotnému mistrovi, postavě Londonovské, co opravdu umí jezdit se psy po Aljašce, a klidně i v lese a v noci.
Ti jeho nájemní zabijáci jsou ale už o zatáčku dál, poněkud overchicked, a zjevně literárního původu, nikoli z reality. Ono je těžké se vžít mezi podobné tvrďáky, když většina autorů nikoho doopravdy nezabila. A je malinký problém, že ti, co zabíjejí, obvykle nečtou Shakespeara a nechrlí popkulturní odkazy jako Barron, jsou prostě poněkud debilní, takže s nimi tak moc zábavy není. Úspěšný cross vraha a intelektuála sice existuje, jmenuje se třeba Hannibal Lecter, ale potom funguje úplně jinak. Především neobtěžuje svým tvrďáctvím po barech; pohybuje se spíš mezi snobským okolím a zajímá ho, zda je to vysoké Cé v árii dobře zahrané.
Ten divný hrdina tomu tedy trochu stál na noze a bránil v úplném rozletu. A jiný hrdina by znamenal dost jiný děj. Za mne tak 83%.
Pokud ale milujete Kulhánka a noir a Quentina Tarantina, což je podobná postmoderně smontovaná hříčka, budete zřejmě jásat.

Mrchožravá božstva na výšinách svých [91%] – Ještě jednou to samé, co Redfieldská děvčata, stručněji, s méně postavami a daleko lépe, dle publika. A za mne taky. Pointa také není nějak zdůrazněná, je spíš tušená, než přesně popsaná, ale dobré, zatraceně dobré, a kolosální hodnocení si to zaslouží. Z té vstupní lesní série nejlepší. Jen to není tak drtivě přesahující proti těm ostatním, jak tvrdí publikum; je jen o kus lepší.

Jizva [82%] – pátý lesní horor, variace na to samé téma, ale jinak, více důrazu na Lovecraftoviny ve finále, opět tak nějak mimochodem zmíněné. Publikum trochu odpadá nad recyklací tématu, ale Norman Partridge ožívá, podle něho je teprve tohle přesně trefené. A souhlas s Normanem, toto je ve skutečnosti další devadesátka, nádherně jemná a přesná jako švýcarské hodinky. Hodně pěkně se sem ve finále vetřela taková ta zvláštní Barronovská zakrytá nepříjemnost, jaká je k vidění málokde (snad jack Ketchum, ale ten je otevřenější). Taková povídka v Křídlech Cthulhu vůbec není.

Saturnův chřtán [77%] Tady je najednou něco trochu jiného – interiérový příběh, miniaturizovaný Hotel Broadsword. Mimochodem, příběh vydaný úplně poprvé právě zde. Publikum to moc nedalo, připadá mu to trochu ujeté; hodnocení není zdaleka špatné (v Cthulhu by to stále byla jasně ta lepší polovina), ale přece jen, těch červených 80% nedali.
Já bych je dal klidně, a dal bych opět i přes 90% - je to přesně ten kompozičně vyladěný Hotel Broadsword, co jsem si představoval, když jsem četl Barrona poprvé. Vlastně úplně perfektní povídka, kde mne nenapadají vůbec žádné výhrady. To, že to není tak strašlivě strašidelné mi nevadí, mám rád i jemné lehčí naznačovací záležitosti (vlastně všechny tři povídky na začátku).

Vastace [77%] Na to, jak totální úlet to je, dostalo to docela optimistické hodnocení. Já bych dal výjimečně i méně, na mne to už dnes nefunguje a silně mi to připomíná asi o padesát let starší vylomeniny Stanislava Lema. Forma převálcovala obsah.

Muži z Porlocku [100%] Vrací se „lovecký“ styl a tentokrát publikum dokonale šílí, v naprosté shodě i s Normanem Patridgem, který tvrdí, že je to nejlepší.
Neskutočná pecka a určite jedna z najlepších hororových poviedok, akú som kedy čítal.
Tak praví za všechny Ivan Kučera, a kupodivu, i on přestal kvílet, že je to „zbytečně dlouhé“, jako snad u všech ostatních povídek delších deseti stran.
No, asi s ním lze souhlasit v tom, že čistě jako horor na strašidloměru to je skutečně mimořádný výkon, srovnatelný snad jen s některými (a zdaleka ne všemi!) masakry Cliva Barkera. Rozvedený Blackwoodův synek na větším prostoru, stejný princip „Pokropený kropič“. Větší množství postav tu dává více smyslu. Nicméně, tak úplně perfektně vybroušené jako Saturnův chřtán nebo Mrchožravá božstva to není; mistr má trochu tendenci se rozevlávat více nedořešenými směry. Zato je tu zase víc té prvotní brutální syrovosti na způsob Hotelu Broadsword.
Takže za mně je to trochu sporné vítězství, spíš je to remíza několika skvělých povídek (rovnou čtyř z devíti, to je úžasný výsledek).

Více temnoty [71%] lehčí ptákovina na závěr; ježto nepěstuji -cony, tak jsem neocenil jemný injoke humor. Nicméně podivné za nehty zalézající hnusno je tu také. A konečně se dozvíte, jaká krásná věc na nás všechny čeká (jo, já vím, vy už tušíte.) Hodnocení bych dal těsně pod 80%.

Závěrem lze říci, že kniha, kde jsou čtyři povídky z devíti přes 90% není úplně běžná věc (u jednotlivého autora, ani antologie), a celkový výsledek 74%, který dalo publikum, je zhola nesmyslný. Nenechte se zastrašit a jděte do toho.

Učené autority i publikum se shodují, že první přeložená sbírka (Okultace) na tuhle nemá, mistr se naučil psát o kus lépe. A jisto je, že Gnómovo provedení je lepší Laseru celkem očividně.

Argonantus
.
Příspěvky: 17115
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Horor

Příspěvek od Argonantus » 4. 12. 2020, 08:54

Elizabeth Harvest, https://www.csfd.cz/film/601014-zamceny-pokoj/prehled/ dost nešťastně přeloženo jako Zamčený pokoj, je film, který nikdo neviděl, nikdo ho nezná a nikdo se k němu nevyjadřuje.
Pohádka, která u dětí zjevně propadla.

Je dobré se vyhnout firemnímu popisu, který z bezradnosti značně spoiluje (a ještě dost blbě a nepřesně).
Vskutečnosti jde o radikální předělávku Perraultovy klasické pohádky Modrovous.
Výsledek je vizuálně opulentní (Tarsem Singh like), tématicky zauzlený (Perrault meest Alien 4), narvaný podtexty a náznaky, "to musím vidět znovu" na způsob Sucker Punch.
Těch pár dětí, co to vidělo a zaujalo, jásá nadšením. Pět hvězd, a zřejmě directly for Sadako.

Uživatelský avatar
PardGalen
Příspěvky: 1833
Registrován: 26. 2. 2006, 21:28

Re: Horor

Příspěvek od PardGalen » 10. 12. 2020, 15:40

Argonantus píše:
4. 12. 2020, 08:54
Elizabeth Harvest
Připojuji se k nadšení. Čtyři herci a pár pokojů a tolik zábavy.
Always bring a gun to a puppet fight

Odpovědět

Zpět na „Kultura“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti