Cyberpunk

Literatura, film, hudba, divadlo, opereta a jiné výdobytky civilizace.

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Uživatelský avatar
Selhan
Příspěvky: 302
Registrován: 2. 3. 2016, 13:33
Bydliště: New Crobuzon

Re: Cyberpunk

Příspěvek od Selhan » 25. 2. 2019, 19:13

Nechcete někdo na Ghost in the Shell do Aera? Na poslední chvíli mi odpadli lidi, tak mám nějaký lupeny volný. Ale začíná to dneska 2030 :D
Jestli Vincent Baker chce, klidně mu jak se má hrát PbtA vysvětlím.

Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 9142
Registrován: 16. 9. 2007, 10:55

Re: Cyberpunk

Příspěvek od eerieBaatezu » 24. 7. 2019, 20:55

Obrázek

Argonantus
.
Příspěvky: 16598
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Cyberpunk

Příspěvek od Argonantus » 25. 7. 2019, 06:33

Taky jsem zaznamenal. Bohužel už na to došlo doopravdy.

Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 26828
Registrován: 14. 5. 2008, 09:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Cyberpunk

Příspěvek od Vallun » 19. 8. 2019, 22:05

Obrázek
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.

Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 9142
Registrován: 16. 9. 2007, 10:55

Re: Cyberpunk

Příspěvek od eerieBaatezu » 21. 8. 2019, 06:48

'Matrix 4' with Keanu Reeves, Carrie-Ann Moss Is on the Way

jjelen
Příspěvky: 1678
Registrován: 27. 7. 2010, 15:23

Re: Cyberpunk

Příspěvek od jjelen » 21. 8. 2019, 07:11

Moment, moment, 4? To nám chybí 2 díly, ne? Nebo to budou točit jako Star Wars? $D $D

Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 9142
Registrován: 16. 9. 2007, 10:55

Re: Cyberpunk

Příspěvek od eerieBaatezu » 21. 8. 2019, 09:41

Matrix Reloaded = 2, Matrix Revolutions = 3.

Nějak ale postrádám, jako u mnoha pokračování, smysl toho, proč pokračovat (kromě nacpávání kapes producentů doláčema).
Co k tomu příběhu dodat? Všichni jsou tuhý, Matrix je restartován, žádný Keanu-Neo není... Tywe doufám, že to nebude nějakej Matrix s novou generací cool hustých děcek, kde se odněkud jakože vezmou Neo a Trinity a budou jim dělat Morphea, něco jako Disney Star Wars episody, krista boha.

MarkyParky
Příspěvky: 9021
Registrován: 11. 8. 2011, 01:37

Re: Cyberpunk

Příspěvek od MarkyParky » 21. 8. 2019, 10:34

eerie píše: Matrix Reloaded = 2, Matrix Revolutions = 3.
Rozumíte mu někdo, o čem mluví?
Takovéhle filmy přece nikdy nikdo nenatočil. To bude nějaká chyba v Matrixu.

Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 9142
Registrován: 16. 9. 2007, 10:55

Re: Cyberpunk

Příspěvek od eerieBaatezu » 21. 8. 2019, 10:58

Tak sorry, no, že jsem jeden z těch mála, kdo má Matrix za trilogii a ne jen za první film. :D

Uživatelský avatar
OnGe
malý zelený křečopažout
Příspěvky: 11358
Registrován: 5. 2. 2010, 09:27
Bydliště: Prdelná lhota (čti Praha)
Kontaktovat uživatele:

Re: Cyberpunk

Příspěvek od OnGe » 21. 8. 2019, 11:03

To už je pátek?
Nežít je jediná životní prohra

výběr z vlastní zahrádky:



:idea: RPG kuchyně: 2010 - 2013 - 2017
:?: Horní progressbar - to se budete divit... možná
:?: Dolní progressbar - dávám tomu rok... maximálně dva

Uživatelský avatar
eerieBaatezu
Příspěvky: 9142
Registrován: 16. 9. 2007, 10:55

Re: Cyberpunk

Příspěvek od eerieBaatezu » 24. 10. 2019, 14:32

Zajímavý, že Jeanu Baudrillardovi, který je možná hlavním inspiračním zdrojem pro Matrix, se ten film nelíbil. A má proto to dost rozumnej důvod. Říká, že ty jeho knihy jsou o tom, že ta fiktivní realita a reálná realita začínají splývat, symboly a znaky začínají prostupovat vším, až se všechno vyprazdňuje, formalizuje, apod. Kdežto Matrix dělá mezi realitou a matrixem dost jasnou hranici. Buďto jste v matrixu, o ničem nevíte, nebo lítáte, telefonujete, abyste se dostali pryč, a nebo jste v tý post-apo realitě, kde stroje pěstují lidi na baterky, apod. Říká, že filmy od Lynche jsou mnohem blíž té ideji, co inspirovala Matrix, než ten samotnej Matrix film.

Uživatelský avatar
Karotka
Příspěvky: 1044
Registrován: 21. 9. 2011, 20:42
Bydliště: Praha

Re: Cyberpunk

Příspěvek od Karotka » 12. 11. 2019, 11:47

18.11. ve 20:00 hrají v Aero Tetsuo. Chystám se na to, abych si doplnil vzdělání.
Bude super když se někdo přidá, abych to měl pak s kým probrat. A navíc by se tomu dalo říkat Sraz RPGF.

Tradiční jasnozřivost depresivních, často popisovaná jako radikální nezúčastněnost ve vztahu k lidským starostem, se projevuje v první řadě nezájmem o problémy, které vskutku nejsou příliš zajímavé.
(M. Houellebecq)

Uživatelský avatar
Bifi
Motivátor; Moderátor
Příspěvky: 5218
Registrován: 3. 3. 2005, 12:24
Bydliště: Prešporok 1673

Re: Cyberpunk

Příspěvek od Bifi » 12. 11. 2019, 12:29

Tetsuo je kult!
Polaris/Singularis:  \/()!|)_6()|)|)355
Divné Uhorsko: blog o mojom OSR projekte z divného Horného Uhorska 17. storočia a starej škole hrania // "We don't explore characters; we explore dungeons."

Vy víte kdo

Re: Cyberpunk

Příspěvek od Vy víte kdo » 13. 11. 2019, 22:50

Terminator: Temný osud
I. Počátek
V novém tisíciletí prošli Terminátoři něčím na způsob kobercového bombardování. Z pozice jednoho z největších popkulturních příběhů se posunuli někam do vyprávění pro důchodce; to máte John Wayne, James Bond, Back to the Future, to už nepamatujete, děti. Neb poslední tři pokračování – Rise of Machines, Salvation a Genisys – rozhodně nedonutily publikum, aby to vzalo na vědomí. T 3 se nerozhodl, zda je jen veselé fanovské video druhé kategorie, volební video Mr Schwarzeneggera, nebo co vlastně; a T 4, sdílející prokletí všech čtyřek, zamířil někam úplně mimo původní děj a bez Schwarzeneggera, zjevně k nelibosti publika. Nebylo to úžasné, bylo to oboje takové čestné.
T 5 se tvářil velmi sebevědomě, mluvilo se hrdě o restartu, a výsledkem byla tentokrát opravdová katastrofa; nepovedlo se vůbec nic. Nebyla to čestná plichta, ale debakl, a doufal jsem, že se o tom raději už nebude mluvit.

No a najednou, z ničehož nic, se z nebes snesl sám veliký Cameron a ohlásil Velké Retro; zapomeňte na vše po T 2, nic dál se nestalo, natočíme novou plnohodnotnou T 3 (i když je to vskutečnosti 6). A k tomu další dvě bomby – bude tam zpátky Linda a Arnold v plném lesku!

Řekl bych, že právě tato reklamní prohlášená představují většinu nových problémů. Kdyby tohle Cameron nepravil a skromně držel zobák, udělal by určitě lépe. Po tomto velkém úvodu totiž nastalo velké letní ignorování záležitosti, takže věřím, že plno lidí existenci nového Terminátora úplně přehlédlo. Reakce zprvu připomínaly předchozí díly, ale teď se dodatečně vydalo hodnocení mírně vzhůru na 73 %) a Kamil Fila pravil opatrně, že je to „nejlepší Terminátor od 2.“ A tento názor získává pomalu většinu, i když část publika zůstala vlažná.

Proč vlastně bylo třeba tak velkolepě odmítnout většinu předchozích sequelů, T3 počínaje?
Ponechám stranou kuriózní T5, který restartoval i první dva díly a tím je možno jedině ignorovat z podstaty věci, navázat by šlo jen za cenu odmítnutí T1 a T2.
T4 naopak problém nedělá žádný, ježto je uzavřený ve svém budoucím alternativním scifisvětě.
Takže vše vězí v T3, a vadí tam následující:
- bude konec světa, který nebyl
- Sára Connorová umřela, a chceme, aby žila
- no a naopak, rozhodli jsme se mezi dveřmi zabít Connora.
Nad těmito třemi body stojí za to se zamyslet.
AD 1) – Paralelní terminátoří postapo scifisvět považovali někteří z nás za skvost, velmi divoké a zajímavé universum, který se v plné nádheře a velkoleposti zjevil v Bethesďácké střílečce Future Shock, 1996. A vlastně žádný díl ságy nikdy nevynechal pár cool scének z tohoto světa, do kterého se tak nějak na dálku nahlíželo. T 4 se tam odehrával rovnou celý.
Problém byl v tom, že se datum konce světa – a počátku této apokalypsy – neustále přepisovalo. Napřed to mělo být 1997, pak 2003, ale kdo z nás dožil k těmto datum, ví, že konec světa se jaksi nekonal.
Další problém byl, že se neustále přepisovala a vylepšovala technika. V roce 1984, kdy bylo universum vynalezeno, stačilo k iluzi budoucna málo; v roce 2003 technika reálná málem dohnala Skynet, takže to najednou přestalo být scifi.
Pokud má být paradigmatem T 1 a T2, pak je stejně rozhodující reálná současnost, kam ty futuristické mašiny míří vždycky. Takže se to škrtlo. Uvidíme dál, že tak úplně ideální tohle řešení není.
Ad 2) – Sára Connorová byla úplně nejdůležitější postava T1, možná nejdůležitější i v T2. Já to vím dávno, ale pokoušel jsem se respektovat běh času. V T3 a T4 vstali noví hrdinové.
A tvůrci si všimli téhož, co bylo nasnadě – že ti noví borci prostě Sáru Connorovou nějak furt nemohli dohnat. Nebylo to ono. A taky se furt měnili. A T5, kde se pokusili Sáru restartovat – už zcela při vědomí její nenahraditelnosti – byl teprve definitivní debakl. Emilia Clarke, mladistvá hvězdička Hry o trůny, je prostě totální salát. Rozhodnutí bylo právě tak šílené, jak se dalo čekat.
Takže – zpět, budiž původní Sára, čili Linda Hamilton. Kašleme na všechno.
Ano, dobrý... ale i zde uvidíme, že i tohle rozhodnutí nebylo bez následků. A podle mne nebylo nutno rozmlátit T3, stačilo méně drasticky tvrdit, že se Sára prostě schovala a smrt předstírala. Bylo by jí to celkem podobné.
Ad 3) John Connor je naopak bolavá pata, zabijeme ho.
Dlouhý seznam fandů tohle prostě nevydýchal; jde o totální rozvrat původního paradigmatu T1 a T2, kvůli tomu se to celé dělalo. Třeba Jan Varga zde http://www.filmspot.cz/2019/10/recenze- ... -osud.html to setřel poměrně nelítostně.
Osobně soudím, že totální breakpoint děje možný je, pokud dává smysl. A tohle smysl dává, zejména spolu s odmítnutím celé budoucnosti, ve které měl Connor teprve sehrát svoji hlavní roli. Jinak John BYL bolavá pata prakticky všech verzí. V T1 nikoli, neb tam vlastně vůbec nevystupoval, jen se o něm mluvilo. V T2 je začátkem domestikace Terminátora, což jsem mu nikdy úplně neodpustil. Ale jinak byl ten malej hajzlík Furlong hodně zdařilá postava a vlastně vrchol toho, co jsme od něho viděli.
Dál už opravdu nedobře. V T3 vysloveně tápal, Kate Brewster ho vymazala ze scény. V T4, ač sehrán slovutným Christianem Balem, tápal úplně stejně, kulhal za dějem, špatně rozhodoval, zkrátka, ostatním to kazil, a tentokrát to nezachránila ani paní Connorová ml., musely to držet jiné postavy. Taky má na svědomí ten WTF kritizovaný finální projev. No a o T5 raději pomlčme, že.
Je jasné, že tohle nebyl problém castingu nebo herců, ale samotného pojetí postavy. Kolektivní vůdce nemá ve světě individuálních soukromých hrdinů žádný prostor. Tohle se vlastně nedá napsat.
Rozhodnutí je nelítostné, ale vidím jeho hlubokou logiku. Pokud to stálo Sára versus John, pak jsem jasně pro Sáru.
Nicméně, ani zde nebylo nutno vyhodit do povětří celou T3, protože tam byl Connor určen k likvidaci taky, pokud se pamatujete.


II . První dojmy
Film začne zostra nejsilnějšími scénami z T 2, a ještě před titulky se zbavíme toho Johna Connora. Vlastně přesně ve stylu předtitulků z Vetřelce 3.
Namlsaný divák zajásá; tímhle tempem, to je tedy opravdu návrat ve velkém stylu. Jenže; potom se nám to začne rozpadat. Zase přijedou dva noví týpci v modré bublině a začnou se honit; Grace a Terminátor; a člověk si říká, jak, kurva, tohle souvisí s těmi předtitulky.
Bohužel nesouvisí. A když se objeví uječená protivná Mexičanka Dani, člověk je jat neblahým podezřením, že dějové schéma, urecyklované k smrti v T 1 a T 2, a ještě nadoraz v T 3, tu sjíždíme znovu; dva týpci z bubliny budou bojovat o uječenou Mexičanku, a víc nic.

A přesně tak to je. Když odhlédneme od všeho nadějného a dobrého, totiž neustále se řítící akce – zaplať Pánbu za tohle opium lidstva – je scénář opravdu velmi pitomý, dokonce mnohem pitomější, než v T 3, kde mu to bylo právem vyčítáno. Jde o recyklaci toho, co už tu bylo. Nemá cenu opakovat, kterak má Mexičanka zase spasit svět před čímsi – nikoli Skynetem, ale Legií, a honí ji vytuhlý Terminátor s označením Rev 9, který je mix T 800 a T 1000. Což už tu skoro taky bylo v T 3.
Opsané jsou i lecjaké dramatické obraty – oběť hrdinného hodného Terminátora z konce T 4, debaty se starým Terminátorem z T 3, zkrátka furt něco.
Takže jsme slavně poplivali a zavrhli T 3, T 4 a T 5, abychom si z nich následně půjčili většinu postav a obratů a zrecyklovali je.
A to je v kostce jádro problému T 6, a úplně se to nevyřeší.
Zkrátka, tady by to mířilo ke dvěma hvězdám, stejný průser jako T 5.

III. Postavy
Ale film má také úplně jinou tvář; a tím jasně nejlepším je ten návrat Sarah Connorové.
Snad nikde nebylo tak drasticky demonstrováno, že původní Sarah nebyla žádná náhoda nebo kouzlo okamžiku, ale že Linda Hamilton je jednak mimořádná herečka – i když této jediné role – a jednak tuhle hlavní postavu prostě nelze ničím nahradit. Jakkoli se Kate Brewster/Claire Danes snažila, v čísle 1 dosáhla víc snad i samotná Lindina příšerná trvalá.
Nová herecká kreace v T 6 je čímsi mimořádným. Cvičení na téma „zestárlý akční hrdina,“ což tu známe díky Arnie a Slyovi a Brucemu a Harissonu Fordovi, ale tahle babička všech akčních hrdinek to všechno smázla pár pohledy v prvním vstupu. Nikomu jsem nikdy tak nevěřil, že je to fakt drsná ženská, co si takhle každoročně loví terminátory, tak nějak z tradice. Linda sama je něco, kvůli čemu má cenu ten film vidět, ba místy nevěřícně zírat. Její výkon je za mne mnohem lepší než v T2. Čaruje odnikud asi tak dvě hvězdy bez dalšího; prostě to můžete brát jako takovou veselou hereckou exhibici na známé téma, i když ignorujete úplně všechno ostatní.

Grace čili Mackenzie Davis.
Tady už je to složitější a trochu rozpornější jsou i reakce publika a recenzentů. Kdysi mi Eerie Baatezu neodpověděl, cože tam vlastně bude hrát, a musím říci, že mám silně nejasno i po shlédnutí filmu. Je to vlastně úplně hlavní postava, která pomalu nesleze ze scény.; hybrid lidského ochránce Kyla Reese z T 1 a Terminátora Arnolda z T 2, ale přiznejme si, že úplně nejpřesněji je to Markus z T4. Jo, z toho filmu, co ho prý nepotřebujeme.
Grace tedy rozhodně nepřináší nic nového, je to totální recyklace. Můžeme obdivovat, jak je Grace krásná. No, ale to je takový v tomhle strojně drsném světě taková divná rekvizita navíc. A taky je strašně hustá – pokud nevadí, že jsme to viděli už asi pětkrát – a taky strašně fyzicky trpí. Ale tohle celé zmákla i původní Sára Connorová daleko decentněji, a zvládne to i dnes, jak tu pobíhá kus vedle. Grace je taky úžasně oddaná, ale to je pozice vhodná spíš pro psa nebo pro robota. A taky je děsně pitomá. Sama nic nevymyslí; fakt jako. Jen vyluxuje plno léků, jak v tom Future Shocku.
Já fakt nevím. Je mi té postavy líto, jak se strašně nadře, jak maká a touží vyniknout, a je to nanic, protože Sára jen tak jde a něco prohodí a je zas hotovo, nikdo jiný neexistuje. Za jasnějšího vědomí musím připustit, že je Grace postava úplně zbytečná, že neudělá vůbec nic původního ani vlastního. I ten finální obrat, že je na konci najednou v dítěcí ochraňované roli ku matce Mexičance, je kompletně ukradený od Reese z T 1.

Uječená Mexičanka čili Dani čili Natalia Reyes
První dojem je otřesný. Prvoplánově rozmilé dětičko, které na vše reaguje ječením, člověk by ho rád umlátil nějakým tím roxorem. Přesně jinak, než bylo v Terminátořím stylu, který kdysi vynalézal kulturu překvapivých hrdinů, do kterých byste to neřekli. Sára zpočátku občas kvikla, v T 1, ale nesla svoje šílené ústrky s elegancí; a i chlapeček Connor/Furlong to dával docela s grácií. Tyhle týpky je radost zachraňovat.
Druhý špatný dojem je „aktualizace“ s Mexikem a politickou korektností. Původní Terminátor byl průlom nejen díky hrdinům s podezřelým původem, ale s naprostou samozřejmostí do nás napral akční ženskou hrdinku, která úplně změnila pravidla. Nyní je třeba udělat Terminátora „ještě korektnějšího,“ takže to musí být holka/Mexičanka, překračuje se ta hranice, Terminátor je taky Hispánec, a když vyřešíme všechna pravidla povinného castingu a scénáře, tak uteče, že to vlastně celé moc nedává smysl.
Aby mi nebylo špatně rozuměno; Mexikáni umí být nádherně drsní, třeba takový Siccario; byli přítomní a drsní vlastně i v T 1 v podobě chlapečka na konci nebo týpků v T2 uprostřed; ale tohle je nějaká podivná odbočka do telenovely, ke Krásné pokojské a tak podobně.
Třetí dojem, ve finále – jo, Dani snad možná může být akční hrdinka, docela dobrá, drtivě lepší, než Emilia Clarke (castingové dno celé série). Ale proč, proboha, když už jsme tu měli hodně slušnou Claire Danes a Moon Blodgood (černošku navrch), a k tomu máme ještě tu prapůvodní Sáru. Tahle divná osoba nepřidala příběhu vůbec nic. Divně napsaná, divně vybraná, divně pojatá. A má to být motivace všeho snažení.

Někde mezi řádky vidím ztracený syrově realistický příběh pouze s Lindou a Mackenzie Davis, která zabloudila odněkud z minulosti, je ztracená, potřebuje léky, a je přesně tím, kdo měl být chráněn. Jiných postav nám nebylo třeba.

Terminátor Rev 9, čili Gabriel Luna.
Povzdech. Vlastně nic nového. Vlastně už tu celý byl; složenina staré dobré Winstonovy kovářské práce z T1 a kapalné noční můry z T2. Vlastně byla takto zkonstruována skvostná Terminatrix čili Kristanna Loken z T3. Je tu jediný trik – týpek se umí rozdvojit a zase složit. Odměnou neumí spoustu švýcarákových nástrojů, třeba motorovku nebo plamenomet. Je to sice politicky korektní Mexičan, ale výraz nemá vůbec dobrý; furt se usmívá jak poslíček pizzy. Má vysloveně laskavou a velmi lidskou tvář, a při nejlepší vůli se nechytám na propojení toho úsměvu s dojmem hrůzy. Navíc poskakuje jako všechny ty nablblé CGI potvory, počínaje skřetů v Morii. Patrickův pohyb, klidný a neodvratný, lehké nachýlení hlavy, působící nepřirozeně, to všechno je naprosto nedosaženo. I Kristanna byla drtivě lepší.
Tisíce lidí věří, že Terminátor stojí a padá s Arnoldem. Ve skutečnosti má Arnold vedlejší roli od T2, kde ho vystřídal Patrick. Nejde o to mít Arnolda, ale úplně perfektního Terminátora, dokonalé strašidlo. A to tu jako není. Je to ucházející, ale kdeže perfektní.

T 800, čili ten slavný Arnold.
Počkat, řekne si nešťastný čtenář, není toho už nějak moc, těch ochránců dobra a ubohého mexického děcka? Sára coby kvazibabička, Grace coby mladá kvazimatka a hodný Terminátor v jedné osobě? Že by tuhle chudinku museli hlídat vlastně dva Terminátoři?
Bohužel, je to přesně tak. Příběh, který byl založen na neuvěřitelných individuálních hrdinských akcích je najednou násilně vehnán do týmovky. Na konci zlého Terminátora rukou společnou a nerozdílnou zkouší umlátit parta hned čtyř lidí (a robotů).
No, Arnold na začátku a na konci je bezva stylový, má tam jen takové pěkné vstupy a zásahy; ale to s tou hezkou rodinkou, to je dost peklo, jen lehce nad tím „dědou“ z 5. A taky to tu už celé bylo, ve 2 a 3. Jako je to fakt starý akční hrdina, ale dopadlo to maximálně důstojně, ne víc. Kdyby po zabití Connora taky zmizel, naprosto nic se nestane. A přidat do scénáře jedinou větu, třeba, že lidské tkáně mu normálně stárnou, by určitě nezaškodilo.

Sečteno, podtrženo – je to daleko lepší výsledek, než scénář; pokud dáme dohromady dvě hvězdy za Lindu... a vlastně za nic dalšího, tak to stejně snad udržíme na čtyřech celkem. Snad ta akce nebude tak blbá, ne?

III. Akce
Tady mohu prakticky opsat vše, co jsem řekl o Salvation.
Proti příběhu jsou výhrady, i ode mne, že je to schématické, jednoduché až debilní.
A tytéž výhrady byly proti původnímu Terminátorovi. Že je šílený, akční, béčkový, moc rychlý, povrchní. Bylo to všechno jedno; děj byl především strašně rychlý; stále se někam řítil, postavy někam prchaly a vlastně se pořádně nezastavily až do konce. Na důvodu úprku moc nezáleželo; šlo prostě o život, jako v pronásledovacím snu.
T6 by byl drtivě lepší, kdyby se vůbec nevysvětlovalo; prostě by se objevil terminátor a pronásledoval, a nehodlal nám nic vysvětlovat. Kuchne tatínka, kuchne bráchu, sápe se na ségru. Proč zrovna tuhle osobu, a ne jinou? A fakt to potřebujeme vědět?

V tomto směru to zdaleka není zlé. Fakt se s tím moc nesrali, naštěstí, narozdíl od dalekosáhlých tlachů v T5, hlavně se to docela utěšeně maže, bouchá to a svítí, a taky jsem ocenil – narozdíl od méně znalých diváků – ty noční a vodní scény. Tohle totiž k tomu světu taky patřilo, od začátku; půlka T1 byla v noci, na parkovištích, v technických prostorách města. Padající letadlo a přehrada je sice opulentní manýrismus, ale proč ne, když je to oboje taková stylová hora železa?
Jako Terminátor Rev 9 mne přesvědčil jen zčásti, mohl předvést pár nových kousků, ale ten dojem drsné rvačky naštěstí zůstal. Není to jen takové choreografické hopsání, ale trochu toho ubližování. A klidně se mohlo i přidat.
Za akci a ten stylový směr hvězda... a necelé dvě hvězdy. ||Je třeba ocenit, že to svištělo, narozdíl od většiny předchozích pokusů.
Necelé čtyři. Pochybné čtyři, nebo tak nějak. 3,7.

Pro hodnocení je zásadní ten úvodní tlach. Pokud věříme tomu, že je to „nejlepší terminátor od T2“, tak se v nás rozhostí pocit mírného a neodstranitelného zklamání.
Pokud od toho chcete skromnější cíle, důstojné, použitelné pokračování, jako byly T 3 a T4, a přestanete na ně nesmyslně plivat, tak... je to docela slušné a budete rádi, že jste to viděli.

Uživatelský avatar
Bifi
Motivátor; Moderátor
Příspěvky: 5218
Registrován: 3. 3. 2005, 12:24
Bydliště: Prešporok 1673

Re: Cyberpunk

Příspěvek od Bifi » 14. 11. 2019, 11:20

Díky za dlhé zamyslenie.

Viacero bodov je na širšiu diskusiu:

:: Budúcnosť, čo sa stane súčasnosťou - a čo to napr. znamenalo pre pôvodný literárny žáner cyberpunk. Gibson už niekedy začiatkom 90. rokov vyhlásil, že súčasnosť sa stala budúcnosťou opisovanou v kyberpunkových poviedkach a románoch a preto žáner stratil dôvod svojej existencie - a to bolo ešte pred Jonom Williamsom či Stephensonom. Cyberpunk mal vrchol v antológiách Mirror Shades (1986 - č. Zrcadlovky, veľmi oneskorene 2009), v raných Sterlingových románoch a v Gibsonovej Sprawl-trilógii, pomyselnou bodkou bol steampunkový Difference Engine (1990). Pre japanofilov - manga Ghost in the Shell vyšla 1989-1990, ten istý rok sa zavŕšila aj Akira. Kľúčovou je otázka, prečo ten žáner prežil po r. 1990, resp. čo z neho prežilo. K tomu aj nižšie. (Sorry ak rozoberám témy, ktoré sa tu vo vlákne už riešili, nemám to celé prelúskané.)

:: T2 - úplne súhlasím, ani ja som nikdy neodpustil tú žánrovú zmenu z hororovej jednotky na mierne tímový akčný film a prevrátenie Schwarzennegera (čosi podobné zažili aj Alien/Aliens). Prítomnosť skvelého monštra ako kľúčová os takéhoto príbehu je dobrý postreh (to T2 dodržalo, aj keď má už self-conscious prvky štylizácie a to je ďalší dôvod, prečo si myslím, že to nie je až tak dobrý film).

:: Vyzerá tiež, že predlžovanie frančízy spôsobuje hriechy pastiše až surového kopírovania motívov (p. tiež Star Wars) a tiež duplikácie motívov, ktoré fungovali predtým (vrátane zmnoženia hrozby: viac votrelcov je lepších ako jeden, viac terminátorov detto). Iným problémom je posunutie horizontu: my sme si síce mysleli, že sa predtým zachraňoval svet, ale to bolo vedľajšie, lebo celý čas bola podstatnejšia táto väčšia hrozba! Zase naopak ak sa v tých kulisách začne rozvíjať iný príbeh, fanúšikovia budú bedákať, kde sú tie staré a známe elementy. (BTW jedno z mála dôstojných pokračovaní bol Blade Runner.)

Keďže si vyberám a nemám rád nadstavovanú kašu, T3 až T5 som nevidel. Po tejto úvahe asi netreba ani T6.

Aby som sa vrátil k téme hore: Z príbehového (v RPG môžeme povedať narativistického) hľadiska má prostredie význam len ako prostriedok príbehu. Funguje len v relácii k postavám a k cieľu rozprávania. (Principiálne sa dá ešte uvažovať o efekte samotného prostredia na diváka - pozri, aké je to v tej budúcnosti hrozné, povedzme že imerzívny/simulacionistický prístup - ale prostredie vlastne vždy vidíme optikou protagonistu alebo prostredníctvom jeho interakcií so svetom... a tiež nesmieme zabúdať, že kamera nie je neutrálna a objektívna.) Takže dvakrát vstúpiť do tej istej rieky takmer nie je možné, lebo (a toto rozoznal aj Edwards v Sorcererovi):
- buď reprodukujeme (recyklujeme) štruktúru rozprávania vrátane kľúčových archetypov protagonistov, vtedy robíme vlastne pastiš (odhliadnuc od možnosti, že robíme mýtus, ale trúfam si navrhnúť, že skôr by bolo funkčnejšie mýtus znova vysloviť v nových kulisách a prostredí, takže asi predsalen pastiš)
- alebo reprodukujeme (recyklujeme) prostredie a kulisy a chceme v nich rozpovedať nový príbeh, avšak musím nájsť nových protagonistov a nový cieľ rozprávania. Teda vezmeme trojuholník vzťahov tvoriacich rozprávanie, dve veci odtiaľ vykopneme a k tej jednej, čo tam ostane, hľadáme zvyšné dva póly tak, aby to nejako držalo pohromade. A potom sa divíme, že sa to skalným fanúšikom nepáči.
- No a tretia možnosť je katastrofálny, frančízový sebareferenčný gýč, ktorý žiaľ postihol ten cyberpunk, v ktorom prostredie prestáva plniť funkciu prvku v trojuholníku relácií rozprávania, a stane sa púhou estetizáciou či štylizáciou. Otvára to síce nové rozbiehavé možnosti, ale človek sa tak nejak pýta, že načo.

A áno, stále sa nám posúva horizont budúcnosti a stále máme nové strachy ohľadne toho, čo prinesie blízka budúcnosť (vždy môže byť horšie). To ale vyžaduje nové príbehy, nových hrdinov a nové žánre (apropos, pamätá si niekto na biopunk?). Cyberpunk nie je pohyblivou hranicou. Neustále posúvanie hranice budúcnosti a úporná integrácia súčasných technológických predstáv do kánonu sa predsa nám všetkým tak trochu javí ako podvod, nie?
Polaris/Singularis:  \/()!|)_6()|)|)355
Divné Uhorsko: blog o mojom OSR projekte z divného Horného Uhorska 17. storočia a starej škole hrania // "We don't explore characters; we explore dungeons."

Odpovědět

Zpět na „Kultura“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 hosti