Válečné filmy

Literatura, film, hudba, divadlo, opereta a jiné výdobytky civilizace.

Moderátor: Faskal

Odpovědět
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32254
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Válečné filmy

Příspěvek od Vallun »

Marky - sorry, ale argumentuješ proti realitě:) Zrovna pri bojích u Dunkirku jsou známy případy, kdy stihačky (hurricany hlavně) bojovaly do ú0lneho vyčerpání paliva a streliva.

Nwviděl jsem scénu, o níž je řeč, ale pokud dokončím útok na Štuku, mám vysokou rychlost a dojde mi zrovna palivo, tak toho mohu zvládnout taky jestě hodně...pravidlo výška = rychlost platí obousmérně...:)
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Argonantus
.
Příspěvky: 18084
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Válečné filmy

Příspěvek od Argonantus »

No, Vallune, koukni na to; já bych se asi nepřel, že mohl být trochu vejš, po tom vysvětlení.
Ale nějaký velký dojem to na mne neudělalo, neb toho detailu jsem si naprosto nevšiml.

Řešil jsem tam spíš problém (warning, spoilers again), že ten hlavní hrdina pozemní story prožije spoustu věcí, u kterého asi leckoho napadne, že by to nejspíš nepřežil, neb je toho opravdu hodně.
Tedy další jasná vyprávěcí licence.

Narazil jsem na to taky, ve vlastní věci (vystavěné vlastně velice podobně).
Podobný efekt vzniká tím, že protagonista je vybrán ex post z opačného konce časové linky, právě proto, že to přežil.
Kdyby se postupovalo statisticky nejpravděpodobněji, tak nepřežije, ale pak by byl problém to vůbec dovyprávět. Bylo by nutno skákat po vypravěčích jako koza, totiž jako G.R.R.Martin, a furt se přepínat do nových hrdinů, což na mne působí velmi rušivě.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32254
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Válečné filmy

Příspěvek od Vallun »

Kouknu...


To máš pravdu s tím, že když vybereš na konci toho, kdo přezil, tak se jeho přežití jeví krajně nepravděpodobně...ale přesto i ty nejkravější bitvy určité penzum lidí přezije...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Argonantus
.
Příspěvky: 18084
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Válečné filmy

Příspěvek od Argonantus »

No právě.
To je ten Lemův oblíbený efekt:

Když se mají čtyři kapky náhodně trefit přesně do čtyř rohů stolu, vypadá to hodně nepravděpodobně.
Není to ale tak nepravděpodobné, pokud prší.
Počet pokusů je sviňa.
Hrdina může být často obviněn, že je neprůstřelný a superhrdina, ale ona je to mnohdy obyčejná statistika.
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16249
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: Válečné filmy

Příspěvek od MarkyParky »

Nwviděl jsem scénu, o níž je řeč, ale pokud dokončím útok na Štuku, mám vysokou rychlost a dojde mi zrovna palivo, tak toho mohu zvládnout taky jestě hodně...pravidlo výška = rychlost platí obousmérně...:)
To tučné je poměrně zásadní nedostatek v diskusi.

Scéna je:
1) Spitfire právě vyčerpal poslední kapky paliva během pokusu o záchranu minolovky před Heinkellem a souvisejícím souboji (celé probíhá kolem těch cca 200m nad vodou)
2) Spitfire doletí nad pobřeží. Vojáci na plážích dramaticky sledují, jak spitfire bez motoru s vypraporovanou vrtulí pár desítek metrů nad pláží (asi) hledá místo k přistání
3) Ozve se kvílení Štuky, která se řítí střemhlavým letem z výšky, vybombardovat vojáky
4) Zaštěká Spitfire, Štuku sestřelí předtím, než pustí bomby
5) Za jásání a mávání vojáků Spitfire zamíří na pláž
6) Spitfire manuálně vysouvá podvozek
7) Spitfire přistává na pláž

V realitě by ten Spit sednul/spadnul někde mezi bodem 1-2.
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32254
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Válečné filmy

Příspěvek od Vallun »

Marky - to by vše záleželo na rychlosti v bodě 1 a větru po celou dobu...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16249
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: Válečné filmy

Příspěvek od MarkyParky »

Vallun:
Pominu fakt, že žádný velký přebytek rychlosti v tom filmu neměl a představím si hypotetickou scénu, kde ho má.

Ten vliv rychlosti bez motoru není tak velký, jak by se mohlo zdát - přebytek rychlosti pomáhá v řádu max desítek sekund, než ho spotřebuješ a pokud ho nerozložíš do delšího času díky pracující vrtuli, tak jsi ho spotřeboval a musíš přejít do klouzání.

Je o to, že máš nějakou křivku klouzavosti, která u Spitfire vypadá cca takhle:
150 km/h ~ 8
200 km/h ~ 9
250 km/h ~ 9
300 km/h ~ 8
350 km/h ~ 6
450 km/h ~ 4
500 km/h ~ 3

Řekněme, že jsi na vysoké rychlosti, ale nízko nad zemí. Co můžeš udělat?

1) Držet tu rychlost nemá cenu. Protože najednou nemáš motor, abys jí udržel, musíš dát čumák dolu - zrychlit své klesání. Kdybys měl 350km/h, tak z oněch hypotetických 200m uletíš 1,2km, bude to trvat 12s a jsi na zemi, navíc ve velké rychlosti, ve které se blbě přistává. Když budeš mít 500km/h, tak uletíš jen 600m za 4s. To je v podstatě sebevražda.

2) Proměnit přebytek rychlosti v čas a tedy na uletěnou vzdálenost je to, co dává smysl a volil bych to já. Držet výšku, pomalu přitahovat, abych vytrácel rychlost na maximum klouzavosti a jakmile zbrzdím na těch 250km/h, tak čumák dolu a držet je. To je to nejefektivnější zpracování přebytku energie, co máš. Jenže to musíš udělat hned na začátku, aby to fungovalo .... a trvá to řádově sekundy. Tady nevím Spitfira v konkrétních číslech, ale moje C172 při vodorovném letu bez motoru z maximálky (cca 300km/h) na optimální klouzavou (cca 160km/h) zbrzdí za cca půl minuty. Tzn. decelerace cca 5km/h/s. Koupil jsme si 2km doletu.

Ale předpokládá to, že budu velmi ukázněně v rovném letu bez manévrů vytrácet rychlost a pak stejně ukázněně přejdu do klouzání. Jakékoliv manévrování posílá tahle čísla řádově do kopru.

3) Zkoušet proměnit bez motoru přebytek rychlosti ve výšku by sice umožnilo teoretický útok na štuku, prakticky se tím ale odepíšu. Nechci už tu rozjíždět tabulku různých variant kombinací rychlosti stoupání a vstupní rychlosti, takže jen v krátkosti:
- takové pomalé cestovní stoupání je kolem 300m/min. Při něm se svojí cesničkou ze 300km/h na 160km/h za 11s - za tu dobu jsem uletěl 600m a nastoupal 50m. Protože mám klouzavost přes 10, tak jsem tím získal dalších 500m do dálky => 1,1km. A pokračovat ve stoupání nemůžu - další sekunda a z optimálky pro klesání jsem na pádovce. Všimněte si, že výše, kde jsem držel hladinu to byl skoro dvojnásobek.


Spitfire může do celého problému vstoupit rychleji, ale zase je na tom o cca 15% hůř (mezitím jsem si udělal nějaký crosscheck, předtím s těmi 30 jsem to přepískl) s klouzavostí.


Takže když budu mít se Spitem 350km/h a nechám ho vybrzdit na 250km/h, koupil jsem si drahocených 20s času a cca 1,6km doletu. Když to budu mít rozhulákané na těch 500km/h, tak jsem si vybržděním v hladině na 250km/h koupil dokonce 50s času a cca 5km. To už se vyplatí pro to, abych přežil a doletěl na břeh. Když k tomu přičtu těch 1,8km co mi dá následné klesání, tak jsem si právě koupil cestu z širého moře na břeh. Pokud u toho nestoupám, nemanévruju, nebojuju. I mírné stoupání bez motoru mi okamžitě zkracuje získané časy (a kilometry) geometrickou řadou.

Zkrátka nejsem větroň a nemám termiku, která by mě vynesla - jediná cesta, která odsud vede je nonstop dolů a jediná šance, jak si ji prodloužit na rozumnou vzdálenost je:
- hned na začátku vyměnit rychlost za čas=uletěná vzdálenost při zachování hladiny
- jakmile ji celou proměním a dostanu se na optimální klouzavost, klouzat
- nemanévrovat a případné další přebytky si ušetřit na jednu jedinou, poslední zatáčku před přistáním + korekce + energii, o kterou přijdu, až vysunu podvozek/klapky.


===============


Ad Vítr:
Vítr nemá žádný vliv na časy. Vítr totiž ovlivňuje pouze polohu letadla vůči zemi, nikoliv vůči vzduchu. Tím pádem se projeví na vzdálenostech (v řádu jednotek procent, pokud tam zrovna nezuří orkán), ale ne na tom, co všechno stihnu. Doba, za kterou utratím přebytečnou rychlost + po kterou zvládnu klesat, je na větru nezávislá.
Argonantus
.
Příspěvky: 18084
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Válečné filmy

Příspěvek od Argonantus »

Z čehož je patrno, že je nevděčné točit tyhlety superrealistické fláky, vždycky se najde šílenec, který na tom najde mouchy.
U Apolla 13 je Gene Krenz (Ed Harris) vedoucím směny po celou dobu, což nebyla pravda, trvalo to týden a samozřejmě se tam střídali, konkrétně tři různí maníci.
U těch Rivalů (formule 1) našli taky něco podobně zásadního, čímž to je celé úplně špatně.

Zajímal by mne názor Markyho na United 93, což je "málem" válečné, ale hlavně je to dost o létání.
A možná taky Bitvu o Británii.
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16249
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: Válečné filmy

Příspěvek od MarkyParky »

Z čehož je patrno, že je nevděčné točit tyhlety superrealistické fláky, vždycky se najde šílenec, který na tom najde mouchy.
Podle mě jde spíš o nešťástnou kombinaci dvou jiných věcí:

1) Jistá schizofrenická snaha natočit zároveň hyperrealistický flák a zároveň hyperdramatický flák. Jak musím uznat, že Dunkirk na to šel fakt dobře - ta pointa "necháme realismus v příběhu+záběrech" a "drama doženeme prolínáním 3 časových linek" byl fajn nápad. Problém je, že při jeho realizaci najednou potřeba dostat letadla do interakce s ostatními vedla k věcem jako "poletíme níž, abychom ušetřili palivo" a iluze hyperrealismu šla do kopru.

Zkrátka "Tora! Tora! Tora!" a "Pearl Harbour" jsou dva různé žánry a není dobře, když se míchají.


2) Druhý problém, který trochu odpovídá na tvůj dotaz na Bitvu o británii, je podle mě jistá forma efektu "uncanny valley". Čím více se schopností zobrazit scénu přiblížíš realitě a čím víc na tu realitu zazoomuješ a dáš na ní důraz, tím víc upozorňuješ lidský mozek na nedokonalosti a odlišnosti od očekávání.

"Bitva o británii" nebo ta "Tora! Tora! Tora!" pro mne (co si je pamatuji) neobsahovala žádné rušivé věci, mimo jiné protože pokud tam nějaké byly, tak mi je někdo nenaservíroval přiblížené v ostrém obraze přes celé plátno s důrazem na ně. Nevybavuji se, že by nějaká scéna byla vypointovaná na kravině a ještě natočená tak, aby případná kravina vynikala do popředí mávajíc s fáborkem "Všimněte si mě, tady jsem."



Ještě jsem přemýšlel o tom, jak moc někdo musel odflinkout odbornou přípravu scénáře, když jsem si uvědomil následující:
- hlavní pointa příběhu pilota je "rozhodl se pomoct proti heinkellu i když věděl, že už pak nedoletí" a scénárista potřeboval hned na začátku diváka informovat o tom, že takové riziko hrozí.
- scénárista potřeboval letadla nízko, aby tam mohly být ty interakce se světem lodí a evakuovaných vojáků

A scénárista se to celé rozhodl vyřešit úvodním dialogem: "Poletíme nízko, abychom ušetřili palivo", který je nejspíš z jiného vesmíru, kde mají řídký vzduch u povrchu planet... pro leteckou veřejnost kardinální WTF.

Přitom úplně stejného efektu by dosáhl věrohodněji, kdyby vymyslel jiný důvod, proč letět nízko a k němu naopak přidal upozornění "Jen bacha kluci, když poletíme takhle nízko bude to žrát víc než obvykle." Vytvořil by tím úplně stejné (možná i větší) napětí, předal by informaci divákovi a mohl by mu servírovat stejné záběry. Ale mnohem uvěřitelněji.


A tím se obloukem dostáváme zpět k bodu 1.

Kdyby mi Dunkirk byl inzerován jako novodobý Pearl Harbour bez romantické linky, tak nad tím mávnu rukou, protože středobod filmového zážitku nebude realismus ve vzduchu. Pokud mi o něm lidé říkají, že je hyperrealistický, pak krčím rameny a ptám se: "Když vidím ohnivý nápis kravina v leteckých scénách, jak mám věřit tomu, že námořní scény, kterým nerozumím, neobsahují stejné ptákoviny?"




United 93 - tady děkuju za připomenutí, když byl v kinech, tak jsem ho neviděl a úplně mi vypadl. Doženu ... a dám vědět.
Argonantus
.
Příspěvky: 18084
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Válečné filmy

Příspěvek od Argonantus »

1) Jistá schizofrenická snaha natočit zároveň hyperrealistický flák a zároveň hyperdramatický flák.
No jo, ale "vo tom to je".
Hyperrealistický flák je literatura faktu. Pokud chci fakta, čtu si wikipedii a učebnici dějepisu a monografii na dané téma (ten Hubáček o námořnících, to byl svého druhu hit).

Aby byla taková věc zároveň osobní, aby lidi strhla, aby byli opravdu "tam", to si lze usnadnit tím, že si vyberu nějakou veledramatickou historku, "která se píše sama", ale přesto se nevyhnu některým jemným manipulacím.

Například to, že zrovna můj hrdina vydrží o kus déle, než by se dalo očekávat podle statistiky. nebo, že mi dramatický čas běží jinak. Apollo 13, jakkoli dramatické, trvalo týden. Pobyt na pláži v Dunquerque zhruba to samé. K tomu zážitku zřejmě patřily frustrující hodiny čekání na písku, bez konce, bez naděje, což je něco, co se dramatikovi vždycky nesnadno zobrazuje. Užitečných zkratek lze vymyslet milion, ale ten pocit lze těžko na někoho přenést, kdo to nezažil.
"Bitva o británii" nebo ta "Tora! Tora! Tora!" pro mne (co si je pamatuji) neobsahovala žádné rušivé věci, mimo jiné protože pokud tam nějaké byly, tak mi je někdo nenaservíroval přiblížené v ostrém obraze přes celé plátno s důrazem na ně.
Bitvu o Británii nedávno dávali v TV, viděl jsem toho asi deset minut, takže tam pár záběrů uvnitř kabiny je, zkontrolovat, jestli je to dobře, to fakt neumím.
Potíž těchto filmů jsem popsal pár postů výš u toho Waterloo - je to trochu bezkrevné, pocity to moc nepřenáší, je to jak číst noviny nebo učebnici dějepisu. Pár individuálních figur tu samozřejmě je, jinak by to bylo neúnosné, ale hlavně jde o vyšší velitele. A jsem si skoro jist, že pár kravin bys tam taky našel, akorát je to dávno, co jsi to viděl.

Cameronův vynález - nebo spíš zapomenutý nápad ze starších dob - dát do velkého děje nějaké malé postavy jako průvodce - prostě tyhle věci úplně změnil.
Zkrátka "Tora! Tora! Tora!" a "Pearl Harbour" jsou dva různé žánry a není dobře, když se míchají.
Pearl Harbor je přesně opraný Titanik, kde se to prostě nepovedlo; když dva dělají totéž, není to totéž. Byl tu potenciál udělat daleko lepší film, než Tora Tora Tora, ale výsledek je nakonec daleko horší. Vložená love story je divně křečovitá, snad až směšná; katastrofa je taková bezkrevná, bez širších souvislostí, a nakonec je nalepený konec úplně jiné historky, takže to celé moc nedává smysl.
Kdyby mi Dunkirk byl inzerován jako novodobý Pearl Harbour bez romantické linky
To vůbec nedává smysl. Pearl Harbor je na té romantické lince založený, je to dvojexpozice lásky a války. Pearl Harbor bez romantické linky je naprosto jiný film.
Dunkirk je příbuzný stylem a oborem nejvíc ze všeho Scottovu Černému jestřábovi. Blízké, přímo intimní vnímání katastrofy.
United 93

ještě připomínám, že existují dva, totožného jména, a pletou se. Mne zajímá samozřejmě ten Greengrassův.
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16249
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: Válečné filmy

Příspěvek od MarkyParky »

Potíž těchto filmů jsem popsal pár postů výš u toho Waterloo - je to trochu bezkrevné, pocity to moc nepřenáší, je to jak číst noviny nebo učebnici dějepisu. Pár individuálních figur tu samozřejmě je, jinak by to bylo neúnosné, ale hlavně jde o vyšší velitele.
Hm, označit to za "potíž" je podivné - "To není bug, to je feature!", chce se mi vykřiknout.

Pro mne jest preferovanou variantou válečného filmu rozhodně ta, která se podobá "hranému dokumentu". Asi jako když čtu toho Hubáčka.

Z dějepisu vím, jak to dopadlo. Na filmovém plátně chci vidět, jak takový výsledek vypadal, jsem rád, když mi střih sesadí do kontextu rozhodnutí velitelů s děním na bojišti. Chci si prohlédnout bojovou techniku, taktiku, vybavení a výzbroj v akci.

Pokud už se tam má odehrávat nějaký osobní příběh, nechť je to právě příběh těch generálů a admirálů (perfektní poloha pro mne je "Bitva o Midway"). Jejich lsti a fígle, omyly a chyby atd..


Smyšlený příběh smyšlených lidí, ve kterém válka hraje kulisu, mi to posouvá někam jinam. To už pak můžu za válečný film označit Pancharty.
A jsem si skoro jist, že pár kravin bys tam taky našel, akorát je to dávno, co jsi to viděl.
Zcela jistě.

Důležitou otázkou je, zda se odehrály na pozadí, kde nad nimi mávnu rukou, nebo mi je někdo strčí jako středobod děje a ještě na ně nazoomuje kamerou.
Uživatelský avatar
MarkyParky
Příspěvky: 16249
Registrován: 11. 8. 2011, 02:37

Re: Válečné filmy

Příspěvek od MarkyParky »

Na Argonantovo přání mírný offtopic - Markyho letecké poznámky k filmu United 93. Dyžtak to střihněte do vhodnějšího vlákna.


Nalezené renoncy (víc co si o nich myslím na konci postu).

17. minuta: AAL11 má ztrátu spojení. Řídící žádá kolegu, aby vektoroval jiné letadlo ( UAL175) do blízkosti, aby ho obhlédl. První záběr na radar ukazuje letadlo ve FL350 letící na severozápad. Druhý záběr ukazuje totéž letadlo ve FL310, letí stejným směrem. Následuje záběr na obrazovku kolegy. AAL11 je ve FL350, ale letí cca jih (a je kolem něj trochu jiné sukupení tratí).
Při předávání informace o provozu říká "heading south-south west" což odpovídá jeho obrázku na radaru a "altitude unknown", což nesedí.
21. minuta: AAL11 letí FL350 na severozápad.
Špatně sestříhané záběry jinak celkem uvěřitelné scény.
Pravděpodobná správná sekvence:
- let ve FL310 směr NW
- let ve FL350 směr NW (nastoupal)
- let ve FL350 směr SSW (otočil)



25. minuta: Vojáci si předávají informaci, že letadlo nevysílá sekundárním radarovým odpovídačem a je potřeba ho najít. O chvíli později v národním centru také padne informace, že letadlo nevysílá a mají jen ghost track (predikci na základě poslední polohy a rychlosti) mířící na jih.
31. minuta: V New Yorku na radaru je vidět AAL11, letí na jih, identifikovaný sekundárem. Vypadá že je v systému povolený/koordinovaný FL290 a podle odpovídače klesá (FL272, při další otáčce radaru FL270). Řídící říká "He's not doing anything.", což neodpovídá.
32. minuta: Vedoucí směny v NY do telefonu říká, že AAL11 klesá (což odpovídá).
33. minuta: AAL v NY na radaru drží FL290.
34. minuta: Vedoucí směny v NY diskutuje s příchozím o tom, že ti nahoře (asi národní centrum) "they are not tracking him either" a že naposledy byl viděn v NY u KJFK.
35. minuta: Dispečer v NY říká vedoucímu směny, že cíl zmizel z radaru. O chvíli později si vojáci vyměňují informace, že "Boston ztratil AAL11 z radaru".
Špatně sestříhané scény+záběry jinak celkem uvěřitelné sekvence scén.
Pravděpodobná správná sekvence:
- letí na jih ve FL290, řídící říká, že jen letí a nic nedělá.
- začne klesat (FL272, 270 ...), vedoucí směny do telefonu říká, že klesá
- zmizí z radaru
- v národním centru mají ghost-track
- vedoucí směny říká "nahoře ho taky netrackují..." + vojáci se dozvídají, že Boston ho ztratil


40. minuta - neidentifikovaný cíl se blíží 5NM východně od Allentonu.
41. minuta - řídící ztratí kontakt s UAL175 nedaleko Allentonu
43. minuta - UAL175 v systému povolený FL270, podle odpovídače rychle klesá (12100ft, po další otáčce radaru 11300ft,)
Špatně sestříhané záběry jinak celkem uvěřitelné scény.
Pravděpodobná správná sekvence:
- klesá bez odpovídače skrz 12100ft do 1130ft
- ztráta radarového kontaktu nedaleko Allentonu
- objevení neidentifikovaného cíle východně od Allentonu


41. minuta - řídící dává info o konfliktním provozu, který má být na 9 hodině ve stejné výšce. UAL175 má FL310. Na radaru je "konfliktní" cíl na 8 hodině (ok, to se mohl seknout) ve FL280 (tedy o 3000ft níže).
42. minuta - Dramatický moment, kdy jsou letadla "těsně na sobě" mají podle radaru stále mezi sebou 3000ft.
Kravina, kdy realistickou, ale málo dramatickou scénu IMHO někdo později předaboval aby byla dramatičtější a udělal z ní blbost, viz níže.


44. minuta - UAL175 zachycen primárem na KJFK s dovětkem "rapidly descending".
Pitomost. Primární radar nemá informaci o výšce.

64. minuta - Po dlouhém pádu záběr na radar, kde má UAL93 povolenou hladinu 350 a letí 351 (což je v rámci standardní odchylky v hladinovém letu).
65. minuta - Řídící říká, že UAL93 klesá bez povolení. Na radaru stále drží FL351
V okamžiku, kdy řídící řekne "he apears to be climbing now" tak letadlo na radaru začne klesat skrze FL314 (3500ft během jediné otáčky - to by klidně odpovídalo tomu pádu předtím)
Špatně sestříhané záběry jinak celkem uvěřitelné scény.
Pravděpodobná správná sekvence:
- UAL93 letí v hladině 351
- teroristi se zmocní letadla, to padá
- UAL klesá skrze FL314
- řídící říká, že klesá bez povolení
- scéna, jak se terorristi zmocní kokpitu
- řídící říká, že už vypadá, že stoupe



Druhá polovina filmu už nemá žádné ATC létající věci a pokud je nějaký záběr v kokpitu, tak je dost rozmazaný. V době, kdy letadlo letělo v 8200ft už měli mobilní signál, což v zásadě není úplně nemožné, jen nepravděpodobné.

Ve scénách s divokým klesáním a manévry v B76 by v realitě pravděpodobně místo generického pípání ozývaly alarmy od GPWS:
- v těch vyšších hladinách mechanický hlas opakující: "PULL UP, SINK RATE"
- v závěrečné scéně pak "PULL UP, TERRAIN" nebo "TOO LOW, TERRAIN" nebo "BANK ANGLE"



Jinak celkově konstatuji, že mám pocit, že to někdo natočil velmi kvalitně, smysluplně a realisticky. A pak to někdo jiný přestříhal, protože mu to přišlo málo dramatické. Zejména se to týká těch scén z řídících center. Kdyby se většina záběrů poskládala v jiném pořadí, dal by se z toho poskládat téměř bezchybný film s vysokým Jerson score.

Jediné vážnější prohřešky proti realitě jsou:
- nesmyslné "altitude unknown" na začátku, v době kdy ještě mají sekundár. Někdo nutně chtěl přidat víc drama, než realita dodala.
- scéna s "nebezpečným křížení" kdy jsou od sebe ta letadla 3000ft. Vinu opět vidím v postprodukci - původně tam opravdu nejspíš byla natočená reálná scéna, kde se ta letadla míjela o 3000ft, což za normálních okolností je považováno za bezpečné, ale v případě únosu se aplikují větší rozstupy (u nás např. myslím +/-4000ft a 10NM) a tím pádem řídící i to, co se odehrávalo na radaru mohli považovat za problém. Někomu z postprodukce to ale asi přišlo málo dramatické, tak to nechal předabovat na "jsou ve stejné hladině", což je kravina.
- scéna na věži primárním radarem a klesáním. Ta věta nedává letecky smysl. Těžko říct, jak vznikla.

Kdyby tohodle nebylo, tak jinak velmi, velmi chválím.


(Drobná poznámka na okraj - proboha na jakejch herkách to v roce 2001 řídili? Jako já věděl, že FAA je na tom proti Evropě blbě, ale že to /přinejmenším v roce 2001/ byla taková katastrofa?)

EDIT: Doplnil jsem výše smysluplnější pořadí záběrů.
Argonantus
.
Příspěvky: 18084
Registrován: 31. 10. 2006, 17:35

Re: Válečné filmy

Příspěvek od Argonantus »

Marky:
Vidíš, tak tohle všechno jsem v United 93 neviděl.
Jsem divák naiva, neznající souvislosti.
Na počátku tohohle filmu mi naroste v krku takový knedlík a naskočí mi všechna ta beznaděj toho dne.
Jestli je účelem přenášet pocity, tak na mne to jako fakt funguje.
Učebnice dějepisu a Waterloo nepřenáší skoro nic.

Jediná námitka je, že to asi není válečný film v žádném slova smyslu. Ale Dunkerku je hodně příbuzný.
jjelen
Příspěvky: 2498
Registrován: 27. 7. 2010, 16:23

Re: Válečné filmy

Příspěvek od jjelen »

Argonantus píše: 10. 8. 2017, 15:12Jsem divák naiva, neznající souvislosti.
Na počátku tohohle filmu mi naroste v krku takový knedlík a naskočí mi všechna ta beznaděj toho dne.
Jestli je účelem přenášet pocity, tak na mne to jako fakt funguje.
Z tebe ještě jednou bude milovník space opery $D
Uživatelský avatar
Vallun
Příspěvky: 32254
Registrován: 14. 5. 2008, 10:40
Bydliště: Velká Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Válečné filmy

Příspěvek od Vallun »

Jediná námitka je, že to asi není válečný film v žádném slova smyslu.
Ale to zas jo, máme zde období asymetrických válek...což je i terorism...
Pokud chce někdo slyšet jen "ano" nebo "ne", tak jej nezajímá odpověď.
Eru je jediný Bůh a Tolkien je jeho prorok.
Non sub hominem,sed sub ius.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Nejsem odborník ve smyslu § 5 odst. 1 O.Z.
Odpovědět

Zpět na „Kultura“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti