Každodenní hořkosladkost a melancholie

Odeslat odpověď


Odpověď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.
Smajlíci
:D :) :( :-? 8) :lol: :P :oops: :cry: :roll: ;) :-o :evil: :mad: :-| :clap: :think: :doh: :naughty: :dance: $D :vamp: O-) :eyecrazy: :>;o) :>:o/ :8oO $lol$ $-o :toot: :idea: :arrow? :!: :?:
Zobrazit další smajlíky

BBCode je zapnutý
[img] je vypnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí

Přehled tématu
   

Rozšířit náhled Přehled tématu: Každodenní hořkosladkost a melancholie

Re: Každodenní hořkosladkost a melancholie

od Quentin » 2. 4. 2022, 18:28

Cyberpunk 2077 post-game depression :D

Re: Každodenní hořkosladkost a melancholie

od OnGe » 25. 2. 2021, 14:35

Quentine, měl by sis zaplatit nějakýho manažera, co bude rozhodvat čemu se máš věnovat. Asi.

Re: Každodenní hořkosladkost a melancholie

od York » 25. 2. 2021, 14:31

Quentin: Soucítím s tebou :think:

Navíc ty ani žádný konkrétní OSR nepotřebuješ, daří se ti to tvořit příjemně snadno konvertovatelný.

Re: Každodenní hořkosladkost a melancholie

od Jerson » 25. 2. 2021, 14:16

Tady se Sosáčkem bezezbytku souhlasím :-)

Re: Každodenní hořkosladkost a melancholie

od Quentin » 25. 2. 2021, 14:07

Sosacek píše: 21. 10. 2020, 18:40Muj pocit z Grimoaru je nasledujici: je plytvani Quentinem aby resil zakladni kostkove mechaniky, kdyz muze vzit nejake hotove OSR a vymyslet tabulky a dobrodruzstvi.
Na tenhle post si pořád ještě vzpomenu aspoň jednou týdně :D Už chápu, proč se tomu říká heartbreakery $D

Re: Každodenní hořkosladkost a melancholie

od Sosacek » 1. 6. 2020, 14:43

https://www.thiswebsitewillselfdestruct.com/
Hi,

I’m a website. I’ll be gone soon, and that’s okay.

You can send me messages using the form below. If I go 24 hours without receiving a message, I’ll permanently self-destruct, and everything will be wiped from my database.

That’s okay though.

Until then, let me know how you’re doing. Other people will be able to read what you write, but your name or identity won’t be attached to anything, so feel free to say what’s on your mind.

It’s been a rough month.

With love,

ThisWebsiteWillSelfdestruct (dot) com

Re: Každodenní hořkosladkost a melancholie

od Sosacek » 14. 5. 2020, 23:31

Stara RPGcka.
Drahá Dustwitch,

nastěhovala se k tobě Jay. Byla milá, pozorná, svou přítomností úplně prozářila tvůj byt a ještě uklidila! Prostě anděl. A pak jednoho dne zmizela. Zase - to je celá ona. Hoď a přičti Sharp, na deset a víc, milá Dustwitch, vyber dvě, mezi sedmi a devíti vyber prosím jedno.
  • všimla sis, že Jay přeci jenom skrývá nějaké nepříjemné tajemství. Co jsi zjistila?
  • Jay se rozhodla udělat něco, co je zcela a naprosto mimo její síly, ale aspoň víš, co to je
  • našla jsi doktorčiny nákresy, které mnohé vysvětlují
Při neúspěchu Jay někam zmizela.

I wish I had an angel
For one moment of love
I wish I had your angel
tonight,
your GM

Re: Každodenní hořkosladkost a melancholie

od Faskal » 29. 12. 2018, 00:12

Ó, když na rodné hroudě rozchodí jukebox se samými depresivními písničkami od Hendrixe, Nirvány a Opethů.
Ó, když se poslední kopaničářce z okolí ztratí pes, vy jej přivedete zpátky a za trest jí vypijete poslední evr zásoby slivovice.
Ó, když starousedlíka ožere tak, že mu musíte zavolat&zaplatit odvoz, aby se vůbec dostal domů, a tatínek vás přesto čeká doma se štamprlí.
Ó, ó.

Re: Každodenní hořkosladkost a melancholie

od Invictus » 24. 11. 2018, 09:26

Faskal píše: 23. 11. 2018, 23:29 Ten moment, když v cizině sledujete záznam zasedání sněmovny o vyjádření nedůvěry vládě a máte zčerstva vyzkoušenou cestu na imigrační úřad...
https://www.youtube.com/watch?v=f4Mc-NYPHaQ

Re: Každodenní hořkosladkost a melancholie

od Faskal » 23. 11. 2018, 23:29

Ten moment, když v cizině sledujete záznam zasedání sněmovny o vyjádření nedůvěry vládě a máte zčerstva vyzkoušenou cestu na imigrační úřad...

Re: Každodenní hořkosladkost a melancholie

od Lemmy » 11. 5. 2018, 08:40

eerieBaatezu píše: 11. 5. 2018, 08:03 Když se člověk postupně snaží měnit věci co dělá, tak dokáže do pár měsíců přejít do jinýho módu.
Souhlas, to je často doporučovaný a asi jeden z nejefektivnějších přístupů (tedy nahradit to, že něco chci dělat postupnými zvyky, které k tomu povedou = motivaci a snění postupně nahradit za zvyklosti). Akorát je dost snadné z toho zklouznout se navrátit k předchozím zvykům (ale je fakt, že v člověku nějaké ty zvyky zůstanou) $D
eerieBaatezu píše: 11. 5. 2018, 08:03 Hlavní rozdíl mezi někým kreativním, kdo to někam táhne a tím kdo ne asi je, že ten první prostě dokázal obejít ten strach, že to bude blbě. Protože ono to blbě bude, člověk se furt učí a učí se tím, že ty věci dělá. Takovej kruh, bez kterýho to nejde.
Jojo. Pak je otázka o výběru priorit a toho, jestli člověku za to ta cesta pokusů a omylů/úspěchů stojí za čas... zvlášť když je to třeba častěji omyl, než úspěch (i tím omylem se tedy člověk učí) a času/věcí, které by chtěl člověk dělat je ranec. Ale to už tady jen plkám obecný "moudra" $D.

Re: Každodenní hořkosladkost a melancholie

od eerieBaatezu » 11. 5. 2018, 08:03

York píše: 10. 5. 2018, 18:14Protože když se snažit nebudeš, tak z toho film za 150m dolarů zaručeně nebude. Jediná možnost, jak natočit film za 150, dolarů, je celej život před tím se snažit tak, jako kdybys chtěl časem natočit film za 150m dolarů.

Ona ta konkurence není až taková, jak by se mohlo zdát - protože většina lidí to vzdá ještě před tím, než vůbec začnou - přesně jako teď ty $D
$lol$ Tj fakt.
Lemmy píše: 11. 5. 2018, 07:11Bohužel (nebo bohudík? :)) člověk má přirozenou tendenci vracet se do přirozených kolejí... třeba já mám tendenci být v soukromém životě dost lenoch a i když mám nějakou motivaci/směr/přirozenost ve výchově/jak to navzat něco dělat (např. něco okolo šetření, snížení potřeby financí a tak) a něco v rámci té motivace dělám (třeba nějaké maličkosti jako sběr nějakých bylin na domácí "čaj", abych nemusel tolik kupovat sáčkový), stejně toho dělám dost málo na to, kolik bych toho mohl dělat a přirozeně se vracím do zaběhlých kolejí ztráty času "nicneděláním" na netu (v uvozovkách, koukání na videa a čtení článků může být z určitýho hlediska vnímaný jako sběr informací, i když většinu těch informací v praktickém životě nevyužiji a jsou mi k ničemu).

Ono záleží dost na vůli, zvyklostech, vnitřním nastavení, hlavě, osobnosti (ve smyslu nějakých přirozených bariér nebo naopak výhod pro dělání určitých věcí), prioritách, atp... člověk dokáže zvládnout dost věcí, když chce a zaměří na to svůj čas (příklad: nepatrně se zajímám díky tomu šetření o survivalismus - a prepeři jsou třeba dobrý příklad toho, že člověk dokáže zvládnout sakra dost věcí v rámci motivace, i když začíná dost pozdě - doplňkový edit: taky jsou dobrým příkladem toho, že motivace a cíle lidí jsou dost různé a co je pro někoho nějaký cíl, čeho by chtěl/a dosáhnout, může být pro jiné úplná pakárna :D).

Co tím chci říct - možnosti jsou vždycky, ale netrápil bych se tím. Buď člověk něco dělá nebo jede na "svojí vlně" (pak je to o tom se s tou svojí vlnou smířit).
Jj, všechno tohle znám. Ono je to právě hodně o návýku. Když se člověk postupně snaží měnit věci co dělá, tak dokáže do pár měsíců přejít do jinýho módu.
Lemmy píše: 11. 5. 2018, 07:11Ale chápu... v dost věcech jsem taky perfekcionista a než je dělat "špatně" (v uvozovkách = z mého pohledu špatně), tak je radši nedělám vůbec a snažím se víc o to vnitřní smíření $D
Přesně. Hlavní rozdíl mezi někým kreativním, kdo to někam táhne a tím kdo ne asi je, že ten první prostě dokázal obejít ten strach, že to bude blbě. Protože ono to blbě bude, člověk se furt učí a učí se tím, že ty věci dělá. Takovej kruh, bez kterýho to nejde.

Jak říká maník, co se od něj učím skládat, parafráze: Většina toho, co složíme, bude sračka, náš úkol je postupně se snažit, aby to byla čím dál menší sračka, až se po čase dostaneme na úroveň, kdy ta hudba bude poměrně ok kdykoliv něco složíme a budeme mít takovej stupeň dovednosti, že bysme se pod tu úroveň už neměli propadnout.

Re: Každodenní hořkosladkost a melancholie

od Lemmy » 11. 5. 2018, 07:11

eerieBaatezu píše: 10. 5. 2018, 17:39 Je fakt na čase začít se sebou něco dělat. $D
Bohužel (nebo bohudík? :)) člověk má přirozenou tendenci vracet se do přirozených kolejí... třeba já mám tendenci být v soukromém životě dost lenoch a i když mám nějakou motivaci/směr/přirozenost ve výchově/jak to navzat něco dělat (např. něco okolo šetření, snížení potřeby financí a tak) a něco v rámci té motivace dělám (třeba nějaké maličkosti jako sběr nějakých bylin na domácí "čaj", abych nemusel tolik kupovat sáčkový), stejně toho dělám dost málo na to, kolik bych toho mohl dělat a přirozeně se vracím do zaběhlých kolejí ztráty času "nicneděláním" na netu (v uvozovkách, koukání na videa a čtení článků může být z určitýho hlediska vnímaný jako sběr informací, i když většinu těch informací v praktickém životě nevyužiji a jsou mi k ničemu).

Ono záleží dost na vůli, zvyklostech, vnitřním nastavení, hlavě, osobnosti (ve smyslu nějakých přirozených bariér nebo naopak výhod pro dělání určitých věcí), prioritách, atp... člověk dokáže zvládnout dost věcí, když chce a zaměří na to svůj čas (příklad: nepatrně se zajímám díky tomu šetření o survivalismus - a prepeři jsou třeba dobrý příklad toho, že člověk dokáže zvládnout sakra dost věcí v rámci motivace, i když začíná dost pozdě - doplňkový edit: taky jsou dobrým příkladem toho, že motivace a cíle lidí jsou dost různé a co je pro někoho nějaký cíl, čeho by chtěl/a dosáhnout, může být pro jiné úplná pakárna :D).

Co tím chci říct - možnosti jsou vždycky, ale netrápil bych se tím. Buď člověk něco dělá nebo jede na "svojí vlně" (pak je to o tom se s tou svojí vlnou smířit).

Ale chápu... v dost věcech jsem taky perfekcionista a než je dělat "špatně" (v uvozovkách = z mého pohledu špatně), tak je radši nedělám vůbec a snažím se víc o to vnitřní smíření $D

Jak nad tím uvažuju, pořád se to drží tématu každodenní hořkosti a melancholie $D

EDIT: pár dysgrafických chyb

Re: Každodenní hořkosladkost a melancholie

od York » 10. 5. 2018, 18:14

eerieBaatezu píše: 10. 5. 2018, 17:39Proč se vůbec snažit, když z toho nebude film za 150m dolarů?
Protože když se snažit nebudeš, tak z toho film za 150m dolarů zaručeně nebude. Jediná možnost, jak natočit film za 150, dolarů, je celej život před tím se snažit tak, jako kdybys chtěl časem natočit film za 150m dolarů.

Ona ta konkurence není až taková, jak by se mohlo zdát - protože většina lidí to vzdá ještě před tím, než vůbec začnou - přesně jako teď ty $D

Nahoru