od Vallun » 3. 10. 2018, 09:45
Stručná zpráva o suchu a jeho "řešení"
- snažím se o co možná objektivní pohled, o vyvážení zajmů jak "VH loby" tak ochranářů, a především o zohlednění aktuálních vědeckych poznatků přičemž přiznávám, že spoustu věcí stále nevíme nebo nevíme dost přesně
- vážení přátelé, jsme na tom bledě:
Současné vodárenské zdroje (voda na pití) nebudou stačit nejpozději v roce 2050.
V roce 2080 by prakticky na celém území mělo být více než 100 tropických dní ročně.
Momentálně různé skupiny prosazují 3 možná řešení:
A) opatření v půdě
B) malé vodní nádrže
C) velké nádrže
Stručně řečeno, potřebujeme všechno a s rozumem.
A) půda může akumulovat až 9 kkm (km3 - krychlových kilometrů), tedy 9 miliard metrů krychlových vody. To je super z hlediska sucha i povodní. Hlavní problém ale je, že aktivovat tuto kapacitu není jednoduché - a nejde to udělat najednou, protože by to zadrželo vodu jsoucí do ostatních zdrojů. Zakladem je vrátit se k hluboké orbě, což se dnes skoro nenosí, protože je to drahé, a používání statkovych hnojiv.
B) malé vodní nádrže jsou spíš lokálním řešením, které má velký problém vzhledem k výparu. Jen z jihočeské rybniční pánve se odpaří v létě cca 4 m3 vody za vteřinu - to je průtok Jizery na ústí do Labe. Současný objem rybníků je 0,4 až 0,6 kkm, podle míry zabahnění.
C) velké nádrže mají kapacitu 3,36 kkm, výrazně víc než rybníky, ale jen třetina kapacity půdy. Problém je, že bychom pro potřeby zásobování vodou potřebovali do toho roku 2050 navýsit kapacitu o cca 0,4 km, tedy o více než 10 %. Půda a rybníky tu situaci trochu zmírní, ale určitě nevyřeší. Navíc vzhledem k poklesu srážek je třeba zacít stavět spíš dříve, aby bylo dost čásu na akumulaci.
Z uvedeného podle mne vyplývá, že je třeba kombinovat všechny přístupy a hlavně začít něco dělat hned a racionálně - třeba rybníky stavět na severních svazích spíše ve vyšsích polohách a zastínit stromy.
Momentálně je reálné stavba tří přehrad - Nové Heřminovy, Skalička a Vlachovice, všechny na severní Moravě a první dvě mají primárně protipovodňovou funkci.
Nejhorší je situace s vodou na Berounsku a Královehradecku, kde je ale značný ofpor proti stavbě přehrad...
Stručná zpráva o suchu a jeho "řešení"
- snažím se o co možná objektivní pohled, o vyvážení zajmů jak "VH loby" tak ochranářů, a především o zohlednění aktuálních vědeckych poznatků přičemž přiznávám, že spoustu věcí stále nevíme nebo nevíme dost přesně
- vážení přátelé, jsme na tom bledě:
Současné vodárenské zdroje (voda na pití) nebudou stačit nejpozději v roce 2050.
V roce 2080 by prakticky na celém území mělo být více než 100 tropických dní ročně.
Momentálně různé skupiny prosazují 3 možná řešení:
A) opatření v půdě
B) malé vodní nádrže
C) velké nádrže
Stručně řečeno, potřebujeme všechno a s rozumem.
A) půda může akumulovat až 9 kkm (km3 - krychlových kilometrů), tedy 9 miliard metrů krychlových vody. To je super z hlediska sucha i povodní. Hlavní problém ale je, že aktivovat tuto kapacitu není jednoduché - a nejde to udělat najednou, protože by to zadrželo vodu jsoucí do ostatních zdrojů. Zakladem je vrátit se k hluboké orbě, což se dnes skoro nenosí, protože je to drahé, a používání statkovych hnojiv.
B) malé vodní nádrže jsou spíš lokálním řešením, které má velký problém vzhledem k výparu. Jen z jihočeské rybniční pánve se odpaří v létě cca 4 m3 vody za vteřinu - to je průtok Jizery na ústí do Labe. Současný objem rybníků je 0,4 až 0,6 kkm, podle míry zabahnění.
C) velké nádrže mají kapacitu 3,36 kkm, výrazně víc než rybníky, ale jen třetina kapacity půdy. Problém je, že bychom pro potřeby zásobování vodou potřebovali do toho roku 2050 navýsit kapacitu o cca 0,4 km, tedy o více než 10 %. Půda a rybníky tu situaci trochu zmírní, ale určitě nevyřeší. Navíc vzhledem k poklesu srážek je třeba zacít stavět spíš dříve, aby bylo dost čásu na akumulaci.
Z uvedeného podle mne vyplývá, že je třeba kombinovat všechny přístupy a hlavně začít něco dělat hned a racionálně - třeba rybníky stavět na severních svazích spíše ve vyšsích polohách a zastínit stromy.
Momentálně je reálné stavba tří přehrad - Nové Heřminovy, Skalička a Vlachovice, všechny na severní Moravě a první dvě mají primárně protipovodňovou funkci.
Nejhorší je situace s vodou na Berounsku a Královehradecku, kde je ale značný ofpor proti stavbě přehrad...