od Karotka » 7. 5. 2016, 15:34
Odhlasováno, ale si dovolím přidat tapetu subjektivních komentářů k jednotlivým hrám.
Začnu od nejoblíbenější, protože podle mě nejlepší hry, tedy
Chuubo's Marvelous Wish Granting Engine RPG (Chuubo)
Boris v polích (Aiko Puškina, HG Kelton), Sklářův drak (Chuubo, HG Sos), Škola základ Reality (HG já)
Chuubo je super hra, která nepřekáží ve vyprávění příběhu a hraní postav, naopak pomáhá, nakopává příběh pomocí žánrových akcí a questů. Kromě celkového příběhu prožívá svůj osobní, intenzivní příběh a proměnu i každá y postav. A onen příběh není omezen jen a pouze na klasické jak se z vidláka stal legendární hrdina (ale i to se dá hrát). Vyhodnocení zkoušek a konfliktů je dost rychlé a jednoduché, takže se neztrácí čas několikahodinovými encouters, kde se jen hází a počítá. Na druhou stranu je někdy nejednoznačné a je třeba buď dohoda nebo respektování rozhodnutí HG. Kdo rád hlavně battle grid a čísla a taktiku a tak, si tu na svý nepřijde.
Chuuba jsem hrál už s 8 lidma (vlastně loni jen ze 7) tady z fóra, tak doufám, že nějaký hlasy Chuubovi ještě přibudou...
FATE (Freeport)
Kafky (sir William II. Stuart, GM Vallun)
FATE je super v tom, že opět nijak nepřekáží vyprávění a hraní postavy, naopak v tom pomáhá pomocí aspektů a mechaniky fate pointů. Vyhodnocení je jednoduché a jednoznačné. FATE tu stejně všichni znáte, tak ani není třeba psát víc.
Kampaň měla super příběh a pořád bylo hned několik možností, co řešit, co dělat a proč se poškádlit nebo ožrat.
Dakara bez přípravy
V Janově, potom v Savonně (Luigi Muratori, York York), Pravda (York já), Freeport (York já)
Stín nad Prahou (Réka Nádasdy, York York)
Když si budete chtít zahrát FATE s lidmi s alergií na slovo FATE, nebo fate point, je Dakara nejlepší volba, protože to je víceméně Fate bez Fate. Opět vůbec nepřekáží příběhu ani hraní postav a vyhodnocení je opět jednoduché a jednoznačné. Na druhou stranu ani nijak nepomáhá. Ovšem pokud máte dobré nápady, pomůžete si nějakou tou pěknou fintou nebo přípravou bitevního pole.
Hra je bez přípravy a někdy se zadařilo víc a někdy míň. Taky máme ve skupině hráče s různými preferencemi, takže někdy je to víc po chuti jednomu a jindy druhému. Časem se původní renesanční téma vyčerpalo a přešlo se do budoucnosti na kolej a hned je to zase svěží a zábavnější. Ukázalo se, že (stejně jako FATE) Dakara je univerzální a jdou v ní hrát různé žánry, včetně psychedelického anime (Pravda). A asi je opravdu lepší hrát ji bez přípravy. Jak už psal York, připravené dobrodružství z Freeportu se moc nepovedlo.
Dračí doupě 1.6 s houserules by Vallun
Kafky (sir William II. Stuart, PJ Vallun)
Odešla nám Sparkle a přezbrojili jsme na starý dobrý dračák. Zdál se to být dobrý nápad, já byl taky pro. No…
Příběh je pořád super, dokonce se k nám přidala nová super trololo (pardon krololo) postava, ale ten systém trochu (dost) na kokot. Z počátku to bylo hezké, hrát zase dračák, ale ta nostalgie časem vyprchá a zbyde systém, co vás strašně svazuje. Hrajete, co je mechanicky výhodný a ne to co hodí k postavě. Hraní postavy sice nebrání, ale ani nijak zvlášť nepomáhá, sám už zapomínám na aspekty, co Will měl. Boje trvají dlouho a nejsou už tak zábavný jako byly ve FATE, byť občas se něco super stane, ale to se většinou řeší jinou mechanikou. Dračák doporučuju jen jako one (nebo few)-shot nostalgickou hru pro pamětníky. Každopádně pokud máte dobrý a silný a příběh, zas tak hrozný ten systém zase není a i jemu navzdory si můžete užít spoustu srandy.
Na RPG Day jsem ještě vyzkoušel D20-hru Shadow of the Demon Lord a bylo to super. Na dlouhodobou kampaň nevim, ale na one-shot fajn. Systém je na mě opět zbytečně složitej a souboje zdlouhavý, ale je tam super mechanika na to, jak je vaše postava čím dál víc insane a corrupted. A věřte, že má být z čeho. Setting nabízí spoustu na výsost nechutných, krvavých, slizových a malomocných setkání. Dobrodružství bylo super a spuluhráči a GM (kapitán66) taky.
Odhlasováno, ale si dovolím přidat tapetu subjektivních komentářů k jednotlivým hrám.
Začnu od nejoblíbenější, protože podle mě nejlepší hry, tedy
[b]Chuubo's Marvelous Wish Granting Engine RPG (Chuubo) [/b]
Boris v polích (Aiko Puškina, HG Kelton), Sklářův drak (Chuubo, HG Sos), Škola základ Reality (HG já)
Chuubo je super hra, která nepřekáží ve vyprávění příběhu a hraní postav, naopak pomáhá, nakopává příběh pomocí žánrových akcí a questů. Kromě celkového příběhu prožívá svůj osobní, intenzivní příběh a proměnu i každá y postav. A onen příběh není omezen jen a pouze na klasické jak se z vidláka stal legendární hrdina (ale i to se dá hrát). Vyhodnocení zkoušek a konfliktů je dost rychlé a jednoduché, takže se neztrácí čas několikahodinovými encouters, kde se jen hází a počítá. Na druhou stranu je někdy nejednoznačné a je třeba buď dohoda nebo respektování rozhodnutí HG. Kdo rád hlavně battle grid a čísla a taktiku a tak, si tu na svý nepřijde.
[i]Chuuba jsem hrál už s 8 lidma (vlastně loni jen ze 7) tady z fóra, tak doufám, že nějaký hlasy Chuubovi ještě přibudou...
[/i]
[b]FATE [/b](Freeport)
Kafky (sir William II. Stuart, GM Vallun)
FATE je super v tom, že opět nijak nepřekáží vyprávění a hraní postavy, naopak v tom pomáhá pomocí aspektů a mechaniky fate pointů. Vyhodnocení je jednoduché a jednoznačné. FATE tu stejně všichni znáte, tak ani není třeba psát víc.
Kampaň měla super příběh a pořád bylo hned několik možností, co řešit, co dělat a proč se poškádlit nebo ožrat.
[b]Dakara bez přípravy[/b]
V Janově, potom v Savonně (Luigi Muratori, York York), Pravda (York já), Freeport (York já)
Stín nad Prahou (Réka Nádasdy, York York)
Když si budete chtít zahrát FATE s lidmi s alergií na slovo FATE, nebo fate point, je Dakara nejlepší volba, protože to je víceméně Fate bez Fate. Opět vůbec nepřekáží příběhu ani hraní postav a vyhodnocení je opět jednoduché a jednoznačné. Na druhou stranu ani nijak nepomáhá. Ovšem pokud máte dobré nápady, pomůžete si nějakou tou pěknou fintou nebo přípravou bitevního pole.
Hra je bez přípravy a někdy se zadařilo víc a někdy míň. Taky máme ve skupině hráče s různými preferencemi, takže někdy je to víc po chuti jednomu a jindy druhému. Časem se původní renesanční téma vyčerpalo a přešlo se do budoucnosti na kolej a hned je to zase svěží a zábavnější. Ukázalo se, že (stejně jako FATE) Dakara je univerzální a jdou v ní hrát různé žánry, včetně psychedelického anime (Pravda). A asi je opravdu lepší hrát ji bez přípravy. Jak už psal York, připravené dobrodružství z Freeportu se moc nepovedlo.
[b]Dračí doupě 1.6[/b] s houserules by Vallun
Kafky (sir William II. Stuart, PJ Vallun)
Odešla nám Sparkle a přezbrojili jsme na starý dobrý dračák. Zdál se to být dobrý nápad, já byl taky pro. No…
Příběh je pořád super, dokonce se k nám přidala nová super trololo (pardon krololo) postava, ale ten systém trochu (dost) na kokot. Z počátku to bylo hezké, hrát zase dračák, ale ta nostalgie časem vyprchá a zbyde systém, co vás strašně svazuje. Hrajete, co je mechanicky výhodný a ne to co hodí k postavě. Hraní postavy sice nebrání, ale ani nijak zvlášť nepomáhá, sám už zapomínám na aspekty, co Will měl. Boje trvají dlouho a nejsou už tak zábavný jako byly ve FATE, byť občas se něco super stane, ale to se většinou řeší jinou mechanikou. Dračák doporučuju jen jako one (nebo few)-shot nostalgickou hru pro pamětníky. Každopádně pokud máte dobrý a silný a příběh, zas tak hrozný ten systém zase není a i jemu navzdory si můžete užít spoustu srandy.
Na RPG Day jsem ještě vyzkoušel D20-hru [b]Shadow of the Demon Lord[/b] a bylo to super. Na dlouhodobou kampaň nevim, ale na one-shot fajn. Systém je na mě opět zbytečně složitej a souboje zdlouhavý, ale je tam super mechanika na to, jak je vaše postava čím dál víc insane a corrupted. A věřte, že má být z čeho. Setting nabízí spoustu na výsost nechutných, krvavých, slizových a malomocných setkání. Dobrodružství bylo super a spuluhráči a GM (kapitán66) taky.