Neferit Sr. píše:Ještě se zapomělo na uniformy vládního vojska. To sice klasiky v boji nebylo ale myslím že se nějakou dobu motalo někde v Itálii.
Vidíš, na vládní vojsko jsem zapomněl.
Bylo to "vojsko" spíš jen podle názvu, plnilo funkci hradní stráže a bylo jen lehce vyzbrojeno (podobně jako policie). Občas plnilo stážní služvu, hledalo parašutisty a hlídalo dráhu. Bylo ale zaznamenáno, že úkoly plnili vojáci úmyslně liknavě a nedůsledně. Přes snahy nacistů a domácích vlajkařů byla ve Vládním vojsku jen hrstka skutečných kolaborantů, zbytek smýšlel československy a mnoho členů vojska udržovalo kontakty na odboj. Generál Eminger a další nejvyšší představitelé vojska celou válku předávali informace čs. exilu a za odbojovou činnost bylo zatčeno 77 vojáků a 33 z nich bylo odesláno do koncentračního tábora.
V květnu 1944 pak bylo 11 praporů odesláno do Itálie ke strážní službě, ale brzy byli nasazováni do bojů proti italským partyzánům.
K. H. Frank na jaře 1944 píše:Musel bych dát všechny příslušníky Vládního vojska od generála Emingera až do posledního vojáka postřílet, proto je raději pošlu ven z protektorátu, abych odbojnému hnutí rázem udělal přítrž.
Velitel Vládního vojska k podřízeným píše:Když bude partyzánů málo, nenajdete je. Když jich bude hodně, přidáte se k nim.
Z 5002 nasazených vojáků jich během 4 měsíců na 800 dezertovalo a bojovalo na straně italských partyzánů proti Němcům (a 600 z nich se později dostalo do Anglie, kde v řadách 1. čs. samostatné obrněné brigády bojovali u Dunkerque). V říjnu pak byl zbytek Vládního vojska pro nespolehlivost odzbrojen a poslán pracovat na stavbě alpských pevností jako pracovní čety.
Zbylý prapor Vládního vojska, který zůstal v protektorátu se již 5. května v 10:30 na rozkaz generála Emingera zapojil do Pražského povstání. Vojenská nemocnice ošetřovala zraněné povstalce a vládní vojáci bojovali v předních řadách na barikádách (o budovu rozhlasu, proti oddílům SS u Hradu, atp.).
Joe: Jakou armádu sis nakonec vybral?
[quote="Neferit Sr."]Ještě se zapomělo na uniformy vládního vojska. To sice klasiky v boji nebylo ale myslím že se nějakou dobu motalo někde v Itálii.[/quote]
Vidíš, na vládní vojsko jsem zapomněl.
Bylo to "vojsko" spíš jen podle názvu, plnilo funkci hradní stráže a bylo jen lehce vyzbrojeno (podobně jako policie). Občas plnilo stážní služvu, hledalo parašutisty a hlídalo dráhu. Bylo ale zaznamenáno, že úkoly plnili vojáci úmyslně liknavě a nedůsledně. Přes snahy nacistů a domácích vlajkařů byla ve Vládním vojsku jen hrstka skutečných kolaborantů, zbytek smýšlel československy a mnoho členů vojska udržovalo kontakty na odboj. Generál Eminger a další nejvyšší představitelé vojska celou válku předávali informace čs. exilu a za odbojovou činnost bylo zatčeno 77 vojáků a 33 z nich bylo odesláno do koncentračního tábora.
V květnu 1944 pak bylo 11 praporů odesláno do Itálie ke strážní službě, ale brzy byli nasazováni do bojů proti italským partyzánům.
[quote="K. H. Frank na jaře 1944"]Musel bych dát všechny příslušníky Vládního vojska od generála Emingera až do posledního vojáka postřílet, proto je raději pošlu ven z protektorátu, abych odbojnému hnutí rázem udělal přítrž.[/quote]
[quote="Velitel Vládního vojska k podřízeným"]Když bude partyzánů málo, nenajdete je. Když jich bude hodně, přidáte se k nim.[/quote]
Z 5002 nasazených vojáků jich během 4 měsíců na 800 dezertovalo a bojovalo na straně italských partyzánů proti Němcům (a 600 z nich se později dostalo do Anglie, kde v řadách 1. čs. samostatné obrněné brigády bojovali u Dunkerque). V říjnu pak byl zbytek Vládního vojska pro nespolehlivost odzbrojen a poslán pracovat na stavbě alpských pevností jako pracovní čety.
Zbylý prapor Vládního vojska, který zůstal v protektorátu se již 5. května v 10:30 na rozkaz generála Emingera zapojil do Pražského povstání. Vojenská nemocnice ošetřovala zraněné povstalce a vládní vojáci bojovali v předních řadách na barikádách (o budovu rozhlasu, proti oddílům SS u Hradu, atp.).
[b]Joe:[/b] Jakou armádu sis nakonec vybral?