Díky, tak jo, je to na seznamu. Tainterovy argumenty se ke mně z druhé ruky dostaly, ale, jak bych to řekl, nepřišly mi moc přesvědčivé.
...
F: "Jinak pohled na zpracování železa na (a pod) Pražském hradě od 9. století (tzn. od začátku) ukazuje, že to [zpracování železa] zas taková bída nebyla."
A: "nebyla, právě proto, že Roztoky.
Možná to je také jeden ze skrytých důvodů vzniku Prahy, krom toho, že tu je jeden z mála použitelných přechodů řeky."
Vskutku se mi zdá, že důvod vzniku Prahy by mohl být založit průmyslovou kolonii pro Roztoky a podobné, protože sídlišť/hradišť bylo v okolí řada. A Praha se brzy rozrostla, takže už na sklonku desátého století se zase produkce masivně stěhovala z Hradu.
Takový proces se zjevně opakoval mnohokrát, málokdo chce, aby mu někdo smrděl s tavením kovů pod nosem.
Pro srovnání tady je k nahlédnutí publikace
"Několik poznámek k výrobě železa a sídlištní hierarchii v prvních dvou stoletích n. l.
Some notes towards iron production and settlement hierarchy in the first two centuries AD
(Daniel Bursák, 2014)
snad bude fungovat odkaz
Studovat to zevrubně nebudu, ale pro zájemce studia vzestupu Roztok a okolí, tady je stav ve starší době římské. Pokud jde o železo, nalezly se nějaké pece na zpracování železa z tehdejší doby (i když jsou opatrní s datováním), ale izolované, žádné velké baterie.
Ve článku je nákres dvou různých míst, jednak osady s ojedinělými pecemi na zpracování železa (Mlékojedy u Mělníku), jednak hutnickou kolonii (Ořech, Praha západ).
Když to srovnám se Želechovicemi z hlubin raného středověku (8/9. století), dovolím si za sebe uzavřít dva problémy:
1) jakkoli všechno šlo ve srovnání s dobou Římskou do kytek, produkce železa je opravdu jedna z výjimek. Želechovice bych si dokonce troufl označit za krok vpřed. A těžký průmysl je cool, tak u mě dobrý.
2) je možné sledovat propojení primárních míst produkce železa a místa spotřeby, tedy obchod. Vesnice jednak nebyly autonomní proto, že nebyly nezávislé (ale to se opakuji), protože existuje právě ona závislost na železe, které někdo dodává, jednak se očekává jakási "autonomie plus", tedy, že vesnice bude živit někoho s delším klackem. Že už první literární doklady (11. století) na toto téma ukazují centrální plánování těch s delšími klacky, bylo pro mě jedno z nejzajímavějších výsledků této rešerše.
Nu, literatura k tomuto tématu je zdá se dost roztříštěná a je potřeba zmapovat spousta nalezišť a provést chemickou analýzu těch věcí, co se tam našly. Kdo to udělá? Kde na to vezmou peníze?
...
Nicméně aspoň týpci konečně dostali grant zpracovat DNA ostatků Přemyslovců. No, budu závistěvě sledovat vedlejší barák; už jsem si vzpomněl, co na tom raném středověku bylo zajímavé.
Díky, tak jo, je to na seznamu. Tainterovy argumenty se ke mně z druhé ruky dostaly, ale, jak bych to řekl, nepřišly mi moc přesvědčivé.
...
F: "Jinak pohled na zpracování železa na (a pod) Pražském hradě od 9. století (tzn. od začátku) ukazuje, že to [zpracování železa] zas taková bída nebyla."
A: "nebyla, právě proto, že Roztoky.
Možná to je také jeden ze skrytých důvodů vzniku Prahy, krom toho, že tu je jeden z mála použitelných přechodů řeky."
Vskutku se mi zdá, že důvod vzniku Prahy by mohl být založit průmyslovou kolonii pro Roztoky a podobné, protože sídlišť/hradišť bylo v okolí řada. A Praha se brzy rozrostla, takže už na sklonku desátého století se zase produkce masivně stěhovala z Hradu.
Takový proces se zjevně opakoval mnohokrát, málokdo chce, aby mu někdo smrděl s tavením kovů pod nosem.
Pro srovnání tady je k nahlédnutí publikace
"Několik poznámek k výrobě železa a sídlištní hierarchii v prvních dvou stoletích n. l.
Some notes towards iron production and settlement hierarchy in the first two centuries AD
(Daniel Bursák, 2014)
[url=https://s3.amazonaws.com/academia.edu.documents/38632590/Praeh32_2_Bursak_separat.pdf?AWSAccessKeyId=AKIAIWOWYYGZ2Y53UL3A&Expires=1505248557&Signature=JTIptTNcdogheeFSZi%2Bx962P%2FIc%3D&response-content-disposition=inline%3B%20filename%3DNekolik_poznamek_k_vyrobe_zeleza_a_sidli.pdf]snad bude fungovat odkaz[/url]
Studovat to zevrubně nebudu, ale pro zájemce studia vzestupu Roztok a okolí, tady je stav ve starší době římské. Pokud jde o železo, nalezly se nějaké pece na zpracování železa z tehdejší doby (i když jsou opatrní s datováním), ale izolované, žádné velké baterie.
Ve článku je nákres dvou různých míst, jednak osady s ojedinělými pecemi na zpracování železa (Mlékojedy u Mělníku), jednak hutnickou kolonii (Ořech, Praha západ).
Když to srovnám se Želechovicemi z hlubin raného středověku (8/9. století), dovolím si za sebe uzavřít dva problémy:
1) jakkoli všechno šlo ve srovnání s dobou Římskou do kytek, produkce železa je opravdu jedna z výjimek. Želechovice bych si dokonce troufl označit za krok vpřed. A těžký průmysl je cool, tak u mě dobrý.
2) je možné sledovat propojení primárních míst produkce železa a místa spotřeby, tedy obchod. Vesnice jednak nebyly autonomní proto, že nebyly nezávislé (ale to se opakuji), protože existuje právě ona závislost na železe, které někdo dodává, jednak se očekává jakási "autonomie plus", tedy, že vesnice bude živit někoho s delším klackem. Že už první literární doklady (11. století) na toto téma ukazují centrální plánování těch s delšími klacky, bylo pro mě jedno z nejzajímavějších výsledků této rešerše.
Nu, literatura k tomuto tématu je zdá se dost roztříštěná a je potřeba zmapovat spousta nalezišť a provést chemickou analýzu těch věcí, co se tam našly. Kdo to udělá? Kde na to vezmou peníze?
...
Nicméně aspoň týpci konečně dostali grant zpracovat DNA ostatků Přemyslovců. No, budu závistěvě sledovat vedlejší barák; už jsem si vzpomněl, co na tom raném středověku bylo zajímavé.