od Goran » 19. 8. 2013, 11:12
Pár dní zpátky jsem se dozvěděl několik nových informací k příchodu křesťanů na naše území. Byl jsem na přednášce jednoho mého kamaráda dominikána (bratr Kliment) o Cyrilu a Metoději a následně jsem se zapojil do debaty mezi ním a jedním studentem historie, a dozvěděl jsem se leccos nového a zajímavého.
Běžná fakta o cyrilometodějské misii se dají snadno dohledat - příchod na Moravu 1150 let a cca 40 dní zpátky, byli tam tři a třičtrvtě roku, šli do Říma s asi stovkou chlapů (podle všeho gramotných) k vysvěcení na kněze, a Metoděj se pak vrátil a do své smrti dělal na Moravě biskupa; pak intriky franckého kléru vedly k vyhnání jeho žáků z Moravy. A tak dále, zajímavého je toho mnohem víc.
Co je zajímavější a kontroverznější je osud Metodějových žáků. Zvláště v jihozápadních Čechách je starobylá tradice o pobytu sv. Gorazda, jednoho z nejužšího kruhu žáků Cyrila a Metoděje (nezapomeňte na Horažďovice). Třeštík tvrdil, že se do Čech nedostali (nebo jen okrajově a na chvíli), nebo minimálně že mezi jejich působením a založením sázavského kláštera byla značná diskontinuita (ale možná se pletu - Třeštíkovy Počátky Přemyslovců jsem četl kdysi dávno a moc si z toho nepamatuju, tyhle informace mám z té diskuse). Bratr Kliment pro změnu vychází z jazykovědných studií
Václava Konzala, který zkoumal svatováclavské legendy a našel jednu staroslověnskou, ve které se autor ještě modlil za spásu Václavovy duše (tzn. s velkou pravděpodobností to bylo napsáno před rozšířením kultu našeho svatého knížete, tedy skoro určitě před přenesením jeho ostatků). Konzal také na základě spisů ze Sázavského kláštera doložil, že se jedná o český dialekt staroslověnštiny.
Ale to není všechno. Kliment pracuje na analýze dvou kázání, která se dochovala někde v Srbsku, obsahují četné bohemismy a datují se do let 906-907 (ale jak, to nevím). Autor výborně znal západní i východní církevní otce (to tehdy nebylo zvykem - většina teologů znala díla církevních otců jen ze svého kulturního okruhu, řeckého nebo latinského), hlásil se k papeži, ale co do filioque byl na straně Řeků. Je možné (a i celkem pravděpodobné), že autorem těchto homilií byl sám svatý Gorazd. Každopádně tímto je odpovězeno na Resovu otázku po východozápadní orientaci Velké Moravy - jednoduše byli uprostřed.
Pár dní zpátky jsem se dozvěděl několik nových informací k příchodu křesťanů na naše území. Byl jsem na přednášce jednoho mého kamaráda dominikána (bratr Kliment) o Cyrilu a Metoději a následně jsem se zapojil do debaty mezi ním a jedním studentem historie, a dozvěděl jsem se leccos nového a zajímavého.
Běžná fakta o cyrilometodějské misii se dají snadno dohledat - příchod na Moravu 1150 let a cca 40 dní zpátky, byli tam tři a třičtrvtě roku, šli do Říma s asi stovkou chlapů (podle všeho gramotných) k vysvěcení na kněze, a Metoděj se pak vrátil a do své smrti dělal na Moravě biskupa; pak intriky franckého kléru vedly k vyhnání jeho žáků z Moravy. A tak dále, zajímavého je toho mnohem víc.
Co je zajímavější a kontroverznější je osud Metodějových žáků. Zvláště v jihozápadních Čechách je starobylá tradice o pobytu sv. Gorazda, jednoho z nejužšího kruhu žáků Cyrila a Metoděje (nezapomeňte na Horažďovice). Třeštík tvrdil, že se do Čech nedostali (nebo jen okrajově a na chvíli), nebo minimálně že mezi jejich působením a založením sázavského kláštera byla značná diskontinuita (ale možná se pletu - Třeštíkovy Počátky Přemyslovců jsem četl kdysi dávno a moc si z toho nepamatuju, tyhle informace mám z té diskuse). Bratr Kliment pro změnu vychází z jazykovědných studií [url=http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_Konzal]Václava Konzala[/url], který zkoumal svatováclavské legendy a našel jednu staroslověnskou, ve které se autor ještě modlil za spásu Václavovy duše (tzn. s velkou pravděpodobností to bylo napsáno před rozšířením kultu našeho svatého knížete, tedy skoro určitě před přenesením jeho ostatků). Konzal také na základě spisů ze Sázavského kláštera doložil, že se jedná o český dialekt staroslověnštiny.
Ale to není všechno. Kliment pracuje na analýze dvou kázání, která se dochovala někde v Srbsku, obsahují četné bohemismy a datují se do let 906-907 (ale jak, to nevím). Autor výborně znal západní i východní církevní otce (to tehdy nebylo zvykem - většina teologů znala díla církevních otců jen ze svého kulturního okruhu, řeckého nebo latinského), hlásil se k papeži, ale co do filioque byl na straně Řeků. Je možné (a i celkem pravděpodobné), že autorem těchto homilií byl sám svatý Gorazd. Každopádně tímto je odpovězeno na Resovu otázku po východozápadní orientaci Velké Moravy - jednoduše byli uprostřed.