RPG Fórum

K Argonantovským reáliím objevuji, že tady někdo udělal maximálně příjemnou a praktickou wikistránku na téma debaty
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rom%C3%A1nsk%C3%A1_architektura_v_%C4%8Cesku

Takže nejedu. Ale dostanu se tam v létě.

Pokud tam jedeš, nevynechej ten Mouřenec. To je fakt pozoruhodné místo.

Mayda: ne Eleshar, Goran! :P

Možná se mi v blízké době podaří se tam dostat, v takovém případě by byly fotky.

Exactly.

[quote]Zřejmě jiné Albrechtice, než ty slavné malované [/quote]
asi jo, ty slavné malované budou nejspíš Albrechtice nad Vltavou, kde je nejen kostel, ale taky malované hřbitovní kapličky, jde o lidové malby z 19. století.

[url]http://www.albrechticenadvltavou.cz/albrechtice/kostel.php[/url]

A ty , co zmiňuje Eleshar, jsou mimo veškerou pochybnost tyhle

[url]http://muzeum.sumavy.sweb.cz/albrechtice.html[/url] a jsou to Albrechtice u Sušice:

Já mám dojem, že nad Vltavou jsou ty slavné.

Ono je ale malovaných kostelů překvapivě hodně; jen se ty malby nacházely postupně, v 70tých letech a tak podobně. Kromě Rovné a Znojma mne zpatra napadá Jiří v Praze, Libouň, Petr v Poříčí, mám dojem, že i Kondrac. A určitě je toho víc.

[quote="Argonantus"]Zřejmě jiné Albrechtice, než ty slavné malované (jsou někde u Budějovic?)[/quote]

Albrechtice nad Vltavou, neboli u Písku? Merhautová uvádí oboje - u Sušice /s původním zasvěcením P. Marii/ i ty nad Vltavou.

Zřejmě jiné Albrechtice, než ty slavné malované (jsou někde u Budějovic?)

Jinak u Sušice je hlavní atrakce Mouřenec, který se dovolává svatého Vintíře z počátku 11. století.

Nedávno jsem si pročetl stavebně historický průzkum kostela sv. Petra a Pavla v Albrechticích u Sušice. Románská fáze sice byla v několika pozdějších fázích převrstvena, ale zůstal z ní přinejmenším románsko-gotický portál a románská okénka, a snad nějaké zdivo (tu zprávu jsem spíš prolétl, takže mi něco mohlo utéct a něco jsem taky mohl za těch pár dní zapomenout).
Škoda že neznáme nic z kostela vysvěceného roku 1178 nebo 1179 (přelom roku), aby to stoprocentně sedlo k tématu.

Wiki: [url]http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Petra_a_Pavla_(Albrechtice)[/url]

olomouc případně poslat i mě, pls

Aergonantus - až budu doma. Tedy odpvědi na [b]Kdy[/b].

Toto jsem vykopíroval ze své práce o Olomouckém hradu. Já do ní dělám nyní nějaké doplňky - za poslední dva roky se něco dost poměnilo a tak to souběžně doplňuji. V daných pasážích tam vlastně budou texty dva - ten starší a ten nový. A protože se tam jemně otřu i o Pražský hrad, mohlo by tě to zajímat. Až to dodělám tak dám vědět a buď to zavěsím do hradů nebo Ti to pošlu.

[quote="Neferit Sr."]Olomouc vždy ležela na strategickém místě. [/quote]

"Vždy" je pro historické badatele silné slovo. Mám dojem, že je tak z 9. století, jedno z pobočných velkomoravských hradišť. Nebo ne?

[quote]Díky tomu se Olomouc stala významnou křižovatkou obchodních cest , které v té době myslím dobu od poloviny 9 století do vlastně až konce středověku. Tyto cesty co se zde křížily spojovali západní a východní Evropu a zároveň i severní a jižní Evropu. [/quote]

Mno. Opravdu významnou západovýchodní cestu jsme na naše území nezískali vůbec nikdy; drtivá většina obchodu a kultury putovala radši podunajím, případně severním "hansovními" cestami přes Lužici a úplně po moři. Karel IV. chtěl tento stav věcí změnit (odtud česká přítomnost v Norimberce), ale spíš se to nepovedlo.
Dokonce i spojení Čech a Moravy bylo až do 13. století poměrně mizerné; někde v oblasti Vysočiny vcházel cestovatel do podezřelé pustiny s loupežníky (pevný bod jsou až hrady Tasovců ve Velkkém Meziříčí). Severním směrem na Olomouc je mizerné dodnes.

Severojižní cesta vedla odjakživa Moravskou branou.

[quote]která se zde křižovala s příčnou západo - východní trasou vedoucí z Řezna přes Prahu a Polabí do Krakova [/quote]

To jsi vzal opravdu rychle. Právě tahle trasa je zajímavá. Nemůže být starší, než Praha; a myslím, že je spíše z 10. století, než z 9. - souvisí s porážkou Lučanů a změnou těžiště země; dřív totiž vedla daleko lepším terénem v Poohří.
Asi tak od 10. století je západní část poměrně jasná; Všerubský průsmyk; Plzeňská pánev (ještě dlouho bez Plzně - spíš Starý Plzenec), a údolí Litavy a Loděnice, tedy kolmo na Berounku.

Východní polovina zase souvisí s porážkou Slavníkovců; předpokládám tedy, že vedla zpočátku přes Libici na Hradec, později na ní vzniklo město Nymburk. Za Hradcem je to složitější; lze jít na jih ke Chrudimi, jak navrhuje Boubaque, a nebo na Landškroun.

Obchody s Čínou a Ujgursko jsou starosti, které vnesl na scénu až mongolský vpád - a to je 13. století. Do té doby byli za Kyjevem lvi.

[quote]Zatímco obchodní směr sever jih byl velmi progresivní v době v 8. a 9. století-tedy období Velkomoravské říše, zvýšil se po jejím vyvrácení význam směru východ-západ.[/quote]

Velkomoravská situace se vůbec nekryje s českou. Morava byla díky cestě podunajím paradoxně "víc v Evropě", než čechy; Čechy byly původně to podezřelé lesnaté nic, které je třeba obejít nebo překročit cestou na východ; změnilo se to až v 10. století, po pádu Velké Moravy a sjednocení Čech.
Boleslav a jeho činnost v Krakově je zpráva podaná velmi tendenčně a propagandisticky; cudně vynechává detail, že cestou na východ leželi ti Slavníkovci, a že cesty do Krakova vynechávaly Moravu, se kterou jsme neměli ještě nic společného.

Opravdové sjednocení země a zárodky dnešního systému (Praha - Brno, Praha - Olomouc) jsou tedy až po Břetislavovi a 11. století.

[quote]Je naprosto jednoznačně doloženo že v Olomouci byla vytvořena velká plocha kde se karavany z jednotlivých směrů potkávaly a překládaly zboží a znovu se rozcházely. Ta plocha sahala od dnešní olomoucké staré tržnice až k do prostorů Svatomořického kostela. Byla tedy asi 1200 metrů dlouhá a 500 metrů široká.[/quote]

Kdy?

[quote]
- cesta vedoucí údolím Branné přes Ramzovské sedlo do Slezska
- cesta vedoucí údolím Krupé přes Kladské sedlo do Kladska a odtud až k Baltu
- cesta do Opavy přes Hornomoravský úval
- cesta zvaná Hvozdecka-na trase Olomouc - Náměšť na Hané – Konice – Jevíčko – Svitavy- a dále do Čech[/quote]

Kdy?

Olomouc vždy ležela na strategickém místě. A to ve více směrech. Její prvotní jádro bylo dobře bránitelné a jeho zeměpisná poloha byla unikátní tím, že lidé zde žijící přímo ovládali nejvýhodnější brod přes řeku Moravu v celém horním Pomoraví.
Díky tomu se Olomouc stala významnou křižovatkou obchodních cest , které v té době myslím dobu od poloviny 9 století do vlastně až konce středověku. Tyto cesty co se zde křížily spojovali západní a východní Evropu a zároveň i severní a jižní Evropu.

Od severu k jihu tudy procházela trasa umožňující spojení mezi severním Pomoravím a jižní Moravou, respektive dále Podunajím, která se zde křižovala s příčnou západo - východní trasou vedoucí z Řezna přes Prahu a Polabí do Krakova a odtud pokračovala do Kyjeva a dále na východ Pod Kyjevem se větvila do dvou směrů. Jeden se stočil směrem ke Kaspickému moři a druhý končil až v Ujgursku - tím umožnil obchody s Čínou.

Zatímco obchodní směr sever jih byl velmi progresivní v době v 8. a 9. století-tedy období Velkomoravské říše, zvýšil se po jejím vyvrácení význam směru východ-západ.
Je naprosto jednoznačně doloženo že v Olomouci byla vytvořena velká plocha kde se karavany z jednotlivých směrů potkávaly a překládaly zboží a znovu se rozcházely. Ta plocha sahala od dnešní olomoucké staré tržnice až k do prostorů Svatomořického kostela. Byla tedy asi 1200 metrů dlouhá a 500 metrů široká. To představuje cca 60 hektarů upravené plochy. Byl nalezeny stopy lehkých dřevěných staveb-stájí, seníků i srubů pro ubytování lidí.

To byly hlavní směry. Ale těch cest zde bylo více:
- cesta vedoucí údolím Branné přes Ramzovské sedlo do Slezska
- cesta vedoucí údolím Krupé přes Kladské sedlo do Kladska a odtud až k Baltu
- cesta do Opavy přes Hornomoravský úval
- cesta zvaná Hvozdecka-na trase Olomouc - Náměšť na Hané – Konice – Jevíčko – Svitavy- a dále do Čech

Nejsem si jistý, kde jsem se to dočetl, ale co vím určitě, tak cesta na Moravu vedla někdy v těch dobách, co vás zajímají (11.-13.? století) přes Chrudim. A tuším i někde tam, nebo nedaleko před Chrudimí odbočovala cesta do Kladska.