Neferit Sr. píše:Olomouc vždy ležela na strategickém místě.
"Vždy" je pro historické badatele silné slovo. Mám dojem, že je tak z 9. století, jedno z pobočných velkomoravských hradišť. Nebo ne?
Díky tomu se Olomouc stala významnou křižovatkou obchodních cest , které v té době myslím dobu od poloviny 9 století do vlastně až konce středověku. Tyto cesty co se zde křížily spojovali západní a východní Evropu a zároveň i severní a jižní Evropu.
Mno. Opravdu významnou západovýchodní cestu jsme na naše území nezískali vůbec nikdy; drtivá většina obchodu a kultury putovala radši podunajím, případně severním "hansovními" cestami přes Lužici a úplně po moři. Karel IV. chtěl tento stav věcí změnit (odtud česká přítomnost v Norimberce), ale spíš se to nepovedlo.
Dokonce i spojení Čech a Moravy bylo až do 13. století poměrně mizerné; někde v oblasti Vysočiny vcházel cestovatel do podezřelé pustiny s loupežníky (pevný bod jsou až hrady Tasovců ve Velkkém Meziříčí). Severním směrem na Olomouc je mizerné dodnes.
Severojižní cesta vedla odjakživa Moravskou branou.
která se zde křižovala s příčnou západo - východní trasou vedoucí z Řezna přes Prahu a Polabí do Krakova
To jsi vzal opravdu rychle. Právě tahle trasa je zajímavá. Nemůže být starší, než Praha; a myslím, že je spíše z 10. století, než z 9. - souvisí s porážkou Lučanů a změnou těžiště země; dřív totiž vedla daleko lepším terénem v Poohří.
Asi tak od 10. století je západní část poměrně jasná; Všerubský průsmyk; Plzeňská pánev (ještě dlouho bez Plzně - spíš Starý Plzenec), a údolí Litavy a Loděnice, tedy kolmo na Berounku.
Východní polovina zase souvisí s porážkou Slavníkovců; předpokládám tedy, že vedla zpočátku přes Libici na Hradec, později na ní vzniklo město Nymburk. Za Hradcem je to složitější; lze jít na jih ke Chrudimi, jak navrhuje Boubaque, a nebo na Landškroun.
Obchody s Čínou a Ujgursko jsou starosti, které vnesl na scénu až mongolský vpád - a to je 13. století. Do té doby byli za Kyjevem lvi.
Zatímco obchodní směr sever jih byl velmi progresivní v době v 8. a 9. století-tedy období Velkomoravské říše, zvýšil se po jejím vyvrácení význam směru východ-západ.
Velkomoravská situace se vůbec nekryje s českou. Morava byla díky cestě podunajím paradoxně "víc v Evropě", než čechy; Čechy byly původně to podezřelé lesnaté nic, které je třeba obejít nebo překročit cestou na východ; změnilo se to až v 10. století, po pádu Velké Moravy a sjednocení Čech.
Boleslav a jeho činnost v Krakově je zpráva podaná velmi tendenčně a propagandisticky; cudně vynechává detail, že cestou na východ leželi ti Slavníkovci, a že cesty do Krakova vynechávaly Moravu, se kterou jsme neměli ještě nic společného.
Opravdové sjednocení země a zárodky dnešního systému (Praha - Brno, Praha - Olomouc) jsou tedy až po Břetislavovi a 11. století.
Je naprosto jednoznačně doloženo že v Olomouci byla vytvořena velká plocha kde se karavany z jednotlivých směrů potkávaly a překládaly zboží a znovu se rozcházely. Ta plocha sahala od dnešní olomoucké staré tržnice až k do prostorů Svatomořického kostela. Byla tedy asi 1200 metrů dlouhá a 500 metrů široká.
Kdy?
- cesta vedoucí údolím Branné přes Ramzovské sedlo do Slezska
- cesta vedoucí údolím Krupé přes Kladské sedlo do Kladska a odtud až k Baltu
- cesta do Opavy přes Hornomoravský úval
- cesta zvaná Hvozdecka-na trase Olomouc - Náměšť na Hané – Konice – Jevíčko – Svitavy- a dále do Čech
Kdy?
[quote="Neferit Sr."]Olomouc vždy ležela na strategickém místě. [/quote]
"Vždy" je pro historické badatele silné slovo. Mám dojem, že je tak z 9. století, jedno z pobočných velkomoravských hradišť. Nebo ne?
[quote]Díky tomu se Olomouc stala významnou křižovatkou obchodních cest , které v té době myslím dobu od poloviny 9 století do vlastně až konce středověku. Tyto cesty co se zde křížily spojovali západní a východní Evropu a zároveň i severní a jižní Evropu. [/quote]
Mno. Opravdu významnou západovýchodní cestu jsme na naše území nezískali vůbec nikdy; drtivá většina obchodu a kultury putovala radši podunajím, případně severním "hansovními" cestami přes Lužici a úplně po moři. Karel IV. chtěl tento stav věcí změnit (odtud česká přítomnost v Norimberce), ale spíš se to nepovedlo.
Dokonce i spojení Čech a Moravy bylo až do 13. století poměrně mizerné; někde v oblasti Vysočiny vcházel cestovatel do podezřelé pustiny s loupežníky (pevný bod jsou až hrady Tasovců ve Velkkém Meziříčí). Severním směrem na Olomouc je mizerné dodnes.
Severojižní cesta vedla odjakživa Moravskou branou.
[quote]která se zde křižovala s příčnou západo - východní trasou vedoucí z Řezna přes Prahu a Polabí do Krakova [/quote]
To jsi vzal opravdu rychle. Právě tahle trasa je zajímavá. Nemůže být starší, než Praha; a myslím, že je spíše z 10. století, než z 9. - souvisí s porážkou Lučanů a změnou těžiště země; dřív totiž vedla daleko lepším terénem v Poohří.
Asi tak od 10. století je západní část poměrně jasná; Všerubský průsmyk; Plzeňská pánev (ještě dlouho bez Plzně - spíš Starý Plzenec), a údolí Litavy a Loděnice, tedy kolmo na Berounku.
Východní polovina zase souvisí s porážkou Slavníkovců; předpokládám tedy, že vedla zpočátku přes Libici na Hradec, později na ní vzniklo město Nymburk. Za Hradcem je to složitější; lze jít na jih ke Chrudimi, jak navrhuje Boubaque, a nebo na Landškroun.
Obchody s Čínou a Ujgursko jsou starosti, které vnesl na scénu až mongolský vpád - a to je 13. století. Do té doby byli za Kyjevem lvi.
[quote]Zatímco obchodní směr sever jih byl velmi progresivní v době v 8. a 9. století-tedy období Velkomoravské říše, zvýšil se po jejím vyvrácení význam směru východ-západ.[/quote]
Velkomoravská situace se vůbec nekryje s českou. Morava byla díky cestě podunajím paradoxně "víc v Evropě", než čechy; Čechy byly původně to podezřelé lesnaté nic, které je třeba obejít nebo překročit cestou na východ; změnilo se to až v 10. století, po pádu Velké Moravy a sjednocení Čech.
Boleslav a jeho činnost v Krakově je zpráva podaná velmi tendenčně a propagandisticky; cudně vynechává detail, že cestou na východ leželi ti Slavníkovci, a že cesty do Krakova vynechávaly Moravu, se kterou jsme neměli ještě nic společného.
Opravdové sjednocení země a zárodky dnešního systému (Praha - Brno, Praha - Olomouc) jsou tedy až po Břetislavovi a 11. století.
[quote]Je naprosto jednoznačně doloženo že v Olomouci byla vytvořena velká plocha kde se karavany z jednotlivých směrů potkávaly a překládaly zboží a znovu se rozcházely. Ta plocha sahala od dnešní olomoucké staré tržnice až k do prostorů Svatomořického kostela. Byla tedy asi 1200 metrů dlouhá a 500 metrů široká.[/quote]
Kdy?
[quote]
- cesta vedoucí údolím Branné přes Ramzovské sedlo do Slezska
- cesta vedoucí údolím Krupé přes Kladské sedlo do Kladska a odtud až k Baltu
- cesta do Opavy přes Hornomoravský úval
- cesta zvaná Hvozdecka-na trase Olomouc - Náměšť na Hané – Konice – Jevíčko – Svitavy- a dále do Čech[/quote]
Kdy?