od mal.kin » 28. 8. 2018, 08:58
Naše páteční hraní bylo relativně krátké, protože jsme začali po sedmé večer a končili po desáté.
Podle plánu jsme sehráli návrat do Pinerestu, kde městečko a hrádek truchlí nad smrtí Darona Planka. Družina to pochopila hned, když spatřila prapory a vydala se do hostince U Šišky pro infromace. Tam jim hostinský a poté Holt Medvěď pověděli, že dva dny zpět zemřel zdejší dobrý pán. Byl už stár a zemřel ve spánku, alespoň co se povídá. Lidi se nyní bojí, kdo je bude chránit, když mladý Deron se potlouká po světě, účastní se klání na turnajích a láká do postele krásné panny.
Družina se domluvila s Medvědem, že vemou na loď Wildu, Hildu a Gildu. Trojice do vyplutí zůstala v hostinci, kde vypomáhá hostinskému, ten byl z pomocné ruky nadšený.
Medvěď doporučil družině, aby se zastavila v hrádku u kastelána Gundrika, který potřebuje zaslat zprávu na Mayne. Také jim povypráví historku o tom, že Fishovi - zdejšímu rybáři, ukousla nějaká přerostlá ryba prst a prý dá otcův meč za to, když mu ji někdo přinese. Kapitán říční kogy slíbil, že počká do pohřbu a poté společně vyplují. Upozorní družinu, že na palubě má tři nové cestující v podobě trpaslíků, kteří mu štědře zaplatili a byli dost obezřetní na své zavazadla.
Na hrádku přijal kastelán Gundrik výpravu se ctí, protože Ariana zastupuje významný rod a je tam v pozici vyslance. Gundrik dá družině něco pojíst, napít, zajistí jim ubytování, čisté šaty a povypráví jim něco o životě Darona a jeho syna. Gundrik už je také velmi stár a zastává mnoho fukcí, mimo jiné také pokladníka, takže vyplatil družině 60g za kůži vrrka.
Vysvětlí jim také místní zvyklosti a tradice při pohřbu Planků a požádá je, aby se pohřbu účastnili. Dále jim předá listinu, ve které žádá jeho leního pána Marcuse Westenholta, aby zajistil dočasnou ochranu a správu nad Pinerestem do doby, než se navrátí dědic Deron Plank.
Zbytek dne se rozhodla družina strávit tím, že navštíví Fishe, vypůjči si od něj pruty, sítě a další vybavení a vydají se na místo, kde by mohli tu krvelačnou rybu chytit. Naši hrdinové se opět do toho pustili bez jakékoliv přípravy a s malou dávkou zkušeností s rybolovem. Fish jim ochotně půjčil vybavení a ukázal jim ono místo nedaleko jeho domu. Lovu se však účastnit nechtěl. Netrvalo dlouho a všechny tři udice něco zachytily.
Následoval snad dvouhodinový boj s pokroucenou rybou, kdy družina soustavně padala do vody, lezla na břeh, přitahovala pruty, házela sítě, kameny, bodala meči a dýkami, uhýbala vlnám a proudu, až se jim konečně podařilo tu stvůru, která zatím narostla do obřích rozměrů, přemoci a zabít.
Fish se přišel na úlovek podívat a valil oči, když zjistil, že ryba se za tu dobu opravdu ještě o dost zvětšila. Když připluli k domu, chtěl Fish předat slíbenou odměnu v podobě meče družině, ale když mladý rybář vyběhl z domu celý rudý, naštvaně začal řvát, že mu meč někdo odcizil. Společně poté zjistili, že když mladík před dvěma dny vykládal v hospodě o rybě a meči za odměnu, docela se u toho opil, ale místním věří, takže to musel být nějaký cizinec.
V tomhle ohledu se nabízí každý námořník z lodi Medvěda, ale ten je umí držet zkrátka. V hostinci se ale toho večera nacházela trojice trpaslíků, což Fish potvrdil.
Družina vyrazila spolu s Fishem do městečka ukázal tu bájnou nestvůru a trošku si užít pár minut obdivu a slávy. Poté se vydali do hrádku, kde byli znovu ustrojeni na večerní obřad. Služebné byli z jejich počinání už dost nešťastné a kastelán je poprosil, aby se do večera už neumazali, že to jsou poslední šaty, které v jejich velikostech mají. Cedrik pochopitelně remcal, že takové hadry u nich v Roveně nosí leda pouliční žebráci, ale i tak to bylo čisté oblečení.
Večer následoval pohřeb, kdy Darona Planka neslo čtveřice mladých rytířů do rodinné hrobky na okraji Borového háje průvodem loučí a za zavuků smutné flétny. Na okraji háje se shromáždila velká skupina lesní zvěře. Do hrobky vstoupili rytíři a kastelán, kteří po svém návratu a odříkání modliteb k Eadwenovi, hrobu uzavřeli. V hrádku se poté konala menší hostina a následně se mladí přesunuli k molu u řeky, kde obyvatelé Pinerestu hráli smutné písně, jedli skromná jídla a pouštěli po řece zapálené lampióny.
Naše páteční hraní bylo relativně krátké, protože jsme začali po sedmé večer a končili po desáté.
Podle plánu jsme sehráli návrat do Pinerestu, kde městečko a hrádek truchlí nad smrtí Darona Planka. Družina to pochopila hned, když spatřila prapory a vydala se do hostince U Šišky pro infromace. Tam jim hostinský a poté Holt Medvěď pověděli, že dva dny zpět zemřel zdejší dobrý pán. Byl už stár a zemřel ve spánku, alespoň co se povídá. Lidi se nyní bojí, kdo je bude chránit, když mladý Deron se potlouká po světě, účastní se klání na turnajích a láká do postele krásné panny.
Družina se domluvila s Medvědem, že vemou na loď Wildu, Hildu a Gildu. Trojice do vyplutí zůstala v hostinci, kde vypomáhá hostinskému, ten byl z pomocné ruky nadšený.
Medvěď doporučil družině, aby se zastavila v hrádku u kastelána Gundrika, který potřebuje zaslat zprávu na Mayne. Také jim povypráví historku o tom, že Fishovi - zdejšímu rybáři, ukousla nějaká přerostlá ryba prst a prý dá otcův meč za to, když mu ji někdo přinese. Kapitán říční kogy slíbil, že počká do pohřbu a poté společně vyplují. Upozorní družinu, že na palubě má tři nové cestující v podobě trpaslíků, kteří mu štědře zaplatili a byli dost obezřetní na své zavazadla.
Na hrádku přijal kastelán Gundrik výpravu se ctí, protože Ariana zastupuje významný rod a je tam v pozici vyslance. Gundrik dá družině něco pojíst, napít, zajistí jim ubytování, čisté šaty a povypráví jim něco o životě Darona a jeho syna. Gundrik už je také velmi stár a zastává mnoho fukcí, mimo jiné také pokladníka, takže vyplatil družině 60g za kůži vrrka.
Vysvětlí jim také místní zvyklosti a tradice při pohřbu Planků a požádá je, aby se pohřbu účastnili. Dále jim předá listinu, ve které žádá jeho leního pána Marcuse Westenholta, aby zajistil dočasnou ochranu a správu nad Pinerestem do doby, než se navrátí dědic Deron Plank.
Zbytek dne se rozhodla družina strávit tím, že navštíví Fishe, vypůjči si od něj pruty, sítě a další vybavení a vydají se na místo, kde by mohli tu krvelačnou rybu chytit. Naši hrdinové se opět do toho pustili bez jakékoliv přípravy a s malou dávkou zkušeností s rybolovem. Fish jim ochotně půjčil vybavení a ukázal jim ono místo nedaleko jeho domu. Lovu se však účastnit nechtěl. Netrvalo dlouho a všechny tři udice něco zachytily.
Následoval snad dvouhodinový boj s pokroucenou rybou, kdy družina soustavně padala do vody, lezla na břeh, přitahovala pruty, házela sítě, kameny, bodala meči a dýkami, uhýbala vlnám a proudu, až se jim konečně podařilo tu stvůru, která zatím narostla do obřích rozměrů, přemoci a zabít.
Fish se přišel na úlovek podívat a valil oči, když zjistil, že ryba se za tu dobu opravdu ještě o dost zvětšila. Když připluli k domu, chtěl Fish předat slíbenou odměnu v podobě meče družině, ale když mladý rybář vyběhl z domu celý rudý, naštvaně začal řvát, že mu meč někdo odcizil. Společně poté zjistili, že když mladík před dvěma dny vykládal v hospodě o rybě a meči za odměnu, docela se u toho opil, ale místním věří, takže to musel být nějaký cizinec.
V tomhle ohledu se nabízí každý námořník z lodi Medvěda, ale ten je umí držet zkrátka. V hostinci se ale toho večera nacházela trojice trpaslíků, což Fish potvrdil.
Družina vyrazila spolu s Fishem do městečka ukázal tu bájnou nestvůru a trošku si užít pár minut obdivu a slávy. Poté se vydali do hrádku, kde byli znovu ustrojeni na večerní obřad. Služebné byli z jejich počinání už dost nešťastné a kastelán je poprosil, aby se do večera už neumazali, že to jsou poslední šaty, které v jejich velikostech mají. Cedrik pochopitelně remcal, že takové hadry u nich v Roveně nosí leda pouliční žebráci, ale i tak to bylo čisté oblečení.
Večer následoval pohřeb, kdy Darona Planka neslo čtveřice mladých rytířů do rodinné hrobky na okraji Borového háje průvodem loučí a za zavuků smutné flétny. Na okraji háje se shromáždila velká skupina lesní zvěře. Do hrobky vstoupili rytíři a kastelán, kteří po svém návratu a odříkání modliteb k Eadwenovi, hrobu uzavřeli. V hrádku se poté konala menší hostina a následně se mladí přesunuli k molu u řeky, kde obyvatelé Pinerestu hráli smutné písně, jedli skromná jídla a pouštěli po řece zapálené lampióny.