Hodnocení porotců píše:Alef
Nápadníci majú krásny rozprávkový neotrepaný nápad, proste úvod je ako česká rozprávka. Kto by nechcel zápoliť o krásnu princeznú? Nápadníci, aby sa ingrediencie naplnili, sú rovno prízraky, ktoré vedia podľa potreby posadnúť rozličné telá. Ak by to malo vyzerať chaoticky, text hry vám to jasne a prehľadne vysvetlí a pekne zapracuje do kontextu príbehu, ktorý, aby sa hra neťahala donekonečna, má jasný endgame. Mechanika hry je veľmi jednoduchá, prakticky ide o jeden hod s naratívnymi právomocami. Páči sa mi tiež, že hra nezabudla vysvetliť herné elementy aj na rozsiahlych príkladoch: aj keď mi nebolo celkom jasné, koľko látky sa v hre nageneruje jedným hodom. V jednom z príkladov sa totiž uviedlo príliš veľa hodov na to, že sa toho stane pomerne málo. Možno by hru vylepšilo už len poukázanie na to, aby sa držal rámec hry. Po skúsenostiach z prehadzovacích hier sa totiž môže stať, že namiesto honu za princeznou sa rámec presunie na záškodnícku medzihráčsku činnosť.
Čo sa páčilo: nápad s lovom na princeznú a prehazovanie postáv
Čo bolo zvláštne: fokus hry môže odplávať od zvádzania princezien
nápad, atmosféra, celkový dojem: 4 body
hratelnost a provedení: 3
ucelenost, srozumitelnost, podání: 4
zapojení ingrediencí: 4
Ecthelion
Moc pěkný nápad, pěkné zpracování a hra, která určitě stojí za další rozpracování. Na začátku je možnost hrát hru buď jako komedii, nebo jako horor... tady mi přijde, že je volnost na škodu – určitě by chtělo jednu variantu vybrat napevno (tys tak vlastně učinil a vzal tu komediální, ale chtělo by to určit) a pak dělat vše pro budování zvolné nálady. To jsou dvě tak odlišné atmosféry a záměry, že je těžko lze budovat stjenými nástroji – vyber jeden a pak se u každé mechaniky zeptej, jak k té náladě přispívá, zda by to mohla dělat lépe a jestli ještě není něco, co by tam trochu toho humoru/děsu mohlo vložit. Líbí se mi, jak jsou na konci naznačeny různé možnosti ozvláštnění děje – možná bych na tom ještě zapracoval a pro každou hru určil nějaké zajímavé okolnosti (určit hodem kostky povahu Krásky?). Tím by se podpořila možnost znovuhratelnosti (minule byla Kráska studená mrcha, jak bude hra vypadat, když to bude rozhoďnožka s milenci?).
Nápad s posednutím princů je moc pěkný... přemýšlím ale, jestli by jako groteska nefungovala lépe, pokud by duchové museli většinu času fungovat „neposednutí“? Kupříkladu, že by je posednutí lidského tvora vysilovalo (omezovalo mnžství scény, které by mohli udělat) a nechávali si to jen na rozhodující věci? Dávám ke zvážení. Mechanicky hra funguje podle všeho docela dobře... trochu válčím s těmi sedmi dny a určením, kolik toho lze za jednu noc odehrát, případně jak často za noc hrají hráči (Jednou? Víckrát?). Logické, ale trochu nešťastné je omezení pouze na noci, protože tehdy všichni spí a možnosti scén jsou pak omezené. Bojím se, aby se po jedné, dvou hrách nezačaly opakovat. Ale to lze pořešit třeba tím, že tohle omezení vyhodíš, nebo jinak definuješ – třeba, že přízraky se nemohou hnout z hradu. Tak se ti rozšíří množství scén, které jsou možné.
Sepsaná je hra pěkně a přehledně, je sice přeci jen trochu zmatená, ale která Kuchyňovka není – do další verze by ale trochu učesání snesla. Držím palce, aby se ji podařilo dopracovat a ještě vylepšit!
nápad, atmosféra, celkový dojem: 4 body
hratelnost a provedení: 3,5 body
ucelenost, srozumitelnost, podání: 3 body
zapojení ingrediencí: 4 body
Pepa
Nápad, atmosféra a celkový dojem - 3
Nápadníci jsou minimalistická, milá hra s moc pěkným nápadem. Hráči hrají za nápadníky, kteří se snaží získat ruku (a srdce) Krásky. To je vážně moc pěkné téma, na kterém se dá stavět.
Na druhou stranu, když se nad tím zamyslím, tak co v té hře vlastně mohu dělat? Buďto se mohu dvořit Krásce (což je bez pravidel takové... řekněme těžké...
- viz níže), nebo mohu provádět rošťárny ostatním nápadníkům (což právě nevím, jestli bych v té hře dokázal dlouho dělat a jestli to je zábavné.) Takže jestli ta hra je v podstatě jenom o "dělání lumpáren", tak to pak zase nevím, jestli to je hra pro mě...
Jestli mám v tomto odstavci hodnotit "příběhové" hledisko, tak ještě musím poznamenat, že příliš nechápu časovou osu příběhu. Babička zemřela a Kráska bude mít příští týden osmnáct. A už během té chvíle, kdy se tahle zpráva šíří krajinou, se u bran srotilo mnoho nápadníků + složili přísahu + stihli už i umřít!!!
Tak to mi nikdo nevysvětlí...
Hratelnost a provedení - 3
Co se týče hratelnosti a provedení, tak některé věci se mi líbí, jiné ne.
- Přízraky: Proč hráči vlastně hrají za přízraky (kteří někoho posednou)? Nebylo by lepší, aby hráči hráli rovnou za nápadníky? (Odpovím si sám: "Aby byly ingredience Kuchyně dodrženy." Ale přijde mi, že verze bez přízraků (a tedy i bez kontolování dvou herních entit) by pro tuto hru asi i sedla líp...)
- Co přízraky mohou a nemohou, v tom trošku plavu. Jednou se píše, že hráči nemohou manipulovat s Kráskou ani jejím otcem (strana 3), jinde zase, že otce mohou zkoušet posednout (strana 6). Navíc zakázat manipulaci s pokojem Krásky a povolit manipulaci s pokoji jinými je takové... Jak se tohle příběhově odůvodní?
- K čemu jsou postavě i přízrakům dovednosti, když hráči mají tak moc velké příběhové pravomoce, že si mohou říci prakticky cokoliv? (Například proč bych někam telekinezí přesouval starý kanón, když si můžu říct: "Je nad schodištěm" a on tam opravdu bude...)
quote: Doporučuji hráčům vždy popsat vše, co se jich bezprostředně týká, například pokoj ve kterém jsou ubytovaní, aby se tak nedočkali nějakého překvapení (například tajné chodby nebo kostlivce ve skříni) od dalšího hráče.
Tohle pravidlo chápu, ale je to tak trošku cesta do pekel. Kdybych byl hráč, tak se prostě nehnu, dokud nepojmenuju úplně všechno, co v mém pokoji NENÍ (?!) (A než bych to všechno vyjmenoval, tak to bych se nehnul z místa ještě hodně dlouho...) Chci říct, že tohle by se mělo formulovat nějak jinak. (Třeba i tak, že podobně jako se nemůže manipulovat s pokojem Krásky, tak se nemůže manipulovat s pokoji ostatních nápadníků, ale to zase viz výše...
)
- Mechanika hry: Mám-li říct pravdu, tak tu mechaniku jsem pochopil až z prvního příkladu a to ještě kdoví jestli. Je to v podstatě tak, že "úspěch = ok = nic zvláštního se nestalo" a "neúspěch = postuně se popisují komplikace, na které se následně naváže další děj"? (+ ty úspěchy se pak také porovnávají, pokud jde o střet dvou postav.)
- Proč bych měl házet více kostkami? Není nejlepší házet vždy jednou nebo dvěma kostkami?
- Co s mrtvým?: Asi bych mu dal novou postavu s horšími atributy. Protože jestli bude hráč moci získat "fungl novou postavu se vším všudy", tak ta smrt nejenomže "nic nedělá", ale ještě dokonce může být i výhodná...
- Dvoření se Krásce: "Můžete tak posílat Krásce růže, psát milostná psaní nebo se pouze chovat galantně a tohle vše bez jediného hodu." - To sice můžeme, ale jak se to pak vyhodnotí? Jelikož si hráči můžou "namyslet" cokoliv, tak první nápadník řekne, že Krásce pošle růže. Druhý řekne, že Krásce pošle růže a psaní. Třetí řekne, že Krásce pošle růže, psaní a nádherné šaty. Čtvrtý řekne, že Krásce pošle růže, psaní, nádherné šaty a šperky. Na to první přisadí, že šperky a zlaté cihly také má, takže v přebíjení jsme zase na začátku a nějaký ten hod asi bude zapotřebí...
- Přijde mi zvláštní (zbytečné?), že přízraky hrají jenom v noci. Protože co chcete v noci dělat, když každý spí? Kdyby se mohlo hrát i ve dne, tak si myslím, že interakce s dalšími postavami budou mnohem snazší a hře to jenom prospěje.
- Kolik má na začátku každý nápadník bodů Vlivu? (Asi by měli mít všichni tak nějak stejnou startovní čáru, nebo ne?)
- Další nápady pro hraní nehráčských postav velmi vítám, i když třeba milenec, další nápadníci či Pan dokonalý by se ve hře asi neměli objevit naráz (nebo tak často), protože to tu hru bude jenom zbytečně prodlužovat. Čili maximálně jeden Pan dokonalý by se na scéně objevit mohl, ale víc mi přijde zbytečné... (Stejně jako hraní za Krásku a Otce je ok, ale hraní za Krásčinu babičku, mi přijde už poněkud nadbytečné...)
Takže je hra hratelná? Těžko říct... Některé věci, které mají zachycovat pravidla, mi přijdou ještě taky takové trochu nejasné, a věci, které pravidla nezachycují, mi přijdou vlastně jako overpowered. (Protože zrovna ve hře, ve které se hráči snaží porazit ostatní, ti hráči nebudou mít takovou sebekontrolu na to, aby si řekli "tohle jde/tohle už nejde"...)
Ucelenost, srozumitelnost a podání - 4
Myslím si, že tu vyhodnocovací mechaniku by stálo za to napsat lépe, ale jinak má hra poměrně dobrou strukturu a osnovu. (Od úvodu a tvorby postav, přes pravomoci hráčů, vyhodnocovací mechaniku, až k CPčkám (= bestiáři
) a radám Vypravěči.)
Zapojení ingrediencí - 4
Přísaha, Dcera a Přízak - na těch je hra očividně vystavěna. Sen je takový dost okrajový...
Hraní za dvě entity - Jakoby ano, ale reálně pak člověk stejně hraje za jednu postavu, která je "sloučením" postav dvou. (Nápadník poskytuje "fyzické" atributy a přízrak "nadpřirozené" (telepatii, telekinezi, atd.).) Takže úplně moc nevím...
Hra mi přijde zajímavá i co se týče příběhu, i co se týče nástřelu mechanik. Z poznámek výše je ale vidět, že je na tom potřeba ještě zapracovat. Osobně bych tam asi přidal nějaké mechaniky kolem dvoření se Krásce a ubral "škození" jiným postavám. Také bych hrál asi na méně dní než 7 (protože to mi přijde jako zbytečně mnoho). Každopádně dobrá práce