od Jerson » 11. 3. 2013, 16:57
Hra o dvou světech, se zrcadly jako branami. Nápad to není špatný, byť v intencích fantasy nikterak originální, ale to nevadí. Je reálným svět a svět mrtvých, který z neznámého důvodu odhaluje pravou podstatu věcí, ale přitom vypadá jako postapo verze reality. Hned na úvod se dozvídám, že konkrétní projevy interakcí mezi světy jsou tak složité, že pro ně nejsou pravidla a tak to autor háže na hráčskou představivost - dle mě dost omezený zdroj. Třeba mi uniká, jak vlastně fungují zrcadla jako brány - je v nich druhý svět pro některé viditelný, nebo je to otvor mezi realitami? A hlavně - neměl by být druhý svět alespoň stranově otočený? Zatím mi připadá, že šlo o to nabouchat do hry co nejvíc zadaných ingrediencí.
V ukázce jsem až při druhém čtení pochopil, že "střelec" není profese, ale znamení - "levica" mě totiž zmátla ještě víc, než mi došlo že je to "lvice", alias "lev". Členů tajného bratrstva je dvanáct, protože je dvanáct znamení ... vypadá to na další vhozenou ingredienci bez dalšího smyslu.
Stále ale nechápu, jak má převádění živých k mrtvým zajistit rovnováhu světů a zda to jde i naopak, mrtvé do živého světa. Jenže Rovnováha je asi další ingredience ... popravdě, už mi jejich použití přijde jako zatloukání hřebíků do lebky.
A další nejasnost - jak se sakra postavy dostaly ve světě mrtvých dovnitř trezoru, když prochází jen pomocí zrcadel? A proč důležitý dokument nemá v mrtvém světě svou reprezentaci, když tento svět má odhalovat pravou podstavu věcí?
No nic, přejděme k mechanikám. První je los - hráč napíše co se stane a když je vylosován, tak se to fakt stane. Chvilku se zamyslím - ano, další ingredience. Aby hráč napsal jen své jméno a po vylosování odvyprávěl co se stane by sice bylo stejné deus ex machina s menším množstvím práce, ale už by to nesplňovalo podmínky soutěže. Mě jsou sice ingredience volné, ale tohle je další hřebík do hlavy.
Další mechanikou jsou žetony, pro hru dvou hráčů lze použít šachové figury, co je - chvíle napětí - další ingredience. Chtěl bych být objektivní, ale už to vzdávám ... takhle tedy ne. Zatím všechny ingredience jsou přidané jen proto, aby tam byly, ale dál se s nimi nijak nepracuje. Méně by bylo více, a pro případnou "ostrou" verzi hry bych doporučil jich většinu vyházet. Vlastně kdyby z ingrediencí zůstaly jen dva světy (přičemž ten druhý by ani nemusel být svět mrtvých - to asi kvůli zombiím), nepoznal bych rozdíl.
Akce se dělí na bojové nebo nebojové podle množství potřebné fyzické síly ... takže pilotáž letadla je nebojová, zatímco vykopávání dveří je bojová. Co by byla pilotáž bojového letadla nevím, ale na tom asi nezáleží, dál se píše o použití běžného rozumu. (Proč tedy to dělení podle síly?)
Vypravěč určí náročnost akce a hráč buď má žetony na zaplacení, pak uspěje, nebo je nemá a pak neuspěje. Žetony získávání hráči při losu - takže kdo má při losu štěstí, může uspět v akcích, kdo ho nemá, neuspěje vůbec, ani v té jejíž náročnost "nestojí za řeč". Ale při neúspěchu přichází na řadu los (a tedy možnost získat žetony, i když kdo je dostane záleží na náhodě), a nebo když byla akce náročná, tak taky přijde los a hráč ještě dostane žetony (méně než kolik jich spotřeboval a opačné barvy, takže bude mít zdroje na opačný typ akce. A ostatní dostanou po jednom ... takže náročné akce generují alespoň nějaký zisk.
Přechod mezi světy je přes zmíněná zrcadla, ale když je malé, přenese se třeba jen zmenšenina postavy a pak se musí nějak zvětšovat ... nešlo by přes malá zrcadla třeba jen nahlížet?
Poslední pravidlo - ovládnutí postav včetně hráčských. Už se nebudu dívat, zda je to další ingredience, mám dojem že jsem tam něco takového zahlédl a tak je to v pravidlech. Opět ultimátní pravidlo, zaplatím žetony a ovládám. Ani slovo o tom, že by se postižená postava mohla bránit, a jediné omezení je "zdravotní riziko" - nevím co si pod tím představit. Když s ovládanou postavou přijdu na policejní stanici, střelím prvního policajta do hlavy a pak se vzdám, je to zdravotní riziko?
Teprve na konci se dozvídám, jak by se vlastně hra měla hrát - postavy dostanou úkol (někoho převést na druhou stranu) a hráči konají. Z patra mě nenapadá jiný způsob než někoho zabít, v pravidlech není nic o tom že by se skrz zrcadlo dala dostat jiná postava.
Na závěr autor přiznává, že šlo o megalomanský projekt a co se mohlo pokazit, to se pokazilo. S tím do písmene souhlasím. Když hru přirovnám k vaření, tak dostal poměrně zajímavé ingredience, všechny vzal, lehce nasekal, hodil do hrnce, povařil a servíroval. Žádné nápadité zapojení, žádná nosná myšlenka hry, vlastně vůbec nic zajímavého. Za sebe dávám nula z pěti bodů, kdybych měl zápornou hodnotící stupnici, půjdu do mínusů za jednotlivé ingredience. Pro další rozvoj bych navrhoval vyházet všechny až na jednu nebo dvě, ty dobře promyslet, několika způsoby zapracovat do hry a pak případně přidat druhou nebo třetí, také mnohem více uchycenou.
Hra o dvou světech, se zrcadly jako branami. Nápad to není špatný, byť v intencích fantasy nikterak originální, ale to nevadí. Je reálným svět a svět mrtvých, který z neznámého důvodu odhaluje pravou podstatu věcí, ale přitom vypadá jako postapo verze reality. Hned na úvod se dozvídám, že konkrétní projevy interakcí mezi světy jsou tak složité, že pro ně nejsou pravidla a tak to autor háže na hráčskou představivost - dle mě dost omezený zdroj. Třeba mi uniká, jak vlastně fungují zrcadla jako brány - je v nich druhý svět pro některé viditelný, nebo je to otvor mezi realitami? A hlavně - neměl by být druhý svět alespoň stranově otočený? Zatím mi připadá, že šlo o to nabouchat do hry co nejvíc zadaných ingrediencí.
V ukázce jsem až při druhém čtení pochopil, že "střelec" není profese, ale znamení - "levica" mě totiž zmátla ještě víc, než mi došlo že je to "lvice", alias "lev". Členů tajného bratrstva je dvanáct, protože je dvanáct znamení ... vypadá to na další vhozenou ingredienci bez dalšího smyslu.
Stále ale nechápu, jak má převádění živých k mrtvým zajistit rovnováhu světů a zda to jde i naopak, mrtvé do živého světa. Jenže Rovnováha je asi další ingredience ... popravdě, už mi jejich použití přijde jako zatloukání hřebíků do lebky.
A další nejasnost - jak se sakra postavy dostaly ve světě mrtvých dovnitř trezoru, když prochází jen pomocí zrcadel? A proč důležitý dokument nemá v mrtvém světě svou reprezentaci, když tento svět má odhalovat pravou podstavu věcí?
No nic, přejděme k mechanikám. První je los - hráč napíše co se stane a když je vylosován, tak se to fakt stane. Chvilku se zamyslím - ano, další ingredience. Aby hráč napsal jen své jméno a po vylosování odvyprávěl co se stane by sice bylo stejné deus ex machina s menším množstvím práce, ale už by to nesplňovalo podmínky soutěže. Mě jsou sice ingredience volné, ale tohle je další hřebík do hlavy.
Další mechanikou jsou žetony, pro hru dvou hráčů lze použít šachové figury, co je - chvíle napětí - další ingredience. Chtěl bych být objektivní, ale už to vzdávám ... takhle tedy ne. Zatím všechny ingredience jsou přidané jen proto, aby tam byly, ale dál se s nimi nijak nepracuje. Méně by bylo více, a pro případnou "ostrou" verzi hry bych doporučil jich většinu vyházet. Vlastně kdyby z ingrediencí zůstaly jen dva světy (přičemž ten druhý by ani nemusel být svět mrtvých - to asi kvůli zombiím), nepoznal bych rozdíl.
Akce se dělí na bojové nebo nebojové podle množství potřebné fyzické síly ... takže pilotáž letadla je nebojová, zatímco vykopávání dveří je bojová. Co by byla pilotáž bojového letadla nevím, ale na tom asi nezáleží, dál se píše o použití běžného rozumu. (Proč tedy to dělení podle síly?)
Vypravěč určí náročnost akce a hráč buď má žetony na zaplacení, pak uspěje, nebo je nemá a pak neuspěje. Žetony získávání hráči při losu - takže kdo má při losu štěstí, může uspět v akcích, kdo ho nemá, neuspěje vůbec, ani v té jejíž náročnost "nestojí za řeč". Ale při neúspěchu přichází na řadu los (a tedy možnost získat žetony, i když kdo je dostane záleží na náhodě), a nebo když byla akce náročná, tak taky přijde los a hráč ještě dostane žetony (méně než kolik jich spotřeboval a opačné barvy, takže bude mít zdroje na opačný typ akce. A ostatní dostanou po jednom ... takže náročné akce generují alespoň nějaký zisk.
Přechod mezi světy je přes zmíněná zrcadla, ale když je malé, přenese se třeba jen zmenšenina postavy a pak se musí nějak zvětšovat ... nešlo by přes malá zrcadla třeba jen nahlížet?
Poslední pravidlo - ovládnutí postav včetně hráčských. Už se nebudu dívat, zda je to další ingredience, mám dojem že jsem tam něco takového zahlédl a tak je to v pravidlech. Opět ultimátní pravidlo, zaplatím žetony a ovládám. Ani slovo o tom, že by se postižená postava mohla bránit, a jediné omezení je "zdravotní riziko" - nevím co si pod tím představit. Když s ovládanou postavou přijdu na policejní stanici, střelím prvního policajta do hlavy a pak se vzdám, je to zdravotní riziko?
Teprve na konci se dozvídám, jak by se vlastně hra měla hrát - postavy dostanou úkol (někoho převést na druhou stranu) a hráči konají. Z patra mě nenapadá jiný způsob než někoho zabít, v pravidlech není nic o tom že by se skrz zrcadlo dala dostat jiná postava.
Na závěr autor přiznává, že šlo o megalomanský projekt a co se mohlo pokazit, to se pokazilo. S tím do písmene souhlasím. Když hru přirovnám k vaření, tak dostal poměrně zajímavé ingredience, všechny vzal, lehce nasekal, hodil do hrnce, povařil a servíroval. Žádné nápadité zapojení, žádná nosná myšlenka hry, vlastně vůbec nic zajímavého. Za sebe dávám nula z pěti bodů, kdybych měl zápornou hodnotící stupnici, půjdu do mínusů za jednotlivé ingredience. Pro další rozvoj bych navrhoval vyházet všechny až na jednu nebo dvě, ty dobře promyslet, několika způsoby zapracovat do hry a pak případně přidat druhou nebo třetí, také mnohem více uchycenou.