od MarkyParky » 26. 2. 2020, 21:26
Aerin píše:Jak řešíte, když se mág nabourává někomu do hlavy při spánku, mělo by to být snadnější?
Použil bych analogicky mechaniku skrytého útoku - strana 133-134, tzn.:
- je-li situace taková, že dotyčný spí opravdu tvrdě a nemůže na takové čtení přijít, je to pro mága zkouška
- je-li situace taková, že dotyčný si náhodou může uvědomit, že se něco děje, nebo se podvědomně bránit, je to střet, ve kterém ale spící nemůže ohrozit protiakcí mága.
Aerin píše:
Měl by dotyčný vědět, že mu někdo předestírá iluze, čte myšlenky atd i když spí?
Druhá otázka, jak řešíte magii mysli, čtení myšlenek: "Postava ví, nebo alespoň tuší"
Řešíte to jako Zkoušku x Střet jestli postava ví či tuší, že jí někdo četl myšlenky?
U ostatních příkladů magie mysli tam je, že buď ví a nebo ne a tohle je sporné.
Ta hranice by obecně pro celou magii mysli měla být postavená cca takhle:
= pokud si mágové zahrávají jen s pocity, dokáží to dělat skrytě, vyjma situací, kdy se snaží vytvořit pocit, který by cíl nutil do něčeho nepřirozeného
= pokud si mágové hrají s myšlenkami, už to nedokáží udělat skrytě.
Tzn. pokud se pokoušíš číst, jak se postava cítí (například jestli při pokeru blafuje, nebo si je jistá svými kartami), tak to může být nenápadné. Pokud se pokoušíš číst, na co myslí (např. přesně zjistit, jaké drží v ruce karty), tak to nenápadně nedokážeš.
Zároveň ale platí, že postava sice ví, že se jí někdo hrabe v hlavě, ale pokud tě přímo nepřistihne při zaklínání, neví kdo. Tzn. když se vrátíme k tvé situaci se spícím a zkombinujeme to
- pokud mu mág v noci vnukne pocit strachu nebo naděje s tím, že mu tím přivodí noční můru nebo sladký sen, ale nebude řešit, co přesně se v tom snu má dít, tak to dokáže udělat zcela nenápadně a bude to vždy zkouška
- pokud mu mág bude v noci cpát konkrétní sen, nebo mu něco našeptat, použil bych pro rozhodnutí, zda zkouška nebo střet tu mechaniku pro skryté akce s tím, že v případě úspěchu třeba nad ránem, až se dotyčný probudí, si bude vědomí, že mu se sny/myšlenkami něco/někdo manipuloval ... ale nebude vědět, kdo to vlastně byl.
Aerin píše:Také mne zajímá trvání prosté iluze, když se mág soustředí (neviditelnost, dá se při udržení prosté iluze chodit, když se člověk soustředí na sesílání iluze?)
Ano,
soustředění na udržení iluze je stejné, jako soustředění na udržení jiného kouzla a dají se u něj tedy provádět nějaké jednoduché akce, které nejsou v rozporu s prováděním rituálu (např. chůze). Nejste-li si jistí, jestli už to není se složitostí takové akce za čarou, můžete vždycky použít náročnost, abyste to zohlednili.
EDIT: Trajdovo poznámka, že může u toho dělat akce, které by jinak byly samozřejmé, je dobré kritérium toho, co jde-
Zádrhelem takovéhle "chodící neviditelnosti" samozřejmě je, že mág u toho musí stále provádět zaklínadlo - a protože jeho rituálem jsou slova, je při tom slyšet.
Pokud by chtěl opravdu chodit úplně neviditelný bez toho, aby byl slyšet, už to musí nakombit z více ZS, např.:
= seslat si pomocí ZS iluzi jako dlouhodobou (případně i reagující na prostředí, pokud třeba chce zneviditelňovat i předměty, co někde sebere) nebo
= seslat si pomocí ZS iluzi na více smyslů a krom neviditelnosti na sebe hodit i iluzi ticha/neslyšitelnosti.
[quote="Aerin"]Jak řešíte, když se mág nabourává někomu do hlavy při spánku, mělo by to být snadnější?[/quote]
Použil bych analogicky mechaniku skrytého útoku - strana 133-134, tzn.:
- je-li situace taková, že dotyčný spí opravdu tvrdě a nemůže na takové čtení přijít, je to pro mága zkouška
- je-li situace taková, že dotyčný si náhodou může uvědomit, že se něco děje, nebo se podvědomně bránit, je to střet, ve kterém ale spící nemůže ohrozit protiakcí mága.
[quote="Aerin"]
Měl by dotyčný vědět, že mu někdo předestírá iluze, čte myšlenky atd i když spí?
Druhá otázka, jak řešíte magii mysli, čtení myšlenek: "Postava ví, nebo alespoň tuší"
Řešíte to jako Zkoušku x Střet jestli postava ví či tuší, že jí někdo četl myšlenky?
U ostatních příkladů magie mysli tam je, že buď ví a nebo ne a tohle je sporné.[/quote]
Ta hranice by obecně pro celou magii mysli měla být postavená cca takhle:
= pokud si mágové zahrávají jen s pocity, dokáží to dělat skrytě, vyjma situací, kdy se snaží vytvořit pocit, který by cíl nutil do něčeho nepřirozeného
= pokud si mágové hrají s myšlenkami, už to nedokáží udělat skrytě.
Tzn. pokud se pokoušíš číst, jak se postava cítí (například jestli při pokeru blafuje, nebo si je jistá svými kartami), tak to může být nenápadné. Pokud se pokoušíš číst, na co myslí (např. přesně zjistit, jaké drží v ruce karty), tak to nenápadně nedokážeš.
Zároveň ale platí, že postava sice ví, že se jí někdo hrabe v hlavě, ale pokud tě přímo nepřistihne při zaklínání, neví kdo. Tzn. když se vrátíme k tvé situaci se spícím a zkombinujeme to
- pokud mu mág v noci vnukne pocit strachu nebo naděje s tím, že mu tím přivodí noční můru nebo sladký sen, ale nebude řešit, co přesně se v tom snu má dít, tak to dokáže udělat zcela nenápadně a bude to vždy zkouška
- pokud mu mág bude v noci cpát konkrétní sen, nebo mu něco našeptat, použil bych pro rozhodnutí, zda zkouška nebo střet tu mechaniku pro skryté akce s tím, že v případě úspěchu třeba nad ránem, až se dotyčný probudí, si bude vědomí, že mu se sny/myšlenkami něco/někdo manipuloval ... ale nebude vědět, kdo to vlastně byl.
[quote="Aerin"]Také mne zajímá trvání prosté iluze, když se mág soustředí (neviditelnost, dá se při udržení prosté iluze chodit, když se člověk soustředí na sesílání iluze?)[/quote]
Ano,
soustředění na udržení iluze je stejné, jako soustředění na udržení jiného kouzla a dají se u něj tedy provádět nějaké jednoduché akce, které nejsou v rozporu s prováděním rituálu (např. chůze). Nejste-li si jistí, jestli už to není se složitostí takové akce za čarou, můžete vždycky použít náročnost, abyste to zohlednili.
EDIT: Trajdovo poznámka, že může u toho dělat akce, které by jinak byly samozřejmé, je dobré kritérium toho, co jde-
Zádrhelem takovéhle "chodící neviditelnosti" samozřejmě je, že mág u toho musí stále provádět zaklínadlo - a protože jeho rituálem jsou slova, je při tom slyšet.
Pokud by chtěl opravdu chodit úplně neviditelný bez toho, aby byl slyšet, už to musí nakombit z více ZS, např.:
= seslat si pomocí ZS iluzi jako dlouhodobou (případně i reagující na prostředí, pokud třeba chce zneviditelňovat i předměty, co někde sebere) nebo
= seslat si pomocí ZS iluzi na více smyslů a krom neviditelnosti na sebe hodit i iluzi ticha/neslyšitelnosti.