od Zak » 5. 1. 2011, 12:50
Tak už jsem asi odhalil tajemství, proč většina souojů končila remízou- hráli jsme špatně kartičku blaf. Nějak mi uniklo pravidlo, že kartičky blaf se negují a zároveň je blaf negován výstřelem. To je vcelku zásadní pravidlo a proto bylo snazší vyrušit protivníkovi míření, tudíž docházelo k tomu, že se protivníci nemohli trefit...
K pistolnickému turnaji na divokém západě:
Příběhy impéria jako takové nehrajem. Hrajem pouze tím systémem. Máme za sebou tři hry- mysteriózní detektivku odehrávající se v Londýně 19. stol (to se blížilo PI nejvíce), pistolnický turnaj na divokém západě a sci-fi vesmírných mariňáků.
Pistolnický turnaj byl inspirován hodně filmem Rychlejší než smrt. Postavy přijeli do malého městečka jménem Rockwell, aby se zúčastnili pistolnického turnaje- každý ovšem z jiného důvodu.
- Kráska Angel chtěla najít vraha své matky, který se měl turnaje také zúčastnit.
- Vysloužilý voják chtěl dokázat, že ještě napatří do starého železa, případně najít hrdinskou smrt.
- Nájemný zabiják byl najat na vraždu starosty Rockwellu.
- Hezoun: slavný pistolník a frajírek chtěl dokázat, že je tím nejlepším pistolníkem na divokém západě a zároveň sbalit tu největší krásku v Rockwellu.
- Indián, jehož provázeli duchové předků chtěl dokázat, že nůž je rychlejší než pistole.
- Hledaný zločinec měl v plánu za každou cenu získat peníze, které byly určeny pro vítěze turnaje.
Vytvořil jsem několik CP jako ostatní účastníky turnaje. Každým mohl vyzvat každého a vždy jeden duelant se zůčastnil každý den jednoho souboje. Duel vždy probíhal v celou hodinu, kdy odbily hodiny na kostelní věži (což byl signál pro výstřel). Duel jsme vyhodnocovali podle duelových kartiček- probíhala normální hra Duelu s pomocí bodů osudu. Vítěz duelu si mohl vybrat, za svého protivníka zabije nebo pouze zraní (případně jak moc).
Hráči (ale i jejich protivníci) měli možnost před každným duelem získat nad svým soupeřem nějakou výhodu, což se promítlo následně v počtu bonusových kartiček- např. poškození zraně, podstrčení jedu, vyvolání rvačky a zmrzačení soupeře, nenechat soupeře vyspat, opít soupeře, získat lepší zbraň atd. ( např. ve finálovém souboji jsem držel proti hráči 5 bonusových kartiček...)
Když některá z hráčských postav zemřela, převzala dál některou další postavu, která byla předtím hrána jako CP.
Duel se tu osvědčil- poměrně rychle se souboje vyřešili a když zrovna měli dvě hráčské postavy duel mezi sebou, mohl se vypravěč věnovat ostatním hráčům...
Tak už jsem asi odhalil tajemství, proč většina souojů končila remízou- hráli jsme špatně kartičku blaf. Nějak mi uniklo pravidlo, že kartičky blaf se negují a zároveň je blaf negován výstřelem. To je vcelku zásadní pravidlo a proto bylo snazší vyrušit protivníkovi míření, tudíž docházelo k tomu, že se protivníci nemohli trefit...
[u]K pistolnickému turnaji na divokém západě: [/u]
Příběhy impéria jako takové nehrajem. Hrajem pouze tím systémem. Máme za sebou tři hry- mysteriózní detektivku odehrávající se v Londýně 19. stol (to se blížilo PI nejvíce), pistolnický turnaj na divokém západě a sci-fi vesmírných mariňáků.
Pistolnický turnaj byl inspirován hodně filmem Rychlejší než smrt. Postavy přijeli do malého městečka jménem Rockwell, aby se zúčastnili pistolnického turnaje- každý ovšem z jiného důvodu.
- Kráska Angel chtěla najít vraha své matky, který se měl turnaje také zúčastnit.
- Vysloužilý voják chtěl dokázat, že ještě napatří do starého železa, případně najít hrdinskou smrt.
- Nájemný zabiják byl najat na vraždu starosty Rockwellu.
- Hezoun: slavný pistolník a frajírek chtěl dokázat, že je tím nejlepším pistolníkem na divokém západě a zároveň sbalit tu největší krásku v Rockwellu.
- Indián, jehož provázeli duchové předků chtěl dokázat, že nůž je rychlejší než pistole.
- Hledaný zločinec měl v plánu za každou cenu získat peníze, které byly určeny pro vítěze turnaje.
Vytvořil jsem několik CP jako ostatní účastníky turnaje. Každým mohl vyzvat každého a vždy jeden duelant se zůčastnil každý den jednoho souboje. Duel vždy probíhal v celou hodinu, kdy odbily hodiny na kostelní věži (což byl signál pro výstřel). Duel jsme vyhodnocovali podle duelových kartiček- probíhala normální hra Duelu s pomocí bodů osudu. Vítěz duelu si mohl vybrat, za svého protivníka zabije nebo pouze zraní (případně jak moc).
Hráči (ale i jejich protivníci) měli možnost před každným duelem získat nad svým soupeřem nějakou výhodu, což se promítlo následně v počtu bonusových kartiček- např. poškození zraně, podstrčení jedu, vyvolání rvačky a zmrzačení soupeře, nenechat soupeře vyspat, opít soupeře, získat lepší zbraň atd. ( např. ve finálovém souboji jsem držel proti hráči 5 bonusových kartiček...)
Když některá z hráčských postav zemřela, převzala dál některou další postavu, která byla předtím hrána jako CP.
Duel se tu osvědčil- poměrně rychle se souboje vyřešili a když zrovna měli dvě hráčské postavy duel mezi sebou, mohl se vypravěč věnovat ostatním hráčům...