od sirien » 23. 2. 2024, 19:26
Selhan píše: ↑24. 1. 2024, 12:51Když už jsem u toho, siriene, mohl bych tě popropsit o rozvedení, co tě zaujalo na Nemrtvých a světlonoších? Párkrát jsi je vyzvdvihoval, že se ti oproti jiným titulům Asterionu líbili.
Co do take&play contentu (zápletky, nástřely kampaní, zajímavé lokace, frakce atd.) budou nejspíš lepší Písky proroctví (...až na samotné titulní Písky, které sou děsná nuda a trapná Dunařská fanfikce) a Hlubiny. (Nejsou nijak dokonalé, ale oproti Nemrtvím v tomhle směru asi lepší)
Nemrtví se mi líbily deskriptivností nekromancie - vytváří to iluzi skutečné hluboké disciplíny, od solidně zmapovaných základů po nejisté hranice vyzývající k objevení. To rozdělení na podobory vedlo k nějakým zajímavým konceptům.
Má to atmosféru a hromadu věcí které se dají velmi snadno vyrvat a použít separátně jako nějaký fragment který zasadíš jinam. Je tam spousta docela ikonických vizuálů, které si pamatuju dlouhé roky potom co sem je měl naposledy v ruce: namátkou zombie-animační laboratoř v ledovci, experimentální pohřebiště, mučící paláce na přivolávání démonů, přízračnej drak ve sklepě se kterym to vyvolavači fakt přestřelili, plantáže opracovávané kostrama a ghůlama, psychadelické ostrovní vězení přivolaných démonů, které se potichu vymyká zpodkontroly atd. Koncepčně to je zajímavé prostředí co do frakcí a politiky - efektivně taková akademická mafie peroucí se o granty, co si de ale pokrku naprosto doslovně.
Hodně kouzla té knížky je ve world-buildingu samotnym, bohužel ani první generace autorů Asterionu neuměla překládat world-building do gaming contentu úplně dobře (...i když to uměli o hodně líp než jejich následovníci), nicméně i tak tam toho je poměrně dost - máš tam dost take&play na hranicích (se Slepými bohy a Kharem, ale i v tom přístavnim městě). Je tam i dost dalšího zajímavýho obsahu, ale ten si bohužel už musíš domyslet - např. když domyslíš "každodennost" fungování umrlčího království a prohlídneš přes tu vykreslenou sterilnost, tak zjistíš že tam nejspíš musí bejt stovky/tisíce živých otroků/služebníků (jinde než v celách na umučení) a nějakej mix různejch žoldnéřů atp. a vlastně to je docela cool prostředí pro spoustu různých možných herních scénářů, od nějakých infiltraček a sabotáží po přímo nějakou drsnou temnou politickou hru atp.
Vieen a jeho tragická story jsou takové... násilné a asi ze všeho nejmíň zajímavé.
Každopádně jako uznávám, že část mého pozitivního hodnocení může vycházet z nostalgie. Každopádně svojí komplet Asterion sbírku sem poslal nějakou dobu zpátky dál, takže to asi teď víc znovu neposoudim.
[quote=Selhan post_id=687707 time=1706097094 user_id=26395]Když už jsem u toho, siriene, mohl bych tě popropsit o rozvedení, co tě zaujalo na Nemrtvých a světlonoších? Párkrát jsi je vyzvdvihoval, že se ti oproti jiným titulům Asterionu líbili.[/quote]
Co do take&play contentu (zápletky, nástřely kampaní, zajímavé lokace, frakce atd.) budou nejspíš lepší Písky proroctví (...až na samotné titulní Písky, které sou děsná nuda a trapná Dunařská fanfikce) a Hlubiny. (Nejsou nijak dokonalé, ale oproti Nemrtvím v tomhle směru asi lepší)
Nemrtví se mi líbily deskriptivností nekromancie - vytváří to iluzi skutečné hluboké disciplíny, od solidně zmapovaných základů po nejisté hranice vyzývající k objevení. To rozdělení na podobory vedlo k nějakým zajímavým konceptům.
Má to atmosféru a hromadu věcí které se dají velmi snadno vyrvat a použít separátně jako nějaký fragment který zasadíš jinam. Je tam spousta docela ikonických vizuálů, které si pamatuju dlouhé roky potom co sem je měl naposledy v ruce: namátkou zombie-animační laboratoř v ledovci, experimentální pohřebiště, mučící paláce na přivolávání démonů, přízračnej drak ve sklepě se kterym to vyvolavači fakt přestřelili, plantáže opracovávané kostrama a ghůlama, psychadelické ostrovní vězení přivolaných démonů, které se potichu vymyká zpodkontroly atd. Koncepčně to je zajímavé prostředí co do frakcí a politiky - efektivně taková akademická mafie peroucí se o granty, co si de ale pokrku naprosto doslovně.
Hodně kouzla té knížky je ve world-buildingu samotnym, bohužel ani první generace autorů Asterionu neuměla překládat world-building do gaming contentu úplně dobře (...i když to uměli o hodně líp než jejich následovníci), nicméně i tak tam toho je poměrně dost - máš tam dost take&play na hranicích (se Slepými bohy a Kharem, ale i v tom přístavnim městě). Je tam i dost dalšího zajímavýho obsahu, ale ten si bohužel už musíš domyslet - např. když domyslíš "každodennost" fungování umrlčího království a prohlídneš přes tu vykreslenou sterilnost, tak zjistíš že tam nejspíš musí bejt stovky/tisíce živých otroků/služebníků (jinde než v celách na umučení) a nějakej mix různejch žoldnéřů atp. a vlastně to je docela cool prostředí pro spoustu různých možných herních scénářů, od nějakých infiltraček a sabotáží po přímo nějakou drsnou temnou politickou hru atp.
Vieen a jeho tragická story jsou takové... násilné a asi ze všeho nejmíň zajímavé.
Každopádně jako uznávám, že část mého pozitivního hodnocení může vycházet z nostalgie. Každopádně svojí komplet Asterion sbírku sem poslal nějakou dobu zpátky dál, takže to asi teď víc znovu neposoudim.