Vesmír je báječné místo pro život

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.
Smajlíci
:D :) :( :-? 8) :lol: :P :oops: :cry: :roll: :wink: $D $8) $cry$ $P :-)= :eyecrazy: :>:o/ :>;o) O-) :clap: :think: $lol$ $:) $;) $-o :idea: :arrow? :!: :?:
Zobrazit další smajlíky

BBCode je zapnutý
[img] je vypnutý
[flash] je vypnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí

Přehled tématu
   

Rozšířit náhled Přehled tématu: Vesmír je báječné místo pro život

Re: Vesmír je báječné místo pro život

od komi » 18. 9. 2019, 08:36

Timelapse of entire universe https://youtu.be/TBikbn5XJhg
Hlavně ten fičák na závěr je super.

Re: Vesmír je báječné místo pro život

od Vallun » 11. 4. 2019, 18:06

Pieta +1, ale neboj, žárlit nemusíš....na poslední odstavec se to nevztahuje, je jen Tvá:)

Re: Vesmír je báječné místo pro život

od Pieta » 11. 4. 2019, 12:42

Ty jo, tohle vlákno už je přes deset let staré...

Podařilo se získat první fotku černé díry. Povedlo se to díky synchronizovaným pozorováním z osmi různých radioteleskopů, čímž vytvořili improvizovaný teleskop o rozměrech Země.

Mě obzvlášť těší, že tu díru objevili v M87, kterou mám moc rád, protože ta černá díra produkuje šílený proud hmoty o délce tisíců světelných let, letící téměř rychlostí světla.

Re: Vesmír je báječné místo pro život

od Vallun » 18. 3. 2019, 22:24

Re: Vesmír je báječné místo pro život

od Sosacek » 8. 11. 2018, 18:33

eerieBaatezu píše:
8. 11. 2018, 18:29
Obrázek
A photo of Pluto, 24 years apart. (1994-2018)
Dik za mrdkaformat, co funguje jenom v chromu.

Re: Vesmír je báječné místo pro život

od eerieBaatezu » 8. 11. 2018, 18:29

Obrázek
A photo of Pluto, 24 years apart. (1994-2018)

Re: Vesmír je báječné místo pro život

od York » 1. 7. 2018, 14:50

To je přece jasnej kus dračího křídla.

Re: Vesmír je báječné místo pro život

od Ecthelion » 1. 7. 2018, 14:48

Modrá duna na Marsu:

Obrázek

Re: Vesmír je báječné místo pro život

od eerieBaatezu » 8. 4. 2018, 19:23

Re: Vesmír je báječné místo pro život

od Ecthelion » 5. 4. 2018, 21:38

Obrázek

Měsíc Europa nad Velkou červenou skvrnou na Jupiteru. Tmavý flíček je stín měsíce Io.
z Věda na dosah

Re: Vesmír je báječné místo pro život

od Vallun » 7. 2. 2018, 20:01

Jako uznávám, že přistání těch motorů byl silný moment...:)

Re: Vesmír je báječné místo pro život

od York » 7. 2. 2018, 18:10

Fritzs píše:
7. 2. 2018, 17:51
Počkej, proč by se měla pilotovaná loď nutně vracet?
Protože spousta fakt bohatejch lidí je do toho ochotna vrazit spoustu peněz v naději, že se tam budou moci podívat a zase se vrátit.

Obávám se, že kapsle kyanidu na konci by jejich nadšení poněkud ochladila.


A to je vlastně taky asi i jedinej (ale postačující) smysluplnej argument, proč všechno to úsilí směřovat k tomu, aby na Mars lítali lidi, místo aby tam nejdřív roboti postavili základny, průmysl a tak (a ještě lépe nejdřív to samé na Měsíci).

Člověk rozumný je holt rozumný jen do určité míry...

Re: Vesmír je báječné místo pro život

od Fritzs » 7. 2. 2018, 17:51

Argonantus píše:
7. 2. 2018, 17:21
8) Drastický nárůst hmotnosti je dán tím, že u Marsu je třeba zastavit, a pak z něj odstartovat, a pak zabrzdit zase u Země.
Počkej, proč by se měla pilotovaná loď nutně vracet?

Dnes snadno najdeš plno dobrovolníků, kteří tam ve jménu nehynoucí slávy přiletí, odvedou nutné práce a pak spolkou kapsli kyanidu (kdyby stratili kapsli s kyanidem, tak by stačilo sníst hrst marskovského písku...)

Re: Vesmír je báječné místo pro život

od Argonantus » 7. 2. 2018, 17:21

Já se nejrpve trochu vrátím.

1) Důvodem mého Šmoulího jásání je především těch 60 tun nosnosti, což bylo strašně dlouho předmětem mnoha keců, jak je to teoreticky snadné a jasné, ale od dob toho Saturna V – a mysteriózní mihnoucí se Energie – skutek utek.
Raketoplán unesl 20 tun, a už nelítá.
Ruský Proton, model 1964 (!) unese 20 tun. A nesmí s ním lítat lidi, neb je to nejnebezpečnější raketa na světě (pozabíjela bezpečně nejvíc lidí, na to, že je civilní). https://21stoleti.cz/2016/12/31/exploze ... t-utajena/

Víc nemáme, všechno ostatní jsou straky na vrbě. Třeba Ariane V, nebo SSL. „Určitě budou“, ale to v kosmonautice váží velmi málo – takto mělo být za těch skoro 40 let mlčení kdeco. Třeba ty úžasné malé raketoplány, co nahradí ty staré – měly být americké, evropské, japonské a nevím jaké ještě https://cs.wikipedia.org/wiki/Hermes_(raketopl%C3%A1n)
http://astro.sci.muni.cz/pub/info2000/cnn0208b.html
https://technet.idnes.cz/tajny-raketopl ... vesmir_kuz
ale furt nejsou. Mluví se o nich nejméně 20 let.

2) Dechberoucí byl pohled na přistání boosterů, přesně na cíl. Opravdová frajeřina. Jestli je v něčem nějaký pokrok, tak v tomhle, a zřejmě za to může nějaká mocná řídící elektronika. Pro cestu na Mars to význam nemá, ale dlouhodobé zlevnění to je drastické – dokáže to vlastně přesně to, co raketoplán, akorát s menším kraválem. Lze to znovu použít.

3) Přistání středního stupně na cíl se nezdařilo, ale tomu bych nepřikládal velký význam, neb první pokusy mají prostě skoro vždycky nějaké mouchy. Navíc tady je, pokud nekecá wiki, moucha už jasná – málo paliva. To se dá vychytat celkem snadno.

4) Nejde ani tak o zlehčení, ale o zlevnění. Prý 90 milionů dnešních dolarů, Saturn stál tehdejších 130 milionů. Což znamená zřejmě dnes přes miliardu nebo tak nějak, jak uvedli Ecthelioni. V tomhle je další zásadní výhra. A v tom měli Ecthelioni pravdu, pokud věřili soudobé technice, a já nikoli.

5) Opravdu jsem nebral vážně Space X jakožto soukromou firmu; nějak jsem předpokládal, že proti takovým supertěžkým váhám jako americká vláda, ruská vláda nebo Číňani to nemá šanci. No vida, má. Naopak se situace radikálně mění – Elon Musk je najednou nejsilnější hráč na hřišti, ježto těch 60 tun. Kdo z vás to má. Pokud někdo může vážně mluvit o cestě na Měsíc nebo na Mars, pak tahle parta – mají alespoň něco reálného v ruce. V tom smyslu bych se jeho nápadům úplně nesmál.
https://technet.idnes.cz/musk-plan-na-o ... 0_veda_mla
i když rok 2024 je asi fakt mimo.

6) Když se vrátím k té přerušené smyčce debaty, OnGe protestoval, že nosnost pro dráhu kolem Země není totéž, co nosnost k planetám. Samozřejmě, k planetám je to podstatně méně.
Nicméně je mezi tím jasná korelace. Proton, co umí asi 20 tun kolem Země, uměl asi 5 tun, plus minus nějaké drobné, na Mars, což je docela veliká kráva, zhruba už odpovídající běžné malé kosmické lodi té doby (Vostok, Gemini a tak). To bylo fandologicky realizováno už v sedmdesátých letech.

Rozdíl první a druhé kosmické je prostě kvantitativní. Tu rychlost lze prostě sčítat a fázovat; těleso urychlené asi na 8 km/s, což je základní běžná LEO rychlost družice kolem Země, už tuhle rychlost má a nijak ji neztratí, pro let k planetám potřebuje dalších zhruba 3 km/s, aby se dostala na 11 celých něco, což je druhá kosmická.
Takže třeba – k pětitunové lodi lze přidat druhým startem pětitunový další stupeň rakety, spojit, odpálit a lze frčet k Marsu. Tohle je operace celkem jednoduchá a vyzkoušená, spojování již vyrobených těles ve vesmíru je zmáknuté od těch šedesátých let. Takto vlastně fungovalo i Apollo, akorát šlo tehdy vynést všechny díly včetně té rakety najednou. Ale spojovalo se a rozpojovalo na oběžné dráze už tehdy.

8) Drastický nárůst hmotnosti je dán tím, že u Marsu je třeba zastavit, a pak z něj odstartovat, a pak zabrzdit zase u Země. Na jednom každém kroku narůstá dávka paliva, když je třeba si vézt palivo na všechny následné operace.
takže, v daném příkladu, 5 tun loď a 5 tun paliva pro cestu k Marsu, pak s toho přistání na Marsu udělá 20 tun, start z Marsu 40 tun a přistání na Zemi 80 tun.
Počty jsou to hrubé až nereálné, je jasné, že každý klrok má jinou spotřebu a že už těch vstupních 5 tun pro lidi evidentně nestačí. A když to zvýšíme na 20 - nijak maximalistických - dojedeme z palivem na 320 tun nebo tak nějak, což už je sakra hodně.

Tohle je princip mechanického problému, který v těch projektech není reálně vyřešen – až doposud se počítalo s neexistujícími raketami a hypotetickými kosmickými tělesy, a velmi často šíleně bombasticky.
Viz SSL https://cs.wikipedia.org/wiki/Space_Launch_System - „jednou by měla sestavit kosmickou loď pro dopravu kosmonautů na Mars. K tomu by bylo potřeba více než 10 startů nejvýkonnější konfigurace rakety SLS.“ Čili asi 1000 tun.

Takovéto mlhavé kolosální formulace znamenají v této disciplíně obvykle rozsudek smrti projektu. Koukne na to politik a praví, že by za to bylo očkování pro všechny americké děti na 40 let dopředu nebo tak něco a škrtne se to. Ostatně, je asi levnější a jednodušší najmout Space X.

9) Pokud se má na Mars opravdu letět, pak se akce pohybuje někde kolem toho projektu ESA. Který byl nejskromnější – a kdo ví, zda ještě reálný. Ale doufejme, že to dělali příčetní jedinci a že jsou optimisti jen trochu.
Pak stačí několik startů Falconů Heavy, podumat, jak rozdělit ty hračky do několika balíků, a začíná to teprve dávat nějaký smysl. A lze sednout ke stolu a začít kreslit na vážno. V tuhle chvíli už to vypadá řešitelně. Nějak. Doufejme. Podstatná otázka je vlastně jediná - Kdo to zaplatí?

10) Fritzsi, Musk si evidentně myslí to, co já - je jiná generace a pro nás kdysi neexistovalo nic důležitějšího, jak pravil klasik. Vidíme to hodně jinak. Ale doba nám utekla. O tom zcela přesně a vyčerpávajícím způsobem začátek Interstellaru.

Rest of Onge:
Jistě - takhle jsme mohli poslat člověka na Mars už v 60. letech.
Ani náhodou.
Měsíc byl tehdy v těch počtech naprosto nadoraz, stihlo se to v roce 1969 s jazykem na vestě, s obrovským štěstím.
Kdyby se pokračovalo se stejným nadšením a nasazením, možná někdy v 80tých letech, ale to by Američani nesměli totálně změnit strategii a přezbrojit na raketoplány, které jsou z hlediska cesty na Mars zjevné zdržení a odbočka vývoje.
V tomhle případě ale je možné, že to opravdu nejde. Protože třeba svařovat se ve vesmíru dá jedině za studena a tím výčet problémů zdaleka nekončí.

například. A je to šíleně nebezpečné. V polních podmínkách není sranda tvořit špičkovou technologii.
reálné je spojovat už hotovou stavebnici, která má maximálně 60tunové díly. To se dělalo už tehdy a dělá dodnes - ISS, kde byly díly do 20 tun.
Ono se už používají dost dlouho na to, aby to nebylo všechno tajné. Pohybuje se to v řádech stovek tun, někdy přes tisíc.
Pieta v minulé smyčce a Elon Musk mne přesvědčili, že exotických pohonů netřeba a lze to dát klasikou.
Každopádně - padla otázka, co těžšího 60 tun by mohlo být vynášeno na oběžnou dráhu, aniž by se to tam dalo smontovat. Jednou možnou odpovědí na tuto otázku jsou reaktory.
Nejtěžší krávy budou ty stupně raket, potřebné pro první operace. Zejména start z oběžné dráhy a dosažerní druhé kosmické. To může dělat třeba i polovinu všeho, takže se lze na těch 60 tun dostat. dělat to ve více dílech může mít další problémy.

Dodám ještě Ongeho kvalitní příspěvek, který to začal https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... 80#p399280

... a tady měli ecthelioni ty papírové modely, jak letět na mars...https://rpgforum.cz/forum/viewtopic.php ... 27#p449727

Re: Vesmír je báječné místo pro život

od Vallun » 7. 2. 2018, 16:49

Jo, domnívám se, že Clarke bo kdo o reaktoru mluvil a myslim, že 400 tun byla váha reaktorového bloku NR-1.

https://en.m.wikipedia.org/wiki/American_submarine_NR-1

Edit: on je to, koukám, výtlak celé ponorky...

Nahoru