od Vallun » 9. 10. 2017, 21:53
Tak tedy...
Dračí hlava - příběh jako vždy skvělý! Holmesovská záhada zamčeného pokoje, ale pojatá novativně, svěže, vyprávění takové poctivě dřevité:) A díky zasazení do velkého příběh samozřejmě lepší!
Nějaké detaily:
Bylo mu právě osmnáct let, takže jeho věk odpovídal spíše tovaryšovi, ne-li učedníkovi, - spíš ne, mistrovské zkoušky se skládaly někdy mezi 18 - 25 rokem, jak kdy, jak kde a jak jaká profese, ale v 18ti to není nějak přehnaně brzy...jsme v době, kdy očekávaná doba dožití je kolik? 35 let?
Měl opravdovou peřinu a bylo pod ní teplo, ale když ji odložil, vrhla se na něho pravá lednová zima. - bacha na to opakovaní slov, tady to těžko bude záměr a je to dost výrazné...a následující věta působí taky moc moderně či snad vědecky...narušuje atmosféru..a tyhle atmosférické poruchy se trochu opakují...
Ostatně, kdyby tu byl, určitě bych to od něho schytal za příliš velký oheň.“ - on tam byl, ale poněkud tuhý:)
Argonantus se sklonil k mrtvému, uvolnil trochu jeho potrhanou tuniku, a zjistil, že meč je zabodnutý do těla takovou silou, že prochází skrz. Na píď dlouhý konec vyčníval ze zad, a mrtvý neležel proto úplně na zemi, ale tělo bylo nepatrně prohnuté. - cože? Jílec vyčníval ze zad? to nedává smysl, navíc při pokusu s holí by musel tohle všechno zkoumat...tenhle odstavec mi tam nesedí, buď mu nerozumím, nebo je špatně. Podle mne by měl jílec vyčnívat z hrudi, což naznačuje i následující text.
Rózina se usmála. „To se dá snadno napravit.“ - zařídit? Hlad Argonantův není Rózina chyba a nikdo o něm jako o chybě nemluví...a z konce odstavce mám poněkolikáté pocit, že polykáš "řečnická zájmena" (Eleshar Ti řekne, jak přesně se to jmenuje)
Chvíli váhal nad způsobem, jak se na to zeptat, a pak řekl jednoduše: tam mi chybí nějaké zájmeno či spojka, co by vyjádřila smyslový protiklad - jen či ale by mi tam sedělo lépe... Je samozřejmě lepší se obejít bez nich, ale nejsme si jist, zda to lze udělat tak, že je jen vynecháš...
Pohled mu náhodně zabloudil ke Včelkově ruce, která byla na dlani zjevně zraněná. - a toho by si Argonantus nevšiml dříve?
„Mám práci v kuchyni,“ řekla na to Rózina. „To tě mohu doprovodit, ještě bych se potřeboval zeptat jednu drobnost,“ nedal se Argonantus. Najednou cítil, že se blíží k něčemu důležitému a nehodlal stopu opustit. Vykročili tedy zpět k dřevěné vojenské budově v přední části Hradu. - jeden odstavec, jeden řečník, je to přehlednější...
A slovo vojenský bych ještě raději nepoužíval...
EDIT: A vzhledem k tomu, že o Včelkově osudu se kronikář nezmiňuje, beru to jako závazek, že se s ním ještě potkáme...
Tak tedy...
[b]Dračí hlava[/b] - příběh jako vždy skvělý! Holmesovská záhada zamčeného pokoje, ale pojatá novativně, svěže, vyprávění takové poctivě dřevité:) A díky zasazení do velkého příběh samozřejmě lepší!
Nějaké detaily:
[i]Bylo mu právě osmnáct let, takže jeho věk odpovídal spíše tovaryšovi, ne-li učedníkovi[/i], - spíš ne, mistrovské zkoušky se skládaly někdy mezi 18 - 25 rokem, jak kdy, jak kde a jak jaká profese, ale v 18ti to není nějak přehnaně brzy...jsme v době, kdy očekávaná doba dožití je kolik? 35 let?
[i] Měl [u]opravdovou[/u] peřinu a bylo pod ní teplo, ale když ji odložil, vrhla se na něho [u]pravá[/u] lednová zima. [/i] - bacha na to opakovaní slov, tady to těžko bude záměr a je to dost výrazné...a následující věta působí taky moc moderně či snad vědecky...narušuje atmosféru..a tyhle atmosférické poruchy se trochu opakují...
[i] Ostatně, kdyby tu byl, určitě bych to od něho schytal za příliš velký oheň.“[/i] - on tam byl, ale poněkud tuhý:)
[i]Argonantus se sklonil k mrtvému, uvolnil trochu jeho potrhanou tuniku, a zjistil, že meč je zabodnutý do těla takovou silou, že prochází skrz. Na píď dlouhý konec vyčníval ze zad, a mrtvý neležel proto úplně na zemi, ale tělo bylo nepatrně prohnuté. [/i] - cože? Jílec vyčníval ze zad? to nedává smysl, navíc při pokusu s holí by musel tohle všechno zkoumat...tenhle odstavec mi tam nesedí, buď mu nerozumím, nebo je špatně. Podle mne by měl jílec vyčnívat z hrudi, což naznačuje i následující text.
[i] Rózina se usmála. „To se dá snadno napravit.“ [/i] - zařídit? Hlad Argonantův není Rózina chyba a nikdo o něm jako o chybě nemluví...a z konce odstavce mám poněkolikáté pocit, že polykáš "řečnická zájmena" (Eleshar Ti řekne, jak přesně se to jmenuje) [i]Chvíli váhal nad způsobem, jak se na to zeptat, a pak řekl jednoduše:[/i] tam mi chybí nějaké zájmeno či spojka, co by vyjádřila smyslový protiklad - jen či ale by mi tam sedělo lépe... Je samozřejmě lepší se obejít bez nich, ale nejsme si jist, zda to lze udělat tak, že je jen vynecháš...
[i]Pohled mu náhodně zabloudil ke Včelkově ruce, která byla na dlani zjevně zraněná.[/i] - a toho by si Argonantus nevšiml dříve?
[i]„Mám práci v kuchyni,“ řekla na to Rózina. „To tě mohu doprovodit, ještě bych se potřeboval zeptat jednu drobnost,“ nedal se Argonantus. Najednou cítil, že se blíží k něčemu důležitému a nehodlal stopu opustit. Vykročili tedy zpět k dřevěné vojenské budově v přední části Hradu. [/i] - jeden odstavec, jeden řečník, je to přehlednější...:) A slovo vojenský bych ještě raději nepoužíval...
EDIT: A vzhledem k tomu, že o Včelkově osudu se kronikář nezmiňuje, beru to jako závazek, že se s ním ještě potkáme...;)