RPG Fórum

Díky za feedback k Dunsanymu.
S kritikou těžko nesouhlasit; takhle Dunsany prostě psal. Podle mě jsou jeho repetice za hranou, a někdy využívá gramatické postupy, které podle mě při překladu do češtiny nefungují, tak jsem je z části vyplenil (například soustavné používání spojky "and"). Zrovna zde je ale vidět, že jsou v jeho díle zakořeněny hluboko, odtud například to soustavné přizvukování žebráků. Má to něco do sebe a každopádně je to tam naschvál - jestli je to dobře, je na zvážení.

Každopádně ses perfektně trefil s tím, že to - mimo jiné díky formě - uvízne v hlavě. Má prvotní konzumace Dunsanyho vypadala tak, že jsem si vzal souhrnné vydání jeho povídek, vyjel na metalový festival, zahnízdil se ve stínu hlohového keře s nevyčerpatelnou zásobou piva po boku a zdrtil všechno během několika dnů v podstatě na jeden zátah za zvuků libé hudby. Ve výsledku to znamená, že jsem na to po celou dobu výral v nejhlubší fascinaci a opouštěl to jenom tehdy, když už na to kvůli postupující denní době nebylo vidět. Byl to skvěle strávený čas, i když mi spousta povídek splynula dohromady (běžný jev u maratonů). Některé nicméně vyčnívaly, pár už jsem přeložil, a tato divadelní hra byla jedna z nich. Naprosto mě dostala taková drobnost, a to moment, kdy se žebráci rozhodli nepřestrojit se za bohy, ale za bohy, co se přestrojili za žebráky. Úžasná scéna.
A pak pár malebných popisů, co se tam přece jenom zjevilo. Třeba, jak začali přicházet skuteční bohové.

Číslu 58 jsem věnoval malou pozornost, zjevně proto, že jsem do něj nepřispěl a dal si volno (navzdory problému dále).
Nicméně po dočítání starých čísel – což občas dělávám z různých důvodů – na něj dodatečně narážím a vidím, že bitva o to, zda je to „dost RPG“ se už mohla vést zde, neb je to číslo doslova narvané starými literárními úpřeklady (zejména z 19. století nebo jen těsně vedle, dodávám pro současné zájemce).

Další Dunsany – Bohové z hory.
Tentokrát je to divadelní hra. Fascinující nápad; narvat typicky malebnou Dunsanyovskou povídku do dialogu. V zásadě ukázka, jak se to dělat nemá; najdete tu kdejakou dramatickou chybu. Na scéně je nesmyslně moc postav; nosné jsou obvykle asi dvě (nebo ty Quexovské tři maximálně), většina hovořících spolu souhlasí, vytváření refrénu tím způsobem, že různé postavy opakují to samé je dost zběsilý manévr. Zápletka je celkem průhledná (jak se u Dunsanyho obvyklé), malebné popisy z technických důvodů chybí, jen je tušíme mezi řádky.
Přesto to celé má duši, dýchá to mírně absurdním a jemným humorem, a výsledný dojem je moc dobrý. Jako vyprávění prosté by to umělo být určitě lepší, ale zase takto vám to zřejmě uvízne lépe v hlavě – nic podobného jste asi v životě nečetli. Faskalovo snažení zajisté není marné. A zasnil jsem se, jak by asi dopadla divadelní dramatizace Lovecrafta, na první pohled taky úplná volovina. Ale na druhý…

Další Lovecraft – Alchymista a Zvíře v jeskyni.
Doplnění dvou docela podstatných prvotin pro znalce, které v sebraných spisech kdovíproč chybí (ale válejí se v různých anarchistických verzích na soukromých netech). Zajímavé je to tím, že se tu už docela jasně rýsuje mistrův styl, i když k dokonalosti to má samozřejmě ještě kilometry daleko a chyb najdete zaručeně víc, než u toho Dunsanyho. V příštích číslech slibuji, že postupně mázneme i dochovaný zbytek, aby byl raný Lovecraft kompletní.

A místopřísežně znovu prohlašuji pro ty, kdo to ještě neslyšeli, že nejsem překladatelem této věci, jen jsem to přenesl z místa A do místa B. Překladatelem je týž Anonym, jako v prvním případě.

Gulivar na Marsu, Edwin L. Arnold.
Hawkeyeho překladatelský opus magnum, zatím zřejmě nedokončený. Pro milovníky 19. Století a steampunku zřejmě povinnost; při čtení vám co chvíli zacinká podobnost s nějakým později slavným klasikem, který se tu inspiroval (místy bych skoro řekl, že loupil). Především Burroughsův Carter se mi jeví být v podstatně jiném světle, než doposud; ale ony ty paralely vedou až k Bradburymu a jeho Marťanské kronice, napsané sice asi dvacetkrát lépe, ale duší přesto jasně spřízněné.
Poukázal bych taky na našeho současníky nedostatečně doceňovaného Svatopluka Čecha, dokonce staršího; nebo i Julese Verna. Matoucí spojení vášnivých citů a pokusů o racionalitu je pro 19. století velmi typické; mistra lze také právem prohlásit za jednoho z praotců scifi. Máme tu k vidění hned mezi dveřmi třeba telepatické učení (kolikrát se to později použilo jinde…!), nebo myšlenku o slabší gravitaci na Marsu, a z toho plynoucí slabší tělesnou konstituci Marťranů (k vidění i u toho Čecha, zřejmě všeobecně přijatá idea).
Opravdu pozoruhodné čtení, milovníkům Viktoriánských světů a steampunku převelmi doporučuji. A Hawkeyeho překlad, namnoze bizarní a archaický, funguje, jak má.

Všem, co mají rádi Drakkar, zejména na tomto místě velmi doporučuji věnovat značnou pozornost tenisu potmě; tady je to místo, kdy mělo vzniknout wikiheslo Dunsany, s příslušnými odkazy, a zřejmě i Edwin L. Arnold, velikán neprávem úplně zapomenutý. Kolik ztracených duší marně bloudí internetem a možná i přímo wikipedií, aby našli zázračné studnice pramenů fantazy v 19. století, a nenalézají! A při tom voda je na dosah, mají ji před očima; jen je dokonale ukrytá.

Je to spíš pro znalce Lovecrafta, neb jsou tam patrné jasné vazby k pozdějším věcem - Hrobka, Arthur Jermyn... některá témata jsou potom už celoživotní.
A pro nadějné spisovatele jsou tyhle rané vývojové fáze k nezaplacení; dá se bádat nad tím, co autor změnil a proč to změnil.
Je pro mne trochu záhada, proč tyhle věci nedali do sebraných spisů. On je celý první díl plný povídek, které lze pokládat za vývojové fáze, co mají k dokonalosti zatraceně daleko.
Někde ve starším Drakkaru se válí nějaký ještě časnější model.

Zvíře je lepší než Alchymista. Hlavně atmosférický začátek. Pointa dost předvídatelná, ale na tu dobu...

Článek Julie Novákové opět nezklamal. Vlastně se tenhle obzvlášť povedl. Jsem překvapený, kolik jsem se zrovna na tohle téma dověděl nových a zajímavých věcí. Vážně, kdyby v Drakkaru nevyšlo nic víc, jak ten jeden článek, stálo to za přečtení.

Ne že by ten zbytek za nic nestál. Ostrovy mi udělaly vysloveně radost. Každé pojetí je jiné a přece se to vzájemně nijak zvlášť netluče. A to jsme se mezi sebou vůbec nedomlouvali Říkám si, že podobnou legraci bychom mohli dělat častěji. Ne asi pokaždé, ale párkrát do roka by to bylo fajn.

Plž: dík za zpětnou vazbu. Já to nezamýšlel tak, že si při hře budeš dohledávat, jak to které místo vypadá, spíš to mělo být takové semínko, ze kterého si pak uděláš vlastní implementaci. Prostě si člověk řekne "jo, tohle místo je dobrý, tam by se hodilo to jak jsem tuhle chtěl..." nebo "ta brána na útesu by se dala použít ještě nějak jinak" a tak. Uznávám, že se to vždy a všude nehodí, ale já to tak mám zkrátka rád

Pepa píše:Je vidět, OnGe, že když neděláš koniny (tj. trollení na Fóru a Končinu), tak jak je ten svět může být hned veselejší

Původně jsem chtěl poděkovat, ale teď mě napadají jen samá sprostá slova a myšlenky se spoustou ohně

Já chci poděkovat za překlad Lovecraftova Alchymisty. Je to snad poprvé v životě, co jsem četl souvětí obsahující "...neboť, protože..." a dávalo to smysl. Jinak povídka slabší, což se dalo čekat, když se dočkala překladu až teď. Ještě mám v plánu Zvíře.

Mých pár reakcí na poslední číslo Drakkaru.

Obálka: Líbí se mi, ale nevím, co má vyjadřovat, či jak se váže k tématu čísla...

Bezejmenný hrdina: Vážně to město v roce 2046 vypadá úplně stejně jako nyní? :>;o) Nechtěl jsi ty stavby nakreslit trošku víc futuristější?

Překlady: Zatím jsem nečetl, ale určitě se na ně dostanu.

Opuštěné ostrovy: Jak jsem už zmínil, tak je škoda, že přišly jenom čtyři. Doufejme, že se příště zadaří třeba více. Nyní jednotlivě:

Oltha Doll - Ostrov snů: Tečky na mapě sis hodně zjednodušil, ale celkově se mi to líbí. Neinspiroval jsi se při psaní náhodou gončongem z gamebooku Ostrov ještěřího krále?

Irseon: Líbí se mi to. Hlavně zápletky o temném majáku, magickém prstenu a o duších provázejících družinu, dokud nedojdou klidu. Moc pěkné

Horl, Tors a Lok: Tohle je tak moc dobré, až skoro ani neumím popsat jak. Každé jednotlivé místo vybízí k hledání odpovědí na tolik otázek a přitom provokuje fantazii takovým způsobem, až se mi chce skákat radostí Něco podobně kvalitního jsem už hodně dlouho nečetl, smekám klobouk a opravdu tleskám Je vidět, OnGe, že když neděláš koniny (tj. trollení na Fóru a Končinu), tak jak je ten svět může být hned veselejší

Pepa píše:Jenom čtyři ostrovy? Čekal jsem víc... :>;o)

Rozeslal jsem mnohem víc zadání, ale nějak se tentokrát nezadařilo. Třeba to vyjde příště.

Plz píše:Trocha kritiky ostrůvků aby řeč nestála:

Otha Doll a Ostrov snů:
Líbí se mi příběh i možná zápletka. Je zde alespoň trošku zdůvodněno proč elfové odešli.

Pokud bych měl hodnotit podle zadání tak příspěvek vyřadím za nedodržení pravidel. Zelené tečky měla být speciální místa a červené města. Přitom by asi nebylo úplně nejtěžší pavoučí jeskyni umístit jinam a na ostrov snů přidat ještě jedno město. Stejně tak vesnic nemuselo být tolik.

Ďakujem za kritiku .

Trocha kritiky ostrůvků aby řeč nestála:

Otha Doll a Ostrov snů:
Líbí se mi příběh i možná zápletka. Je zde alespoň trošku zdůvodněno proč elfové odešli.

Pokud bych měl hodnotit podle zadání tak příspěvek vyřadím za nedodržení pravidel. Zelené tečky měla být speciální místa a červené města. Přitom by asi nebylo úplně nejtěžší pavoučí jeskyni umístit jinam a na ostrov snů přidat ještě jedno město. Stejně tak vesnic nemuselo být tolik.

Irseon:
Kdo že psal takovouhle slátaninu? Aha já. Tak raději dál tohle ať cupuje na kusy někdo jiný.

Perlový ostrov:
I když v „Možných zápletkách“ toho zrovna moc není tak v textu je dostatek věcí na které by se dal navázat zajímavý příběh. A v místě plném pašeráků a vlády snažící se o pořádek je pro každého dobrodruha vždy nějaká práce. Uměl bych si s ostrovem poradit.

I když snová příšera se mi líbí více, v soutěži podle pravidel by vyhrál pravě tento ostrov. Ukazuje se, že dodržet zadání není zas tak těžké.

Horl, Tors a Lok:
Pěkné ostrovy zajímavá místa zajímavá krajina. Nic víc ale ani o nic míň. Problém je, že podobné krajiny nejsou pro hru to nejpodstatnější a já bohužel jsem starý praktik. Abych při hře četl, díval se kde co je a jak to vypadá na to nemám čas. To už raději vařím z vody. Chápu že v zadání nic podobného nebylo a tak vlastně ostrovy splňují zadání ale mě to tak nějak nestačí.

Plž

PS: po minulých malých dobrodružstvích jsem tedy čekal větší účast

Proč myslíš, že jsem se patlal s dvouma? Ale ne, tobě je to pořád málo

Jenom čtyři ostrovy? Čekal jsem víc... :>;o)

Právě vychází 58. číslo časopisu Drakkar!

Úvodní haiku píše:Letí po větru
dřevěná dračí tlama,
zežloutlé listy.

58. číslo můžete stahovat zde.

Obsah 58. čísla:
Comics
Bezejmenný hrdina - Díl XXV. Mrzutosti stáří (boubaque)

Literatura
Věda ve službách SF: Kdy se podíváme na Mars? (Julie Nováková)

Povídky a překlady
Lord Dunsany: Bohové z hory (přeložil Josef Novák „Faskal“)
H. P. Lovecraft: Alchymista (přeložil Argonantus)
H. P. Lovecraft: Zvíře v jeskyni (přeloil Argonantus)
Edwin L. Arnold: Gullivar na Marsu, kap. I.-II. (přeloil Roman „Hawkeye“ Gajdošík)

Doplňky a materiály
Kolektivní článek: Opuštěné ostrovy (Skenderax, Plž, Pepa, OnGe)

Redaktoři i autoři vám budou velice vděční za veškeré komentáře, připomínky a reakce na články. Pokud najdete chvíli, abyste jim napsali, budeme my i oni velice rádi.