od Markus » 7. 3. 2007, 13:19
Metagame je označení pro rovinu informací, které nepřicházejí z herního světa, ale z našeho světa. Jinými slovy je to rovina "out of character informací". Metagaming je hraní, kdy se na základě těchto informací rozhoduješ. Konec, tečka šlus.
Metagame je pozitivní termín, nikoliv normativní. V jeho definici se nehovoří o tom, jestli je dobrý, špatný, žádoucí, přínosný, překážející, atd... prostě je.
Metaherní rovina označení pro rovinu hry, kdy se hráč rozhoduje podle informací, které nemá jeho postava k dispozici. Toť vše. Stojí za tím myšlenka, že postavy vědí něco jiného než hráči. Pokud se o chování postavy rozhoduješ na základě pouze jejích vědomostí, jde o herní rovinu. Pokud do toho taháš i svoje vědomosti, jde o rovinu metaherní.
Ano, je to tak primitivní.
Markus píše:Moje postava je cholerik, a proto bude na NPCčko křičet.
x
Vím, že NPCčko je posera, a proto nechám svou postavu, ať na něj křičí.
Invictus píše:Pak není možné určit jestli je výsledek chování, tedy to že postava křičí na NPCčko, metagamingem, správným roleplayem, či co to vlastně je? Obojí dohromady?
První příklad není metagaming, druhý je. Ano, výsledek je stejný. No a?
----
Invictus nicméně přináší do debaty zajímavé hledisko, které poněkud zapadává: a sice, že pravidla slouží pro hráče jako jakési vysvětlení toho, jak funguje herní svět. Postava má nějaké znalosti, a pravidla tytéž znalosti vysvětlují hráčům. Tj. postava ví, že nemá lézt k nepříteli, a aby to věděl i hráč, je to zakomponováno do pravidel. Tudíž hraní toho, co je výhodné dle pravidel = hraní toho, co za výhodné považuje postava.
To je zajímavý myšlenkový pochod, ale dovolím si nesouhlasit. To protože:
- Cítím velký rozdíl mezi "moje postava ví, že není vhodné lézt k nepříteli" a "hráč ví, že když proběhne hexem vedle nepřítele, dostane attack of opportunity".
- Systémy nejsou odrazem reality a jejím věrným simulátorem. Systém je astrakce... je to
hra. Pokud tvrdíš, že soubojový systém DnD není metaherní, protože hráčům zprostředkovává to, co vědí postavy... ehm... nemůžu souhlasit. Znamenalo by to, že herní svět postav je rozsekán na čverečky a že čas plyne v kolech a tazích. Což samozřejmě neplyne.
Ale jako takové myšlenkové cvičení...
Pokud by herní svět byl skutečně rozsekán na čverečky,
pokud by v něm čas neplynul kontinuálně, ale na kola,
pokud by postavy všechno vyjadřovaly čísly (postava ví, že "můj meč dává 1k8 zranění) a
pokud by i postavy (nejen hráči) uvažovaly stylem: "Jestli vlezu na tamten hex, dostanu bonus +2 za lepší postavení, což je přesně to, co potřebuju, abych prorazil jeho vysokou Třídu zbroje"... pak by skutečně soubojový systém DnD nebyl metaherní.
----
EDIT: Jen pro ujasnění. Metaherní rovina se samozřejmě neomezuje jen na používání pravidel, nenechejte se zmást. V téhle rovině je
všechno, co nevědí postavy. Vztahy mezi hráči, to, že znám svého GM a vím, co od něj čekat, snaha tvořit dramatičtější příběh... to všechno je metaherní rovina.
Metagame je označení pro rovinu informací, které nepřicházejí z herního světa, ale z našeho světa. Jinými slovy je to rovina "out of character informací". Metagaming je hraní, kdy se na základě těchto informací rozhoduješ. Konec, tečka šlus.
Metagame je pozitivní termín, nikoliv normativní. V jeho definici se nehovoří o tom, jestli je dobrý, špatný, žádoucí, přínosný, překážející, atd... prostě je.
Metaherní rovina označení pro rovinu hry, kdy se hráč rozhoduje podle informací, které nemá jeho postava k dispozici. Toť vše. Stojí za tím myšlenka, že postavy vědí něco jiného než hráči. Pokud se o chování postavy rozhoduješ na základě pouze jejích vědomostí, jde o herní rovinu. Pokud do toho taháš i svoje vědomosti, jde o rovinu metaherní. [b]Ano[/b], je to tak primitivní.
[quote="Markus"]Moje postava je cholerik, a proto bude na NPCčko křičet.
x
Vím, že NPCčko je posera, a proto nechám svou postavu, ať na něj křičí.[/quote]
[quote="Invictus"]Pak není možné určit jestli je výsledek chování, tedy to že postava křičí na NPCčko, metagamingem, správným roleplayem, či co to vlastně je? Obojí dohromady?[/quote]
První příklad není metagaming, druhý je. Ano, výsledek je stejný. No a?
----
Invictus nicméně přináší do debaty zajímavé hledisko, které poněkud zapadává: a sice, že pravidla slouží pro hráče jako jakési vysvětlení toho, jak funguje herní svět. Postava má nějaké znalosti, a pravidla tytéž znalosti vysvětlují hráčům. Tj. postava ví, že nemá lézt k nepříteli, a aby to věděl i hráč, je to zakomponováno do pravidel. Tudíž hraní toho, co je výhodné dle pravidel = hraní toho, co za výhodné považuje postava.
To je zajímavý myšlenkový pochod, ale dovolím si nesouhlasit. To protože:
- Cítím velký rozdíl mezi "moje postava ví, že není vhodné lézt k nepříteli" a "hráč ví, že když proběhne hexem vedle nepřítele, dostane attack of opportunity".
- Systémy nejsou odrazem reality a jejím věrným simulátorem. Systém je astrakce... je to [b]hra.[/b] Pokud tvrdíš, že soubojový systém DnD není metaherní, protože hráčům zprostředkovává to, co vědí postavy... ehm... nemůžu souhlasit. Znamenalo by to, že herní svět postav je rozsekán na čverečky a že čas plyne v kolech a tazích. Což samozřejmě neplyne.
Ale jako takové myšlenkové cvičení...
[b]Pokud[/b] by herní svět byl skutečně rozsekán na čverečky, [b]pokud[/b] by v něm čas neplynul kontinuálně, ale na kola, [b]pokud[/b] by postavy všechno vyjadřovaly čísly (postava ví, že "můj meč dává 1k8 zranění) a [b]pokud[/b] by i postavy (nejen hráči) uvažovaly stylem: "Jestli vlezu na tamten hex, dostanu bonus +2 za lepší postavení, což je přesně to, co potřebuju, abych prorazil jeho vysokou Třídu zbroje"... pak by skutečně soubojový systém DnD nebyl metaherní. 8)
----
EDIT: Jen pro ujasnění. Metaherní rovina se samozřejmě neomezuje jen na používání pravidel, nenechejte se zmást. V téhle rovině je [b]všechno, co nevědí postavy[/b]. Vztahy mezi hráči, to, že znám svého GM a vím, co od něj čekat, snaha tvořit dramatičtější příběh... to všechno je metaherní rovina.